Kniha 2 02 Datový horor
Kapitoly
- 09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů
- 10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím
- 11. Patriarchální soulož v misionářské pozici a matriarchální poloha na koníčka
- 12. „Sexistické chování je, že se chovám jako muž?“
- 13. Hadi, kteří otrávili sami sebe
- 14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“
- 15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky
- 16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky
- 17. Ženám do politiky nepomůžeme a baby sódit neumijó
16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky
Děti přitom běžně hlídaly babičky, jejichž evoluční úloha je stále poněkud nedoceněná
Angela Saini jim v knize Od přírody podřadné věnuje celou kapitolu Staré ženy, které nehodlají umřít (s. 171-185), v níž cituje práce Sarah Hrdy, Kristin Hawkes či Franka Marlowa.
Jak píše výzkumnice Cat Bohannon ve své knize Eve: How did the female body drive 200 million years of human evolution? z roku 2023
https://www.respekt.cz/kontext/podle-novych-teorii-hraly-zasadni-roli-i-v-evoluci (9. 1. 2024) a https://www.catbohannon.com/home/eve; autorka píše velmi podobně jako mluví: https://www.youtube.com/watch?v=5eAac_lP93Q
Paleontoložka Miriam Nývltová Fišáková
https://zena.aktualne.cz/role-zen-a-muzu-je-blud-ze-muzi-lovili-a-zeny-varily-zname-l/r~a701d9ae989311ecb5bd0cc47ab5f122/ (14. 3. 2022, rozhovor vedla Clara Zanga)
Což zjistila studie univerzity v Cambridge z roku 2017 porovnávající sílu pažních kostí univerzitních veslařek a kosterních nálezů žen ze Střední Evropy z několika pravěkých období
Jak ukazují nejnovější výzkumy z roku 2020, v kočovných skupinách pravěkých lidí mohly ženy tvořit až polovinu lovců velkých zvířat
„Tradiční pohled na muže lovce a ženy sběračky je pravděpodobně mylný a příliš zjednodušující“
Rozsáhlá meta-studie z roku 2023 našla po celém světě důkazy, že v téměř 80 % společností ženy nebyly jen sběračky, ale také lovily
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3598179-lov-nebyl-vlastni-jen-muzum-uspesne-v-nem-byly-i-zeny-vyzkum-narusuje-obvykly-mytus (6. 7. 2023) a https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0287101 (28. 6. 2023) a
https://www.scientificamerican.com/article/the-theory-that-men-evolved-to-hunt-and-women-evolved-to-gather-is-wrong1/ (1. 11. 2023)
To, že ženy byly dlouho válečnicemi, dokazují i nálezy ve vikingských pohřebištích starých zhruba 1000 let
Jedná se o období od 7. století př. n. l. do 3 století př. n. l.
How many more warrior women are missing from the history books? https://www.theguardian.com/commentisfree/2017/sep/18/battle-prejudice-warrior-women-ancient-amazons (18. 9. 2017)
Slavný hrob udatného vikingského vůdce ve švédském městě Birka ukrývá ve skutečnosti ostatky ženy
Podobným případem byl v roce 2008 objev pět tisíc let staré zdobené hrobky ve Španělsku, kde archeologové předpokládali, že patří nějakému mocnému válečníkovi
Každopádně si budeme muset poopravit vizi, že přednostními autory maleb byli dospělí muži
https://www.osel.cz/7210-malovaly-jeskynni-malby-zeny.html; původní zdroj: National Geographic Daily News, 8. 10. 2013. Již v roce 1968 byla na nalezišti na jihu Finska objevená kostra pohřbená asi 1000 let př. n. l., z jejíhož genomu bylo v roce 2021 zjištěno, že má chromozomy XXY a jde tedy o nebinární osobu. Pohřbená byla v ženských šatech, ale po bocích měla dva meče jako znak mužnosti. https://www.iflscience.com/finnish-warrior-buried-900-years-ago-may-have-been-nonbinary-study-reveals-60600 (10. 8. 2021), originální výzkum https://www.cambridge.org/core/journals/european-journal-of-archaeology/article/woman-with-a-sword-weapon-grave-at-suontaka-vesitorninmaki-finland/33A89DB1D7E4900F017833D87C997D3D. Podobně zjišťujeme, že spolu i v dávné minulosti byli pohřbívaní mužští milenci. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/archeologie-sexualni-revoluce-tradicni-role-spolecnost_2201221338_aur (22. 1. 2022)
Jedná se zatím o 76 známých druhů savců ze zhruba 5000
Zjednodušené rozdělení rolí se snaží vyvrátit i historici a filmaři, kteří stojí za francouzskou knihou a dokumentárním filmem Lady Sapiens
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/the-guardian-praveke-zeny-nebyly-jen-matky-ale-i-lovkyne-a-umelkyne/2203033 (8. 5. 2022) a https://www.flowee.cz/civilizace/9910-kniha-a-film-lady-sapiens-praveke-zeny-jen-nerodily-lovily-a-dokonce-i-vladly (4. 5. 2022); odkaz na citovaný obraz: https://www.superstock.com/asset/rape-stone-age-paul-joseph-jamin-french-oil-canvas/1746-2895 a film: https://archive.org/details/one-million-years-bc-1966_202010
Také tyto vynálezy posouvaly lidstvo mílovými kroky vpřed
Většina domácích prací byla vykonávána venku, mimo tmavý a často stísněný prostor domu
Kamila Remišová Věšínová se tu své knize na stránkách 208-209 odvolává k textům zasloužilých autorit Paula Halsteada (1989) a Iana Hoddera (2004).
Moderní věda říká maximálně to, že mezi jinými existují i hroby staré 4 až 5 tisíc let, kde jsou spolu pohřbení genetičtí příbuzní, rodiče s dětmi
Ostatně, i v roce 2015 se ve Velké Británii zjistilo, že jedna každá pětadvacátá žena kojí děti někoho jiného
Tvrdí smyšlenky o tom, že dítě do tří let vnímá matku a sebe jako jedno tělo
https://www.maminka.cz/clanek/marek-herman-trvam-na-tom-aby-az-do-roku-a-pul-byla-u-ditete-hlavne-maminka (21. 3. 2018), https://psychologie.cz/mama-mele-maso-marek-mate-mamu/ (2. 3. 2020) Skuteční psychologové Albert Kšiňan a Petr Doležal zde Hermanovi, nakládají dostatečně: „Ne, do šesti let se opravdu neutváří 90 % osobnosti; jak bychom to vůbec mohli změřit? Ne, dítě opravdu nevnímá sebe a mámu jako jednu bytost až do tří let.“ https://theconversation.com/how-do-children-develop-a-sense-of-self-56118 Text obsahuje i analýzu toho, jak Herman psychologicky manipuluje rodiči, obzvláště matkami: „(…) v brilantním manévru ve stejný moment ženy ocení a zároveň je odkáže na jejich právoplatné místo u plotny. Znehodnotí všechny rodiče, kteří to mají jinak, a obviní je z toho, že své děti emocionálně poškozují. Místo osvobození rodičů z ideologie práce a výkonu je jen uvězní do jiné představy, v níž matka má sedět doma. (…) Herman nepopisuje svět takový, jaký je, ale jeho jakousi idealizovanou, v čase neukotvenou a nedosažitelnou verzi. U většiny rodin je ekonomickou nutností, aby oba rodiče pracovali, a to nemluvíme o rodinách, kde nejsou oba rodiče přítomni. Co si mají takoví rodiče počít? Mají to raději vzdát, protože nikdy nedostojí Hermanově ideálu? Otec vdovec nikdy nedokáže dítě zabalit do něhy? Matka samoživitelka mu nikdy nedá řád? Samozřejmě, že to tak není. Naštěstí pro nás se vliv výchovy na vývoj dítěte značně přeceňuje: děti jsou dostatečně odolné v tom smyslu, že se vyvinou dobře, i když jsou vystaveny různým výchovným stylům či intenzitě výchovy (pochválena buď genetika).“
Čímž tito tři ničemové prokazatelně ekonomicky poškodili desetitisíce samoživitelek, jež nemohly jít do práce
https://perpetuum.cz/2018/02/4-duvody-vlady-pro-odmitnuti-zrusit-povinnost-skolek-prijimat-dvoulete-a-povinny-posledni-rok-v-ms/ (22. 2 .2018) + https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pedagog-dvoulete-deti-do-skolky-nepatri-potrebuji-neznou-mam/r~bcc7f616775e11e7b2b5002590604f2e/ (3. 8. 2017) + https://www.respekt.cz/tydenik/2018/8/halda-nechci-aby-toho-matky-litovaly (17. 2. 2018) Z rozhovoru se spolunavrhovatelem novely Jiřím Haldou plyne, že ročně je i tak školkami odmítnuto přes 30 tisíc matek s dvouletými dětmi.
Neexistují zároveň doklady, že by děti byly v budoucnu jakkoli poškozeny
https://www.hanen.org/Helpful-Info/Articles/Does-child-care-make-a-difference-to-childrens-de.aspx - Z řady studií dělaných dlouhodobě, na velkých vzorcích populace a v různých státech plyne velmi jasně, že umístění dětí do předškolních zařízení ve dvou letech nijak nenarušuje jejich kognitivní a emoční vývoj a nepřispívá k rozvoji problémů s učením, vztahy nebo duševním zdravím. Školky naopak spíše posilují u dětí už ve dvou letech sociální inteligenci a komunikační dovednosti a snižují problémové chování typické právě pro věk mezi druhým a třetím rokem. Je v zásadě úplně jedno, jestli jdou děti do školky ve dvou nebo ve třech letech. Jediný rozdíl byl zaznamenaný v tom, jaké bylo rodinné prostředí, z něhož děti pocházejí. Pokud bylo zázemí dobré (láskyplné, finančně zajištěné) tak se nedalo pozorovat, že by dřívější nástup do školky způsobil cokoli negativního. A pokud zázemí nebylo v pořádku (rodiče se hádají nebo mezi nimi existuje násilí, finanční situace není dobrá), byly na tom děti zhruba stejně špatně, ať nastoupily do školky standardně ve třech letech, dříve ve dvou letech, nebo vůbec. Nástup do školky jednoduše není negativní, ale pouze mírně pozitivní faktor. A prakticky všechno zlo (negativní faktory) pochází z rodin. https://www.ahaparenting.com/read/best-age-for-kids-to-start-daycare - Zde tři studie poukazující, že problematické je umisťování dětí do jeslí před završením jednoho roku. U roku a půl ovšem již problémy nejsou, pokud je situace v samotné rodině dobrá. Velká část sporů se také točí na nevyjádřeném předpokladu, že děti jsou ve školce celý den (8-10 hodin) a nikoli jen 4-5 hodin, což snášejí lépe a matkám to umožňuje pracovat na poloviční úvazek. Studie, které upozorňují na to, že umisťování dětí do školek ve velmi nízkém věku (1-12 měsíců) pocházejí většinou z 80. a 90. let a nezohledňují kvalitu těchto zařízení. (https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/570794) Jediné, na čem panuje relativní shoda pediatrů, je, že u dětí vrcholí separační úzkost kolem devátého měsíce. V dnešní době ale neexistuje odborná shoda na tom, že by dětem mladším tří let školka způsobovala měřitelný stres (zvýšené dávky kortizolu) ani pozdější psychické a výchovné problémy.
Studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR dokázala, že školka od tří let zvyšuje u dětí šanci na lepší vzdělávání a zaměstnání
Publicista Michal Kašpárek na to reagoval
Jak mimo tohle rezolutní tvrzení je, dokládá například i relativně malá studie texaských psychologů
https://www.scientificamerican.com/article/women-talk-more-than-men/ Výzkum je již z roku 2007.
To, že muži a ženy mluví stejně často, byl závěr 16 studií (28,6 %) a u čtyř studií (7,8 %) byl nejasný vzorek výzkumu
Čímž se vytváří uzavřený obvod stupidity
Na přímou otázku je dokonce schopný tvrdit, že populace celých států jsou poškozené ve vývoji
https://video.aktualne.cz/dvtv/muz-na-materskou-nepatri-mama-je-nenahraditelna-dnes-ale-del/r~60f9a61a3a4611eaa24cac1f6b220ee8/ (20. 1. 2020) K tomuto rozhovoru se odkazuje i závěr podkapitoly o tom, že Herman otevřeně odmítá moderní vědu.
Odpočatou se podle Hermana máma stává, když s dítětem nediskutuje, moc si s ním nehraje a neplánuje; ne proto, že by se otec také staral o domácnost a děti
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/pedagog-lektor-chovani-ucitel-materske-skoly.A220526_194208_ona-vztahy_dyn?h=E6F81EB644C44B211F2CC563F30F07FC „Otec na mateřské? Naprostá hloupost. Nemůže to zvládnout, říká pedagog“. Bylo by zajímavé konfrontovat ho s těmi, co to zvládli. Začal by je přesvědčovat, že to dělají špatně?
Souhrn jeho povídaček najdeme například v tomto rozhovoru pro časopis Maminka.cz z roku 2023
Nebude o vás zájem
https://www.heroine.cz/komentare/8697-tatove-na-rodicovske-neexistuje-duvod-proc-by-to-muzi-nemeli-zvladnout (13. 6. 2022, Irena Buršová)
Patří do skupiny šmejdů prodávajících předražené hrnce, v nichž se beztak nedá vařit
Na Federici navazuje medička Winifred J. Akpobi v článku Jak patriarchát redefinoval drbání jako ženskou záležitost
Mýtus o Marsu a Venuši je tedy zvláštní směsicí vlivů feminismu 20. století, kdy ženy najednou získaly „svůj hlas“, a zároveň zpátečnických esoterických blábolů
Již v roce 2009 psycholog Zdeněk Soukup napsal 129stránová diplomovou práci Omyly a nepravdy populární psychologie, kde rozebírá právě knihy Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, Proč muži lžou a ženy pláčou a Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, a upozorňuje zde na chyby v metodologii i vnitřních rozporech daných textů.
Naše odpověď by musela znít‚ ani jedno z toho
Lepší bude přečíst si knihu Women Can't Park, Men Can't Pack: The Psychology of Stereotypes (2009) od Geoffa Rollse, kde ukazuje, že knihy o Marsu a Venuši a nežehlících mužích nevycházejí ze seriózních výzkumů, ale jsou výhradním dílem předpřipravených zažitých stereotypů, pomocí nichž si autoři a autorky z různých studií vybírají jen to, co se jim hodí.
Mimochodem, je záhadou, jak se z Afrodity (Venuše), původně semitského božstva sexu, plodnosti a války, stal moderní archetyp „tradičního ženství
Jíž podněcuje posluchače v byznysových přednáškách
Od dnes již klasické a nepominutelné autorky Margaret Mead
Takovým poctivým přístupem je třeba kniha antropologa Martina Soukupa: Mýty Margaret Mead: Úvahy o antropologii. (nakl. Pavel Mervart 2020)
„Druhou polovičku“
Tuto myšlenku rozvíjí třeba religionista, historik a filosof Mircea Eliade v knize Mefisto a androgyn (orig. 1965, česky 1997)
Filosofka Cordelia Fine, která v roce 2010 definovala pojem neurosexismus
https://en.wikipedia.org/wiki/The_NeuroGenderings_Network NeuroGendering Network je mezinárodní skupina zhruba 25 výzkumnic z oblasti neurověd a gender studies, které moderními výzkumy a kritickými analýzami dokazují, že mozek je sice základem lidské osobnosti, ale většina mezipohlavních rozdílů není biologická. Skupina působí od roku 2010 a velmi úspěšně rozbíjí dosavadní vědecké paradigma