Velmi
pozdni.cz

Kniha 2 02 Datový horor

Kapitoly

Vše Kapitoly

10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím

10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím
72
Ženy jsou ty, co častěji nemluví, neprosazují se, ale obdivně vzhlížejí k mužům, následují je a nechají se zachraňovat

Nejrozsáhlejší databáze sledující kolem 2000 filmů ukazuje, jak dlouho v nich mluví muži a ženy. Slabinou statistiky je, že preferuje anglicky mluvené filmy a sleduje produkci velmi výběrově do roku 2016 https://pudding.cool/2017/03/film-dialogue/

73
Ve filmech i v televizi ještě kolem roku 2015 až 2016 ztělesňovali postavy nad 40 let ze 74,3 % muži, ženy tvořily pouhou čtvrtinu

https://www.cbsnews.com/news/damning-study-finds-a-whitewashed-hollywood/ (22. 2. 2016) - Podobně je to s rolemi etnických a sexuálních minorit. Přestože někomu připadá, že lidí z etnických menšin je ve filmech a seriálech mnoho, statistiky ukazují, že v amerických filmech je jich o 10 % méně než v reálné americké populaci, podobně LGBTQ+ postav je pouze kolem 2 %, ne 5–6 %, jako je tomu ve skutečnosti. Situace se za několik let změnila, v letech 2021–2022 poskočila reprezentace LGBTQ+ postav v amerických televizních seriálech na 11,9 % (https://ew.com/tv/glaad-reports-record-high-lgbtq-tv-characters/); neplatí to ale pro hrané filmy. https://www.statista.com/statistics/696850/lead-actors-films-ethnicity/ Ještě v roce 2011 měli bělošští herci a herečky přes 85 % hlavních rolí, v posledních letech klesla jejich převaha na 65 %.

75
To je demografická skupina starých bílých mužů, kteří bývají ve svých názorech a vkusu poměrně nepružní a jedou v dlouhodobé setrvačnosti, že kino je zábava převážně pro kluky v teenagerovském věku

Zdrojů pro toto téma je téměř nekonečně a jedná se o základní know-how, s nímž pracuje většina filmových publicistů a publicistek v posledních mnoha dekádách; jedná se prakticky o axiom. https://www.hollywoodreporter.com/movies/movie-news/hollywoods-revenge-old-white-male-990667/

75
Přitom naopak, v 30., 40., 50., 60. a 90. letech minulého století se na ženské publikum myslelo více a vznikalo více filmů s ženskými postavami, které spolu vedly více dialogů

https://www.bbc.com/news/world-43197774 (2. 3. 2018)

75
Existují (či existovaly) stránky, kde se sdružují extrémně machističtí muži jako Return of the Kings

https://web.archive.org/web/20210310041918/https://www.returnofkings.com/ - Zrovna tato stránka byla v průběhu psaní knihy v roce 2022 smazána, ale svou činnost ukončila kvůli finančním problémům už v roce 2018. Paypal autorovi zrušil účet, přestali tam inzerovat mnohé firmy, web kvalitativně upadal a klesala návštěvnost. Nakonec Disqus zablokoval oblíbené diskuze. Tato poznámka také prozrazuje, že některé kapitoly byly v základu hotové již v roce 2021 a při revizi bylo nutné aktualizovat některé informace. Zajímavé na této stránce je, že autor ji smazal sám, protože se dal na víru (pravoslavný katolík) a začal mít morální problémy s obsahem serveru. Od prosince 2022 tam rok byl pouze tento vysvětlující text: https://web.archive.org/web/20230101071136/https://www.returnofkings.com/index.html

76
Ženské postavy ve hrách navíc bývají velmi často nefunkčně oblečené (či spíše neoblečené) a vypadají a pohybují se tak, aby působily přehnaně sexy pro oko mužských hráčů

Pokud se nechcete pročítat celou kauzou Gamergate (https://en.wikipedia.org/wiki/Gamergate_(harassment_campaign)), můžete v rychlosti zkusit tento článek: https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7288-videohry-pro-feministky-mame-co-hrat-nebo-jsme-navzdy-odsouzene-k-sims (Brigita Zemen, 10. 2. 2022)

77
Ženy zjevně nedělají většinu činností; což známe i z našich starších slabikářů s básničkami Jiřího Žáčka

Ve sporu o básničku K čemu jsou holky na světě? označil v roce 2017 Jiří Žáček kritiky za „genderové džihádistky“. Přitom sám tuto básničku před již čtrnácti lety pro potřeby slabikáře upravil, aby splňovala nároky „genderové korektnosti“ a vznikla z ní „genderově neutrální“ varianta K čemu jsou dospělí na světě. Nechal si za to zaplatit a po letech ze sebe dělal oběť, aniž by slovem zmínil, že předtím bez řečí text pozměnil. Nakladatelství Alter to vysvětlilo takto: „Jiří Žáček v nově upraveném vydání Slabikáře přibližuje dětem současný svět. Maminka zde také řídí auto a pracuje u počítače. Zároveň ale táta a máma jsou lidé, kteří chtějí mít děti, milují je a nevidí v nich pouze překážku na cestě za svou kariérou. To je poselství, které nová úprava Slabikáře přináší.“ Původní, neupravená verze básničky s veršem „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký,“ která vzbudila poprask, vyšla v čítance jiného nakladatelství, které tak učinilo bez vědomí autora a s ignorováním doporučujících pokynů ministerstva školství. Kauzu důkladně popsala Silvie Lauder v týdeníku Respekt: https://www.respekt.cz/spolecnost/polemika-spor-o-zacka-neni-bojem-mensiny-genderovych-aktivistek-proti-vetsine (20. 1. 2017) Další detaily zde: http://www.ceskaskola.cz/2017/03/jiri-zacek-sam-sobe-dzihadistou-aneb-k.html (27. 3. 2019) Ústřední námitka zní, že Žáčkova báseň má dvě části, o klucích a o holkách. Ta o klucích zní: „Páni kluci jsou tu k tomu, aby svět byl veselý, vystartují ráno z domu, jako když je vystřelí. Nebojí se blesku, hromu, nevadí jim mráz a led, páni kluci jsou tu k tomu, aby se svět točil vpřed.“ Dívkám je naopak vyhrazena pouze a jedině mateřská role, aktivní podíl na pohybu světa vpřed nemají. Zkuste toto vtloukat do hlav chlapečkům od první třídy…

77
V knihách, jež se od roku 1960 do roku 1990 používaly k výuce historie, bylo na 100 obrázků mužů pouze 18 obrázků žen a pouze 9 % ženských jmen bylo uvedeno v indexech (toto číslo přetrvávalo do roku 2002)

Podnětný může být tento 52stránkový materiál organizace UNESCO z roku 2007: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000155509 (Gender bias in textbooks: A hidden obstacle on the road to gender equality in education, (Rae Lesser Blumberg)

78
Pocit, že vás někdo v médiích reprezentuje, je nesmírně důležitý, a jak vidno, před několika desítkami let nebyly některé skupiny lidí téměř vůbec součástí mainstreamového světa

Můžu uvést jeden paradox týkající se remaku disneyovské Malé mořské víly z roku 2023. Na jednu stranu zde mnoho černošských holčiček dostalo svou první princeznu tmavé barvy pleti v hrané podobě, na druhou stranu dívky se zrzavými vlasy přišly o možnost vidět svou obdobu na plátně. V disneyovské produkci už je jedinou zrzkou pouze Merida v pixarovském snímku Rebelka (2012).

79
Internetová televize DVTV uveřejnila za půl roku od začátku března do konce srpna 2021 440 videí, z nichž ve 340 byly vedeny rozhovory s muži, a 97 videí, kde šlo o rozhovor s nějakou ženou

Statistiku s veřejnoprávním rozhlasem zveřejnila na své facebookovém profilu Zuzana Pilzová, statistiku u DVTV spočítala Irena Tomančák.

79
Mužští hosté tedy tvoří přes 77 %, ženy přes 22 % (zbývají tři interview, kde byla zpovídána dvojice muž a žena)

Mezi ženami ovšem byly zpovídané i samotné moderátorky televize Daniela Písařovicová a Daniela Drtinová (ta dokonce dvakrát), televizní radní Hana Lipovská a poslankyně Olga Richterová absolvovaly rovněž dva rozhovory na odlišná témata, čili celkově nešlo o 97 individuálních žen, jež by přišly zvenčí.

79
Hospodářské noviny v listopadu 2021 uveřejnily, že v posledních 30 rozhovorech k poslednímu červnu v DVTV (na téma politika) bylo 23 hostů mužů

https://archiv.hn.cz/c7-67001360-13tg56-37940389f6df599 (Proč se k veřejným tématům vyjadřují převážně postarší muži? A proč je to problém editorů a redakcí? 19. 11. 2021, Nicole Štýbnarová)

80
To, jak média přehlížejí ženy jako seriózní mluvčí, je jen další střípek do celkové mozaiky toho, v čem žijeme

V této situaci vystoupil v únoru 2022 v Českém rozhlase Plus biolog a jeden z mnoha přežilých mediálních mudrců Stanislav Komárek a prohlásil: „Nebylo by také dobře, kdyby byla média vedená a produkovaná výhradně ženami? Aby tam byla, abych tak řekl, čistokrevná platforma? (…) Líbil by se mi model typu, že by ženy měly více samosprávy mezi sebou. Měly by své firmy, své televizní stanice, své rozhlasové stanice, šla by na to půlka peněz. (…) Moderní to není, ale bylo by to jakýmsi způsobem efektivní a dobře by to řešilo současnou kvadraturu kruhu, kde se operuje střídavě s tím, že pohlaví jsou stejná, a střídavě s tím, že jsou pohlaví různá. Takovou stejnost šancí, tak tu bych velmi uvítal. (…) Doma by pak bylo o čem mluvit, protože by něco jiného vysílaly televize a rádia pro muže a něco jiného pro ženy.“ – Nebylo by to dobře, nikomu dalšímu soudnému se to nelíbí a nic to neřeší, navíc ona údajná kvadratura kruhu ani neexistuje jinde než v hlavě Stanislava Komárka. Problém je přesně opačný – mužské a ženské světy se málo prolínají. Mainstreamová média se naoko tváří, že jsou pro všechny, ale jsou primárně o mužích a pro muže. Navrhovaná segregace by narušila možnost prosazovat společné cíle mužů i žen. Návrh mediálního oddělení obsahů pro muže a pro ženy navíc pomíjí, že jedna strana je na tom ekonomicky a mocensky výrazně lépe, čili by druhou segregovanou část obyvatelstva mohla ignorovat ještě víc. Opravdu tu nejde o to, aby byla doma témata k hovoru – co je to vůbec za maloměšťácké kritérium? (Navíc v době, kdy lidé žijí v rekordních počtech osamoceně v jednočlenných domácnostech.) Jde o to, aby se ve veřejném prostoru vedl dialog a činily nutné změny, zlepšující životní podmínky většiny. https://plus.rozhlas.cz/filozof-komarek-zeny-mohly-mit-vlastni-televize-a-radia-resilo-kvadraturu-kruhu-8682795 (16. 2. 2022)

80
Oblíbenou výmluvou bývá „prostě to tak vyšlo“, což je jen převlečený výrok „nijak zvlášť jsme se o vyváženost nesnažili a je nám to celkem jedno“

To, že jde o pouhé výmluvy, dokládá tento článek, kde se Česká televize vymlouvala, že nebylo možné sehnat do debaty k prezidentským volbám dvě expertky proti dvěma expertům, a nakonec „museli“ přijít čtyři muži. Deník Refresher oslovil přes zmiňovanou databázi expertek 50 kompetentních žen. Učinili tak v sedm večer a ještě ten den dostali 37 kladných odpovědí. https://refresher.cz/129254-Mila-CT-oslovili-jsme-za-Tebe-expertky-do-volebniho-vysilani-Prislo-by-jich-37 (Adéla Ježková, 18. 1. 2023)

81
Novinářky přitom tvoří v českých médiích kolem 45 % osazenstva redakcí, a čtenářek, divaček a posluchaček médií je zhruba 40 %

Čísla z daného odstavce stále pocházejí ze zdroje citovaného v poznámce 12

81
Na vině je i maskulinní atmosféra v redakcích založená na ostrých loktech a obecně vylučování žen z kolektivu, znevažování jejich schopností a nevycházení vstříc novinářkám starajícím se o děti

https://open.spotify.com/episode/5sIR2yf8pJbQ1a6rsSjp6I (14. 4. 2023) – Diskuse s Terezou Engelovou, zahraniční zpravodajkou a novinářkou z investigativního webu Hlidacipes.org, Lucií Stuchlíkovou, editorkou a šéfkou politické sekce na Seznam Zprávách, a Ivanou Chvátalovou, sportovní redaktorkou, editorkou a moderátorkou z České televize. Diskusi moderuje Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

81
Obdobná je i situace v Českém rozhlase, kde v devítičlenném vedení najdeme také pouze jednu ženu

Český rozhlas by mohl přijít s obhajobou, že tři ze šesti celoplošných stanic v roce 2022 řídily šéfredaktorky, čili je naplněný poměr 1:1. Nelze to nijak rozporovat, zároveň bychom to u média veřejné služby měli považovat spíše za standard.

82
Pak se divíme, proč je společnost tak málo kultivovaná, tolerantní a solidární…

Opět tu není řečeno, že ženy a „ženská témata“ jsou esenciálně lepší a mají na společnost pozitivnější vliv. Spíše jde o problém monotematičnosti a stereotypu, jistého typu zpravodajství a mediální reality, která vzbuzuje v lidech více agrese a úzkosti a obecně se málo vytváří prostředí k dialogu.

82
Jako v případě povinně předepsaných sportovních úborů plážových volejbalistek na olympiádě nebo minisukní a výstřihů grid girls u Formule 1

ttps://www.idnes.cz/sport/motorsport/grid-girls-formule-1konec.A180131_175401_motorsport_ten Zpráva z 31. ledna 2018, že grid girls ve Formuli 1 končí, vyvolala bouřlivý odpor mužských fanoušků. Po šesti letech nejspíš grid girls nikomu doopravdy nechybí a stal se z nich stejný přežitek jako reverzní striptýzová relace Počasíčko na NOVĚ, kde se nahé ženy a nazí muži postupně oblékali podle toho, jaký mělo být druhý den počasí. (Prakticky stejnou dobu jako grid girls tady s námi je zákaz kouření v restauracích a na zastávkách MHD, a opět to prakticky nikomu nevadí. Nářek mužů středního a vyššího věku na internetu v té době ale věštil kulturní apokalypsu.)

82
Ve školách jsou přitom dívky často povinné se co nejvíc zahalovat, ve sportu mají ženy povinnost se co nejvíc odhalovat

Cituji zde Faridu D. – https://www.instagram.com/p/CuZqN6MyKIH/

84
Během minulého a začátku tohoto století byl poměr 90 % žen a 10 % mužů, výzkumy od roku 2013 naznačují, že mužů v této oblasti přibývá a tvoří nyní asi čtvrtinu

https://www.cmaj.ca/content/185/3/E151.full Gender perceptions on eating disorders slow to change (únor 2013)

85
Jedná se o druhou nejsmrtelnější mentální chorobu po závislosti na opioidech, která končí obvykle předávkováním

https://www.drugabuse.gov/drug-topics/trends-statistics/overdose-death-rates Předávkování opioidy (často legálně předepsanými léky) se v USA zvýšilo od roku 2010 z 21 099 úmrtí na 47 600 úmrtí v roce 2017 a od té doby se drží zhruba na této úrovni.

85
V Česku tak kvalitně provedené výzkumy nemáme, nicméně i u nás se jedná o epidemii

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2144616-facebook-a-dalsi-socialni-site-zhorsuji-epidemii-anorexie (7. 6. 2017) Rozhovor s lékařkou centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, profesorkou Hanou Papežovou. Dále: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/poruchy-prijmu-potravy-2020-dospivajici-epidemie-koronavirus_2107221047_ako (22. 6. 2021)

88
Přestože jde o momenty zachycené většinou ve chvíli, kdy se dotyčné ženy vědomě nedívaly do objektivů

Velmi zvláštní výjimku tvoří modelky předvádějící vysokou módu. U nich často převládají neutrální, nadřazené nebo až pohrdlivé výrazy v tváři. Fotografie s těmito výrazy ale nevycházejí běžně na předních stranách časopisů a odměřenost těchto žen bývá často hodnocena mužským publikem negativně.

90
Navíc u mužských profesorů je za vřelé pokládáno již to chování, jež je u žen vyhodnocováno jako slabá nebo chybějící vřelost

Lilian McNell, Adam Driscoll, Andrea Hut: (2015) Whats in a Name: Exposing Gender Bias in Student Ratings of Teaching. Innovative Higher Eduacation, 40:4. 291-303.

90
Sebevnímání a sebehodnocení přitom závisí na společenském postavení, protože v různých vrstvách jsou kladeny různé nároky

Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů. Karolinum 2000 (La Domination masculine, 1998).

91
Tímto způsobem proměňuje žena sebe samu v předmět, a to především v předmět vidění: v podívanou

John Berger: Způsoby vidění. Labyrint 2016. (Ways of Seeing, 1972).

91
Velmi slavná je rovněž kniha Naomi Wolf Mýtus krásy

Naomi Wolf: The Beauty Myth: How Images of Beauty Are Used Against Women (1990, slovensky 2000).

92
Jak popisuje podcast Českého rozhlasu z roku 2022 s příznačným názvem Krása

https://wave.rozhlas.cz/krasa-8854458 Autorkou 30 rozhovorů je novinářka Linda Bartošová, která byla sama v roce 2012 finalistkou soutěže Česká Miss a následně českou zástupkyní na Miss World. Její pokus reflektovat fenomén krásy i některé negativní zkušenosti vedl pochopitelně k další vlně kyberšikany a veřejného výsměchu: „Někdo si chce stěžovat, že je krásný?“

95
Jak píše novinářka Silvie Lauder ve svém sloupku v Respektu

Silvie Lauder: Síla červené rtěnky. Respekt, 10. ledna, č. 2/2022. Lauder zmiňuje i tento specifický případ: „Proto dává smysl, že červená rtěnka pomáhá ve vězení jedné mimořádně odvážné ženě. Maryja Kalesnikava ji dostala za vůdčí úlohu v protestech proti zmanipulovaným prezidentským volbám v Bělorusku.“

97
V současné společnosti nám obecně chybí hodnota „tělesné neutrality“, tedy přijímání různých typů těl bez neustálých výhrad, jak mají vypadat ostatní lidé

Tělesná pozitivita nicméně může mít i problematické stránky, jak ukazuje toto twitterové vlákno: https://twitter.com/druhasmenamag/status/1600461664104521729 (7. 12. 2022)

100
Měli posoudit, zda přerušení pomohlo rozhovoru dále rozvíjet téma, nebo zda šlo o hrubé, nekonstruktivní nebo dokonce agresivní přerušení

Pro představu, jak zněly ukázky: https://youtu.be/sr2gkBzgCOM (Was that an interruption? Listen to audio used in new Stanford linguistics research)

102
Solnit na téma vysvětlování, přerušování a umlčování žen napsala i knížku osmi krátkých esejů Men Explain Things to Me (Muži mi to vysvětlí, 2014)

Vyšlo ve slovenštině jako Muži mi to vysvětlia. Inaque 2018. Překlad Aňa Ostrihoňová.

104
Nicméně u žen se vyskytuje častěji

Studie má název: The Imposter Phenomenon in High Achieving Women: Dynamics and Therapeutic Intervention (Imposter syndrom a vysoce kvalifikované ženy), dostupná na adrese https://www.paulineroseclance.com/pdf/ip_high_achieving_women.pdf; česky viz třeba článek Kláry Zajíčkové https://www.respekt.cz/tydenik/2021/35/pockej-az-na-to-prijdou (29. 8. 2021); Existuje zhruba pět typů tohoto syndromu https://alvcoaching.com/blog/imposter-syndrome/

104
Jeho kořeny lze najít již ve školství. Socioložka Lucie Jarkovská, jež o rozdílném vzdělávání chlapců a dívek napsala knihu Gender před tabulí (s narážkou na slavný film z 50. let Džungle před tabulí), to vysvětluje takto

Lucie Jarkovská. Gender před tabulí. Sociologické nakladatelství 2013.

106
Přesto platí, že mladí muži s nízkým vzděláním tvoří významnou část nezaměstnaných a lepí se na ně další sociálně problémové situace

Lucie Jarkovská tu pracuje s různorodými texty socioložky Ivy Šmídové z roku 2008 a sociologa Milana Tučka z roku 2000.

107
Tento systém zástěn zároveň eliminoval i rasové předsudky

Claudia Goldin, Cecilia Rouse: Orchestrating Impartiality. The Impact of „Blind“ Audition on Female Musicians. American Economic Review 90, č. 4 (2000). s. 715-741.

108
U žen je také v různých zemích dvakrát až třikrát větší pravděpodobnost, že se setkají s kyberšikanou, než se to děje mužům

https://partner.sciencenorway.no/forskningno-gender-harassment/young-women-twice-as-exposed-to-cyber-bullying-as-men/1418553 (29. 5. 2015) Výzkum se týkal norských novinářů a novinářek mezi 25 a 35 lety. Výsledek je šokující i proto, že Norsko jinak patří k zemím s největší genderovou rovností. Zpráva z roku 2019 zkoumající situaci v 15 zemích OECD přináší komplexnější náhled. Česko je na tom samozřejmě hůř než Norsko. https://www.oecd.org/gender/data/girls-are-more-exposed-than-boys-to-cyberbullying.htm. Nejhorší je ze sledovaných zemí situace v USA: https://www.globaltimes.cn/content/1166555.shtml

110
A jsou vystaveny nutnosti udržovat svůj vzhled mnohem více a za mnohem více peněz než muži

Oblíbená šovinistická námitka, že muži platí ženám plastické operace či drahé kabelky, nemá vůbec univerzální platnost. Jednak, většina mužů nemá absolutně ponětí, kolik stojí kosmetika, ženské oblečení a doplňky na běžné měsíční bázi, jednak je mnoho žen single a vydělávají si na to úplně samy. Hezky se o mýtu rozhazovačných žen píše v tomto eseji: https://www.nytimes.com/2019/10/04/us/myth-frivolous-female-spender.html

111
Nejmenší uznání si nezaslouží druh vojenského „kavalírství“, kdy ženy léta teskní za mrtvými a musejí se starat o všechny invalidy, porodit nové syny a hledat si nové partnery mezi psychicky narušenými muži s válečným posttraumatickým syndromem, případně být na všechno úplně samy

V poslední době tento proces líčilo drama režisérky Jasmily Žbanić Quo vadis, Aida? (2020) o válce v bývalé Jugoslávii.

111
Podle vyjádření různých pseudokonzervativců prý válka na Ukrajině v roce 2022 ukázala, že „muži jsou muži a ženy jsou ženy“, jelikož muži bojují a chrání, ženy prchají a starají se o děti

V Česku na konci března 2022 pozvala Aliance pro rodinu a CEVRO institut amerického sociologa Marka Regneruse, který v anotace své přednášky tvrdí: „Ve válce na Ukrajině jsme svědky uznávání rozdílů mezi muži a ženami, matkami a otci, a to navzdory všudypřítomnému úsilí o genderovou rovnost“. Hloupost tohoto souvětí ve světle výše uvedených faktů nevyžaduje další komentář. Regnerus už dříve proslul nekvalitně dělanými výzkumy: https://www.jsmefer.cz/regnerusova_studie či https://www.washingtonpost.com/news/volokh-conspiracy/wp/2015/05/10/new-criticism-of-regnerus-study-on-parenting-study/.

112
Momentálně jich je v ukrajinské armádě 15 %, protože jsou prostě potřeba

https://www.reuters.com/world/europe/ukraines-unicorn-lgbtq-soldiers-head-war-2022-05-31/ Stejně tak ukrajinská armáda začala přijímat do svých řad transgender a nebinární lidi, přidělila jim na uniformu výšivku jednorožce a striktně zakázala jejich šikanu. Tato inkluzivita má především praktické důvody, ale ve výsledku i symbolický význam uznání těchto menšin. Tvrzení, že LGBTQ lidé jsou ve válce kvůli své „zženštilosti“ k ničemu, se ukazuje jako zoufalý blábol lidí, co ve skutečné válce nejsou a nedokážou překonat vlastní stereotypní myšlení.

113
Dopadnete jako bývalý prezident Miloš Zeman a jeho mluvčí Jiří Ovčáček s údajným Peroutkovým článkem Hitler je gentleman

Pro čtenáře a čtenářky, kteří budou číst knihu později než v roce 2023 a již si nebudou moci vzpomenout, kdo to Jiří Ovčáček byl či je, malé shrnutí kauzy: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_Hitler_je_gentleman

113
V dnešní době opravdu platí, že „ženy potřebují muže asi tak jako ryba bicykl“, což je heslo, které razila už na přelomu 60. a 70. let minulého století všestranně nadaná australská spisovatelka, filmařka a politička Irina Dunn

Nesprávně, jak to opakovaně dělá třeba Benjamin Kuras ve svých „knihách“, je autorství tohoto výroku připisováno Glorii Steinem, šéfredaktorce časopisu Ms., která slogan zpopularizovala na základě rozhovoru, který s Dunn vedla.

114
Jako by jejich nevyřčeným účelem byla hlavně izolace od sebe navzájem a vyhýbání se společně trávenému času, kdy by bylo nutné projevovat hlubší lidské kvality

Buranské „knihy“ Josefa Hausmanna (Základy mužského šovinismus, Mužský šovinismus pro pokročilé) mluví o této izolaci mužů a žen jako o nepřekročitelné danosti, jen však ukazují autorovu omezenost v náhledu na svět. Podle Hausmanna se mužské a ženské světy v zásadě neprolínají kromě provozování sexu, a proto ani nemá smysl pěstovat jakékoli hlubší vztahy nebo dokonce vést konverzaci poté, co sex proběhl. Ze všeho nejvíc to vypovídá o autorově patologické povaze a zoufalé situaci žen, které s ním někdy omylem měly neplacený sex.