Velmi
pozdni.cz

Kniha 2 02 Datový horor

Kapitoly

Vše Kapitoly

14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“

14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“
228
Pokusit se z nich složit úplnější obraz poznání

Pro rychlý přehled, co znamenala tzv. standpoint theory, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Standpoint_theory. Neprezentuji tento přístup jako dokonalý a nekritizovatelný. Chápání objektivity ve vědě podléhá stálému vývoji.

229
Jinak se to v jeho textech odvolávkami na něj jenom hemží

Uzlova kniha Intimní slasti a strasti (2009) má na obálce kresbu pralidí: muž s kyjem a pazourkem podává přesličku ženě, která má na hlavě kokosový ořech a na ramenou malého krokodýla jako kabelku. Jedná se o druh karikatury, který je myšlený vážně – odmyslíme si přehnané či nerealistické znaky, ale ve sdělení zůstane určité významové jádro. Muži jsou lovci, dvoří se ženám, ty jsou marnivé parádnice a žijí z darů od mužů.

229
A na základě toho si pak začali přisvojovat větší zásluhy a následně i větší část výsledků práce

Obecně známý fakt formulačně přebírám z blogu feministického praotce Igora Indrucha: https://indruch.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499210 (15. 3. 2016)

231
Tak se ctnosti, specificky ženské ctnosti, obracejí proti nim samým, tak se mravné a něžné stránky jejich povahy stávají prostředkem k jejich utrpení

Karl Marx: Kapitál I, Praha 1963, s. 429-430.

231
Sociolog Raymond E. Pahl ve své knize O práci

Raymond Edward Pahl: On Work. Historical, Comparative, and Theoretical Approaches. Oxford 1988.

234
Vede ke stálosti struktury dělby práce

Pierre Bourdieu. Nadvláda mužů, česky 1998 (s. 85-86)

234
Velká část z nich však nejsou Arabové, ale filipínští imigranti

Případ Saúdské Arábie je excesivní a rozhodně zde nejde o příklad rovnoprávnosti. Jedná se o stejný fenomén jako se stevardy v letadlech – tuto práci musí dělat muži, protože někteří z věřících by nedovolili, aby se o ně starala cizí žena.

234
Stejný problém řeší i Čína, další zprávy mluví o tom, že policisté v Thajsku běžně asistují u porodů a součástí jejich výcviku je i školení na tyto situace

https://realmanswork.wordpress.com/2012/05/05/male-nurses-worldwide/ Tento zdroj uvádí i příklad thajského policisty, který za deset let služby pomohl odrodit přes 80 dětí.

236
Více ještě v poznámce, kde je řada dalších konkrétních čísel, rozlišujících nejen ženy a muže, ale i věkové skupiny, vzdělání, regiony a profese…

Text z webu cíleně utínám v polovině, zde jeho dokončení: Pokud odhlédneme od jednotlivých pracovních oborů a zaměříme se na jednotlivé pracovní pozice a ocenění práce žen a mužů, nacházíme naopak největší GPG tam, kde je zastoupení žen velmi malé – například v řídicích pozicích. V kategorii nejvyšší představitelé či představitelky společností jsou ženy zastoupeny jen z 18 % a GPG (rozdíl v odměňování) dosahuje výše 36 %. Vysoký rozdíl na řídicích pozicích je ovlivněn i tzv. skleněným stropem neboli neviditelným systémem překážek, který ženám znemožňuje přístup do vyšších pozic. K dalším příčinám samotné existence GPG patří též netransparentní odměňování, nedostatečné či nedostupné možnosti slaďování práce a rodinných záležitostí a často též stále existující stereotypy ve volbě povolání u žen i mužů (dle zakořeněného dělení práce na „ženské“ a „mužské“). Hodnota GPG se výrazně mění s věkem. Nejvyšší je mezi 40 – 44 lety, kdy dosahuje 25 %. Je to období, kdy na ženy v největší míře dopadá péče o děti. Poměrně vysoké rozdíly 10 % se však vyskytují i mezi muži a ženami do 24 let, z nichž většina ještě vlastní děti nemá. Vliv na výši GPG tedy nemá jen péče o dítě, ale už samotné očekávání, že žena jednou pečovat bude (bez ohledu na to, zda a kdy k tomu dojde). GPG je nejnižší u lidí se základním vzděláním (15 %). Nejvyšší (26 %) je naopak u lidí vysokoškolsky vzdělaných. A to i přesto, že v ekonomicky aktivní populaci (16–64 let) převládají vysokoškolačky nad vysokoškoláky. Výše GPG se liší i podle regionů. Největší rozdíly v odměňování aktuálně existují v Praze (22 %) a v krajích s vyššími průměrnými mzdami. S největším průměrným GPG se setkáváme u zaměstnání s nejvyšší průměrnou měsíční mzdou. Vůbec nejvyšší rozdíly v odměňování (neuvěřitelných 45 %) jsou mezi finančními makléři a makléřkami, což představuje téměř 400 000 Kč ročně. Nejnižší rozdíly jsou naopak u kuchařů a kuchařek (-1 %). Průměrnou mzdu mužů převyšuje průměrná mzda žen jen ve 2 % typů zaměstnání – hodnota GPG se tu ale v přepočtu pohybuje maximálně v řádu stokorun, přičemž častěji se jedná o rozdíly ještě menší. Pokud na pracovišti existuje kolektivní smlouva, představuje průměrný GPG 17 %, bez ní se jeho výše pohybuje okolo 19 %. Kolektivní smlouva se zároveň vyplatí i mužům, zajišťuje totiž vyšší průměrné mzdy všem, a to bez ohledu na pohlaví. To samozřejmě platí i pro firmy ve státním vlastnictví (GPG 16 %), v nichž se – ve srovnání se sektorem soukromým (GPG 22 %) – obecně setkáváme s vyššími průměrnými mzdami mužů i žen i menšími rozdíly v odměňování. Pakliže chcete tyto poznatky podané jednodušeji v mluvené formě, můžete si dohledat rozhovor s  Helenou Skálovou v DVTV z 20. dubna 2016: : https://video.aktualne.cz/dvtv/kvoty-narovnavaji-startovni-caru-rika-sefka-gender-studies/r~de5195c0e44511e4875c002590604f2e/ Všimněte si rovněž, že rozdíl v odpracovaných hodinách mezi českými muži a ženami je zhruba 13 % (viz minulá kapitola), zatímco GPG kolísá a oněch 13 % výrazně překračuje.

236
Jak vidno, jde o komplexní problém, ale existuje v něm přehledné rozlišování

http://sok.bz/clanky/2022/jsou-zeny-za-stejnou-praci-skutecne-odmenovani-mene-nez-muzi (text vyšel 6. 8. 2022 i v Lidových novinách) Do polemiky se zavedeným pojetím GPG se pustil např. filosof Petr Kužel. Dočkal se přitom velmi kritických reakcí a byl obviněný z nekompetence. Tím, že odstranil všechny proměnné, které mají vliv na konečná čísla u GPG, počítal jen „srovnávání právníka s právničkou, co jsou ve stejné firmě na stejné pozici“, takže rozdíl podle něj činí pouhých 5 %. GPG však nikdy nestál jen na takto počítaném čísle, ale na všech faktorech kolem, jako je např. vliv mateřské. Tyto faktory se promítají do náboru žen, které děti nemají, a dostávají tak horší typy smluv. Text trpí obvyklými slepými skvrnami, např. neřeší odlišný přístup při vyjednávání vyšší mzdy – tedy že zaměstnavatelé často jinak vnímají, když vyjednává žena, a když muž.

237
Nejlépe na budoucnost připravenou mladou generaci

Je oblíbené tuto tezi rozporovat, protože Finsko lehce kleslo v mezinárodním srovnávacím žebříčku. Vtip je v tom, že finské školství preferuje i jiné kvality, než jsou v mezinárodních měřítcích, děti dosahují srovnatelných výsledků s menší mírou biflování a celkově jsou lépe připraveny na praktický život. (Viz např. inspiraci zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/finske-skolstvi-patri-k-nejlepsim-zde-jsou-jeho-vychytavky/r~62801878814311e9819e0cc47ab5f122/) Obecně ale nelze žádný systém stavět na piedestal, každá země a kultura čelí vlastním problémům. Podstatné je, že bez zvýšení investic do školství a reformy systému výuky se nepohneme a budeme dále zaostávat.

238
Důležitost těchto profesí jsme pocítili během pandemie covidu

Viz zdroj v poznámce 17

240
V USA mezi řídicími pracovníky má 90 % mužů děti, avšak pouze 35 % žen je matkami

Kniha Sexuální všehochuť (2014), kapitola Ženy v politice, s 201

240
Zatímco u mužů za tu dobu vzrostla šance na získání stálého úvazku o 19 %

Caroline Criado Perez. Invisible Women: Exposting Data Bias in a World Designed for Men. 2019

241
Neposílají je ani na školení a nepočítají s nimi předem jako s vedoucími týmu

U tohoto odstavce si nepamatuji autora nebo autorku, ale přebírám celou myšlenku s minimálními úpravami.

243
Na stejné pozici mají konkrétní ženy v porovnání s konkrétními muži velký rozdíl v platu

Existují rozbory jako ten z týdeníku The Economist z roku 2017, které říkají, že „to není tak zlé“. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/81055/platove-rozdily-mezi-zenami-a-muzi-prakticky-neexistuji-ukazuje-studie.html (6. 8. 2017) Pod zavádějícím titulkem se pak ukrývá již diferencovanější popis: „V Británii sice tedy ženy v průměru vydělávají o 29 % méně“ (pohoda, tabáček, koho to vzrušuje, však ať ty důchodkyně bez úspor klidně jedí jen suché kůrky), ale „při práci na stejné úrovni, pak je rozdíl už jenom 9 %. Pokud navíc budeme zjišťovat rozdíly jen uvnitř stejných firem, rozdíl se smrskne na 2,6 %. (…) Příčina rozdílů je v drtivé většině případů čistě v tom, jaké pozice muži a ženy obsazují. Tedy, že ženy jsou v průměru na hůře placených pozicích, které však, obsadí-li muž, bude placen stejně (špatně) jako žena.“ – Tímto se ale víceméně opakuje jen to, co v této kapitole padlo už dříve. Problém je, že podceňujeme, jak často jsou ženy na nižších pozicích nebo dělají obecně méně placená povolání, a jak málokdy mají při srovnatelné kvalifikaci opravdu stejná místa, natožpak platy. Toto přehlížení je pro celou debatu o gender pay gapu nesmírně typické a opakuje se s takovou úmorností, že si nezaslouží si nic jiného než opakování pouze pod čarou v poznámkovém aparátu.

245
Napsala knihu Proč jsme tak naštvané (2022) a provozuje podcast Pay Gap

https://a2larm.cz/tema/podcast-pay-gap/ - Podcast začal v říjnu 2022, v době uzávěrky této kapitoly v září 2024 měl 28 dílů.

245
Přitom panuje celkem shoda na tom, že pro společnost je z různých důvodů výhodnější, aby trh práce byl segregovaný méně

Osobní sdělení v elektronické komunikaci, srpen 2021.

246
Zároveň by bylo nutné vytvořit dostatek míst v předškolní péči pro nejmenší děti

Ve Švédsku si oba rodiče mohou dohromady vzít až 480 dní rodičovské dovolené, o které se mohou různými způsoby podělit. Finsko rovněž zavedlo genderově neutrální systém rodičovských dovolených, který umožňuje oběma rodičům nastoupit na 160 dní placené dovolené, které si mezi sebou mohou do určité míry převádět. Rodičovská dovolená v ČR nás vypadá tak, že jediný rozdíl, který děláme, je mezi prvním a druhým rodičem. První, který chce využít větší část své rodičovské dovolené, dostane volno a finanční kompenzaci na 18 týdnů, ten druhý má opět volno a kompenzaci na 8 týdnů a je to jen na rodičích, jestli bude první muž a pak žena, nebo naopak https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/finsky-ministr-obrany-kaikkonen-rodicovska-dovolena_2212200740_gen (20. 12. 2022)

249
Je jich mnoho, nejsou to výjimky, ale až pětina z nich

https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (Lucie Zídková, 19. 9. 2016) – V Německu vznikl i první názorový průzkum na toto téma. Téměř pětina z 1200 oslovených rodičů obou pohlaví udala, že kdyby se měli dnes rozhodovat znovu, děti by neměli (osm procent s tímto výrokem souhlasilo „naprosto“, dalších jedenáct procent „spíše“). https://yougov.co.uk/topics/society/articles-reports/2021/06/24/one-twelve-parents-say-they-regret-having-children Novější výzkum z Británie potvrzuje zhruba totéž, každý dvanáctý rodič (8 % z celkového počtu) silně lituje toho, že má děti. Se vzrůstajícím věkem respondentů klesá počet těch, co litují. Buďto je to dáno jistou ztrátou paměti, anebo se zvyšuje odměna v podobě odchovaných dětí, případně dalších generací.

249
Nejde ani o ty ženy, jež se předem rozhodnou děti nemít a nikdy svůj názor nezmění

https://www.ted.com/talks/christen_reighter_i_don_t_want_children_stop_telling_me_i_ll_change_my_mind Je pozoruhodné, že zatímco mužům se nevyčítá, že nemají děti, u žen, které se rozhodnou být bezdětné, je to vždy téma, něco, co je negativně definuje a co lidem dává zdánlivé právo je zpochybňovat, přemlouvat a citově vydírat („Budeš osamělá, kdo se o tebe ve stáří postará?“).

249
V roce 2014 uveřejnila izraelská socioložka Orna Donath kvalitativní studii o ženách, které litují, že se staly matkami

https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (19. 9. 2016). Další články na stejné téma, vždy s jiným úhlem pohledu a různými osobními příběhy: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/3881-lituji-ze-se-staly-matkami-a-boji-se-o-tom-mluvit (Michaela Sladká, 14. 1. 2021), https://zena.aktualne.cz/dceru-miluji-ale-materstvi-nesnasim-matky-ktere-tato-role-ne/r~d49a0516a44211eca0d8ac1f6b220ee8/ (Klára Elšíková, 24. 3. 2022) a https://refresher.cz/119144--Posledni-den-meho-zivota-byl-den-pred-synovym-narozenim-Rodicovstvi-neni-pro-kazdeho-aneb-kdyz-matky-lituji (Tereza Šnajdrová, 4. 8. 2022). Navazující článek, kde se srovnávají podmínky na mateřské v Česku a ve Francii a ukazuje se, že každý systém má své nevýhody: https://refresher.cz/119314-Proc-se-ceske-matky-citi-v-pasti-Francouzska-materska-je-jako-z-jineho-sveta-rika-kulturolozka-Tereza-Konradova (Alena Julie Novotná, 8. 8. 2022)

251
V dílu Teorie rovnosti předvedl směšné divadlo, že jeho synové domácí práce dělat nebudou, protože nechtějí

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10408111009-cesky-zurnal/216562262600003-teorie-rovnosti/ Tomského konfrontace s Lauder začíná zhruba od 40. minuty, předtím film necelých deset minut věnuje semináři spolku Bílého heterosexuálního muže, kde defilují jedny z nejhorších postav české mediální scény: Tomio Okamura, Ladislav Jakl, Petr Hampl, Benjamin Kuras či Václav Vlk st.