Kniha 2 02 Datový horor
Kapitoly
- 09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů
- 10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím
- 11. Patriarchální soulož v misionářské pozici a matriarchální poloha na koníčka
- 12. „Sexistické chování je, že se chovám jako muž?“
- 13. Hadi, kteří otrávili sami sebe
- 14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“
- 15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky
- 16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky
- 17. Ženám do politiky nepomůžeme a baby sódit neumijó
15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky

Žádná z publikací Radima Uzla není ve všeobecně uznávaných databázích vědeckých prací (Scopus, Web of Science, PubMed)
Pro úplnost, jediný Scopus obsahuje jeho kratičké články na téma antikoncepce s několika spoluautory, ale žádný výzkum na téma rozdělení péče u mužů a žen. Od roku 1992 do roku 2006 má Radim Uzel pouhých 10 záznamů s mizivým množstvím 26 citací v jiných pracích. Radim Uzel o svých „výzkumech“ skutečně píše ve svých popularizačních knihách tak, jak to zde cituji, neupírám mu žádný kontext. Nikdy nedatuje, nikdy nezdrojuje, ani nejmenuje název výzkumu, ani spoluautory a spoluautorky.
Jsou sice častěji nemocné, ale umírají později
I tady je spousta faktorů sociálních. Ženy například bývají častěji nemocné i proto, že tráví více času s dětmi, které jsou často nemocné, protože jejich imunitní systém se teprve vyvíjí (tím se ovšem nakonec zpětně posiluje imunitní systém žen). Ženy jsou navyklé se zdravěji stravovat, protože je na ně vyvíjen větší nátlak „dobře vypadat“, méně kouří a pijí alkohol, protože je to pro ně společensky více vhodné, a sekundárním efektem pak je, že žijí déle. Stejně tak jsou navyklejší více řešit své duševní zdraví, protože svěřování se a rozebírání sebe sama u nich není nahlíženo jako druh slabosti. Kultura ženy i výrazně méně podněcuje riskovat a předvádět se, viz kapitoly 11, 12 a 13.
Co je tedy tím svatým grálem biologických esencialistů? Teorie cambridgeského profesora psychologie Simona Barona-Cohena, že muži mají sklony k systematizaci (racionalitě) a ženy k empatizaci (emocionalitě)
Simon Baron-Cohen
Pokud nemůžete vydržet nedočkavostí, tak ano, je to o třináct let starší bratranec komika Sachy Barona-Cohena, jenž zase na Cambridgi studoval historii.
Přitom jak se ukázalo, šlo o Summersův osobní způsob vedení a rozhodování, komu prodlouží smlouvu
https://www.theguardian.com/science/2005/jan/18/educationsgendergap.genderissues Why women are poor at science by Harvard president (18. 2. 2005). Za Summersovy vlády na Harvardu poklesl počet profesorek s definitivou (pracovní poměr, který je prakticky nevypověditelný) z 36 % na 13 %. V roce 2004 byly pouze čtyři z dvaatřiceti definitiv nabídnuty ženám.
Ti uvádějí, že 80 % lidí je jasně vyhraněných mužsky či žensky (gender sedí k pohlaví), 10 % je smíšených a 10 % opačných
Všechno, co byste měli vědět o mužích a ženách (česky 2015). Jedná se o digest knih Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách (1998), Proč muži lžou a ženy pláčou (2002) a Proč muži chtějí sex a ženy potřebují lásku (2009).
Jejich sociální bublinu a klientelu tvoří omezený typ lidí, kteří stereotypy naplňují, nebo se v nich chtějí vidět
Trochu podrobněji bude jejich přístupu věnována 16. kapitola o používání jazyka a poté 22. kapitola věnovaná párovému soužití a vadným terapeutickým radám.
Systematicky ono schéma „mýtu o Marsu a Venuši“, jež se zákeřně snaží převléct za vědu, popsala sociolingvistka Deborah Cameron v roce 2007
Deborah Cameron: Mýtus o Marsu a Venuši, česky 2017.
Osamocené krysy v prázdné kleci se na drogách staly závislými rychle
Melissa Hines ve své vlastní práci z roku 2010
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2951011/ Sex-related variation in human behavior and the brain. Trends Cogn Sci. 2010 Oct; 14(10): 448-456.
V roce 2005 formulovala psycholožka Janet Shibley Hyde z Wisconsinské univerzity v Madisonu „hypotézu genderové podobnosti“, na které předvedla, jak moc se obě pohlaví překrývají
Překvapivě nebyl velký rozdíl ani v síle stisku ruky – 0,66 směrodatné odchylky, což je podobné třeba u agresivity
Z toho, že u mužů ve skutečnosti není agresivita výrazně větší než u žen, ale přesto páchají mnohem více násilných zločinů, si můžeme vyvodit, že to dělají čistě proto, že cítí, že jim to projde (což u znásilnění bohužel platí, jak ukazuje 2. kapitola), nebo očekávají, že se to od nich očekává (jako důkaz mužnosti, viz kapitolu 13) a nemají takové zábrany, jako mají ženy, jež jsou společností mnohem víc disciplinovány (viz kapitolu 11).
Kde vůbec je schovaný onen „nekorektní výzkum“
Uzlovy výzkumy, alespoň tak, jak je popisuje ve svých knihách, měly většinou tu podobu, že rozdal pár desítek nebo stovek dotazníků svým kolegům a kolegyním na nějaké domácí sexuologické konferenci a z jejich výsledků pak vyvozoval senzační závěry, například, že starší lékařky jsou méně ochotné předepisovat mladým dívkám antikoncepci. Podle Uzla je jediné možné vysvětlení, že starší ženy závidí mladším, že s nimi někdo chce mít sex. Tím bychom mohli otázku ohledně kvality Uzlových výzkumů považovat víceméně za zodpovězenou.
Saini však zmiňuje nejrozsáhlejší kolektivní výzkum z univerzity v Edinburghu z roku 2008 provedený na 11 tisících dětí, jenž nic takového neprokázal
Inferior: How Science Got Women Wrong – and the New Research That's Rewriting the Story, 2017 (česky Od přírody podřadné – Jak se věda mýlila v ženách, 2018, Academia)
Zcela nepatrné rozdíly v obecné inteligenci mezi muži a ženami odhalil i šestiletý výzkum Roberta Coloma na univerzitě v Madridu mezi lety 1989 a 1995 na vzorku více než deseti tisíc uchazečů o studium
Další špičková neurovědkyně, izraelská profesorka Daphna Joel
https://www.youtube.com/watch?v=rYpDU040yzc (8. 10. 2012, TEDxJaffa – Daphna Joel – Are brains male or female?) Sumář jejích poznatků s názornou infografikou najdete v tomto TED talku.
Již zmiňovaná Daphna Joel, jež od roku 2003 vedla katedru psychobiologie v Tel Avivu, popisuje svůj kopernikánský obrat na případu studie neuroložky a farmakoložky Margaret McCarthy
https://people.socsci.tau.ac.il/mu/daphnajoel/files/2016/10/JoelMcCarthy2016.pdf - Společně pak v roce 2016 napsaly shrnující článek o stavu současného poznání.
Je znám například absurdní výsledek jednoho experimentu, kdy byla pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) naměřena mozková aktivita u tři dny mrtvé ryby nebo u utržené dýně
V první polovině roku 2023 se objevují nové verze MRI, 64milionkrát ostřejší
Pokud jste biologicky odlišní, tak i boj proti tomu může být poškozující
Muži, kteří vykazovali aktivitu pouze v levé hemisféře, nebyli pomalejší ani méně přesní než ženy, jež vykazovaly aktivitu v obou hemisférách
Neuroreport, 9, 12, 24. srpna 1998, s. 2803-2807. Citováno dle Deborah Cameron, Mýtus o Marsu a Venuši, s. 144.
„Zastaví-li muž jedoucí autem, aby si přečetl silniční ukazatel, co udělá s rádiem? Ztiší ho!“
Zde jenom jeden příklad, jak Peasovi, kteří nejsou vědci ale jen obchodníci s pseudopsychologií, zpětně zmatečně působí na vědce. V časopise Vesmír v roce 2006 profesor neurofyziologie a biofyziky František Vyskočil s odvoláním na „pěkné knížky B. a A. Peasových“ rozepisuje rozdíly mezi muži a ženami na úrovni pěti smyslů i druhu přemýšlení. Ke sluchu píše: „Mužský mozek je však naprogramován tak, aby zachytil zvuky spojené s pohybem. Muže v jediné vteřině zcela probudí větvička narážející v noci zvenčí na okno. Je připraven bránit se proti možnému útoku, nikoliv tišit vrnící dítě, což ovšem neznamená, že to v případě nutnosti nemůže udělat. Jen ho to stojí víc přemáhání.“ (https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-7/rozdily-mezi-muzem-zenou.html, 13. 7. 2006) – Komické není jenom to, že pan profesor neví, že vrní hlavně kočky a že vrnění znamená být ve stavu naprosté spokojenosti a blaha, takže není potřeba nic a nikoho tišit. (Nejspíš to ale jako „správný muž“ nikdy nedělal a tímto to jenom dosvědčuje.) Celý článek se ale hlavně snaží hledat sociální projevy, které odpovídají určitým stereotypům (navíc svázaným s určitou generací a střední třídou) a nejde vlastně o biologii, i když se text tak tváří. Není ani od věci dodat, že František Vyskočil se dlouhodobě hlásil k sektě Svědků Jehovových.
Nelze ovšem vyloučit, že jde o osobní problém Alana Pease, tím by se vše vysvětlilo
Osobně mi to přijde absurdní, protože jsem zvyklý psát při poslouchání hudby a hudba mi mnohdy pomáhá se soustředit; můžu poslouchat podcast nebo online rádio puštěné nahlas a dívat se na video o něčem úplně jiném se ztlumeným zvukem (například trailery, sportovní záznamy, gameplay, mash-upy, virály nebo akční scény z filmů, co už znám); můžu číst jednoduchý článek v češtině či angličtině a zároveň slyšet, o čem mluví lidé ve vedlejší místnosti, a reagovat, pokud se hovor týká mě nebo něčeho, co mě zajímá; případně dokážu editovat text či dělat libovolnou lehce mechanickou práci s vyplňováním tabulek nebo klikáním na určité ikonky a vedle poslouchat a napůl oka sledovat puštěný film, který je pro mě nový a neznám dopředu jeho děj a dialogy (a zároveň ho nebudu muset recenzovat). A všechny tyto činnosti vidím provádět i některé jiné filmové a kulturní publicisty. „Nenormální“ mi naopak připadají lidé, kteří to neumějí, což pokládám v naší profesi za hendikep. Pozoruji, že to nezvládají spíš někteří starší lidé bez ohledu na to, zda jde o muže či ženy, a uvědomuji si, že jde zčásti o syndrom rozptýleného vědomí typického pro současnou těkavou dobu. U hluboké práce se, samozřejmě, chovám jinak, a na plné soustředění je potřeba odfiltrovat rušivé vlivy, někdy třeba i nepořádek ze stolu nebo zorného pole v pokoji, a temnota kinosálu je předpokladem intenzivního hlubokého zážitku. Mám problém psát, pokud slyším hlasy mluvící nebo zpívající česky, tam se mi začnou mísit slova a nedovedu se soustředit. Vyvozovat z toho něco o obecném fungování mužského mozku ale nehodlám.
Těžko tomu věřit, ale jedná se o skutečný název
https://www.huffpost.com/author/louann-brizendine „Women's Mood and Hormone Clinic“
V roce 2017 byl dokonce uveden celovečerní hraný film The Female Brain, kde je postava doktorky Julie, která vysvětluje fungování mozku přesně podle Louann Brizendine
Zajímavý paradox: film napsala, režírovala a hlavní roli v něm hraje stand-up komička Whitney Cummings, jež jinak proslula svou emancipovaností; vystupovala například jako první žena v arabských státech se samostatnou show a proslula hláškou: „Neznám žádnou ženu, které by kdy pomohlo, že spala s producentem. Kdyby to fungovalo, dělala bych to.“
Časopis Newsweek po premiéře snímku vydal článek, který s pomocí pěti špičkových neurovědkyň vyvrací základní nesmysly
https://www.newsweek.com/science-behind-female-brain-802319 (2. 10. 2018) Zpovídanými jsou již citované Gina Rippon, Daphna Joel a Cordelia Fine, dále neuroložka a endokrinoložka Sari van Anders a neurovědkyně Gillian Einstein.
[PMS] Lze ženám podsunout jeho příznaky jen tím, že před nimi mluvíme o menstruaci, ačkoli se nacházejí v odlišných fázích cyklu
Pilotky vykazují stejně nízkou míru chybovosti jako piloti
„Koneckonců, jsme přece stejný druh“
Alina Tugend, "Engendering Sons". California (Winter 2014): 48-49.
Společnost pak ve svém uspořádání údajně zrcadlí tento přirozený řád
https://www.lidovky.cz/orientace/veda/muzsky-a-zensky-mozek-neexistuje-tvrdi-neurovedci-rozdily-v-chovani-jsou-vysledkem-kulturnich-stereo.A210514_140805_ln_veda_livs (Vojtěch Svěrák, 16. 5. 2021) a https://www.iflscience.com/almost-no-difference-between-male-and-female-brains-finds-sweeping-review-58948 (5. 3. 2021)
Autoři studie, která vyšla v červnu 2021 v odborném časopise Neuroscience & Behavioral Reviews na základě analýzy všech studií za posledních třicet let (!) upozorňují, že společenské nerovnosti není možné zdůvodňovat odlišnou biologickou stavbou mozků
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0149763421000804 - Dump the “dimorphism”: Comprehensive synthesis of human brain studies reveals few male-female differences beyond size. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. Volume 125, June 2021, Pages 667-697. Lise Eliot, Adnan Ahmed, Hiba Khan, Julie Patel.
Nehledě na to, že je mnoho žen s velkým mozkem a mnoho mužů s malým mozkem – mezi nimi byl třeba i Albert Einstein
https://www.science.org/content/article/closer-look-einsteins-brain (17. 4. 2009) Einsteinův mozek byl velmi zvláštně vyvinutý, ale vážil pouhých 1230 gramů, zatímco průměrný mozek mužů má 1370 g. U žen je průměrná váha mozku 1222 gramů. https://en.wikipedia.org/wiki/Brain_size
Odhad rovněž přestane fungovat u různých populací, například u Evropanů a Číňanů
Proč mají mnozí muži mezi hemisférami méně spojení než ženy
Viz tento rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=lyfheYxPPL0 (Pink Brain, Blue Brain: What Really Separates Men and Women. 25. 6. 2018)
Biologicky jsme stvořeni tak, abychom se navzájem doplňovali
Osobní sdělení pro Angelu Saini zaznamenané v citované knize.
Jednou z posledních významných studií může být třeba ta z roku 2019 provedená čtveřicí čínských vědců
Jiang Xin, Yaoxue Zhang, Yan Tang, Yuan Yang: Brain Differences Between Men and Women: Evidence From Deep Learning. Front Neurosci. Published online 8. března 2019 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6418873/. Více dalších výzkumů v tomto vlákně https://twitter.com/Scientific_Bird/status/1089265017969668097.
Utkvělá představa, že máme v hlavě cosi pevně uloženo, naprogramováno a „zadrátováno“ (hardwired)
Zdánlivé rozdíly mezi pohlavími mizí, když je necháte intenzivně několik hodin nebo dní provádět určitou činnost, což platí zvláště pro dovednosti v digitálním světě
How Important Is the Digital Divide? The Relation of Computer and Videogame Usage to Gender Differences in Mental Rotation Ability https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-005-6765-0 Melissa S. Terlecki & Nora S. Newcombe. Sex Roles, volume 53, pages 433-441 (2005).
Tohle je mnohem zajímavější, než když se je snažíte smíchat všechny dohromady a napěchovat je do nějakých kategorií
Více se s nimi pohazuje ve vzduchu nebo do nich ve hře šťoucháme a povzbuzujeme je v pohybu
Je pozoruhodné, že stejné příklady podněcování dětí uvádějí i esencialisté Alan a Barbara Peasovi, jenom dospívají (jako obvykle bez další argumentace) k tomu, že chování rodičů nemá vliv. Při čtení jejich knih si většinu času připadáte, že sledujete okázalé cvičení v ignoranci.
Nechci na tomto místě propagovat ani složitěji vysvětlovat genderově neutrální výchovu
https://www.marianne.cz/rodina-deti/co-si-predstavit-pod-pojmem-genderove-neutralni-vychova-jak-na-ni (Tereza Čaladi, 17. 10. 2022
K dnešnímu dni se snížil na 4:1 až 2:1
„Projevit své nadání vyžaduje odvahu,“ říká pedagožka Vávrová
Třeba u hispánců dosahují nejlepších výsledků v testech matematických schopností právě dívky
Pokud ženy uslyší, že v něčem nebudou dobré, potom v tom dobré nejsou
Jedná se o jeden z mnoha dokladů „sebenaplňujícího se proroctví“ neboli Thomasova teorému definovaného už ve 20. letech minulého století: Pokud je nějaká situace definovaná lidmi jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích. Lidské chování reaguje nejen na objektivní charakteristiky situace, ale i na význam, jenž situace pro člověka má. Když člověk připíše situaci nějaký význam, jeho následné chování, případně důsledky tohoto chování, je vymezeno právě tímto připsaným významem. Pokud je například student přesvědčený, že zkoušku nezvládne, věnuje více času obavám a starostem než samotnému studiu. Předchozí neoprávněná úzkost se promění na oprávněný strach a je jasné, že student zkouškou opravdu neprojde. (Velký sociologický slovník. Karolinum, 1996)
Naopak obory, ve kterých respondenti více oceňovali pracovitost, měly vyšší zastoupení žen
https://science.sciencemag.org/content/347/6219/262 Expectations of brilliance underlie gender distributions across academic disciplines. Science. 16 Jan 2015, Vol 347, Issue 6219. pp. 262-265
Kolem 75 % mužů i žen považuje muže za inteligentnější než ženy
Muži nedominují v šachových soutěžích proto, že by byli v této hře lepší, ale proto, že ženy ji prostě nemají rády, usoudili vědci z Oxfordské univerzity ve více než deset let starém, skutečně obřím a reprezentativním výzkumu
Pro vysvětlení, že je to z biologických důvodů, je tu jen málo prostoru“, řekl jeden z autorů studie, profesor kognitivní psychologie Merim Bilalic, jenž se na výzkumy šachů a inteligence zaměřuje mnoho let
Tyto závěry považuje za naprosto správné předseda anglické šachové federace Gerry Wade
https://chessdailynews.com/oxford-chess-research/ 27 února 2009
Příběh totiž při vší vypravěčské suverenitě působí, jako by šlo o konjunkturálně žádaný příběh o ženské emancipaci a právě reálný předobraz by mohl ospravedlnit jeho existenci
Minisérie, jež nyní přivedla mnoho dívek k hraní šachů, přitom vyvolala i skandál kvůli svému sexismu. V jedné scéně se totiž přímo odkazuje na žijící gruzínskou velmistryni Nonu Gaprindašvili, z níž udělají „Rusku“ a tvrdí o ní, že nikdy závodně nehrála proti mužům, ačkoli v reálu proti nim hrála. Gaprindašvili to považovala za „znevažující dezinformaci“ a v srpnu 2021 podala na Netflix žalobu. https://www.nytimes.com/2021/09/16/arts/television/queens-gambit-lawsuit.html
Včetně mužského nepřátelství vůči ženským hráčkám
https://www.nytimes.com/2020/11/03/arts/television/chess-queens-gambit.html - I’m a Chess Expert. Here’s What ‘The Queen’s Gambit’ Gets Right
Ostatně i zmiňovaný výzkum univerzity v Oxfordu z roku 2008 došel k tomu
Jak plyne z širokého výzkumu, vrcholoví hráči se osobností neliší od běžné populace, nicméně v lidovém přesvědčení daný stereotyp přetrvává a kniha i seriál s ním pracují. https://www.researchgate.net/publication/220027647_Personality_of_Elite_Male_and_Female_Chess_Players_and_its_Relation_to_Chess_Skill (2010)
Mnozí vrcholoví šachisté jsou navíc výrazně asociální a zjevně trpí hraniční poruchou osobnosti, respektive jejich poruchou trpí jejich okolí
Polgár byla intenzivně trénována svým otcem, který vyznával pravidlo „géniové se nerodí, ale jsou vyráběni“
„Vždycky byli nemocní, bolela je hlava nebo zuby, nebo měli jiný druh potíží, když se mnou prohráli“
Většinou jsou ale turnaje mužů a žen genderově separované a ještě v roce 2018 brala vítězka mistrovství v ženském šachu 10 % toho co muži
Nicméně, třeba i dříve zmiňovaný stisk ruky, se v různých testech prováděných během několika dekád stále zmenšuje
Vůbec nemůžeme předvídat, kam se druh homo sapiens bude vyvíjet dál
Na závěr kapitoly připojuji ještě relativizující poznámku k tomu, co doposud padlo. Ani zmiňovaná metastudie Lise Elliot není konečnou odpovědí, ostatně takto věda nefunguje. Každá vědecká práce se jen vystavuje další kritice a přezkoumání. Jenomže ony „esenciální rozdíly“ se už nikdy nestanou esenciálními. Zásadní, obří odlišnosti se stávají pouze „malými systematickými“ rozdíly. Dosud tu panovalo černobílé schematické dělení. Pokud relativizují už relativizující práce, o nichž mluví tato kapitola, výsledkem nikdy nebude návrat k původnímu stavu.
Zde uvádím pro zajímavost několik kritik Lise Elliot - https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0149763421003948, https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0149763421003900,
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9327177/ a https://journals.sagepub.com/doi/epub/10.1177/1747021820960707