Kniha 3 03 Utopický sitcom


21. „Barvoslepí se také nechlubí svým postižením“

21. „Barvoslepí se také nechlubí svým postižením“
102
Tyto extravagantní výjimky si zuřivě fotí média a vytvářejí zavádějící představy a stereotypy, jež by měl odborník naopak bořit

Neznamená to, že se pride pochody mají distancovat, extravagance je jejich součástí. Jen tito extravagantně stylizovaní lidé netvoří jádro ale sotva promile celého pochodu a každoroční debata o nich by měla utichnout; poukazem na ně nelze měřit celou komunitu. Přítomnost extravagantních lidí v průvodu je pouze důkazem tolerance LGBTQ komunity, extravagance ale není jejím hlavním definičním znakem.

102
O problémech LGBTQ komunity nikdy seriózně neuvažoval

Při psaní jsem hodně váhal, jakou použít zkratku. Nakonec jsem se rozhodl pro LGBTQ. Domnívám se, že je nutné zdůraznit ono Q jako „queer“ – divný, nezařaditelný, lidé různě fluidní, nebinární, pansexuální, zlopověstní atd. Neponechávám tedy jenom jednoduché LGBT, kde se jasně vymezují lesby, gayové, bisexuální a transgender osoby. Zároveň pro čtenářský komfort nepíšu delší verzi LGBTQIA, kde I zastupuje intersexuály a A asexuály, neboť o nich tato kapitola nepojednává. Vynechávám i znaménko plus, u nějž jsem zjistil, že řadu čtenářů a čtenářek dráždí a komplikuje jim čtení některých vět. Jsem si vědom toho, že znaménko plus (LGBT+, LGBTQ+, LGBTQIA+) značí, že existují či budou existovat další kategorie lidí, kteří nezapadají do jednoduchých forem heterosexuality nebo genderové binarity. V této kapitole se ale omezuji jen na určité osoby a vztahy.

102
Společnost stovky a tisíce let říkala homosexuálním lidem, že se za sebe mají stydět

Pojem „pride“ v angličtině znamená hrdost i pýchu. V křesťanském pojetí patří „pride“ ve smyslu nadřazené pýchy mezi sedm smrtelných hříchů (pýcha, lakomost, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost) a je z nich dokonce považovaná za nejhorší. Zároveň ale máme v dějinách mnohem starší aristotelskou tradici, kde hrdost patří k základním ctnostem. Hrdost byla i znakem rytířství ve středověku a synonymem udatnosti, boje za správnou věc. Obvykle se odlišuje pozitivní hrdost a zhoubná pýcha („hybris“ – namyšlenost, arogance).

103
Kdy se často žádá o ruku nebo stvrzuje pevnost svazku

Svátek Sv. Valentýna je obecně méně nakloněn LGBTQ párům – jakmile se objeví v reklamě na jakékoli zboží, vyvolá to vlnu pobouření a odporu; v mnoha zemích navíc jednoduše nelze žádat o ruku svého partnera. Samotný Svatý Valentin ve 3. století n. l. ale stavěl lásku nad zákony a jeho myšlení bylo předvojem pro dnešní zrovnoprávnění LGBTQ lidí (https://qspirit.net/saint-valentine-marriage-equality/ (1. 2. 2024).

104
Na ulicích se s nimi lze setkat často

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-teren-drzel-me-za-vlasy-a-bil-za-homofobni-utok-padly-nizke-tresty-218471 (5. 11. 2022, Kristýna Ciroková) Článek a desetiminutový pořad popisuje detailně tři případy fyzického napadení LGBTQ+ lidí v posledních dvou letech. Množství popsaných případů nepotvrzuje jednoduše tvrzení v textu, že se útoky dějí často (na to by nestačil ani mnohasetstránková svodka) – popisuje ale snadnost a nepředvídatelnost, s níž se dějí. Nejedná se o žádnou šikanu na zapadlých vesnicích, ale o útoky v centru hlavního města. Ostatně, sám znám případy napadení LGBTQ osob z blízkého okolí, nejsou to pro mě případy z novin.

104
Podle datové analýzy organizace Jsme fér přibylo mezi léty 2019 a 2021 útoků na sociálních sítích asi o pětinu

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lgbt-komunita-sexualita-predsudecna-nenavist-utok.A210302_144821_domaci_knn (20. 3. 2021) https://denikn.cz/1490289/nenavistne-projevy-vuci-lgbt-komunite-maji-dopady-zname-ale-i-takove-o-nichz-mnohdy-nevime/ (6. 8. 2024) Útoky proti LGBT+ jsou v celé Evropě na vzestupu. Podle studie, kterou v roce 2024 publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva (https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2024-lgbtiq-equality_en.pdf), se počet LGBTQ lidí, kteří zažili násilí motivované nenávistí, zvýšil mezi lety 2019 a 2023 z 11 % na 14 %. O rostoucím počtu útoků proti LGBTQ dříve informovaly i americké úřady. (https://thehill.com/homenews/lgbtq/4259292-fbi-crime-statistics-show-anti-lgbtq-hate-crimes-on-the-rise/, 16. 10. 2023)

104
Své pohnutky popsal v 65stránkovém manifestu ovlivněném konspiračními dezinformacemi, které léta šířili i mnozí slovenští a čeští politici v debatách o manželství stejnopohlavních párů
105
Jako je tomu v Polsku, Maďarsku, Bulharsku či Rusku v důsledku tamních zákonů, znemožňujících racionální osvětu

Děsivou situaci v Polsku popisuje v rozhovoru třeba aktivistka Agata Diduszko-Zyglewská https://www.heroine.cz/zena-a-svet/6039-misto-detskeho-psychologa-exorcista-s-polskou-aktivistkou-o-zivote-v-zemi-kde-lidska-prava-drti-vliv-cirkve (1. 10. 2021). Jaký dopad bude mít orbánovský zákon na dospívající LGBTQ lidi, analyzuje Maja Vusilović: https://a2larm.cz/2021/06/zakon-o-pedofilii-je-orbanuv-predvolebni-tah-pro-lgbtq-lidi-v-madarsku-bude-znicujici/ (18. 6. 2021). Rusko jako předvoj kulturního regresu pohledem aktivistky Jeleny Grigorjevové: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/hon-na-lgbt-v-rusku-lide-se-citi-jako-chodici-terc-a-policie-nedela-nic-rekla-seznamu-ruska-aktivistka-77224 (13. 8. 2018)

106
„Ctíme tradici, nebo rozložíme společnost“

Radim Uzel se také za svou kariéru mnohokrát vyjádřil kriticky o USA, ale nikdy o současném Rusku. USA pro něj reprezentovaly „přílišnou toleranci a bláznivý aktivismus“, zatímco represivními zeměmi jsou podle něj primárně arabské státy, východní Evropa je vyviněna. Nejspíš nejde o nic uvědomovaného, USA pouze znamenaly pro Radima Uzla při návštěvě v 90. letech kulturní šok, zbytek obstarala stará dobrá xenofobie vůči „mohamedánům“, jak často mluvil o muslimech. Slepota vůči situaci ve vlastním kulturním okruhu je ale hlavně projevem jeho lenosti. Pro ujištění – misogynie a homofobie v islámské kultuře jsou závažné problémy, ať už v daných zemích či při soužití v Evropě, o tom není sporu. Věci se komplikují ve chvíli, kdy si uvědomíme, že třeba země bývalého Sovětského svazu mají velké muslimské komunity a do toho často z druhé strany represivně působící pravoslaví. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Sexuolog-Uzel-Pred-20-lety-jsme-v-Kahire-varovali-pred-rozdilnou-plodnosti-Tam-zakazovali-kondomy-vsechny-deti-pry-byly-chtene-Dnes-prelezaji-v-Evrope-dratene-ploty-Rizena-invaze-406568 (4. 11. 2015)

106
V roce 2022 poslanec KDU-ČSL Jiří Navrátil a v roce 2023 fotbalista Jakub Jankto byli první otevření gayové ve veřejném prostoru mimo uměleckou a byznysovou sféru
106
Registrované partnerství se u nás uzákonilo až v roce 2008, více než 18 let po jiných zemích

https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_same-sex_marriage – V Dánsku bylo stejnopohlavní manželství legalizováno v roce 1989, v Norsku v roce 1993, ve Švédsku 1994, v Nizozemí 1997, v USA první státy v roce 1998, a tak dále, přičemž první formy se ale objevily již v na sklonku 70. let. Tzv. neregistrovaná kohabitace byla poprvé uznána již v roce 1979 V Nizozemí a první neoficiální sňatky, jen veřejné obřady probíhaly v 60. letech ve Švédsku.

107
Byť vyzýval k tomu, abychom je nediskriminovali

Zdroj o situaci v roce 1990 přebírám z článku v poznámce č. 7, výraz „postižení“ se objevuje v Uzlově publikaci Mýty a pověry v sexu (Práce, 1990) na s. 107. Na s. 111 stojí tato pozitivní a tehdy velmi progresivní teze: „Hlavním problémem homosexuálních lidí je jejich začlenění do společnosti tak, aby nebyli vystavováni nesmyslnému šikanování, posměchu a odsouzení. Záleží zde především na těch ostatních, heterosexuálních jedincích, na jejich míře tolerance a pochopení, na odložení falešných předsudků. Což jistě úzce souvisí s jejich poučením a vzdělaností.“

107
Homosexualita nemůže být považována za poruchu, jestliže je většina gayů se svou orientací plně spokojena a nepůsobí jim potíže

https://www.lidovky.cz/relax/lide/zemrel-psychiatr-spitzer-zasadil-se-o-vyskrtnuti-homosexuality-z-nemoci.A151228_081338_lide_ELE/ (25. 12. 2015) Různé zdroje se liší v tom, kdy byl onen krok vyjmutí homosexuality z kategorie nemocí a poruch učiněn. Některé uvádějí již rok 1973 (mělo jít o první verzi, neuznávanou širokou odbornou veřejností), jiné až 1980 (další vydání daného manuálu, který už uznala většina lékařů).

107
Vývoj k celkové rovnoprávnosti byl ale trnitý a stále není ukončený

Poznatky, jež přebírám od Michala Pitoňáka z Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ): První studie zaměřené na duševní zdraví „homosexuálů“ vznikaly již od začátku minulého století. Jejich zásadním nedostatkem byly ale značné metodologické chyby a zejména zkreslující povaha jimi shromažďovaných dat. Vše se odehrávalo ve značně předsudečné době, kdy pod tlakem kulturních norem nebyly ve společnosti tito lidé akceptováni, nehledě na to, že jejich sexuální aktivity byly konsensuální. Respondenti prvních studií byli vybíráni nejčastěji ve věznicích a psychiatrických klinikách. Taková dobová data napomohla v průběhu první poloviny minulého století vykreslovat neheterosexuální osoby jako mentálně a morálně narušené. Tyto, z dnešního pohledu politováníhodné závěry raných studií ale začaly být vyvraceny již v 50. letech 20. století, kdy například studie Evelyn Hooker ukázala, že pokud vybíráte do studií lidi kvalitně a nevybíráte si jen mezi hospitalizovanými nebo uvězněnými lidmi, argumenty pro patologizaci vymizí.

108
Nebo snad za posledních třicet či čtyřicet let vyšel jakýkoli odborný text, který by náležitě demonstroval, že homosexualita je nebezpečná úchylka, která všem škodí?

Shrnutí velkého množství odborných prací v češtině zde: https://pro-lgbt.ru/cs/762/ (17. 9. 2018)

108
„Zaujal mě coming out prezidenta Miloše Zemana ve smyslu – kdybych byl mladší, uspořádám demonstraci heterosexuálů“

Celý Zemanův výrok zní: „Mě úplně štvou ty sufražetky, to MeToo, ty Prague Pride. Jestliže je někdo příslušník té či oné sexuální menšiny, tak je to jeho interní věc. A když demonstruje, že má tuto orientaci, tak se vyvyšuje nad ostatní. Kdybych byl trochu mladší, tak zorganizuji obrovskou demonstraci heterosexuálů v Praze a budou nás miliony. A svezu autobusy a vlaky do Prahy všechny heterosexuály, aby bylo vidět, jak je to nesmyslné. Je nesmyslné, když ať už sexuální menšiny nebo sexuální většiny demonstrují, protože to je přece jejich velmi intimní záležitost, jejich právo, ale nikdo je nemá za povinnost vnímat.“ – Jedná se o učebnicové nepochopení problému visibility – veřejné viditelnosti. Ten, kdo není vidět, společensky neexistuje. Zviditelněním způsobem, jako jsou pride pochody, se nikdo nevyvyšuje, ale snaží se pouze srovnat deficit veřejné reprezentace. Jestliže prezident republiky říkal, že nemáme povinnost vnímat část spoluobčanů, dokazoval tím jenom, že nebyl prezidentem všech, vnímal pouze sám sebe a v posledních letech většinu času nejspíš už ani to.

110
Heterosexuálním cis lidem se nikdy nic takového v celých dějinách lidstva nestalo

Zde si můžete pro dokreslení základní představy přečíst devítidílné twitterové vlákno od amerikanisty Jana Beneše, jakým druhům diskriminace čelili gayové a lesby v USA od 40. do 70. let v období tzv. levandulové paniky: https://twitter.com/JanBenesAggie/status/1652195502325153792 (29. 4. 2023)

112
Existovala pouze otevřená či skrytá nenávist a v nejlepším případě ignorance; přehlížení na jedné straně a skrývání na straně druhé

Nezapomenutelný je v tomto ohledu komentář Jiřího Peňáse v Echu24, který se pokouší být soucitný, ale výsledkem veškeré marné snahy je patriarchální bullshit (https://echo24.cz/a/SH7i4/kde-ty-stare-buzny-jsou, (13. 8. 2018), jenž si vysloužil posměšnou reakci v satirické relaci Branky, body, kokoti (v knižní verzi na s. 73). https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-branky-body-kokoti/560645/branky-body-kokoti-babisi-nelzi-a-levny-najem-kdyz-budes-pritulna.html (23. 8. 2018)

114
Jiná studie z roku 2017 také říká, že muži s vyšší mírou homofobie jsou lidé nejistí si svou identitou a nejistotu si kompenzují právě šikanou a vtipy proti gayům

Zpráva: https://www.thepinknews.com/2022/12/24/homophobic-men-insecure-science/; původní výzkum: https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-017-0761-z (duben 2017); článek v češtině https://www.idnes.cz/xman/styl/sexismus-homofobie-vtipy-muznost-krize.A170429_114614_xman-styl_fro (30. 4. 2017); https://www.eurekalert.org/news-releases/540183 (20. 4. 2017). Starší studie: „Pronést homofobní narážku před zasvěcenými může být značně kontraproduktivní. Podle amerických psychologů totiž tito muži jen upozorní na své skryté homosexuální choutky. Sexuologická měření z posledních let totiž prokázala, že homofobní muži jsou velmi často přitahování homosexuální erotikou a že je vzrušují obrázky dvou milujících se mužů. (…)“
https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-homofobni-muzi-maji-casto-skryte-homosexualni-choutky-40194471 (16. 4. 2008) a https://www.psychologytoday.com/intl/blog/the-big-questions/201106/homophobic-men-are-aroused-gay-male-porn (9. 6. 2011).

116
Nejsme buď to, nebo ono, a ani nejsme všichni 50/50 bisexuální

Radim Uzel se k bisexualitě stavěl odmítavě. „Bisexualita je mýtus. Občasné lovení ve vodách pohlaví, které není vlastní mé přirozenosti, je způsobeno buď tlakem situace, nerozhodností, nebo zvídavým experimentováním. Bisexuálové jsou většinou homosexuálové, kteří se ještě nesmířili se svou orientací a často podléhají tlakům svého okolí. (…) Do sexuologické ordinace přicházejí takoví bisexuálové s nejasnou sexuální orientací a přejí si změnu.“ (http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/119933-bisexualita-jako-mytus.html, 1. 8. 2007 – v roce 2022 znějí tyto věty jako z Marsu.)

116
Dosud nikdy nebyl nalezen „gen homosexuality“

https://www.reuters.com/article/us-science-sex-idUSKCN1VJ2C3 (29. 8. 2019) Finská studie z roku 2019 na 50 tisících lidí zjistila, že se jedná o mix genetiky a vlivu prostředí. S homosexuálním chování je významně spojeno pět genetických markerů. Ty ale mají spíš menšinový vliv. Mnohem více záleží na prostředí, výchově a osobnosti jedinců.

116
Matka tak možná „vyvažuje“ míru agresivity v tlupě (v rodině) s větším počtem mužských potomků

Tuto teorii představila v pořadu Queer například evoluční bioložka Lenka Příplatová v díle nazvaném Král měl tři syny (27. 1. 2022) https://www.ceskatelevize.cz/porady/10520528904-queer/222562210900001/ V textové podobě třeba zde: https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20061111/282673272823989. Původní odborný článek devíti autorů z roku 2017 zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29229842/ K dané teorii jsem se dostal přes už citovaného Janka Růžičku, v textu využívám i jeho formulace.

117
Z žádné nelze vyvozovat, že orientaci lze změnit i potenciálním zásahem do DNA, pokud si představíme nějaký futuristický dystopický scénář na vymýcení homosexuality

https://www.osel.cz/8487-jak-se-dedi-homosexualita-muzu.html (18. 10. 2015), další verze najdete tady: https://theconversation.com/stop-calling-it-a-choice-biological-factors-drive-homosexuality-122764 (3. 9. 2019). V nejvýznamnějším biologickém časopise Nature vyšel v srpnu 2021 článek o tom, že určité genetické vzorce nabízejí stopy pro vysvětlení evoluce homosexuality https://www.nature.com/articles/d41586-021-02312-0 (23. 8. 2021). Výzkumy mozku naznačují, že se mozky homosexuálních a heterosexuálních lidí liší ve své struktuře, aktivaci a zapojení. https://www.nature.com/articles/s41598-021-84496-z (Brain structure changes associated with sexual orientation, 2021.) Vždy je nutné si uvědomit, že se předem pracuje s určitým předporozuměním tomu, co to je homosexualita a co o sobě reportují zkoumané subjekty. Vyloučit nelze ani to, že se mozky lidí obecně neustále vyvíjejí a mění, viz kapitola 15.

117
Někteří autoři mluví vyloženě o „evolučním puzzle“, kde hrají roli geny, prostředí i výchova, ale základní orientace je daná a jde pouze o to, jak se kdo projeví a jaký má styl života
119
Případně se spouští s batohem plným drog po okapu z bytu, kde probíhají homosexuální orgie, jako se to v roce 2020 přihodilo maďarskému poslanci Józsefu Szájerovi v Bruselu

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/madarsko-europoslanec-rezignace-prchal-ze-zakazane-gay-party-brusel-belgie.A201201_194151_zahranicni_kha (1. 12. 2020) Je správné dodat, že zrovna Szájer, který byl předtím dlouhá léta ženatý, byl v posledních letech naopak otevřeně gay a pouze lízal podrážky Orbánovi a zjevně se mu chtěl sepsáním zákona co nejvíc zavděčit, aby byl potom sám chráněný. Fidesz ho pak mohl používat jako „token“: podívejte se, slušní gayové jsou pro tradiční rodinu. O takto paradoxním tragikomickém osudu by mohlo vzniknout vskutku mnohovrstevnaté umělecké dílo.

120
Přitom coming out bývá pro tyto lidi očistný, šťastný a prakticky nikdy ho nelitují

https://www.quora.com/Do-you-regret-coming-out Anketa na tomto diskusním fóru obsahuje mnoho osobních příběhů od roku 2016 do roku 2021 a jediné, čeho lidé po coming outu někdy litují, byla reakce jejich rodičů. Nepříjemné může být, pokud je coming out veřejný, nejen reakce mezi příbuznými a přáteli, ale i v médiích; zde někdy přicházejí velmi tvrdé ohlasy.

120
Jsou to projekty, které řídí lidé pohánění nenávistí i sebenenávistí, jimž by stačilo chodit na standardní psychoterapie, aby se konečně dokázali přijmout takoví, jací jsou

https://www.queergeography.cz/lgbtq-psychologie/stanoviska-odbornych-spolecnosti/ Světová psychiatrická společnost: Neexistuje žádný důvěryhodný důkaz, který by prokazoval možnost vrozenou sexuální orientaci měnit. Takzvané léčení homosexuality může vytvářet prostředí, ve kterém předsudky a diskriminace vzkvétají a tyto mohou být potenciálně škodlivé. Poskytování jakékoliv intervence, jež prohlašuje, že „léčí“ něco, co není poruchou, je zcela neetické. Světová psychiatrická společnost považuje stejnopohlavní přitažlivost, sexuální orientaci a chování za normální varianty lidské sexuality. Přijímá multifaktoriální příčinnost lidské sexuality, orientace, chování a životního stylu. Světová psychiatrická společnost uznává nedostatečnou účinnost zacházení, které se pokouší změnit sexuální orientaci a zdůrazňuje škodlivost a nepříznivé důsledky takových „terapií“. Příznivci konverzních terapií často uvádějí, že i zmiňovaný psycholog Robert L. Spitzer tvrdil v roce 2001, že mluvil s desítkami homosexuálů, kteří svou orientaci změnili. (https://web.archive.org/web/20170414121527/http://www.stolaf.edu/people/huff/classes/Psych130S2012/LabDocuments/Spitzer.pdf) Problém je, že šlo o 200 telefonických rozhovorů po cca 45 minutách, kdy nemohl nijak ověřit, zda mu respondenti říkají pravdu. Sám Spitzer svůj výzkum považoval později za problematický a zavádějící a v roce 2012 se gay komunitě omluvil. (https://exgaywatch.com/2012/04/spitzer-i-owe-the-gay-community-an-apology/ a zde https://prospect.org/civil-rights/so-called-ex-gay-life/). Je dobré zdůraznit, že třeba dezinformátorka Gabriele Kuby ve své knize Globální sexuální revoluce (2012) toto zcela opomíjí a vybírá si pouze informace, které se jí hodí. Prakticky nikdy u výzkumů, které mají prokazovat něco negativního o LGBTQ komunitě, neuvádí, na kom a jak byly přesně prováděny a jakou mají výpovědní hodnotu. Pro laiky může její kniha působit přesvědčivě, nicméně pro kohokoli, kdo je ale zvyklý číst a vyhodnocovat odborné studie, jde o bolestné čtení, kdy to vypadá, že autorka buď vůbec nerozumí metodologii výzkumu, nebo záměrně lže. Její kniha je psaná až pozoruhodně naivním stylem beze stopy kritického myšlení a působí spíše jako nepovedená středoškolská seminární práce.

121
Prakticky až do přelomu 20. století byly také skoro všechny homosexuální postavy ve filmech, seriálech a románech nešťastné, zoufalé, psychicky narušené, závislé na drogách a umírající na AIDS – kdo by takový chtěl být?

Ani dnes se situace nezměnila tak, že by ve filmech „bylo příliš mnoho gayů“. V únoru 2021 Netflix zveřejnil výsledky dvouleté studie o svém původním americkém obsahu. (https://about.netflix.com/en/news/building-a-legacy-of-inclusion, 26. 2. 2021) V rozhodném období bylo pouze u 4 % filmů a 1,1 % seriálů hlavních LGBTQ postav. 4,3 % a 6,1 % filmů a seriálů je zase obsahovalo v celkovém hlavním obsazení. A jen 2 % filmů a 3,3 % seriálů mělo mluvící LGBTQ postavy. (https://www.statista.com/statistics/888267/number-of-lgbt-characters-top-movies/)

121
Básnířka a lesbická aktivistka Adrienne Rich už v 80. letech minulého století kritizovala „povinnou heterosexualitu“

Ještě radikálnější je Tara Mooknee ve svém 40minutovém komediálně pojatém videoeseji Are Straight People Ok? https://www.youtube.com/watch?v=S4xCbmCG2Rc (2. 7. 2021)

121
Nejnovější výzkumy z USA mluví o tom, že se toto číslo pohybuje mezi 5 až 7 % a počet nikoli striktně homosexuálních, ale neheterosexuálních lidí je kolem 10 až 20 % v populaci
121
U tzv. baby boomers (poválečné generaci narozené mezi lety 1946–64) se naopak za striktně heterosexuální označuje 81 % lidí

https://www.ipsos.com/en-uk/sexual-orientation-and-attitudes-lgbtq-britain (26. 6. 2020) Kolísající čísla mezi 10 % u celé populace, co není heterosexuální, a zhruba 20 % u boomers a 45 % u generace Z jsou daná tím, jak je stavěný výzkum. Něco jiného je ptát se na orientaci (vnitřně chápanou identitu) a něco jiného na zkušenosti. Mnoho lidí, co se chápou heterosexuálně, má i homosexuální zkušenosti, ať už v rámci vědomého experimentování, aktivit, kdy nebyli tak úplně při smyslech, při prostituci nebo při zneužívání a znásilnění, kdy byli v mocensky podřadné pozici. Tyto zkušenosti ale nemusí dotyční lidé chápat jako součást své identity. Stejně jako řada vyhraněně homosexuálních lidí měla vztahy a sexuální zkušenosti s lidmi opačného pohlaví, ani to z nich nečiní automaticky bisexuální osoby nebo osoby, které jsou vlastně heterosexuální a jen „sešly ze správné cesty“. Je rovněž rozdíl mezi tím cítit se někým přitahovaný a přání realizovat, proto různé výzkumy uvádějí různá čísla. Vždy ale platí, že LGBTQ lidí je mnohem více než 4 až 5 %.

121
Generace Z, nejen s ohledem na svůj věk, ale obecně, má menší počet sexuálních partnerů než baby boomers

https://www.bodyandsoul.com.au/relationships/sex/heres-the-average-number-of-sexual-partners-each-generation-has-had-in-their-lifetime/news-story/f114d63057bf898cc8581328d7f31ac5 (14. 12. 2018) Z průzkumu plyne, že sexuálně nejaktivnější byla generace X (1965–1980) a už mileniálové (1981–1996) mají partnerů méně (i když více než baby boomers). Velmi se liší počet partnerů u mužů a žen, muži jich vždy uvádějí výrazně více. Ke všem výzkumům tohoto typu lze mít skeptické námitky (probrané již ve druhé kapitole), podstatný a nezvratný je pouze trend, že ženy mají postupně více partnerů a že u nejmladší generace počet partnerů celkově klesá.

122
Registrovanému partnerství (alespoň oné verzi schválené v Česku roku 2006) ovšem chybělo minimálně dvacet důležitých parametrů, práv a výhod, které mají manželé
124
Těžko říct, komu takové možnosti připadají humánní

Jiný konkrétní příběh k vyslechnutí zde: https://twitter.com/KlaraKocmanova/status/1664575951152218112 či zde: https://www.instagram.com/p/Cs-n78dKip2/ Hana a Adéla jsou zvěčněné v úvodní ilustraci této kapitoly. Mimochodem, přiosvojení je forma adopce. Má ve finále stejný efekt jako společné adopce. Rozdíl je v tom, že přiosvojení nutí rodinu podstupovat stejný proces adopce dvakrát. Nedává smysl, že někdo tvrdí, že je "pro přiosvojení (a toto v naší legislativě stačí), ale proti společným adopcím". Jedná se opět jen o byrokratickou šikanu.

124
Brát se nemohou mentálně postižení lidé zbavení svéprávnosti, pokrevní sourozenci a rodiče s vlastními biologickými dětmi, protože při případném zplození dětí údajně hrozí riziko genetických poruch

https://www.thetech.org/ask-a-geneticist/articles/2007/ask243/ - Ne, že by tato kniha někomu takové rozmnožování doporučovala, protože tyto praktiky mají většinou násilný charakter. Čistě ze zajímavosti je ale třeba uvést, že podle studií stoupá riziko oněch genetických poruch o pouhá 2-3 %. Důvody k zákazu incestu tedy nejsou biologické, ale pouze společenské a morální.

127
Nový český Občanský zákoník a současnou definici a podobu manželství máme až od roku 2011

Uvědomuji si, že tón některých pasáží této kapitoly je ironicky provokativní, nejspíš protože schválení daného zákona pokládám za hotovou věc a necítím potřebu dělat v argumentaci jakékoli diplomatické ústupky. Nicméně, pokud chcete slyšet sadu právních argumentů, které emoce nejitří, ale naopak tlumí, doporučuji tento rozhovor z podcastu Věda na dosah: Manželství pro všechny? s Petrem Aghou o drolící se tradici, emocích místo faktů a kritice lidských práv: https://open.spotify.com/episode/6lcX1KcsZuxexUsVzMli41 (20. 9. 2022) Pořad je natolik seriózní a kvalitní, že vyhrál cenu za nejlepší podcast roku 2022.

127
Řekněme si to co nejjasněji: Žijeme v sekulárním státě a v právním systému neplatí poučky z bible

Následující linii argumentace, včetně některých formulací jsem převzal od neznámého vojína na Facebooku. Pakliže se chce přihlásit o autorství, nechť se mi ozve.

127
Jenomže lidé, kteří toto tvrdí, jsou diletanti, a ani tvrzení s „malženou“ není pravda

Důkladný rozbor k původu pojmu manželství napsali například teolog, judaista, překladatel a starokatolický kněz Petr Jan Vinš či bohemistka Martina Marie Heroldová. Vinšův příspěvek nazvaný Kdo jsou tady manželé? aneb Na okraj jedné etymologie najdete zde: https://www.facebook.com/photo/?fbid=10158968471351067&set=a.86151276066 (30. dubna 2021) Ve stručnosti dochází k tomu, že slovo „malžen“ ve staročeštině znamená pouze manžel. Tedy manželským slibem vázaný partner, ale není to určeno genderově. Stejně jako dnes jsou pouze dva manželé, nikoli ženomuž, mužožen či ženomužka, nebo co se nám kdo snaží říkat. (Pseudoargumentem s „malženou“ se uvedla ve Sněmovně hlavně poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková z Trikolory, která dokázala, že jí studium bohemistiky bylo naprosto k ničemu.) I při velmi spekulativním pátrání, z čeho pochází onen „malžen“, se dostáváme ke třem teoriím. A pouze jedna, ta nejslabší a nejkrkolomnější, mluví o onom přesmyknutí z „malžen“ na manželství. (Vinšovo detailní vysvětlení ale ukazuje, jak velmi nepravděpodobné to je.) Martina Marie Heroldová dále upozornila na to, že mnoho lidí si také plete etymologii (tzn. nauku o původu slov) a sémantiku (tj. nauku o významu). Etymologie sice nastiňuje, z čeho slovo původně pravděpodobně vzniklo (a ani tady často není výklad jednoznačný), jeho význam se ale s lety mění a posouvá. Etymologie navíc není exaktní věda, a ačkoli historickou podobu slov a jejich původ rekonstruuje pomocí morfologických či fonologických změn, často pracuje s pouhými předpoklady a lingvistickými konstrukty. (https://www.queergeography.cz/sexualni-obcanstvi/rovnost-manzelstvi/etymologie-slova-manzelstvi/, 18. 11. 2022)

128
Problém je, že občané v registrovaném svazku, jež není manželstvím, by nebyli v zahraničí uznáváni jako manželé a tím by byli kráceni na svých právech

Zabránit tomu se dá jen vystavením oddacího listu, co by registrované partnery označoval za manžele pro potřeby zahraničí, ale který nebude platný v ČR. Tím by náš stát absurdně říkal, že je právo, které uplatňuje všude jinde než u sebe doma.

129
S polyamorií se jistě otevírá úplně nová oblast

Polyamorické svazky jsou přitom díky svéprávnosti svých členů nejméně problematické. Jsou nepochybně náročné na komunikaci a toleranci a jsou náchylnější k rozpadům. Tak jako se říká, že například tantrický sex (založený na duchovním propojení) nebo sadomasochistický sex (založený na dobrovolně kooperativní dominanci a submisivnosti) jsou jakýmisi vyššími a náročnějšími formami sexu (jako autor textu to z vlastní nezkušenosti nemohu potvrdit), polyamorické vztahy jsou možná vyšší formou vedení osobních romantických vtahů. Nelze na ně nahlížet tak, že by byly principiálně podobné pedofilnímu nebo zoofilnímu chování. Spíše je to tak, že polyamorie se stala oblíbeným novodobým příkladem „dekadentního chování“. Ať už ji však chápeme jakkoli na ose žádoucí – nežádoucí, je určitě upřímnějším pojetím vztahů než běžné „podvádění za zády druhého partnera“, jež se masově praktikuje po tisíciletí.

129
Pakliže někdy v budoucnu bude polyamorie nějak uznávána oficiálně, určitě to nepůjde přes změnu definice manželství, ale bude to právě svazek jiné kategorie – registrované partnerství

Musela by existovat sada úprav u tří osob, další sada u čtyř osob, a prakticky nejde říct, kde by se počet mohl zastavit. Registrované partnerství má sloužit jako oficializace těch svazků, kde nefigurují společné děti, manželské půjčky či odpisy z daní. Je to typ svazku, kdy se jen deklaruje partnerství a k němu patří jen pár nekomplikovaných výhod, ale nelze k nim připojovat to, co je vázáno na dvě osoby. Jde tedy opět o účelové a falešné strašení „šikmou plochou“, po níž vývoj nemůže sjet.

130
Pepíček je hodný, tak dostane svobodu slova, ale Mařenka teprve až přestane vyrušovat při hodině

Tuto glosu jsem objevil na Twitteru a už si nepamatuji jejího autora.

131
Více lidí bude homosexuálních a jejich potomci nebudou umět vést heterosexuální vztahy

Ve vztazích neumí zjevně žít řada heterosexuálů z oboupohlavních rodin. Gayové a lesby hůře hledají partnery na celý život. Lze předpokládat, že se jich nově spáruje tolik, že jich bude sotva 1-2 % populace. Všichni nebudou mít děti. I kdyby všechny tyto děti neuměly vést heterosexuální vztahy, jejich množství je takové, že neovlivní momentální 50% rozvodovost jinak než na úroveň nezaznamenatelné statistické chyby. Problém není a nebude v tomto.

131
Podle výzkumné agentury NMS Market Research těchto lidí v Česku však bylo v roce 2021 už jenom 14 %

https://www.jsmefer.cz/novy_pruzkum_2021_65_procent (9. 9. 2021) - Přesněji řečeno, „striktně proti“ manželství stejnopohlavních párů bylo 14 % a spíše proti 11 %, což dělá dohromady 25 %. Proti osvojení dětí stejnopohlavními páry bylo úhrnně 35 %. Vždy jde ale o odstupňování požadavků nebo odporu; naprosto striktně odmítavé postoje jsou menšinové.

131
V roce 2023 v USA podporovalo zrovnoprávnění 63 % obyvatel, v Itálii nebo v Japonsku 74 %, v Austrálii 75 %, v Kanadě 79 %, v Německu 80 %, ve Španělsku 87 %, v Nizozemí 89 %, ve Švédsku 92 %

Viz předchozí odkaz a zde žebříček z roku 2021: https://news.gallup.com/poll/350486/record-high-support-same-sex-marriage.aspx USA v roce 1997 byla podpora jenom 27 %, roste setrvale, Podle tohoto výzkumu se ukazují čísla dokonce 70 % (a čísla se zvyšují i mezi voliči republikánů). Z výzkumu agentury NMS Market Research z července 2021 vyplývá, že manželství pro všechny celkem podporuje 65 % Čechů a Češek, 55 % podporuje také osvojení dětí gay a lesbickými páry. https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/lgbt-homosexualove-registrovane-partnerstvi-pravo-volno-nerovnost-cez.A220208_170327_ekoakcie_maz (9. 2. 2022) Manželství má přímo zavedeno 33 států na světě (z toho 19 evropských). https://en.wikipedia.org/wiki/Recognition_of_same-sex_unions_in_Europe, registraci 14 států na světě (z toho 10 evropských).

131
Jiný výzkum z léta 2023 ukázal 58 %, což ukazuje nejen na rozdílnost metodiky, ale i to, že nálada u nás je silně rozkolísaná

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3595062-snatky-stejnopohlavnich-paru-podporuje-58-procent-cechu-ukazuje-vyzkum-jeste-vetsi (21. 6. 2023) Překvapivě pro možnost adopce dítěte svého partnera nebo partnerky se jich v průzkumu vyslovilo 77 % a 63 % je pro to, aby tyto páry mohly adoptovat děti z dětských domovů, což je víc než samotná podpora sňatku. Doplňující informace https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cvvm-homosexualni-mazelstvi-adopce-deti-manzelstvi-pro-vsechny_2306211143_jgr Nejvíce lidí (83 %) podporuje registrované partnerství. V porovnání s průzkumem z roku 2019 se počet souhlasících lidí zvýšil o 8 %.

133
Zároveň tato úprava zjevně nestačí

Fascinující je pseudoargument, že „homosexuálové před dvaceti lety slibovali, že nebudou chtít nic víc“, jak se objevuje v diskusích. Zaprvé, doba se mění a nová generace LGBTQ lidí i členové jejich rodin a jejich přátelé si už zkrátka myslí něco jiného a rodí se a vyrůstají stále noví lidé, kteří nikdy nebyli přítomní na žádných jednáních před dvaceti lety, takže cokoli zákulisně řečeného pro ně není nijak závazné. A zadruhé – neexistuje žádný oficiální doklad, že někdo něco takového slíbil. Nebylo to nikdy součástí jakékoli písemné dohody. Bývalý předseda Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) a pozdější Gay iniciativy v ČR, herec a dabér Jiří Hromada, tvrdí, že nesliboval, že by registrované partnerství mělo být navždy dostačující právní formou. (Sám byl pouze vůči instituci manželství skeptický, protože do něj vstupovat nechtěl.) Online rozhovor s Jiřím Hromadou z června 2006 žádný slib ani závazek neobsahuje. https://zpravy.aktualne.cz/hromada-jsme-normalni-ale-jini/r~i:article:188504/). Po letech poskytl ještě rozhovor Parlamentním listům: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Gay-aktivista-Hromada-lici-jak-se-chystal-zakon-o-registrovanem-partnerstvi-Dali-jsme-tam-ulitbu-odpurcum-a-cekali-az-ji-Ustavni-soud-zrusi-priznava-natvrdo-444332 (11.07.201) „Oni říkají, že jsme tenkrát slíbili, že už nikdy nic víc než registrované partnerství nebudeme nárokovat. Ať je to tak či tak, v podstatě k tomu stejně došlo, protože Gay iniciativa, která v roce 2006 prosadila registrované partnerství, ještě do konce roku 2006 podávala informace všem, kteří měli zájem, jakým způsobem mají lidé zákon chápat a jakým způsobem mohou lidé vstupovat do registrovaných partnerství, a pak ukončila svou činnost. Takže skutečně od konce roku 2006 tady nebyla organizace z těch, které podávaly návrh na přijetí zákona o registrovaném partnerství. Já jsem potom byl nějaké roky šéfem poradců u ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové a s paní ministryní jsme prosadili přijetí antidiskriminačního zákona, v němž registrované partnerství doznalo zhruba tři sta doplňků určitých rovnoprávných postavení vůči manželství. Tam, kde bylo v zákoně napsáno ´manželství´, bylo dodáno ´a registrované partnerství´. Ale už tu nebyla organizace, která by nárokovala adopce, takže my jsme svůj slib symbolicky splnili. Poté vznikla nová organizace Proud, organizace mladých, nová generace, ta žádný slib nedala, pokud jsme ho vůbec dali my, a ta věděla – po konzultacích s námi, že je jen jediná cesta: nějaká dvojice musí vstoupit do registrovaného partnerství, musí zažádat o adopci, všechny stupně soudů to zamítnou a až Ústavní soud tento paragraf jako diskriminační posoudí a zruší. A to se jedné dvojici podařilo a po třech letech to bylo úspěšné.“

134
98 % LGBTQ lidí v Česku chce „manželství pro všechny“

https://www.jsmefer.cz/vysledky_pruzkumu (6. 2. 2019) - Tuto stránku uvádím často proto, že podává nejpřehlednější informace. Pro zajímavost doporučuji zkusit prohledat stránky odpůrců „manželství pro všechny“. Obvykle neuvádějí vůbec nic, natožpak přehledně, případně se pokoušejí bez jakýchkoli důkazů a vlastních výzkumů oficiální údaje zpochybňovat. Jako i jinde jim ale chybí jakákoli data, která by naznačovala, že sami hovoří za více než naprostou pidimenšinu. Podle výzkumné zprávy "Být LGBTQ+ v Česku 2022" Národní ústav duševního zdraví a Queer Geography se nejdůležitější opatření, která by podle více než 3400 dotázaných LGBT lidí pomohla, aby se jim v Česku žilo lépe, týkají rodinného života. 98 % respondentů a respondentek má zájem o zpřístupnění manželství i gay a lesbickým párům, 97 % by si přálo také zpřístupnění adopcí pro tyto páry a 96 % by si přálo uznávání manželství pro všechny páry napříč Evropskou unií. Celou publikaci plnou zajímavých dat a zjištění najdete zde: https://lgbt-zdravi.cz/publikace

134
Rodič/parent není „breeder“ a lidská rodina není žádná chovná stanice

„Co mě na celé debatě kolem toho tématu nejvíc zaujalo, byla naprosto absurdní ideologie páně Kalouskovy strany (lidovců) a prezidenta republiky (Klause), že rodina má mít výhody, protože plodí děti, na rozdíl od homosexuálních párů. To je pojetí rodiny jako teletníku, jako místa, kde se připouštějí býci ke kravám, aby byla telata. Na tom není nic spirituálního, nic duchovního. To je opravdu materiální, družstevní pojetí rodiny. A to mě na celé diskusi nejvíc rozčilovalo.“ Václav Havel, březen 2006. Děkujeme, pane prezidente, zůstanete navždy v našich srdcích.

135
Jen v Česku bylo již před více než dekádou hodně přes 2000 takových párů a je jasné, že budou jedině přibývat

Data o zhruba 2000 homoparentálních párech v ČR vycházejí ze sčítání lidu v roce 2011. Je téměř nemožné získat nyní představu, kolik jich může být dnes, protože se změnil způsob dotazování i vykazování. Odhady se pohybují spíše ke třem tisícům rodin, kde rodiče stejného pohlaví vychovávají děti. Je nutné počítat s tím, že LGBTQ páry se rozpadají podobně často (nebo i častěji) než hetero/cis páry, a to mnohdy i v důsledku legislativní a následně existenční nestability, jíž je společnost vystavuje. Proto počet oficiálně vykazovaných dětí vychovávaných v LGBTQ párech neroste tak prudce; fakticky ale stále více dětí prožilo alespoň nějakou etapu v takové konstelaci a nyní jsou vychovávané s jedním rodičem, nebo v hetero/cis páru nebo jejich rodič má partnera, s nímž nežije v jedné domácnosti, nebo se tak ani při sčítání lidu nevykazují, i když spolu žijí. Je možné, že organizace nepřející LGBTQ svazkům budou přicházet záměrně s nižšími čísly a bohužel lepší odpověď budeme mít až u dalšího sčítání lidu, kde budou lépe nadefinovány parametry.

135
Kde vychovávají nevlastní děti

https://www.czso.cz/csu/czso/a50041548chttps://www.novinky.cz/clanek/domaci-manzelstvi-na-ustupu-stale-vice-lidi-voli-souziti-bez-papiru-319613 (13. 8. 2015) Podle statistiky už v roce 1930 bylo v tehdejším Československu zaznamenáno 40 tisíc případů nesezdaného soužití. V roce 1970 to bylo 58 tisíc a v roce 1991 85 tisíc. Při sčítání lidu v roce 2001 bylo zaznamenáno 125 tisíc nesezdaných párů. V roce 2011 existovalo v ČR už 234 346 takových faktických manželství. V témže roce bylo přitom uzavřeno jen 45 137 formálních sňatků.

137
Jakmile se však začne mluvit o LGBTQ lidech a o surogátním mateřství, jde o obchodování s lidmi

Jak málo se přitom mluví o skutečném traffickingu: dominantním důvodem pro obchodování s dětmi je sexuální vykořisťování a nucené (hetero) svatby dívek v mnoha zemích po celém světě.

137
Žít normální život jako ostatní

Analýza ukázala, že legalizace stejnopohlavního manželství byla spojená s poklesem míry sebevražd mládeže o 1,191 úmrtí na 100 000 jedinců, což odpovídá snížení o 17,90 % ve srovnání s mírou sebevražd mládeže v době legalizace“ https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33812751/; další studie dělané během deseti let https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/02610151111150627/full/html Homophobia and same‐sex partnership legislation in Europe (2011); https://www.hsph.harvard.edu/news/hsph-in-the-news/same-sex-marriage-laws-linked-with-fewer-teen-suicide-attempts/ (2017); https://www.theguardian.com/us-news/2017/feb/20/drop-in-teenage-suicide-attempts-linked-to-legalisation-of-same-sex-marriage (20. 2. 2017), https://wave.rozhlas.cz/mira-sebevrazd-se-u-leseb-i-gayu-v-dansku-a-svedsku-po-legalizaci-manzelstvi-8109364 (14. 11. 2019)

138
Aby zákony nenarušovaly lidskou důstojnost a nevedly k vykořisťování

Surrogacy only criminalised in the context of trafficking under new proposals | Zpravodajství | Evropský parlament (europa.eu) Návrh kriminalizuje náhradní mateřství POUZE pokud je k němu žena nucena násilím či srovnatelným způsobem (a tato věc musí být prokazatelná). Nadále je ovsem legální podstoupit surogátní mateřství, pokud všichni zúčastněni jednají dobrovolně.

138
Veřejnost na ně už neslyší

Na anti-LGBT lobby je pozoruhodné, jak si postupně přivlastňuje argumenty a pojmy, které pocházejí z feministického prostředí, jedná se doslova o únos pojmů (hijacking): https://en.wikipedia.org/wiki/LGBT_grooming_conspiracy_theory
1) Takto se část konzervativních lidí naučila používat výraz toxická maskulinita nebo toxické vztahy. Toxičtí muži jsou v jejich pojetí gayové žijící v páru a všichni queer lidé nežijící podle konvenčních vzorů. Svou existencí otravují čistotu dokonalé heterosexuality a tradiční rodiny a ničí tím zdravé jádro společnosti. Toxické je prý říkat dětem, že jsou i jiné rodinné konstelace než „máma, táta, děti“ a mohou být stejně hodnotné.
2) Stejně tak si pseudokonzervativci nesmyslně přisvojují pojem grooming. Ten se původně používá na situace, když si starší muž nebo žena postupně připravují dítě k tomu, aby ho mohli zneužívat. Je to typicky problém některých kněžích, učitelů a chlapíků, co se motají kolem nezletilých. Týká se to mužů, kteří ospravedlňují zneužívání nezletilých tím, že šlo o „vzájemnou lásku“ a „ona je velmi mentálně vyspělá“. Zkrátka, kdy se k dětem nechovají jako k dětem a připravují je předčasně na sexuální život, nebo je do něj rovnou vmanipulují. (Fakticky přitom mezi dítětem a dospělým milostný rovnoprávný vztah být nemůže, stejně tak dospělý nemá s dítětem sex, ale jde vždy o znásilnění. Dítě je v takovém nerovném postavení automaticky manipulováno, protože nemá dostatečné předchozí vztahové zkušenosti. Pojetí „normálnosti“ mu vytváří právě predátorský dospělý a dítě nemá šanci odlišit, jestli to je, nebo není normální.) Anti-LGBT lobby a pseudokonzervativci toto pojetí opět deformují a tvrdí, že LGBT páry rovnou groomují děti, jež vychovávají (i když jsou třeba částečně jejich vlastní). Podle pseudokonzervativní logiky je manipulují k homosexualitě a přijetí pedofilních sexuálních vztahů – což ale vypovídá hlavně o míře perverznosti, je se odehrává v řadách pseudokonzervativců. Nepřekvapivě většina zneužití dětí pochází od heterosexuálních mužů, kteří nejsou pedofilní, ale „jen“ testují hranice, co jim projde. Za grooming bývá označováno třeba i to, že děti navštíví nějakou akci, kde se potkají s trans nebo queer lidmi a „drag queens“ – jako by jednorázové setkání s mužem v šatech v dětech vyvolávalo takový zmatek, že potom budou chtít být LGBTQ nebo budou náchylnější ke zneužití. Přitom je to naopak – čím častěji se setkáváte s lidmi, kteří jsou jiní, tím menší zmatek, strachy a perverze v hlavě máte a nevyrostou z vás ustrašení pseudokonzervativci.
3) Jeden z nejnovějších kroků je nazývat děti, které vychovávají stejnopohlavní páry, „lidmi druhé kategorie“, protože nemají oficiálně-úředně matku a otce a upírá se jim právo na dva rodiče odlišného pohlaví. Je to přitom čistě slovní žonglování bez logiky, opory ve faktech či schopnosti pojmenovat nějaký problém. Lidmi druhé kategorie jsou LGBT lidé bez možnosti stejných práv jako heterosexuální lidé.

138
Česko je jednou z nejhorších zemí v Evropě, co se týče počtů dětí v dětských domovech – na adopci jich tu toužebně každý rok čekají vyšší stovky

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3318114-do-detskych-domovu-se-kvuli-pandemii-dostalo-mene-deti-na-problemy-v-rodinach-nemel (28. 5. 2021) Podle posledních statistik ministerstva školství je v Česku v dětských domovech celkem 4300 dětí ve 137 zařízeních, jejichž kapacita je naplněná na 90–95 %. https://archiv.hn.cz/c1-65704720-pary-cekaji-roky-osvojitelnych-deti-je-stale-mene V roce 2016 ministerstvo práce a sociálních věcí evidovalo 540 žádostí o adopci, osvojeno bylo ve stejném období 377 dětí. Článek přináší i podstatně vyšší údaj o množství opuštěných dětí, rozdíl však vychází z toho, že některé děti jsou odebírány biologickým rodičům přechodně. Rozhodně jsme v tom na přepočet obyvatel horší než Norové, kteří se u nás stali démonizovaným státem, jenž hromadně odebírá děti. https://www.lidovky.cz/domov/ceske-lzi-o-barnevernetu.A160220_103023_ln_domov_sij (20. 2. 2016). Připomenout si zaslouží i dehumanizující výrok poslance ODS, Marka Bendy, že „v dětských domovech žádné použitelné děti nejsou“, https://www.lidovky.cz/domov/benda-oznacil-deti-z-detskych-domovu-za-nepouzitelne-pak-couval.A140801_082427_ln_domov_sk (1. 8. 2014)

138
Jedná se o win-win situaci

Další námitkou proti adopci dětí LGBTQ páry je, že se potom samy častěji vyoutují jako LGBTQ. Ve skutečnosti jde jen o to, že se v tolerantnějším prostředí méně bojí coming outu a tyto coming outy odpovídají lépe reálnému a přirozenému stavu společnosti než iluzorní představě, že LGBTQ lidí je pouze kolem 4 %, i když jich je fakticky víc. Podobné faktory hrají roli i u toho, že děti vyrůstající v homoparentálních rodinách mají podle některých zjištění častěji psychické problémy. Odhlédneme-li od toho, že tyto děti jsou častěji vystavované šikaně a posměchu (což je opět problém okolní společnosti), i zde jde většinou o to, že liberálnější homoparentální rodiny více dbají na duševní zdraví a řeší jakékoli problémy. Proto se dostanou snadněji do statistik než rodiny, kde jsou duševní problémy považovány za stigma. Ostatně, v oněch výzkumech mnohdy velmi konzervativních bojovníků proti homoparentálním rodinám nejde o nic moc jiného než o stigmatizaci LGBTQ komunity. Viz třeba tento text z roku 2019: https://www.krestandnes.cz/dan-drapal-zadny-rozdil/ (V diskusi pod článkem vynikající oponentura psychologa Jiřího Procházky.)

139
Romantické představy o ´hlasu krve´ dnešní věda odsunula do říše pověr

Matějček, Z., a kol. (1999). Praha: Portál, s. 61. in Irena Sobotková, Veronika Očenášková: Pěstounská péče: o čem se mluví a o čem se nemluví. Jiný citát: „Když selže vlastní rodičovství... pojistí příroda lidské potomstvo rodičovstvím novým, stejně biopsychologickým jako to vlastní, stejně přírodním a přirozeným – ba pravějším, neboť pomáhajícím a vpravdě záchranným."

140
Děti u stejnopohlavních párů prospívají stejně dobře

https://whatweknow.inequality.cornell.edu/topics/lgbt-equality/what-does-the-scholarly-research-say-about-the-wellbeing-of-children-with-gay-or-lesbian-parents/ (2015); Můžeme připustit, že situace je ještě mnohem složitější, ale rozhodně neplatí, že by bylo prokázáno, že LGBTQ páry jsou méně kompetentní pro výchovu dětí https://echo24.cz/a/SrqEA/heterosexualni-manzelstvi-stejnopohlavni-studie-kulturni-valka (11. 8. 2022)

142
V únoru 2024 prohlásil dlouhodobě kritizovaný a silně nekompetentní psycholog Jeroným Klimeš

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeron%C3%BDm_Klime%C5%A1#Kritika – Jedná se minimálně o šest kauz, v nichž se Klimeš projevil zjevně neodborným způsobem a znevážil obraz psychologie; kdyby někdo chtěl napsat podobnou knihu jako je tato o sexuolozích, a zaměřil se na psychology, Klimeš bude jedním z hlavních aktérů.

145
Vyvolávají v nich úzkosti a závislost na dopaminu

https://wave.rozhlas.cz/facebook-podle-studie-vedel-dele-nez-rok-ze-instagram-ma-dopady-na-psychiku-8580823 (21. 9. 2021) a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-data-extremne-skodlive-socialni-site-tretina-deti-celi-sikane-kvuli-vzhledu-207254 (27. 6. 2022) Objevují se samozřejmě i skeptičtější pohledy, že nelze tvrdit, že za zhoršení psychického stavu mladší generace mohou hlavně nebo výhradně sociální sítě a mobily. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pod-carou-nesvadejte-problemy-deti-na-telefony-chyba-je-jinde-250262 (20. 4. 2024). Tato kniha si nečiní nárok na definitivní postoj, jenom upozorňuje na problém, o němž má cenu mluvit. O tom, že LGBTQ rodiče mohou svou orientací „kazit děti“, nemá smysl mluvit. Dětem škodí ponižování, křik, násilí, zneužívání či zanedbávání.

145
Cíleně antiLGBTQ lidé snad ano

Viz vrcholně stupidní tweet „lékaře“ a certifikovaného trolla Lukáše Pollerta, jemuž unikají základy genetiky: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lukas-pollert-lgbt-vyroky.A210805_092503_domaci_vlc (5. 8. 2021)
„Nebojme se LGBT a buďme na ně milosrdní. Vždyť je to slepá vývojová větev, dlouho tu nebudou a navíc zachraňují planetu od přemnožení primátů.“ – Slepou vývojovou větví může být pouze neadaptibilní celý druh, například neandrtálci. Nikoli LGBTQ lidé, kteří se rodí stále noví, a důvody proč byly probrány výše. Homosexuální jedinci se objevují mezi všemi druhy zvířat a tyto druhy kvůli tomu nezanikají. Člověk, aby se bál dostat se pod ruce doktorovi, který nechápe základy biologie pro střední školy…


25. Není se kam vracet, svět nebyl nikdy v pořádku

25. Není se kam vracet, svět nebyl nikdy v pořádku
262
Těmto mužům podle nich někdo bere svobodu a upírá zásluhy na jejím vybojování v roce 1989 a následném budování demokracie a kapitalismu v 90. letech

Z mužů, kteří si hrají na oběti, vyniká letitou kontinuitou moderátor Jan Kraus ve svém pořadu Uvolněte se, prosím, ale spousta exemplářů tohoto nesmyslného pozérství se rojí v médiích téměř denně – režiséři Jiří Strach či Igor Chaun, herec Marek Vašut, zpěváci Daniel Landa a Ondřej Hejma, bavič František Ringo Čech, herní vývojář Daniel Vávra, sociolog Petr Hampl, publicisté jako Ondřej Neff, Martin Schmarz, Petr Žantovský nebo Alexandr Tomský, spisovatel Vlastimil Vondruška, kněz Dominik Duka, lékaři Lukáš Pollert či Jan Hnízdil, pivovarník Stanislav Bernard, senátoři Jiří Hraba či Jiří Čunek, poslanci Patrik Nacher či Marek Benda, výtvarníci David Černý, Jiří Černický a další a další . (Výčtem jmen mi nejde škatulkovat lidi jednoduše na dobré a špatné, spíše popisuji, že s některými osobami se pojí jisté postoje a ideje. Oni vnášejí do veřejného prostoru určitou náladu a postoje a etablují je; v soukromí se mohou chovat i jinak a být třeba nuancovanějšími osobami.)
https://www.radiouniversum.cz/vasut-marek-2d-v-druhe-polovine-osmdesatych-let-jsme-meli-vice-osobni-svobody-nez-dnes/ (17. 11. 2022) Když se potká Marek Vašut, Martina Kociánová, zmiňuje se pořad Jana Krause, cituje se George Orwell a hamletovské „vymknuta z kloubů, doba šílí“, vesmír imploduje. Skupiny těchto mužů se běžně scházejí v relaci Nejlepší podcast na VOXTV (https://www.voxtv.cz/show/nejlepsi-podcast); bývají členy Spolku heterosexuálního bílého muže (https://www.normalman.cz/kdo) či se setkávají na zámku v Příčovech (https://www.vlasteneckesetkani.cz/).

262
Je zvláštní pozorovat lidi, kteří absolvují mediální tour s tím, že jim nová doba ubližuje, oni jsou umlčováni a putují s tímto stýskáním z jedné mainstreamové štace do další, až se propracují do obskurních kanálů hlásajících „kupředu do minulosti“

Zde popisuji třeba cestu bývalého profesora UMPRUM, Jiřího Černického – Jen namátkou https://www.youtube.com/watch?v=MeF8Yay402k
https://www.youtube.com/watch?v=qtd2o-aEsOQ
https://www.youtube.com/watch?v=V0SmrkV26i8
https://www.facebook.com/watch/live/?ref=watch_permalink&v=1003050934187030
https://www.youtube.com/watch?v=9-JSZwqw9wA
Z obrovského množství textů a vystoupení, které bylo poskytnuto Černickému, je fascinující, že nikdo nenechal promluvit studenty a studentky, až na tuto výjimku
https://denikalarm.cz/2023/07/ze-je-nekdo-dobry-umelec-neznamena-ze-bude-taky-dobry-pedagog-rikaji-studentky-jiriho-cernickeho/

263
Jsem hollywoodský režisér, co touží získat Oscara, mám hluchého zvukaře, slepého kameramana, armádní muženu, šviháka Asiata, a šeptají mi do ouška: ´Ještě obsaď tři bílé tlusťochy, co týrají barevné, teplého producenta, lesbickou kostymérku, která k nominaci nalíčí invalidního černouška.´

Baumaxa tu, ať už s jakýmkoli záměrem, opakuje snůšku nesmyslů, které se vážou k oscarovým kvótám. Vyvrácení základních omylů zde: https://video.aktualne.cz/dvtv/fila-oscar-jen-pro-filmy-s-mensinami-chteji-hlavne-zvysit-sl/r~03ff868cf46811eaa6f6ac1f6b220ee8/ (11. 9. 2020). Konkrétní znění velmi benevolentních pravidel zde: https://www.fandimefilmu.cz/clanek/24458-oscar-zavadi-povinne-kvoty-pro-ucast-minorit-na-vzniku-ocenenych-filmu (9. 9. 2020), debata více novinářů k tématu zde: https://www.irozhlas.cz/kultura/film/oscar-kvoty-bily-muz-usa_2112291915_pj (29. 12. 2021)

0
„Píseň“ přitom není výrazem rebelie, ale líného zpáprdovatění, a to na všech úrovních, nejen myšlenkové

K písni měl potřebu vyjádřit se například redaktor magazínu Reportér, Tomáš Poláček: https://reportermagazin.cz/a/pSXhk/proc-odchazim-do-globusu (30. 12. 2021)
„Baumaxa v písni někdy hovoří podle všeho sám o sobě, jindy se vžívá do jiných. Návštěvníci koncertů se smějí dokonce i ve chvílích, kdy Baumaxa vydechne absurdní refrén: ´Půjdu do Globusu, tam je svět ještě v pořádku. Anebo do Déemka – zde nakupuji, zde jsem člověkem...´ Většina prvoposluchačů až do té chvíle předpokládala, že se vypravěč proti agresivnímu progresivismu refrénem vymezí, on ale unaveně odchází do míst, na kterých se ještě jakžtakž vyzná; kde je vše při starém. Do míst, kde jsme si rovni. Nevedeme tam kulturní ani politické války, za nic nedemonstrujeme, těšíme se na slevy – občas můžeš pořád ještě sehnat sedmičku slušného vína pod kilo! Nelze předpokládat, že by si zrovna Baumaxovi posluchači libovali v návštěvách samoobsluhy, ale někteří z nich, například Taclík nebo já, si doma po koncertě uvědomili, že je ten refrén zasáhl. (…) Zaráží nás dnešní společenská atmosféra, něco se nám nelíbí, něčemu nerozumíme, z něčeho býváme smutní – příliš s tím ale nebojujeme. (…) Těžko snáším nenávistnou náladu, kterou ventilují mnozí zkušení lidé na vrcholu sil vůči svým názorovým oponentům. Hrotí atmosféru, jenomže já už chci klid, vyštěkal jsem se ve dvaceti.“
– Je to jistě velmi odlišné chápání od toho, co popisuji v hlavním textu. S Tomášem Poláčkem nás přitom nedělí generační příkop, je o pouhého dva a půl roku starší než já. Nemyslím si ani, že přibývající léta vás musí činit konzervativnějším. Naopak jsem obklopený lidmi, kteří jsou s vyšším věkem radikálnější a uvědomují si, že v minulosti byli spíš povrchní, a to i ve své revoltě. (Pankáčem opravdu nejste jen kvůli účesu a pití piva.) Na Poláčkově textu je nejvíc zarážející, jak ignoruje agresivitu a buranství Baumaxova textu a agresivní a buranské reakce, jež vyvolává u publika, co se jím cítí osloveno, a za agresivní označuje požadavek na to, aby lidé byli tolerantnější. (Pakliže chce Poláček tvrdit něco jiného, není jasné, co chce říct.) Jako by se všichni znevýhodnění měli ustavičně úslužně doprošovat, aby se s nimi jednalo slušně a rovnoprávně. Nesouhlasím s Poláčkem ani v tom, že ti, co se odmítají učit novým věcem, jsou na vrcholu sil, neboť právě jejich neochota a neschopnost se učit prozrazuje, že jim síly ubývají. Proto onu energii, kterou věnují svým reakcím, označuji za slabošskou.

264
Anna Urbanová v úvodníku Heroine.cz říká

(vyhazuji tuto pasáž) Česká společnost se za ty tři roky (od založení Heroine.cz) změnila výrazně. Iniciativy jako #PromluvilyJsme a kauza Dominika Feriho zviditelnily problematiku sexuálního násilí široké veřejnosti. Feministická témata pomalu, ale jistě pronikají do mainstreamu. Na Slovensku je prezidentkou žena, kterou mnoho Čechů a Češek vnímá jako inspiraci i pro naši politiku. V parlamentních volbách uspěl rekordní počet žen. Víc než kdy dřív se přiblížila možnost prosadit zákon o manželství stejnopohlavních párů. Stejně tak ale vzniká druh protitlaku, který můžeme popsat jako touhu po ´starých pořádcích´. (…) Tato predikce nebyla příliš přesná, ukázalo se naopak, že vláda, jež vznikla v roce 2021 a byla složena z menších pravicových, konzervativněji založených stran (ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09), v tomto šla proti přání většiny veřejnosti.

264
Obávané nástroje aktivistů jako diskuse nebo kritika ještě nepřinesly (v Česku) žádnou nespravedlivě odsouzenou oběť
264
Přesto je to právě tahle falešná realita, na jejímž poli jsme nuceni se pohybovat

Od roku 2022, kdy byly tyto řádky napsány, se změnilo jen to, že Dominik Feri je ve vězení. Nevinné oběti cancel culture a MeToo nikde, naopak záměrně nekorektní média napomohla několika lidem do Senátu či Europarlamentu.

265
Na sítích se potkáváme s větší růzností názorů, bubliny se tedy zviditelňují

https://a2larm.cz/2023/05/tiktok-je-hlavne-interaktivni-televize-efekt-socialnich-bublin-na-sitich-se-precenuje-rika-marie-hermanova/ (16. 05. 2023) Digitální antropoložka a expertka na sociální sítě Marie Heřmanová říká nepříjemnou pravdu: „Se sociálními bublinami je to složitější. Tento koncept z roku 2012 původně popisoval to, co se děje třeba při vyhledávání na Googlu, který nám nabízí věci, o nichž si myslí, že jsou pro nás relevantní. Efekt bublin v oblasti sociálních sítí vůbec není tak velký, jak jsme si dlouho mysleli. Toto ukazuje řada výzkumů z poslední doby.“

265
Jestli si onen „stárnoucí bílý heterosexuál“ myslí, že právě on je „utlačovaný a umlčovaný“, tak přichází na tento digitální večírek extrémně pozdě

Nesrine Malik pro Guardian napsala: „Kdykoli mluvím s lidmi, kteří se najednou obávají cancel culture, pokaždé si nejdřív pomyslím: ‚Kde jsi byl/a posledních deset let?‘ Byla jsem v online prostoru dost dlouho na to – a stejně jako mnoho ostatních jsem tu byla kritizovaná a obtěžovaná – abych věděla, že co někdo chápe jako nový vzorec virtuální cenzury ze strany morálních puristů, je v první řadě příběh o internetu, nikoli o ideologii nebo identitě. Pokud se kritici cancel culture bojí, že jsou názory, příspěvky a texty neustále hlídány rostoucí skupinou haterů, obávám se, že přichází na večírek extrémně pozdě. Nedokážu si vzpomenout na dobu, kdy jsem něco napsala nebo zveřejnila, aniž bych nepřemýšlela o tom, kolika nesprávnými způsoby to může být vyloženo a jestli se ubráním, když k tomu dojde. Už to ani není vědomý myšlenkový proces, je to instinkt.“ https://www.theguardian.com/commentisfree/2020/jul/13/cancel-culture-elites-power-social-media-age-online-mobs

265
Pro zdejší generaci, která byla v produktivním věku a zažila v 90. letech ostrý sociální vzestup, jde bezpochyby o výjimečné a pamětnicky hýčkané období

Následující dva odstavce reprodukují jednu z facebookových debat, kterou jsem na toto téma zaznamenal právě mezi příslušníky generace, co v 90. letech uspěla – někteří byli k sobě sebereflexivní, jiným stále unikalo, jak moc výjimečné podmínky jejich generace měla. Připadá mi důležité, že onen kritičtější pohled vyjadřují jenom generace mladší, ale sebeuvědomění prostupuje částečně i generací, jíž se to týká.

266
Nemuseli o prosazení se dlouho bojovat, po jejich mládí a nezatíženosti minulým režimem byla poptávka

Jistě je pravda, že mnohé ekonomicky výhodné pozice si udrželi nebo převzali lidí silně svázaní s minulým režimem – bývalí straníci, spolupracovníci StB a veksláci. Ti se ale většinou schovávali před médii a neurčovali svou rétorikou dobovou mentalitu 90. let. Tato podkapitola líčí pouze fascinující fenomén, že do kreativních a exekutivních funkcí se dostali lidé velmi mladí, kteří často ani neměli vysokou školu, opustili ji, nebo si ji jen formálně dodělali při zaměstnání. I toto způsobuje často problémy v komunikaci, kdy lidé, kteří nevyvíjeli námahu chápat složitější koncepty humanitních oborů, je dnes ignorantně označuje za „pseudovědu“, „umělou vědu“ nebo „nesmysly“, aniž by přitom sami rozuměli vědě a rozdílům mezi „vědami“ (sciences) a „studiemi“ (studies, humanities), nebo tušili, že hlavním nesmyslem je výraz „umělá věda“.

268
Spisovatelka a editorka Olga Stehlíková v únoru 2022 napsala na Facebook status o tom, jak probíhala jedna z hodin občanské nauky ve třídě, do níž chodila její tehdy patnáctiletá dcera

https://www.facebook.com/olina.stehlikova/posts/10226409635737749 – Marika Mlčková později tuto zkušenost přetavila do dotazníku, jenž rozeslala po středních školách v Česku. O její aktivitě a nelichotivých výsledcích průzkumu informoval týdeník Respekt 11. února 2023 (https://www.respekt.cz/tydenik/2023/7/v-kuchyni-to-nepotrebujes) a ještě rok později https://www.respekt.cz/v-pasti-pohlavi/tabu-kolem-menstruace-se-droli-jak-vypada-realna-spolecenska-zmena (18. 10. 2024)

269
Z nových výzkumů víme, že na Západě u žen mladších 30 let jsou o 30 % větší emancipované progresivní názory, zatímco u mužů pod 30 se přiklání ke konzervativnějším postojům

https://www.ft.com/content/29fd9b5c-2f35-41bf-9d4c-994db4e12998 - Rozdíly v Jižní Koreji jsou přes 50 %, v USA přes 35 %, v Německu a Británii kolem 20 %. Rozdíly se přitom rapidně zvýšily během posledních 6 let.
Text v češtině https://www.heroine.cz/spolecnost/proc-jsou-mladi-muzi-proti-feminismu-za-vsechno-nemuzou-andrew-tate-a-filip-turek a video v angličtině https://www.youtube.com/watch?v=54H8ppxnp8I

269
V generaci Z (narozených 1995–2010) je 16 % chlapců a mužů přesvědčeno, že feminismus napáchal více škody než užitku, zatímco u baby boomers (1946-64) je to překvapivě o 3 % méně

https://www.theguardian.com/news/2024/feb/01/gen-z-boys-and-men-more-likely-than-baby-boomers-to-believe-feminism-harmful-says-poll; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pod-carou-z-muzstvi-se-stal-politicky-nazor-v-generaci-z-roste-trhlina-245042 - Politoložka Rosie Campbell to vysvětluje tak, že mladí muži vidí u influencerek na sociálních sítích volání po feminismu, ženské solidaritě a emancipaci, ale zároveň si kvůli nezájmu, nezkušenosti či omezeným informačním zdrojům neuvědomují přetrvávající nerovnosti a diskriminaci, proti které ženy bojují. Mohou tak propadnout dojmu, že se tu na úkor mužů vytváří jakási ženská konspirace, a pak už na scénu snadno vplouvají nenávistní mužští influenceři typu Andrewa Tatea, kteří je v tomto názoru začnou dál utvrzovat (viz kapitolu 13).

270
V tomto bodu knihy už mi přijde zbytečné plýtvat energií a místem na to, kdo co dělá z hlubokého přesvědčení, z vypočítavosti, bludu nebo užitečné idiocie

Odkazuji jen na sadu textů https://wave.rozhlas.cz/ultrakonzervativni-miliardari-proti-rovnosti-a-za-destabilizaci-evropy-8523191,
https://denikn.cz/876373/hnuti-pro-zivot-a-pro-rodiny-nejsou-roztomili-krestane-ale-soucast-vetsi-site-jiz-tecou-i-ruske-penize-upozornuje-expert/,
https://denikn.cz/988195/infiltroval-se-do-mocneho-ultrakonzervativniho-spolku-rikaji-ze-cirkev-uz-prohrala-a-oni-musi-zabrat-jeji-misto/,
https://druhasmena.cz/clanky/valka-proti-genderu-patriarchat-ktery-vraci-uder-nebo-reakce-na-krizi-liberalni-demokracie,
https://druhasmena.cz/clanky/socialni-konzervatismus-a-podpora-tech-spravnych-rodin,
https://www.visegradsky-jezdec.cz/jen-dva-prsticky-tam-vstrcime/,
https://www.investigace.cz/anti-trans-hnuti-v-usa-vliv-v-cesku/,
https://www.visegradsky-jezdec.cz/pripad-bannon/ - „The Economist napsal, že Bannon (spolu s politickým analytikem Stephenem Millerem) vidí v Putinovi „kolegu nacionalistu a křižáka proti kosmopolitismu“. Uvedl, že Putin „stojí na straně tradičních institucí a snaží se to dělat formou nacionalismu“. „Bannon je také fanouškem Alexandra Dugina, ruského politického stratéga, s nímž se setkal v Římě v roce 2018. Dugina citoval při různých příležitostech a sám se označil za fanouška jeho knihy Čtvrtá politická teorie z roku 2009.“ „V roce 2018 Bannon založil nadaci s názvem The Movement, v níž se snažil sjednotit pravicově populistické strany po celé Evropě. Navštívil a jednal s mnoha prokremelskými stranami v Evropě, včetně rakouské FPÖ, britské UKIP, německé AfD, italské Lega Nord, maďarský Fidesz, španělský Vox, švýcarská SVP a francouzské Národní shromáždění

271
Jestli se nějaký heterosexuální muž cítí být moderní dobou „ohrožen“ a chystá se podle něj „kriminalizace pářících rituálů“, jak v jednom díle pořadu České televize, Máte slovo, tvrdil v roce 2021 zcela navážno jistý slizoun

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/221411030520033/ Sex se souhlasem, 25. 11. 2021; Nezapomenutelný titulek u člověka z lidu: „heterosexuální muž, který se cítí ohrožen“.

271
Jak popisuje statistik Hans Rosling ve slavné knize Faktomluva, s růstem životní úrovně se vždy a všude automaticky a přirozeně snižuje i růst populace

Hans Rosling, Anna Rosling Rönnlund, Ola Rosling: Faktomluva (2018, Zoner Press). „Snižování růstu populace“ je jeden z nejméně chápaných pojmů a konspiračními pomatenci zaměňovaný za „snížení celkové populace“. Ačkoli jde jen o to, aby se lidem žilo na planetě lépe (respektive byla udržitelná životní úroveň), dezinformátoři a jejich oběti mluví o různých formách genocidy. Zatímco cílem „snižování růstu populace“ je zabránit nebo zmírnit migrační vlny do Evropy a USA, konspirátoři v tom naopak protismyslně vidí snahu o „vyhlazení bělochů“ a jejich „nahrazení jinými etniky“. Teorie tzv. velkého restartu je stupidní od kořenů a není na ní zrnko pravdy, na rozdíl od jiných konspiračních bludů, které do nesmyslnosti rozvíjejí aspoň něco částečného reálného.

272
Individualismus byl posilovaný desítky let předtím (...) shodne se na tom velmi široká vrstva lidí, dokonce i ti, kteří na to pak dovedou v jiných chvílích zapomenout a cítí se být na jiných stranách názorového pole. Tisíce stran o tom napsali sociologové Gilles Lipovesty (Éra prázdnoty, Soumrak povinnosti, Říše pomíjivosti, Paradoxní štěstí, Hyperkonzumní doba), Zygmunt Bauman (Tekutá modernita, Tekutá láska) a Ulrich Beck (Dálková láska) nebo romanopisec Michel Houellebecq (Elementární částice, Platforma, Podvolení, Serotonin, Zničit).

Zygmunt Bauman a Ulrich Beck jsou neradikálně levicoví, Michel Houellebecq spíš pravicově konzervativní a Gilles Lipovetsky z nich nejvíce neutrální a nejhůře zařaditelný.

272
V Scientific American objevilo shrnutí rozsáhlé studie, podle níž mezi všemi věkovými skupinami americké populace došlo za poslední dekádu ke snížení sexuálních aktivit
273
Sexuální revoluce rozhodně méně osvobodila ženy než muže. Spíše než větší svobodu ve vztazích a prožívání rozkoše přinesla větší rozšířenost pornografie, u níž masturbujeme v osamocení

Na toto téma ze zklamání sexuální revoluce vznikla řada uměleckých děl – nejznámějšími budou asi Poslední tango v Paříži (1972) od Bernarda Bertolucciho, Velká žranice (1973) od Marka Ferreriho a Saló aneb 120 dnů Sodomy (1975) od Pietra Paola Pasoliniho. Proměnu a „pornografizaci“ společnosti zachycuje třeba film Boogie Nights (1997) od Paula Thomase Andersona.

273
Je absolutní nesmysl, že žijeme v přílišném přepychu. To je lživá a bludná mantra zajištěných starších lidí, co nechtějí vidět, že mladší generace se má hůře než oni
273
Sociální nůžky se rozevírají. Ti na vrcholu evolučního žebříčku se mají lépe a lépe, mezitím ale střední třída prochází erozí a stále více lidí je na hranici chudoby nebo pod ní

https://www.mesec.cz/clanky/v-cesku-roste-pocet-lidi-ohrozenych-prijmovou-chudobou/ (12. 3. 2020) Počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na momentálních 16 %. Nejvíce ohroženi jsou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky. Vyplývá to z exkluzivních dat projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prijmova-chudoba-v-cesku_2205160500_ank (16. 5. 2022)

273
Střední a starší generace by měla přestat s citovým vydíráním, „jak se mají děti v Africe“

Hans Rosling ve Faktomluvě rozlišuje čtyři úrovně bohatství chudoby, přičemž v západním světě se úroveň 2 považuje za chudobu, zatímco v zemích, kde panuje převážně úroveň 3 a 4, je úroveň 2 vysněným statusem.

274
Pomůžou nám knihy sociologů jako jsou Daniel Prokop (Slepé skvrny, 2019), Pavel Pospěch (Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko, 2021) nebo Martin Buchtík (Různá vyprávění o jedné společnosti, 2023)
275
Výzkumnice Eva Svatoňová popisuje na základě rozhovorů s lidmi, co se bojí tzv. genderové ideologie, rozbití tradičních rodin či přeoperovávání dětí na jiné pohlaví, že bojují především s chudobou a jejich nejistoty ohledně světa pramení z ekonomických podmínek
275
V tomto světě větších sociálních jistot se budou lidé milovat a rozmnožovat raději, byť zvýšení nebude zásadní

https://blog.lexicanium.top/p/proc-evropane-vymiraji; Obří rozbor mnoha faktorů, jež mají vliv na porodnost od anonymizovaného autora konzervativního smýšlení; nicméně zajímavé

275
Přestaňme se bavit o sexu čistě jako o zábavě i o sexu jako povinnosti k výrobě daňových poplatníků

Všimněme si také, že zvyšování porodnosti se navíc vždy má týkat hlavně těch „správně bílých lidí“, nikoli obyvatel Afriky a Asie. V celém tomto volání po zvyšování porodnosti obvykle není nic jiného než starý dobrý rasismus. Přitom globální zvyšování životní úrovně vede k tomu, že růst populace bude klesat i v Africe a Asii a navíc zajistí menší migrační vlny do Evropy, USA, Kanady, Austrálie či Nového Zélandu.

276
Měli bychom redukovat na minimum ekologicky nevýhodnou průmyslovou živočišnou výrobu – což může mít řadu cest a jedinou možnou určitě není přechod čistě na veganství

Stručně v bodech: a) podněcovat lidi ke střídavému způsobu stravování (flexateriánství), b) podporovat výrobu veganských verzí masa, případně laboratorně pěstovaného masa (momentálně existují silná omezení https://www.osel.cz/10940-ekologicke-supermaso-pripravene-bunecnym-zemedelstvim.html) či mléčných bílkovin produkovaných bakteriální fermentací, c) pěstovat konzumovatelný hmyz a d) navracet se tam, kde to jde, k původním formám farmaření a zároveň rozvíjet vertikální zemědělství ve sklenících i na výškových budovách. Spisovatel Michael Pollan ve své slavné knize Dilema všežravce (orig. 2006, česky 2013) mluví o organické symbióze mezi polem, loukou, lesem a vodními zdroji, kdy ekologicky výhodnější jsou menší různorodé plochy vedle sebe (a živící sebe navzájem) než pouhé širé lány (které vyčerpávají půdu). Publikaci neuvádím proto, že by byla ve všech ohledech vědecky nezpochybnitelná, beru ji ale jako podnětnou.

276
Chceme, aby lidé chtěli děti, párovali se a vařili si, ale to se nesmí obávat budoucnosti

https://twitter.com/TomKopen3/status/1638124784847319042 Meziroční pokles o 12000 dětí = největší pokles od roku 1994. Stát díky tomu ušetří ročně 1,5 miliardy na mateřské a rodičovském příspěvku. Později se úspory překlopí i do škol.

278
Naším snem i naší seberealizací by přitom měl být vnitřní rozvoj, schopnost vést dobré vztahy s ostatními a nezanechávat po sobě psychickou a ekologickou spoušť.

Něco o tom napovídají rozhovory se zástupkyněmi mladší generace jako jsou herečka Alžběta Malá https://www.stream.cz/dvtv-interview/zijeme-jinou-dobu-nez-generace-pred-nami-precitlivelost-se-snazime-brat-pozitivne-nechceme-vyhoret-65037372 nebo zpěvačka Pam Rabbit https://www.youtube.com/watch?v=ECN77-Ere_g (Generace Z nevidí důvod proč makat, byt si nekoupí, hledáme spíš balanc, říká vítězka ceny Anděl)

279
Velké množství feministických debat je silně sebekritických a téměř každá větší kniha reviduje, co již bylo řečeno a uděláno

Susan Faludi (Backlash: The Undeclared War Against American Women), Roxanne Gay (Bad Feminist), již citované Elisabeth Badinter (Tudy cesta nevede) či Camille Paglia (Svobodné ženy, svobodní muži), byť zrovna Paglia je převážně přijímaná jako neproduktivní kritička, z níž si nelze vzít nic jiného než „nebuďte slabé a nestěžujte si“. Paglia se obecně vyjadřuje jako privilegovaný snob, kterému uniká, že většina nerovností je systémová (viz kapitoly 9, 10, 11, 12) a nejde je odstranit na úrovni individuální vzpoury. Jako by přitom nebylo nejodvážnější mluvit právě o systémových strukturálních problémech a konečně odhlédnout od perspektivy jednotlivců. Publikací, které kritizují feminismus zevnitř (píšící se stále hlásí k feminismu), nebo vnějšku či „zboku“ (píšící se k feminismu již nehlásí), je obrovské množství. S některými námitkami je třeba se poctivě vyrovnávat, mnohdy jde ale spíš o publikace napsané někým, kdo feminismu nikdy příliš neporozuměl a jeho nynější distance není podmíněná předchozím vhledem. Typickým příkladem bude třeba Cassie Ray a její dokumentární film Red Pill (2016), v němž líčí své zklamání z feminismu, aniž by kdy pochopila jeho základy. Kdyby místo točení zavádějícího snímku raději další dva tři roky studovala, nejspíš by našla odpověď na většinu svých otázek. Poctivé studium v soukromí však není tak efektní jako prezentovat nahodile sesbírané výkřiky vytrhané z kontextu.

279
V bezedné propasti mediálního vesmíru, v době mezivládí se rozkládají staré formy, hroutí se řád starého, svět se rozpíjí a rozmlžuje. Přesně odtud také vychází Baumanův nejslavnější pojem či metafora „tekutá modernita“

Přiznaně zde využívám formulací z Baumanova nekrologu, který napsal novinář a filosof Petr Fischer, s jeho svolením. (https://vltava.rozhlas.cz/trojuhelnik-zygmunta-baumana-5011173, (18. 1. 2017)

280
Je to horizont světa, který se nepromění v dystopii, ale ponese některé rysy uskutečněné utopie

O utopiích a dystopiích píšu další knihu a jsem si plně vědom problematičnosti utopických vizí – ty nesmí být statické, ale musí být dynamické, sebekritické a uvědomovat si, že utopie je pouhý horizont, jehož nelze nikdy dosáhnout, protože pohybem vpřed se vytváří horizont nový.

281
Tomuto odhadu odpovídají i některé statistiky, byť přesně zjistit to nelze

https://www.pewresearch.org/social-trends/2021/10/05/rising-share-of-u-s-adults-are-living-without-a-spouse-or-partner/ V USA v roce 2019 bylo 53 % lidí mezi 25-54 lety v manželství. (Tento údaj historicky stále klesá, v roce 1990 to bylo 67 %.) Na to, aby lidé mohli žít v manželství, potřebují být dva, čili číslo 53 dělíme dvěma a dostáváme 26, 5 %. Statistika ovšem neudává, zda jsou lidé v prvním nebo druhém manželství a zda mají či vychovávají společné biologické děti. Lze předpokládat, že číslo tedy výrazně menší než 26, 5 %. Situaci můžou ale zamíchat mladší i starší páry. Jasné číslo tedy k dispozici nemáme. Můžeme pouze říct, že lidé žijící v tradiční rodině, tvoří menšinu společnosti.

281
Toto vše se bude dál dít, vše bude viditelnější a méně ostrakizované, a nelze tomu nijak zabránit

K tomu lehce bokem jeden překvapivý citát: „Budoucnost lidské sexuality je dána jejími proměňujícími se antropologickými základy. Předpokládáme-li, že pohlavnost člověka je spíše společenská, že dnešní pohlavní role byly vytvořeny spíše kulturou než přírodou a že mravní norma je relativní a historicky proměnlivá, pak je samozřejmé, že sama sexualita má určitý dobový charakter a mění se v čase. Člověk se začíná chápat jako bytost obdařená slastí, neboť tuto slast může kdykoliv vyvolat u sebe i u druhých. Zdůraznění prožitku slasti však není možno chápat jako hedonistickou dekadenci, ale jako hominizaci sexuality, je to ryzí akt, který člověka vlastně osvobozuje.“ (kniha Erotova lampa, s. 62) – Toto je ze sledovaného materiálu jediná pasáž, kde Radim Uzel mluví tímto tónem a má svůj moment prozření.

282
Lidé, jimž chybí sociální kontakt, mají co do propojení neuronových sítí ve svém mozku větší mezeru mezi sítěmi svého „já“ vůči sítím vymezeným pro ostatní lidi

https://nedd.tiscali.cz/osameli-lide-maji-divne-propojene-mozky-548844 (7. 1. 2023) Autoři studie během experimentu zaznamenali různé neurální reakce jedinců napříč celým mozkem na různé osobnosti včetně jich samotných.

283
Týdeník Respekt k tomu v létě 2021 přinesl nadějnou reportáž o tom, že i mezi mladou generací vznikají spontánní nová, kvazi-rodinná uskupení

https://www.respekt.cz/tydenik/2021/26/kdyz-se-z-kamaradu-stane-rodina (27. 6. 2021, Barbora Chaloupková) Je nutné připustit, že jde o formace, které se objevují spíše ve větších městech a nejsou typické pro venkov a maloměsta. Odporuje to i tradiční představě, že venkov je více komunitní. Dnes je český venkov spíše místem většího rozpadu společenské soudržnosti.

284
V hlubších evropských dějinách existovaly různé modely rodiny, zahrnující širší příbuzenstvo, ale třeba taky stálou čeleď statku (u sedláků), u aristokracie znamenala "rodina" zase něco úplně jiného

Odstavec je dílem jednoho diskutéra, jehož jméno jsem si nepoznamenal (budu rád, když se mi ozve), ale vystudoval kulturní antropologii a svůj příspěvek uvedl slovy, že toto asi ví všichni, kdo mají základní znalosti o dějinách. Detaily najdete zde - https://www.merriam-webster.com/wordplay/nuclear-family-history-origin,
https://ifstudies.org/blog/the-real-roots-of-the-nuclear-family/https://www.science.org/content/article/prehistoric-family-values

285
Vize feminismu, a to i toho nejradikálnějšího, jaký reprezentuje třeba esej Sophie Lewis Zrušte rodinu (orig. 2022, česky 2023) není rozbití lidských vazeb, ale naopak jejich nové posílení

V druhé polovině roku 2022 českými médii proběhla morální panika ohledně myšlenky tzv. rodinného abolicionismu, tedy zrušení rodiny (připodobňované ke zrušení otroctví), jak o ní mluví některé feministky jako Sophie Lewis. Navázáno to bylo na tematické číslo časopisu Druhá směna. Celá idea je značně náročná na pochopení, protože se proti ní bouří většina našich vštípených emocí. Pravděpodobně lepší než číst si složité a velmi abstraktní teoretické úvahy (https://druhasmena.cz/clanky/my-si-to-zaslouzime-kolektivni-recenze-manifestu-sophie-lewis-abolish-the-familyhttps://druhasmena.cz/clanky/vytvorit-natolik-svobodny-svet-ze-nuklearni-rodinu-uz-nebudeme-potrebovat-rozhovor-se-sophie-lewis), je lepší vzít si osobní esej jedné z členek redakce, Elišky Koldové, kde popisuje, co je na současné (právně i osobně chápané) podobě rodiny nevýhodného (https://druhasmena.cz/clanky/za-blbost-se-plati-proc-by-nam-zruseni-nuklearni-rodiny-umoznilo-zit-lepsi-zivot). Je zjevné, že se tu popisuje něco, k čemu většina společnosti dlouho (a možná nikdy) nebude svolná. https://a2larm.cz/2023/10/kazdy-kdo-miluje-sve-rodice-by-mel-usilovat-o-zruseni-rodiny-rika-feministicka-teoreticka-sophie-lewis/, https://peoplesdispatch.org/2022/09/26/cubans-just-ratified-the-worlds-most-progressive-family-code/

285
Inspiraci můžeme hledat třeba v novém kubánském zákoníku z roku 2022, v němž jsou za rodinu považováni lidé bez ohledu na sexuální orientaci, genderovou identitu a pokrevní příbuznost, je možné adoptovat kohokoli z jakéhokoli státu

https://nacla.org/cubas-new-family-code-window-political-ecosystemhttps://www.gacetaoficial.gob.cu/sites/default/files/goc-2022-o99.pdf - I v poznámkovém aparátu mám potřebu zdůraznit, že hledat inspiraci neznamená adorovat kubánský režim

288
Vize úpadku jsou přitom dané především stárnutím – naše paměť má tendenci uchovávat si příjemné vzpomínky a špatné přemazávat, jsme rovněž přesyceni negativními zprávami v médiích. Lidé psychologicky považují za normu životní styl a svět, když jim bylo dvacet
289
V Rusku je mužům prakticky povoleno bít své partnerky, protože neexistuje zákon proti domácímu násilí, tak jak ho známe v západních zemích

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-rusku-pribyva-domaciho-nasili-tady-je-zpoved-jedne-z-tyranych-zen-149721 (7. 4. 2021) Ruské organizace zaznamenaly v roce 2020 velký nárůst domácího násilí. Tamní zákony totiž nepovažují takové trýznění za trestný čin. Pokud se násilník nedopustí činu více než jednou za rok, hrozí mu jen pokuta. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rusko-nechce-zprisnit-zakon-proti-domacimu-nasili-evropsky-s/r~b9b303f05e9811ec9322ac1f6b220ee8/ (16. 12. 2021) Kreml vyloučil jakékoli přitvrzení ruských zákonů proti domácímu násilí, přestože kvůli mezerám v tomto směru Evropský soud pro lidská práva Rusko odsoudil a vyzval k reformě ruských předpisů. Ruský parlament přitom na počátku roku 2017 přijal a následně prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který zmírňuje postih pachatelů domácího násilí. Podle nového znění zákona činy, které nezpůsobí zranění nebo v případě dospělých pracovní neschopnost, budou považovány za přestupek. Jako trestný čin bude u téhož pachatele hodnocen až druhý takový případ. O toto zmírnění se zasazovaly mocné konzervativní síly, především vlivná pravoslavná církev. Zákon tak nahrává tyranským členům domácnosti a odrazuje oběti od nahlášení konfliktu. Jen v roce 2018 zemřelo po napadení 5 tisíc žen. Aktivisté v roce 2021 tvrdili, že před pandemií trpělo v největší zemi na světě ročně domácím násilím 16,5 milionu žen (tedy více než 20 % populace). Odborný rozbor zde: https://ethz.ch/content/dam/ethz/special-interest/gess/cis/center-for-securities-studies/pdfs/RAD200.pdf

289
Při projevu 31. září 2022 Putin jasně deklaroval, že hodlá zničit svět i proto, aby neexistovalo slovo gender

http://kremlin.ru/events/president/news/69465 (text si můžete snadno jedním kliknutím přeložit z ruštiny do angličtiny)

289
V prosinci 2022 ruští poslanci schválili zpřísnění „propagace homosexuality“ a zesílily hlasy ohledně toho, že ženy jsou určené hlavně k rozmnožování a měly by mít osm dětí a více
289
Esencialisté trvající si na věčných podstatách, neměnných vlastnostech a předurčených společenských rolích, stojí víc na straně těch, kdo chtějí zničit svět. Možná ne někdy s otevřeným přiznaným nadšením, ale hlubinné spříznění mezi nimi existuje

V Česku je typickým zástupcem bývalý kancléř prezidenta Václava Klause, Petr Hájek (zakladatel stránky Protiproud.cz), celé hnutí Trikolora a strana SPD Tomia Okamury a vícekrát zmiňovaná Daniela Kovářová
(https://www.nazorypolitiku.cz/pol/432), z níž během senátorské kampaně vypadlo, že bychom měli vystoupit nejen z EU, ale i z NATO (nemáme přitom podle ní ale zvyšovat ani výdaje na obranu). Ukrajina se má vzdát Ruskem okupovaných území, Rusko nemá nést následky za rozpoutání války na Ukrajině a máme uznat Krym za součást Ruska. S podobnými názory souzní řada lidí, které stále dokola jak na točícím se orloji zpovídá moderátorka Martina Kociánová na svém kanálu Kupředu do minulosti. Svobodné universum V zahraničí to jsou typicky Donald Trump, Viktor Orbán či vlivný moderátor Tucker Carlson; výčet by mohl pokračovat dlouho.

289
Čím dál pomatenější psycholog Jordan Peterson naznačil v létě 2023, že „Putin ve skutečnosti vede kulturní válku proti západní dekadenci a zdegenerovanosti“ a tvrdil, že „Rusko ukazuje všechny znaky znovuzrození křesťanství“
290
Různé „konzervativní“, nacionalistické, „alternativní“ a podobné antisystémové intelektuální polohy, které se zpočátku zdají být pestrými alternativními pohledy vůči hlavnímu proudu, v pomalé, ale časem stále se zrychlující a zužující spirále končí ve stejném bodu – primitivní tvrdé proruské antizápadní pozici

Celý odstavec je kompresí facebookové diskuse na profilu Radka Batelky; účastnili se jí především Vít Kučík, Ondřej Bratinka a Kateřina Kňapová. Přiznávám tuto inspiraci i převzetí formulací a zároveň z důvodů přehlednosti a plynulosti textu nepřipisuji nikomu autorství jednotlivých vět a výroků.

292
Opozice konstruktivismu a esencialismu není falešná

Esencialismus a konstruktivismus nejsou zavedené akademické směry, ale jde spíše o druhy celkového náhledu na svět, jeden z principů, jimiž členíme realitu. Ve filosofii se takových opozic používá více. Empirismus a racionalismus (podstatný především ve vědě), idealismus a materialismus (podstatný hlavně v klasické filosofii), nominalismus a realismus (důležitý pro scholastickou filosofii) nebo deontologie a utilitarismus (odlišovaný v etice). Vždy zjišťujeme, pro koho je důležitější zkušenost a sbírání dat – pohyb myšlenek zezdola nahoru, nebo zda je důležitější rozum a analytický pohyb myšlení seshora, od abstrakcí a pojmů, směrem dolů – k žité skutečnosti. Jsou prvotní ideje, z nichž se odvozuje podoba reality, nebo jsou důležitější materiální podmínky, v nichž žijeme, a z nichž teprve tvoříme ideje? Jsou určité morální principy předem dané, nebo je morální to, co způsobuje nejméně utrpení a určujeme si to my sami v každé jedinečné situaci? Nejspíš není těžké poznat, že tuto knihu napsal někdo, kdo je jednoznačně konstruktivista a nominalista, kdo je spíše materialista, spíše empirista a spíše utilitarista. Někdo si asi i vyvodí, že knize je cítit duch pragmatismu, zároveň i existencialismu a velký odpor k pozitivismu. Celkové zjištění ale je, že málokdo je ve svém přístupu ke všem problémům konzistentní a není to zásadní problém. Lidé nebývají obvykle dokonale důslední, ale jsou jako osobnosti originální mixem toho, co přejímají.

292
Jsou to doslova tmáři, obskuranti, antiosvícenci

Moderátor Tucker Carlson, jenž patří k největším podporovatelům Donalda Trumpa a šiřitelem lží o volebních podvodech, takto v na podzim 2024 tvrdil, že zvyšující se počet tornád nezpůsobuje globální oteplování a změna klimatu, ale že jde o boží trest za interrupce. Ve stejné době dokázal tvrdit, že nikdo nerozumí štěpení atomů a jaderná energie je démonickou silou. A není v daném názorovém táboře s touto výběrovou antivědeckostí nijak ojedinělý. https://www.yahoo.com/news/tucker-carlson-claims-abortions-cause-231110986.html

293
Jste to vy, kdo střílí jako první a prakticky jako jediní

V současné době je debata tak vyhrocená, že se dnešní neautoritářské levici vyčítají neustále diktatury v Sovětském svazu, Číně, Kambodži nebo Severní Koreji. Poslední výbuchy násilí jsou v případě levicového extremismu spojené s Frakcí rudé armády, v Německu v 70. letech. Fakticky se ale častěji páchají atentáty na levicové politiky a političky a levice je obecně méně násilná, méně si zakládá na právu nosit zbraň a v jejím vidění světa nejde o to chystat se na násilné konflikty, ale spíše budovat prostředí, kde násilí bude méně.
Množství pravicových atentátníků je dlouhodobě jasně vyšší https://polisci.barnard.edu/sites/default/files/inline-files/Emily%20Kramer%20-%20Right-Wing%20Extremism%20and%20Mass%20Shootings%20in%20the%20United%20States.pdf (Right-Wing Extremism and Mass Shootings in the United States, Emily Kramer) - 71 % jsou pravicoví extremisté, 26 % islámští extremisté a 3 % levicoví extremisté. Nenechme se zmást optickým klamem, že například na slovenského premiéra Roberta Fica střílel atentátník, jenž v jednu chvíli chodil na demonstrace opozice. Tentýž člověk zároveň psal rasistické protiromské manifesty, které jsou v naprostém rozporu s progresivním liberalismem.

296
USA v 24. června 2022 začaly na základě stejně esencialisticky smýšlejících kazisvětů panovat zákony omezující interrupce

Opusťme demagogickou rétoriku, že zrušení precedentu Roe vs. Wade Nejvyšším soudem USA není fakticky zákazem potratů, ale „předáním pravomocí jednotlivých státům unie“. Na přípravu zrušení tohoto precedentu republikánští politici a jejich lobbisté pracovali usilovně desítky let s jasným cílem omezit reprodukční práva žen. Ať už k tomu přistupujeme jakkoli, svoboda jednotlivých států vede k omezení svobody žen v těchto státech; z toho se nelze relativisticky vylhat.

296
Otevřeně plánují, že hodlají rušit další vydobytá občanská práva a totéž zaznívá od antiliberálních a neofašistických politiků i v Evropě
296
Pseudokonzervativci reálně zakazují mnohem více knih
297
Všimněte si, jak se bojuje proti smíšeným záchodům, vystoupení drag queen pro děti, proti posílání potratových pilulek znásilněným ženám na Ukrajině. Nikdy za nic pozitivního
299
Naše vlastnosti a schopnosti většinou nejsou genderově natožpak biologicky vázané. Zažíváme to přece už v posledních dekádách dost viditelně

Pro všechny, kdo přeskočili druhý svazek, doporučuji detailní rozebrání těchto témat v kapitolách 14, 15, 16 a 17; chápu, že takto zkratkovitě řečeno to nemusí být jasné a ideální je cca 120 stran podrobného výkladu