Kniha 3 03 Utopický sitcom
Kapitoly
- 18. „Polonahá dívka zvýší prodej nového vozidla“
- 19. „Zdravotní a společenské nebezpečí pornografie je pranepatrné“
- 20. „Nechejme stranou ty nové výmysly s já nevím jakým pohlavím“
- 21. „Barvoslepí se také nechlubí svým postižením“
- 22. Uklidit, uvařit, nezatěžovat starostmi a nechat se znásilnit
- 23. Právo na čumendu, poplácání a pohoupání dcer na klíně
- 24. Pohled pro propasti normalizace a devadesátek
- 25. Není se kam vracet, svět nebyl nikdy v pořádku
20. „Nechejme stranou ty nové výmysly s já nevím jakým pohlavím“
Myšlenkové jádro svého přístupu (Radim Uzel) shrnul v rozhovoru v proruském dezinformačním médiu Sputnik News z 13. února 2019
Pro Extra.cz v rozhovoru nazvaném Perverzitě více pohlaví neustupovat z ledna 2021 se vyjádřil ještě tvrději
Mnozí příslušníci starší generace neumějí pořádně anglicky a nekonečně zaměňují nebo i z nějakého trucu odmítají pochopit rozdíl mezi pohlavím a genderem
Signifikantním příkladem zmatení může být třeba Uzlův text z 13. 1. 2021 Kolik pohlaví má člověk? https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-kolik-pohlavi-ma-clovek.A210111_173808_p_spolecnost_wag Tento text poslal Radim Uzel hrdě šéfredaktorce Heroine.cz Anně Urbanové poté, co jej vyzvala, zda by nechtěl reagovat na sérii článků Uzel zahradníkem, s tím, že zde již řekl vše. Svým způsobem s ním musím souhlasit. Pozdní chaos v jeho hlavě to ilustruje dokonale.
Profesor psychiatrie Cyril Höschl řekl pro časopis Reflex a pro Český rozhlas v roce 2018 jasně, že rozlišovacích znaků pohlaví je základně pět
Höschlův sloupek pro Reflex: http://www.hoschl.cz/?text=6040 16. 8. 2018, rozhovor pro Český rozhlas 2 https://dvojka.rozhlas.cz/cyril-hoschl-mame-minimalne-63-pohlavi-7630382 2. 10. 2018 a také odkaz na zdroj, z nějž vycházel: http://www.hoschl.cz/files/6035_cz_Genders.pdf s tabulkou 63 genderových kategorií. Höschlovo terminologické lavírování je ovšem typické pro jeho generaci. Je si vědom, že něco je jinak, ale stále k tomu používá zastaralou terminologii.
Najdeme i autory a autorky, kteří tvrdí, že jich lze rozlišit sedm či deset; záleží na podrobnosti metody
Profesorka biologie Rebecca R. Helm
Napsala k tématu krátký blog Jak je to s tím pohlavím
V češtině vyšel na tomto blogu Claire Klingenberg – https://www.clairek.com/post/jak-je-to-s-tim-pohlavim (16. 6. 2020). Pro přesnost, Helm text původně napsala jako twitterové vlákno, proto je forma příspěvku tak jednoduchá a úsečná. Díky tomu je ale téma snadno pochopitelné.
Dokážete přesně určit, co je příčinou biologického pohlaví? Je fér podle toho někoho soudit?
Jinou formou muže být toto výukové video https://www.youtube.com/watch?v=kT0HJkr1jj4 There Are More Than Two Human Sexes, 14. 11. 2019 (kanál SciShow má téměř 7 milionů odebírajících a velmi dobrou reputaci ve vědecké komunitě). Z nějakého záhadného důvodu neexistují videa a články, kde seriózní lidé vysvětlují, že určování pohlaví je jednoznačné; 40minutový pořad s Morganem Freemanem https://www.youtube.com/watch?v=HXuLA-njqWI.
Pro lidi, co mají raději texty - https://sciencebasedmedicine.org/the-science-of-biological-sex/ (2022), https://www.iflscience.com/opinion-biological-science-rejects-the-sex-binary-and-thats-good-for-humanity-63770 (2022) a https://www.scientificamerican.com/article/sex-redefined-the-idea-of-2-sexes-is-overly-simplistic1/.
Tyto výjimky se týkají asi jenom 2 % lidské populace a u 98 % dokážeme pohlaví určit jednoznačně
Jiné zdroje hovoří o tom, že se jedná zhruba o 1 % lidí, ale výpočet je prováděn u těch, u nichž jde o výrazné biologické znaky, případně jsou vyoutovaní. Sexuoložka Anne Fausto-Sterling (mimochodem věkově vrstevnice Radim Uzla) psala v 90. letech o 1,7 % intersex lidí v populaci. O tomto s ní polemizuje například doktor medicíny Leonard Sax https://www.leonardsax.com/how-common-is-intersex-a-response-to-anne-fausto-sterling/ (Journal of Sex Research, 1. srpna, 2002). Rozdílnost jejich přístupu spočívá v tom, že Sax se drží přísně omezující klinické definice, která nezapočítává ani mozaicismus (viz později v této kapitole), a Fausto-Sterling používá širší definici. Nebinárnost je navíc kategorie obsahující i sociální sebeidentifikaci, na niž je medicína krátká a jde o větší množinu lidí. Podstatné nakonec není jedno číslo, ale fakt, že binární dělení lidské populace nestačí. Na tom panuje shoda.
Jiný propočet – https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0889852919300015 Endocrinology and Metabolism Clinics of North America, Volume 48, Issue 2, June 2019, Pages 303-321, Size and Distribution of Transgender and Gender Nonconforming Populations: A Narrative Review, Michael Goodman, Noah Adams, Trevor Corneil, Baudewijntje Kreukels, Joz Motmans, Eli Coleman.
Je to 150 milionů lidí (jen v USA přes 1,2 milionu)
https://williamsinstitute.law.ucla.edu/publications/nonbinary-lgbtq-adults-us/ (výzkum z června 2021)
Vyjděme z toho, že pohlavních úrovní je pět až deset
The Gender Spectrum: A Scientist Explains Why Gender Isn’t Binary (9. září 2021) https://cadehildreth.com/gender-spectrum/ Cade Gildreth je zakladatel společnosti BioInformant.com věnující se výzkumu a praktické aplikaci kmenových buněk. V článku rozlišuje deset biologických markerů pohlaví: 1) chromozomy a typy chromozomální exprese, 2) gonády – orgány, které produkují gamety (varlata nebo vaječníky), 3) hormony – typy a hladiny hormonální sekrece, které se liší uvnitř i napříč pohlavími, 4) sekundární pohlavní charakteristiky – znaky, které se objevují v průběhu puberty a nejsou zapojeny do reprodukce, 5) externí genitálie (viditelné zvnějšku), 6) interní genitálie (přítomné uvnitř těla), 7) skeletální struktura – pohlavní rozdíly lze vidět u pánve, čelisti či obočí a v délce a tloušťce končetin, 8) exprese genu, jejich typy a úroveň. Geny diktují, jaké proteiny bude tělo produkovat. Ze známých genů ovlivňujících pohlaví lze uvést DMRT1, SRY a FoxI 2. 9) Struktura mozku, 10) senzitivita hormonálních receptorů – odpověď na pohlavní hormony se může lišit podle individuální citlivosti, někdy může být jen částečná, někdy kompletně necitlivá a negující jejich efekt.
Mozková centra zodpovědná za sebeidentifikaci (pojetí vlastního já) se shodují s tím, jak bývají v této oblasti stavěné mozky pohlaví, jímž se cítí
https://www.iflscience.com/brain/born-this-way-transgender-brains-show-similarity-to-those-of-their-desired-gender-from-a-young-age/ a https://www.iflscience.com/transgender-womens-brains-differ-from-cisgender-peoples-in-an-area-related-to-selfperception-46667 a https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0091302211000252 zajímá-li vás přesné místo, popisuje ho profesor neuroendokrinologie Robert Sapolsky zde https://www.youtube.com/watch?v=8QScpDGqwsQ Vysvětluje tu rovněž, že nebyly nalezeny rozdíly v mozcích u lidí, co podstoupili a nepodstoupili tranzici, určující byla dysforie, o níž mluvili předem; stejně tak transgender osoby po operaci nepociťují ztrátu orgánu ani nemají tzv. fantomové reakce, jaké mají cis muži, co kvůli rakovině, infekci nebo úrazu přijdou o penis; Jestliže se mozky mužů a žen dimorficky neliší jedná-li se o samotný způsob a výkonnost myšlení, co se týče sexuálních charakteristik, zde rozdíly nacházíme. Je to v onom jednom malém místě.
Ono místo se nazývá nucleus stria terminalis
Svou hypotézu o genetickém základu transgender identity profesorka Sanbonmatsu coby vedoucí kalifornské státní laboratoře ověřila na dosud největší provedené simulaci fungování DNA pomocí milionů počítačů propojených do jednoho warehousu
https://www.ted.com/talks/karissa_sanbonmatsu_the_biology_of_gender_from_dna_to_the_brain (listopad 2018). Stránky laboratoře, již řídí: https://www.lanl.gov/projects/karissa/
Lepší vědecký důkaz momentálně nemáme a složitost a rozpory různých hypotéz tu řešit nebudeme
Jen rychle zmiňme, že část sexuologické obce vychází z velmi kontroverzní Blanchardovy typologie transsexualismu, kterou kritizuje například Julia Serano za to, že identita trans lidí je odvozovaná pouze ze sexuálních fantazií https://en.wikipedia.org/wiki/Blanchard%27s_transsexualism_typology
Další hypotézy ohledně vzniku transgender identity se zaměřují například na možnost vlivu rozdílné exprese u variace genu androgenních receptorů. Identitu určuje mozek, ale ten biologický "pocit být mužem/ženou", tedy psychiku z nezanedbatelné části ovlivňují endokrinní kaskády specifické pro dané pohlaví. A jejich změna může být též příčinou transgenderu. Pak odlišnost není v mozku, ale jím v přijímaných signálech https://en.wikipedia.org/wiki/Causes_of_transsexuality
Pro pořádek – tato kniha víceméně vylučuje, že by transgender identita byla primárně výsledkem traumatu z dětství a nějaké neochoty stát se mužem nebo ženou podle toho, kdo danou osobu negativně ovlivnil v dětství. Jako vždy nelze vyloučit určité jevy (tedy následky traumatu a jeho různorodé projevy), ale zároveň nelze v traumatech spatřovat příčinu toho, že se rodí lidé s transgender identitou. U 100 % z nich tyto důvody nenalezneme.
Například transgender ženy tak tedy prostě jsou ženy, naprosto bez ohledu na to, co mají mezi nohama, protože osobní identita je určena DNA mozku, ne genitáliemi
Jistě se najdou lidé, kteří budou argumentovat: „Vidíte, genitálie se ale vyvíjejí dřív než mozek, takže je jasně dáno, jestli je někdo původně muž, či žena. Radim Uzel měl s tou zárodečnou žlázou pravdu.“ Jedná se o zvláštní typ argumentace, stojící pouze na tom, co bylo dřív a ne, co je důležitější. Lidé dokážou dokonale žít i bez genitálií, ale nedokážou žít bez mozku. Pohlaví navíc opravdu nejsou jenom genitálie. Pohlaví je celá (výše vícekrát zmíněná) sada znaků, které se ale mohou vyvinout odlišně. Pohlaví/sex není dáno tím, co je úplně na počátku, i pohlaví se složí postupně během vývoje v děloze. Není jasně daný program, že když se prvotně vyvine nějaký znak, tak za ním budou následovat naprosto jasně ostatní znaky. Jedno populárně edukační video - https://www.youtube.com/watch?v=39uen84KnNg
I tímto chtěly autorky Lana a Lilly Wachowské vyjádřit, jak se cítí transgender lidé předtím, než projdou coming-outem a případnou tranzicí
Film Matrix není jenom metafora transgenderu, i když je velmi zjevné, že to tak autorky zamýšlely, neboť to přímo samy řekly. (https://www.britannica.com/topic/red-pill-and-blue-pill a https://www.newsweek.com/matrix-creator-red-pill-trans-allegory-mens-rights-activists-1523669) Jako mnohovrstevnaté dílo odkazuje na buddhisticko-hinduistickou nauku o máji (pozemské realitě jako smyslovém přeludu; tato myšlenka je dále rozpracována Schopenhauerem ve Světu jako vůle a představa), Platónovu jeskyni (a spoutané vězně, co vidí jen stíny na zdech), Descartova zlomyslného démona (který falešně spojuje mysl a tělo, aniž by bylo zaručeno, že víme, co je pravda) či Baudrillardova simulakra (simulace skutečnější než skutečnost, která už neexistuje a zbyla z ní jen poušť); zjevná je i marxistická metafora vykořisťování lidí strojovým (nelidským) systémem (viz i pojetí ideologie z kapitoly 8) a vliv ludditského hnutí (dělníků rozbíjejících stroje – Rage Against the Machine). Našli bychom tu i odkazy nebo možnosti výkladu podle Godelovy věty o neúplnosti (ztvárněnou v projevu Architekta v Matrix Reloaded), Fukuyamovu myšlenku konci dějin (a důvodu, proč Matrix udržuje lidstvo v iluzi 90. let), samy Wachowské chtěly, aby si herci a herečky přečetli kromě Baudrillardových Simulaker a simulací (1981) i knihu Kevina Kellyho o myslících strojích Out of Control: The New Biology of Machines, Social Systems, and the Economic World (1992). Matrix sám podnítil u více filosofů teorii o vesmíru jako simulaci, viz práce Nicka Bostroma a dalších. Tímto chci jenom naznačit, že tato trilogie nemá jednu rovinu a způsob výkladu, nicméně transgender tematika je v ní naprosto očividná a nepopiratelná. Matrix je transgender tematikou prosáklý – projevuje se už ve volbě jmen postav jako Switch (čili někoho, kdo přepíná tam a zpět svou genderovou identitu), stylizací kostýmů a účesů, které jsou androgynní.
Jak se dá pomocí karyotypů (kombinací chromozomů) spočítat šest základních variací biologického pohlaví
Variant přitom vzniká i víc (některé zdroje uvádí i čtrnáct
Taková je dnešní věda, toto je současné nejhlubší poznání lidské přirozenosti
Jestli chcete vidět přehledné schéma, doporučuji komplexní infografiku od Amandy Montañez Visualizing sex as a spectrum, již v roce 2017 vydal časopis Scientific American https://blogs.scientificamerican.com/sa-visual/visualizing-sex-as-a-spectrum/ (29. srpen, 2017)
Australský profesor filosofie Paul Griffiths, jehož specializací je vztah genetiky k humanitním oborům, vydal článek, v němž argumentuje, že sice můžeme mluvit o tom, jak existují v zásadě jenom dvě pohlaví, ale že zdaleka ne každý člověk musí být jedním nebo druhým pohlavím
https://aeon.co/essays/the-existence-of-biological-sex-is-no-constraint-on-human-diversity (21. 9. 2020) Griffith je rovněž autorem knihy Genetics and Philosophy (2013).
Další umějí své pohlaví proměňovat (například druh ryb klaunů očkatých, jež se stali předobrazy hrdinů v animáku Hledá se Nemo
Zápletka filmu tedy v realitě nedává smysl. Tatínek se synem by nemuseli hledat maminku; tatínek by se prostě proměnil, pokud by to situace vyžadovala. https://www.treehugger.com/animals-can-change-their-sex-4869361 a https://www.vice.com/en/article/8x8bez/yes-there-are-trans-animals
Vývojová bioložka Claire Ainsworth
Publikovala v časopise Nature článek o tom, že „idea dvou pohlaví je příliš zjednodušující“ a měli bychom mluvit spíše o spektru než o dvou pevných kategoriích
https://www.nature.com/articles/518288a#/ (18. 2. 2015)
Už od roku 1993, kdy sexuoložka a doktorka vývojové genetiky Anne Fausto-Sterling navrhla kontinuální dělení do základních pěti pohlaví, pokračují výzkumy a debaty dále
A. Fausto-Sterling (1993). The Five Sexes: Why male and female are not enough. The Sciences (March/April 1993): 20–24. https://en.wikipedia.org/wiki/Anne_Fausto-Sterling Heslo nabízí poměrně dobrý přehled toho, s jakými námitkami se autorka musela vyrovnávat, a že po letech mnohé z nich uznala jako oprávněné.
Profesor biologie Arnold de Loof, specialista na genomiku, píše o dvou pohlavích, ale mnohočetných genderových variantách, přičemž v lidské společnosti můžeme snadno pozorovat minimálně patnáct genderových forem
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5824932/ Publikováno online 31. ledna 2018. Only two sex forms but multiple gender variants: How to explain? Arnold De Loof
Neumírá se na to, není to nakažlivé, nesnižuje to inteligenci
https://www.osel.cz/11411-intersex-jako-norma.html (14. 10. 2020) - Pokud budeme přesní – některé kombinace chromozomů způsobují u jejich nositelů nižší inteligenci. Stejně tak můžeme říct, že tranzice pomocí testosteronové terapie může snižovat inteligenci. Ale nelze to říct obecně u všech transgender a intersexuálních diagnóz. Stejně tak terapie není samo o sobě původní diagnózou, a každé užívání léků má své vedlejší následky.
Pro ilustraci, že věda předem neurčuje identitu lidí, ale stále se učí, si vezměme článek profesora biologie a bioetiky Jaroslava Petra
Jaroslav Petr v roce 2018 obdržel Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za přínos v oblasti popularizace vědy. V roce 2021 vyhrál Magnesiu Literu za naučnou literaturu (kniha Desatero smyslů: Jak lidé a zvířata vnímají okolní svět).
Na české vědecko-popularizační stránce Osel.cz (humorná zkratka pro Objective Source E-Learning) z října 2020, pod nímž probíhala i živá diskuse odborníků
https://www.osel.cz/11411-intersex-jako-norma.html (14. 10. 2020) - Pokud budeme přesní – některé kombinace chromozomů způsobují u jejich nositelů nižší inteligenci. Stejně tak můžeme říct, že tranzice pomocí testosteronové terapie může snižovat inteligenci. Ale nelze to říct obecně u všech transgender a intersexuálních diagnóz. Stejně tak terapie není samo o sobě původní diagnózou, a každé užívání léků má své vedlejší následky.
Za vývoj typických samčích struktur mozku je u savců včetně člověka zodpovědný estradiol – tedy hormon považovaný za ryze samičí“
Opět se samozřejmě můžeme vrátit ke kapitole 15 o tom, jestli existují i typické samičí struktury mozku. I toto označení je samozřejmě pochybné. Obecně naše lidské pojmové dělení na samce a samice v mnohém nedává smysl. Dává smysl jen na určité úrovni nebo při hrubém zkreslení v celku, ale v jednotlivých bodech, které by tento celek měly skládat, smysl nedává. V zásadě se jen neustále chytáme do pojmových pastí a málo si uvědomujeme komplexnost živých bytostí.
Mluvíme vlastně o čtyřech věcech (a často je ve zmatku zaměňujeme
1) genderové identitě, 2) genderovém výrazu, 3) biologickém pohlaví a 4) sexuální orientaci – Chcete-li to nakreslené jako schéma, vyhledejte si na internetu heslo „genderbread man“ (což je slovní hříčka s „gingerbread man“, perníčkovým panáčkem známým z pohádek či animované série Shrek). https://www.genderbread.org/ (My jsme v knize použili počeštěnou ilustraci)
Mnoho škody napáchají také špatné překlady. I stránka určená pro mladší publikum jako Refresher.cz ještě v srpnu 2017 přinesla zprávu Britský Facebook rozlišuje 71 pohlaví. Co každé z nich znamená?
Jedním z webů, před nimiž Radim Uzel mohl varovat, bude třeba PBHS Closet zaměřený na studentskou LGBTQ komunitu, kde se nabízí 65 kategorií všech možných sexualit a všichni lidé se vejdou do několika z nich
http://thepbhscloset.weebly.com/a-list-of-genders--sexualities-and-their-definitions.html; Další výčet 81 genderových identit najdete třeba zde - https://helpfulprofessor.com/types-of-genders-list/.
Podstatné je, že i s těmito novými termíny už dnes umějí pracovat i profesionálové z oblasti klinické psychologie a sexuální terapie
Příkladem může být třeba Janet Brito na stránce Healthline, jež medicínsky recenzovala tento článek: https://www.healthline.com/health/different-genders (20. 12. 2019), profil – https://www.healthline.com/authors/janet-brito
Součástí nového poznávání mnohosti je i strach kompenzovaný humorem, urážením, zesměšňováním a zoufalou kreativitou, jak tyto nové kategorizace parodovat
V anglosaském prostředí se hodně ujal výraz „Jsem helikoptéra“ (I am a helicopter), jímž se u transgender lidí naznačuje něco podobného jako „všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo.“ Jakmile někdo na sociální sítích, řekne, že je trans, případně něco genderově nekonformního, okamžitě mu kyberšikanisté začnou posílat obrázky s nápisy „A já jsem helikoptéra, hahaha“. Trans lidé se už ale na posměšek s helikoptérou naučili reagovat „Hele, možná bych raději byl/a helikoptéra, protože to by mě pak vzali do armády“, čímž se naráží na fakt, že trans lidé v USA do armády nesmí, respektive nesmí o sobě říkat, že jsou trans.
U mnoha indiánských kmenů byl běžný fenomén tzv. berdache (anglicky „two-spirit“). (...) V Indii mají tisíce let tradici „třetího genderu“ zvaného hidžra. (...) V jižním Mexiku, v kultuře Zapotéků existuje rovněž uznání pro třetí gender, zvaný muxe. (...) V Thajsku se kromě mužů a žen rozlišují přinejmenším další dvě identity tom-dee (…) a kathoey
Na indonéském ostrově Sulawesi dodnes žije starobylá třímilionová populace kmene Bugis, v němž rozeznávají pět genderů
https://www.bbc.com/travel/article/20210411-asias-isle-of-five-separate-genders; velmi zábavný vhled do této kultury https://www.youtube.com/watch?v=txOpWYmxm4Q
Severský bůh Odin je velmi výrazně queer a spojují se v něm maskulinní a femininní prvky
V židovském Talmudu se mluví o šesti kategoriích podle pohlavních znaků
https://wave.rozhlas.cz/sest-genderu-v-talmudu-je-slozitejsi-rika-antropolozka-8563426 (29. 8. 2021) V rámci oněch šesti pohlaví figurují různé biblické postavy. Třeba Adam je vnímán jako androgynní až do chvíle oddělení Evy. Což by ale zadávalo intepretaci, že muž a žena si jsou rovni a Eva nevznikla jako druhořadá. I v křesťanské tradici je taková interpretace možná, protože zmínka o stvoření ženy je dvojí a druhá zmiňuje stvoření Adama a Evy jako rovnocenných. První (a převládající tradice) sice popisuje její stvoření z žebra Adama, ale i to lze interpretovat ve smyslu, dejme tomu, že mu měla stát po boku než že by byla jeho méně cennou částí. "Pozdější rabínská literatura jako Talmud však zohledňuje skutečnost, že pohlaví osoby nemusí být vždy zcela zřejmé nebo jednoduše zařaditelné jako mužské či ženské. Rabínská literatura také identifikuje některé biblické postavy jako příklady těchto pohlaví, například Adama jako androginos, dokud z něj Hospodin neoddělil Evu, a Abrahama a Sáru jako tumtumim, které Hospodin díky jejich víře proměnil na muže a ženu. (Vycházím zde z textu Borise Kořínka pro časopis Dingir 3/2024.) O dlouhodobém výskytu trans, nebinárních a queer lidí vypovídá i fotografická dokumentace – https://www.pinterest.co.uk/zuzkaou/queer-and-trans-in-19th-century/
Na dovršení vší absurdity sám Uzel nazýval třetím pohlavím ještě na začátku 90. let gaye a lesby
Nejvtipnější na celé situaci „dejte mi s tím pokoj“ je, že Radim Uzel sám používal zmateně výraz třetí pohlaví ve svých knihách více než dvacet let. Ve spisku Erotova lampa z roku 2008 na straně 36 uvádí: „Asi před čtyřmi lety vydala autorská dvojice známých sexuologů – Dr. Pondělíčková a Dr. Brzek – zajímavou knížku, která se jmenuje Třetí pohlaví. Jistě nemusím nikomu příliš napovídat a většina čtenářů snadno uhodne, že se jedná o ‚pohlaví‘ homosexuální.“ Pikantní na tom je, že jde zjevně o znovupoužitý text, jenž neprošel redakční úpravou (ostatně jako většina autorových publikací), protože kniha Třetí pohlaví vyšla roku 1992. Uzel tedy pasáž sice opakuje ještě v roce 2008, ale původně ji napsal zřejmě už v roce 1996. Tehdy se však své mentorce Jaroslavě Pondělíčkové-Mašlové neodvážil postavit, zato v roce 2020 ve vyjádření pro Sputnik už spílá těm, kdo si jeho vlastní dávný omyl či zmatenost (proto pohlaví v uvozovkách či s otazníkem) dovolují podle něj opakovat, ačkoli se dnes většinově nemluví o pohlaví, ale o genderu. Zní to lehce zamotaně, ale jediný, kdo to měl třicet let popletené, byl Radim Uzel, jenž na sebe křičel v zrcadlové síni svých textů, aniž by se byl schopný vidět.
Mužskost nebo ženskost jsou jako celek „pouze“ role a zároveň právě na přesvědčivosti hraní této role a toleranci okolí závisí jejich život. Svou mužskost nebo ženskost musí okolo sebe uměle stvořit, nabízejí ji k posouzení a akceptaci, ale není to „maškaráda“, jak se mnohdy hanlivě říká
O různých formách „maškarády“ mluví různé ženy, jež se sice označují za feministky, ale nepovažují transgender ženy za ženy. Typickými představitelkami tohoto myšlenkově pokleslého směru transexkluzivních feministek alias TERFs jsou (jinak velmi zasloužilá a uznávaná) Germaine Greer nebo spisovatelka J. K. Rowling.
https://www.thepinknews.com/2023/02/10/what-has-jk-rowling-said-about-transgender-people/ Tento článek ukazuje, že Rowling není „pronásledovaná za jeden nebo dva tweety“, ale že systematicky roky štve proti transgender komunitě, dezinformuje a podporuje dezinformátory a sama cíleně diskriminuje transgender lidi.) Na TERFkách je bizarní, že pro ně sama existence trans lidí má být nějakým ohrožením ženství. Transženy podle nich nějak ubírají ženám místo – společensky, ale i nějak metafyzicky. ("Najednou normální ženy budou nějak míň ženy" je stejný nesmysl jako "teď normální manželství bude něco míň, když se budou moct brát gayové a lesby".) Tento přístup "není dost místa pro všechny" je projev egoismu a také projev těch, co si vlastně myslí, že postavení žen ve společnosti je tak špatné, že transženy ho ještě zhorší. Ale tím vlastně tyto "pravé, původní, úplné ženy" (jak si různě říkají) jen vyjadřují svou celkovou nespokojenost se stavem světa a finálně viní ty nejzranitelnější. Nehledě na dvojí metr, že podle nich jsou transmuži vlastně v bezproblémoví, jen transženy ne. Proto je jejich postoj morálně neospravedlnitelný.
Vhledem do světa trans lidí a zvláště trans žen může být kanál myslitelky a performerky s pseudonymem ContraPoints https://www.youtube.com/@ContraPoints/videos; doporučuji nejenom dvě dlouhá videa o Rowling, ale i videa s názvy Gender Critical (https://www.youtube.com/watch?v=1pTPuoGjQsI), Autogynephilia (https://www.youtube.com/watch?v=6czRFLs5JQo), Transtrenders (https://www.youtube.com/watch?v=EdvM_pRfuFM) či Pronouns (https://www.youtube.com/watch?v=9bbINLWtMKI)
Dnes nemluvíme o transsexuální poruše, jako to ještě v roce 2021 dělala tehdy 61letá sexuoložka Hana Fifková, jež nejspíš rovněž nečte nové směrnice, zato ráda poskytuje zavádějící informace médiím a vystupuje v nich jako specialistka na danou oblast
https://plus.rozhlas.cz/asi-jsem-ze-stare-skoly-ale-pohlavi-jsou-dve-genderove-neutralni-vychova-je-8514446 (16. 6. 2021) či https://www.youtube.com/watch?v=HrFJ5jBzvRU (Téma trans se strašně bagatelizuje. Přijde mi to jako nějaká infekce ze sociálních sítí. 30. 9. 2022) To, že se Hana Fifková tomuto tématu věnuje, ještě neznamená, že mu rozumí. Vymezují se vůči ní další generace sexuologů, sexuoložek a terapeutů a terapeutek, kteří se orientují v nových směrnicích i na internetu a nemají pocit, že se z něj šíří „infekce“.
Trans lidé nejsou pacienti s tělesnou ani psychickou poruchou
https://www.bbc.com/news/health-48448804.amp, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/byt-transgender-neni-dusevni-nemoc-vzkazuje-svetova-zdravotnicka-organizace-79631 a https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/transsexualita-svetova-zdravotnicka-organizace-transgender_1806202028_dp
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2515945-byt-transgender-neni-dusevni-nemoc-vzkazuje-svetova-zdravotnicka-organizace?fbclid=IwAR2v-MGQBSb00naWyW7L9mW5UHZxG5LpNNXODo0NAsPZj7UFSQzPShJxTqk Od pojmu transsexualita WHO ustoupila v roce 2018 a od roku 2022 již není v mezinárodní klasifikaci nemocí ICD-11. Fakt, že ČR nestačila implementovat národní MKN-11, na tom nic nemění.
Někteří trans lidé dokonce nemusejí podstupovat žádnou formu či stupeň tranzice a mohou zůstat celoživotně nevyhranění. Jak ukázal americký výzkum z roku 2016, v nebinaritě chce zůstávat více než třetina z nich
Výzkum z roku 2016: https://transequality.org/sites/default/files/docs/usts/USTS%20Full%20Report%20-%20FINAL%201.6.17.pdf (The Report of the 2015 U.S. Transgender Survey" (PDF). National Center for Transgender Equality. 2016.) Reference v mainstreamovém médiu: Cummings, William (21 June 2017). "When asked their sex, some are going with option 'X' (https://eu.usatoday.com/story/news/2017/06/21/third-gender-option-non-binary/359260001/).
Jak doložil americký historik a sexuolog Thomas W. Laquer v knize Rozkoš mezi pohlavími: Sexuální diference od antiky po Freuda z roku 1990, v dějinách medicíny dlouhá staletí vůbec neexistoval model dvou pohlaví
Knihu původně pod názvem Making Sex (což znamená „souložení“ i doslova „vytváření pohlaví“) vydalo prestižní akademické nakladatelství Oxford Press, u nás v roce 2017 akademické nakladatelství Karolinum. Thomas Laquer je rovněž autorem knihy Solitary Sex: A Cultural History of Masturbation z roku 2004.
Laquerova kniha se dočkala řady kritických reakcí a ještě delších knih, než napsal on sám
O kriticích se lze dočíst jak v doslovu k českému vydání Laquerovy knihy od Martina Pokorného, tak ve wikipedickém Laquerově hesle. https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_W._Laqueur
Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Sociální studia 7/2002, s. 15-27.
Jak říká českoněmecká badatelka Gerlinda Šmausová v textu Proti tvrdošíjné představě o ontické povaze gender a pohlaví z roku 2002: „Není pochyb o tom, že dělení lidstva na muže a ženy splňuje praktickou pořádkovou funkci... “
Elektronicky dostupné zde: https://docplayer.cz/32506800-Proti-tvrdosijne-predstave-o-onticke-povaze-gender-a-pohlavi.html
Judith Butler k tomu optimisticky tvrdí, že naším chováním můžeme být vůči normám i podvratní a v budoucnu by bylo správné, abychom za to nebyli tolik trestáni jako doposud. Je to vize svobodnější společnosti, žádné nové totality
Narážím zde především na knihu Globální sexuální revoluce: Ztráta svobody ve jménu svobody, jež vyšla německy 2012, slovensky 2013 a česky 2014. Polemika s Gabriele Kuby je téměř zbytečná. Jen výběrovému rozboru jejích omylů, neznalostí, nepochopení, manipulací i čistých lží věnovala energii např. Oľga Pietruchová (tehdejší ředitelka Odboru rodové rovnosti a rovnosti příležitostí při Ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky) zde https://blog.sme.sk/pietruchova/spolocnost/od-harryho-pottera-ku-gender-ideologii (6. 10. 2013) a zde https://blog.sme.sk/pietruchova/spolocnost/odpoved-na-otvoreny-list-gabriele-kuby (20. 10. 2013). Gabriele Kuby skutečně není tím dítětem, které volá „císař je nahý“, ale dítětem, které volá „pod mou postelí je bubák“ a bohužel se nedá přesvědčit, že bubáci neexistují a jsou pouze výplodem její fantazie. K posouzení serióznosti této autorky stačí to, že se prezentuje jako socioložka, ačkoli nikdy nepublikovala v žádném seriózním periodiku a její hlavní publikační platformou je časopis extrémní pravice (představovaný v Německu stranou NPD) Junge Freiheit. Celá její agenda je pouze výrazem katolického fanatismu, jež jí umožňuje nejenom dezinterpretovat autory a autorky, jimž intelektuálně nedostačuje, ale zřejmě si i vnitřně omlouvat vyrábění faktických lží v zájmu „vyššího dobra“. Pakliže existuje peklo, Gabriele Kuby se do něj po smrti podívá. Podobně nechutným manipulátorem v anglofonním světě je např. Matt Walsh, viz 70minutové video https://www.youtube.com/watch?v=6jJty8Dcmuk
Ne, že by se tyto případy nikdy nestaly, (…) ale nejedná se o masovou hrozbu
Není pravda, že po tranzici z mužů na ženy jsou transženy výrazně nebezpečné a dopouštějí se znásilnění na ženách. Tento „vzorec mužské kriminality“ není studiemi potvrzený
https://committees.parliament.uk/writtenevidence/18973/pdf/ Abychom byli féroví, starší větší studie tvrdí, že ne, novější menší, že ano; problém je přitom s tzv. trans self ID, tedy lidmi, co provedli změnu genderové identity pouze čestným prohlášením a změnou dokladů. https://www.openlynews.com/i/?id=21757767-4909-4844-922f-41903ff042f8 (červen 2022) Nejdéle a na největším vzorku obyvatel to můžeme pozorovat v Argentině – lidí, co tuto změnu provedlo tímto způsobem je za deset let přes 12 600, a policejní statistiky nenaznačují žádné zvýšení zločinnosti prováděné trans ženami; jedná se prakticky o ojedinělé případy. Zneužití bylo zaznamenáno ale například u otce, který si pozměnil genderovou identitu, protože to chtěl u soudu využít jako trumf v opatrovnickém sporu o výchovu dcery.
Přechod z mužského na ženský gender a naopak je v Česku dosud podmíněný vyjádřením lékařů a daná osoba musela projít hormonální terapií. Jádrem sporu pak bylo, zda je nutné procházet sterilizací a kastrací
Ani v roce 2025 není uplně jasné, jak se u nás bude situace vyvíjet. Jen na doklad, co skutečně požadují transgender aktivisté a jak se k tomu staví odborná obec
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/transgender-pravo-kastrace-pohlavi-lide-ministerstvo-spravedlnosti-dvorak_2303301000_ank (březen 2023)
https://jsmetransparent.cz/proc-chceme-zrusit-povinne-katrace/
https://jsmetransparent.cz/povinne-sterilizace-a-hrazeni-operaci-cr-a-cela-evropa/
https://www.youtube.com/watch?v=gNrgNeM6gxA (Proč nechci operaci? Jak prožívají transgender ženy sex? Proč nemám ráda slovo transsexualita?)
Drtivá většina transgender lidí je také se svou proměnou spokojená a dlouhodobě litují asi jen 2 % z nich
https://www.gendergp.com/detransition-facts/ a metastudie 27 studií https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8099405/ Správné čísla jsou 0,9 %, z toho 3 % pro transmaskulinní osoby (ty, co se narodily jako dívky) a 0, 12 % transfemininní osoby (ty, co se narodily jako muži). https://jamanetwork.com/journals/jamasurgery/article-abstract/2813212 Vědci z baltimorské Univerzity Johnse Hopkinse prostudovali bezmála osm tisíc případů takových operací a zjistili, že v drtivé většině vedly k pozitivním zdravotním a psychickým následkům. Lítost z operace projevuje jen méně než jedno procento osob, které ji podstoupily. Je to mnohem méně než u jiných operací; téma lítosti po operaci pohlaví (tzv. „post-GAS regret“) bude nicméně nutné studovat i nadále, protože se může měnit s časem, který uplynul od operace.
Na téma takzvaných detranzicí (čili pokusu o vracení se zpět) se vede rozsáhlá odborná debata
Dalo by se uvést mnohem více zdrojů, pro základní orientaci jenom
https://plus.rozhlas.cz/jiri-prochazka-ma-verejnost-dostatek-informaci-o-tranzici-9005925 (červen 2023)
https://a2larm.cz/2023/12/lide-po-detranzici-si-zaslouzi-naší-ucast-transfobni-nazory-ale-musime-odmitnout/ (Jamie Rose, prosinec 2023)
Existuje diskusní fórum, kde se objevuje řada autentických příběhů, ale většina vůbec není tak drastických, jak se snaží líčit morální panikáři – https://www.reddit.com/r/detrans/
https://www.therainbowtimesmass.com/transgender-detransition-due-to-family-pressures-more/ - Základním problém většinou bývá tlak rodiny; detailnější rozvedení důvodů zde https://www.psychologytoday.com/us/blog/talking-apes/202111/why-some-transpersons-decide-detransition
Děti i ve velice raném věku jasně vědí, kým se cítí, přestože je zcela přirozené, že všechny děti někdy v rozmezí druhého a třetího roku intenzivně řeší, jestli jsou kluci a holky a co k tomuto stavu náleží
Tato pasáž může působit až pobuřujícím dojmem, pro začátek tedy základy vývojové psychologie a vezměme si tomu velmi tradičně pojaté zdroje zde https://www.fi.muni.cz/~qprokes/socka/socka3.html (oddíl Sexuální role) a zde https://sancedetem.cz/transsexualita-u-deti-dospivajicich
Moderněji pojaté texty https://www.theatlantic.com/science/archive/2019/01/young-trans-children-know-who-they-are/580366/ (2019) a https://www.healthychildren.org/English/ages-stages/gradeschool/Pages/Gender-Identity-and-Gender-Confusion-In-Children.aspx (2018, update 2024)
Zdroj v češtině https://www.heroine.cz/vzdelavani/trans-a-nebinarnich-deti-nepribyva-ale-doba-je-dost-bezpecna-takze-muzou-s-barvou-ven-rika-agata-hrdlickova (2024)
Samotná Cass Review byla už dostatečně zkritizovaná za svou nejasnou metodologii a terminologii, a hlavně zbývá otázka – kde jsou ty statisíce nebo miliony zmrzačených lidí?
https://www.heroine.cz/moje-telo/cass-review-rozhovor-trans-deti-tranzice-transgender a https://www.heroine.cz/spolecnost/dohlizi-britske-zdravotnictvi-na-mrzaceni-deti-na-vybusnou-zpravu-pediatricky-jsme-se-podivali-zblizka; zahraniční zdroje
https://transactual.org.uk/advocacy/critiques-of-the-cass-review/ 14 zdrojů
https://law.yale.edu/sites/default/files/documents/integrity-project_cass-response.pdf - 39 stran od 9 autorů a autorek
https://transactual.org.uk/blog/2024/04/11/press-release-the-cass-review-is-bad-science-and-should-not-be-taken-seriously-by-policymakers/ a https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/26895269.2024.2328249
Doufejme, že tyto rozsáhlé rozbory ukazují, že Cass Report není žádným odhalením skandálních praktik, ale v zásadě špatnou vědou a něčím, čím by se neměla řídit politická reprezentace. V genderově afirmativní péči můžou být nedostatky a muže docházet k různým typům omylů nebo nevyhovujícím praktikám, ale nic z toho nezavdává důvod mluvit o tom, že celý proces navždy zastavíme.
Radim Uzel: „Jakmile se do biologie začne míchat politika, soudím, že je to vždy špatně, mělo by to být tak, že černé — černé, bílé — bílé. Vždy si někdo přihřívá polívčičku na úkor všelijakých kvazi senzací.“
Dále v odpovědi následuje lživá pasáž se Spejblem a Hurvínkem rozebíraná v páté kapitole (v prvním svazku). Ukazuje se tím, že Uzel se nejenom nechával unášet konspiračními a dezinformačními proudy, ale sám do nich přispíval vlastními čůrky.
Budou lidé najednou jen tak z plezíru masově podstupovat sterilizace, aby se nemohli rozmnožovat a zachránili tím planetu, jak líčí třeba nechtěně směšný antiutopický román Neviditelní (2021) od „spisovatele“ Vlastimila Vondrušky?
Vlastimil Vondruška neváhal poskytnout na toto téma i rozhovor, v němž u každé odpovědi dosvědčuje svou dezorientovanost a působí spíše jako obecní blázen, kterému škodí číst si novinové titulky, z nichž vyrábí své fantasmagorie a podsouvá je přitom jiným: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/historik-spisovatel-vlastimil-vondruska-kniha-george-orwell.A211126_171903_literatura_misl (21. 11. 2021)
Iva Baslarová, Jitka Cirklová a Giuseppe Maiello ve své sociologické práci připomínají
Mother and Father? Ideas and Possibilities of Starting a Family by Transgender and Nonbinary People in the Czech Republic. Iva Baslarová, Jitka Círklová & Giuseppe Maiello. 19. července 2022. https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-031-05367-2_13
Trans lidé jsou po celém světě stále nucení k operacím, jež jim zdravotně ubližují, jejich manželství musí být povinně rozváděna, ztrácejí kontakt s dětmi – a to vše pod lékařským nátlakem. Jsou vystavení absurdní byrokratické šikaně
Mluvčí statistického úřadu při posledním sčítání lidu prohlásila: „Pohlaví je možné vyplnit pouze žena nebo muž. Když jsem se na to ptala demografů, tak oni říkají: ‚My nepotřebujeme v tomto ohledu zjišťovat, jak se kdo cítí. My pouze zjišťujeme to, zda je konkrétní osoba schopná porodit dítě.‘ Prostě uvedete to, co máte napsané ve svém identifikačním dokladu – muž, nebo žena.“ https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/scitani-lidu-jolana-voldanova-pohlavi-jediove-nabozenstvi.A210326_152702_domaci_vov (Voldánová: Ve sčítání pište biologické pohlaví. Hlaste se klidně i k Jediům. 27. 3. 2021) Toto vyjádření je odporné, redukující lidi na chodící dělohy. Ale je i nesmyslné. To, že má člověk nějaký orgán, ještě nezaručuje, že „je schopný porodit dítě“. Ostatně i ženy po gynekologické operaci/po klimakteriu tedy mají zaškrtnout „muž“? A naopak transženy po úřední změně pohlaví mají najednou schopnost porodit dítě? Výpověď jednoho transčlověka k tématu (pro publikaci si přál zachovat anonymitu): „Vezmu-li to osobně, dojdu k následujícímu: nebýt toho pitomého covidu, měla bych v tuto dobu mezi nohama vaginu a v občanském průkazu F. Říkalo by to státu něco o mých schopnostech rodit? Mezi nohama mám tedy varlata a penis, dávno nefunkční vlivem hormonální terapie. Košíčky 85 B, rozšířené pánevní dno a v občance M. A přesně to taky budu muset vyplnit do toho slavného sčítání. SRS je obecně velmi invazivní operace, před níž podepisujete, že se může výrazně negativně projevit na kvalitě sexuálního života, resp. na zdraví obecně. A stejně tak je v případě rekonstrukce genitálií zásadní, který orgán se zrovna rekonstruuje. Kdo do toho jen trochu vidí, chápe, proč se do toho lidem dvakrát nechce. A zejména v případě transmužů. Podle české legislativy ovšem muž s plnovousem, kouty, svaly a vůbec, tento muž, má-li vaginu, resp. dělohu, je označený jako žena. To, že jeho sociální realita je zcela jiná, je tak mile absurdní, až se z toho člověku chce brečet. A ačkoli tento člověk má orgány, které mají lidé, kteří ‚jsou schopni porodit dítě‘, těžko dítě, opět zásadním vlivem HRT, porodí. Jenomže! Česká legislativa to opět celé překrucuje. Úřední změnu pohlaví totiž podmiňuje pouze sterilizací, nikoli rekonstrukcí genitálií. Co to znamená? Jednoduše to, že pokud mně budou odňata varlata, zůstane mi penis – ovšem rázem budu pro ČSÚ žena. Ačkoli o ‚schopnosti porodit dítě‘ si samozřejmě budu moci nechat jenom zdát.“
Jakékoli jejich vystoupení v médiích je doprovázeno intenzivní nenávistí na sociálních sítích
Své o tom ví například Viktor Heumann, s nímž jsem měl možnost osobně mluvit https://video.aktualne.cz/dvtv/menstruuji-i-jini-lide-nez-zeny-muzu-i-ja-pohlavi-je-jen-ska/r~65299c06ae6611ea9d74ac1f6b220ee8/ 15. 6. 2020 https://www.hatefree.cz/clanky/viktor-heumann
Existují či existovala diskusí fóra zaměřená na to, aby se transgender lidem cíleně ubližovalo různými metodami kyberšikany, která většinou překračuje hranice virtuálního prostoru a zasahuje hluboko do osobního a pracovního života
Existovalo (už jde použít minulý čas) diskusní fórum Kiwi Farms. Jeho návštěvníci se zaměřovali na harassment trans lidí a dalších minorit. Je potvrzené, že dohnali několik lidí k sebevraždě. Mezi jejich metody patřily věci jako doxxing (zveřejňování všech možných osobních údajů), kontaktování okolí daného člověka s cílem ho zdiskreditovat u známých, v práci, všude a swatting (falešná oznámení s cílem poslat k němu ozbrojené složky). https://www.nbcnews.com/tech/teh-news/cloudflare-provided-security-services-kiwi-farms-blocks-website-rcna46219
Transgender lidé se také čtyřnásobně častěji než zbytek populace stávají oběťmi vražd a znásilnění
https://williamsinstitute.law.ucla.edu/press/ncvs-trans-press-release/ Transgender people over four times more likely than cisgender people to be victims of violent crime (March 23, 2021), https://www.reuters.com/article/us-brazil-lgbt-murders-trfn-idUSKBN25Z31O, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5551594/ (Homicide Rates of Transgender Individuals in the United States: 2010–2014 Alexis Dinno) https://www.insider.com/insider-database-2020-deadliest-year-on-record-for-trans-people-2021-4,
https://www.forbes.com/sites/dawnstaceyennis/2021/05/19/terrible-time-for-trans-youth-new-survey-spotlights-suicide-spike---and-hope/ (19. 5. 2021)
42 % z nich se někdy v životě pokusí o sebevraždu, což je absolutně strašlivé číslo (když si uvědomíme, že u zbytku populace to je zhruba 0,5 %
https://www.forbes.com/sites/dawnstaceyennis/2021/05/19/terrible-time-for-trans-youth-new-survey-spotlights-suicide-spike---and-hope/ (19. 5. 2021) a https://afsp.org/suicide-statistics/ (V případech obou odkazů se jedná o populaci USA.)
„Neutrální pohlaví“ zavádí stále více zemí na doporučení lékařských i jiných autorit, věda to rozhodně nezavrhla
https://en.wikipedia.org/wiki/Legal_recognition_of_non-binary_gender Heslo popisuje 22 zemí, které různým způsobem uznávají „nonbinary“, „third gender“ či „genderqueer“, v identifikačních průkazech mnohdy jako možnost M (male), F (female) a X.
Cílem daného lékařského manuálu o inkluzivním jazyce z roku 2016, který ale v Británii nevstoupil v závaznou platnost (nemůže být vynucován a je čistě na jednotlivcích zdravotnického personálu, zda se jím budou řídit), bylo nemluvit o těhotných trans osobách jako o maminkách („expecting mothers“), ale neutrálně
Has the government banned the term 'pregnant woman'? https://fullfact.org/law/pregnant-people/ (20. 11. 2017); inkriminovaný čtrnáctistránkový manuál zde: https://archive.org/details/2016BritishMedicalAssociationBMAGuideToEffectiveCommunication2016
Jedná se o podobný nesmysl jako hoax o zákazu pojmů „matka“ a „otec“ a jejich nahrazení za „rodič 1“ a „rodič 2“
Vladimír Franta ze Sputniku (...) slepě slouží propagandě ruského státu
Na počátku psaní této kapitoly ještě nebyla válka, nyní ale lze s plnou vážností napsat, že Vladimír Franta by měl být doživotně ostrakizován, a to nejenom za tento jeden rozhovor, ale mnoholeté vlastizrádné slouhovství režimu, který se vůči naší zemi chová otevřeně nepřátelsky. https://www.respekt.cz/tydenik/2019/49/franta-zlato-a-propaganda
Jeho článek Tmářstvím proti homosexualitě z roku 2003 (...) je psaný velmi podobně štiplavým tónem jako tato kniha
https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/tmarstvi-kolem-homosexuality-275529 (19. 11. 2003), později vydáno v publikaci Intimní slasti a strasti (2009, s. 108)
Jaká ironie osudu
Věřím tomu, že se ozvou lidé, kteří budou tvrdit, že i mě čeká osud, že někdo napíše podobnou knihu o mé bigotnosti, až nebudu stíhat nové trendy. Na to odpovídám jednoduše, že těžko. Tato kniha se snaží o co největší porozumění, je otevřená společenským změnám a není v ní touha vymezovat menšinám, co mají dělat stranou společnosti nebo jak se mají menšiny chovat vůči většině. Vždy mi jde hlavně o inkluzi. Také je ve mně nulová touha trvat si na určitých termínech a přístupech nadosmrti. Nebojuju za staré slovníky a po celý život se snažím vyvíjet, případně nevstupovat se silnými názory do neprobádaných končin. Svoje texty běžně reviduji a necítím nebezpečí ustrnutí. (Například v této kapitole používám výraz intersex a novější přesnější, ale méně zavedený termín je DSD; stejně tak v této kapitole málo zdůrazňuji, že existují genderfluidní lidé, protože nechci tříštit pozornost a věnuju se větším skupinám.) Jestliže někdy cítím, že k novým trendům nemám co říct, snažím se prostě nevyjadřovat. A konečně, nemyslím si, že se vidění a popis světa za dvacet třicet let posune nějak výrazně od toho, jak píšu dnes. V podstatě jen následuji myšlení, jež už dvacet třicet let trvá a moc se nemění. Myšlenková revoluce se odehrála už dávno a další jen tak nepřijde.
Moudrosti stáří určitě nedosáhl ani ex-prezident Miloš Zeman, který ze sebe v rozhovoru pro TV Prima v červnu 2021 vychrochtal: (...) tihleti transgender, tak ti jsou mně opravdu bytostně odporní
Odvedl pozornost od vlastních problémů a kauz, stejně jako když použil slovo „kunda“ u Pussy Riot
Spočítat kauzy Miloše Zemana (i pouze v prezidentském a ne premiérském období) je téměř nemožné. Je dobré všímat si, jak závažné problémy (týkající se obvykle bezpečnostní politiky a obchodních zájmů svých příznivců a nohsledů) vždy zakrýval rétorickými výstřelky, které se týkaly něčeho jiného. Zde 45 bodů pro ty, co zapomněli: https://www.respekt.cz/tydenik/2023/1/zemanuv-masakr-motorovou-pilou. V audioverzi pouhý výčet zabere 30 minut.
Máme nyní tři možnosti, čím chceme být: 1) buď nesebejistí, agresivní a popletení transfobové
Zaznívá, že ti, co jsou označeni za transfoby, jsou jenom „gender critical“ a jde jim o to, aby nedocházelo k „nezvratným poškozením“ u mladých lidí. To zní sice hezky, ale bohužel je to obvykle tak, že tito „gender critical“ lidé nemají prakticky žádné přátele mezi trans lidmi, nemluví s nimi a doopravdy se o ně nezajímají, jsou jim odporní, bojí se jich a líčí je buď jako agresivní monstra, nebo „zmanipulované ovce“. Naprostá většina „genderových kritiků“ jednoduše trpí fobií, aktivně šíří strach, nejsou ve skutečnosti empatičtí, sami podléhají mnoha dezinformacím a konspiracím a nejde jim o nápravu nespravedlností, ale spíš vymazání transgender lidí z veřejného prostoru. Mluvit o trans lidech se má podle transfobů jen v souvislosti s riziky, „omyly“, „poškozeními“, útoky na cis ženy, ale ne jako právoplatných členech společnosti. Z oněch tří nabízených možností je správná pouze ta poslední, která v sobě zahrnuje i opravdovou racionální kritičnost a umožňuje nám nezpůsobovat poškození žádným způsobem, ani fyzickým, ani vyvoláváním nenávisti. Označit někoho za transfobního nebo TERF se zdá být pouhou nálepkou nebo nadávkou. Ale stačí sledovat jednoduchou věc – kolik času a soucitu věnují popisu těžké situace trans osob, a kolik věnují času tomu, čím by měli být hrozbou, a kolik času věnují tomu, že většina lidí, co se deklarují jako trans, podle nich trans ani nejsou. Vede je upřímný zájem o děti a dospívající, berou v potaz, co zaznívá z trans komunity a od terapeutů, kteří se problematice věnují, nebo si vybírají primárně negativní a alarmující případy a čtou i různé statistiky co nejnegativnějším způsobem? Z poslechu lidí, kteří jsou podle mě TERF, je velice patrné, jak sami prohrávají souboj se svým „vnitřním fašistou“, oním hlasem, který nutí ostatní být co nejnormálnější. Možné dobré úmysly mnohých TERF lidí se velice často lámou k tomu, že se stávají spojenci regulérních politických fašistů a autoritářů a tuto hrozbu sami u sebe nekriticky nevidí nebo bagatelizují.
Zdánlivě tolerantní liberálové, kteří ale existenciální situaci trans lidí nechápou a neustále omylem říkají různé mýty
V této pozici bývají různí komici jako Ricky Gervais nebo David Chapelle – skvělou odpověď proč jsou jejich vtipy málo vtipné, nechápavé a co jim vlastně chybí, popsala youtuberka ContraPoints. Problémem není nekorektnost, ve smyslu odvážnosti a nepohodlnosti, ale naopak přízemnost a pohodlnost. Ona chybějící ingredience, jež dává humoru hloubku a tu správnou existenciální bolavost, je vetknuta do samotného názvu videoeseje – Darkness/Temnota. https://www.youtube.com/watch?v=qtj7LDYaufM Jinou reflexi představuje např. tento text: https://www.them.us/story/dave-chappelle-ricky-gervais-transphobic-comedy-netflix (19. 7. 2022)
Vedle mýtů, jež jsou obecné, existují i cílené konkrétní dezinformace; jen pro představu tři z nich
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10227146579823593&set=a.1556771472450
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10223766409293623&set=a.1127299308095
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-internet-komentar-muz-ktery-vyhral-miss-cim-mene-vime-tim-vice-jsme-pohorseni-219612 – o rychlosti šíření dezinformačních zpráv
Transgender lidé nechtějí nikoho podvádět, nejsou mentálně nemocní, nejsou hrozbou pro společnost
Ze zahraničních článků doporučuji třeba těchto 10 mýtů okolo transgender lidí https://www.vox.com/identities/2016/5/13/17938088/transgender-people-rights-myths a z českých podcast Transistorie https://open.spotify.com/episode/5oIoppNgJdQXZBq2zNh3r9, vznikající od listopadu 2021 a Youtube kanál Trans příběhy - https://www.youtube.com/playlist?list=PLkiq74gkRpE4yCsW32UmmssW3D_kInftG
Rozhovory s českými sexuology a sexuoložkami - https://www.iglanc.cz/psychologie/rozhovor-se-sexuologem-trans-teenager/ (Pavel Turčan), https://www.prozeny.cz/clanek/sexuolog-ludek-fiala-o-transgender-80030 (Luděk Fiala)
https://www.youtube.com/watch?v=SCxn2Mr3gKc (Petra Vrzáčková)
Měly by vám poskytnout uklidnění a hlavně se potom musíte ptát, kdo a proč vystupuje proti – jaká je jeho specializace a motivace. O intimních vztazích trans lidí – https://www.heroine.cz/vztahy-a-sex/8437-trans-lide-a-sex-co-bychom-meli-vedet-o-intimnich-vztazich-lidi-po-tranzici.
O problematice sportu https://www.heroine.cz/spolecnost/transgender-atletky-nemaji-zadna-nefer-zvyhodneni-v-debate-jde-stale-o-potrebu-kontrolovat-zeny a https://www.cyclingweekly.com/news/trans-women-athletes-have-no-unfair-advantage-under-current-rules-study-finds či https://jelenabraum.com/2024/08/02/neskutecne-svinstvo/.
O populismu a démonizování - https://denikalarm.cz/2024/06/soumrak-doby-binarni-trans-lide-v-casech-politickeho-populismu-a-rozkolu-mezi-sexuology/.
21. „Barvoslepí se také nechlubí svým postižením“
Účast v posledních letech narůstala ze 30 na 60 tisíc lidí
Tyto extravagantní výjimky si zuřivě fotí média a vytvářejí zavádějící představy a stereotypy, jež by měl odborník naopak bořit
Neznamená to, že se pride pochody mají distancovat, extravagance je jejich součástí. Jen tito extravagantně stylizovaní lidé netvoří jádro ale sotva promile celého pochodu a každoroční debata o nich by měla utichnout; poukazem na ně nelze měřit celou komunitu. Přítomnost extravagantních lidí v průvodu je pouze důkazem tolerance LGBTQ komunity, extravagance ale není jejím hlavním definičním znakem.
O problémech LGBTQ komunity nikdy seriózně neuvažoval
Při psaní jsem hodně váhal, jakou použít zkratku. Nakonec jsem se rozhodl pro LGBTQ. Domnívám se, že je nutné zdůraznit ono Q jako „queer“ – divný, nezařaditelný, lidé různě fluidní, nebinární, pansexuální, zlopověstní atd. Neponechávám tedy jenom jednoduché LGBT, kde se jasně vymezují lesby, gayové, bisexuální a transgender osoby. Zároveň pro čtenářský komfort nepíšu delší verzi LGBTQIA, kde I zastupuje intersexuály a A asexuály, neboť o nich tato kapitola nepojednává. Vynechávám i znaménko plus, u nějž jsem zjistil, že řadu čtenářů a čtenářek dráždí a komplikuje jim čtení některých vět. Jsem si vědom toho, že znaménko plus (LGBT+, LGBTQ+, LGBTQIA+) značí, že existují či budou existovat další kategorie lidí, kteří nezapadají do jednoduchých forem heterosexuality nebo genderové binarity. V této kapitole se ale omezuji jen na určité osoby a vztahy.
Společnost stovky a tisíce let říkala homosexuálním lidem, že se za sebe mají stydět
Pojem „pride“ v angličtině znamená hrdost i pýchu. V křesťanském pojetí patří „pride“ ve smyslu nadřazené pýchy mezi sedm smrtelných hříchů (pýcha, lakomost, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost) a je z nich dokonce považovaná za nejhorší. Zároveň ale máme v dějinách mnohem starší aristotelskou tradici, kde hrdost patří k základním ctnostem. Hrdost byla i znakem rytířství ve středověku a synonymem udatnosti, boje za správnou věc. Obvykle se odlišuje pozitivní hrdost a zhoubná pýcha („hybris“ – namyšlenost, arogance).
Kdy se často žádá o ruku nebo stvrzuje pevnost svazku
Svátek Sv. Valentýna je obecně méně nakloněn LGBTQ párům – jakmile se objeví v reklamě na jakékoli zboží, vyvolá to vlnu pobouření a odporu; v mnoha zemích navíc jednoduše nelze žádat o ruku svého partnera. Samotný Svatý Valentin ve 3. století n. l. ale stavěl lásku nad zákony a jeho myšlení bylo předvojem pro dnešní zrovnoprávnění LGBTQ lidí (https://qspirit.net/saint-valentine-marriage-equality/ (1. 2. 2024).
Přitom v indexu Rainbow Europe
Pouze 9 % z nich případ ohlásilo
https://a2larm.cz/2021/06/homofobni-utoky-v-policejnich-statistikach-neexistuji-na-ulicich-vsak-ano/ (Anna Pálová 4. 6. 2021), vychází mj. ze studie https://www.ochrance.cz/uploads-import/DISKRIMINACE/Vyzkum/Vyzkum-LGBT.pdf (Být LGBT+ v Česku. Zkušenosti LGBT+ lidí s předsudky, diskriminací, obtěžováním a násilím z nenávisti. Výzkum veřejného ochránce práv 2019), zpráva má 96 stran.
Na ulicích se s nimi lze setkat často
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-teren-drzel-me-za-vlasy-a-bil-za-homofobni-utok-padly-nizke-tresty-218471 (5. 11. 2022, Kristýna Ciroková) Článek a desetiminutový pořad popisuje detailně tři případy fyzického napadení LGBTQ+ lidí v posledních dvou letech. Množství popsaných případů nepotvrzuje jednoduše tvrzení v textu, že se útoky dějí často (na to by nestačil ani mnohasetstránková svodka) – popisuje ale snadnost a nepředvídatelnost, s níž se dějí. Nejedná se o žádnou šikanu na zapadlých vesnicích, ale o útoky v centru hlavního města. Ostatně, sám znám případy napadení LGBTQ osob z blízkého okolí, nejsou to pro mě případy z novin.
Pětina Čechů nechce mít homosexuální sousedy
V Nizozemsku podobný podíl tehdy činil 44 % a v Dánsku 39 %
Podle datové analýzy organizace Jsme fér přibylo mezi léty 2019 a 2021 útoků na sociálních sítích asi o pětinu
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lgbt-komunita-sexualita-predsudecna-nenavist-utok.A210302_144821_domaci_knn (20. 3. 2021) https://denikn.cz/1490289/nenavistne-projevy-vuci-lgbt-komunite-maji-dopady-zname-ale-i-takove-o-nichz-mnohdy-nevime/ (6. 8. 2024) Útoky proti LGBT+ jsou v celé Evropě na vzestupu. Podle studie, kterou v roce 2024 publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva (https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2024-lgbtiq-equality_en.pdf), se počet LGBTQ lidí, kteří zažili násilí motivované nenávistí, zvýšil mezi lety 2019 a 2023 z 11 % na 14 %. O rostoucím počtu útoků proti LGBTQ dříve informovaly i americké úřady. (https://thehill.com/homenews/lgbtq/4259292-fbi-crime-statistics-show-anti-lgbtq-hate-crimes-on-the-rise/, 16. 10. 2023)
Tuto reakci považují u soudu za polehčující okolnost
Že jde o nebezpečný přístup, dokládá toto heslo s více než 120 zdroji https://en.wikipedia.org/wiki/Gay_panic_defense
Své pohnutky popsal v 65stránkovém manifestu ovlivněném konspiračními dezinformacemi, které léta šířili i mnozí slovenští a čeští politici v debatách o manželství stejnopohlavních párů
https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/643496-kto-bol-vrah-z-centra-bratislavy-pred-utokom-zverejnil-nenavistny-manifest-proti-zidom-a-lgbti/ či https://www.respekt.cz/agenda/to-co-na-slovensko-nepatri-nejste-vy-ale-nenavist (Ivana Svobodová). Komentáře k tragédii a reakcím na ni: https://denikn.cz/985997/studio-n-proc-se-musi-lgbtq-lide-znovu-bat/ (zde je detailně rozebraný vrahův manifest) a https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3536203-takovy-utok-jsme-ocekavali-komentuje-sociolog-vasecka-vrazdu-dvou-clenu-slovenske-lgbt. Rozhovor s Romanem Samotným https://www.youtube.com/watch?v=HncXQYkXBlE (všechny zdroje 13. a 14. 10. 2022)
Majitel podniku Tepláreň, Roman Samotný, k tomu měl na pietním aktu proslov
Jako je tomu v Polsku, Maďarsku, Bulharsku či Rusku v důsledku tamních zákonů, znemožňujících racionální osvětu
Děsivou situaci v Polsku popisuje v rozhovoru třeba aktivistka Agata Diduszko-Zyglewská https://www.heroine.cz/zena-a-svet/6039-misto-detskeho-psychologa-exorcista-s-polskou-aktivistkou-o-zivote-v-zemi-kde-lidska-prava-drti-vliv-cirkve (1. 10. 2021). Jaký dopad bude mít orbánovský zákon na dospívající LGBTQ lidi, analyzuje Maja Vusilović: https://a2larm.cz/2021/06/zakon-o-pedofilii-je-orbanuv-predvolebni-tah-pro-lgbtq-lidi-v-madarsku-bude-znicujici/ (18. 6. 2021). Rusko jako předvoj kulturního regresu pohledem aktivistky Jeleny Grigorjevové: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/hon-na-lgbt-v-rusku-lide-se-citi-jako-chodici-terc-a-policie-nedela-nic-rekla-seznamu-ruska-aktivistka-77224 (13. 8. 2018)
Trestáni doživotním vězením či dokonce popravou
„Ctíme tradici, nebo rozložíme společnost“
Radim Uzel se také za svou kariéru mnohokrát vyjádřil kriticky o USA, ale nikdy o současném Rusku. USA pro něj reprezentovaly „přílišnou toleranci a bláznivý aktivismus“, zatímco represivními zeměmi jsou podle něj primárně arabské státy, východní Evropa je vyviněna. Nejspíš nejde o nic uvědomovaného, USA pouze znamenaly pro Radima Uzla při návštěvě v 90. letech kulturní šok, zbytek obstarala stará dobrá xenofobie vůči „mohamedánům“, jak často mluvil o muslimech. Slepota vůči situaci ve vlastním kulturním okruhu je ale hlavně projevem jeho lenosti. Pro ujištění – misogynie a homofobie v islámské kultuře jsou závažné problémy, ať už v daných zemích či při soužití v Evropě, o tom není sporu. Věci se komplikují ve chvíli, kdy si uvědomíme, že třeba země bývalého Sovětského svazu mají velké muslimské komunity a do toho často z druhé strany represivně působící pravoslaví. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Sexuolog-Uzel-Pred-20-lety-jsme-v-Kahire-varovali-pred-rozdilnou-plodnosti-Tam-zakazovali-kondomy-vsechny-deti-pry-byly-chtene-Dnes-prelezaji-v-Evrope-dratene-ploty-Rizena-invaze-406568 (4. 11. 2015)
V roce 2022 poslanec KDU-ČSL Jiří Navrátil a v roce 2023 fotbalista Jakub Jankto byli první otevření gayové ve veřejném prostoru mimo uměleckou a byznysovou sféru
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-jitka-smutna-muj-coming-out-byl-protest-za-ktery-jsem-dostala-odplatu-40331375 (27. 7. 2020), https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/456916/slechtova-se-verejne-prihlasila-k-lesbam-a-gayum-jako-prvni-ceska-politicka.html (17. 3. 2017), https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/utajeni-homosexualove-v-ceske-politice/r~i:article:105612/ (17. 3. 2006), https://www.lidovky.cz/domov/gay-politici-ve-skrini.A100409_100005_ln_noviny_sko a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-jsem-lidovec-a-gay-prvni-cesky-poslanec-se-odhodlal-ke-coming-outu-217841 (27. 10. 2022) a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-janktuv-coming-out-proc-je-ve-fotbale-tezke-oznamit-ze-jste-gay-225831 (17. 2. 2023)
Registrované partnerství se u nás uzákonilo až v roce 2008, více než 18 let po jiných zemích
https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_same-sex_marriage – V Dánsku bylo stejnopohlavní manželství legalizováno v roce 1989, v Norsku v roce 1993, ve Švédsku 1994, v Nizozemí 1997, v USA první státy v roce 1998, a tak dále, přičemž první formy se ale objevily již v na sklonku 70. let. Tzv. neregistrovaná kohabitace byla poprvé uznána již v roce 1979 V Nizozemí a první neoficiální sňatky, jen veřejné obřady probíhaly v 60. letech ve Švédsku.
Ještě v roce 1990 akceptovala homosexuální menšinu pouze desetina obyvatel tehdejšího Československa, zatímco dnes je to kolem 80 %
Byť vyzýval k tomu, abychom je nediskriminovali
Zdroj o situaci v roce 1990 přebírám z článku v poznámce č. 7, výraz „postižení“ se objevuje v Uzlově publikaci Mýty a pověry v sexu (Práce, 1990) na s. 107. Na s. 111 stojí tato pozitivní a tehdy velmi progresivní teze: „Hlavním problémem homosexuálních lidí je jejich začlenění do společnosti tak, aby nebyli vystavováni nesmyslnému šikanování, posměchu a odsouzení. Záleží zde především na těch ostatních, heterosexuálních jedincích, na jejich míře tolerance a pochopení, na odložení falešných předsudků. Což jistě úzce souvisí s jejich poučením a vzdělaností.“
Homosexualita nemůže být považována za poruchu, jestliže je většina gayů se svou orientací plně spokojena a nepůsobí jim potíže
https://www.lidovky.cz/relax/lide/zemrel-psychiatr-spitzer-zasadil-se-o-vyskrtnuti-homosexuality-z-nemoci.A151228_081338_lide_ELE/ (25. 12. 2015) Různé zdroje se liší v tom, kdy byl onen krok vyjmutí homosexuality z kategorie nemocí a poruch učiněn. Některé uvádějí již rok 1973 (mělo jít o první verzi, neuznávanou širokou odbornou veřejností), jiné až 1980 (další vydání daného manuálu, který už uznala většina lékařů).
Aniž by tím komukoli ubližoval
Odstavec přebírám z nedatované internetové diskuse s psychologem Jiřím Procházkou. http://www.amrp.cz/prochaacutezka-ji344iacute.html a https://gekcr.cz/members/jirkapro/
Světová zdravotnická organizace (WHO), jejíž postoje jsou závazné i pro českou legislativu, vyňala homosexualitu z kategorie nemocí v roce 1990
Vývoj k celkové rovnoprávnosti byl ale trnitý a stále není ukončený
Poznatky, jež přebírám od Michala Pitoňáka z Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ): První studie zaměřené na duševní zdraví „homosexuálů“ vznikaly již od začátku minulého století. Jejich zásadním nedostatkem byly ale značné metodologické chyby a zejména zkreslující povaha jimi shromažďovaných dat. Vše se odehrávalo ve značně předsudečné době, kdy pod tlakem kulturních norem nebyly ve společnosti tito lidé akceptováni, nehledě na to, že jejich sexuální aktivity byly konsensuální. Respondenti prvních studií byli vybíráni nejčastěji ve věznicích a psychiatrických klinikách. Taková dobová data napomohla v průběhu první poloviny minulého století vykreslovat neheterosexuální osoby jako mentálně a morálně narušené. Tyto, z dnešního pohledu politováníhodné závěry raných studií ale začaly být vyvraceny již v 50. letech 20. století, kdy například studie Evelyn Hooker ukázala, že pokud vybíráte do studií lidi kvalitně a nevybíráte si jen mezi hospitalizovanými nebo uvězněnými lidmi, argumenty pro patologizaci vymizí.
Nebo snad za posledních třicet či čtyřicet let vyšel jakýkoli odborný text, který by náležitě demonstroval, že homosexualita je nebezpečná úchylka, která všem škodí?
Shrnutí velkého množství odborných prací v češtině zde: https://pro-lgbt.ru/cs/762/ (17. 9. 2018)
Režisér a scenárista Janek Růžička (…) napsal v roce 2021 následující dlouhý status na Facebook
https://www.facebook.com/JaneQ.R/posts/10224411195161956 (28. 6. 2021) Archiv pořadu Queer zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10520528904-queer/
„Zaujal mě coming out prezidenta Miloše Zemana ve smyslu – kdybych byl mladší, uspořádám demonstraci heterosexuálů“
Celý Zemanův výrok zní: „Mě úplně štvou ty sufražetky, to MeToo, ty Prague Pride. Jestliže je někdo příslušník té či oné sexuální menšiny, tak je to jeho interní věc. A když demonstruje, že má tuto orientaci, tak se vyvyšuje nad ostatní. Kdybych byl trochu mladší, tak zorganizuji obrovskou demonstraci heterosexuálů v Praze a budou nás miliony. A svezu autobusy a vlaky do Prahy všechny heterosexuály, aby bylo vidět, jak je to nesmyslné. Je nesmyslné, když ať už sexuální menšiny nebo sexuální většiny demonstrují, protože to je přece jejich velmi intimní záležitost, jejich právo, ale nikdo je nemá za povinnost vnímat.“ – Jedná se o učebnicové nepochopení problému visibility – veřejné viditelnosti. Ten, kdo není vidět, společensky neexistuje. Zviditelněním způsobem, jako jsou pride pochody, se nikdo nevyvyšuje, ale snaží se pouze srovnat deficit veřejné reprezentace. Jestliže prezident republiky říkal, že nemáme povinnost vnímat část spoluobčanů, dokazoval tím jenom, že nebyl prezidentem všech, vnímal pouze sám sebe a v posledních letech většinu času nejspíš už ani to.
Heterosexuálním cis lidem se nikdy nic takového v celých dějinách lidstva nestalo
Zde si můžete pro dokreslení základní představy přečíst devítidílné twitterové vlákno od amerikanisty Jana Beneše, jakým druhům diskriminace čelili gayové a lesby v USA od 40. do 70. let v období tzv. levandulové paniky: https://twitter.com/JanBenesAggie/status/1652195502325153792 (29. 4. 2023)
Existovala pouze otevřená či skrytá nenávist a v nejlepším případě ignorance; přehlížení na jedné straně a skrývání na straně druhé
Nezapomenutelný je v tomto ohledu komentář Jiřího Peňáse v Echu24, který se pokouší být soucitný, ale výsledkem veškeré marné snahy je patriarchální bullshit (https://echo24.cz/a/SH7i4/kde-ty-stare-buzny-jsou, (13. 8. 2018), jenž si vysloužil posměšnou reakci v satirické relaci Branky, body, kokoti (v knižní verzi na s. 73). https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-branky-body-kokoti/560645/branky-body-kokoti-babisi-nelzi-a-levny-najem-kdyz-budes-pritulna.html (23. 8. 2018)
A je to samozřejmě homofobie
Existuje několik studií, které dokazují, že čím jsou lidé hloupější, tím více trpí předsudky vůči sexuálním menšinám a méně podporují zákony vedoucí k jejich zrovnoprávnění
Poslední z nich, uveřejněná v časopise s příznačným názvem Intelligence, pochází z roku 2018 a byla provedená na obřím vzorku více než 11 tisíc respondentů a respondentek
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0160289617303628 (květen-červen, 2018)
Jiná studie z roku 2017 také říká, že muži s vyšší mírou homofobie jsou lidé nejistí si svou identitou a nejistotu si kompenzují právě šikanou a vtipy proti gayům
Zpráva: https://www.thepinknews.com/2022/12/24/homophobic-men-insecure-science/; původní výzkum: https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-017-0761-z (duben 2017); článek v češtině https://www.idnes.cz/xman/styl/sexismus-homofobie-vtipy-muznost-krize.A170429_114614_xman-styl_fro (30. 4. 2017); https://www.eurekalert.org/news-releases/540183 (20. 4. 2017). Starší studie: „Pronést homofobní narážku před zasvěcenými může být značně kontraproduktivní. Podle amerických psychologů totiž tito muži jen upozorní na své skryté homosexuální choutky. Sexuologická měření z posledních let totiž prokázala, že homofobní muži jsou velmi často přitahování homosexuální erotikou a že je vzrušují obrázky dvou milujících se mužů. (…)“
https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-homofobni-muzi-maji-casto-skryte-homosexualni-choutky-40194471 (16. 4. 2008) a https://www.psychologytoday.com/intl/blog/the-big-questions/201106/homophobic-men-are-aroused-gay-male-porn (9. 6. 2011).
Ať to zní jakkoli divně, věří tomu miliony lidí
https://www.gq-magazine.co.uk/article/sex-man-gay (3. 8. 2016) a https://www.insider.com/the-most-common-myths-about-gay-sex-between-men-2019-6 Základní mýty okolo gay sexu jsou, že gay muži spolu mají velmi často anální sex a že se dělí automaticky na typ „top“ a „bottom“ (penetrující a penetrovaný), dodržují tedy „mužskou“ a „ženskou“ roli. Realita je přitom značně odlišná.
Nejsme buď to, nebo ono, a ani nejsme všichni 50/50 bisexuální
Radim Uzel se k bisexualitě stavěl odmítavě. „Bisexualita je mýtus. Občasné lovení ve vodách pohlaví, které není vlastní mé přirozenosti, je způsobeno buď tlakem situace, nerozhodností, nebo zvídavým experimentováním. Bisexuálové jsou většinou homosexuálové, kteří se ještě nesmířili se svou orientací a často podléhají tlakům svého okolí. (…) Do sexuologické ordinace přicházejí takoví bisexuálové s nejasnou sexuální orientací a přejí si změnu.“ (http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/119933-bisexualita-jako-mytus.html, 1. 8. 2007 – v roce 2022 znějí tyto věty jako z Marsu.)
Dosud nikdy nebyl nalezen „gen homosexuality“
https://www.reuters.com/article/us-science-sex-idUSKCN1VJ2C3 (29. 8. 2019) Finská studie z roku 2019 na 50 tisících lidí zjistila, že se jedná o mix genetiky a vlivu prostředí. S homosexuálním chování je významně spojeno pět genetických markerů. Ty ale mají spíš menšinový vliv. Mnohem více záleží na prostředí, výchově a osobnosti jedinců.
Matka tak možná „vyvažuje“ míru agresivity v tlupě (v rodině) s větším počtem mužských potomků
Tuto teorii představila v pořadu Queer například evoluční bioložka Lenka Příplatová v díle nazvaném Král měl tři syny (27. 1. 2022) https://www.ceskatelevize.cz/porady/10520528904-queer/222562210900001/ V textové podobě třeba zde: https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20061111/282673272823989. Původní odborný článek devíti autorů z roku 2017 zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29229842/ K dané teorii jsem se dostal přes už citovaného Janka Růžičku, v textu využívám i jeho formulace.
Příroda je mnohem chytřejší než homofobové
https://cshperspectives.cshlp.org/content/7/4/a017657.full.pdf Human Homosexuality: A Paradigmatic Arena for Sexually Antagonistic Selection? Andrea Camperio Ciani, Umberto Battaglia, Giovanni Zanzotto. 6. 2. 2022, Cold Spring Harbor Laboratory Press.
V Číně se též nebývale rozbujelo homosexuální chování mezi mladými muži
Zvláště typické je to v mnohamilionových koloniích tučňáků, ale mnohdy toho můžeme být svědky i při návštěvě ZOO
https://magazin.aktualne.cz/gay-tucnaci-adoptovali-vejce/r~1ccaa262be7911e9a049ac1f6b220ee8/, https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-homosexualni-tucnaci-ukradli-vejce-lesbickym-samicim-40340315 či https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/gay-tucnaci-adoptovali-druhe-vajicko.A191113_155301_hobby-mazlicci_brv
Mláďata vychovávaly společně ve stejnopohlavním páru
Patří k nim mimo jiné i superinteligentní šimpanzi bonobo nebo delfíni skákaví
Převládají dlouhodobé homosexuální citové vztahy
Kontroverzní J. Michael Bailey, tvrdí, že prakticky všechny ženy jsou bisexuální a otázka vzrušení na různé podněty je pro ně otázkou evolučního přežití (třeba při znásilnění)
Z žádné nelze vyvozovat, že orientaci lze změnit i potenciálním zásahem do DNA, pokud si představíme nějaký futuristický dystopický scénář na vymýcení homosexuality
https://www.osel.cz/8487-jak-se-dedi-homosexualita-muzu.html (18. 10. 2015), další verze najdete tady: https://theconversation.com/stop-calling-it-a-choice-biological-factors-drive-homosexuality-122764 (3. 9. 2019). V nejvýznamnějším biologickém časopise Nature vyšel v srpnu 2021 článek o tom, že určité genetické vzorce nabízejí stopy pro vysvětlení evoluce homosexuality https://www.nature.com/articles/d41586-021-02312-0 (23. 8. 2021). Výzkumy mozku naznačují, že se mozky homosexuálních a heterosexuálních lidí liší ve své struktuře, aktivaci a zapojení. https://www.nature.com/articles/s41598-021-84496-z (Brain structure changes associated with sexual orientation, 2021.) Vždy je nutné si uvědomit, že se předem pracuje s určitým předporozuměním tomu, co to je homosexualita a co o sobě reportují zkoumané subjekty. Vyloučit nelze ani to, že se mozky lidí obecně neustále vyvíjejí a mění, viz kapitola 15.
Někteří autoři mluví vyloženě o „evolučním puzzle“, kde hrají roli geny, prostředí i výchova, ale základní orientace je daná a jde pouze o to, jak se kdo projeví a jaký má styl života
https://www.bbc.com/news/magazine-26089486 (18. 2. 2014)
Případně se spouští s batohem plným drog po okapu z bytu, kde probíhají homosexuální orgie, jako se to v roce 2020 přihodilo maďarskému poslanci Józsefu Szájerovi v Bruselu
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/madarsko-europoslanec-rezignace-prchal-ze-zakazane-gay-party-brusel-belgie.A201201_194151_zahranicni_kha (1. 12. 2020) Je správné dodat, že zrovna Szájer, který byl předtím dlouhá léta ženatý, byl v posledních letech naopak otevřeně gay a pouze lízal podrážky Orbánovi a zjevně se mu chtěl sepsáním zákona co nejvíc zavděčit, aby byl potom sám chráněný. Fidesz ho pak mohl používat jako „token“: podívejte se, slušní gayové jsou pro tradiční rodinu. O takto paradoxním tragikomickém osudu by mohlo vzniknout vskutku mnohovrstevnaté umělecké dílo.
Nachytán, že se opakovaně účastnil gay orgií, natáčel u nich na video jiné lidi a sám byl natáčen
Přitom coming out bývá pro tyto lidi očistný, šťastný a prakticky nikdy ho nelitují
https://www.quora.com/Do-you-regret-coming-out Anketa na tomto diskusním fóru obsahuje mnoho osobních příběhů od roku 2016 do roku 2021 a jediné, čeho lidé po coming outu někdy litují, byla reakce jejich rodičů. Nepříjemné může být, pokud je coming out veřejný, nejen reakce mezi příbuznými a přáteli, ale i v médiích; zde někdy přicházejí velmi tvrdé ohlasy.
Neměli bychom si asi brát příklad z některých jihoasijských zemí, kde se občas rodiny rozhodnou, že by jejich neheterosexuální členové měli být „vyléčení“ tzv. korektivním znásilněním
https://www.hatefree.cz/clanky/korektivni-znasilneni-a-konverzni-terapie-se-ve-vietnamu-stale-deji-situace-lgbtq-se-ale-meni-rika-aktivista (18. 5. 2022, rozhovor vedl Jiří Pasz)
Jsou to projekty, které řídí lidé pohánění nenávistí i sebenenávistí, jimž by stačilo chodit na standardní psychoterapie, aby se konečně dokázali přijmout takoví, jací jsou
https://www.queergeography.cz/lgbtq-psychologie/stanoviska-odbornych-spolecnosti/ Světová psychiatrická společnost: Neexistuje žádný důvěryhodný důkaz, který by prokazoval možnost vrozenou sexuální orientaci měnit. Takzvané léčení homosexuality může vytvářet prostředí, ve kterém předsudky a diskriminace vzkvétají a tyto mohou být potenciálně škodlivé. Poskytování jakékoliv intervence, jež prohlašuje, že „léčí“ něco, co není poruchou, je zcela neetické. Světová psychiatrická společnost považuje stejnopohlavní přitažlivost, sexuální orientaci a chování za normální varianty lidské sexuality. Přijímá multifaktoriální příčinnost lidské sexuality, orientace, chování a životního stylu. Světová psychiatrická společnost uznává nedostatečnou účinnost zacházení, které se pokouší změnit sexuální orientaci a zdůrazňuje škodlivost a nepříznivé důsledky takových „terapií“. Příznivci konverzních terapií často uvádějí, že i zmiňovaný psycholog Robert L. Spitzer tvrdil v roce 2001, že mluvil s desítkami homosexuálů, kteří svou orientaci změnili. (https://web.archive.org/web/20170414121527/http://www.stolaf.edu/people/huff/classes/Psych130S2012/LabDocuments/Spitzer.pdf) Problém je, že šlo o 200 telefonických rozhovorů po cca 45 minutách, kdy nemohl nijak ověřit, zda mu respondenti říkají pravdu. Sám Spitzer svůj výzkum považoval později za problematický a zavádějící a v roce 2012 se gay komunitě omluvil. (https://exgaywatch.com/2012/04/spitzer-i-owe-the-gay-community-an-apology/ a zde https://prospect.org/civil-rights/so-called-ex-gay-life/). Je dobré zdůraznit, že třeba dezinformátorka Gabriele Kuby ve své knize Globální sexuální revoluce (2012) toto zcela opomíjí a vybírá si pouze informace, které se jí hodí. Prakticky nikdy u výzkumů, které mají prokazovat něco negativního o LGBTQ komunitě, neuvádí, na kom a jak byly přesně prováděny a jakou mají výpovědní hodnotu. Pro laiky může její kniha působit přesvědčivě, nicméně pro kohokoli, kdo je ale zvyklý číst a vyhodnocovat odborné studie, jde o bolestné čtení, kdy to vypadá, že autorka buď vůbec nerozumí metodologii výzkumu, nebo záměrně lže. Její kniha je psaná až pozoruhodně naivním stylem beze stopy kritického myšlení a působí spíše jako nepovedená středoškolská seminární práce.
Prakticky až do přelomu 20. století byly také skoro všechny homosexuální postavy ve filmech, seriálech a románech nešťastné, zoufalé, psychicky narušené, závislé na drogách a umírající na AIDS – kdo by takový chtěl být?
Ani dnes se situace nezměnila tak, že by ve filmech „bylo příliš mnoho gayů“. V únoru 2021 Netflix zveřejnil výsledky dvouleté studie o svém původním americkém obsahu. (https://about.netflix.com/en/news/building-a-legacy-of-inclusion, 26. 2. 2021) V rozhodném období bylo pouze u 4 % filmů a 1,1 % seriálů hlavních LGBTQ postav. 4,3 % a 6,1 % filmů a seriálů je zase obsahovalo v celkovém hlavním obsazení. A jen 2 % filmů a 3,3 % seriálů mělo mluvící LGBTQ postavy. (https://www.statista.com/statistics/888267/number-of-lgbt-characters-top-movies/)
Básnířka a lesbická aktivistka Adrienne Rich už v 80. letech minulého století kritizovala „povinnou heterosexualitu“
Ještě radikálnější je Tara Mooknee ve svém 40minutovém komediálně pojatém videoeseji Are Straight People Ok? https://www.youtube.com/watch?v=S4xCbmCG2Rc (2. 7. 2021)
Nejnovější výzkumy z USA mluví o tom, že se toto číslo pohybuje mezi 5 až 7 % a počet nikoli striktně homosexuálních, ale neheterosexuálních lidí je kolem 10 až 20 % v populaci
https://www.smithsonianmag.com/smart-news/what-percent-of-the-population-is-gay-more-than-you-think-5012467/ (24. 10. 2013), https://news.gallup.com/poll/329708/lgbt-identification-rises-latest-estimate.aspx (24. 2. 2021) a https://news.gallup.com/poll/389792/lgbt-identification-ticks-up.aspx (17. 2. 2022)
U tzv. baby boomers (poválečné generaci narozené mezi lety 1946–64) se naopak za striktně heterosexuální označuje 81 % lidí
https://www.ipsos.com/en-uk/sexual-orientation-and-attitudes-lgbtq-britain (26. 6. 2020) Kolísající čísla mezi 10 % u celé populace, co není heterosexuální, a zhruba 20 % u boomers a 45 % u generace Z jsou daná tím, jak je stavěný výzkum. Něco jiného je ptát se na orientaci (vnitřně chápanou identitu) a něco jiného na zkušenosti. Mnoho lidí, co se chápou heterosexuálně, má i homosexuální zkušenosti, ať už v rámci vědomého experimentování, aktivit, kdy nebyli tak úplně při smyslech, při prostituci nebo při zneužívání a znásilnění, kdy byli v mocensky podřadné pozici. Tyto zkušenosti ale nemusí dotyční lidé chápat jako součást své identity. Stejně jako řada vyhraněně homosexuálních lidí měla vztahy a sexuální zkušenosti s lidmi opačného pohlaví, ani to z nich nečiní automaticky bisexuální osoby nebo osoby, které jsou vlastně heterosexuální a jen „sešly ze správné cesty“. Je rovněž rozdíl mezi tím cítit se někým přitahovaný a přání realizovat, proto různé výzkumy uvádějí různá čísla. Vždy ale platí, že LGBTQ lidí je mnohem více než 4 až 5 %.
Generace Z, nejen s ohledem na svůj věk, ale obecně, má menší počet sexuálních partnerů než baby boomers
https://www.bodyandsoul.com.au/relationships/sex/heres-the-average-number-of-sexual-partners-each-generation-has-had-in-their-lifetime/news-story/f114d63057bf898cc8581328d7f31ac5 (14. 12. 2018) Z průzkumu plyne, že sexuálně nejaktivnější byla generace X (1965–1980) a už mileniálové (1981–1996) mají partnerů méně (i když více než baby boomers). Velmi se liší počet partnerů u mužů a žen, muži jich vždy uvádějí výrazně více. Ke všem výzkumům tohoto typu lze mít skeptické námitky (probrané již ve druhé kapitole), podstatný a nezvratný je pouze trend, že ženy mají postupně více partnerů a že u nejmladší generace počet partnerů celkově klesá.
Například rovnoprávné manželství. Manželství stejnopohlavních párů jsou na začátku roku 2024 uzákoněna v 36 zemích světa, kde žije zhruba 1, 3 miliardy lidí
https://en.wikipedia.org/wiki/Same-sex_marriage - Stále doplňované encyklopedické heslo; a historická linka vývoje stejnopohlavních svazků https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_same-sex_marriage
Registrovanému partnerství (alespoň oné verzi schválené v Česku roku 2006) ovšem chybělo minimálně dvacet důležitých parametrů, práv a výhod, které mají manželé
Registrující se pár nedostával oficiální volno na svatbu, ale musel si vzít dovolenou
To, co není zaručeno v zákoně, mohou v některých ohledech, jako jsou „volno na svatbu“ suplovat i osvícené soukromé firmy. Nicméně toto není systémové řešení. https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/lgbt-homosexualove-registrovane-partnerstvi-pravo-volno-nerovnost-cez.A220208_170327_ekoakcie_maz (9. 2. 2022)
Těžko říct, komu takové možnosti připadají humánní
Jiný konkrétní příběh k vyslechnutí zde: https://twitter.com/KlaraKocmanova/status/1664575951152218112 či zde: https://www.instagram.com/p/Cs-n78dKip2/ Hana a Adéla jsou zvěčněné v úvodní ilustraci této kapitoly. Mimochodem, přiosvojení je forma adopce. Má ve finále stejný efekt jako společné adopce. Rozdíl je v tom, že přiosvojení nutí rodinu podstupovat stejný proces adopce dvakrát. Nedává smysl, že někdo tvrdí, že je "pro přiosvojení (a toto v naší legislativě stačí), ale proti společným adopcím". Jedná se opět jen o byrokratickou šikanu.
Jak napsal na Twitteru v roce 2014 komik Ricky Gervais
Brát se nemohou mentálně postižení lidé zbavení svéprávnosti, pokrevní sourozenci a rodiče s vlastními biologickými dětmi, protože při případném zplození dětí údajně hrozí riziko genetických poruch
https://www.thetech.org/ask-a-geneticist/articles/2007/ask243/ - Ne, že by tato kniha někomu takové rozmnožování doporučovala, protože tyto praktiky mají většinou násilný charakter. Čistě ze zajímavosti je ale třeba uvést, že podle studií stoupá riziko oněch genetických poruch o pouhá 2-3 %. Důvody k zákazu incestu tedy nejsou biologické, ale pouze společenské a morální.
Jak říká komička Whoopi Goldberg
https://www.azquotes.com/author/5647-Whoopi_Goldberg/tag/gay-marriage (Whoopi Goldberg v této knize cituji už podruhé, ne proto, že by byla zřídlem absolutní moudrosti, ale občas se jí zadaří. Některé jiné její výroky můžou být naopak problematické, viz citovanou stránku.)
Zavedení instituce manželství stejnopohlavních párů má i miliardové ekonomické benefity pro celou zemi
https://www.jsmefer.cz/manzelstvi_pro_vsechny_pomuze_ekonomice; pečlivá analýza zde https://open-for-business.org/czech-republic-economic-case (Dočkala se samozřejmě i rozporování, ale nelze tvrdit, že benefity jsou malé.)
Sotva by se našel někdo, kdo by trval na tom nazývat nemanželské děti pancharty či bastardy
Zadruhé, stejnopohlavní svazky mají v různých kulturách dlouhou tradici – ve starověku, antice, středověku i u přírodních národů, v Evropě, Africe i Asii, stačí znát trochu historii a antropologii
https://openyls.law.yale.edu/bitstream/handle/20.500.13051/736/A_History_of_Same_Sex_Marriage.pdf – Text z roku 1993 od profesora práva Williama N. Eskridge, Jr. a pro jednodušší přehled heslo: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_same-sex_unions
Nový český Občanský zákoník a současnou definici a podobu manželství máme až od roku 2011
Uvědomuji si, že tón některých pasáží této kapitoly je ironicky provokativní, nejspíš protože schválení daného zákona pokládám za hotovou věc a necítím potřebu dělat v argumentaci jakékoli diplomatické ústupky. Nicméně, pokud chcete slyšet sadu právních argumentů, které emoce nejitří, ale naopak tlumí, doporučuji tento rozhovor z podcastu Věda na dosah: Manželství pro všechny? s Petrem Aghou o drolící se tradici, emocích místo faktů a kritice lidských práv: https://open.spotify.com/episode/6lcX1KcsZuxexUsVzMli41 (20. 9. 2022) Pořad je natolik seriózní a kvalitní, že vyhrál cenu za nejlepší podcast roku 2022.
Řekněme si to co nejjasněji: Žijeme v sekulárním státě a v právním systému neplatí poučky z bible
Následující linii argumentace, včetně některých formulací jsem převzal od neznámého vojína na Facebooku. Pakliže se chce přihlásit o autorství, nechť se mi ozve.
Jenomže lidé, kteří toto tvrdí, jsou diletanti, a ani tvrzení s „malženou“ není pravda
Důkladný rozbor k původu pojmu manželství napsali například teolog, judaista, překladatel a starokatolický kněz Petr Jan Vinš či bohemistka Martina Marie Heroldová. Vinšův příspěvek nazvaný Kdo jsou tady manželé? aneb Na okraj jedné etymologie najdete zde: https://www.facebook.com/photo/?fbid=10158968471351067&set=a.86151276066 (30. dubna 2021) Ve stručnosti dochází k tomu, že slovo „malžen“ ve staročeštině znamená pouze manžel. Tedy manželským slibem vázaný partner, ale není to určeno genderově. Stejně jako dnes jsou pouze dva manželé, nikoli ženomuž, mužožen či ženomužka, nebo co se nám kdo snaží říkat. (Pseudoargumentem s „malženou“ se uvedla ve Sněmovně hlavně poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková z Trikolory, která dokázala, že jí studium bohemistiky bylo naprosto k ničemu.) I při velmi spekulativním pátrání, z čeho pochází onen „malžen“, se dostáváme ke třem teoriím. A pouze jedna, ta nejslabší a nejkrkolomnější, mluví o onom přesmyknutí z „malžen“ na manželství. (Vinšovo detailní vysvětlení ale ukazuje, jak velmi nepravděpodobné to je.) Martina Marie Heroldová dále upozornila na to, že mnoho lidí si také plete etymologii (tzn. nauku o původu slov) a sémantiku (tj. nauku o významu). Etymologie sice nastiňuje, z čeho slovo původně pravděpodobně vzniklo (a ani tady často není výklad jednoznačný), jeho význam se ale s lety mění a posouvá. Etymologie navíc není exaktní věda, a ačkoli historickou podobu slov a jejich původ rekonstruuje pomocí morfologických či fonologických změn, často pracuje s pouhými předpoklady a lingvistickými konstrukty. (https://www.queergeography.cz/sexualni-obcanstvi/rovnost-manzelstvi/etymologie-slova-manzelstvi/, 18. 11. 2022)
V Rakousku už tento pokus „dvojího statusu“ manželství a registrovaného partnerství zkoušeli a v roce 2019 to zavrhl Ústavní soud
Problém je, že občané v registrovaném svazku, jež není manželstvím, by nebyli v zahraničí uznáváni jako manželé a tím by byli kráceni na svých právech
Zabránit tomu se dá jen vystavením oddacího listu, co by registrované partnery označoval za manžele pro potřeby zahraničí, ale který nebude platný v ČR. Tím by náš stát absurdně říkal, že je právo, které uplatňuje všude jinde než u sebe doma.
Papouškování těchto bezmyšlenek znamená zpívat podle not Kremlu
https://uacrisis.org/en/mapping-kremlin-s-anti-gender-politics-and-their-implications (16. 6. 2020) Jedná se o oficiální prokázaná zjištění, nikoli o lacinou nadávku nebo o pokus někoho delegitimizovat.
S polyamorií se jistě otevírá úplně nová oblast
Polyamorické svazky jsou přitom díky svéprávnosti svých členů nejméně problematické. Jsou nepochybně náročné na komunikaci a toleranci a jsou náchylnější k rozpadům. Tak jako se říká, že například tantrický sex (založený na duchovním propojení) nebo sadomasochistický sex (založený na dobrovolně kooperativní dominanci a submisivnosti) jsou jakýmisi vyššími a náročnějšími formami sexu (jako autor textu to z vlastní nezkušenosti nemohu potvrdit), polyamorické vztahy jsou možná vyšší formou vedení osobních romantických vtahů. Nelze na ně nahlížet tak, že by byly principiálně podobné pedofilnímu nebo zoofilnímu chování. Spíše je to tak, že polyamorie se stala oblíbeným novodobým příkladem „dekadentního chování“. Ať už ji však chápeme jakkoli na ose žádoucí – nežádoucí, je určitě upřímnějším pojetím vztahů než běžné „podvádění za zády druhého partnera“, jež se masově praktikuje po tisíciletí.
Pakliže někdy v budoucnu bude polyamorie nějak uznávána oficiálně, určitě to nepůjde přes změnu definice manželství, ale bude to právě svazek jiné kategorie – registrované partnerství
Musela by existovat sada úprav u tří osob, další sada u čtyř osob, a prakticky nejde říct, kde by se počet mohl zastavit. Registrované partnerství má sloužit jako oficializace těch svazků, kde nefigurují společné děti, manželské půjčky či odpisy z daní. Je to typ svazku, kdy se jen deklaruje partnerství a k němu patří jen pár nekomplikovaných výhod, ale nelze k nim připojovat to, co je vázáno na dvě osoby. Jde tedy opět o účelové a falešné strašení „šikmou plochou“, po níž vývoj nemůže sjet.
Ostatně ani různé senzacechtivé zprávy, že si „nějaká žena vzala lustr“, nejsou o žádných legalizovaných svazcích
Tím jen potvrdíte, že nejde o silnou lobby
https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/nizozemsky-soud-povolil-cinnost-strane-pedofilu-40122795 (19. 7. 2006) Strana zahrnula do svého programu snížení věkové hranice sexuálního života ze 16 na 12 let. Ačkoli je Nizozemsko značně liberální země, zákaz strany požadovalo podle průzkumu veřejného mínění 82 % lidí. Nakonec se rozpadla sama.
Pepíček je hodný, tak dostane svobodu slova, ale Mařenka teprve až přestane vyrušovat při hodině
Tuto glosu jsem objevil na Twitteru a už si nepamatuji jejího autora.
Více lidí bude homosexuálních a jejich potomci nebudou umět vést heterosexuální vztahy
Ve vztazích neumí zjevně žít řada heterosexuálů z oboupohlavních rodin. Gayové a lesby hůře hledají partnery na celý život. Lze předpokládat, že se jich nově spáruje tolik, že jich bude sotva 1-2 % populace. Všichni nebudou mít děti. I kdyby všechny tyto děti neuměly vést heterosexuální vztahy, jejich množství je takové, že neovlivní momentální 50% rozvodovost jinak než na úroveň nezaznamenatelné statistické chyby. Problém není a nebude v tomto.
Proč by ostatně vůbec někdo měl cítit připravený na cizí manželství, jak se ptá správně stand-upové Duo docentky
Podle výzkumné agentury NMS Market Research těchto lidí v Česku však bylo v roce 2021 už jenom 14 %
https://www.jsmefer.cz/novy_pruzkum_2021_65_procent (9. 9. 2021) - Přesněji řečeno, „striktně proti“ manželství stejnopohlavních párů bylo 14 % a spíše proti 11 %, což dělá dohromady 25 %. Proti osvojení dětí stejnopohlavními páry bylo úhrnně 35 %. Vždy jde ale o odstupňování požadavků nebo odporu; naprosto striktně odmítavé postoje jsou menšinové.
Čtyři pětiny dotázaných lidí jsou přesvědčeny o tom, že by schválení normy s možností sňatků gayů či leseb jejich život nijak neovlivnilo
Například ve Francii v roce 2013, kdy byl přijat zákon, bylo pro 53 % lidí, a za deset let již 82 %
V roce 2023 v USA podporovalo zrovnoprávnění 63 % obyvatel, v Itálii nebo v Japonsku 74 %, v Austrálii 75 %, v Kanadě 79 %, v Německu 80 %, ve Španělsku 87 %, v Nizozemí 89 %, ve Švédsku 92 %
Viz předchozí odkaz a zde žebříček z roku 2021: https://news.gallup.com/poll/350486/record-high-support-same-sex-marriage.aspx USA v roce 1997 byla podpora jenom 27 %, roste setrvale, Podle tohoto výzkumu se ukazují čísla dokonce 70 % (a čísla se zvyšují i mezi voliči republikánů). Z výzkumu agentury NMS Market Research z července 2021 vyplývá, že manželství pro všechny celkem podporuje 65 % Čechů a Češek, 55 % podporuje také osvojení dětí gay a lesbickými páry. https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/lgbt-homosexualove-registrovane-partnerstvi-pravo-volno-nerovnost-cez.A220208_170327_ekoakcie_maz (9. 2. 2022) Manželství má přímo zavedeno 33 států na světě (z toho 19 evropských). https://en.wikipedia.org/wiki/Recognition_of_same-sex_unions_in_Europe, registraci 14 států na světě (z toho 10 evropských).
V Česku byla v létě 2022 udávána podpora kolem 65 %
https://www.mindbridge.cz/cs/2023/06/13/pani-jana-jochova-v-poradu-seznam-zpravy-ptam-se-ja/ (červen, 2022) - Tento odkaz ukazuje i to, jak zavádějícím způsobem argumentuje hlavní mediální odpůrkyně svazků pro stejnopohlavní páry a jak sama ani netuší, jak výzkumy vznikají.
Jiný výzkum z léta 2023 ukázal 58 %, což ukazuje nejen na rozdílnost metodiky, ale i to, že nálada u nás je silně rozkolísaná
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3595062-snatky-stejnopohlavnich-paru-podporuje-58-procent-cechu-ukazuje-vyzkum-jeste-vetsi (21. 6. 2023) Překvapivě pro možnost adopce dítěte svého partnera nebo partnerky se jich v průzkumu vyslovilo 77 % a 63 % je pro to, aby tyto páry mohly adoptovat děti z dětských domovů, což je víc než samotná podpora sňatku. Doplňující informace https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cvvm-homosexualni-mazelstvi-adopce-deti-manzelstvi-pro-vsechny_2306211143_jgr Nejvíce lidí (83 %) podporuje registrované partnerství. V porovnání s průzkumem z roku 2019 se počet souhlasících lidí zvýšil o 8 %.
Kde je podpora téměř 85%
https://www.mindbridge.cz/cs/2022/06/09/jak-je-to-s-manzelstvim-pro-vsechny/ (15. 5. 2022). Výzkumy agentury Median z roku 2019 a 2021, ukázal, že podpora je 76% mezi lidmi ve věku 18-35 let a 80% mezi lidmi ve věku 20-29. Výzkum společnosti Mindbridge v roce 2022 naměřil 83% podporu u nejmladších respondentů.
Zároveň tato úprava zjevně nestačí
Fascinující je pseudoargument, že „homosexuálové před dvaceti lety slibovali, že nebudou chtít nic víc“, jak se objevuje v diskusích. Zaprvé, doba se mění a nová generace LGBTQ lidí i členové jejich rodin a jejich přátelé si už zkrátka myslí něco jiného a rodí se a vyrůstají stále noví lidé, kteří nikdy nebyli přítomní na žádných jednáních před dvaceti lety, takže cokoli zákulisně řečeného pro ně není nijak závazné. A zadruhé – neexistuje žádný oficiální doklad, že někdo něco takového slíbil. Nebylo to nikdy součástí jakékoli písemné dohody. Bývalý předseda Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) a pozdější Gay iniciativy v ČR, herec a dabér Jiří Hromada, tvrdí, že nesliboval, že by registrované partnerství mělo být navždy dostačující právní formou. (Sám byl pouze vůči instituci manželství skeptický, protože do něj vstupovat nechtěl.) Online rozhovor s Jiřím Hromadou z června 2006 žádný slib ani závazek neobsahuje. https://zpravy.aktualne.cz/hromada-jsme-normalni-ale-jini/r~i:article:188504/). Po letech poskytl ještě rozhovor Parlamentním listům: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Gay-aktivista-Hromada-lici-jak-se-chystal-zakon-o-registrovanem-partnerstvi-Dali-jsme-tam-ulitbu-odpurcum-a-cekali-az-ji-Ustavni-soud-zrusi-priznava-natvrdo-444332 (11.07.201) „Oni říkají, že jsme tenkrát slíbili, že už nikdy nic víc než registrované partnerství nebudeme nárokovat. Ať je to tak či tak, v podstatě k tomu stejně došlo, protože Gay iniciativa, která v roce 2006 prosadila registrované partnerství, ještě do konce roku 2006 podávala informace všem, kteří měli zájem, jakým způsobem mají lidé zákon chápat a jakým způsobem mohou lidé vstupovat do registrovaných partnerství, a pak ukončila svou činnost. Takže skutečně od konce roku 2006 tady nebyla organizace z těch, které podávaly návrh na přijetí zákona o registrovaném partnerství. Já jsem potom byl nějaké roky šéfem poradců u ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové a s paní ministryní jsme prosadili přijetí antidiskriminačního zákona, v němž registrované partnerství doznalo zhruba tři sta doplňků určitých rovnoprávných postavení vůči manželství. Tam, kde bylo v zákoně napsáno ´manželství´, bylo dodáno ´a registrované partnerství´. Ale už tu nebyla organizace, která by nárokovala adopce, takže my jsme svůj slib symbolicky splnili. Poté vznikla nová organizace Proud, organizace mladých, nová generace, ta žádný slib nedala, pokud jsme ho vůbec dali my, a ta věděla – po konzultacích s námi, že je jen jediná cesta: nějaká dvojice musí vstoupit do registrovaného partnerství, musí zažádat o adopci, všechny stupně soudů to zamítnou a až Ústavní soud tento paragraf jako diskriminační posoudí a zruší. A to se jedné dvojici podařilo a po třech letech to bylo úspěšné.“
63 % je pro to, aby tyto páry mohly adoptovat děti z dětských domovů
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3595062-snatky-stejnopohlavnich-paru-podporuje-58-procent-cechu-ukazuje-vyzkum-jeste-vetsi (21. 6. 2023). Jde o poměrně značný skok oproti výzkumu Sociologického ústavu České akademie věd z května 2019 https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4940/f9/ov190607.pdf
I mezi nimi je ale podpora více než většinová
https://www.median.eu/cs/?p=559 – Jedná se o výzkum již z června 2016.
98 % LGBTQ lidí v Česku chce „manželství pro všechny“
https://www.jsmefer.cz/vysledky_pruzkumu (6. 2. 2019) - Tuto stránku uvádím často proto, že podává nejpřehlednější informace. Pro zajímavost doporučuji zkusit prohledat stránky odpůrců „manželství pro všechny“. Obvykle neuvádějí vůbec nic, natožpak přehledně, případně se pokoušejí bez jakýchkoli důkazů a vlastních výzkumů oficiální údaje zpochybňovat. Jako i jinde jim ale chybí jakákoli data, která by naznačovala, že sami hovoří za více než naprostou pidimenšinu. Podle výzkumné zprávy "Být LGBTQ+ v Česku 2022" Národní ústav duševního zdraví a Queer Geography se nejdůležitější opatření, která by podle více než 3400 dotázaných LGBT lidí pomohla, aby se jim v Česku žilo lépe, týkají rodinného života. 98 % respondentů a respondentek má zájem o zpřístupnění manželství i gay a lesbickým párům, 97 % by si přálo také zpřístupnění adopcí pro tyto páry a 96 % by si přálo uznávání manželství pro všechny páry napříč Evropskou unií. Celou publikaci plnou zajímavých dat a zjištění najdete zde: https://lgbt-zdravi.cz/publikace
Jež z „registrovaného partnerství“ udělala „partnerství“ a přiznala LGBTQ lidem s platností od roku 2025 nějaká nová práva navíc
Rodič/parent není „breeder“ a lidská rodina není žádná chovná stanice
„Co mě na celé debatě kolem toho tématu nejvíc zaujalo, byla naprosto absurdní ideologie páně Kalouskovy strany (lidovců) a prezidenta republiky (Klause), že rodina má mít výhody, protože plodí děti, na rozdíl od homosexuálních párů. To je pojetí rodiny jako teletníku, jako místa, kde se připouštějí býci ke kravám, aby byla telata. Na tom není nic spirituálního, nic duchovního. To je opravdu materiální, družstevní pojetí rodiny. A to mě na celé diskusi nejvíc rozčilovalo.“ Václav Havel, březen 2006. Děkujeme, pane prezidente, zůstanete navždy v našich srdcích.
A bavíme se o manželstvích, ne lidech žijících „na hromádce“
Jen v Česku bylo již před více než dekádou hodně přes 2000 takových párů a je jasné, že budou jedině přibývat
Data o zhruba 2000 homoparentálních párech v ČR vycházejí ze sčítání lidu v roce 2011. Je téměř nemožné získat nyní představu, kolik jich může být dnes, protože se změnil způsob dotazování i vykazování. Odhady se pohybují spíše ke třem tisícům rodin, kde rodiče stejného pohlaví vychovávají děti. Je nutné počítat s tím, že LGBTQ páry se rozpadají podobně často (nebo i častěji) než hetero/cis páry, a to mnohdy i v důsledku legislativní a následně existenční nestability, jíž je společnost vystavuje. Proto počet oficiálně vykazovaných dětí vychovávaných v LGBTQ párech neroste tak prudce; fakticky ale stále více dětí prožilo alespoň nějakou etapu v takové konstelaci a nyní jsou vychovávané s jedním rodičem, nebo v hetero/cis páru nebo jejich rodič má partnera, s nímž nežije v jedné domácnosti, nebo se tak ani při sčítání lidu nevykazují, i když spolu žijí. Je možné, že organizace nepřející LGBTQ svazkům budou přicházet záměrně s nižšími čísly a bohužel lepší odpověď budeme mít až u dalšího sčítání lidu, kde budou lépe nadefinovány parametry.
Kde vychovávají nevlastní děti
https://www.czso.cz/csu/czso/a50041548c a https://www.novinky.cz/clanek/domaci-manzelstvi-na-ustupu-stale-vice-lidi-voli-souziti-bez-papiru-319613 (13. 8. 2015) Podle statistiky už v roce 1930 bylo v tehdejším Československu zaznamenáno 40 tisíc případů nesezdaného soužití. V roce 1970 to bylo 58 tisíc a v roce 1991 85 tisíc. Při sčítání lidu v roce 2001 bylo zaznamenáno 125 tisíc nesezdaných párů. V roce 2011 existovalo v ČR už 234 346 takových faktických manželství. V témže roce bylo přitom uzavřeno jen 45 137 formálních sňatků.
Čili toto dítě není v žádném genetickém ohledu jejím dítětem
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1hradn%C3%AD_mate%C5%99stv%C3%AD, https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/nahradni-materstvi-v-ceskem-pravu, https://www.ivf-lin.cz/nahradni-materstvi, https://www.aperio.cz/cz/clanky/nahradni-tzv-surogatni-materstvi, https://www.repromeda.cz/poskytovana-pece/nahradni-materstvi/.
Obvykle se na věc díváte trochu jinak
Rozhovor s náhradní matkou: Jak se mohla vzdát dítěte? (https://www.youtube.com/watch?v=GIW26wOqdIo, 21 minut, kanál Dva tátové, 27. 6. 2018)
Jeptišky v Belgii v druhé polovině 20. století odebraly rodičkám asi 30 tisíc dětí
Novinářka Tereza Patočková to popsala ve svém komentáři na webu Refresher velice jasně
https://refresher.cz/123169-Komentar-Slova-jsou-zbran-uprimna-soustrast-queer-lidem-nepomuze-Potrebujeme-rovna-prava (Tereza Patočková, 13. 10. 2022). Komentář neoznačuji jasně uvozovkami, neboť jeho části lehce parafrázuji a prokládám vlastními poznámkami; vše s povolením autorky.
Jakmile se však začne mluvit o LGBTQ lidech a o surogátním mateřství, jde o obchodování s lidmi
Jak málo se přitom mluví o skutečném traffickingu: dominantním důvodem pro obchodování s dětmi je sexuální vykořisťování a nucené (hetero) svatby dívek v mnoha zemích po celém světě.
Trpí více duševními poruchami a sebevražedností
The Psychosocial Health of Children Born After Medically Assisted Reproduction: Evidence from the UK Millennium Cohort Study (srpen, 2019) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6351582/
To je doložené pouze u dětí, které přímo zažily smrt svých rodičů, s nimiž někdy žily
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5720745/ (prosinec 2017)
V USA, kde je byznys s umělým oplodněním nejsilnější, činí počet takto počatých dětí mezi 1-2 %
Většinu z oněch 2-4 % nebiologických dětí tvoří děti z nevěr a poslední době se přichází na až šokující množství případů incestu
Žít normální život jako ostatní
Analýza ukázala, že legalizace stejnopohlavního manželství byla spojená s poklesem míry sebevražd mládeže o 1,191 úmrtí na 100 000 jedinců, což odpovídá snížení o 17,90 % ve srovnání s mírou sebevražd mládeže v době legalizace“ https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33812751/; další studie dělané během deseti let https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/02610151111150627/full/html Homophobia and same‐sex partnership legislation in Europe (2011); https://www.hsph.harvard.edu/news/hsph-in-the-news/same-sex-marriage-laws-linked-with-fewer-teen-suicide-attempts/ (2017); https://www.theguardian.com/us-news/2017/feb/20/drop-in-teenage-suicide-attempts-linked-to-legalisation-of-same-sex-marriage (20. 2. 2017), https://wave.rozhlas.cz/mira-sebevrazd-se-u-leseb-i-gayu-v-dansku-a-svedsku-po-legalizaci-manzelstvi-8109364 (14. 11. 2019)
Aby zákony nenarušovaly lidskou důstojnost a nevedly k vykořisťování
Surrogacy only criminalised in the context of trafficking under new proposals | Zpravodajství | Evropský parlament (europa.eu) Návrh kriminalizuje náhradní mateřství POUZE pokud je k němu žena nucena násilím či srovnatelným způsobem (a tato věc musí být prokazatelná). Nadále je ovsem legální podstoupit surogátní mateřství, pokud všichni zúčastněni jednají dobrovolně.
Mohou postihovat důsledněji současnou praxi, kdy černý trh bezpochyby existuje
Celý proces surogátního mateřství je navíc extrémně drahý a LGBTQ lidé jsou v průměru méně majetní než zbytek populace
Veřejnost na ně už neslyší
Na anti-LGBT lobby je pozoruhodné, jak si postupně přivlastňuje argumenty a pojmy, které pocházejí z feministického prostředí, jedná se doslova o únos pojmů (hijacking): https://en.wikipedia.org/wiki/LGBT_grooming_conspiracy_theory
1) Takto se část konzervativních lidí naučila používat výraz toxická maskulinita nebo toxické vztahy. Toxičtí muži jsou v jejich pojetí gayové žijící v páru a všichni queer lidé nežijící podle konvenčních vzorů. Svou existencí otravují čistotu dokonalé heterosexuality a tradiční rodiny a ničí tím zdravé jádro společnosti. Toxické je prý říkat dětem, že jsou i jiné rodinné konstelace než „máma, táta, děti“ a mohou být stejně hodnotné.
2) Stejně tak si pseudokonzervativci nesmyslně přisvojují pojem grooming. Ten se původně používá na situace, když si starší muž nebo žena postupně připravují dítě k tomu, aby ho mohli zneužívat. Je to typicky problém některých kněžích, učitelů a chlapíků, co se motají kolem nezletilých. Týká se to mužů, kteří ospravedlňují zneužívání nezletilých tím, že šlo o „vzájemnou lásku“ a „ona je velmi mentálně vyspělá“. Zkrátka, kdy se k dětem nechovají jako k dětem a připravují je předčasně na sexuální život, nebo je do něj rovnou vmanipulují. (Fakticky přitom mezi dítětem a dospělým milostný rovnoprávný vztah být nemůže, stejně tak dospělý nemá s dítětem sex, ale jde vždy o znásilnění. Dítě je v takovém nerovném postavení automaticky manipulováno, protože nemá dostatečné předchozí vztahové zkušenosti. Pojetí „normálnosti“ mu vytváří právě predátorský dospělý a dítě nemá šanci odlišit, jestli to je, nebo není normální.) Anti-LGBT lobby a pseudokonzervativci toto pojetí opět deformují a tvrdí, že LGBT páry rovnou groomují děti, jež vychovávají (i když jsou třeba částečně jejich vlastní). Podle pseudokonzervativní logiky je manipulují k homosexualitě a přijetí pedofilních sexuálních vztahů – což ale vypovídá hlavně o míře perverznosti, je se odehrává v řadách pseudokonzervativců. Nepřekvapivě většina zneužití dětí pochází od heterosexuálních mužů, kteří nejsou pedofilní, ale „jen“ testují hranice, co jim projde. Za grooming bývá označováno třeba i to, že děti navštíví nějakou akci, kde se potkají s trans nebo queer lidmi a „drag queens“ – jako by jednorázové setkání s mužem v šatech v dětech vyvolávalo takový zmatek, že potom budou chtít být LGBTQ nebo budou náchylnější ke zneužití. Přitom je to naopak – čím častěji se setkáváte s lidmi, kteří jsou jiní, tím menší zmatek, strachy a perverze v hlavě máte a nevyrostou z vás ustrašení pseudokonzervativci.
3) Jeden z nejnovějších kroků je nazývat děti, které vychovávají stejnopohlavní páry, „lidmi druhé kategorie“, protože nemají oficiálně-úředně matku a otce a upírá se jim právo na dva rodiče odlišného pohlaví. Je to přitom čistě slovní žonglování bez logiky, opory ve faktech či schopnosti pojmenovat nějaký problém. Lidmi druhé kategorie jsou LGBT lidé bez možnosti stejných práv jako heterosexuální lidé.
Česko je jednou z nejhorších zemí v Evropě, co se týče počtů dětí v dětských domovech – na adopci jich tu toužebně každý rok čekají vyšší stovky
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3318114-do-detskych-domovu-se-kvuli-pandemii-dostalo-mene-deti-na-problemy-v-rodinach-nemel (28. 5. 2021) Podle posledních statistik ministerstva školství je v Česku v dětských domovech celkem 4300 dětí ve 137 zařízeních, jejichž kapacita je naplněná na 90–95 %. https://archiv.hn.cz/c1-65704720-pary-cekaji-roky-osvojitelnych-deti-je-stale-mene V roce 2016 ministerstvo práce a sociálních věcí evidovalo 540 žádostí o adopci, osvojeno bylo ve stejném období 377 dětí. Článek přináší i podstatně vyšší údaj o množství opuštěných dětí, rozdíl však vychází z toho, že některé děti jsou odebírány biologickým rodičům přechodně. Rozhodně jsme v tom na přepočet obyvatel horší než Norové, kteří se u nás stali démonizovaným státem, jenž hromadně odebírá děti. https://www.lidovky.cz/domov/ceske-lzi-o-barnevernetu.A160220_103023_ln_domov_sij (20. 2. 2016). Připomenout si zaslouží i dehumanizující výrok poslance ODS, Marka Bendy, že „v dětských domovech žádné použitelné děti nejsou“, https://www.lidovky.cz/domov/benda-oznacil-deti-z-detskych-domovu-za-nepouzitelne-pak-couval.A140801_082427_ln_domov_sk (1. 8. 2014)
Jedná se o win-win situaci
Další námitkou proti adopci dětí LGBTQ páry je, že se potom samy častěji vyoutují jako LGBTQ. Ve skutečnosti jde jen o to, že se v tolerantnějším prostředí méně bojí coming outu a tyto coming outy odpovídají lépe reálnému a přirozenému stavu společnosti než iluzorní představě, že LGBTQ lidí je pouze kolem 4 %, i když jich je fakticky víc. Podobné faktory hrají roli i u toho, že děti vyrůstající v homoparentálních rodinách mají podle některých zjištění častěji psychické problémy. Odhlédneme-li od toho, že tyto děti jsou častěji vystavované šikaně a posměchu (což je opět problém okolní společnosti), i zde jde většinou o to, že liberálnější homoparentální rodiny více dbají na duševní zdraví a řeší jakékoli problémy. Proto se dostanou snadněji do statistik než rodiny, kde jsou duševní problémy považovány za stigma. Ostatně, v oněch výzkumech mnohdy velmi konzervativních bojovníků proti homoparentálním rodinám nejde o nic moc jiného než o stigmatizaci LGBTQ komunity. Viz třeba tento text z roku 2019: https://www.krestandnes.cz/dan-drapal-zadny-rozdil/ (V diskusi pod článkem vynikající oponentura psychologa Jiřího Procházky.)
Takže pak nikdo za nic nemohl
Kauza je popsána zde: https://www.zeny.cz/nazory-2/diskriminacni-navrh-na-zmenu-ustavy-kdo-v-cesku-opravdu-nechce-manzelstvi-pro-vsechny-2 (Nicole Princová, 22. 8. 2022) a zde: https://denikn.cz/931976/navrh-na-zakotveni-manzelstvi-v-ustave-prekrucuje-vedecke-studie-poslanci-text-zkopirovali-od-aliance-pro-rodinu/ (1. 8. 2022)
Přitom už český nestor dětské psychologie, profesor Zdeněk Matějček, dokázal, že ve výchově nezáleží na tom, kdo vychovává, ale zda v rodině panuje láska
https://www.lidovky.cz/relax/zdenek-matejcek-detsky-psycholog-ceskoslovensko-laska-deti-vychova.A220920_145858_ln_magazin_ape (Michaela Poláková, 24. 9. 2022)
Romantické představy o ´hlasu krve´ dnešní věda odsunula do říše pověr
Matějček, Z., a kol. (1999). Praha: Portál, s. 61. in Irena Sobotková, Veronika Očenášková: Pěstounská péče: o čem se mluví a o čem se nemluví. Jiný citát: „Když selže vlastní rodičovství... pojistí příroda lidské potomstvo rodičovstvím novým, stejně biopsychologickým jako to vlastní, stejně přírodním a přirozeným – ba pravějším, neboť pomáhajícím a vpravdě záchranným."
Stanovisko OSPDL (Odborné společnosti praktických dětských lékařů) z června 2022 je jasné
Děti u stejnopohlavních párů prospívají stejně dobře
https://whatweknow.inequality.cornell.edu/topics/lgbt-equality/what-does-the-scholarly-research-say-about-the-wellbeing-of-children-with-gay-or-lesbian-parents/ (2015); Můžeme připustit, že situace je ještě mnohem složitější, ale rozhodně neplatí, že by bylo prokázáno, že LGBTQ páry jsou méně kompetentní pro výchovu dětí https://echo24.cz/a/SrqEA/heterosexualni-manzelstvi-stejnopohlavni-studie-kulturni-valka (11. 8. 2022)
Doporučuji přečíst si víc o proslule zmetkovité a záměrně cinknuté studii Marka Regneruse z roku 2012
Zahraniční studie hovoří v závislosti na použitých metodách a definici domácího násilí o 11 až 35 % gay a lesbických vztahů s tímto problémem
V únoru 2024 prohlásil dlouhodobě kritizovaný a silně nekompetentní psycholog Jeroným Klimeš
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeron%C3%BDm_Klime%C5%A1#Kritika – Jedná se minimálně o šest kauz, v nichž se Klimeš projevil zjevně neodborným způsobem a znevážil obraz psychologie; kdyby někdo chtěl napsat podobnou knihu jako je tato o sexuolozích, a zaměřil se na psychology, Klimeš bude jedním z hlavních aktérů.
„Průměrný homosexuální muž má mezi stem až pěti sty sexuálními partnery”
Existuje o tom i samostatné encyklopedické heslo na RationalWiki
To je absurdní představa
https://www.heroine.cz/spolecnost/5657-novinari-titlbach-a-sichanova-o-queer-stereotypech-a-nesnesitelne-lehkosti-duhove-vlajky (20. 8. 2021). Zmiňovanou knihu si lze objednat zde: https://obchod.denikn.cz/show/47/byli_jsme_tu_vzdycky
„Kdyby mi to oznámil ve dvanácti, tak bych se to snažila řešit“
https://tv.idnes.cz/domaci/jochova-homosexualita-syn-radeji-sam.V191128_151051_idnestv_vov (28. 11. 2019) Brilantně řízná je odpověď Nikoly Viktorinové: https://denikreferendum.cz/clanek/30479-mami-dekuji-ti-ze-nejsi-jochova (2. 12. 2019) Pro úplnost dodejme, že Jana Jochová odpovídala na hypotetickou otázku a není veřejně známo, že by její syn byl gay.
Prezidentka Unie rodinných advokátů a nynější senátorka Daniela Kovářová, jež v roce 2019 prohlásila
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Byvala-ministryne-spravedlnosti-Daniela-Kovarova-o-diskriminaci-homosexualu-Nejen-oni-ale-kazdy-clovek-ji-zazil-591764 (8. 8. 2019); řadu podobných výroků zaznamenává tato anketa: https://www.ludskeprava.sk/homofob/
Vyvolávají v nich úzkosti a závislost na dopaminu
https://wave.rozhlas.cz/facebook-podle-studie-vedel-dele-nez-rok-ze-instagram-ma-dopady-na-psychiku-8580823 (21. 9. 2021) a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-data-extremne-skodlive-socialni-site-tretina-deti-celi-sikane-kvuli-vzhledu-207254 (27. 6. 2022) Objevují se samozřejmě i skeptičtější pohledy, že nelze tvrdit, že za zhoršení psychického stavu mladší generace mohou hlavně nebo výhradně sociální sítě a mobily. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pod-carou-nesvadejte-problemy-deti-na-telefony-chyba-je-jinde-250262 (20. 4. 2024). Tato kniha si nečiní nárok na definitivní postoj, jenom upozorňuje na problém, o němž má cenu mluvit. O tom, že LGBTQ rodiče mohou svou orientací „kazit děti“, nemá smysl mluvit. Dětem škodí ponižování, křik, násilí, zneužívání či zanedbávání.
Cíleně antiLGBTQ lidé snad ano
Viz vrcholně stupidní tweet „lékaře“ a certifikovaného trolla Lukáše Pollerta, jemuž unikají základy genetiky: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lukas-pollert-lgbt-vyroky.A210805_092503_domaci_vlc (5. 8. 2021)
„Nebojme se LGBT a buďme na ně milosrdní. Vždyť je to slepá vývojová větev, dlouho tu nebudou a navíc zachraňují planetu od přemnožení primátů.“ – Slepou vývojovou větví může být pouze neadaptibilní celý druh, například neandrtálci. Nikoli LGBTQ lidé, kteří se rodí stále noví, a důvody proč byly probrány výše. Homosexuální jedinci se objevují mezi všemi druhy zvířat a tyto druhy kvůli tomu nezanikají. Člověk, aby se bál dostat se pod ruce doktorovi, který nechápe základy biologie pro střední školy…