Kniha 3 03 Utopický sitcom


19. „Zdravotní a společenské nebezpečí pornografie je pranepatrné“

19. „Zdravotní a společenské nebezpečí pornografie je pranepatrné“
37
Ale ne intelekt ani jemnější emoce

Vycházím z publikace Jiřího Vaňka Estetika v proměnách prožitků (ARSCI, 2012), kde rozlišuje umění, kýč, manýrismus a pornografii právě tímto způsobem.

37
Poté přišla videoéra 80. a 90. let a následně dnešní digitální éra, kdy kromě veřejných pornostránek existují i soukromé účty pro předplatitele využívající především své smartphony než domácí počítače

PornHub uvádí, že 80 % uživatelů prohlíží stránku přes mobil, 15 % přes stolní počítač, 4 % přes tablet. https://www.xbiz.com/news/258472/pornhub-insights-releases-stats-for-2020-tech-review, detailnější statistiky o vyhledávání zde: https://www.pornhub.com/insights/2019-year-in-review#searches či ještě obecněji zde: https://www.pornhub.com/insights/

37
Porno nepochybně neustále mění svou podobu, rozhodně není stejné ani co do způsobu zobrazování, ani co do preferovaných praktik a rozšířenosti a je nesmírně kulturně specifické

Každoroční statistiky největšího serveru PornHub dávají na srozuměnou, jak se vkus v jednotlivých zemích nesmírně liší: https://www.pornhub.com/insights/2019-year-in-review#countries
Jak píše mediální teoretik Miroslav Libicher: „Dá se třeba říct, že japonská pornografie je jakýmsi zrcadlově převráceným odrazem pornografie americké. Zatímco v Americe se autocenzura vztahuje na domněle perverzní náměty a motivy (například incest), Japonsko není střídmé v zobrazování fantazií, nýbrž v samotných sexuálních praktikách. Mezi ty kontroverznější přitom řadí například i anální nebo lesbický sex.“ http://www.houpaciosel.cz/2022/02/14/slozity-svet-japonske-pornografie-yua-mikami-v-ni-predstavuje-zensky-ideal-i-pokoru/

38
Výborná přehledová publikace The Pornographic Industry (2016) od kalifornské profesorky gender studies Shiry Tarrant uvádí schválně řadu výzkumů, jejichž výsledky se nacházejí v obrovském rozptylu

The Pornographic Industry. What Everyone Needs To Know. Harvard University Press, 2016. Pakliže v této kapitole nebudu nějaké údaje zdrojovat, jsou k dohledání v této 196stránkové knize nabité 94 odkazy na další knihy, studie a rozhovory. Používám tuto publikaci jako základní referenční dílo, podobně jako v kapitole 10 používám knihu Neviditelné ženy (Invisible Women). Doporučuji též ke zhlédnutí osobní stránky autorky s přehledem jejích dalších publikací a rozhovorů: https://www.shiratarrant.com/

39
Rovněž u pornografie vlastně nevíme, s jak velkým hyperobjektem máme co do činění

Pojem hyperobjekt přebírám od filosofa Tima Mortona – jedná se o entity, přesahující míru lidské zkušenosti i naši tendenci k sebestřednosti a k uvažování v krátkém časovém horizontu. Hyperobjektem jsou jevy jako globální oteplování, počasí, teorie relativity, pandemie, komplexnost a provázanost přírodních procesů, které jsou obecně mimo naše kompetence a jejichž časový horizont je mimo zkušenost jedné generace. https://www.wired.com/story/timothy-morton-hyperobjects-all-the-way-down/ (16. 11. 2021)

41
Jejich hlavní tezí bylo, že porno není slovo, ale obrazy a činy, a že tyto obrazy nejsou žádné iluze a fantazie, ale reálné zaznamenání aktů násilí

Kriminalizovatelná definice pornografie A. Dworkin a C. MacKinnon zní: (i) „Ženy jsou prezentovány odlidštěně jako sexuální objekty, věci nebo komodity, nebo (ii) ženy jsou prezentovány jako sexuální objekty, které mají potěšení z bolesti nebo ponížení, nebo (iii) ženy jsou prezentovány jako sexuální objekty mající sexuální potěšení, jsou-li znásilňovány, nebo (iv) ženy jsou prezentovány jako sexuální objekty svázané nebo pořezané nebo zmrzačené nebo pohmožděné nebo fyzicky zraněné, nebo (v) ženy jsou prezentovány v polohách a pozicích sexuální podřízenosti, servilnosti, nebo (vi) části ženských těl – včetně, ale ne pouze vagina, prsa nebo hýždě – jsou vystaveny takovým způsobem, že jsou ženy redukovány na tyto části, nebo (vii) ženy jsou prezentovány jako kurvy z podstaty, nebo (viii) ženy jsou prezentovány v situacích penetrace objekty nebo zvířaty, nebo (ix) ženy jsou prezentovány ve scénářích degenerace, zranění, mučení, ukazovány jako nečisté a méněcenné, krvácející, pohmožděné nebo v kontextu, jenž činí tyto okolnosti sexuálními.“

44
Ženám tento přístup vyhovuje jen částečně a jen někdy (většinou v době ovulace)

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3970165/ Kim Wallen, Heather A. Rupp: Women’s Interest in Visual Sexual Stimuli Varies with Menstrual Cycle Phase at First Exposure and Predicts Later Interest. Horm Behav. 2010 Feb; 57(2): 263–268. – Podobné výzkumy operující čistě biologickým vysvětlením je ale třeba vždy brát s rezervou.

44
Naše tužby nejsou politicky korektní

Podle periodika Journal of Sexual Medicine 30 – 60 % žen má submisivní sexuální fantazie s různými formami spankingu (jednoslovný český termín „plácání“ nevystihuje šíři praktik), svazování a nucení k sexu. V některých statistikách PornHubu vychází, že uživatelky vyhledávají slova jako „tvrdý sex“, „dvojitá penetrace“, „velký pták“, „hardcore“, „gangbang“, „fisting“ o něco nebo i výrazně častěji (o 80 – 100 %) než muži. Nesmíme ale podléhat jednoduchému úsudku, že pouhé vyhledávání znamená automaticky sexuální preferenci a maximální vzrušení daných motivem. Sama technická data nic neříkají. Mnoho věcí lidé vyhledávají jen ze zvědavosti, než aby jimi byli sexuálně vzrušení (čtenářstvo této knihy jistě zkoušelo najít třeba zohavený penis Johna Wayna Bobbita zmiňovaného v kapitole 7), spoustu věcí nacházejí bez potřeby textového vyhledávání pouhým prohlížením obrazových náhledů a je otázka, zda toto umí měření zaznamenat.

44
Například portál Pornhub zaznamenává v průměru 115 milionů návštěv za den a ve stovce jeho nesledovanějších filmů pouze je v 18 % z nich zobrazen ženský orgasmus

https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00224499.2017.1332152 Consuming Ecstasy: Representations of Male and Female Orgasm in Mainstream Pornography. Léa J. Séguin, Carl Rodrigue, Julie Lavigne. 20. 6. 2017

45
Muži navíc často mívají na základě sledování porna návyk provádět sex v polohách, které nejsou pro partnerky vzrušující, ale spíš bolestivé

Tuto informaci přebírám z osobních rozhovorů socioložky Ivy Baslarové se sexuálními pracovnicemi

47
Úpadek mužského šovinismu dnes je, že muži jsou stále schopnější jako politici nebo soudci, v podstatě mají vládnout světu, ale jsou – na rozdíl od žen – bez fantazie

V jiné variaci o tom Radim Uzel mluví v textu https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-tajny-zivot-muzu-a-zen-40163517 (3. 7. 2007) „Slavný švýcarský sexuolog Willy Passini vysvětluje pomocí těchto rozdílů to, proč se muži nesrovnatelně častěji dopouštějí úchylného jednání. A proč je mezi nimi mnohem více pedofilů a nepoměrně více sexuálních násilníků. Naprostá většina žen dokáže všechny své možné úchylky ventilovat v oblasti pocitů a představ. Převážná většina mužů není takové představivosti schopná.“ Tak postopadesáté: nemá to nic co dělat se stavbou mozku a jeho předprogramovaným výkonem, dokonce ani s hormony. Je to společnost, která nás k určitému chování podněcuje nebo inhibuje. A muži se dopouštějí takového jednání tehdy a tam, kde se mužům neustále říká: „Nemůžete za to, je to ve vás uložené.“ (více viz kapitola 23)

48
Vliv porna na svou psychiku ostatně muži občas popisují a nejsou tím nadšení, protože jim to zhoršuje kvalitu vztahů

Na výpovědích téměř 200 mužů je postavena kniha Davida Loftuse Watching Sex: How Men Really Respond to Pornography, 2002

49
Což je základní definice morálního imperativu, jak ji formuloval filosof Immanuel Kant

Připusťme, že Immanuel Kant měl k sexu i masturbaci vyhýbavý vztah a pravděpodobně zemřel jako panic, jeho citovaná formulace je však obecně platná

51
Je dobré být obezřetní v přímých měřitelných dosazích

Typicky zavádějící jsou příklady „zkažených teenagerů“, kdy například zpěvačka Billie Eilish prohlásila, že má „pornem zkažený mozek“, čehož se okamžitě chytilo několik antipornografických organizací. Socioložka Kelsy Burke pak uváděla na pravou míru určité dezinterpretace: https://slate.com/human-interest/2021/12/billie-ellish-howard-stern-brain-destroyed-sex-education.html (17. 12. 2021)

51
Interdisciplinární datový výzkumník John Foubert

https://www.johnfoubert.com/is-porn-bad – Stránka nabízí odpovědi na 16 základních otázek s výčtem zhruba 130 zdrojů. Vůči práci Johna Fouberta lze namítnout, že k ní přistupuje z pozice věřícího a důsledně hledá hlavně důkazy negativního působení pornografie.

52
Na serveru PornHub bylo zabráněno nahrávat podobná videa tím, že obsah můžou přidávat jen registrovaní uživatelé, kteří se prokáží úředním průkazem identity

Tuto kauzu důkladně mapuje dokument na Netflixu nazvaný Money Shot: The Pornhub Story (2023, Pornhub: Sex, prachy a internet). Věnoval jsem se mu v tomto videu: https://www.stream.cz/kinobox/70-procent-porna-je-trestny-cin-lze-zakazat-pornhub-pta-se-dokument-na-netflixu-64584823 (2. 4. 2023). Za nejvíce alarmující pokládám citovanou pasáž mezi 10:33 až 11:33.

52
Odborný článek Deep Tags

Deep tags: toward a quantitative analysis of online pornography. Antoine Mazières, Mathieu Trachman, Jean-Philippe Cointet, Baptiste Coulmont &Christophe Prieur. Porn Studies, Volume 1, 2014. s 80-95 https://coulmont.com/articles/deep-tags/

53
Výsledkem může být i zcela absurdní situace, kdy algoritmy sociálních sítí vyhodnotí pouhá slova jako vulva či vagina, tedy anatomicky správné názvy částí ženského těla, jako pornografii a takový obsah zablokují
54
Nebo se předávkovaly drogami, jelikož nedokázaly snášet bolest, stres, ponižování na place a šikanu na sociálních sítích

Excesivně dlouhý seznam s různými příčinami smrti: https://www.iafd.com/deadporn/, kratší seznam pornohereček, jež zemřely na problémy úzce spojenými s natáčením: https://lustfel.com/dead-pornstars/

55
Za problematické považoval, že pornoherci mají „přirození veterinárních rozměrů“, produkují příliš mnoho ejakulátu a ženy mají mokrý orgasmus, což mu připadalo nerealistické

https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-radim-uzel-pornografie-poskytuje-falesny-obraz-intimniho-styku-68227 (12. 11. 2010) Jeden text za všechny; různě v nich varioval pouze to, že herce podezíral z používání maket a filmových triků. Obecně Uzlovy protesty proti ženské ejakulaci působí z dnešního pohledu zvláštně.

55
„Jsem sexuální v tom smyslu, jako byl Mozart muzikální. Veřejná sexualita pro mě byla od prvního představení tak přirozená, jako bych dýchala“

Hartley, Nina (2013). "Porn: An Effective Vehicle for Sexual Role Modeling and Education". In Taormino, Tristan; et al. (eds.). The Feminist Porn Book: The Politics of Producing Pleasure. New York: The Feminist Press.

56
Jako třeba 33letou Valentinu Nappi, jež o tom měla v roce 2019 i svůj TED talk

https://www.youtube.com/watch?v=j10BPz6Bhmk – Nappi tu pracuje především s pojmem heterotopie, jenž zavedl Michel Foucault.

56
Protože jim tyto účty byly rušeny jako „nevhodný obsah a nyní panuje mnohem více omezení“
58
Miliony, o nichž mluví Bree Olson, jsou víceméně minulostí. Jedna z nejsledovanějších internetových pornohvězd všech dob, Mia Khalifa

Jen na Twitteru Miu Khalifu ve druhé polovině roku 2022 sledovalo 4,7 milionů lidí, na Instagramu pak 27,7 milionů. V téže době byla 8. nejsledovanější pornoherečkou na PornHubu, a to přestože poslední videa natáčela v roce 2015. https://www.washingtonpost.com/business/2019/08/16/mia-khalifa-is-among-worlds-most-watched-women-yet-porn-industry-is-keeping-profits/ (16. 8. 2019).

59
Respektive neodnášejí si stejné následky

https://www.youtube.com/@offbeatme (dříve LustCast) – zachycuje řadu výpovědi hereček o mocných a nebezpečných lidech v pornoprůmyslu jako jsou Pierre Woodman, Rocco Siffredi či Max Hardcore.

61
A hlavně, prosím, ne domácí práce, tato vize soukromého pekla zaživa Radima Uzla natolik děsila, že o tom musel mluvit i v nesouvisejících případech

Jestliže na základě daného citátu máte pocit, že Radim Uzel domácí práce u mužů podporuje, počkejte si na kapitolu 22, nebo si vzpomeňte na kapitolu 12.

64
V nepornografických filmech s dějem pak jde o to, aby pohled na ženy nebyl čistě voyeuristický a ženy měly vlastní agendu a osobnost

Na tomto místě by mohlo být několikastránkové pojednání o základním pojmu feministické filmové teorie, tzv. male gaze (upřeném mužském pohledu na ženské tělo). Namísto toho nabídnu jen pár odkazů. Textové heslo: http://cinepur.cz/article.php?article=6 (říjen 200) a video esej: https://www.youtube.com/watch?v=eCPD7Mi9504 (2022)


21. „Barvoslepí se také nechlubí svým postižením“

21. „Barvoslepí se také nechlubí svým postižením“
102
Tyto extravagantní výjimky si zuřivě fotí média a vytvářejí zavádějící představy a stereotypy, jež by měl odborník naopak bořit

Neznamená to, že se pride pochody mají distancovat, extravagance je jejich součástí. Jen tito extravagantně stylizovaní lidé netvoří jádro ale sotva promile celého pochodu a každoroční debata o nich by měla utichnout; poukazem na ně nelze měřit celou komunitu. Přítomnost extravagantních lidí v průvodu je pouze důkazem tolerance LGBTQ komunity, extravagance ale není jejím hlavním definičním znakem.

102
O problémech LGBTQ komunity nikdy seriózně neuvažoval

Při psaní jsem hodně váhal, jakou použít zkratku. Nakonec jsem se rozhodl pro LGBTQ. Domnívám se, že je nutné zdůraznit ono Q jako „queer“ – divný, nezařaditelný, lidé různě fluidní, nebinární, pansexuální, zlopověstní atd. Neponechávám tedy jenom jednoduché LGBT, kde se jasně vymezují lesby, gayové, bisexuální a transgender osoby. Zároveň pro čtenářský komfort nepíšu delší verzi LGBTQIA, kde I zastupuje intersexuály a A asexuály, neboť o nich tato kapitola nepojednává. Vynechávám i znaménko plus, u nějž jsem zjistil, že řadu čtenářů a čtenářek dráždí a komplikuje jim čtení některých vět. Jsem si vědom toho, že znaménko plus (LGBT+, LGBTQ+, LGBTQIA+) značí, že existují či budou existovat další kategorie lidí, kteří nezapadají do jednoduchých forem heterosexuality nebo genderové binarity. V této kapitole se ale omezuji jen na určité osoby a vztahy.

102
Společnost stovky a tisíce let říkala homosexuálním lidem, že se za sebe mají stydět

Pojem „pride“ v angličtině znamená hrdost i pýchu. V křesťanském pojetí patří „pride“ ve smyslu nadřazené pýchy mezi sedm smrtelných hříchů (pýcha, lakomost, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost) a je z nich dokonce považovaná za nejhorší. Zároveň ale máme v dějinách mnohem starší aristotelskou tradici, kde hrdost patří k základním ctnostem. Hrdost byla i znakem rytířství ve středověku a synonymem udatnosti, boje za správnou věc. Obvykle se odlišuje pozitivní hrdost a zhoubná pýcha („hybris“ – namyšlenost, arogance).

103
Kdy se často žádá o ruku nebo stvrzuje pevnost svazku

Svátek Sv. Valentýna je obecně méně nakloněn LGBTQ párům – jakmile se objeví v reklamě na jakékoli zboží, vyvolá to vlnu pobouření a odporu; v mnoha zemích navíc jednoduše nelze žádat o ruku svého partnera. Samotný Svatý Valentin ve 3. století n. l. ale stavěl lásku nad zákony a jeho myšlení bylo předvojem pro dnešní zrovnoprávnění LGBTQ lidí (https://qspirit.net/saint-valentine-marriage-equality/ (1. 2. 2024).

104
Na ulicích se s nimi lze setkat často

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-teren-drzel-me-za-vlasy-a-bil-za-homofobni-utok-padly-nizke-tresty-218471 (5. 11. 2022, Kristýna Ciroková) Článek a desetiminutový pořad popisuje detailně tři případy fyzického napadení LGBTQ+ lidí v posledních dvou letech. Množství popsaných případů nepotvrzuje jednoduše tvrzení v textu, že se útoky dějí často (na to by nestačil ani mnohasetstránková svodka) – popisuje ale snadnost a nepředvídatelnost, s níž se dějí. Nejedná se o žádnou šikanu na zapadlých vesnicích, ale o útoky v centru hlavního města. Ostatně, sám znám případy napadení LGBTQ osob z blízkého okolí, nejsou to pro mě případy z novin.

104
Podle datové analýzy organizace Jsme fér přibylo mezi léty 2019 a 2021 útoků na sociálních sítích asi o pětinu

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lgbt-komunita-sexualita-predsudecna-nenavist-utok.A210302_144821_domaci_knn (20. 3. 2021) https://denikn.cz/1490289/nenavistne-projevy-vuci-lgbt-komunite-maji-dopady-zname-ale-i-takove-o-nichz-mnohdy-nevime/ (6. 8. 2024) Útoky proti LGBT+ jsou v celé Evropě na vzestupu. Podle studie, kterou v roce 2024 publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva (https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2024-lgbtiq-equality_en.pdf), se počet LGBTQ lidí, kteří zažili násilí motivované nenávistí, zvýšil mezi lety 2019 a 2023 z 11 % na 14 %. O rostoucím počtu útoků proti LGBTQ dříve informovaly i americké úřady. (https://thehill.com/homenews/lgbtq/4259292-fbi-crime-statistics-show-anti-lgbtq-hate-crimes-on-the-rise/, 16. 10. 2023)

104
Své pohnutky popsal v 65stránkovém manifestu ovlivněném konspiračními dezinformacemi, které léta šířili i mnozí slovenští a čeští politici v debatách o manželství stejnopohlavních párů
105
Jako je tomu v Polsku, Maďarsku, Bulharsku či Rusku v důsledku tamních zákonů, znemožňujících racionální osvětu

Děsivou situaci v Polsku popisuje v rozhovoru třeba aktivistka Agata Diduszko-Zyglewská https://www.heroine.cz/zena-a-svet/6039-misto-detskeho-psychologa-exorcista-s-polskou-aktivistkou-o-zivote-v-zemi-kde-lidska-prava-drti-vliv-cirkve (1. 10. 2021). Jaký dopad bude mít orbánovský zákon na dospívající LGBTQ lidi, analyzuje Maja Vusilović: https://a2larm.cz/2021/06/zakon-o-pedofilii-je-orbanuv-predvolebni-tah-pro-lgbtq-lidi-v-madarsku-bude-znicujici/ (18. 6. 2021). Rusko jako předvoj kulturního regresu pohledem aktivistky Jeleny Grigorjevové: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/hon-na-lgbt-v-rusku-lide-se-citi-jako-chodici-terc-a-policie-nedela-nic-rekla-seznamu-ruska-aktivistka-77224 (13. 8. 2018)

106
„Ctíme tradici, nebo rozložíme společnost“

Radim Uzel se také za svou kariéru mnohokrát vyjádřil kriticky o USA, ale nikdy o současném Rusku. USA pro něj reprezentovaly „přílišnou toleranci a bláznivý aktivismus“, zatímco represivními zeměmi jsou podle něj primárně arabské státy, východní Evropa je vyviněna. Nejspíš nejde o nic uvědomovaného, USA pouze znamenaly pro Radima Uzla při návštěvě v 90. letech kulturní šok, zbytek obstarala stará dobrá xenofobie vůči „mohamedánům“, jak často mluvil o muslimech. Slepota vůči situaci ve vlastním kulturním okruhu je ale hlavně projevem jeho lenosti. Pro ujištění – misogynie a homofobie v islámské kultuře jsou závažné problémy, ať už v daných zemích či při soužití v Evropě, o tom není sporu. Věci se komplikují ve chvíli, kdy si uvědomíme, že třeba země bývalého Sovětského svazu mají velké muslimské komunity a do toho často z druhé strany represivně působící pravoslaví. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Sexuolog-Uzel-Pred-20-lety-jsme-v-Kahire-varovali-pred-rozdilnou-plodnosti-Tam-zakazovali-kondomy-vsechny-deti-pry-byly-chtene-Dnes-prelezaji-v-Evrope-dratene-ploty-Rizena-invaze-406568 (4. 11. 2015)

106
V roce 2022 poslanec KDU-ČSL Jiří Navrátil a v roce 2023 fotbalista Jakub Jankto byli první otevření gayové ve veřejném prostoru mimo uměleckou a byznysovou sféru
106
Registrované partnerství se u nás uzákonilo až v roce 2008, více než 18 let po jiných zemích

https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_same-sex_marriage – V Dánsku bylo stejnopohlavní manželství legalizováno v roce 1989, v Norsku v roce 1993, ve Švédsku 1994, v Nizozemí 1997, v USA první státy v roce 1998, a tak dále, přičemž první formy se ale objevily již v na sklonku 70. let. Tzv. neregistrovaná kohabitace byla poprvé uznána již v roce 1979 V Nizozemí a první neoficiální sňatky, jen veřejné obřady probíhaly v 60. letech ve Švédsku.

107
Byť vyzýval k tomu, abychom je nediskriminovali

Zdroj o situaci v roce 1990 přebírám z článku v poznámce č. 7, výraz „postižení“ se objevuje v Uzlově publikaci Mýty a pověry v sexu (Práce, 1990) na s. 107. Na s. 111 stojí tato pozitivní a tehdy velmi progresivní teze: „Hlavním problémem homosexuálních lidí je jejich začlenění do společnosti tak, aby nebyli vystavováni nesmyslnému šikanování, posměchu a odsouzení. Záleží zde především na těch ostatních, heterosexuálních jedincích, na jejich míře tolerance a pochopení, na odložení falešných předsudků. Což jistě úzce souvisí s jejich poučením a vzdělaností.“

107
Homosexualita nemůže být považována za poruchu, jestliže je většina gayů se svou orientací plně spokojena a nepůsobí jim potíže

https://www.lidovky.cz/relax/lide/zemrel-psychiatr-spitzer-zasadil-se-o-vyskrtnuti-homosexuality-z-nemoci.A151228_081338_lide_ELE/ (25. 12. 2015) Různé zdroje se liší v tom, kdy byl onen krok vyjmutí homosexuality z kategorie nemocí a poruch učiněn. Některé uvádějí již rok 1973 (mělo jít o první verzi, neuznávanou širokou odbornou veřejností), jiné až 1980 (další vydání daného manuálu, který už uznala většina lékařů).

107
Vývoj k celkové rovnoprávnosti byl ale trnitý a stále není ukončený

Poznatky, jež přebírám od Michala Pitoňáka z Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ): První studie zaměřené na duševní zdraví „homosexuálů“ vznikaly již od začátku minulého století. Jejich zásadním nedostatkem byly ale značné metodologické chyby a zejména zkreslující povaha jimi shromažďovaných dat. Vše se odehrávalo ve značně předsudečné době, kdy pod tlakem kulturních norem nebyly ve společnosti tito lidé akceptováni, nehledě na to, že jejich sexuální aktivity byly konsensuální. Respondenti prvních studií byli vybíráni nejčastěji ve věznicích a psychiatrických klinikách. Taková dobová data napomohla v průběhu první poloviny minulého století vykreslovat neheterosexuální osoby jako mentálně a morálně narušené. Tyto, z dnešního pohledu politováníhodné závěry raných studií ale začaly být vyvraceny již v 50. letech 20. století, kdy například studie Evelyn Hooker ukázala, že pokud vybíráte do studií lidi kvalitně a nevybíráte si jen mezi hospitalizovanými nebo uvězněnými lidmi, argumenty pro patologizaci vymizí.

108
Nebo snad za posledních třicet či čtyřicet let vyšel jakýkoli odborný text, který by náležitě demonstroval, že homosexualita je nebezpečná úchylka, která všem škodí?

Shrnutí velkého množství odborných prací v češtině zde: https://pro-lgbt.ru/cs/762/ (17. 9. 2018)

108
„Zaujal mě coming out prezidenta Miloše Zemana ve smyslu – kdybych byl mladší, uspořádám demonstraci heterosexuálů“

Celý Zemanův výrok zní: „Mě úplně štvou ty sufražetky, to MeToo, ty Prague Pride. Jestliže je někdo příslušník té či oné sexuální menšiny, tak je to jeho interní věc. A když demonstruje, že má tuto orientaci, tak se vyvyšuje nad ostatní. Kdybych byl trochu mladší, tak zorganizuji obrovskou demonstraci heterosexuálů v Praze a budou nás miliony. A svezu autobusy a vlaky do Prahy všechny heterosexuály, aby bylo vidět, jak je to nesmyslné. Je nesmyslné, když ať už sexuální menšiny nebo sexuální většiny demonstrují, protože to je přece jejich velmi intimní záležitost, jejich právo, ale nikdo je nemá za povinnost vnímat.“ – Jedná se o učebnicové nepochopení problému visibility – veřejné viditelnosti. Ten, kdo není vidět, společensky neexistuje. Zviditelněním způsobem, jako jsou pride pochody, se nikdo nevyvyšuje, ale snaží se pouze srovnat deficit veřejné reprezentace. Jestliže prezident republiky říkal, že nemáme povinnost vnímat část spoluobčanů, dokazoval tím jenom, že nebyl prezidentem všech, vnímal pouze sám sebe a v posledních letech většinu času nejspíš už ani to.

110
Heterosexuálním cis lidem se nikdy nic takového v celých dějinách lidstva nestalo

Zde si můžete pro dokreslení základní představy přečíst devítidílné twitterové vlákno od amerikanisty Jana Beneše, jakým druhům diskriminace čelili gayové a lesby v USA od 40. do 70. let v období tzv. levandulové paniky: https://twitter.com/JanBenesAggie/status/1652195502325153792 (29. 4. 2023)

112
Existovala pouze otevřená či skrytá nenávist a v nejlepším případě ignorance; přehlížení na jedné straně a skrývání na straně druhé

Nezapomenutelný je v tomto ohledu komentář Jiřího Peňáse v Echu24, který se pokouší být soucitný, ale výsledkem veškeré marné snahy je patriarchální bullshit (https://echo24.cz/a/SH7i4/kde-ty-stare-buzny-jsou, (13. 8. 2018), jenž si vysloužil posměšnou reakci v satirické relaci Branky, body, kokoti (v knižní verzi na s. 73). https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-branky-body-kokoti/560645/branky-body-kokoti-babisi-nelzi-a-levny-najem-kdyz-budes-pritulna.html (23. 8. 2018)

114
Jiná studie z roku 2017 také říká, že muži s vyšší mírou homofobie jsou lidé nejistí si svou identitou a nejistotu si kompenzují právě šikanou a vtipy proti gayům

Zpráva: https://www.thepinknews.com/2022/12/24/homophobic-men-insecure-science/; původní výzkum: https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-017-0761-z (duben 2017); článek v češtině https://www.idnes.cz/xman/styl/sexismus-homofobie-vtipy-muznost-krize.A170429_114614_xman-styl_fro (30. 4. 2017); https://www.eurekalert.org/news-releases/540183 (20. 4. 2017). Starší studie: „Pronést homofobní narážku před zasvěcenými může být značně kontraproduktivní. Podle amerických psychologů totiž tito muži jen upozorní na své skryté homosexuální choutky. Sexuologická měření z posledních let totiž prokázala, že homofobní muži jsou velmi často přitahování homosexuální erotikou a že je vzrušují obrázky dvou milujících se mužů. (…)“
https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-homofobni-muzi-maji-casto-skryte-homosexualni-choutky-40194471 (16. 4. 2008) a https://www.psychologytoday.com/intl/blog/the-big-questions/201106/homophobic-men-are-aroused-gay-male-porn (9. 6. 2011).

116
Nejsme buď to, nebo ono, a ani nejsme všichni 50/50 bisexuální

Radim Uzel se k bisexualitě stavěl odmítavě. „Bisexualita je mýtus. Občasné lovení ve vodách pohlaví, které není vlastní mé přirozenosti, je způsobeno buď tlakem situace, nerozhodností, nebo zvídavým experimentováním. Bisexuálové jsou většinou homosexuálové, kteří se ještě nesmířili se svou orientací a často podléhají tlakům svého okolí. (…) Do sexuologické ordinace přicházejí takoví bisexuálové s nejasnou sexuální orientací a přejí si změnu.“ (http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/119933-bisexualita-jako-mytus.html, 1. 8. 2007 – v roce 2022 znějí tyto věty jako z Marsu.)

116
Dosud nikdy nebyl nalezen „gen homosexuality“

https://www.reuters.com/article/us-science-sex-idUSKCN1VJ2C3 (29. 8. 2019) Finská studie z roku 2019 na 50 tisících lidí zjistila, že se jedná o mix genetiky a vlivu prostředí. S homosexuálním chování je významně spojeno pět genetických markerů. Ty ale mají spíš menšinový vliv. Mnohem více záleží na prostředí, výchově a osobnosti jedinců.

116
Matka tak možná „vyvažuje“ míru agresivity v tlupě (v rodině) s větším počtem mužských potomků

Tuto teorii představila v pořadu Queer například evoluční bioložka Lenka Příplatová v díle nazvaném Král měl tři syny (27. 1. 2022) https://www.ceskatelevize.cz/porady/10520528904-queer/222562210900001/ V textové podobě třeba zde: https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20061111/282673272823989. Původní odborný článek devíti autorů z roku 2017 zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29229842/ K dané teorii jsem se dostal přes už citovaného Janka Růžičku, v textu využívám i jeho formulace.

117
Z žádné nelze vyvozovat, že orientaci lze změnit i potenciálním zásahem do DNA, pokud si představíme nějaký futuristický dystopický scénář na vymýcení homosexuality

https://www.osel.cz/8487-jak-se-dedi-homosexualita-muzu.html (18. 10. 2015), další verze najdete tady: https://theconversation.com/stop-calling-it-a-choice-biological-factors-drive-homosexuality-122764 (3. 9. 2019). V nejvýznamnějším biologickém časopise Nature vyšel v srpnu 2021 článek o tom, že určité genetické vzorce nabízejí stopy pro vysvětlení evoluce homosexuality https://www.nature.com/articles/d41586-021-02312-0 (23. 8. 2021). Výzkumy mozku naznačují, že se mozky homosexuálních a heterosexuálních lidí liší ve své struktuře, aktivaci a zapojení. https://www.nature.com/articles/s41598-021-84496-z (Brain structure changes associated with sexual orientation, 2021.) Vždy je nutné si uvědomit, že se předem pracuje s určitým předporozuměním tomu, co to je homosexualita a co o sobě reportují zkoumané subjekty. Vyloučit nelze ani to, že se mozky lidí obecně neustále vyvíjejí a mění, viz kapitola 15.

117
Někteří autoři mluví vyloženě o „evolučním puzzle“, kde hrají roli geny, prostředí i výchova, ale základní orientace je daná a jde pouze o to, jak se kdo projeví a jaký má styl života
119
Případně se spouští s batohem plným drog po okapu z bytu, kde probíhají homosexuální orgie, jako se to v roce 2020 přihodilo maďarskému poslanci Józsefu Szájerovi v Bruselu

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/madarsko-europoslanec-rezignace-prchal-ze-zakazane-gay-party-brusel-belgie.A201201_194151_zahranicni_kha (1. 12. 2020) Je správné dodat, že zrovna Szájer, který byl předtím dlouhá léta ženatý, byl v posledních letech naopak otevřeně gay a pouze lízal podrážky Orbánovi a zjevně se mu chtěl sepsáním zákona co nejvíc zavděčit, aby byl potom sám chráněný. Fidesz ho pak mohl používat jako „token“: podívejte se, slušní gayové jsou pro tradiční rodinu. O takto paradoxním tragikomickém osudu by mohlo vzniknout vskutku mnohovrstevnaté umělecké dílo.

120
Přitom coming out bývá pro tyto lidi očistný, šťastný a prakticky nikdy ho nelitují

https://www.quora.com/Do-you-regret-coming-out Anketa na tomto diskusním fóru obsahuje mnoho osobních příběhů od roku 2016 do roku 2021 a jediné, čeho lidé po coming outu někdy litují, byla reakce jejich rodičů. Nepříjemné může být, pokud je coming out veřejný, nejen reakce mezi příbuznými a přáteli, ale i v médiích; zde někdy přicházejí velmi tvrdé ohlasy.

120
Jsou to projekty, které řídí lidé pohánění nenávistí i sebenenávistí, jimž by stačilo chodit na standardní psychoterapie, aby se konečně dokázali přijmout takoví, jací jsou

https://www.queergeography.cz/lgbtq-psychologie/stanoviska-odbornych-spolecnosti/ Světová psychiatrická společnost: Neexistuje žádný důvěryhodný důkaz, který by prokazoval možnost vrozenou sexuální orientaci měnit. Takzvané léčení homosexuality může vytvářet prostředí, ve kterém předsudky a diskriminace vzkvétají a tyto mohou být potenciálně škodlivé. Poskytování jakékoliv intervence, jež prohlašuje, že „léčí“ něco, co není poruchou, je zcela neetické. Světová psychiatrická společnost považuje stejnopohlavní přitažlivost, sexuální orientaci a chování za normální varianty lidské sexuality. Přijímá multifaktoriální příčinnost lidské sexuality, orientace, chování a životního stylu. Světová psychiatrická společnost uznává nedostatečnou účinnost zacházení, které se pokouší změnit sexuální orientaci a zdůrazňuje škodlivost a nepříznivé důsledky takových „terapií“. Příznivci konverzních terapií často uvádějí, že i zmiňovaný psycholog Robert L. Spitzer tvrdil v roce 2001, že mluvil s desítkami homosexuálů, kteří svou orientaci změnili. (https://web.archive.org/web/20170414121527/http://www.stolaf.edu/people/huff/classes/Psych130S2012/LabDocuments/Spitzer.pdf) Problém je, že šlo o 200 telefonických rozhovorů po cca 45 minutách, kdy nemohl nijak ověřit, zda mu respondenti říkají pravdu. Sám Spitzer svůj výzkum považoval později za problematický a zavádějící a v roce 2012 se gay komunitě omluvil. (https://exgaywatch.com/2012/04/spitzer-i-owe-the-gay-community-an-apology/ a zde https://prospect.org/civil-rights/so-called-ex-gay-life/). Je dobré zdůraznit, že třeba dezinformátorka Gabriele Kuby ve své knize Globální sexuální revoluce (2012) toto zcela opomíjí a vybírá si pouze informace, které se jí hodí. Prakticky nikdy u výzkumů, které mají prokazovat něco negativního o LGBTQ komunitě, neuvádí, na kom a jak byly přesně prováděny a jakou mají výpovědní hodnotu. Pro laiky může její kniha působit přesvědčivě, nicméně pro kohokoli, kdo je ale zvyklý číst a vyhodnocovat odborné studie, jde o bolestné čtení, kdy to vypadá, že autorka buď vůbec nerozumí metodologii výzkumu, nebo záměrně lže. Její kniha je psaná až pozoruhodně naivním stylem beze stopy kritického myšlení a působí spíše jako nepovedená středoškolská seminární práce.

121
Prakticky až do přelomu 20. století byly také skoro všechny homosexuální postavy ve filmech, seriálech a románech nešťastné, zoufalé, psychicky narušené, závislé na drogách a umírající na AIDS – kdo by takový chtěl být?

Ani dnes se situace nezměnila tak, že by ve filmech „bylo příliš mnoho gayů“. V únoru 2021 Netflix zveřejnil výsledky dvouleté studie o svém původním americkém obsahu. (https://about.netflix.com/en/news/building-a-legacy-of-inclusion, 26. 2. 2021) V rozhodném období bylo pouze u 4 % filmů a 1,1 % seriálů hlavních LGBTQ postav. 4,3 % a 6,1 % filmů a seriálů je zase obsahovalo v celkovém hlavním obsazení. A jen 2 % filmů a 3,3 % seriálů mělo mluvící LGBTQ postavy. (https://www.statista.com/statistics/888267/number-of-lgbt-characters-top-movies/)

121
Básnířka a lesbická aktivistka Adrienne Rich už v 80. letech minulého století kritizovala „povinnou heterosexualitu“

Ještě radikálnější je Tara Mooknee ve svém 40minutovém komediálně pojatém videoeseji Are Straight People Ok? https://www.youtube.com/watch?v=S4xCbmCG2Rc (2. 7. 2021)

121
Nejnovější výzkumy z USA mluví o tom, že se toto číslo pohybuje mezi 5 až 7 % a počet nikoli striktně homosexuálních, ale neheterosexuálních lidí je kolem 10 až 20 % v populaci
121
U tzv. baby boomers (poválečné generaci narozené mezi lety 1946–64) se naopak za striktně heterosexuální označuje 81 % lidí

https://www.ipsos.com/en-uk/sexual-orientation-and-attitudes-lgbtq-britain (26. 6. 2020) Kolísající čísla mezi 10 % u celé populace, co není heterosexuální, a zhruba 20 % u boomers a 45 % u generace Z jsou daná tím, jak je stavěný výzkum. Něco jiného je ptát se na orientaci (vnitřně chápanou identitu) a něco jiného na zkušenosti. Mnoho lidí, co se chápou heterosexuálně, má i homosexuální zkušenosti, ať už v rámci vědomého experimentování, aktivit, kdy nebyli tak úplně při smyslech, při prostituci nebo při zneužívání a znásilnění, kdy byli v mocensky podřadné pozici. Tyto zkušenosti ale nemusí dotyční lidé chápat jako součást své identity. Stejně jako řada vyhraněně homosexuálních lidí měla vztahy a sexuální zkušenosti s lidmi opačného pohlaví, ani to z nich nečiní automaticky bisexuální osoby nebo osoby, které jsou vlastně heterosexuální a jen „sešly ze správné cesty“. Je rovněž rozdíl mezi tím cítit se někým přitahovaný a přání realizovat, proto různé výzkumy uvádějí různá čísla. Vždy ale platí, že LGBTQ lidí je mnohem více než 4 až 5 %.

121
Generace Z, nejen s ohledem na svůj věk, ale obecně, má menší počet sexuálních partnerů než baby boomers

https://www.bodyandsoul.com.au/relationships/sex/heres-the-average-number-of-sexual-partners-each-generation-has-had-in-their-lifetime/news-story/f114d63057bf898cc8581328d7f31ac5 (14. 12. 2018) Z průzkumu plyne, že sexuálně nejaktivnější byla generace X (1965–1980) a už mileniálové (1981–1996) mají partnerů méně (i když více než baby boomers). Velmi se liší počet partnerů u mužů a žen, muži jich vždy uvádějí výrazně více. Ke všem výzkumům tohoto typu lze mít skeptické námitky (probrané již ve druhé kapitole), podstatný a nezvratný je pouze trend, že ženy mají postupně více partnerů a že u nejmladší generace počet partnerů celkově klesá.

122
Registrovanému partnerství (alespoň oné verzi schválené v Česku roku 2006) ovšem chybělo minimálně dvacet důležitých parametrů, práv a výhod, které mají manželé
124
Těžko říct, komu takové možnosti připadají humánní

Jiný konkrétní příběh k vyslechnutí zde: https://twitter.com/KlaraKocmanova/status/1664575951152218112 či zde: https://www.instagram.com/p/Cs-n78dKip2/ Hana a Adéla jsou zvěčněné v úvodní ilustraci této kapitoly. Mimochodem, přiosvojení je forma adopce. Má ve finále stejný efekt jako společné adopce. Rozdíl je v tom, že přiosvojení nutí rodinu podstupovat stejný proces adopce dvakrát. Nedává smysl, že někdo tvrdí, že je "pro přiosvojení (a toto v naší legislativě stačí), ale proti společným adopcím". Jedná se opět jen o byrokratickou šikanu.

124
Brát se nemohou mentálně postižení lidé zbavení svéprávnosti, pokrevní sourozenci a rodiče s vlastními biologickými dětmi, protože při případném zplození dětí údajně hrozí riziko genetických poruch

https://www.thetech.org/ask-a-geneticist/articles/2007/ask243/ - Ne, že by tato kniha někomu takové rozmnožování doporučovala, protože tyto praktiky mají většinou násilný charakter. Čistě ze zajímavosti je ale třeba uvést, že podle studií stoupá riziko oněch genetických poruch o pouhá 2-3 %. Důvody k zákazu incestu tedy nejsou biologické, ale pouze společenské a morální.

127
Nový český Občanský zákoník a současnou definici a podobu manželství máme až od roku 2011

Uvědomuji si, že tón některých pasáží této kapitoly je ironicky provokativní, nejspíš protože schválení daného zákona pokládám za hotovou věc a necítím potřebu dělat v argumentaci jakékoli diplomatické ústupky. Nicméně, pokud chcete slyšet sadu právních argumentů, které emoce nejitří, ale naopak tlumí, doporučuji tento rozhovor z podcastu Věda na dosah: Manželství pro všechny? s Petrem Aghou o drolící se tradici, emocích místo faktů a kritice lidských práv: https://open.spotify.com/episode/6lcX1KcsZuxexUsVzMli41 (20. 9. 2022) Pořad je natolik seriózní a kvalitní, že vyhrál cenu za nejlepší podcast roku 2022.

127
Řekněme si to co nejjasněji: Žijeme v sekulárním státě a v právním systému neplatí poučky z bible

Následující linii argumentace, včetně některých formulací jsem převzal od neznámého vojína na Facebooku. Pakliže se chce přihlásit o autorství, nechť se mi ozve.

127
Jenomže lidé, kteří toto tvrdí, jsou diletanti, a ani tvrzení s „malženou“ není pravda

Důkladný rozbor k původu pojmu manželství napsali například teolog, judaista, překladatel a starokatolický kněz Petr Jan Vinš či bohemistka Martina Marie Heroldová. Vinšův příspěvek nazvaný Kdo jsou tady manželé? aneb Na okraj jedné etymologie najdete zde: https://www.facebook.com/photo/?fbid=10158968471351067&set=a.86151276066 (30. dubna 2021) Ve stručnosti dochází k tomu, že slovo „malžen“ ve staročeštině znamená pouze manžel. Tedy manželským slibem vázaný partner, ale není to určeno genderově. Stejně jako dnes jsou pouze dva manželé, nikoli ženomuž, mužožen či ženomužka, nebo co se nám kdo snaží říkat. (Pseudoargumentem s „malženou“ se uvedla ve Sněmovně hlavně poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková z Trikolory, která dokázala, že jí studium bohemistiky bylo naprosto k ničemu.) I při velmi spekulativním pátrání, z čeho pochází onen „malžen“, se dostáváme ke třem teoriím. A pouze jedna, ta nejslabší a nejkrkolomnější, mluví o onom přesmyknutí z „malžen“ na manželství. (Vinšovo detailní vysvětlení ale ukazuje, jak velmi nepravděpodobné to je.) Martina Marie Heroldová dále upozornila na to, že mnoho lidí si také plete etymologii (tzn. nauku o původu slov) a sémantiku (tj. nauku o významu). Etymologie sice nastiňuje, z čeho slovo původně pravděpodobně vzniklo (a ani tady často není výklad jednoznačný), jeho význam se ale s lety mění a posouvá. Etymologie navíc není exaktní věda, a ačkoli historickou podobu slov a jejich původ rekonstruuje pomocí morfologických či fonologických změn, často pracuje s pouhými předpoklady a lingvistickými konstrukty. (https://www.queergeography.cz/sexualni-obcanstvi/rovnost-manzelstvi/etymologie-slova-manzelstvi/, 18. 11. 2022)

128
Problém je, že občané v registrovaném svazku, jež není manželstvím, by nebyli v zahraničí uznáváni jako manželé a tím by byli kráceni na svých právech

Zabránit tomu se dá jen vystavením oddacího listu, co by registrované partnery označoval za manžele pro potřeby zahraničí, ale který nebude platný v ČR. Tím by náš stát absurdně říkal, že je právo, které uplatňuje všude jinde než u sebe doma.

129
S polyamorií se jistě otevírá úplně nová oblast

Polyamorické svazky jsou přitom díky svéprávnosti svých členů nejméně problematické. Jsou nepochybně náročné na komunikaci a toleranci a jsou náchylnější k rozpadům. Tak jako se říká, že například tantrický sex (založený na duchovním propojení) nebo sadomasochistický sex (založený na dobrovolně kooperativní dominanci a submisivnosti) jsou jakýmisi vyššími a náročnějšími formami sexu (jako autor textu to z vlastní nezkušenosti nemohu potvrdit), polyamorické vztahy jsou možná vyšší formou vedení osobních romantických vtahů. Nelze na ně nahlížet tak, že by byly principiálně podobné pedofilnímu nebo zoofilnímu chování. Spíše je to tak, že polyamorie se stala oblíbeným novodobým příkladem „dekadentního chování“. Ať už ji však chápeme jakkoli na ose žádoucí – nežádoucí, je určitě upřímnějším pojetím vztahů než běžné „podvádění za zády druhého partnera“, jež se masově praktikuje po tisíciletí.

129
Pakliže někdy v budoucnu bude polyamorie nějak uznávána oficiálně, určitě to nepůjde přes změnu definice manželství, ale bude to právě svazek jiné kategorie – registrované partnerství

Musela by existovat sada úprav u tří osob, další sada u čtyř osob, a prakticky nejde říct, kde by se počet mohl zastavit. Registrované partnerství má sloužit jako oficializace těch svazků, kde nefigurují společné děti, manželské půjčky či odpisy z daní. Je to typ svazku, kdy se jen deklaruje partnerství a k němu patří jen pár nekomplikovaných výhod, ale nelze k nim připojovat to, co je vázáno na dvě osoby. Jde tedy opět o účelové a falešné strašení „šikmou plochou“, po níž vývoj nemůže sjet.

130
Pepíček je hodný, tak dostane svobodu slova, ale Mařenka teprve až přestane vyrušovat při hodině

Tuto glosu jsem objevil na Twitteru a už si nepamatuji jejího autora.

131
Více lidí bude homosexuálních a jejich potomci nebudou umět vést heterosexuální vztahy

Ve vztazích neumí zjevně žít řada heterosexuálů z oboupohlavních rodin. Gayové a lesby hůře hledají partnery na celý život. Lze předpokládat, že se jich nově spáruje tolik, že jich bude sotva 1-2 % populace. Všichni nebudou mít děti. I kdyby všechny tyto děti neuměly vést heterosexuální vztahy, jejich množství je takové, že neovlivní momentální 50% rozvodovost jinak než na úroveň nezaznamenatelné statistické chyby. Problém není a nebude v tomto.

131
Podle výzkumné agentury NMS Market Research těchto lidí v Česku však bylo v roce 2021 už jenom 14 %

https://www.jsmefer.cz/novy_pruzkum_2021_65_procent (9. 9. 2021) - Přesněji řečeno, „striktně proti“ manželství stejnopohlavních párů bylo 14 % a spíše proti 11 %, což dělá dohromady 25 %. Proti osvojení dětí stejnopohlavními páry bylo úhrnně 35 %. Vždy jde ale o odstupňování požadavků nebo odporu; naprosto striktně odmítavé postoje jsou menšinové.

131
V roce 2023 v USA podporovalo zrovnoprávnění 63 % obyvatel, v Itálii nebo v Japonsku 74 %, v Austrálii 75 %, v Kanadě 79 %, v Německu 80 %, ve Španělsku 87 %, v Nizozemí 89 %, ve Švédsku 92 %

Viz předchozí odkaz a zde žebříček z roku 2021: https://news.gallup.com/poll/350486/record-high-support-same-sex-marriage.aspx USA v roce 1997 byla podpora jenom 27 %, roste setrvale, Podle tohoto výzkumu se ukazují čísla dokonce 70 % (a čísla se zvyšují i mezi voliči republikánů). Z výzkumu agentury NMS Market Research z července 2021 vyplývá, že manželství pro všechny celkem podporuje 65 % Čechů a Češek, 55 % podporuje také osvojení dětí gay a lesbickými páry. https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/lgbt-homosexualove-registrovane-partnerstvi-pravo-volno-nerovnost-cez.A220208_170327_ekoakcie_maz (9. 2. 2022) Manželství má přímo zavedeno 33 států na světě (z toho 19 evropských). https://en.wikipedia.org/wiki/Recognition_of_same-sex_unions_in_Europe, registraci 14 států na světě (z toho 10 evropských).

131
Jiný výzkum z léta 2023 ukázal 58 %, což ukazuje nejen na rozdílnost metodiky, ale i to, že nálada u nás je silně rozkolísaná

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3595062-snatky-stejnopohlavnich-paru-podporuje-58-procent-cechu-ukazuje-vyzkum-jeste-vetsi (21. 6. 2023) Překvapivě pro možnost adopce dítěte svého partnera nebo partnerky se jich v průzkumu vyslovilo 77 % a 63 % je pro to, aby tyto páry mohly adoptovat děti z dětských domovů, což je víc než samotná podpora sňatku. Doplňující informace https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cvvm-homosexualni-mazelstvi-adopce-deti-manzelstvi-pro-vsechny_2306211143_jgr Nejvíce lidí (83 %) podporuje registrované partnerství. V porovnání s průzkumem z roku 2019 se počet souhlasících lidí zvýšil o 8 %.

133
Zároveň tato úprava zjevně nestačí

Fascinující je pseudoargument, že „homosexuálové před dvaceti lety slibovali, že nebudou chtít nic víc“, jak se objevuje v diskusích. Zaprvé, doba se mění a nová generace LGBTQ lidí i členové jejich rodin a jejich přátelé si už zkrátka myslí něco jiného a rodí se a vyrůstají stále noví lidé, kteří nikdy nebyli přítomní na žádných jednáních před dvaceti lety, takže cokoli zákulisně řečeného pro ně není nijak závazné. A zadruhé – neexistuje žádný oficiální doklad, že někdo něco takového slíbil. Nebylo to nikdy součástí jakékoli písemné dohody. Bývalý předseda Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) a pozdější Gay iniciativy v ČR, herec a dabér Jiří Hromada, tvrdí, že nesliboval, že by registrované partnerství mělo být navždy dostačující právní formou. (Sám byl pouze vůči instituci manželství skeptický, protože do něj vstupovat nechtěl.) Online rozhovor s Jiřím Hromadou z června 2006 žádný slib ani závazek neobsahuje. https://zpravy.aktualne.cz/hromada-jsme-normalni-ale-jini/r~i:article:188504/). Po letech poskytl ještě rozhovor Parlamentním listům: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Gay-aktivista-Hromada-lici-jak-se-chystal-zakon-o-registrovanem-partnerstvi-Dali-jsme-tam-ulitbu-odpurcum-a-cekali-az-ji-Ustavni-soud-zrusi-priznava-natvrdo-444332 (11.07.201) „Oni říkají, že jsme tenkrát slíbili, že už nikdy nic víc než registrované partnerství nebudeme nárokovat. Ať je to tak či tak, v podstatě k tomu stejně došlo, protože Gay iniciativa, která v roce 2006 prosadila registrované partnerství, ještě do konce roku 2006 podávala informace všem, kteří měli zájem, jakým způsobem mají lidé zákon chápat a jakým způsobem mohou lidé vstupovat do registrovaných partnerství, a pak ukončila svou činnost. Takže skutečně od konce roku 2006 tady nebyla organizace z těch, které podávaly návrh na přijetí zákona o registrovaném partnerství. Já jsem potom byl nějaké roky šéfem poradců u ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové a s paní ministryní jsme prosadili přijetí antidiskriminačního zákona, v němž registrované partnerství doznalo zhruba tři sta doplňků určitých rovnoprávných postavení vůči manželství. Tam, kde bylo v zákoně napsáno ´manželství´, bylo dodáno ´a registrované partnerství´. Ale už tu nebyla organizace, která by nárokovala adopce, takže my jsme svůj slib symbolicky splnili. Poté vznikla nová organizace Proud, organizace mladých, nová generace, ta žádný slib nedala, pokud jsme ho vůbec dali my, a ta věděla – po konzultacích s námi, že je jen jediná cesta: nějaká dvojice musí vstoupit do registrovaného partnerství, musí zažádat o adopci, všechny stupně soudů to zamítnou a až Ústavní soud tento paragraf jako diskriminační posoudí a zruší. A to se jedné dvojici podařilo a po třech letech to bylo úspěšné.“

134
98 % LGBTQ lidí v Česku chce „manželství pro všechny“

https://www.jsmefer.cz/vysledky_pruzkumu (6. 2. 2019) - Tuto stránku uvádím často proto, že podává nejpřehlednější informace. Pro zajímavost doporučuji zkusit prohledat stránky odpůrců „manželství pro všechny“. Obvykle neuvádějí vůbec nic, natožpak přehledně, případně se pokoušejí bez jakýchkoli důkazů a vlastních výzkumů oficiální údaje zpochybňovat. Jako i jinde jim ale chybí jakákoli data, která by naznačovala, že sami hovoří za více než naprostou pidimenšinu. Podle výzkumné zprávy "Být LGBTQ+ v Česku 2022" Národní ústav duševního zdraví a Queer Geography se nejdůležitější opatření, která by podle více než 3400 dotázaných LGBT lidí pomohla, aby se jim v Česku žilo lépe, týkají rodinného života. 98 % respondentů a respondentek má zájem o zpřístupnění manželství i gay a lesbickým párům, 97 % by si přálo také zpřístupnění adopcí pro tyto páry a 96 % by si přálo uznávání manželství pro všechny páry napříč Evropskou unií. Celou publikaci plnou zajímavých dat a zjištění najdete zde: https://lgbt-zdravi.cz/publikace

134
Rodič/parent není „breeder“ a lidská rodina není žádná chovná stanice

„Co mě na celé debatě kolem toho tématu nejvíc zaujalo, byla naprosto absurdní ideologie páně Kalouskovy strany (lidovců) a prezidenta republiky (Klause), že rodina má mít výhody, protože plodí děti, na rozdíl od homosexuálních párů. To je pojetí rodiny jako teletníku, jako místa, kde se připouštějí býci ke kravám, aby byla telata. Na tom není nic spirituálního, nic duchovního. To je opravdu materiální, družstevní pojetí rodiny. A to mě na celé diskusi nejvíc rozčilovalo.“ Václav Havel, březen 2006. Děkujeme, pane prezidente, zůstanete navždy v našich srdcích.

135
Jen v Česku bylo již před více než dekádou hodně přes 2000 takových párů a je jasné, že budou jedině přibývat

Data o zhruba 2000 homoparentálních párech v ČR vycházejí ze sčítání lidu v roce 2011. Je téměř nemožné získat nyní představu, kolik jich může být dnes, protože se změnil způsob dotazování i vykazování. Odhady se pohybují spíše ke třem tisícům rodin, kde rodiče stejného pohlaví vychovávají děti. Je nutné počítat s tím, že LGBTQ páry se rozpadají podobně často (nebo i častěji) než hetero/cis páry, a to mnohdy i v důsledku legislativní a následně existenční nestability, jíž je společnost vystavuje. Proto počet oficiálně vykazovaných dětí vychovávaných v LGBTQ párech neroste tak prudce; fakticky ale stále více dětí prožilo alespoň nějakou etapu v takové konstelaci a nyní jsou vychovávané s jedním rodičem, nebo v hetero/cis páru nebo jejich rodič má partnera, s nímž nežije v jedné domácnosti, nebo se tak ani při sčítání lidu nevykazují, i když spolu žijí. Je možné, že organizace nepřející LGBTQ svazkům budou přicházet záměrně s nižšími čísly a bohužel lepší odpověď budeme mít až u dalšího sčítání lidu, kde budou lépe nadefinovány parametry.

135
Kde vychovávají nevlastní děti

https://www.czso.cz/csu/czso/a50041548chttps://www.novinky.cz/clanek/domaci-manzelstvi-na-ustupu-stale-vice-lidi-voli-souziti-bez-papiru-319613 (13. 8. 2015) Podle statistiky už v roce 1930 bylo v tehdejším Československu zaznamenáno 40 tisíc případů nesezdaného soužití. V roce 1970 to bylo 58 tisíc a v roce 1991 85 tisíc. Při sčítání lidu v roce 2001 bylo zaznamenáno 125 tisíc nesezdaných párů. V roce 2011 existovalo v ČR už 234 346 takových faktických manželství. V témže roce bylo přitom uzavřeno jen 45 137 formálních sňatků.

137
Jakmile se však začne mluvit o LGBTQ lidech a o surogátním mateřství, jde o obchodování s lidmi

Jak málo se přitom mluví o skutečném traffickingu: dominantním důvodem pro obchodování s dětmi je sexuální vykořisťování a nucené (hetero) svatby dívek v mnoha zemích po celém světě.

137
Žít normální život jako ostatní

Analýza ukázala, že legalizace stejnopohlavního manželství byla spojená s poklesem míry sebevražd mládeže o 1,191 úmrtí na 100 000 jedinců, což odpovídá snížení o 17,90 % ve srovnání s mírou sebevražd mládeže v době legalizace“ https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33812751/; další studie dělané během deseti let https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/02610151111150627/full/html Homophobia and same‐sex partnership legislation in Europe (2011); https://www.hsph.harvard.edu/news/hsph-in-the-news/same-sex-marriage-laws-linked-with-fewer-teen-suicide-attempts/ (2017); https://www.theguardian.com/us-news/2017/feb/20/drop-in-teenage-suicide-attempts-linked-to-legalisation-of-same-sex-marriage (20. 2. 2017), https://wave.rozhlas.cz/mira-sebevrazd-se-u-leseb-i-gayu-v-dansku-a-svedsku-po-legalizaci-manzelstvi-8109364 (14. 11. 2019)

138
Aby zákony nenarušovaly lidskou důstojnost a nevedly k vykořisťování

Surrogacy only criminalised in the context of trafficking under new proposals | Zpravodajství | Evropský parlament (europa.eu) Návrh kriminalizuje náhradní mateřství POUZE pokud je k němu žena nucena násilím či srovnatelným způsobem (a tato věc musí být prokazatelná). Nadále je ovsem legální podstoupit surogátní mateřství, pokud všichni zúčastněni jednají dobrovolně.

138
Veřejnost na ně už neslyší

Na anti-LGBT lobby je pozoruhodné, jak si postupně přivlastňuje argumenty a pojmy, které pocházejí z feministického prostředí, jedná se doslova o únos pojmů (hijacking): https://en.wikipedia.org/wiki/LGBT_grooming_conspiracy_theory
1) Takto se část konzervativních lidí naučila používat výraz toxická maskulinita nebo toxické vztahy. Toxičtí muži jsou v jejich pojetí gayové žijící v páru a všichni queer lidé nežijící podle konvenčních vzorů. Svou existencí otravují čistotu dokonalé heterosexuality a tradiční rodiny a ničí tím zdravé jádro společnosti. Toxické je prý říkat dětem, že jsou i jiné rodinné konstelace než „máma, táta, děti“ a mohou být stejně hodnotné.
2) Stejně tak si pseudokonzervativci nesmyslně přisvojují pojem grooming. Ten se původně používá na situace, když si starší muž nebo žena postupně připravují dítě k tomu, aby ho mohli zneužívat. Je to typicky problém některých kněžích, učitelů a chlapíků, co se motají kolem nezletilých. Týká se to mužů, kteří ospravedlňují zneužívání nezletilých tím, že šlo o „vzájemnou lásku“ a „ona je velmi mentálně vyspělá“. Zkrátka, kdy se k dětem nechovají jako k dětem a připravují je předčasně na sexuální život, nebo je do něj rovnou vmanipulují. (Fakticky přitom mezi dítětem a dospělým milostný rovnoprávný vztah být nemůže, stejně tak dospělý nemá s dítětem sex, ale jde vždy o znásilnění. Dítě je v takovém nerovném postavení automaticky manipulováno, protože nemá dostatečné předchozí vztahové zkušenosti. Pojetí „normálnosti“ mu vytváří právě predátorský dospělý a dítě nemá šanci odlišit, jestli to je, nebo není normální.) Anti-LGBT lobby a pseudokonzervativci toto pojetí opět deformují a tvrdí, že LGBT páry rovnou groomují děti, jež vychovávají (i když jsou třeba částečně jejich vlastní). Podle pseudokonzervativní logiky je manipulují k homosexualitě a přijetí pedofilních sexuálních vztahů – což ale vypovídá hlavně o míře perverznosti, je se odehrává v řadách pseudokonzervativců. Nepřekvapivě většina zneužití dětí pochází od heterosexuálních mužů, kteří nejsou pedofilní, ale „jen“ testují hranice, co jim projde. Za grooming bývá označováno třeba i to, že děti navštíví nějakou akci, kde se potkají s trans nebo queer lidmi a „drag queens“ – jako by jednorázové setkání s mužem v šatech v dětech vyvolávalo takový zmatek, že potom budou chtít být LGBTQ nebo budou náchylnější ke zneužití. Přitom je to naopak – čím častěji se setkáváte s lidmi, kteří jsou jiní, tím menší zmatek, strachy a perverze v hlavě máte a nevyrostou z vás ustrašení pseudokonzervativci.
3) Jeden z nejnovějších kroků je nazývat děti, které vychovávají stejnopohlavní páry, „lidmi druhé kategorie“, protože nemají oficiálně-úředně matku a otce a upírá se jim právo na dva rodiče odlišného pohlaví. Je to přitom čistě slovní žonglování bez logiky, opory ve faktech či schopnosti pojmenovat nějaký problém. Lidmi druhé kategorie jsou LGBT lidé bez možnosti stejných práv jako heterosexuální lidé.

138
Česko je jednou z nejhorších zemí v Evropě, co se týče počtů dětí v dětských domovech – na adopci jich tu toužebně každý rok čekají vyšší stovky

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3318114-do-detskych-domovu-se-kvuli-pandemii-dostalo-mene-deti-na-problemy-v-rodinach-nemel (28. 5. 2021) Podle posledních statistik ministerstva školství je v Česku v dětských domovech celkem 4300 dětí ve 137 zařízeních, jejichž kapacita je naplněná na 90–95 %. https://archiv.hn.cz/c1-65704720-pary-cekaji-roky-osvojitelnych-deti-je-stale-mene V roce 2016 ministerstvo práce a sociálních věcí evidovalo 540 žádostí o adopci, osvojeno bylo ve stejném období 377 dětí. Článek přináší i podstatně vyšší údaj o množství opuštěných dětí, rozdíl však vychází z toho, že některé děti jsou odebírány biologickým rodičům přechodně. Rozhodně jsme v tom na přepočet obyvatel horší než Norové, kteří se u nás stali démonizovaným státem, jenž hromadně odebírá děti. https://www.lidovky.cz/domov/ceske-lzi-o-barnevernetu.A160220_103023_ln_domov_sij (20. 2. 2016). Připomenout si zaslouží i dehumanizující výrok poslance ODS, Marka Bendy, že „v dětských domovech žádné použitelné děti nejsou“, https://www.lidovky.cz/domov/benda-oznacil-deti-z-detskych-domovu-za-nepouzitelne-pak-couval.A140801_082427_ln_domov_sk (1. 8. 2014)

138
Jedná se o win-win situaci

Další námitkou proti adopci dětí LGBTQ páry je, že se potom samy častěji vyoutují jako LGBTQ. Ve skutečnosti jde jen o to, že se v tolerantnějším prostředí méně bojí coming outu a tyto coming outy odpovídají lépe reálnému a přirozenému stavu společnosti než iluzorní představě, že LGBTQ lidí je pouze kolem 4 %, i když jich je fakticky víc. Podobné faktory hrají roli i u toho, že děti vyrůstající v homoparentálních rodinách mají podle některých zjištění častěji psychické problémy. Odhlédneme-li od toho, že tyto děti jsou častěji vystavované šikaně a posměchu (což je opět problém okolní společnosti), i zde jde většinou o to, že liberálnější homoparentální rodiny více dbají na duševní zdraví a řeší jakékoli problémy. Proto se dostanou snadněji do statistik než rodiny, kde jsou duševní problémy považovány za stigma. Ostatně, v oněch výzkumech mnohdy velmi konzervativních bojovníků proti homoparentálním rodinám nejde o nic moc jiného než o stigmatizaci LGBTQ komunity. Viz třeba tento text z roku 2019: https://www.krestandnes.cz/dan-drapal-zadny-rozdil/ (V diskusi pod článkem vynikající oponentura psychologa Jiřího Procházky.)

139
Romantické představy o ´hlasu krve´ dnešní věda odsunula do říše pověr

Matějček, Z., a kol. (1999). Praha: Portál, s. 61. in Irena Sobotková, Veronika Očenášková: Pěstounská péče: o čem se mluví a o čem se nemluví. Jiný citát: „Když selže vlastní rodičovství... pojistí příroda lidské potomstvo rodičovstvím novým, stejně biopsychologickým jako to vlastní, stejně přírodním a přirozeným – ba pravějším, neboť pomáhajícím a vpravdě záchranným."

140
Děti u stejnopohlavních párů prospívají stejně dobře

https://whatweknow.inequality.cornell.edu/topics/lgbt-equality/what-does-the-scholarly-research-say-about-the-wellbeing-of-children-with-gay-or-lesbian-parents/ (2015); Můžeme připustit, že situace je ještě mnohem složitější, ale rozhodně neplatí, že by bylo prokázáno, že LGBTQ páry jsou méně kompetentní pro výchovu dětí https://echo24.cz/a/SrqEA/heterosexualni-manzelstvi-stejnopohlavni-studie-kulturni-valka (11. 8. 2022)

142
V únoru 2024 prohlásil dlouhodobě kritizovaný a silně nekompetentní psycholog Jeroným Klimeš

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeron%C3%BDm_Klime%C5%A1#Kritika – Jedná se minimálně o šest kauz, v nichž se Klimeš projevil zjevně neodborným způsobem a znevážil obraz psychologie; kdyby někdo chtěl napsat podobnou knihu jako je tato o sexuolozích, a zaměřil se na psychology, Klimeš bude jedním z hlavních aktérů.

145
Vyvolávají v nich úzkosti a závislost na dopaminu

https://wave.rozhlas.cz/facebook-podle-studie-vedel-dele-nez-rok-ze-instagram-ma-dopady-na-psychiku-8580823 (21. 9. 2021) a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-data-extremne-skodlive-socialni-site-tretina-deti-celi-sikane-kvuli-vzhledu-207254 (27. 6. 2022) Objevují se samozřejmě i skeptičtější pohledy, že nelze tvrdit, že za zhoršení psychického stavu mladší generace mohou hlavně nebo výhradně sociální sítě a mobily. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pod-carou-nesvadejte-problemy-deti-na-telefony-chyba-je-jinde-250262 (20. 4. 2024). Tato kniha si nečiní nárok na definitivní postoj, jenom upozorňuje na problém, o němž má cenu mluvit. O tom, že LGBTQ rodiče mohou svou orientací „kazit děti“, nemá smysl mluvit. Dětem škodí ponižování, křik, násilí, zneužívání či zanedbávání.

145
Cíleně antiLGBTQ lidé snad ano

Viz vrcholně stupidní tweet „lékaře“ a certifikovaného trolla Lukáše Pollerta, jemuž unikají základy genetiky: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lukas-pollert-lgbt-vyroky.A210805_092503_domaci_vlc (5. 8. 2021)
„Nebojme se LGBT a buďme na ně milosrdní. Vždyť je to slepá vývojová větev, dlouho tu nebudou a navíc zachraňují planetu od přemnožení primátů.“ – Slepou vývojovou větví může být pouze neadaptibilní celý druh, například neandrtálci. Nikoli LGBTQ lidé, kteří se rodí stále noví, a důvody proč byly probrány výše. Homosexuální jedinci se objevují mezi všemi druhy zvířat a tyto druhy kvůli tomu nezanikají. Člověk, aby se bál dostat se pod ruce doktorovi, který nechápe základy biologie pro střední školy…