Velmi
pozdni.cz

Kniha 3 03 Utopický sitcom

Kapitoly

Vše Kapitoly

18. „Polonahá dívka zvýší prodej nového vozidla“

18. „Polonahá dívka zvýší prodej nového vozidla“
14
Aspoň tak to vyplývá z knihy Užitečné pohlaví (2012), v níž měl Radim Uzel potřebu vyjadřovat se k reklamám

I tentokrát jde o opakování výroků z dávné minulosti, z knihy Otázky ženské přitažlivosti (1995), s. 105.

14
Vyvolala mocnější rozruch než všechny ročníky anticeny Sexistické prasátečko

https://www.prasatecko.cz/ Anticena Sexistické prasátečko po deset let upozorňovala na neetické reklamy, které různými způsoby diskriminují ženy a/nebo muže. V roce 2018 už podle organizátorek z Nesehnutí naplnila svůj hlavní účel, kterým bylo rozvířit v Česku debatu o sexismu. Lidé si začali všímat sexismu v reklamě i kolem sebe, a proto měly pocit, že je čas posunout se dál.

16
Určitou ideologii většina lidí přijala za svou a bere ji jako normální, prakticky neviditelnou a nezpochybnitelnou

V kapitole 8 je pojem ideologie rozebírán ještě podrobněji.

17
Mají být štíhlé, totálně hladké

Gillette dosud hlavně úkolovala ženy – holte se co nejvíce a všude. A skutečně, ona móda totálně hladké ženské kůže nevznikla spontánně a nemá nic společného se zdravím, hygienou nebo objektivními estetickými zákonitostmi (jako je symetričnost nebo „zlatý řez“), ale byla vymyšlena ve 20. letech čistě jako komerční tah a zabralo to asi třicet let přesvědčit ženy, aby to braly jako standard. (https://www.vox.com/2015/5/22/8640457/leg-shaving-history)

18
A do toho být živoucím ekvivalentem či suplementem pračky, ledničky, žehličky a vysavače

Doporučuji podívat se na edukativní skeč Lucie Jarkovské nazvaný Myčka, pračka, manželka aneb Příklady domácích spotřebičů ze středoškolské fyziky. https://www.youtube.com/watch?v=Q8vwq-BsKpo (2021)

22
Poznámkový aparát ukazuje řadu příkladů

http://www.genderads.com/styled-13/photos-58/ Širokou škálu spojení ženského těla a smrti v reklamách najdeme právě zde. Noha v punčochách oběšená na provaze, z mlýnku na maso trčí ženské nohy, ženské nohy vyčuhující z rakve nebo mrtvolně z kufru auta, ženy v nepřirozeně zkroucených mrtvolných polohách na schodištích, žena visící ze skály, na jejímž vrcholku klábosí muži. https://www.businessinsider.com/sex-violence-against-women-ads-2013-5#belvedere-double-failed-when-it-stole-this-still-from-a-comedy-video-on-youtube-and-added-some-offensive-text-the-company-apologized-and-made-a-donation-to-a-womens-charity-6

23
O čem psal už sociolog Erving Goffman v roce 1979 v knize Gender Advertisements (Reklamy na gender)

Na následujících řádcích cituji a parafrázuji mj. i bakalářskou práci Lindy Víznerové: Co ženy chtějí? Mediální reprezentace maskulinit v ženském lifestylovém magazínu Elle. (2021, Univerzita Hradec Králové, studijní obor sociologie)

23
„Zobrazit člověka jako věc je prvním krokem k tomu začít se k němu jako k věci chovat“

Jean Kilbourne. Killing Us Softly 3: Advertising Image of Women. Media Education Foundation [vid 2020-07-12]. Dostupné z: https://thoughtmaybe.com/killing-us-softly/

24
Problém je, že reklam tohoto typu za svůj život vidíme desetitisíce

https://www.zippia.com/advice/advertising-statistics/ - Běžný uživatel internetu viděl v roce 2023 kolem 1700 bannerů denně (většinu tedy ani nezaznamená); ale v kombinaci s tím, co vidí na ulicích, MHD, televizi a slyší v rádiu, se dostáváme na mnohem vyšší čísla. https://www.gradschools.com/degree-guide/how-many-ads-do-you-see-each-day Čísla stoupají až k tomu, že jsme vystaveni nedobrovolně až 5000 reklam denně, s tím, že videospotů vidíme kolem 30-40 denně a dobrovolně klikneme na 10-12 reklam měsíčně. I když většinu reklam nevidíme celých, vytvářejí na nás značný informační tlak a způsobují přehlcení.

25
V níž vypráví příběh v oblouku od „represe po obsesi“

Rodger Streitmatter. Sex Sells!: The Media's Journey From Repression To Obsession. Basic Books, 2004.

25
Reklama je příkladem magického a mytologického myšlení

Vynikající vtipné eseje na toto téma sepsal francouzský sémiotik Roland Barthes v knížce Mytologie (zmiňované již v kapitole 13). https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%BDtus_(Roland_Barthes) „Mýtus je určitá promluva. Jde o sdělení, které má svá specifika. Mýtem může být de facto vše: sdělení ústní či psané, konkrétněji fotografie, film, divadlo, reportáž, sport, článek, reklama a podobně. Mytická promluva je vytvořená z materie, která je již zpracovaná s ohledem na danou komunikaci. Tato promluva je definovaná svou intencí daleko víc než svou doslovností. (...) Ve společnosti existuje mnoho mýtů, které se snaží působit přirozeným dojmem, tedy tak, jako by zde byly odjakživa. Je to například mýtus ideální ženské postavy (propagace štíhlých modelek, reportérek a podobně), jehož kořeny se do lidských myslí mohou dostat už v dětství, kdy děvčata dostávají štíhlé panenky Barbie. Dalšími příklady mohou být mýty ideální rodiny, úspěchu (zde například tzv. american dream) a podobně.“

26
Předmětem touhy není věc sama, ale emoce, kterou vyvolá její vlastnictví, konzumace či používání

Poučenější publikum nejspíš pozná, že parafrázuji slavnou pasáž z filmu Perverzní průvodce ideologií (2012), kde lacanovský filosof Slavoj Žižek analyzuje komoditní mystérium Coca-Coly a čokoládového vajíčka Kinder Surprise.

29
Kde něco takového viděl Radim Uzel v roce 2018, když tyto nesmysly psal?

Většina lidí je dnes naopak překvapena, jak hloupé, nevkusné a ponižující reklamy se dřív dělaly, protože si málokdo všímá jemných každodenních posunů. Libanonský fotograf Eli Rezkallah přefotil v roce 2021 několik slavných reklam ze 40., 50. a 60. let, kde prohodil mužské a ženské role, čímž už beztak absurdní tehdejší slogany nabyly na ještě větší bizarnosti. https://brightside.me/inspiration-relationships/a-photographer-created-a-reshoot-of-ads-from-the-1950s-to-show-how-the-world-has-changed-442810/

30
Jakousi tečku za jednou etapou představuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z května 2021, že sexistická reklama je nepřípustná a trestná

https://www.respekt.cz/tydenik/2021/19/lacine-a-protizakonne (Silvie Lauder, 9. 5. 2021). Přebírám znění odstavce bez použití uvozovek. Dalším zlomovým případem je tento: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-pokuta-za-nahou-zenu-v-reklame-plati-je-to-nedustojne-rozhodl-spravni-soud-40410785 (6. 10. 2022) Nejvyšší správní soud (NSS) s konečnou platností potvrdil pražské firmě Kalup Machines pokutu 20 000 korun za nedůstojné zobrazení ženy v reklamě na motorkářské oblečení. Na jednom záběru nahá žena se stínidlem na hlavě znázorňovala stojací lampu, na druhém klečela na zemi, na zádech měla skleněnou desku stolku a na hlavě helmu. (…) Nahé ženy v dané reklamě podle soudu nemají racionální opodstatnění a jsou redukované do podoby prázdné tělesné schrány, která nahrazuje nábytek. Popření ženy jako lidské bytosti a její stylizování do nepřirozených a nedůstojných pozic je podle soudu v přímém rozporu s vyobrazením mužů, kteří jsou na stejných záběrech oblečení a nemají zakryté obličeje.

32
Erotika ve filmu vyznívá přirozeně, pokud je navázána na „eroteticky“ strukturované vyprávění

Erotetická logika (nebo erotematická l. nebo interrogativní l.) je část logiky, která zkoumá věty, pomocí nichž vyjadřujeme otázky. Základním principem je, že otázka, vyjádřená tázací větou, je současně i jistou informací. Ve filmové teorii vyprávění s tímto konceptem pracují autoři jako Noël Carroll či Kristin Thompson.

22. Uklidit, uvařit, nezatěžovat starostmi a nechat se znásilnit

22. Uklidit, uvařit, nezatěžovat starostmi a nechat se znásilnit
149
z tohoto vystoupení vzniknul dlouhý zápis na webu

https://www.laznetrebon.cz/cz/o-nas/vyznamni-hoste/mudr-radim-uzel-csc (Rozhovor není datovaný; podle indicií z jiných rozhovorů na webu, které zmiňují olympiádu v Londýně nebo zvolení papeže Františka, můžeme odhadovat dataci rozhovoru s R. U. mezi roky 2012 a 2013. Z jiných dat lze zjistit, že stránka začala být listována na Googlu v roce 2012 a nový vývojář ji aktualizoval v roce 2015.)

151
chceme někomu beztrestně ublížit a vyjevit svou frustraci

Existují v zásadě tři teorie humoru a komiky.
1) Teorie superiority vidí příčinu a podstatu komiky v získávání převahy nad někým druhým prostřednictvím jeho zesměšňování. Smějící se člověk se tedy cítí nadřazeným. (Poprvé s touto myšlenkou přišel filosof Thomas Hobbes.)
2) Teorie rozporuplnosti či neshody předpokládá, že humor je daný nesouladem nevhodných situací, jevů či věcí a vychází z nelogičnosti nebo z něčeho velmi neobvyklého, zvláštního či neslučitelného. (Tuto linii razili různými způsoby filosofové Immanuel Kant a Arthur Schopenhauer.)
3) Teorie relaxace vychází z psychofyziologické podstaty a přirozené lidské potřeby uvolnit se a osvobodit se od napětí a přebytečných psychických energií. Humor a smích jsou jedním ze způsobů, jak docílíme uvolnění napětí. Z osobních i společenských důvodů nemůžeme vyjádřit některé myšlenky a pocity. Tyto zadržované mentální pochody, které nemohly být projeveny přirozeně, pak člověk ventiluje pomocí smíchu podpořeného vtipem. Často zadržované a nevyjádřené vnitřní pochody jsou například sexuální impulzy nebo pud k agresi. (Tuto teorii formuloval Sigmund Freud.)

152
píše-li o něčí „prostoduchosti“, vždy jsou to ženy

V knize Zvíře nadržené na s. 7–8 píše:
„Před významem slova ‚sex‘ váhala nedávno i angličtiny neznalá turistka přistávající letadlem na londýnském letišti Heathrow. Dostala od stevardky palubní průvodku, tedy jakýsi krátký dotazníček, kde vyplňuje jméno, bydliště a ‚sex‘. Ti indiskrétní Angličané totiž ještě nedávno, v dobách před utajováním, chtěli vědět, zda jste muž, nebo žena. Bohužel to dnes už mnozí cestující ani nevědí. Jak snadné to bylo ještě před několika lety. Napsali jste prostě ‚male‘ nebo ‚female‘, nebo M či F. Prostoduchá Češka je překvapena, že soused píše ‚male‘, a hned přemítá, co má asi malého. V rozpacích pak do rubriky napíše ‚2x týdně‘. Naivně se domnívá, že slovem ‚sex‘ se pátrá po rozměrech genitálu či po frekvenci pohlavních styků.“
I tuto historku při jiné příležitosti líčí, jako by u ní byl přímo přítomný a byl to on, kdo je podezírán z vlastnictví malého přirození. I zde ponechá adjektivum „prostoduchá“, a dokonce začne generalizovat o prostoduchosti Češek obecně. Vtip s „male/malé“ pak v knize Zvíře nadržené pro jistotu zopakuje ještě jednou.

152
o čemž opakovaně lká jako o nesmírném utrpení

„České dráhy přišly zase nedávno s nápadem zřízení speciálních železničních kupé pouze pro ženy. Jak už jsme si dříve řekli, prý to ženy vyžadují z důvodu zvýšení své bezpečnosti před mužskou agresí. Nevím, kolik podnikatelských nápadů a obchodních rozhodnutí se v takovém železničním vagóně zrodí. Obávám se však, že myšlenka ženské vlakové separace nepadne na příliš úrodnou půdu. Zavání totiž tak trochu nenápadným průnikem železniční islamizace. Ještěže ty cestující ženy nemusí být zahaleny. (…) Uvítal bych raději železniční vozy pro muže. Byl bych tam aspoň v klidu. Mohl bych si číst a třeba luštit křížovku nebo sudoku. To dámské neustálé brebentění a nekonečné diskuze o ničem mě totiž v této bohumilé činnosti často ruší.“ (Zvíře nadržené, 2020, s. 112)
Uzlův stařecky nerudný výlev je o to stupidnější, že segregace vozů pro muže a ženy nemá vůbec kořeny v islámské kultuře, ale ve viktoriánské éře. V moderní době pak byly průkopníky této praxe země jako Japonsko a Tchaj-wan či Mexiko a Brazílie. https://en.wikipedia.org/wiki/Women-only_passenger_car. Feministkami přitom tato praxe není jednoznačně pozitivně přijímaná: https://www.theguardian.com/commentisfree/2016/may/04/women-only-train-carriages-what-a-ridiculously-regressive-idea. (4. 5. 2016)

152
snaží se to pseudovědecky dokazovat

Činí tak s odvoláním na jinou „nezpochybnitelnou autoritu“, tedy muže, který neměl žádnou kompetenci mluvit o kognitivních vlastnostech mužů a žen: „Endokrinolog Jaromír Janata však doporučuje určitou opatrnost: ženy se často smějí spíše proto, aby se zalíbily svému protějšku, než proto, že vtipu skutečně porozuměly.“ (Užitečné pohlaví, s. 112) Jaromír Janata (nar. 1931) je autorem knihy Dvojí svět (1999), kde se na 158 stranách snaží analyzovat „rozdíly mezi genově podmíněným chováním žen a mužů, mezi ženským a mužským principem i mezi chováním větších společenství (národů) ovládaných tím či oním principem.“
Z dnešního pohledu jde o vědecky i názorově překonaný text plný zavádějících, nezdůvodňovaných tvrzení. Genově přitom nezdůvodňuje prakticky nic, je to jen prázdný rétorický obrat. Pro Radima Uzla jde ovšem zjevně o vrchol lidského uvažování. Možná proto, že Janatova kniha je jen o malý krůček dál než jeho tvorba a o moc dál už nedohlédnul. Nejspíš proto ani nikdy věcně nereagoval na feministickou kritiku svých postojů, protože by to od něj vyžadovalo udělat o jeden či dva mentální kroky víc.

152
výzkumy na toto téma ukazují velmi odlišnou realitu

„O některých lidech se říká, že mluví rychleji, než myslí. Samozřejmě to může platit i o určitých mužích, naprostá většina žen však v rychlosti svého jazyka nesporně nad muži vítězí.“ (Užitečné pohlaví, s. 111)
Obecně vzato, rychleji mluví, než myslí hloupí lidé. Rychlost jazyka je jinak individuální, závisí na kultuře, etniku a povaze jazyka samotného spíš než na jednotlivci nebo pohlaví. Japonština, španělština, francouzština a italština jsou velmi rychlé, naopak pomalá je mandarínština. (viz https://thelanguagenerds.com/2019/list-of-the-fastest-spoken-languages-in-the-world/)
Studie, které eviduje třeba diskusní fórum Quora (https://www.quora.com/Do-women-tend-to-talk-faster-than-men-If-so-why) přitom říkají, že se rychlost řeči proměňuje s věkem. U malých dětí mluví rychleji dívky, u starších lidí naopak muži.
Rozdíly jsou rovněž v profesích. Celkově ale muži mluví o něco rychleji než ženy (viz http://itre.cis.upenn.edu/~myl/languagelog/archives/003423.html).
Už studie z roku 1993 také dokazuje, nakolik je zásadní, že muži a ženy vnímají jinak rychlost mužské a ženské řeči. Pokud se měří objektivně počet slov za minutu, pauzy mezi slovy a podobně, je zjevné, že rozdíly nejsou velké. Muži mluví o něco rychleji. Ale falešným a subjektivním přetrvávajícím dojmem mužů je, že ženy mluví rychleji. Říkejme tomu třeba patriarchální kognitivní zkreslení. (viz https://link.springer.com/content/pdf/10.3758/BF03337341.pdf)

153
Nebo se postříkat nějakým smradem, který milenčin pach překryje.“ (Životopis bez cenzury, s. 225)

S milenkami radí i dále: „Prostřednictvím čichu může docházet také k jednomu velice zajímavému úkazu, a tím je prapodivná synchronizace menstruačního cyklu v ženských kolektivech. Tak třeba na dívčím internátu dojde záhy u dívek ubytovaných v jedné místnosti k prapodivnému jevu, že se menstruace dostavuje u všech společně ubytovaných najednou. A to se ty slečny vůbec nemusí ani vzájemně přímo očichávat, stačí, když spolu nocují v jedné místnosti. Ke stejnému úkazu dochází prý i v orientálním harému, kde současně menstruují všechny společně ubytované manželky. Středoevropský muž, který může mít své sexuální partnerky ubytované na různých místech a v různých domácnostech, je pochopitelně takovéto synchronizace svého pomyslného harému ušetřen.“ (Užitečné pohlaví, s. 69)

154
neberte se, když se nenávidíte. Problém vyřešen

Jedná se vskutku o zvláštní fenomén rozšířený v celé západní kultuře – viz stránka Why get married, if you hate your spouse (https://www.facebook.com/groups/127092444550851/).
Typickým „vtipem“ na toto téma je: „Každá žena je povinná vařit pro svého muže. Vyplývá to z obsahu Ženevské dohody, že každý vězeň má právo na teplé jídlo.“ Tento hloupý canc zveřejnila na svých sociálních sítích např. TV Óčko v červenci 2022. Nejedná se tedy o něco, co by zemřelo spolu s normalizací.
Facebookové stránky s „křesťanským humorem“ zase postují příspěvky typu: „Když bůh stvořil muže, oddechl si. Když stvořil ženu, už si neoddechl. Nikdy, nikdo.“ https://www.facebook.com/photo/?fbid=1954756384718171

157
z některých knih psychologa Miroslava Plzáka je dodnes možné vydolovat něco použitelného

Plzákova rétorika zní přijatelněji v jeho pozdních textech po roce 2000 (např. Žena a muž – Teorie a praxe manželského soužití, 2004), kde pracuje s různými komunikačními situacemi. Naopak v 70. a 80. letech především jeho projevy v televizi byly nesmírně stereotypní a šovinistické. Viz televizní dokumentárně naučný cyklus Kronika orgasmu (2022), 6. díl s názvem Jak se mluvilo o sexu? https://www.ceskatelevize.cz/porady/14708002300-kronika-orgasmu/222562280110006/

157
s úmornou doslovností vychází z psychologa Stanislava Kratochvíla

Stanislava Kratochvíla jsem se pokoušel opakovaně kontaktovat, vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu však rozhovor nebyl možný. Vycházím tedy z jeho knihy Manželská a párová terapie (Portál, 2009) a z citovaného rozhovoru.

159
ženy reálně investují více peněz do potomků než muži

Řada studií a metastudií k tomuto: https://carlsonschool.umn.edu/sites/carlsonschool.umn.edu/files/2018-10/nikiforidis_et_al-2018-journal_of_consumer_psychology_1.pdf (2018) a https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/2332858416644180 (8. 6. 2016)
Zajímavá je hlavně studie z konce 90. let z Británie, kde se zjistilo, že když kontrola domácího rozpočtu nad tím, co se utrácí za děti, přejde z mužů na ženy, tak se do jejich prosperity investuje více peněz.

160
Sociolingvistka Deborah Cameron tyto totální bludy cupuje na kousíčky

Deborah Cameron: Mýtus o Marsu a Venuši. Filosofia 2018, s. 122-125.

163
Spisovatelka a právnička Eve Rodsky ve své knize Fair play (2019)

https://www.heroine.cz/vztahy-a-sex/6120-nejde-o-to-kdo-vynese-kos-ale-kdo-na-to-mysli-mentalni-zatez-je-neviditelna-domaci-prace (Tereza Semotanová, 7. 10. 2021) Kniha Fair Play vyšla i česky pod pitomým názvem Supermatky nemusí být šílené (Pragma, 2020). Další vhodnou literaturou můžou být All the Rage: Mothers, Fathers, and the Myth of Equal Partnership (2019) od Darcy Lockman a Fed Up: Emotional Labor, Women, and the Way Forward (2020) od Gemmy Hartley.

165
„Muž, který si slzami vynucuje nějaké chování nebo jednání, je vzácnější než bílá vrána“

https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/zenske-slzy-jako-citove-vydirani-a-manipulace-40167933 (21. 8. 2007) – „Mužský pláč zpravidla v pubertě ustává. Dospělý muž zřídka pláče na veřejnosti. Z evolučního hlediska by byl více ohrožen. Okolí by jeho pláč chápalo jako projev slabosti. (…) Ženské slzné žlázy jsou výkonnější, což je v souladu s větší citovou aktivitou ženského mozku. Plačící žena zažívá jakýsi návrat do dětského věku. Dává signál, že potřebuje péči, ochranu a pomoc.“

166
V jeho pojetí je manželství skutečně spíš neplacený „full service“

Jen pro představu, jak takový full service vypadal v Československu v roce 1920 (opsáno z fotokopie):
1) Aby se manžel nesnažil jíst v restauraci, měla by se manželka snažit, aby mu to doma co nejvíce zpříjemnila. Musí mít doma vždy přichystanou večeři a po každém jídle by mu měla utřít pusu a knír ubrouskem a políbit ho.2) Manželky by vždy měly počkat na své muže u vchodu do kanceláří a doprovodit je domů. 3) Hodí se přilákat manžela amatérskou fotografií a pózovat pro něj jako nymfa nebo na jiných zajímavých pozicích. 4) Pokud si manžel rád zdřímne po obědě, manželka ho musí položit na pohovku, přikrýt nohy dekou a přečíst mu knihu nebo noviny, dokud neusne, a když usne, tak zahánět od něj mouchy (v létě). 5) Aby se manžel nesnažil po večerech opustit manželku a jít do hospody na panáka, měla by manželka mít vždy doma připravenou zásobu kvalitních lihovin a také vychlazené pivo. 6) Manželka musí občas bavit manžela hudbou, tancem, zpěvem nebo alespoň tleskáním. 7) O dovolené by manželka měla vždy včas připravit ranní kávu pro svého muže, donést mu ji do postele a číst mu při tom noviny a časopisy. 8) Vzhledem k tomu, že manžel například chodí ke kadeřnici, může při tom potkat kamaráda a někam s ním jít, manželka se musí bezpodmínečně doma naučit holit a stříhat manžela.

167
případně se podívejte do knih terapeuta Honzy Vojtka Vztahy a mýty (2020) a Vztahy a pasti (2022)

Na jejich konci najdete další doporučenou literaturu i videa z YouTube. Hledat můžete jména jako Stan Tatkin, Esther Perel, Susan L. Adler, Femi Ogunjimi, Tracy McMillan, Alexandra Redcay, Sarri Gilman, Tony Verheij či Beth Luwandi Lofstrom.

169
v článku nazvaném přímo Ženské sobectví své požadavky popisuje detailněji

https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-zenske-sobectvi-a-soutez-o-tisicovku-40169193 (4. 9. 2007) V knize Mužský šovinismus pro pokročilé na s. 85 zase píše: „Vůbec nejhorší situace nastane, když to všechno těmi něžnostmi skončí a další pokračování žena rezolutně odmítne. Dovedete si představit tu situaci, kdy jsou diváci vyhnáni z divadla hned po odeznění předehry?“
- Jednak dovedeme, protože máme fantazii, a jednak sex není divadelní představení, za nějž jste si zaplatili, neodehrává se podle scénáře a nenacvičuje ho dopředu profesionální herectvo pro diváctvo.

169
jedním překročením hranice, kdy se ženě plně nechce, si muž ve vztahu může zavařit na hodně dlouho

https://www.heroine.cz/domaci/9003-spim-s-nim-abych-mela-klid-sonda-do-pravidel-manzelske-intimity (Irena Buršová, 11. 7. 2022) Z citátů jde i na otrlého člověka úzkost: „Dospělo to do bodu, kdy se mi zhnusil sex, zhnusil se mi exmanžel a zhnusila jsem se i sama sobě, že nedokážu říct ne. – Každý čtvrtek, jen aby byl doma klid. No stejně nebyl. Stejně jsem byla frigidní a kdovíjaká. Ale on to potřeboval a je to má povinnost. – Mám s ním sex, aby nebyl nevrlý. Občas si přeju, aby si našel milenku.“

170
jak popisuje třeba zoolog se specializací na sexuální chování Matt Ridley v knize Původ ctnosti (orig. 1996, česky 2000)

Fun fact – vždy mě fascinuje, že tuto knihu do češtiny přeložil islamofobní entomolog Martin Konvička. Dalším jeho zásadním (z hlediska češtiny i dohledávání amerických reálií velmi špatným) překladem je ovšem Americké psycho, čímž jsou síly vesmíru zpět v rovnováze.

170
pětina lidí, co si myslí, že sex je partnerská povinnost

Výzkum společnosti Ipsos v březnu 2022 odhalil, že pětina australských mužů a deset procent žen souhlasí s tvrzením o povinnosti ženy poskytnout muži sex. Austrálie je v tom ovšem jednou z nejhorších zemí na světě. https://zena.aktualne.cz/australie-prekvapuje-sexismem-petina-muzu-si-mysli-ze-zena-m/r~4f56e392aea611ecb5bd0cc47ab5f122/ (31. 3. 2022), originál: https://www.ipsos.com/en/one-three-men-believe-feminism-does-more-harm-good (4. 3. 2022)

170
jsou i takoví, kteří se to pokoušejí hájit pseudoprávnickou hantýrkou

U nás tento blud o „povinnosti provozovat sex“ završila již zmiňovaná Daniela Kovářová v říjnu 2022 v jednom ze svých mnoha nepříčetných příspěvků na Facebooku: „Pokud je hlavním účelem manželství založení rodiny, mají manželé povinnost a právo provozovat sex, milovat se a počínat děti.“
Tuto povinnost odůvodňovala zněním občanského zákoníku a s ohledem na povinnost se odvolávala i na církevní právo a možnost anulovat sňatek bez potomstva. Zcela opomenula, že jsme již dlouho sekulárním státem, i to, že důvodová zpráva v novém občanském zákoníku k danému zákonu o manželství o povinnosti nic netvrdí, naopak důvody k uzavření manželství rozvolňuje: „Hlavní účel manželství je vymezen jako založení rodiny a řádná výchova dětí. Děje se tak přesto, že je nepochybné, že existují i manželství, jejichž účelem je něco docela jiného. Účelem manželství může být vytvoření pevného základu pro plození a výchovu dětí, ale ke vzniku manželství mohou vést i důvody psychologické, zdravotní, důvodem existence manželství může být i vzájemná podpora sociální či naplnění nějakých zájmů ekonomických.“
Tři další právničky v Českém rozhlase v rubrice Ověřovna pak pečlivým rozborem dokázalo, že Daniela Kovářová „své hodnotové postoje zaměňuje za platné právo, pomíjí systematiku a metodologii, pravidla právní interpretace, hierarchii právních norem a dokonce si plete i základní právní pojmy“. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/overovna-daniela-kovarova-senat-manzelstvi-sex-deti-obcansky-zakonik_2210290500_ula (29. 10. 2022)
Podle advokátky Adély Hořejší není text Kovářové vůbec relevantní pro právní debatu: „Jde o homofobní projev. A takto bychom k němu měli přistupovat.“ Celý text má podle ní jen racionalizovat, proč neumožnit lidem rovný přístup k právu na základě jejich sexuality či sebepojetí, tedy něčeho bytostně niterného a soukromého.
„Text považuji za homofobní, protože záměrně ignoruje to, že i duhové rodiny mohou vychovávat děti, ať biologické – jedné z partnerek nebo partnerů nebo osvojené. To, že jim zatím zákon osvojení neumožňuje, není potvrzením nedostatečnosti jejich rodin, ale nedostatečností naší demokracie. Ta totiž bohužel doposud neměří rovně všem svým občanům a občankám,“ uzavírá advokátka Pavla Špondrová.

175
pseudomoudra, neschopná ctít lidi v jejich individualitě

Detailně o tom pojednávají kapitoly 14, 15 a 16 v přecházejícím svazku knihy