Velmi
pozdni.cz

Kniha 3 03 Utopický sitcom

Kapitoly

Vše Kapitoly

18. „Polonahá dívka zvýší prodej nového vozidla“

18. „Polonahá dívka zvýší prodej nového vozidla“
14
Aspoň tak to vyplývá z knihy Užitečné pohlaví (2012), v níž měl Radim Uzel potřebu vyjadřovat se k reklamám

I tentokrát jde o opakování výroků z dávné minulosti, z knihy Otázky ženské přitažlivosti (1995), s. 105.

14
Vyvolala mocnější rozruch než všechny ročníky anticeny Sexistické prasátečko

https://www.prasatecko.cz/ Anticena Sexistické prasátečko po deset let upozorňovala na neetické reklamy, které různými způsoby diskriminují ženy a/nebo muže. V roce 2018 už podle organizátorek z Nesehnutí naplnila svůj hlavní účel, kterým bylo rozvířit v Česku debatu o sexismu. Lidé si začali všímat sexismu v reklamě i kolem sebe, a proto měly pocit, že je čas posunout se dál.

16
Určitou ideologii většina lidí přijala za svou a bere ji jako normální, prakticky neviditelnou a nezpochybnitelnou

V kapitole 8 je pojem ideologie rozebírán ještě podrobněji.

17
Mají být štíhlé, totálně hladké

Gillette dosud hlavně úkolovala ženy – holte se co nejvíce a všude. A skutečně, ona móda totálně hladké ženské kůže nevznikla spontánně a nemá nic společného se zdravím, hygienou nebo objektivními estetickými zákonitostmi (jako je symetričnost nebo „zlatý řez“), ale byla vymyšlena ve 20. letech čistě jako komerční tah a zabralo to asi třicet let přesvědčit ženy, aby to braly jako standard. (https://www.vox.com/2015/5/22/8640457/leg-shaving-history)

18
A do toho být živoucím ekvivalentem či suplementem pračky, ledničky, žehličky a vysavače

Doporučuji podívat se na edukativní skeč Lucie Jarkovské nazvaný Myčka, pračka, manželka aneb Příklady domácích spotřebičů ze středoškolské fyziky. https://www.youtube.com/watch?v=Q8vwq-BsKpo (2021)

22
Poznámkový aparát ukazuje řadu příkladů

http://www.genderads.com/styled-13/photos-58/ Širokou škálu spojení ženského těla a smrti v reklamách najdeme právě zde. Noha v punčochách oběšená na provaze, z mlýnku na maso trčí ženské nohy, ženské nohy vyčuhující z rakve nebo mrtvolně z kufru auta, ženy v nepřirozeně zkroucených mrtvolných polohách na schodištích, žena visící ze skály, na jejímž vrcholku klábosí muži. https://www.businessinsider.com/sex-violence-against-women-ads-2013-5#belvedere-double-failed-when-it-stole-this-still-from-a-comedy-video-on-youtube-and-added-some-offensive-text-the-company-apologized-and-made-a-donation-to-a-womens-charity-6

23
O čem psal už sociolog Erving Goffman v roce 1979 v knize Gender Advertisements (Reklamy na gender)

Na následujících řádcích cituji a parafrázuji mj. i bakalářskou práci Lindy Víznerové: Co ženy chtějí? Mediální reprezentace maskulinit v ženském lifestylovém magazínu Elle. (2021, Univerzita Hradec Králové, studijní obor sociologie)

23
„Zobrazit člověka jako věc je prvním krokem k tomu začít se k němu jako k věci chovat“

Jean Kilbourne. Killing Us Softly 3: Advertising Image of Women. Media Education Foundation [vid 2020-07-12]. Dostupné z: https://thoughtmaybe.com/killing-us-softly/

24
Problém je, že reklam tohoto typu za svůj život vidíme desetitisíce

https://www.zippia.com/advice/advertising-statistics/ - Běžný uživatel internetu viděl v roce 2023 kolem 1700 bannerů denně (většinu tedy ani nezaznamená); ale v kombinaci s tím, co vidí na ulicích, MHD, televizi a slyší v rádiu, se dostáváme na mnohem vyšší čísla. https://www.gradschools.com/degree-guide/how-many-ads-do-you-see-each-day Čísla stoupají až k tomu, že jsme vystaveni nedobrovolně až 5000 reklam denně, s tím, že videospotů vidíme kolem 30-40 denně a dobrovolně klikneme na 10-12 reklam měsíčně. I když většinu reklam nevidíme celých, vytvářejí na nás značný informační tlak a způsobují přehlcení.

25
V níž vypráví příběh v oblouku od „represe po obsesi“

Rodger Streitmatter. Sex Sells!: The Media's Journey From Repression To Obsession. Basic Books, 2004.

25
Reklama je příkladem magického a mytologického myšlení

Vynikající vtipné eseje na toto téma sepsal francouzský sémiotik Roland Barthes v knížce Mytologie (zmiňované již v kapitole 13). https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%BDtus_(Roland_Barthes) „Mýtus je určitá promluva. Jde o sdělení, které má svá specifika. Mýtem může být de facto vše: sdělení ústní či psané, konkrétněji fotografie, film, divadlo, reportáž, sport, článek, reklama a podobně. Mytická promluva je vytvořená z materie, která je již zpracovaná s ohledem na danou komunikaci. Tato promluva je definovaná svou intencí daleko víc než svou doslovností. (...) Ve společnosti existuje mnoho mýtů, které se snaží působit přirozeným dojmem, tedy tak, jako by zde byly odjakživa. Je to například mýtus ideální ženské postavy (propagace štíhlých modelek, reportérek a podobně), jehož kořeny se do lidských myslí mohou dostat už v dětství, kdy děvčata dostávají štíhlé panenky Barbie. Dalšími příklady mohou být mýty ideální rodiny, úspěchu (zde například tzv. american dream) a podobně.“

26
Předmětem touhy není věc sama, ale emoce, kterou vyvolá její vlastnictví, konzumace či používání

Poučenější publikum nejspíš pozná, že parafrázuji slavnou pasáž z filmu Perverzní průvodce ideologií (2012), kde lacanovský filosof Slavoj Žižek analyzuje komoditní mystérium Coca-Coly a čokoládového vajíčka Kinder Surprise.

29
Kde něco takového viděl Radim Uzel v roce 2018, když tyto nesmysly psal?

Většina lidí je dnes naopak překvapena, jak hloupé, nevkusné a ponižující reklamy se dřív dělaly, protože si málokdo všímá jemných každodenních posunů. Libanonský fotograf Eli Rezkallah přefotil v roce 2021 několik slavných reklam ze 40., 50. a 60. let, kde prohodil mužské a ženské role, čímž už beztak absurdní tehdejší slogany nabyly na ještě větší bizarnosti. https://brightside.me/inspiration-relationships/a-photographer-created-a-reshoot-of-ads-from-the-1950s-to-show-how-the-world-has-changed-442810/

30
Jakousi tečku za jednou etapou představuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z května 2021, že sexistická reklama je nepřípustná a trestná

https://www.respekt.cz/tydenik/2021/19/lacine-a-protizakonne (Silvie Lauder, 9. 5. 2021). Přebírám znění odstavce bez použití uvozovek. Dalším zlomovým případem je tento: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-pokuta-za-nahou-zenu-v-reklame-plati-je-to-nedustojne-rozhodl-spravni-soud-40410785 (6. 10. 2022) Nejvyšší správní soud (NSS) s konečnou platností potvrdil pražské firmě Kalup Machines pokutu 20 000 korun za nedůstojné zobrazení ženy v reklamě na motorkářské oblečení. Na jednom záběru nahá žena se stínidlem na hlavě znázorňovala stojací lampu, na druhém klečela na zemi, na zádech měla skleněnou desku stolku a na hlavě helmu. (…) Nahé ženy v dané reklamě podle soudu nemají racionální opodstatnění a jsou redukované do podoby prázdné tělesné schrány, která nahrazuje nábytek. Popření ženy jako lidské bytosti a její stylizování do nepřirozených a nedůstojných pozic je podle soudu v přímém rozporu s vyobrazením mužů, kteří jsou na stejných záběrech oblečení a nemají zakryté obličeje.

32
Erotika ve filmu vyznívá přirozeně, pokud je navázána na „eroteticky“ strukturované vyprávění

Erotetická logika (nebo erotematická l. nebo interrogativní l.) je část logiky, která zkoumá věty, pomocí nichž vyjadřujeme otázky. Základním principem je, že otázka, vyjádřená tázací větou, je současně i jistou informací. Ve filmové teorii vyprávění s tímto konceptem pracují autoři jako Noël Carroll či Kristin Thompson.

19. „Zdravotní a společenské nebezpečí pornografie je pranepatrné“

19. „Zdravotní a společenské nebezpečí pornografie je pranepatrné“
37
Ale ne intelekt ani jemnější emoce

Vycházím z publikace Jiřího Vaňka Estetika v proměnách prožitků (ARSCI, 2012), kde rozlišuje umění, kýč, manýrismus a pornografii právě tímto způsobem.

37
Poté přišla videoéra 80. a 90. let a následně dnešní digitální éra, kdy kromě veřejných pornostránek existují i soukromé účty pro předplatitele využívající především své smartphony než domácí počítače

PornHub uvádí, že 80 % uživatelů prohlíží stránku přes mobil, 15 % přes stolní počítač, 4 % přes tablet. https://www.xbiz.com/news/258472/pornhub-insights-releases-stats-for-2020-tech-review, detailnější statistiky o vyhledávání zde: https://www.pornhub.com/insights/2019-year-in-review#searches či ještě obecněji zde: https://www.pornhub.com/insights/

37
Porno nepochybně neustále mění svou podobu, rozhodně není stejné ani co do způsobu zobrazování, ani co do preferovaných praktik a rozšířenosti a je nesmírně kulturně specifické

Každoroční statistiky největšího serveru PornHub dávají na srozuměnou, jak se vkus v jednotlivých zemích nesmírně liší: https://www.pornhub.com/insights/2019-year-in-review#countries
Jak píše mediální teoretik Miroslav Libicher: „Dá se třeba říct, že japonská pornografie je jakýmsi zrcadlově převráceným odrazem pornografie americké. Zatímco v Americe se autocenzura vztahuje na domněle perverzní náměty a motivy (například incest), Japonsko není střídmé v zobrazování fantazií, nýbrž v samotných sexuálních praktikách. Mezi ty kontroverznější přitom řadí například i anální nebo lesbický sex.“ http://www.houpaciosel.cz/2022/02/14/slozity-svet-japonske-pornografie-yua-mikami-v-ni-predstavuje-zensky-ideal-i-pokoru/

38
Výborná přehledová publikace The Pornographic Industry (2016) od kalifornské profesorky gender studies Shiry Tarrant uvádí schválně řadu výzkumů, jejichž výsledky se nacházejí v obrovském rozptylu

The Pornographic Industry. What Everyone Needs To Know. Harvard University Press, 2016. Pakliže v této kapitole nebudu nějaké údaje zdrojovat, jsou k dohledání v této 196stránkové knize nabité 94 odkazy na další knihy, studie a rozhovory. Používám tuto publikaci jako základní referenční dílo, podobně jako v kapitole 10 používám knihu Neviditelné ženy (Invisible Women). Doporučuji též ke zhlédnutí osobní stránky autorky s přehledem jejích dalších publikací a rozhovorů: https://www.shiratarrant.com/

39
Rovněž u pornografie vlastně nevíme, s jak velkým hyperobjektem máme co do činění

Pojem hyperobjekt přebírám od filosofa Tima Mortona – jedná se o entity, přesahující míru lidské zkušenosti i naši tendenci k sebestřednosti a k uvažování v krátkém časovém horizontu. Hyperobjektem jsou jevy jako globální oteplování, počasí, teorie relativity, pandemie, komplexnost a provázanost přírodních procesů, které jsou obecně mimo naše kompetence a jejichž časový horizont je mimo zkušenost jedné generace. https://www.wired.com/story/timothy-morton-hyperobjects-all-the-way-down/ (16. 11. 2021)

41
Jejich hlavní tezí bylo, že porno není slovo, ale obrazy a činy, a že tyto obrazy nejsou žádné iluze a fantazie, ale reálné zaznamenání aktů násilí

Kriminalizovatelná definice pornografie A. Dworkin a C. MacKinnon zní: (i) „Ženy jsou prezentovány odlidštěně jako sexuální objekty, věci nebo komodity, nebo (ii) ženy jsou prezentovány jako sexuální objekty, které mají potěšení z bolesti nebo ponížení, nebo (iii) ženy jsou prezentovány jako sexuální objekty mající sexuální potěšení, jsou-li znásilňovány, nebo (iv) ženy jsou prezentovány jako sexuální objekty svázané nebo pořezané nebo zmrzačené nebo pohmožděné nebo fyzicky zraněné, nebo (v) ženy jsou prezentovány v polohách a pozicích sexuální podřízenosti, servilnosti, nebo (vi) části ženských těl – včetně, ale ne pouze vagina, prsa nebo hýždě – jsou vystaveny takovým způsobem, že jsou ženy redukovány na tyto části, nebo (vii) ženy jsou prezentovány jako kurvy z podstaty, nebo (viii) ženy jsou prezentovány v situacích penetrace objekty nebo zvířaty, nebo (ix) ženy jsou prezentovány ve scénářích degenerace, zranění, mučení, ukazovány jako nečisté a méněcenné, krvácející, pohmožděné nebo v kontextu, jenž činí tyto okolnosti sexuálními.“

44
Ženám tento přístup vyhovuje jen částečně a jen někdy (většinou v době ovulace)

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3970165/ Kim Wallen, Heather A. Rupp: Women’s Interest in Visual Sexual Stimuli Varies with Menstrual Cycle Phase at First Exposure and Predicts Later Interest. Horm Behav. 2010 Feb; 57(2): 263–268. – Podobné výzkumy operující čistě biologickým vysvětlením je ale třeba vždy brát s rezervou.

44
Naše tužby nejsou politicky korektní

Podle periodika Journal of Sexual Medicine 30 – 60 % žen má submisivní sexuální fantazie s různými formami spankingu (jednoslovný český termín „plácání“ nevystihuje šíři praktik), svazování a nucení k sexu. V některých statistikách PornHubu vychází, že uživatelky vyhledávají slova jako „tvrdý sex“, „dvojitá penetrace“, „velký pták“, „hardcore“, „gangbang“, „fisting“ o něco nebo i výrazně častěji (o 80 – 100 %) než muži. Nesmíme ale podléhat jednoduchému úsudku, že pouhé vyhledávání znamená automaticky sexuální preferenci a maximální vzrušení daných motivem. Sama technická data nic neříkají. Mnoho věcí lidé vyhledávají jen ze zvědavosti, než aby jimi byli sexuálně vzrušení (čtenářstvo této knihy jistě zkoušelo najít třeba zohavený penis Johna Wayna Bobbita zmiňovaného v kapitole 7), spoustu věcí nacházejí bez potřeby textového vyhledávání pouhým prohlížením obrazových náhledů a je otázka, zda toto umí měření zaznamenat.

44
Například portál Pornhub zaznamenává v průměru 115 milionů návštěv za den a ve stovce jeho nesledovanějších filmů pouze je v 18 % z nich zobrazen ženský orgasmus

https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00224499.2017.1332152 Consuming Ecstasy: Representations of Male and Female Orgasm in Mainstream Pornography. Léa J. Séguin, Carl Rodrigue, Julie Lavigne. 20. 6. 2017

45
Muži navíc často mívají na základě sledování porna návyk provádět sex v polohách, které nejsou pro partnerky vzrušující, ale spíš bolestivé

Tuto informaci přebírám z osobních rozhovorů socioložky Ivy Baslarové se sexuálními pracovnicemi

47
Úpadek mužského šovinismu dnes je, že muži jsou stále schopnější jako politici nebo soudci, v podstatě mají vládnout světu, ale jsou – na rozdíl od žen – bez fantazie

V jiné variaci o tom Radim Uzel mluví v textu https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-tajny-zivot-muzu-a-zen-40163517 (3. 7. 2007) „Slavný švýcarský sexuolog Willy Passini vysvětluje pomocí těchto rozdílů to, proč se muži nesrovnatelně častěji dopouštějí úchylného jednání. A proč je mezi nimi mnohem více pedofilů a nepoměrně více sexuálních násilníků. Naprostá většina žen dokáže všechny své možné úchylky ventilovat v oblasti pocitů a představ. Převážná většina mužů není takové představivosti schopná.“ Tak postopadesáté: nemá to nic co dělat se stavbou mozku a jeho předprogramovaným výkonem, dokonce ani s hormony. Je to společnost, která nás k určitému chování podněcuje nebo inhibuje. A muži se dopouštějí takového jednání tehdy a tam, kde se mužům neustále říká: „Nemůžete za to, je to ve vás uložené.“ (více viz kapitola 23)

48
Vliv porna na svou psychiku ostatně muži občas popisují a nejsou tím nadšení, protože jim to zhoršuje kvalitu vztahů

Na výpovědích téměř 200 mužů je postavena kniha Davida Loftuse Watching Sex: How Men Really Respond to Pornography, 2002

49
Což je základní definice morálního imperativu, jak ji formuloval filosof Immanuel Kant

Připusťme, že Immanuel Kant měl k sexu i masturbaci vyhýbavý vztah a pravděpodobně zemřel jako panic, jeho citovaná formulace je však obecně platná

51
Je dobré být obezřetní v přímých měřitelných dosazích

Typicky zavádějící jsou příklady „zkažených teenagerů“, kdy například zpěvačka Billie Eilish prohlásila, že má „pornem zkažený mozek“, čehož se okamžitě chytilo několik antipornografických organizací. Socioložka Kelsy Burke pak uváděla na pravou míru určité dezinterpretace: https://slate.com/human-interest/2021/12/billie-ellish-howard-stern-brain-destroyed-sex-education.html (17. 12. 2021)

51
Interdisciplinární datový výzkumník John Foubert

https://www.johnfoubert.com/is-porn-bad – Stránka nabízí odpovědi na 16 základních otázek s výčtem zhruba 130 zdrojů. Vůči práci Johna Fouberta lze namítnout, že k ní přistupuje z pozice věřícího a důsledně hledá hlavně důkazy negativního působení pornografie.

52
Na serveru PornHub bylo zabráněno nahrávat podobná videa tím, že obsah můžou přidávat jen registrovaní uživatelé, kteří se prokáží úředním průkazem identity

Tuto kauzu důkladně mapuje dokument na Netflixu nazvaný Money Shot: The Pornhub Story (2023, Pornhub: Sex, prachy a internet). Věnoval jsem se mu v tomto videu: https://www.stream.cz/kinobox/70-procent-porna-je-trestny-cin-lze-zakazat-pornhub-pta-se-dokument-na-netflixu-64584823 (2. 4. 2023). Za nejvíce alarmující pokládám citovanou pasáž mezi 10:33 až 11:33.

52
Odborný článek Deep Tags

Deep tags: toward a quantitative analysis of online pornography. Antoine Mazières, Mathieu Trachman, Jean-Philippe Cointet, Baptiste Coulmont &Christophe Prieur. Porn Studies, Volume 1, 2014. s 80-95 https://coulmont.com/articles/deep-tags/

53
Výsledkem může být i zcela absurdní situace, kdy algoritmy sociálních sítí vyhodnotí pouhá slova jako vulva či vagina, tedy anatomicky správné názvy částí ženského těla, jako pornografii a takový obsah zablokují

https://www.zdravotnickydenik.cz/2024/03/socialni-media-vidi-zenske-telo-jako-pornografii-i-kdyz-jde-o-zdravi/ (31. 3. 2024, Ludmila Hamplová); odkaz na dále citovaný text zde: https://theconversation.com/social-media-continues-to-censor-womens-health-posts-as-pornography-and-it-may-cause-serious-harm-224200 (11. 3. 2024).

54
Nebo se předávkovaly drogami, jelikož nedokázaly snášet bolest, stres, ponižování na place a šikanu na sociálních sítích

Excesivně dlouhý seznam s různými příčinami smrti: https://www.iafd.com/deadporn/, kratší seznam pornohereček, jež zemřely na problémy úzce spojenými s natáčením: https://lustfel.com/dead-pornstars/

55
Za problematické považoval, že pornoherci mají „přirození veterinárních rozměrů“, produkují příliš mnoho ejakulátu a ženy mají mokrý orgasmus, což mu připadalo nerealistické

https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-radim-uzel-pornografie-poskytuje-falesny-obraz-intimniho-styku-68227 (12. 11. 2010) Jeden text za všechny; různě v nich varioval pouze to, že herce podezíral z používání maket a filmových triků. Obecně Uzlovy protesty proti ženské ejakulaci působí z dnešního pohledu zvláštně.

55
„Jsem sexuální v tom smyslu, jako byl Mozart muzikální. Veřejná sexualita pro mě byla od prvního představení tak přirozená, jako bych dýchala“

Hartley, Nina (2013). "Porn: An Effective Vehicle for Sexual Role Modeling and Education". In Taormino, Tristan; et al. (eds.). The Feminist Porn Book: The Politics of Producing Pleasure. New York: The Feminist Press.

56
Jako třeba 33letou Valentinu Nappi, jež o tom měla v roce 2019 i svůj TED talk

https://www.youtube.com/watch?v=j10BPz6Bhmk – Nappi tu pracuje především s pojmem heterotopie, jenž zavedl Michel Foucault.

56
Protože jim tyto účty byly rušeny jako „nevhodný obsah a nyní panuje mnohem více omezení“

https://magazin.aktualne.cz/celebrity/instagram-zrusil-ucty-stovkam-porno-hvezd-je-to-diskriminace/r~ce59ff1a0f6d11ea858fac1f6b220ee8/ (26. 11. 2019), https://www.heroine.cz/domaci/3553-onlyfans-i-explicitni-obsah-je-prace-jak-funguje-a-kdo-ho-v-cesku-tvori (23. 10. 2020), https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/banky-proti-pornografii-tvurci-sit-onlyfans-potlaci-prilis-zrejmy-obsah-1382965 (20. 9. 2021)

58
Miliony, o nichž mluví Bree Olson, jsou víceméně minulostí. Jedna z nejsledovanějších internetových pornohvězd všech dob, Mia Khalifa

Jen na Twitteru Miu Khalifu ve druhé polovině roku 2022 sledovalo 4,7 milionů lidí, na Instagramu pak 27,7 milionů. V téže době byla 8. nejsledovanější pornoherečkou na PornHubu, a to přestože poslední videa natáčela v roce 2015. https://www.washingtonpost.com/business/2019/08/16/mia-khalifa-is-among-worlds-most-watched-women-yet-porn-industry-is-keeping-profits/ (16. 8. 2019).

59
Respektive neodnášejí si stejné následky

https://www.youtube.com/@offbeatme (dříve LustCast) – zachycuje řadu výpovědi hereček o mocných a nebezpečných lidech v pornoprůmyslu jako jsou Pierre Woodman, Rocco Siffredi či Max Hardcore.

61
A hlavně, prosím, ne domácí práce, tato vize soukromého pekla zaživa Radima Uzla natolik děsila, že o tom musel mluvit i v nesouvisejících případech

Jestliže na základě daného citátu máte pocit, že Radim Uzel domácí práce u mužů podporuje, počkejte si na kapitolu 22, nebo si vzpomeňte na kapitolu 12.

64
V nepornografických filmech s dějem pak jde o to, aby pohled na ženy nebyl čistě voyeuristický a ženy měly vlastní agendu a osobnost

Na tomto místě by mohlo být několikastránkové pojednání o základním pojmu feministické filmové teorie, tzv. male gaze (upřeném mužském pohledu na ženské tělo). Namísto toho nabídnu jen pár odkazů. Textové heslo: http://cinepur.cz/article.php?article=6 (říjen 200) a video esej: https://www.youtube.com/watch?v=eCPD7Mi9504 (2022)

20. „Nechejme stranou ty nové výmysly s já nevím jakým pohlavím“

20. „Nechejme stranou ty nové výmysly s já nevím jakým pohlavím“
69
Mnozí příslušníci starší generace neumějí pořádně anglicky a nekonečně zaměňují nebo i z nějakého trucu odmítají pochopit rozdíl mezi pohlavím a genderem

Signifikantním příkladem zmatení může být třeba Uzlův text z 13. 1. 2021 Kolik pohlaví má člověk? https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-kolik-pohlavi-ma-clovek.A210111_173808_p_spolecnost_wag Tento text poslal Radim Uzel hrdě šéfredaktorce Heroine.cz Anně Urbanové poté, co jej vyzvala, zda by nechtěl reagovat na sérii článků Uzel zahradníkem, s tím, že zde již řekl vše. Svým způsobem s ním musím souhlasit. Pozdní chaos v jeho hlavě to ilustruje dokonale.

70
Profesor psychiatrie Cyril Höschl řekl pro časopis Reflex a pro Český rozhlas v roce 2018 jasně, že rozlišovacích znaků pohlaví je základně pět

Höschlův sloupek pro Reflex: http://www.hoschl.cz/?text=6040 16. 8. 2018, rozhovor pro Český rozhlas 2 https://dvojka.rozhlas.cz/cyril-hoschl-mame-minimalne-63-pohlavi-7630382 2. 10. 2018 a  také odkaz na zdroj, z nějž vycházel: http://www.hoschl.cz/files/6035_cz_Genders.pdf s tabulkou 63 genderových kategorií. Höschlovo terminologické lavírování je ovšem typické pro jeho generaci. Je si vědom, že něco je jinak, ale stále k tomu používá zastaralou terminologii.

70
Napsala k tématu krátký blog Jak je to s tím pohlavím

V češtině vyšel na tomto blogu Claire Klingenberg – https://www.clairek.com/post/jak-je-to-s-tim-pohlavim (16. 6. 2020). Pro přesnost, Helm text původně napsala jako twitterové vlákno, proto je forma příspěvku tak jednoduchá a úsečná. Díky tomu je ale téma snadno pochopitelné.

71
Dokážete přesně určit, co je příčinou biologického pohlaví? Je fér podle toho někoho soudit?

Jinou formou muže být toto výukové video https://www.youtube.com/watch?v=kT0HJkr1jj4 There Are More Than Two Human Sexes, 14. 11. 2019 (kanál SciShow má téměř 7 milionů odebírajících a velmi dobrou reputaci ve vědecké komunitě). Z nějakého záhadného důvodu neexistují videa a články, kde seriózní lidé vysvětlují, že určování pohlaví je jednoznačné; 40minutový pořad s Morganem Freemanem https://www.youtube.com/watch?v=HXuLA-njqWI.

Pro lidi, co mají raději texty - https://sciencebasedmedicine.org/the-science-of-biological-sex/ (2022), https://www.iflscience.com/opinion-biological-science-rejects-the-sex-binary-and-thats-good-for-humanity-63770 (2022) a https://www.scientificamerican.com/article/sex-redefined-the-idea-of-2-sexes-is-overly-simplistic1/.

71
Tyto výjimky se týkají asi jenom 2 % lidské populace a u 98 % dokážeme pohlaví určit jednoznačně

Jiné zdroje hovoří o tom, že se jedná zhruba o 1 % lidí, ale výpočet je prováděn u těch, u nichž jde o výrazné biologické znaky, případně jsou vyoutovaní. Sexuoložka Anne Fausto-Sterling (mimochodem věkově vrstevnice Radim Uzla) psala v 90. letech o 1,7 % intersex lidí v populaci. O tomto s ní polemizuje například doktor medicíny Leonard Sax https://www.leonardsax.com/how-common-is-intersex-a-response-to-anne-fausto-sterling/ (Journal of Sex Research, 1. srpna, 2002). Rozdílnost jejich přístupu spočívá v tom, že Sax se drží přísně omezující klinické definice, která nezapočítává ani mozaicismus (viz později v této kapitole), a Fausto-Sterling používá širší definici. Nebinárnost je navíc kategorie obsahující i sociální sebeidentifikaci, na niž je medicína krátká a jde o větší množinu lidí. Podstatné nakonec není jedno číslo, ale fakt, že binární dělení lidské populace nestačí. Na tom panuje shoda.
Jiný propočet – https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0889852919300015 Endocrinology and Metabolism Clinics of North America, Volume 48, Issue 2, June 2019, Pages 303-321, Size and Distribution of Transgender and Gender Nonconforming Populations: A Narrative Review, Michael Goodman, Noah Adams, Trevor Corneil, Baudewijntje Kreukels, Joz Motmans, Eli Coleman.

73
Vyjděme z toho, že pohlavních úrovní je pět až deset

The Gender Spectrum: A Scientist Explains Why Gender Isn’t Binary (9. září 2021) https://cadehildreth.com/gender-spectrum/ Cade Gildreth je zakladatel společnosti BioInformant.com věnující se výzkumu a praktické aplikaci kmenových buněk. V článku rozlišuje deset biologických markerů pohlaví: 1) chromozomy a typy chromozomální exprese, 2) gonády – orgány, které produkují gamety (varlata nebo vaječníky), 3) hormony – typy a hladiny hormonální sekrece, které se liší uvnitř i napříč pohlavími, 4) sekundární pohlavní charakteristiky – znaky, které se objevují v průběhu puberty a nejsou zapojeny do reprodukce, 5) externí genitálie (viditelné zvnějšku), 6) interní genitálie (přítomné uvnitř těla), 7) skeletální struktura – pohlavní rozdíly lze vidět u pánve, čelisti či obočí a v délce a tloušťce končetin, 8) exprese genu, jejich typy a úroveň. Geny diktují, jaké proteiny bude tělo produkovat. Ze známých genů ovlivňujících pohlaví lze uvést DMRT1, SRY a FoxI 2. 9) Struktura mozku, 10) senzitivita hormonálních receptorů – odpověď na pohlavní hormony se může lišit podle individuální citlivosti, někdy může být jen částečná, někdy kompletně necitlivá a negující jejich efekt.

73
Mozková centra zodpovědná za sebeidentifikaci (pojetí vlastního já) se shodují s tím, jak bývají v této oblasti stavěné mozky pohlaví, jímž se cítí

https://www.iflscience.com/brain/born-this-way-transgender-brains-show-similarity-to-those-of-their-desired-gender-from-a-young-age/ a https://www.iflscience.com/transgender-womens-brains-differ-from-cisgender-peoples-in-an-area-related-to-selfperception-46667 a https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0091302211000252 zajímá-li vás přesné místo, popisuje ho profesor neuroendokrinologie Robert Sapolsky zde https://www.youtube.com/watch?v=8QScpDGqwsQ Vysvětluje tu rovněž, že nebyly nalezeny rozdíly v mozcích u lidí, co podstoupili a nepodstoupili tranzici, určující byla dysforie, o níž mluvili předem; stejně tak transgender osoby po operaci nepociťují ztrátu orgánu ani nemají tzv. fantomové reakce, jaké mají cis muži, co kvůli rakovině, infekci nebo úrazu přijdou o penis; Jestliže se mozky mužů a žen dimorficky neliší jedná-li se o samotný způsob a výkonnost myšlení, co se týče sexuálních charakteristik, zde rozdíly nacházíme. Je to v onom jednom malém místě.

73
Lepší vědecký důkaz momentálně nemáme a složitost a rozpory různých hypotéz tu řešit nebudeme

Jen rychle zmiňme, že část sexuologické obce vychází z velmi kontroverzní Blanchardovy typologie transsexualismu, kterou kritizuje například Julia Serano za to, že identita trans lidí je odvozovaná pouze ze sexuálních fantazií https://en.wikipedia.org/wiki/Blanchard%27s_transsexualism_typology
Další hypotézy ohledně vzniku transgender identity se zaměřují například na možnost vlivu rozdílné exprese u variace genu androgenních receptorů. Identitu určuje mozek, ale ten biologický "pocit být mužem/ženou", tedy psychiku z nezanedbatelné části ovlivňují endokrinní kaskády specifické pro dané pohlaví. A jejich změna může být též příčinou transgenderu. Pak odlišnost není v mozku, ale jím v přijímaných signálech https://en.wikipedia.org/wiki/Causes_of_transsexuality
Pro pořádek – tato kniha víceméně vylučuje, že by transgender identita byla primárně výsledkem traumatu z dětství a nějaké neochoty stát se mužem nebo ženou podle toho, kdo danou osobu negativně ovlivnil v dětství. Jako vždy nelze vyloučit určité jevy (tedy následky traumatu a jeho různorodé projevy), ale zároveň nelze v traumatech spatřovat příčinu toho, že se rodí lidé s transgender identitou. U 100 % z nich tyto důvody nenalezneme.

73
Například transgender ženy tak tedy prostě jsou ženy, naprosto bez ohledu na to, co mají mezi nohama, protože osobní identita je určena DNA mozku, ne genitáliemi

Jistě se najdou lidé, kteří budou argumentovat: „Vidíte, genitálie se ale vyvíjejí dřív než mozek, takže je jasně dáno, jestli je někdo původně muž, či žena. Radim Uzel měl s tou zárodečnou žlázou pravdu.“ Jedná se o zvláštní typ argumentace, stojící pouze na tom, co bylo dřív a ne, co je důležitější. Lidé dokážou dokonale žít i bez genitálií, ale nedokážou žít bez mozku. Pohlaví navíc opravdu nejsou jenom genitálie. Pohlaví je celá (výše vícekrát zmíněná) sada znaků, které se ale mohou vyvinout odlišně. Pohlaví/sex není dáno tím, co je úplně na počátku, i pohlaví se složí postupně během vývoje v děloze. Není jasně daný program, že když se prvotně vyvine nějaký znak, tak za ním budou následovat naprosto jasně ostatní znaky. Jedno populárně edukační video - https://www.youtube.com/watch?v=39uen84KnNg

74
I tímto chtěly autorky Lana a Lilly Wachowské vyjádřit, jak se cítí transgender lidé předtím, než projdou coming-outem a případnou tranzicí

Film Matrix není jenom metafora transgenderu, i když je velmi zjevné, že to tak autorky zamýšlely, neboť to přímo samy řekly. (https://www.britannica.com/topic/red-pill-and-blue-pill a https://www.newsweek.com/matrix-creator-red-pill-trans-allegory-mens-rights-activists-1523669) Jako mnohovrstevnaté dílo odkazuje na buddhisticko-hinduistickou nauku o máji (pozemské realitě jako smyslovém přeludu; tato myšlenka je dále rozpracována Schopenhauerem ve Světu jako vůle a představa), Platónovu jeskyni (a spoutané vězně, co vidí jen stíny na zdech), Descartova zlomyslného démona (který falešně spojuje mysl a tělo, aniž by bylo zaručeno, že víme, co je pravda) či Baudrillardova simulakra (simulace skutečnější než skutečnost, která už neexistuje a zbyla z ní jen poušť); zjevná je i marxistická metafora vykořisťování lidí strojovým (nelidským) systémem (viz i pojetí ideologie z kapitoly 8) a vliv ludditského hnutí (dělníků rozbíjejících stroje – Rage Against the Machine). Našli bychom tu i odkazy nebo možnosti výkladu podle Godelovy věty o neúplnosti (ztvárněnou v projevu Architekta v Matrix Reloaded), Fukuyamovu myšlenku konci dějin (a důvodu, proč Matrix udržuje lidstvo v iluzi 90. let), samy Wachowské chtěly, aby si herci a herečky přečetli kromě Baudrillardových Simulaker a simulací (1981) i knihu Kevina Kellyho o myslících strojích Out of Control: The New Biology of Machines, Social Systems, and the Economic World (1992). Matrix sám podnítil u více filosofů teorii o vesmíru jako simulaci, viz práce Nicka Bostroma a dalších. Tímto chci jenom naznačit, že tato trilogie nemá jednu rovinu a způsob výkladu, nicméně transgender tematika je v ní naprosto očividná a nepopiratelná. Matrix je transgender tematikou prosáklý – projevuje se už ve volbě jmen postav jako Switch (čili někoho, kdo přepíná tam a zpět svou genderovou identitu), stylizací kostýmů a účesů, které jsou androgynní.

75
Australský profesor filosofie Paul Griffiths, jehož specializací je vztah genetiky k humanitním oborům, vydal článek, v němž argumentuje, že sice můžeme mluvit o tom, jak existují v zásadě jenom dvě pohlaví, ale že zdaleka ne každý člověk musí být jedním nebo druhým pohlavím

https://aeon.co/essays/the-existence-of-biological-sex-is-no-constraint-on-human-diversity (21. 9. 2020) Griffith je rovněž autorem knihy Genetics and Philosophy (2013).

76
Publikovala v časopise Nature článek o tom, že „idea dvou pohlaví je příliš zjednodušující“ a měli bychom mluvit spíše o spektru než o dvou pevných kategoriích

https://www.nature.com/articles/518288a#/ (18. 2. 2015)

77
Už od roku 1993, kdy sexuoložka a doktorka vývojové genetiky Anne Fausto-Sterling navrhla kontinuální dělení do základních pěti pohlaví, pokračují výzkumy a debaty dále

A. Fausto-Sterling (1993). The Five Sexes: Why male and female are not enough. The Sciences (March/April 1993): 20–24. https://en.wikipedia.org/wiki/Anne_Fausto-Sterling Heslo nabízí poměrně dobrý přehled toho, s jakými námitkami se autorka musela vyrovnávat, a že po letech mnohé z nich uznala jako oprávněné.

77
Profesor biologie Arnold de Loof, specialista na genomiku, píše o dvou pohlavích, ale mnohočetných genderových variantách, přičemž v lidské společnosti můžeme snadno pozorovat minimálně patnáct genderových forem

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5824932/ Publikováno online 31. ledna 2018. Only two sex forms but multiple gender variants: How to explain? Arnold De Loof

78
Neumírá se na to, není to nakažlivé, nesnižuje to inteligenci

https://www.osel.cz/11411-intersex-jako-norma.html (14. 10. 2020) - Pokud budeme přesní – některé kombinace chromozomů způsobují u jejich nositelů nižší inteligenci. Stejně tak můžeme říct, že tranzice pomocí testosteronové terapie může snižovat inteligenci. Ale nelze to říct obecně u všech transgender a intersexuálních diagnóz. Stejně tak terapie není samo o sobě původní diagnózou, a každé užívání léků má své vedlejší následky.

78
Pro ilustraci, že věda předem neurčuje identitu lidí, ale stále se učí, si vezměme článek profesora biologie a bioetiky Jaroslava Petra

Jaroslav Petr v roce 2018 obdržel Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za přínos v oblasti popularizace vědy. V roce 2021 vyhrál Magnesiu Literu za naučnou literaturu (kniha Desatero smyslů: Jak lidé a zvířata vnímají okolní svět).

78
Na české vědecko-popularizační stránce Osel.cz (humorná zkratka pro Objective Source E-Learning) z října 2020, pod nímž probíhala i živá diskuse odborníků

https://www.osel.cz/11411-intersex-jako-norma.html (14. 10. 2020) - Pokud budeme přesní – některé kombinace chromozomů způsobují u jejich nositelů nižší inteligenci. Stejně tak můžeme říct, že tranzice pomocí testosteronové terapie může snižovat inteligenci. Ale nelze to říct obecně u všech transgender a intersexuálních diagnóz. Stejně tak terapie není samo o sobě původní diagnózou, a každé užívání léků má své vedlejší následky.

78
Za vývoj typických samčích struktur mozku je u savců včetně člověka zodpovědný estradiol – tedy hormon považovaný za ryze samičí“

Opět se samozřejmě můžeme vrátit ke kapitole 15 o tom, jestli existují i typické samičí struktury mozku. I toto označení je samozřejmě pochybné. Obecně naše lidské pojmové dělení na samce a samice v mnohém nedává smysl. Dává smysl jen na určité úrovni nebo při hrubém zkreslení v celku, ale v jednotlivých bodech, které by tento celek měly skládat, smysl nedává. V zásadě se jen neustále chytáme do pojmových pastí a málo si uvědomujeme komplexnost živých bytostí.

79
Mluvíme vlastně o čtyřech věcech (a často je ve zmatku zaměňujeme

1) genderové identitě, 2) genderovém výrazu, 3) biologickém pohlaví a 4) sexuální orientaci – Chcete-li to nakreslené jako schéma, vyhledejte si na internetu heslo „genderbread man“ (což je slovní hříčka s „gingerbread man“, perníčkovým panáčkem známým z pohádek či animované série Shrek). https://www.genderbread.org/ (My jsme v knize použili počeštěnou ilustraci)

82
Součástí nového poznávání mnohosti je i strach kompenzovaný humorem, urážením, zesměšňováním a zoufalou kreativitou, jak tyto nové kategorizace parodovat

V anglosaském prostředí se hodně ujal výraz „Jsem helikoptéra“ (I am a helicopter), jímž se u transgender lidí naznačuje něco podobného jako „všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo.“ Jakmile někdo na sociální sítích, řekne, že je trans, případně něco genderově nekonformního, okamžitě mu kyberšikanisté začnou posílat obrázky s nápisy „A já jsem helikoptéra, hahaha“. Trans lidé se už ale na posměšek s helikoptérou naučili reagovat „Hele, možná bych raději byl/a helikoptéra, protože to by mě pak vzali do armády“, čímž se naráží na fakt, že trans lidé v USA do armády nesmí, respektive nesmí o sobě říkat, že jsou trans.

83
U mnoha indiánských kmenů byl běžný fenomén tzv. berdache (anglicky „two-spirit“). (...) V Indii mají tisíce let tradici „třetího genderu“ zvaného hidžra. (...) V jižním Mexiku, v kultuře Zapotéků existuje rovněž uznání pro třetí gender, zvaný muxe. (...) V Thajsku se kromě mužů a žen rozlišují přinejmenším další dvě identity tom-dee (…) a kathoey

https://en.wikipedia.org/wiki/Two-spirit, https://en.wikipedia.org/wiki/Hijra_(South_Asia), https://en.wikipedia.org/wiki/Muxe a  https://en.wikipedia.org/wiki/Gender_identities_in_Thailand

84
V židovském Talmudu se mluví o šesti kategoriích podle pohlavních znaků

https://wave.rozhlas.cz/sest-genderu-v-talmudu-je-slozitejsi-rika-antropolozka-8563426 (29. 8. 2021) V rámci oněch šesti pohlaví figurují různé biblické postavy. Třeba Adam je vnímán jako androgynní až do chvíle oddělení Evy. Což by ale zadávalo intepretaci, že muž a žena si jsou rovni a Eva nevznikla jako druhořadá. I v křesťanské tradici je taková interpretace možná, protože zmínka o stvoření ženy je dvojí a druhá zmiňuje stvoření Adama a Evy jako rovnocenných. První (a převládající tradice) sice popisuje její stvoření z žebra Adama, ale i to lze interpretovat ve smyslu, dejme tomu, že mu měla stát po boku než že by byla jeho méně cennou částí. "Pozdější rabínská literatura jako Talmud však zohledňuje skutečnost, že pohlaví osoby nemusí být vždy zcela zřejmé nebo jednoduše zařaditelné jako mužské či ženské. Rabínská literatura také identifikuje některé biblické postavy jako příklady těchto pohlaví, například Adama jako androginos, dokud z něj Hospodin neoddělil Evu, a Abrahama a Sáru jako tumtumim, které Hospodin díky jejich víře proměnil na muže a ženu. (Vycházím zde z textu Borise Kořínka pro časopis Dingir 3/2024.) O dlouhodobém výskytu trans, nebinárních a queer lidí vypovídá i fotografická dokumentace – https://www.pinterest.co.uk/zuzkaou/queer-and-trans-in-19th-century/

85
Na dovršení vší absurdity sám Uzel nazýval třetím pohlavím ještě na začátku 90. let gaye a lesby

Nejvtipnější na celé situaci „dejte mi s tím pokoj“ je, že Radim Uzel sám používal zmateně výraz třetí pohlaví ve svých knihách více než dvacet let. Ve spisku Erotova lampa z roku 2008 na straně 36 uvádí: „Asi před čtyřmi lety vydala autorská dvojice známých sexuologů – Dr. Pondělíčková a Dr. Brzek – zajímavou knížku, která se jmenuje Třetí pohlaví. Jistě nemusím nikomu příliš napovídat a většina čtenářů snadno uhodne, že se jedná o ‚pohlaví‘ homosexuální.“ Pikantní na tom je, že jde zjevně o znovupoužitý text, jenž neprošel redakční úpravou (ostatně jako většina autorových publikací), protože kniha Třetí pohlaví vyšla roku 1992. Uzel tedy pasáž sice opakuje ještě v roce 2008, ale původně ji napsal zřejmě už v roce 1996. Tehdy se však své mentorce Jaroslavě Pondělíčkové-Mašlové neodvážil postavit, zato v roce 2020 ve vyjádření pro Sputnik už spílá těm, kdo si jeho vlastní dávný omyl či zmatenost (proto pohlaví v uvozovkách či s otazníkem) dovolují podle něj opakovat, ačkoli se dnes většinově nemluví o pohlaví, ale o genderu. Zní to lehce zamotaně, ale jediný, kdo to měl třicet let popletené, byl Radim Uzel, jenž na sebe křičel v zrcadlové síni svých textů, aniž by se byl schopný vidět.

86
Mužskost nebo ženskost jsou jako celek „pouze“ role a zároveň právě na přesvědčivosti hraní této role a toleranci okolí závisí jejich život. Svou mužskost nebo ženskost musí okolo sebe uměle stvořit, nabízejí ji k posouzení a akceptaci, ale není to „maškaráda“, jak se mnohdy hanlivě říká

O různých formách „maškarády“ mluví různé ženy, jež se sice označují za feministky, ale nepovažují transgender ženy za ženy. Typickými představitelkami tohoto myšlenkově pokleslého směru transexkluzivních feministek alias TERFs jsou (jinak velmi zasloužilá a uznávaná) Germaine Greer nebo spisovatelka J. K. Rowling.
https://www.thepinknews.com/2023/02/10/what-has-jk-rowling-said-about-transgender-people/ Tento článek ukazuje, že Rowling není „pronásledovaná za jeden nebo dva tweety“, ale že systematicky roky štve proti transgender komunitě, dezinformuje a podporuje dezinformátory a sama cíleně diskriminuje transgender lidi.) Na TERFkách je bizarní, že pro ně sama existence trans lidí má být nějakým ohrožením ženství. Transženy podle nich nějak ubírají ženám místo – společensky, ale i nějak metafyzicky. ("Najednou normální ženy budou nějak míň ženy" je stejný nesmysl jako "teď normální manželství bude něco míň, když se budou moct brát gayové a lesby".) Tento přístup "není dost místa pro všechny" je projev egoismu a také projev těch, co si vlastně myslí, že postavení žen ve společnosti je tak špatné, že transženy ho ještě zhorší. Ale tím vlastně tyto "pravé, původní, úplné ženy" (jak si různě říkají) jen vyjadřují svou celkovou nespokojenost se stavem světa a finálně viní ty nejzranitelnější. Nehledě na dvojí metr, že podle nich jsou transmuži vlastně v bezproblémoví, jen transženy ne. Proto je jejich postoj morálně neospravedlnitelný.
Vhledem do světa trans lidí a zvláště trans žen může být kanál myslitelky a performerky s pseudonymem ContraPoints https://www.youtube.com/@ContraPoints/videos; doporučuji nejenom dvě dlouhá videa o  Rowling, ale i videa s názvy Gender Critical (https://www.youtube.com/watch?v=1pTPuoGjQsI), Autogynephilia (https://www.youtube.com/watch?v=6czRFLs5JQo), Transtrenders (https://www.youtube.com/watch?v=EdvM_pRfuFM) či Pronouns (https://www.youtube.com/watch?v=9bbINLWtMKI)

86
Dnes nemluvíme o transsexuální poruše, jako to ještě v roce 2021 dělala tehdy 61letá sexuoložka Hana Fifková, jež nejspíš rovněž nečte nové směrnice, zato ráda poskytuje zavádějící informace médiím a vystupuje v nich jako specialistka na danou oblast

https://plus.rozhlas.cz/asi-jsem-ze-stare-skoly-ale-pohlavi-jsou-dve-genderove-neutralni-vychova-je-8514446 (16. 6. 2021) či https://www.youtube.com/watch?v=HrFJ5jBzvRU (Téma trans se strašně bagatelizuje. Přijde mi to jako nějaká infekce ze sociálních sítí. 30. 9. 2022) To, že se Hana Fifková tomuto tématu věnuje, ještě neznamená, že mu rozumí. Vymezují se vůči ní další generace sexuologů, sexuoložek a terapeutů a terapeutek, kteří se orientují v nových směrnicích i na internetu a nemají pocit, že se z něj šíří „infekce“.

86
Trans lidé nejsou pacienti s tělesnou ani psychickou poruchou

https://www.bbc.com/news/health-48448804.amp, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/byt-transgender-neni-dusevni-nemoc-vzkazuje-svetova-zdravotnicka-organizace-79631 a https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/transsexualita-svetova-zdravotnicka-organizace-transgender_1806202028_dp
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2515945-byt-transgender-neni-dusevni-nemoc-vzkazuje-svetova-zdravotnicka-organizace?fbclid=IwAR2v-MGQBSb00naWyW7L9mW5UHZxG5LpNNXODo0NAsPZj7UFSQzPShJxTqk Od pojmu transsexualita WHO ustoupila v roce 2018 a od roku 2022 již není v mezinárodní klasifikaci nemocí ICD-11. Fakt, že ČR nestačila implementovat národní MKN-11, na tom nic nemění.

86
Někteří trans lidé dokonce nemusejí podstupovat žádnou formu či stupeň tranzice a mohou zůstat celoživotně nevyhranění. Jak ukázal americký výzkum z roku 2016, v nebinaritě chce zůstávat více než třetina z nich

Výzkum z roku 2016: https://transequality.org/sites/default/files/docs/usts/USTS%20Full%20Report%20-%20FINAL%201.6.17.pdf (The Report of the 2015 U.S. Transgender Survey" (PDF). National Center for Transgender Equality. 2016.) Reference v mainstreamovém médiu: Cummings, William (21 June 2017). "When asked their sex, some are going with option 'X' (https://eu.usatoday.com/story/news/2017/06/21/third-gender-option-non-binary/359260001/).

88
Jak doložil americký historik a sexuolog Thomas W. Laquer v knize Rozkoš mezi pohlavími: Sexuální diference od antiky po Freuda z roku 1990, v dějinách medicíny dlouhá staletí vůbec neexistoval model dvou pohlaví

Knihu původně pod názvem Making Sex (což znamená „souložení“ i doslova „vytváření pohlaví“) vydalo prestižní akademické nakladatelství Oxford Press, u nás v roce 2017 akademické nakladatelství Karolinum. Thomas Laquer je rovněž autorem knihy Solitary Sex: A Cultural History of Masturbation z roku 2004.

88
Laquerova kniha se dočkala řady kritických reakcí a ještě delších knih, než napsal on sám

O kriticích se lze dočíst jak v doslovu k českému vydání Laquerovy knihy od Martina Pokorného, tak ve wikipedickém Laquerově hesle. https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_W._Laqueur
Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Sociální studia 7/2002, s. 15-27.

89
Judith Butler k tomu optimisticky tvrdí, že naším chováním můžeme být vůči normám i podvratní a v budoucnu by bylo správné, abychom za to nebyli tolik trestáni jako doposud. Je to vize svobodnější společnosti, žádné nové totality

Narážím zde především na knihu Globální sexuální revoluce: Ztráta svobody ve jménu svobody, jež vyšla německy 2012, slovensky 2013 a česky 2014. Polemika s Gabriele Kuby je téměř zbytečná. Jen výběrovému rozboru jejích omylů, neznalostí, nepochopení, manipulací i čistých lží věnovala energii např. Oľga Pietruchová (tehdejší ředitelka Odboru rodové rovnosti a rovnosti příležitostí při Ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky) zde https://blog.sme.sk/pietruchova/spolocnost/od-harryho-pottera-ku-gender-ideologii (6. 10. 2013) a zde https://blog.sme.sk/pietruchova/spolocnost/odpoved-na-otvoreny-list-gabriele-kuby (20. 10. 2013). Gabriele Kuby skutečně není tím dítětem, které volá „císař je nahý“, ale dítětem, které volá „pod mou postelí je bubák“ a bohužel se nedá přesvědčit, že bubáci neexistují a jsou pouze výplodem její fantazie. K posouzení serióznosti této autorky stačí to, že se prezentuje jako socioložka, ačkoli nikdy nepublikovala v žádném seriózním periodiku a její hlavní publikační platformou je časopis extrémní pravice (představovaný v Německu stranou NPD) Junge Freiheit. Celá její agenda je pouze výrazem katolického fanatismu, jež jí umožňuje nejenom dezinterpretovat autory a autorky, jimž intelektuálně nedostačuje, ale zřejmě si i vnitřně omlouvat vyrábění faktických lží v zájmu „vyššího dobra“. Pakliže existuje peklo, Gabriele Kuby se do něj po smrti podívá. Podobně nechutným manipulátorem v anglofonním světě je např. Matt Walsh, viz 70minutové video https://www.youtube.com/watch?v=6jJty8Dcmuk

90
Není pravda, že po tranzici z mužů na ženy jsou transženy výrazně nebezpečné a dopouštějí se znásilnění na ženách. Tento „vzorec mužské kriminality“ není studiemi potvrzený

https://committees.parliament.uk/writtenevidence/18973/pdf/ Abychom byli féroví, starší větší studie tvrdí, že ne, novější menší, že ano; problém je přitom s tzv. trans self ID, tedy lidmi, co provedli změnu genderové identity pouze čestným prohlášením a změnou dokladů. https://www.openlynews.com/i/?id=21757767-4909-4844-922f-41903ff042f8 (červen 2022) Nejdéle a na největším vzorku obyvatel to můžeme pozorovat v Argentině – lidí, co tuto změnu provedlo tímto způsobem je za deset let přes 12 600, a policejní statistiky nenaznačují žádné zvýšení zločinnosti prováděné trans ženami; jedná se prakticky o ojedinělé případy. Zneužití bylo zaznamenáno ale například u otce, který si pozměnil genderovou identitu, protože to chtěl u soudu využít jako trumf v opatrovnickém sporu o výchovu dcery.

90
Přechod z mužského na ženský gender a naopak je v Česku dosud podmíněný vyjádřením lékařů a daná osoba musela projít hormonální terapií. Jádrem sporu pak bylo, zda je nutné procházet sterilizací a kastrací

Ani v roce 2025 není uplně jasné, jak se u nás bude situace vyvíjet. Jen na doklad, co skutečně požadují transgender aktivisté a jak se k tomu staví odborná obec
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/transgender-pravo-kastrace-pohlavi-lide-ministerstvo-spravedlnosti-dvorak_2303301000_ank (březen 2023)
https://jsmetransparent.cz/proc-chceme-zrusit-povinne-katrace/
https://jsmetransparent.cz/povinne-sterilizace-a-hrazeni-operaci-cr-a-cela-evropa/
https://www.youtube.com/watch?v=gNrgNeM6gxA (Proč nechci operaci? Jak prožívají transgender ženy sex? Proč nemám ráda slovo transsexualita?)

91
Drtivá většina transgender lidí je také se svou proměnou spokojená a dlouhodobě litují asi jen 2 % z nich

https://www.gendergp.com/detransition-facts/ a metastudie 27 studií https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8099405/ Správné čísla jsou 0,9 %, z toho 3 % pro transmaskulinní osoby (ty, co se narodily jako dívky) a  0, 12 % transfemininní osoby (ty, co se narodily jako muži). https://jamanetwork.com/journals/jamasurgery/article-abstract/2813212 Vědci z baltimorské Univerzity Johnse Hopkinse prostudovali bezmála osm tisíc případů takových operací a zjistili, že v drtivé většině vedly k pozitivním zdravotním a psychickým následkům. Lítost z operace projevuje jen méně než jedno procento osob, které ji podstoupily. Je to mnohem méně než u jiných operací; téma lítosti po operaci pohlaví (tzv. „post-GAS regret“) bude nicméně nutné studovat i nadále, protože se může měnit s časem, který uplynul od operace.

91
Na téma takzvaných detranzicí (čili pokusu o vracení se zpět) se vede rozsáhlá odborná debata

Dalo by se uvést mnohem více zdrojů, pro základní orientaci jenom
https://plus.rozhlas.cz/jiri-prochazka-ma-verejnost-dostatek-informaci-o-tranzici-9005925 (červen 2023)
https://a2larm.cz/2023/12/lide-po-detranzici-si-zaslouzi-naší-ucast-transfobni-nazory-ale-musime-odmitnout/ (Jamie Rose, prosinec 2023)
Existuje diskusní fórum, kde se objevuje řada autentických příběhů, ale většina vůbec není tak drastických, jak se snaží líčit morální panikáři – https://www.reddit.com/r/detrans/
https://www.therainbowtimesmass.com/transgender-detransition-due-to-family-pressures-more/ - Základním problém většinou bývá tlak rodiny; detailnější rozvedení důvodů zde https://www.psychologytoday.com/us/blog/talking-apes/202111/why-some-transpersons-decide-detransition

91
Děti i ve velice raném věku jasně vědí, kým se cítí, přestože je zcela přirozené, že všechny děti někdy v rozmezí druhého a třetího roku intenzivně řeší, jestli jsou kluci a holky a co k tomuto stavu náleží

Tato pasáž může působit až pobuřujícím dojmem, pro začátek tedy základy vývojové psychologie a vezměme si tomu velmi tradičně pojaté zdroje zde https://www.fi.muni.cz/~qprokes/socka/socka3.html (oddíl Sexuální role) a zde https://sancedetem.cz/transsexualita-u-deti-dospivajicich
Moderněji pojaté texty https://www.theatlantic.com/science/archive/2019/01/young-trans-children-know-who-they-are/580366/ (2019) a https://www.healthychildren.org/English/ages-stages/gradeschool/Pages/Gender-Identity-and-Gender-Confusion-In-Children.aspx (2018, update 2024)
Zdroj v češtině https://www.heroine.cz/vzdelavani/trans-a-nebinarnich-deti-nepribyva-ale-doba-je-dost-bezpecna-takze-muzou-s-barvou-ven-rika-agata-hrdlickova (2024)

92
Samotná Cass Review byla už dostatečně zkritizovaná za svou nejasnou metodologii a terminologii, a hlavně zbývá otázka – kde jsou ty statisíce nebo miliony zmrzačených lidí?

https://www.heroine.cz/moje-telo/cass-review-rozhovor-trans-deti-tranzice-transgender a https://www.heroine.cz/spolecnost/dohlizi-britske-zdravotnictvi-na-mrzaceni-deti-na-vybusnou-zpravu-pediatricky-jsme-se-podivali-zblizka; zahraniční zdroje
https://transactual.org.uk/advocacy/critiques-of-the-cass-review/ 14 zdrojů
https://law.yale.edu/sites/default/files/documents/integrity-project_cass-response.pdf - 39 stran od 9 autorů a autorek
https://transactual.org.uk/blog/2024/04/11/press-release-the-cass-review-is-bad-science-and-should-not-be-taken-seriously-by-policymakers/ a  https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/26895269.2024.2328249
Doufejme, že tyto rozsáhlé rozbory ukazují, že Cass Report není žádným odhalením skandálních praktik, ale v zásadě špatnou vědou a něčím, čím by se neměla řídit politická reprezentace. V genderově afirmativní péči můžou být nedostatky a muže docházet k různým typům omylů nebo nevyhovujícím praktikám, ale nic z toho nezavdává důvod mluvit o tom, že celý proces navždy zastavíme.

93
Radim Uzel: „Jakmile se do biologie začne míchat politika, soudím, že je to vždy špatně, mělo by to být tak, že černé — černé, bílé — bílé. Vždy si někdo přihřívá polívčičku na úkor všelijakých kvazi senzací.“

Dále v odpovědi následuje lživá pasáž se Spejblem a Hurvínkem rozebíraná v páté kapitole (v prvním svazku). Ukazuje se tím, že Uzel se nejenom nechával unášet konspiračními a dezinformačními proudy, ale sám do nich přispíval vlastními čůrky.

95
Budou lidé najednou jen tak z plezíru masově podstupovat sterilizace, aby se nemohli rozmnožovat a zachránili tím planetu, jak líčí třeba nechtěně směšný antiutopický román Neviditelní (2021) od „spisovatele“ Vlastimila Vondrušky?

Vlastimil Vondruška neváhal poskytnout na toto téma i rozhovor, v němž u každé odpovědi dosvědčuje svou dezorientovanost a působí spíše jako obecní blázen, kterému škodí číst si novinové titulky, z nichž vyrábí své fantasmagorie a podsouvá je přitom jiným: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/historik-spisovatel-vlastimil-vondruska-kniha-george-orwell.A211126_171903_literatura_misl (21. 11. 2021)

96
Iva Baslarová, Jitka Cirklová a Giuseppe Maiello ve své sociologické práci připomínají

Mother and Father? Ideas and Possibilities of Starting a Family by Transgender and Nonbinary People in the Czech Republic. Iva Baslarová, Jitka Círklová & Giuseppe Maiello. 19. července 2022. https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-031-05367-2_13

96
Trans lidé jsou po celém světě stále nucení k operacím, jež jim zdravotně ubližují, jejich manželství musí být povinně rozváděna, ztrácejí kontakt s dětmi – a to vše pod lékařským nátlakem. Jsou vystavení absurdní byrokratické šikaně

Mluvčí statistického úřadu při posledním sčítání lidu prohlásila: „Pohlaví je možné vyplnit pouze žena nebo muž. Když jsem se na to ptala demografů, tak oni říkají: ‚My nepotřebujeme v tomto ohledu zjišťovat, jak se kdo cítí. My pouze zjišťujeme to, zda je konkrétní osoba schopná porodit dítě.‘ Prostě uvedete to, co máte napsané ve svém identifikačním dokladu – muž, nebo žena.“ https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/scitani-lidu-jolana-voldanova-pohlavi-jediove-nabozenstvi.A210326_152702_domaci_vov (Voldánová: Ve sčítání pište biologické pohlaví. Hlaste se klidně i k Jediům. 27. 3. 2021) Toto vyjádření je odporné, redukující lidi na chodící dělohy. Ale je i nesmyslné. To, že má člověk nějaký orgán, ještě nezaručuje, že „je schopný porodit dítě“. Ostatně i ženy po gynekologické operaci/po klimakteriu tedy mají zaškrtnout „muž“? A naopak transženy po úřední změně pohlaví mají najednou schopnost porodit dítě? Výpověď jednoho transčlověka k tématu (pro publikaci si přál zachovat anonymitu): „Vezmu-li to osobně, dojdu k následujícímu: nebýt toho pitomého covidu, měla bych v tuto dobu mezi nohama vaginu a v občanském průkazu F. Říkalo by to státu něco o mých schopnostech rodit? Mezi nohama mám tedy varlata a penis, dávno nefunkční vlivem hormonální terapie. Košíčky 85 B, rozšířené pánevní dno a v občance M. A přesně to taky budu muset vyplnit do toho slavného sčítání. SRS je obecně velmi invazivní operace, před níž podepisujete, že se může výrazně negativně projevit na kvalitě sexuálního života, resp. na zdraví obecně. A stejně tak je v případě rekonstrukce genitálií zásadní, který orgán se zrovna rekonstruuje. Kdo do toho jen trochu vidí, chápe, proč se do toho lidem dvakrát nechce. A zejména v případě transmužů. Podle české legislativy ovšem muž s plnovousem, kouty, svaly a vůbec, tento muž, má-li vaginu, resp. dělohu, je označený jako žena. To, že jeho sociální realita je zcela jiná, je tak mile absurdní, až se z toho člověku chce brečet. A ačkoli tento člověk má orgány, které mají lidé, kteří ‚jsou schopni porodit dítě‘, těžko dítě, opět zásadním vlivem HRT, porodí. Jenomže! Česká legislativa to opět celé překrucuje. Úřední změnu pohlaví totiž podmiňuje pouze sterilizací, nikoli rekonstrukcí genitálií. Co to znamená? Jednoduše to, že pokud mně budou odňata varlata, zůstane mi penis – ovšem rázem budu pro ČSÚ žena. Ačkoli o ‚schopnosti porodit dítě‘ si samozřejmě budu moci nechat jenom zdát.“

97
Existují či existovala diskusí fóra zaměřená na to, aby se transgender lidem cíleně ubližovalo různými metodami kyberšikany, která většinou překračuje hranice virtuálního prostoru a zasahuje hluboko do osobního a pracovního života

Existovalo (už jde použít minulý čas) diskusní fórum Kiwi Farms. Jeho návštěvníci se zaměřovali na harassment trans lidí a dalších minorit. Je potvrzené, že dohnali několik lidí k sebevraždě. Mezi jejich metody patřily věci jako doxxing (zveřejňování všech možných osobních údajů), kontaktování okolí daného člověka s cílem ho zdiskreditovat u známých, v práci, všude a swatting (falešná oznámení s cílem poslat k němu ozbrojené složky). https://www.nbcnews.com/tech/teh-news/cloudflare-provided-security-services-kiwi-farms-blocks-website-rcna46219

97
Transgender lidé se také čtyřnásobně častěji než zbytek populace stávají oběťmi vražd a znásilnění

https://williamsinstitute.law.ucla.edu/press/ncvs-trans-press-release/ Transgender people over four times more likely than cisgender people to be victims of violent crime (March 23, 2021), https://www.reuters.com/article/us-brazil-lgbt-murders-trfn-idUSKBN25Z31O, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5551594/ (Homicide Rates of Transgender Individuals in the United States: 2010–2014 Alexis Dinno) https://www.insider.com/insider-database-2020-deadliest-year-on-record-for-trans-people-2021-4,
https://www.forbes.com/sites/dawnstaceyennis/2021/05/19/terrible-time-for-trans-youth-new-survey-spotlights-suicide-spike---and-hope/ (19. 5. 2021)

97
„Neutrální pohlaví“ zavádí stále více zemí na doporučení lékařských i jiných autorit, věda to rozhodně nezavrhla

https://en.wikipedia.org/wiki/Legal_recognition_of_non-binary_gender Heslo popisuje 22 zemí, které různým způsobem uznávají „nonbinary“, „third gender“ či „genderqueer“, v identifikačních průkazech mnohdy jako možnost M (male), F (female) a X.

97
Cílem daného lékařského manuálu o inkluzivním jazyce z roku 2016, který ale v Británii nevstoupil v závaznou platnost (nemůže být vynucován a je čistě na jednotlivcích zdravotnického personálu, zda se jím budou řídit), bylo nemluvit o těhotných trans osobách jako o maminkách („expecting mothers“), ale neutrálně

Has the government banned the term 'pregnant woman'? https://fullfact.org/law/pregnant-people/ (20. 11. 2017); inkriminovaný čtrnáctistránkový manuál zde: https://archive.org/details/2016BritishMedicalAssociationBMAGuideToEffectiveCommunication2016

98
Vladimír Franta ze Sputniku (...) slepě slouží propagandě ruského státu

Na počátku psaní této kapitoly ještě nebyla válka, nyní ale lze s plnou vážností napsat, že Vladimír Franta by měl být doživotně ostrakizován, a to nejenom za tento jeden rozhovor, ale mnoholeté vlastizrádné slouhovství režimu, který se vůči naší zemi chová otevřeně nepřátelsky. https://www.respekt.cz/tydenik/2019/49/franta-zlato-a-propaganda

98
Jaká ironie osudu

Věřím tomu, že se ozvou lidé, kteří budou tvrdit, že i mě čeká osud, že někdo napíše podobnou knihu o mé bigotnosti, až nebudu stíhat nové trendy. Na to odpovídám jednoduše, že těžko. Tato kniha se snaží o co největší porozumění, je otevřená společenským změnám a není v ní touha vymezovat menšinám, co mají dělat stranou společnosti nebo jak se mají menšiny chovat vůči většině. Vždy mi jde hlavně o inkluzi. Také je ve mně nulová touha trvat si na určitých termínech a přístupech nadosmrti. Nebojuju za staré slovníky a po celý život se snažím vyvíjet, případně nevstupovat se silnými názory do neprobádaných končin. Svoje texty běžně reviduji a necítím nebezpečí ustrnutí. (Například v této kapitole používám výraz intersex a novější přesnější, ale méně zavedený termín je DSD; stejně tak v této kapitole málo zdůrazňuji, že existují genderfluidní lidé, protože nechci tříštit pozornost a věnuju se větším skupinám.) Jestliže někdy cítím, že k novým trendům nemám co říct, snažím se prostě nevyjadřovat. A konečně, nemyslím si, že se vidění a popis světa za dvacet třicet let posune nějak výrazně od toho, jak píšu dnes. V podstatě jen následuji myšlení, jež už dvacet třicet let trvá a moc se nemění. Myšlenková revoluce se odehrála už dávno a další jen tak nepřijde.

99
Odvedl pozornost od vlastních problémů a kauz, stejně jako když použil slovo „kunda“ u Pussy Riot

Spočítat kauzy Miloše Zemana (i pouze v prezidentském a ne premiérském období) je téměř nemožné. Je dobré všímat si, jak závažné problémy (týkající se obvykle bezpečnostní politiky a obchodních zájmů svých příznivců a nohsledů) vždy zakrýval rétorickými výstřelky, které se týkaly něčeho jiného. Zde 45 bodů pro ty, co zapomněli: https://www.respekt.cz/tydenik/2023/1/zemanuv-masakr-motorovou-pilou. V audioverzi pouhý výčet zabere 30 minut.

99
Máme nyní tři možnosti, čím chceme být: 1) buď nesebejistí, agresivní a popletení transfobové

Zaznívá, že ti, co jsou označeni za transfoby, jsou jenom „gender critical“ a jde jim o to, aby nedocházelo k „nezvratným poškozením“ u mladých lidí. To zní sice hezky, ale bohužel je to obvykle tak, že tito „gender critical“ lidé nemají prakticky žádné přátele mezi trans lidmi, nemluví s nimi a doopravdy se o ně nezajímají, jsou jim odporní, bojí se jich a líčí je buď jako agresivní monstra, nebo „zmanipulované ovce“. Naprostá většina „genderových kritiků“ jednoduše trpí fobií, aktivně šíří strach, nejsou ve skutečnosti empatičtí, sami podléhají mnoha dezinformacím a konspiracím a nejde jim o nápravu nespravedlností, ale spíš vymazání transgender lidí z veřejného prostoru. Mluvit o trans lidech se má podle transfobů jen v souvislosti s riziky, „omyly“, „poškozeními“, útoky na cis ženy, ale ne jako právoplatných členech společnosti. Z oněch tří nabízených možností je správná pouze ta poslední, která v sobě zahrnuje i opravdovou racionální kritičnost a umožňuje nám nezpůsobovat poškození žádným způsobem, ani fyzickým, ani vyvoláváním nenávisti. Označit někoho za transfobního nebo TERF se zdá být pouhou nálepkou nebo nadávkou. Ale stačí sledovat jednoduchou věc – kolik času a soucitu věnují popisu těžké situace trans osob, a kolik věnují času tomu, čím by měli být hrozbou, a kolik času věnují tomu, že většina lidí, co se deklarují jako trans, podle nich trans ani nejsou. Vede je upřímný zájem o děti a dospívající, berou v potaz, co zaznívá z trans komunity a od terapeutů, kteří se problematice věnují, nebo si vybírají primárně negativní a alarmující případy a čtou i různé statistiky co nejnegativnějším způsobem? Z poslechu lidí, kteří jsou podle mě TERF, je velice patrné, jak sami prohrávají souboj se svým „vnitřním fašistou“, oním hlasem, který nutí ostatní být co nejnormálnější. Možné dobré úmysly mnohých TERF lidí se velice často lámou k tomu, že se stávají spojenci regulérních politických fašistů a autoritářů a tuto hrozbu sami u sebe nekriticky nevidí nebo bagatelizují.

99
Zdánlivě tolerantní liberálové, kteří ale existenciální situaci trans lidí nechápou a neustále omylem říkají různé mýty

V této pozici bývají různí komici jako Ricky Gervais nebo David Chapelle – skvělou odpověď proč jsou jejich vtipy málo vtipné, nechápavé a co jim vlastně chybí, popsala youtuberka ContraPoints. Problémem není nekorektnost, ve smyslu odvážnosti a nepohodlnosti, ale naopak přízemnost a pohodlnost. Ona chybějící ingredience, jež dává humoru hloubku a tu správnou existenciální bolavost, je vetknuta do samotného názvu videoeseje – Darkness/Temnota. https://www.youtube.com/watch?v=qtj7LDYaufM Jinou reflexi představuje např. tento text: https://www.them.us/story/dave-chappelle-ricky-gervais-transphobic-comedy-netflix (19. 7. 2022)
Vedle mýtů, jež jsou obecné, existují i cílené konkrétní dezinformace; jen pro představu tři z nich
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10227146579823593&set=a.1556771472450
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10223766409293623&set=a.1127299308095
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-internet-komentar-muz-ktery-vyhral-miss-cim-mene-vime-tim-vice-jsme-pohorseni-219612 – o rychlosti šíření dezinformačních zpráv

99
Transgender lidé nechtějí nikoho podvádět, nejsou mentálně nemocní, nejsou hrozbou pro společnost

Ze zahraničních článků doporučuji třeba těchto 10 mýtů okolo transgender lidí https://www.vox.com/identities/2016/5/13/17938088/transgender-people-rights-myths a z českých podcast Transistorie https://open.spotify.com/episode/5oIoppNgJdQXZBq2zNh3r9, vznikající od listopadu 2021 a Youtube kanál Trans příběhy - https://www.youtube.com/playlist?list=PLkiq74gkRpE4yCsW32UmmssW3D_kInftG
Rozhovory s českými sexuology a sexuoložkami - https://www.iglanc.cz/psychologie/rozhovor-se-sexuologem-trans-teenager/ (Pavel Turčan), https://www.prozeny.cz/clanek/sexuolog-ludek-fiala-o-transgender-80030 (Luděk Fiala)
https://www.youtube.com/watch?v=SCxn2Mr3gKc (Petra Vrzáčková)
Měly by vám poskytnout uklidnění a hlavně se potom musíte ptát, kdo a proč vystupuje proti – jaká je jeho specializace a motivace. O intimních vztazích trans lidí – https://www.heroine.cz/vztahy-a-sex/8437-trans-lide-a-sex-co-bychom-meli-vedet-o-intimnich-vztazich-lidi-po-tranzici.
O problematice sportu https://www.heroine.cz/spolecnost/transgender-atletky-nemaji-zadna-nefer-zvyhodneni-v-debate-jde-stale-o-potrebu-kontrolovat-zeny a https://www.cyclingweekly.com/news/trans-women-athletes-have-no-unfair-advantage-under-current-rules-study-finds či https://jelenabraum.com/2024/08/02/neskutecne-svinstvo/.
O populismu a démonizování - https://denikalarm.cz/2024/06/soumrak-doby-binarni-trans-lide-v-casech-politickeho-populismu-a-rozkolu-mezi-sexuology/.

21. „Barvoslepí se také nechlubí svým postižením“

21. „Barvoslepí se také nechlubí svým postižením“
102
Tyto extravagantní výjimky si zuřivě fotí média a vytvářejí zavádějící představy a stereotypy, jež by měl odborník naopak bořit

Neznamená to, že se pride pochody mají distancovat, extravagance je jejich součástí. Jen tito extravagantně stylizovaní lidé netvoří jádro ale sotva promile celého pochodu a každoroční debata o nich by měla utichnout; poukazem na ně nelze měřit celou komunitu. Přítomnost extravagantních lidí v průvodu je pouze důkazem tolerance LGBTQ komunity, extravagance ale není jejím hlavním definičním znakem.

102
O problémech LGBTQ komunity nikdy seriózně neuvažoval

Při psaní jsem hodně váhal, jakou použít zkratku. Nakonec jsem se rozhodl pro LGBTQ. Domnívám se, že je nutné zdůraznit ono Q jako „queer“ – divný, nezařaditelný, lidé různě fluidní, nebinární, pansexuální, zlopověstní atd. Neponechávám tedy jenom jednoduché LGBT, kde se jasně vymezují lesby, gayové, bisexuální a transgender osoby. Zároveň pro čtenářský komfort nepíšu delší verzi LGBTQIA, kde I zastupuje intersexuály a A asexuály, neboť o nich tato kapitola nepojednává. Vynechávám i znaménko plus, u nějž jsem zjistil, že řadu čtenářů a čtenářek dráždí a komplikuje jim čtení některých vět. Jsem si vědom toho, že znaménko plus (LGBT+, LGBTQ+, LGBTQIA+) značí, že existují či budou existovat další kategorie lidí, kteří nezapadají do jednoduchých forem heterosexuality nebo genderové binarity. V této kapitole se ale omezuji jen na určité osoby a vztahy.

102
Společnost stovky a tisíce let říkala homosexuálním lidem, že se za sebe mají stydět

Pojem „pride“ v angličtině znamená hrdost i pýchu. V křesťanském pojetí patří „pride“ ve smyslu nadřazené pýchy mezi sedm smrtelných hříchů (pýcha, lakomost, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost) a je z nich dokonce považovaná za nejhorší. Zároveň ale máme v dějinách mnohem starší aristotelskou tradici, kde hrdost patří k základním ctnostem. Hrdost byla i znakem rytířství ve středověku a synonymem udatnosti, boje za správnou věc. Obvykle se odlišuje pozitivní hrdost a zhoubná pýcha („hybris“ – namyšlenost, arogance).

103
Kdy se často žádá o ruku nebo stvrzuje pevnost svazku

Svátek Sv. Valentýna je obecně méně nakloněn LGBTQ párům – jakmile se objeví v reklamě na jakékoli zboží, vyvolá to vlnu pobouření a odporu; v mnoha zemích navíc jednoduše nelze žádat o ruku svého partnera. Samotný Svatý Valentin ve 3. století n. l. ale stavěl lásku nad zákony a jeho myšlení bylo předvojem pro dnešní zrovnoprávnění LGBTQ lidí (https://qspirit.net/saint-valentine-marriage-equality/ (1. 2. 2024).

104
Na ulicích se s nimi lze setkat často

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-teren-drzel-me-za-vlasy-a-bil-za-homofobni-utok-padly-nizke-tresty-218471 (5. 11. 2022, Kristýna Ciroková) Článek a desetiminutový pořad popisuje detailně tři případy fyzického napadení LGBTQ+ lidí v posledních dvou letech. Množství popsaných případů nepotvrzuje jednoduše tvrzení v textu, že se útoky dějí často (na to by nestačil ani mnohasetstránková svodka) – popisuje ale snadnost a nepředvídatelnost, s níž se dějí. Nejedná se o žádnou šikanu na zapadlých vesnicích, ale o útoky v centru hlavního města. Ostatně, sám znám případy napadení LGBTQ osob z blízkého okolí, nejsou to pro mě případy z novin.

104
Podle datové analýzy organizace Jsme fér přibylo mezi léty 2019 a 2021 útoků na sociálních sítích asi o pětinu

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lgbt-komunita-sexualita-predsudecna-nenavist-utok.A210302_144821_domaci_knn (20. 3. 2021) https://denikn.cz/1490289/nenavistne-projevy-vuci-lgbt-komunite-maji-dopady-zname-ale-i-takove-o-nichz-mnohdy-nevime/ (6. 8. 2024) Útoky proti LGBT+ jsou v celé Evropě na vzestupu. Podle studie, kterou v roce 2024 publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva (https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2024-lgbtiq-equality_en.pdf), se počet LGBTQ lidí, kteří zažili násilí motivované nenávistí, zvýšil mezi lety 2019 a 2023 z 11 % na 14 %. O rostoucím počtu útoků proti LGBTQ dříve informovaly i americké úřady. (https://thehill.com/homenews/lgbtq/4259292-fbi-crime-statistics-show-anti-lgbtq-hate-crimes-on-the-rise/, 16. 10. 2023)

104
Své pohnutky popsal v 65stránkovém manifestu ovlivněném konspiračními dezinformacemi, které léta šířili i mnozí slovenští a čeští politici v debatách o manželství stejnopohlavních párů

https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/643496-kto-bol-vrah-z-centra-bratislavy-pred-utokom-zverejnil-nenavistny-manifest-proti-zidom-a-lgbti/ či https://www.respekt.cz/agenda/to-co-na-slovensko-nepatri-nejste-vy-ale-nenavist (Ivana Svobodová). Komentáře k tragédii a reakcím na ni: https://denikn.cz/985997/studio-n-proc-se-musi-lgbtq-lide-znovu-bat/ (zde je detailně rozebraný vrahův manifest) a https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3536203-takovy-utok-jsme-ocekavali-komentuje-sociolog-vasecka-vrazdu-dvou-clenu-slovenske-lgbt. Rozhovor s Romanem Samotným https://www.youtube.com/watch?v=HncXQYkXBlE (všechny zdroje 13. a 14. 10. 2022)

105
Jako je tomu v Polsku, Maďarsku, Bulharsku či Rusku v důsledku tamních zákonů, znemožňujících racionální osvětu

Děsivou situaci v Polsku popisuje v rozhovoru třeba aktivistka Agata Diduszko-Zyglewská https://www.heroine.cz/zena-a-svet/6039-misto-detskeho-psychologa-exorcista-s-polskou-aktivistkou-o-zivote-v-zemi-kde-lidska-prava-drti-vliv-cirkve (1. 10. 2021). Jaký dopad bude mít orbánovský zákon na dospívající LGBTQ lidi, analyzuje Maja Vusilović: https://a2larm.cz/2021/06/zakon-o-pedofilii-je-orbanuv-predvolebni-tah-pro-lgbtq-lidi-v-madarsku-bude-znicujici/ (18. 6. 2021). Rusko jako předvoj kulturního regresu pohledem aktivistky Jeleny Grigorjevové: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/hon-na-lgbt-v-rusku-lide-se-citi-jako-chodici-terc-a-policie-nedela-nic-rekla-seznamu-ruska-aktivistka-77224 (13. 8. 2018)

106
„Ctíme tradici, nebo rozložíme společnost“

Radim Uzel se také za svou kariéru mnohokrát vyjádřil kriticky o USA, ale nikdy o současném Rusku. USA pro něj reprezentovaly „přílišnou toleranci a bláznivý aktivismus“, zatímco represivními zeměmi jsou podle něj primárně arabské státy, východní Evropa je vyviněna. Nejspíš nejde o nic uvědomovaného, USA pouze znamenaly pro Radima Uzla při návštěvě v 90. letech kulturní šok, zbytek obstarala stará dobrá xenofobie vůči „mohamedánům“, jak často mluvil o muslimech. Slepota vůči situaci ve vlastním kulturním okruhu je ale hlavně projevem jeho lenosti. Pro ujištění – misogynie a homofobie v islámské kultuře jsou závažné problémy, ať už v daných zemích či při soužití v Evropě, o tom není sporu. Věci se komplikují ve chvíli, kdy si uvědomíme, že třeba země bývalého Sovětského svazu mají velké muslimské komunity a do toho často z druhé strany represivně působící pravoslaví. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Sexuolog-Uzel-Pred-20-lety-jsme-v-Kahire-varovali-pred-rozdilnou-plodnosti-Tam-zakazovali-kondomy-vsechny-deti-pry-byly-chtene-Dnes-prelezaji-v-Evrope-dratene-ploty-Rizena-invaze-406568 (4. 11. 2015)

106
V roce 2022 poslanec KDU-ČSL Jiří Navrátil a v roce 2023 fotbalista Jakub Jankto byli první otevření gayové ve veřejném prostoru mimo uměleckou a byznysovou sféru

https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-jitka-smutna-muj-coming-out-byl-protest-za-ktery-jsem-dostala-odplatu-40331375 (27. 7. 2020), https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/456916/slechtova-se-verejne-prihlasila-k-lesbam-a-gayum-jako-prvni-ceska-politicka.html (17. 3. 2017), https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/utajeni-homosexualove-v-ceske-politice/r~i:article:105612/ (17. 3. 2006), https://www.lidovky.cz/domov/gay-politici-ve-skrini.A100409_100005_ln_noviny_sko a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-jsem-lidovec-a-gay-prvni-cesky-poslanec-se-odhodlal-ke-coming-outu-217841 (27. 10. 2022) a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-janktuv-coming-out-proc-je-ve-fotbale-tezke-oznamit-ze-jste-gay-225831 (17. 2. 2023)

106
Registrované partnerství se u nás uzákonilo až v roce 2008, více než 18 let po jiných zemích

https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_same-sex_marriage – V Dánsku bylo stejnopohlavní manželství legalizováno v roce 1989, v Norsku v roce 1993, ve Švédsku 1994, v Nizozemí 1997, v USA první státy v roce 1998, a tak dále, přičemž první formy se ale objevily již v na sklonku 70. let. Tzv. neregistrovaná kohabitace byla poprvé uznána již v roce 1979 V Nizozemí a první neoficiální sňatky, jen veřejné obřady probíhaly v 60. letech ve Švédsku.

107
Byť vyzýval k tomu, abychom je nediskriminovali

Zdroj o situaci v roce 1990 přebírám z článku v poznámce č. 7, výraz „postižení“ se objevuje v Uzlově publikaci Mýty a pověry v sexu (Práce, 1990) na s. 107. Na s. 111 stojí tato pozitivní a tehdy velmi progresivní teze: „Hlavním problémem homosexuálních lidí je jejich začlenění do společnosti tak, aby nebyli vystavováni nesmyslnému šikanování, posměchu a odsouzení. Záleží zde především na těch ostatních, heterosexuálních jedincích, na jejich míře tolerance a pochopení, na odložení falešných předsudků. Což jistě úzce souvisí s jejich poučením a vzdělaností.“

107
Homosexualita nemůže být považována za poruchu, jestliže je většina gayů se svou orientací plně spokojena a nepůsobí jim potíže

https://www.lidovky.cz/relax/lide/zemrel-psychiatr-spitzer-zasadil-se-o-vyskrtnuti-homosexuality-z-nemoci.A151228_081338_lide_ELE/ (25. 12. 2015) Různé zdroje se liší v tom, kdy byl onen krok vyjmutí homosexuality z kategorie nemocí a poruch učiněn. Některé uvádějí již rok 1973 (mělo jít o první verzi, neuznávanou širokou odbornou veřejností), jiné až 1980 (další vydání daného manuálu, který už uznala většina lékařů).

107
Vývoj k celkové rovnoprávnosti byl ale trnitý a stále není ukončený

Poznatky, jež přebírám od Michala Pitoňáka z Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ): První studie zaměřené na duševní zdraví „homosexuálů“ vznikaly již od začátku minulého století. Jejich zásadním nedostatkem byly ale značné metodologické chyby a zejména zkreslující povaha jimi shromažďovaných dat. Vše se odehrávalo ve značně předsudečné době, kdy pod tlakem kulturních norem nebyly ve společnosti tito lidé akceptováni, nehledě na to, že jejich sexuální aktivity byly konsensuální. Respondenti prvních studií byli vybíráni nejčastěji ve věznicích a psychiatrických klinikách. Taková dobová data napomohla v průběhu první poloviny minulého století vykreslovat neheterosexuální osoby jako mentálně a morálně narušené. Tyto, z dnešního pohledu politováníhodné závěry raných studií ale začaly být vyvraceny již v 50. letech 20. století, kdy například studie Evelyn Hooker ukázala, že pokud vybíráte do studií lidi kvalitně a nevybíráte si jen mezi hospitalizovanými nebo uvězněnými lidmi, argumenty pro patologizaci vymizí.

108
Nebo snad za posledních třicet či čtyřicet let vyšel jakýkoli odborný text, který by náležitě demonstroval, že homosexualita je nebezpečná úchylka, která všem škodí?

Shrnutí velkého množství odborných prací v češtině zde: https://pro-lgbt.ru/cs/762/ (17. 9. 2018)

108
„Zaujal mě coming out prezidenta Miloše Zemana ve smyslu – kdybych byl mladší, uspořádám demonstraci heterosexuálů“

Celý Zemanův výrok zní: „Mě úplně štvou ty sufražetky, to MeToo, ty Prague Pride. Jestliže je někdo příslušník té či oné sexuální menšiny, tak je to jeho interní věc. A když demonstruje, že má tuto orientaci, tak se vyvyšuje nad ostatní. Kdybych byl trochu mladší, tak zorganizuji obrovskou demonstraci heterosexuálů v Praze a budou nás miliony. A svezu autobusy a vlaky do Prahy všechny heterosexuály, aby bylo vidět, jak je to nesmyslné. Je nesmyslné, když ať už sexuální menšiny nebo sexuální většiny demonstrují, protože to je přece jejich velmi intimní záležitost, jejich právo, ale nikdo je nemá za povinnost vnímat.“ – Jedná se o učebnicové nepochopení problému visibility – veřejné viditelnosti. Ten, kdo není vidět, společensky neexistuje. Zviditelněním způsobem, jako jsou pride pochody, se nikdo nevyvyšuje, ale snaží se pouze srovnat deficit veřejné reprezentace. Jestliže prezident republiky říkal, že nemáme povinnost vnímat část spoluobčanů, dokazoval tím jenom, že nebyl prezidentem všech, vnímal pouze sám sebe a v posledních letech většinu času nejspíš už ani to.

110
Heterosexuálním cis lidem se nikdy nic takového v celých dějinách lidstva nestalo

Zde si můžete pro dokreslení základní představy přečíst devítidílné twitterové vlákno od amerikanisty Jana Beneše, jakým druhům diskriminace čelili gayové a lesby v USA od 40. do 70. let v období tzv. levandulové paniky: https://twitter.com/JanBenesAggie/status/1652195502325153792 (29. 4. 2023)

112
Existovala pouze otevřená či skrytá nenávist a v nejlepším případě ignorance; přehlížení na jedné straně a skrývání na straně druhé

Nezapomenutelný je v tomto ohledu komentář Jiřího Peňáse v Echu24, který se pokouší být soucitný, ale výsledkem veškeré marné snahy je patriarchální bullshit (https://echo24.cz/a/SH7i4/kde-ty-stare-buzny-jsou, (13. 8. 2018), jenž si vysloužil posměšnou reakci v satirické relaci Branky, body, kokoti (v knižní verzi na s. 73). https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-branky-body-kokoti/560645/branky-body-kokoti-babisi-nelzi-a-levny-najem-kdyz-budes-pritulna.html (23. 8. 2018)

114
Jiná studie z roku 2017 také říká, že muži s vyšší mírou homofobie jsou lidé nejistí si svou identitou a nejistotu si kompenzují právě šikanou a vtipy proti gayům

Zpráva: https://www.thepinknews.com/2022/12/24/homophobic-men-insecure-science/; původní výzkum: https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-017-0761-z (duben 2017); článek v češtině https://www.idnes.cz/xman/styl/sexismus-homofobie-vtipy-muznost-krize.A170429_114614_xman-styl_fro (30. 4. 2017); https://www.eurekalert.org/news-releases/540183 (20. 4. 2017). Starší studie: „Pronést homofobní narážku před zasvěcenými může být značně kontraproduktivní. Podle amerických psychologů totiž tito muži jen upozorní na své skryté homosexuální choutky. Sexuologická měření z posledních let totiž prokázala, že homofobní muži jsou velmi často přitahování homosexuální erotikou a že je vzrušují obrázky dvou milujících se mužů. (…)“
https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-homofobni-muzi-maji-casto-skryte-homosexualni-choutky-40194471 (16. 4. 2008) a https://www.psychologytoday.com/intl/blog/the-big-questions/201106/homophobic-men-are-aroused-gay-male-porn (9. 6. 2011).

116
Nejsme buď to, nebo ono, a ani nejsme všichni 50/50 bisexuální

Radim Uzel se k bisexualitě stavěl odmítavě. „Bisexualita je mýtus. Občasné lovení ve vodách pohlaví, které není vlastní mé přirozenosti, je způsobeno buď tlakem situace, nerozhodností, nebo zvídavým experimentováním. Bisexuálové jsou většinou homosexuálové, kteří se ještě nesmířili se svou orientací a často podléhají tlakům svého okolí. (…) Do sexuologické ordinace přicházejí takoví bisexuálové s nejasnou sexuální orientací a přejí si změnu.“ (http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/119933-bisexualita-jako-mytus.html, 1. 8. 2007 – v roce 2022 znějí tyto věty jako z Marsu.)

116
Dosud nikdy nebyl nalezen „gen homosexuality“

https://www.reuters.com/article/us-science-sex-idUSKCN1VJ2C3 (29. 8. 2019) Finská studie z roku 2019 na 50 tisících lidí zjistila, že se jedná o mix genetiky a vlivu prostředí. S homosexuálním chování je významně spojeno pět genetických markerů. Ty ale mají spíš menšinový vliv. Mnohem více záleží na prostředí, výchově a osobnosti jedinců.

116
Matka tak možná „vyvažuje“ míru agresivity v tlupě (v rodině) s větším počtem mužských potomků

Tuto teorii představila v pořadu Queer například evoluční bioložka Lenka Příplatová v díle nazvaném Král měl tři syny (27. 1. 2022) https://www.ceskatelevize.cz/porady/10520528904-queer/222562210900001/ V textové podobě třeba zde: https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20061111/282673272823989. Původní odborný článek devíti autorů z roku 2017 zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29229842/ K dané teorii jsem se dostal přes už citovaného Janka Růžičku, v textu využívám i jeho formulace.

117
Z žádné nelze vyvozovat, že orientaci lze změnit i potenciálním zásahem do DNA, pokud si představíme nějaký futuristický dystopický scénář na vymýcení homosexuality

https://www.osel.cz/8487-jak-se-dedi-homosexualita-muzu.html (18. 10. 2015), další verze najdete tady: https://theconversation.com/stop-calling-it-a-choice-biological-factors-drive-homosexuality-122764 (3. 9. 2019). V nejvýznamnějším biologickém časopise Nature vyšel v srpnu 2021 článek o tom, že určité genetické vzorce nabízejí stopy pro vysvětlení evoluce homosexuality https://www.nature.com/articles/d41586-021-02312-0 (23. 8. 2021). Výzkumy mozku naznačují, že se mozky homosexuálních a heterosexuálních lidí liší ve své struktuře, aktivaci a zapojení. https://www.nature.com/articles/s41598-021-84496-z (Brain structure changes associated with sexual orientation, 2021.) Vždy je nutné si uvědomit, že se předem pracuje s určitým předporozuměním tomu, co to je homosexualita a co o sobě reportují zkoumané subjekty. Vyloučit nelze ani to, že se mozky lidí obecně neustále vyvíjejí a mění, viz kapitola 15.

117
Někteří autoři mluví vyloženě o „evolučním puzzle“, kde hrají roli geny, prostředí i výchova, ale základní orientace je daná a jde pouze o to, jak se kdo projeví a jaký má styl života

https://www.bbc.com/news/magazine-26089486 (18. 2. 2014)

119
Případně se spouští s batohem plným drog po okapu z bytu, kde probíhají homosexuální orgie, jako se to v roce 2020 přihodilo maďarskému poslanci Józsefu Szájerovi v Bruselu

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/madarsko-europoslanec-rezignace-prchal-ze-zakazane-gay-party-brusel-belgie.A201201_194151_zahranicni_kha (1. 12. 2020) Je správné dodat, že zrovna Szájer, který byl předtím dlouhá léta ženatý, byl v posledních letech naopak otevřeně gay a pouze lízal podrážky Orbánovi a zjevně se mu chtěl sepsáním zákona co nejvíc zavděčit, aby byl potom sám chráněný. Fidesz ho pak mohl používat jako „token“: podívejte se, slušní gayové jsou pro tradiční rodinu. O takto paradoxním tragikomickém osudu by mohlo vzniknout vskutku mnohovrstevnaté umělecké dílo.

120
Přitom coming out bývá pro tyto lidi očistný, šťastný a prakticky nikdy ho nelitují

https://www.quora.com/Do-you-regret-coming-out Anketa na tomto diskusním fóru obsahuje mnoho osobních příběhů od roku 2016 do roku 2021 a jediné, čeho lidé po coming outu někdy litují, byla reakce jejich rodičů. Nepříjemné může být, pokud je coming out veřejný, nejen reakce mezi příbuznými a přáteli, ale i v médiích; zde někdy přicházejí velmi tvrdé ohlasy.

120
Jsou to projekty, které řídí lidé pohánění nenávistí i sebenenávistí, jimž by stačilo chodit na standardní psychoterapie, aby se konečně dokázali přijmout takoví, jací jsou

https://www.queergeography.cz/lgbtq-psychologie/stanoviska-odbornych-spolecnosti/ Světová psychiatrická společnost: Neexistuje žádný důvěryhodný důkaz, který by prokazoval možnost vrozenou sexuální orientaci měnit. Takzvané léčení homosexuality může vytvářet prostředí, ve kterém předsudky a diskriminace vzkvétají a tyto mohou být potenciálně škodlivé. Poskytování jakékoliv intervence, jež prohlašuje, že „léčí“ něco, co není poruchou, je zcela neetické. Světová psychiatrická společnost považuje stejnopohlavní přitažlivost, sexuální orientaci a chování za normální varianty lidské sexuality. Přijímá multifaktoriální příčinnost lidské sexuality, orientace, chování a životního stylu. Světová psychiatrická společnost uznává nedostatečnou účinnost zacházení, které se pokouší změnit sexuální orientaci a zdůrazňuje škodlivost a nepříznivé důsledky takových „terapií“. Příznivci konverzních terapií často uvádějí, že i zmiňovaný psycholog Robert L. Spitzer tvrdil v roce 2001, že mluvil s desítkami homosexuálů, kteří svou orientaci změnili. (https://web.archive.org/web/20170414121527/http://www.stolaf.edu/people/huff/classes/Psych130S2012/LabDocuments/Spitzer.pdf) Problém je, že šlo o 200 telefonických rozhovorů po cca 45 minutách, kdy nemohl nijak ověřit, zda mu respondenti říkají pravdu. Sám Spitzer svůj výzkum považoval později za problematický a zavádějící a v roce 2012 se gay komunitě omluvil. (https://exgaywatch.com/2012/04/spitzer-i-owe-the-gay-community-an-apology/ a zde https://prospect.org/civil-rights/so-called-ex-gay-life/). Je dobré zdůraznit, že třeba dezinformátorka Gabriele Kuby ve své knize Globální sexuální revoluce (2012) toto zcela opomíjí a vybírá si pouze informace, které se jí hodí. Prakticky nikdy u výzkumů, které mají prokazovat něco negativního o LGBTQ komunitě, neuvádí, na kom a jak byly přesně prováděny a jakou mají výpovědní hodnotu. Pro laiky může její kniha působit přesvědčivě, nicméně pro kohokoli, kdo je ale zvyklý číst a vyhodnocovat odborné studie, jde o bolestné čtení, kdy to vypadá, že autorka buď vůbec nerozumí metodologii výzkumu, nebo záměrně lže. Její kniha je psaná až pozoruhodně naivním stylem beze stopy kritického myšlení a působí spíše jako nepovedená středoškolská seminární práce.

121
Prakticky až do přelomu 20. století byly také skoro všechny homosexuální postavy ve filmech, seriálech a románech nešťastné, zoufalé, psychicky narušené, závislé na drogách a umírající na AIDS – kdo by takový chtěl být?

Ani dnes se situace nezměnila tak, že by ve filmech „bylo příliš mnoho gayů“. V únoru 2021 Netflix zveřejnil výsledky dvouleté studie o svém původním americkém obsahu. (https://about.netflix.com/en/news/building-a-legacy-of-inclusion, 26. 2. 2021) V rozhodném období bylo pouze u 4 % filmů a 1,1 % seriálů hlavních LGBTQ postav. 4,3 % a 6,1 % filmů a seriálů je zase obsahovalo v celkovém hlavním obsazení. A jen 2 % filmů a 3,3 % seriálů mělo mluvící LGBTQ postavy. (https://www.statista.com/statistics/888267/number-of-lgbt-characters-top-movies/)

121
Básnířka a lesbická aktivistka Adrienne Rich už v 80. letech minulého století kritizovala „povinnou heterosexualitu“

Ještě radikálnější je Tara Mooknee ve svém 40minutovém komediálně pojatém videoeseji Are Straight People Ok? https://www.youtube.com/watch?v=S4xCbmCG2Rc (2. 7. 2021)

121
Nejnovější výzkumy z USA mluví o tom, že se toto číslo pohybuje mezi 5 až 7 % a počet nikoli striktně homosexuálních, ale neheterosexuálních lidí je kolem 10 až 20 % v populaci

https://www.smithsonianmag.com/smart-news/what-percent-of-the-population-is-gay-more-than-you-think-5012467/ (24. 10. 2013), https://news.gallup.com/poll/329708/lgbt-identification-rises-latest-estimate.aspx (24. 2. 2021) a https://news.gallup.com/poll/389792/lgbt-identification-ticks-up.aspx (17. 2. 2022)

121
U tzv. baby boomers (poválečné generaci narozené mezi lety 1946–64) se naopak za striktně heterosexuální označuje 81 % lidí

https://www.ipsos.com/en-uk/sexual-orientation-and-attitudes-lgbtq-britain (26. 6. 2020) Kolísající čísla mezi 10 % u celé populace, co není heterosexuální, a zhruba 20 % u boomers a 45 % u generace Z jsou daná tím, jak je stavěný výzkum. Něco jiného je ptát se na orientaci (vnitřně chápanou identitu) a něco jiného na zkušenosti. Mnoho lidí, co se chápou heterosexuálně, má i homosexuální zkušenosti, ať už v rámci vědomého experimentování, aktivit, kdy nebyli tak úplně při smyslech, při prostituci nebo při zneužívání a znásilnění, kdy byli v mocensky podřadné pozici. Tyto zkušenosti ale nemusí dotyční lidé chápat jako součást své identity. Stejně jako řada vyhraněně homosexuálních lidí měla vztahy a sexuální zkušenosti s lidmi opačného pohlaví, ani to z nich nečiní automaticky bisexuální osoby nebo osoby, které jsou vlastně heterosexuální a jen „sešly ze správné cesty“. Je rovněž rozdíl mezi tím cítit se někým přitahovaný a přání realizovat, proto různé výzkumy uvádějí různá čísla. Vždy ale platí, že LGBTQ lidí je mnohem více než 4 až 5 %.

121
Generace Z, nejen s ohledem na svůj věk, ale obecně, má menší počet sexuálních partnerů než baby boomers

https://www.bodyandsoul.com.au/relationships/sex/heres-the-average-number-of-sexual-partners-each-generation-has-had-in-their-lifetime/news-story/f114d63057bf898cc8581328d7f31ac5 (14. 12. 2018) Z průzkumu plyne, že sexuálně nejaktivnější byla generace X (1965–1980) a už mileniálové (1981–1996) mají partnerů méně (i když více než baby boomers). Velmi se liší počet partnerů u mužů a žen, muži jich vždy uvádějí výrazně více. Ke všem výzkumům tohoto typu lze mít skeptické námitky (probrané již ve druhé kapitole), podstatný a nezvratný je pouze trend, že ženy mají postupně více partnerů a že u nejmladší generace počet partnerů celkově klesá.

122
Registrovanému partnerství (alespoň oné verzi schválené v Česku roku 2006) ovšem chybělo minimálně dvacet důležitých parametrů, práv a výhod, které mají manželé

https://www.jsmefer.cz/rozdily

124
Těžko říct, komu takové možnosti připadají humánní

Jiný konkrétní příběh k vyslechnutí zde: https://twitter.com/KlaraKocmanova/status/1664575951152218112 či zde: https://www.instagram.com/p/Cs-n78dKip2/ Hana a Adéla jsou zvěčněné v úvodní ilustraci této kapitoly. Mimochodem, přiosvojení je forma adopce. Má ve finále stejný efekt jako společné adopce. Rozdíl je v tom, že přiosvojení nutí rodinu podstupovat stejný proces adopce dvakrát. Nedává smysl, že někdo tvrdí, že je "pro přiosvojení (a toto v naší legislativě stačí), ale proti společným adopcím". Jedná se opět jen o byrokratickou šikanu.

124
Brát se nemohou mentálně postižení lidé zbavení svéprávnosti, pokrevní sourozenci a rodiče s vlastními biologickými dětmi, protože při případném zplození dětí údajně hrozí riziko genetických poruch

https://www.thetech.org/ask-a-geneticist/articles/2007/ask243/ - Ne, že by tato kniha někomu takové rozmnožování doporučovala, protože tyto praktiky mají většinou násilný charakter. Čistě ze zajímavosti je ale třeba uvést, že podle studií stoupá riziko oněch genetických poruch o pouhá 2-3 %. Důvody k zákazu incestu tedy nejsou biologické, ale pouze společenské a morální.

127
Nový český Občanský zákoník a současnou definici a podobu manželství máme až od roku 2011

Uvědomuji si, že tón některých pasáží této kapitoly je ironicky provokativní, nejspíš protože schválení daného zákona pokládám za hotovou věc a necítím potřebu dělat v argumentaci jakékoli diplomatické ústupky. Nicméně, pokud chcete slyšet sadu právních argumentů, které emoce nejitří, ale naopak tlumí, doporučuji tento rozhovor z podcastu Věda na dosah: Manželství pro všechny? s Petrem Aghou o drolící se tradici, emocích místo faktů a kritice lidských práv: https://open.spotify.com/episode/6lcX1KcsZuxexUsVzMli41 (20. 9. 2022) Pořad je natolik seriózní a kvalitní, že vyhrál cenu za nejlepší podcast roku 2022.

127
Řekněme si to co nejjasněji: Žijeme v sekulárním státě a v právním systému neplatí poučky z bible

Následující linii argumentace, včetně některých formulací jsem převzal od neznámého vojína na Facebooku. Pakliže se chce přihlásit o autorství, nechť se mi ozve.

127
Jenomže lidé, kteří toto tvrdí, jsou diletanti, a ani tvrzení s „malženou“ není pravda

Důkladný rozbor k původu pojmu manželství napsali například teolog, judaista, překladatel a starokatolický kněz Petr Jan Vinš či bohemistka Martina Marie Heroldová. Vinšův příspěvek nazvaný Kdo jsou tady manželé? aneb Na okraj jedné etymologie najdete zde: https://www.facebook.com/photo/?fbid=10158968471351067&set=a.86151276066 (30. dubna 2021) Ve stručnosti dochází k tomu, že slovo „malžen“ ve staročeštině znamená pouze manžel. Tedy manželským slibem vázaný partner, ale není to určeno genderově. Stejně jako dnes jsou pouze dva manželé, nikoli ženomuž, mužožen či ženomužka, nebo co se nám kdo snaží říkat. (Pseudoargumentem s „malženou“ se uvedla ve Sněmovně hlavně poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková z Trikolory, která dokázala, že jí studium bohemistiky bylo naprosto k ničemu.) I při velmi spekulativním pátrání, z čeho pochází onen „malžen“, se dostáváme ke třem teoriím. A pouze jedna, ta nejslabší a nejkrkolomnější, mluví o onom přesmyknutí z „malžen“ na manželství. (Vinšovo detailní vysvětlení ale ukazuje, jak velmi nepravděpodobné to je.) Martina Marie Heroldová dále upozornila na to, že mnoho lidí si také plete etymologii (tzn. nauku o původu slov) a sémantiku (tj. nauku o významu). Etymologie sice nastiňuje, z čeho slovo původně pravděpodobně vzniklo (a ani tady často není výklad jednoznačný), jeho význam se ale s lety mění a posouvá. Etymologie navíc není exaktní věda, a ačkoli historickou podobu slov a jejich původ rekonstruuje pomocí morfologických či fonologických změn, často pracuje s pouhými předpoklady a lingvistickými konstrukty. (https://www.queergeography.cz/sexualni-obcanstvi/rovnost-manzelstvi/etymologie-slova-manzelstvi/, 18. 11. 2022)

128
Problém je, že občané v registrovaném svazku, jež není manželstvím, by nebyli v zahraničí uznáváni jako manželé a tím by byli kráceni na svých právech

Zabránit tomu se dá jen vystavením oddacího listu, co by registrované partnery označoval za manžele pro potřeby zahraničí, ale který nebude platný v ČR. Tím by náš stát absurdně říkal, že je právo, které uplatňuje všude jinde než u sebe doma.

129
S polyamorií se jistě otevírá úplně nová oblast

Polyamorické svazky jsou přitom díky svéprávnosti svých členů nejméně problematické. Jsou nepochybně náročné na komunikaci a toleranci a jsou náchylnější k rozpadům. Tak jako se říká, že například tantrický sex (založený na duchovním propojení) nebo sadomasochistický sex (založený na dobrovolně kooperativní dominanci a submisivnosti) jsou jakýmisi vyššími a náročnějšími formami sexu (jako autor textu to z vlastní nezkušenosti nemohu potvrdit), polyamorické vztahy jsou možná vyšší formou vedení osobních romantických vtahů. Nelze na ně nahlížet tak, že by byly principiálně podobné pedofilnímu nebo zoofilnímu chování. Spíše je to tak, že polyamorie se stala oblíbeným novodobým příkladem „dekadentního chování“. Ať už ji však chápeme jakkoli na ose žádoucí – nežádoucí, je určitě upřímnějším pojetím vztahů než běžné „podvádění za zády druhého partnera“, jež se masově praktikuje po tisíciletí.

129
Pakliže někdy v budoucnu bude polyamorie nějak uznávána oficiálně, určitě to nepůjde přes změnu definice manželství, ale bude to právě svazek jiné kategorie – registrované partnerství

Musela by existovat sada úprav u tří osob, další sada u čtyř osob, a prakticky nejde říct, kde by se počet mohl zastavit. Registrované partnerství má sloužit jako oficializace těch svazků, kde nefigurují společné děti, manželské půjčky či odpisy z daní. Je to typ svazku, kdy se jen deklaruje partnerství a k němu patří jen pár nekomplikovaných výhod, ale nelze k nim připojovat to, co je vázáno na dvě osoby. Jde tedy opět o účelové a falešné strašení „šikmou plochou“, po níž vývoj nemůže sjet.

130
Pepíček je hodný, tak dostane svobodu slova, ale Mařenka teprve až přestane vyrušovat při hodině

Tuto glosu jsem objevil na Twitteru a už si nepamatuji jejího autora.

131
Více lidí bude homosexuálních a jejich potomci nebudou umět vést heterosexuální vztahy

Ve vztazích neumí zjevně žít řada heterosexuálů z oboupohlavních rodin. Gayové a lesby hůře hledají partnery na celý život. Lze předpokládat, že se jich nově spáruje tolik, že jich bude sotva 1-2 % populace. Všichni nebudou mít děti. I kdyby všechny tyto děti neuměly vést heterosexuální vztahy, jejich množství je takové, že neovlivní momentální 50% rozvodovost jinak než na úroveň nezaznamenatelné statistické chyby. Problém není a nebude v tomto.

131
Podle výzkumné agentury NMS Market Research těchto lidí v Česku však bylo v roce 2021 už jenom 14 %

https://www.jsmefer.cz/novy_pruzkum_2021_65_procent (9. 9. 2021) - Přesněji řečeno, „striktně proti“ manželství stejnopohlavních párů bylo 14 % a spíše proti 11 %, což dělá dohromady 25 %. Proti osvojení dětí stejnopohlavními páry bylo úhrnně 35 %. Vždy jde ale o odstupňování požadavků nebo odporu; naprosto striktně odmítavé postoje jsou menšinové.

131
V roce 2023 v USA podporovalo zrovnoprávnění 63 % obyvatel, v Itálii nebo v Japonsku 74 %, v Austrálii 75 %, v Kanadě 79 %, v Německu 80 %, ve Španělsku 87 %, v Nizozemí 89 %, ve Švédsku 92 %

Viz předchozí odkaz a zde žebříček z roku 2021: https://news.gallup.com/poll/350486/record-high-support-same-sex-marriage.aspx USA v roce 1997 byla podpora jenom 27 %, roste setrvale, Podle tohoto výzkumu se ukazují čísla dokonce 70 % (a čísla se zvyšují i mezi voliči republikánů). Z výzkumu agentury NMS Market Research z července 2021 vyplývá, že manželství pro všechny celkem podporuje 65 % Čechů a Češek, 55 % podporuje také osvojení dětí gay a lesbickými páry. https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/lgbt-homosexualove-registrovane-partnerstvi-pravo-volno-nerovnost-cez.A220208_170327_ekoakcie_maz (9. 2. 2022) Manželství má přímo zavedeno 33 států na světě (z toho 19 evropských). https://en.wikipedia.org/wiki/Recognition_of_same-sex_unions_in_Europe, registraci 14 států na světě (z toho 10 evropských).

131
Jiný výzkum z léta 2023 ukázal 58 %, což ukazuje nejen na rozdílnost metodiky, ale i to, že nálada u nás je silně rozkolísaná

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3595062-snatky-stejnopohlavnich-paru-podporuje-58-procent-cechu-ukazuje-vyzkum-jeste-vetsi (21. 6. 2023) Překvapivě pro možnost adopce dítěte svého partnera nebo partnerky se jich v průzkumu vyslovilo 77 % a 63 % je pro to, aby tyto páry mohly adoptovat děti z dětských domovů, což je víc než samotná podpora sňatku. Doplňující informace https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cvvm-homosexualni-mazelstvi-adopce-deti-manzelstvi-pro-vsechny_2306211143_jgr Nejvíce lidí (83 %) podporuje registrované partnerství. V porovnání s průzkumem z roku 2019 se počet souhlasících lidí zvýšil o 8 %.

133
Zároveň tato úprava zjevně nestačí

Fascinující je pseudoargument, že „homosexuálové před dvaceti lety slibovali, že nebudou chtít nic víc“, jak se objevuje v diskusích. Zaprvé, doba se mění a nová generace LGBTQ lidí i členové jejich rodin a jejich přátelé si už zkrátka myslí něco jiného a rodí se a vyrůstají stále noví lidé, kteří nikdy nebyli přítomní na žádných jednáních před dvaceti lety, takže cokoli zákulisně řečeného pro ně není nijak závazné. A zadruhé – neexistuje žádný oficiální doklad, že někdo něco takového slíbil. Nebylo to nikdy součástí jakékoli písemné dohody. Bývalý předseda Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) a pozdější Gay iniciativy v ČR, herec a dabér Jiří Hromada, tvrdí, že nesliboval, že by registrované partnerství mělo být navždy dostačující právní formou. (Sám byl pouze vůči instituci manželství skeptický, protože do něj vstupovat nechtěl.) Online rozhovor s Jiřím Hromadou z června 2006 žádný slib ani závazek neobsahuje. https://zpravy.aktualne.cz/hromada-jsme-normalni-ale-jini/r~i:article:188504/). Po letech poskytl ještě rozhovor Parlamentním listům: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Gay-aktivista-Hromada-lici-jak-se-chystal-zakon-o-registrovanem-partnerstvi-Dali-jsme-tam-ulitbu-odpurcum-a-cekali-az-ji-Ustavni-soud-zrusi-priznava-natvrdo-444332 (11.07.201) „Oni říkají, že jsme tenkrát slíbili, že už nikdy nic víc než registrované partnerství nebudeme nárokovat. Ať je to tak či tak, v podstatě k tomu stejně došlo, protože Gay iniciativa, která v roce 2006 prosadila registrované partnerství, ještě do konce roku 2006 podávala informace všem, kteří měli zájem, jakým způsobem mají lidé zákon chápat a jakým způsobem mohou lidé vstupovat do registrovaných partnerství, a pak ukončila svou činnost. Takže skutečně od konce roku 2006 tady nebyla organizace z těch, které podávaly návrh na přijetí zákona o registrovaném partnerství. Já jsem potom byl nějaké roky šéfem poradců u ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové a s paní ministryní jsme prosadili přijetí antidiskriminačního zákona, v němž registrované partnerství doznalo zhruba tři sta doplňků určitých rovnoprávných postavení vůči manželství. Tam, kde bylo v zákoně napsáno ´manželství´, bylo dodáno ´a registrované partnerství´. Ale už tu nebyla organizace, která by nárokovala adopce, takže my jsme svůj slib symbolicky splnili. Poté vznikla nová organizace Proud, organizace mladých, nová generace, ta žádný slib nedala, pokud jsme ho vůbec dali my, a ta věděla – po konzultacích s námi, že je jen jediná cesta: nějaká dvojice musí vstoupit do registrovaného partnerství, musí zažádat o adopci, všechny stupně soudů to zamítnou a až Ústavní soud tento paragraf jako diskriminační posoudí a zruší. A to se jedné dvojici podařilo a po třech letech to bylo úspěšné.“

134
98 % LGBTQ lidí v Česku chce „manželství pro všechny“

https://www.jsmefer.cz/vysledky_pruzkumu (6. 2. 2019) - Tuto stránku uvádím často proto, že podává nejpřehlednější informace. Pro zajímavost doporučuji zkusit prohledat stránky odpůrců „manželství pro všechny“. Obvykle neuvádějí vůbec nic, natožpak přehledně, případně se pokoušejí bez jakýchkoli důkazů a vlastních výzkumů oficiální údaje zpochybňovat. Jako i jinde jim ale chybí jakákoli data, která by naznačovala, že sami hovoří za více než naprostou pidimenšinu. Podle výzkumné zprávy "Být LGBTQ+ v Česku 2022" Národní ústav duševního zdraví a Queer Geography se nejdůležitější opatření, která by podle více než 3400 dotázaných LGBT lidí pomohla, aby se jim v Česku žilo lépe, týkají rodinného života. 98 % respondentů a respondentek má zájem o zpřístupnění manželství i gay a lesbickým párům, 97 % by si přálo také zpřístupnění adopcí pro tyto páry a 96 % by si přálo uznávání manželství pro všechny páry napříč Evropskou unií. Celou publikaci plnou zajímavých dat a zjištění najdete zde: https://lgbt-zdravi.cz/publikace

134
Rodič/parent není „breeder“ a lidská rodina není žádná chovná stanice

„Co mě na celé debatě kolem toho tématu nejvíc zaujalo, byla naprosto absurdní ideologie páně Kalouskovy strany (lidovců) a prezidenta republiky (Klause), že rodina má mít výhody, protože plodí děti, na rozdíl od homosexuálních párů. To je pojetí rodiny jako teletníku, jako místa, kde se připouštějí býci ke kravám, aby byla telata. Na tom není nic spirituálního, nic duchovního. To je opravdu materiální, družstevní pojetí rodiny. A to mě na celé diskusi nejvíc rozčilovalo.“ Václav Havel, březen 2006. Děkujeme, pane prezidente, zůstanete navždy v našich srdcích.

135
Jen v Česku bylo již před více než dekádou hodně přes 2000 takových párů a je jasné, že budou jedině přibývat

Data o zhruba 2000 homoparentálních párech v ČR vycházejí ze sčítání lidu v roce 2011. Je téměř nemožné získat nyní představu, kolik jich může být dnes, protože se změnil způsob dotazování i vykazování. Odhady se pohybují spíše ke třem tisícům rodin, kde rodiče stejného pohlaví vychovávají děti. Je nutné počítat s tím, že LGBTQ páry se rozpadají podobně často (nebo i častěji) než hetero/cis páry, a to mnohdy i v důsledku legislativní a následně existenční nestability, jíž je společnost vystavuje. Proto počet oficiálně vykazovaných dětí vychovávaných v LGBTQ párech neroste tak prudce; fakticky ale stále více dětí prožilo alespoň nějakou etapu v takové konstelaci a nyní jsou vychovávané s jedním rodičem, nebo v hetero/cis páru nebo jejich rodič má partnera, s nímž nežije v jedné domácnosti, nebo se tak ani při sčítání lidu nevykazují, i když spolu žijí. Je možné, že organizace nepřející LGBTQ svazkům budou přicházet záměrně s nižšími čísly a bohužel lepší odpověď budeme mít až u dalšího sčítání lidu, kde budou lépe nadefinovány parametry.

135
Kde vychovávají nevlastní děti

https://www.czso.cz/csu/czso/a50041548c a https://www.novinky.cz/clanek/domaci-manzelstvi-na-ustupu-stale-vice-lidi-voli-souziti-bez-papiru-319613 (13. 8. 2015) Podle statistiky už v roce 1930 bylo v tehdejším Československu zaznamenáno 40 tisíc případů nesezdaného soužití. V roce 1970 to bylo 58 tisíc a v roce 1991 85 tisíc. Při sčítání lidu v roce 2001 bylo zaznamenáno 125 tisíc nesezdaných párů. V roce 2011 existovalo v ČR už 234 346 takových faktických manželství. V témže roce bylo přitom uzavřeno jen 45 137 formálních sňatků.

137
Jakmile se však začne mluvit o LGBTQ lidech a o surogátním mateřství, jde o obchodování s lidmi

Jak málo se přitom mluví o skutečném traffickingu: dominantním důvodem pro obchodování s dětmi je sexuální vykořisťování a nucené (hetero) svatby dívek v mnoha zemích po celém světě.

137
Žít normální život jako ostatní

Analýza ukázala, že legalizace stejnopohlavního manželství byla spojená s poklesem míry sebevražd mládeže o 1,191 úmrtí na 100 000 jedinců, což odpovídá snížení o 17,90 % ve srovnání s mírou sebevražd mládeže v době legalizace“ https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33812751/; další studie dělané během deseti let https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/02610151111150627/full/html Homophobia and same‐sex partnership legislation in Europe (2011); https://www.hsph.harvard.edu/news/hsph-in-the-news/same-sex-marriage-laws-linked-with-fewer-teen-suicide-attempts/ (2017); https://www.theguardian.com/us-news/2017/feb/20/drop-in-teenage-suicide-attempts-linked-to-legalisation-of-same-sex-marriage (20. 2. 2017), https://wave.rozhlas.cz/mira-sebevrazd-se-u-leseb-i-gayu-v-dansku-a-svedsku-po-legalizaci-manzelstvi-8109364 (14. 11. 2019)

138
Aby zákony nenarušovaly lidskou důstojnost a nevedly k vykořisťování

Surrogacy only criminalised in the context of trafficking under new proposals | Zpravodajství | Evropský parlament (europa.eu) Návrh kriminalizuje náhradní mateřství POUZE pokud je k němu žena nucena násilím či srovnatelným způsobem (a tato věc musí být prokazatelná). Nadále je ovsem legální podstoupit surogátní mateřství, pokud všichni zúčastněni jednají dobrovolně.

138
Veřejnost na ně už neslyší

Na anti-LGBT lobby je pozoruhodné, jak si postupně přivlastňuje argumenty a pojmy, které pocházejí z feministického prostředí, jedná se doslova o únos pojmů (hijacking): https://en.wikipedia.org/wiki/LGBT_grooming_conspiracy_theory
1) Takto se část konzervativních lidí naučila používat výraz toxická maskulinita nebo toxické vztahy. Toxičtí muži jsou v jejich pojetí gayové žijící v páru a všichni queer lidé nežijící podle konvenčních vzorů. Svou existencí otravují čistotu dokonalé heterosexuality a tradiční rodiny a ničí tím zdravé jádro společnosti. Toxické je prý říkat dětem, že jsou i jiné rodinné konstelace než „máma, táta, děti“ a mohou být stejně hodnotné.
2) Stejně tak si pseudokonzervativci nesmyslně přisvojují pojem grooming. Ten se původně používá na situace, když si starší muž nebo žena postupně připravují dítě k tomu, aby ho mohli zneužívat. Je to typicky problém některých kněžích, učitelů a chlapíků, co se motají kolem nezletilých. Týká se to mužů, kteří ospravedlňují zneužívání nezletilých tím, že šlo o „vzájemnou lásku“ a „ona je velmi mentálně vyspělá“. Zkrátka, kdy se k dětem nechovají jako k dětem a připravují je předčasně na sexuální život, nebo je do něj rovnou vmanipulují. (Fakticky přitom mezi dítětem a dospělým milostný rovnoprávný vztah být nemůže, stejně tak dospělý nemá s dítětem sex, ale jde vždy o znásilnění. Dítě je v takovém nerovném postavení automaticky manipulováno, protože nemá dostatečné předchozí vztahové zkušenosti. Pojetí „normálnosti“ mu vytváří právě predátorský dospělý a dítě nemá šanci odlišit, jestli to je, nebo není normální.) Anti-LGBT lobby a pseudokonzervativci toto pojetí opět deformují a tvrdí, že LGBT páry rovnou groomují děti, jež vychovávají (i když jsou třeba částečně jejich vlastní). Podle pseudokonzervativní logiky je manipulují k homosexualitě a přijetí pedofilních sexuálních vztahů – což ale vypovídá hlavně o míře perverznosti, je se odehrává v řadách pseudokonzervativců. Nepřekvapivě většina zneužití dětí pochází od heterosexuálních mužů, kteří nejsou pedofilní, ale „jen“ testují hranice, co jim projde. Za grooming bývá označováno třeba i to, že děti navštíví nějakou akci, kde se potkají s trans nebo queer lidmi a „drag queens“ – jako by jednorázové setkání s mužem v šatech v dětech vyvolávalo takový zmatek, že potom budou chtít být LGBTQ nebo budou náchylnější ke zneužití. Přitom je to naopak – čím častěji se setkáváte s lidmi, kteří jsou jiní, tím menší zmatek, strachy a perverze v hlavě máte a nevyrostou z vás ustrašení pseudokonzervativci.
3) Jeden z nejnovějších kroků je nazývat děti, které vychovávají stejnopohlavní páry, „lidmi druhé kategorie“, protože nemají oficiálně-úředně matku a otce a upírá se jim právo na dva rodiče odlišného pohlaví. Je to přitom čistě slovní žonglování bez logiky, opory ve faktech či schopnosti pojmenovat nějaký problém. Lidmi druhé kategorie jsou LGBT lidé bez možnosti stejných práv jako heterosexuální lidé.

138
Česko je jednou z nejhorších zemí v Evropě, co se týče počtů dětí v dětských domovech – na adopci jich tu toužebně každý rok čekají vyšší stovky

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3318114-do-detskych-domovu-se-kvuli-pandemii-dostalo-mene-deti-na-problemy-v-rodinach-nemel (28. 5. 2021) Podle posledních statistik ministerstva školství je v Česku v dětských domovech celkem 4300 dětí ve 137 zařízeních, jejichž kapacita je naplněná na 90–95 %. https://archiv.hn.cz/c1-65704720-pary-cekaji-roky-osvojitelnych-deti-je-stale-mene V roce 2016 ministerstvo práce a sociálních věcí evidovalo 540 žádostí o adopci, osvojeno bylo ve stejném období 377 dětí. Článek přináší i podstatně vyšší údaj o množství opuštěných dětí, rozdíl však vychází z toho, že některé děti jsou odebírány biologickým rodičům přechodně. Rozhodně jsme v tom na přepočet obyvatel horší než Norové, kteří se u nás stali démonizovaným státem, jenž hromadně odebírá děti. https://www.lidovky.cz/domov/ceske-lzi-o-barnevernetu.A160220_103023_ln_domov_sij (20. 2. 2016). Připomenout si zaslouží i dehumanizující výrok poslance ODS, Marka Bendy, že „v dětských domovech žádné použitelné děti nejsou“, https://www.lidovky.cz/domov/benda-oznacil-deti-z-detskych-domovu-za-nepouzitelne-pak-couval.A140801_082427_ln_domov_sk (1. 8. 2014)

138
Jedná se o win-win situaci

Další námitkou proti adopci dětí LGBTQ páry je, že se potom samy častěji vyoutují jako LGBTQ. Ve skutečnosti jde jen o to, že se v tolerantnějším prostředí méně bojí coming outu a tyto coming outy odpovídají lépe reálnému a přirozenému stavu společnosti než iluzorní představě, že LGBTQ lidí je pouze kolem 4 %, i když jich je fakticky víc. Podobné faktory hrají roli i u toho, že děti vyrůstající v homoparentálních rodinách mají podle některých zjištění častěji psychické problémy. Odhlédneme-li od toho, že tyto děti jsou častěji vystavované šikaně a posměchu (což je opět problém okolní společnosti), i zde jde většinou o to, že liberálnější homoparentální rodiny více dbají na duševní zdraví a řeší jakékoli problémy. Proto se dostanou snadněji do statistik než rodiny, kde jsou duševní problémy považovány za stigma. Ostatně, v oněch výzkumech mnohdy velmi konzervativních bojovníků proti homoparentálním rodinám nejde o nic moc jiného než o stigmatizaci LGBTQ komunity. Viz třeba tento text z roku 2019: https://www.krestandnes.cz/dan-drapal-zadny-rozdil/ (V diskusi pod článkem vynikající oponentura psychologa Jiřího Procházky.)

139
Romantické představy o ´hlasu krve´ dnešní věda odsunula do říše pověr

Matějček, Z., a kol. (1999). Praha: Portál, s. 61. in Irena Sobotková, Veronika Očenášková: Pěstounská péče: o čem se mluví a o čem se nemluví. Jiný citát: „Když selže vlastní rodičovství... pojistí příroda lidské potomstvo rodičovstvím novým, stejně biopsychologickým jako to vlastní, stejně přírodním a přirozeným – ba pravějším, neboť pomáhajícím a vpravdě záchranným."

140
Děti u stejnopohlavních párů prospívají stejně dobře

https://whatweknow.inequality.cornell.edu/topics/lgbt-equality/what-does-the-scholarly-research-say-about-the-wellbeing-of-children-with-gay-or-lesbian-parents/ (2015); Můžeme připustit, že situace je ještě mnohem složitější, ale rozhodně neplatí, že by bylo prokázáno, že LGBTQ páry jsou méně kompetentní pro výchovu dětí https://echo24.cz/a/SrqEA/heterosexualni-manzelstvi-stejnopohlavni-studie-kulturni-valka (11. 8. 2022)

142
V únoru 2024 prohlásil dlouhodobě kritizovaný a silně nekompetentní psycholog Jeroným Klimeš

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeron%C3%BDm_Klime%C5%A1#Kritika – Jedná se minimálně o šest kauz, v nichž se Klimeš projevil zjevně neodborným způsobem a znevážil obraz psychologie; kdyby někdo chtěl napsat podobnou knihu jako je tato o sexuolozích, a zaměřil se na psychology, Klimeš bude jedním z hlavních aktérů.

145
Vyvolávají v nich úzkosti a závislost na dopaminu

https://wave.rozhlas.cz/facebook-podle-studie-vedel-dele-nez-rok-ze-instagram-ma-dopady-na-psychiku-8580823 (21. 9. 2021) a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-data-extremne-skodlive-socialni-site-tretina-deti-celi-sikane-kvuli-vzhledu-207254 (27. 6. 2022) Objevují se samozřejmě i skeptičtější pohledy, že nelze tvrdit, že za zhoršení psychického stavu mladší generace mohou hlavně nebo výhradně sociální sítě a mobily. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pod-carou-nesvadejte-problemy-deti-na-telefony-chyba-je-jinde-250262 (20. 4. 2024). Tato kniha si nečiní nárok na definitivní postoj, jenom upozorňuje na problém, o němž má cenu mluvit. O tom, že LGBTQ rodiče mohou svou orientací „kazit děti“, nemá smysl mluvit. Dětem škodí ponižování, křik, násilí, zneužívání či zanedbávání.

145
Cíleně antiLGBTQ lidé snad ano

Viz vrcholně stupidní tweet „lékaře“ a certifikovaného trolla Lukáše Pollerta, jemuž unikají základy genetiky: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lukas-pollert-lgbt-vyroky.A210805_092503_domaci_vlc (5. 8. 2021)
„Nebojme se LGBT a buďme na ně milosrdní. Vždyť je to slepá vývojová větev, dlouho tu nebudou a navíc zachraňují planetu od přemnožení primátů.“ – Slepou vývojovou větví může být pouze neadaptibilní celý druh, například neandrtálci. Nikoli LGBTQ lidé, kteří se rodí stále noví, a důvody proč byly probrány výše. Homosexuální jedinci se objevují mezi všemi druhy zvířat a tyto druhy kvůli tomu nezanikají. Člověk, aby se bál dostat se pod ruce doktorovi, který nechápe základy biologie pro střední školy…

22. Uklidit, uvařit, nezatěžovat starostmi a nechat se znásilnit

22. Uklidit, uvařit, nezatěžovat starostmi a nechat se znásilnit
149
z tohoto vystoupení vzniknul dlouhý zápis na webu

https://www.laznetrebon.cz/cz/o-nas/vyznamni-hoste/mudr-radim-uzel-csc (Rozhovor není datovaný; podle indicií z jiných rozhovorů na webu, které zmiňují olympiádu v Londýně nebo zvolení papeže Františka, můžeme odhadovat dataci rozhovoru s R. U. mezi roky 2012 a 2013. Z jiných dat lze zjistit, že stránka začala být listována na Googlu v roce 2012 a nový vývojář ji aktualizoval v roce 2015.)

151
chceme někomu beztrestně ublížit a vyjevit svou frustraci

Existují v zásadě tři teorie humoru a komiky.
1) Teorie superiority vidí příčinu a podstatu komiky v získávání převahy nad někým druhým prostřednictvím jeho zesměšňování. Smějící se člověk se tedy cítí nadřazeným. (Poprvé s touto myšlenkou přišel filosof Thomas Hobbes.)
2) Teorie rozporuplnosti či neshody předpokládá, že humor je daný nesouladem nevhodných situací, jevů či věcí a vychází z nelogičnosti nebo z něčeho velmi neobvyklého, zvláštního či neslučitelného. (Tuto linii razili různými způsoby filosofové Immanuel Kant a Arthur Schopenhauer.)
3) Teorie relaxace vychází z psychofyziologické podstaty a přirozené lidské potřeby uvolnit se a osvobodit se od napětí a přebytečných psychických energií. Humor a smích jsou jedním ze způsobů, jak docílíme uvolnění napětí. Z osobních i společenských důvodů nemůžeme vyjádřit některé myšlenky a pocity. Tyto zadržované mentální pochody, které nemohly být projeveny přirozeně, pak člověk ventiluje pomocí smíchu podpořeného vtipem. Často zadržované a nevyjádřené vnitřní pochody jsou například sexuální impulzy nebo pud k agresi. (Tuto teorii formuloval Sigmund Freud.)

152
píše-li o něčí „prostoduchosti“, vždy jsou to ženy

V knize Zvíře nadržené na s. 7–8 píše:
„Před významem slova ‚sex‘ váhala nedávno i angličtiny neznalá turistka přistávající letadlem na londýnském letišti Heathrow. Dostala od stevardky palubní průvodku, tedy jakýsi krátký dotazníček, kde vyplňuje jméno, bydliště a ‚sex‘. Ti indiskrétní Angličané totiž ještě nedávno, v dobách před utajováním, chtěli vědět, zda jste muž, nebo žena. Bohužel to dnes už mnozí cestující ani nevědí. Jak snadné to bylo ještě před několika lety. Napsali jste prostě ‚male‘ nebo ‚female‘, nebo M či F. Prostoduchá Češka je překvapena, že soused píše ‚male‘, a hned přemítá, co má asi malého. V rozpacích pak do rubriky napíše ‚2x týdně‘. Naivně se domnívá, že slovem ‚sex‘ se pátrá po rozměrech genitálu či po frekvenci pohlavních styků.“
I tuto historku při jiné příležitosti líčí, jako by u ní byl přímo přítomný a byl to on, kdo je podezírán z vlastnictví malého přirození. I zde ponechá adjektivum „prostoduchá“, a dokonce začne generalizovat o prostoduchosti Češek obecně. Vtip s „male/malé“ pak v knize Zvíře nadržené pro jistotu zopakuje ještě jednou.

152
o čemž opakovaně lká jako o nesmírném utrpení

„České dráhy přišly zase nedávno s nápadem zřízení speciálních železničních kupé pouze pro ženy. Jak už jsme si dříve řekli, prý to ženy vyžadují z důvodu zvýšení své bezpečnosti před mužskou agresí. Nevím, kolik podnikatelských nápadů a obchodních rozhodnutí se v takovém železničním vagóně zrodí. Obávám se však, že myšlenka ženské vlakové separace nepadne na příliš úrodnou půdu. Zavání totiž tak trochu nenápadným průnikem železniční islamizace. Ještěže ty cestující ženy nemusí být zahaleny. (…) Uvítal bych raději železniční vozy pro muže. Byl bych tam aspoň v klidu. Mohl bych si číst a třeba luštit křížovku nebo sudoku. To dámské neustálé brebentění a nekonečné diskuze o ničem mě totiž v této bohumilé činnosti často ruší.“ (Zvíře nadržené, 2020, s. 112)
Uzlův stařecky nerudný výlev je o to stupidnější, že segregace vozů pro muže a ženy nemá vůbec kořeny v islámské kultuře, ale ve viktoriánské éře. V moderní době pak byly průkopníky této praxe země jako Japonsko a Tchaj-wan či Mexiko a Brazílie. https://en.wikipedia.org/wiki/Women-only_passenger_car. Feministkami přitom tato praxe není jednoznačně pozitivně přijímaná: https://www.theguardian.com/commentisfree/2016/may/04/women-only-train-carriages-what-a-ridiculously-regressive-idea. (4. 5. 2016)

152
snaží se to pseudovědecky dokazovat

Činí tak s odvoláním na jinou „nezpochybnitelnou autoritu“, tedy muže, který neměl žádnou kompetenci mluvit o kognitivních vlastnostech mužů a žen: „Endokrinolog Jaromír Janata však doporučuje určitou opatrnost: ženy se často smějí spíše proto, aby se zalíbily svému protějšku, než proto, že vtipu skutečně porozuměly.“ (Užitečné pohlaví, s. 112) Jaromír Janata (nar. 1931) je autorem knihy Dvojí svět (1999), kde se na 158 stranách snaží analyzovat „rozdíly mezi genově podmíněným chováním žen a mužů, mezi ženským a mužským principem i mezi chováním větších společenství (národů) ovládaných tím či oním principem.“
Z dnešního pohledu jde o vědecky i názorově překonaný text plný zavádějících, nezdůvodňovaných tvrzení. Genově přitom nezdůvodňuje prakticky nic, je to jen prázdný rétorický obrat. Pro Radima Uzla jde ovšem zjevně o vrchol lidského uvažování. Možná proto, že Janatova kniha je jen o malý krůček dál než jeho tvorba a o moc dál už nedohlédnul. Nejspíš proto ani nikdy věcně nereagoval na feministickou kritiku svých postojů, protože by to od něj vyžadovalo udělat o jeden či dva mentální kroky víc.

152
výzkumy na toto téma ukazují velmi odlišnou realitu

„O některých lidech se říká, že mluví rychleji, než myslí. Samozřejmě to může platit i o určitých mužích, naprostá většina žen však v rychlosti svého jazyka nesporně nad muži vítězí.“ (Užitečné pohlaví, s. 111)
Obecně vzato, rychleji mluví, než myslí hloupí lidé. Rychlost jazyka je jinak individuální, závisí na kultuře, etniku a povaze jazyka samotného spíš než na jednotlivci nebo pohlaví. Japonština, španělština, francouzština a italština jsou velmi rychlé, naopak pomalá je mandarínština. (viz https://thelanguagenerds.com/2019/list-of-the-fastest-spoken-languages-in-the-world/)
Studie, které eviduje třeba diskusní fórum Quora (https://www.quora.com/Do-women-tend-to-talk-faster-than-men-If-so-why) přitom říkají, že se rychlost řeči proměňuje s věkem. U malých dětí mluví rychleji dívky, u starších lidí naopak muži.
Rozdíly jsou rovněž v profesích. Celkově ale muži mluví o něco rychleji než ženy (viz http://itre.cis.upenn.edu/~myl/languagelog/archives/003423.html).
Už studie z roku 1993 také dokazuje, nakolik je zásadní, že muži a ženy vnímají jinak rychlost mužské a ženské řeči. Pokud se měří objektivně počet slov za minutu, pauzy mezi slovy a podobně, je zjevné, že rozdíly nejsou velké. Muži mluví o něco rychleji. Ale falešným a subjektivním přetrvávajícím dojmem mužů je, že ženy mluví rychleji. Říkejme tomu třeba patriarchální kognitivní zkreslení. (viz https://link.springer.com/content/pdf/10.3758/BF03337341.pdf)

153
Nebo se postříkat nějakým smradem, který milenčin pach překryje.“ (Životopis bez cenzury, s. 225)

S milenkami radí i dále: „Prostřednictvím čichu může docházet také k jednomu velice zajímavému úkazu, a tím je prapodivná synchronizace menstruačního cyklu v ženských kolektivech. Tak třeba na dívčím internátu dojde záhy u dívek ubytovaných v jedné místnosti k prapodivnému jevu, že se menstruace dostavuje u všech společně ubytovaných najednou. A to se ty slečny vůbec nemusí ani vzájemně přímo očichávat, stačí, když spolu nocují v jedné místnosti. Ke stejnému úkazu dochází prý i v orientálním harému, kde současně menstruují všechny společně ubytované manželky. Středoevropský muž, který může mít své sexuální partnerky ubytované na různých místech a v různých domácnostech, je pochopitelně takovéto synchronizace svého pomyslného harému ušetřen.“ (Užitečné pohlaví, s. 69)

154
neberte se, když se nenávidíte. Problém vyřešen

Jedná se vskutku o zvláštní fenomén rozšířený v celé západní kultuře – viz stránka Why get married, if you hate your spouse (https://www.facebook.com/groups/127092444550851/).
Typickým „vtipem“ na toto téma je: „Každá žena je povinná vařit pro svého muže. Vyplývá to z obsahu Ženevské dohody, že každý vězeň má právo na teplé jídlo.“ Tento hloupý canc zveřejnila na svých sociálních sítích např. TV Óčko v červenci 2022. Nejedná se tedy o něco, co by zemřelo spolu s normalizací.
Facebookové stránky s „křesťanským humorem“ zase postují příspěvky typu: „Když bůh stvořil muže, oddechl si. Když stvořil ženu, už si neoddechl. Nikdy, nikdo.“ https://www.facebook.com/photo/?fbid=1954756384718171

157
z některých knih psychologa Miroslava Plzáka je dodnes možné vydolovat něco použitelného

Plzákova rétorika zní přijatelněji v jeho pozdních textech po roce 2000 (např. Žena a muž – Teorie a praxe manželského soužití, 2004), kde pracuje s různými komunikačními situacemi. Naopak v 70. a 80. letech především jeho projevy v televizi byly nesmírně stereotypní a šovinistické. Viz televizní dokumentárně naučný cyklus Kronika orgasmu (2022), 6. díl s názvem Jak se mluvilo o sexu? https://www.ceskatelevize.cz/porady/14708002300-kronika-orgasmu/222562280110006/

157
s úmornou doslovností vychází z psychologa Stanislava Kratochvíla

Stanislava Kratochvíla jsem se pokoušel opakovaně kontaktovat, vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu však rozhovor nebyl možný. Vycházím tedy z jeho knihy Manželská a párová terapie (Portál, 2009) a z citovaného rozhovoru.

159
ženy reálně investují více peněz do potomků než muži

Řada studií a metastudií k tomuto: https://carlsonschool.umn.edu/sites/carlsonschool.umn.edu/files/2018-10/nikiforidis_et_al-2018-journal_of_consumer_psychology_1.pdf (2018) a https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/2332858416644180 (8. 6. 2016)
Zajímavá je hlavně studie z konce 90. let z Británie, kde se zjistilo, že když kontrola domácího rozpočtu nad tím, co se utrácí za děti, přejde z mužů na ženy, tak se do jejich prosperity investuje více peněz.

160
Sociolingvistka Deborah Cameron tyto totální bludy cupuje na kousíčky

Deborah Cameron: Mýtus o Marsu a Venuši. Filosofia 2018, s. 122-125.

163
Spisovatelka a právnička Eve Rodsky ve své knize Fair play (2019)

https://www.heroine.cz/vztahy-a-sex/6120-nejde-o-to-kdo-vynese-kos-ale-kdo-na-to-mysli-mentalni-zatez-je-neviditelna-domaci-prace (Tereza Semotanová, 7. 10. 2021) Kniha Fair Play vyšla i česky pod pitomým názvem Supermatky nemusí být šílené (Pragma, 2020). Další vhodnou literaturou můžou být All the Rage: Mothers, Fathers, and the Myth of Equal Partnership (2019) od Darcy Lockman a Fed Up: Emotional Labor, Women, and the Way Forward (2020) od Gemmy Hartley.

165
„Muž, který si slzami vynucuje nějaké chování nebo jednání, je vzácnější než bílá vrána“

https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/zenske-slzy-jako-citove-vydirani-a-manipulace-40167933 (21. 8. 2007) – „Mužský pláč zpravidla v pubertě ustává. Dospělý muž zřídka pláče na veřejnosti. Z evolučního hlediska by byl více ohrožen. Okolí by jeho pláč chápalo jako projev slabosti. (…) Ženské slzné žlázy jsou výkonnější, což je v souladu s větší citovou aktivitou ženského mozku. Plačící žena zažívá jakýsi návrat do dětského věku. Dává signál, že potřebuje péči, ochranu a pomoc.“

166
V jeho pojetí je manželství skutečně spíš neplacený „full service“

Jen pro představu, jak takový full service vypadal v Československu v roce 1920 (opsáno z fotokopie):
1) Aby se manžel nesnažil jíst v restauraci, měla by se manželka snažit, aby mu to doma co nejvíce zpříjemnila. Musí mít doma vždy přichystanou večeři a po každém jídle by mu měla utřít pusu a knír ubrouskem a políbit ho.2) Manželky by vždy měly počkat na své muže u vchodu do kanceláří a doprovodit je domů. 3) Hodí se přilákat manžela amatérskou fotografií a pózovat pro něj jako nymfa nebo na jiných zajímavých pozicích. 4) Pokud si manžel rád zdřímne po obědě, manželka ho musí položit na pohovku, přikrýt nohy dekou a přečíst mu knihu nebo noviny, dokud neusne, a když usne, tak zahánět od něj mouchy (v létě). 5) Aby se manžel nesnažil po večerech opustit manželku a jít do hospody na panáka, měla by manželka mít vždy doma připravenou zásobu kvalitních lihovin a také vychlazené pivo. 6) Manželka musí občas bavit manžela hudbou, tancem, zpěvem nebo alespoň tleskáním. 7) O dovolené by manželka měla vždy včas připravit ranní kávu pro svého muže, donést mu ji do postele a číst mu při tom noviny a časopisy. 8) Vzhledem k tomu, že manžel například chodí ke kadeřnici, může při tom potkat kamaráda a někam s ním jít, manželka se musí bezpodmínečně doma naučit holit a stříhat manžela.

167
případně se podívejte do knih terapeuta Honzy Vojtka Vztahy a mýty (2020) a Vztahy a pasti (2022)

Na jejich konci najdete další doporučenou literaturu i videa z YouTube. Hledat můžete jména jako Stan Tatkin, Esther Perel, Susan L. Adler, Femi Ogunjimi, Tracy McMillan, Alexandra Redcay, Sarri Gilman, Tony Verheij či Beth Luwandi Lofstrom.

169
v článku nazvaném přímo Ženské sobectví své požadavky popisuje detailněji

https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-zenske-sobectvi-a-soutez-o-tisicovku-40169193 (4. 9. 2007) V knize Mužský šovinismus pro pokročilé na s. 85 zase píše: „Vůbec nejhorší situace nastane, když to všechno těmi něžnostmi skončí a další pokračování žena rezolutně odmítne. Dovedete si představit tu situaci, kdy jsou diváci vyhnáni z divadla hned po odeznění předehry?“
- Jednak dovedeme, protože máme fantazii, a jednak sex není divadelní představení, za nějž jste si zaplatili, neodehrává se podle scénáře a nenacvičuje ho dopředu profesionální herectvo pro diváctvo.

169
jedním překročením hranice, kdy se ženě plně nechce, si muž ve vztahu může zavařit na hodně dlouho

https://www.heroine.cz/domaci/9003-spim-s-nim-abych-mela-klid-sonda-do-pravidel-manzelske-intimity (Irena Buršová, 11. 7. 2022) Z citátů jde i na otrlého člověka úzkost: „Dospělo to do bodu, kdy se mi zhnusil sex, zhnusil se mi exmanžel a zhnusila jsem se i sama sobě, že nedokážu říct ne. – Každý čtvrtek, jen aby byl doma klid. No stejně nebyl. Stejně jsem byla frigidní a kdovíjaká. Ale on to potřeboval a je to má povinnost. – Mám s ním sex, aby nebyl nevrlý. Občas si přeju, aby si našel milenku.“

170
jak popisuje třeba zoolog se specializací na sexuální chování Matt Ridley v knize Původ ctnosti (orig. 1996, česky 2000)

Fun fact – vždy mě fascinuje, že tuto knihu do češtiny přeložil islamofobní entomolog Martin Konvička. Dalším jeho zásadním (z hlediska češtiny i dohledávání amerických reálií velmi špatným) překladem je ovšem Americké psycho, čímž jsou síly vesmíru zpět v rovnováze.

170
pětina lidí, co si myslí, že sex je partnerská povinnost

Výzkum společnosti Ipsos v březnu 2022 odhalil, že pětina australských mužů a deset procent žen souhlasí s tvrzením o povinnosti ženy poskytnout muži sex. Austrálie je v tom ovšem jednou z nejhorších zemí na světě. https://zena.aktualne.cz/australie-prekvapuje-sexismem-petina-muzu-si-mysli-ze-zena-m/r~4f56e392aea611ecb5bd0cc47ab5f122/ (31. 3. 2022), originál: https://www.ipsos.com/en/one-three-men-believe-feminism-does-more-harm-good (4. 3. 2022)

170
jsou i takoví, kteří se to pokoušejí hájit pseudoprávnickou hantýrkou

U nás tento blud o „povinnosti provozovat sex“ završila již zmiňovaná Daniela Kovářová v říjnu 2022 v jednom ze svých mnoha nepříčetných příspěvků na Facebooku: „Pokud je hlavním účelem manželství založení rodiny, mají manželé povinnost a právo provozovat sex, milovat se a počínat děti.“
Tuto povinnost odůvodňovala zněním občanského zákoníku a s ohledem na povinnost se odvolávala i na církevní právo a možnost anulovat sňatek bez potomstva. Zcela opomenula, že jsme již dlouho sekulárním státem, i to, že důvodová zpráva v novém občanském zákoníku k danému zákonu o manželství o povinnosti nic netvrdí, naopak důvody k uzavření manželství rozvolňuje: „Hlavní účel manželství je vymezen jako založení rodiny a řádná výchova dětí. Děje se tak přesto, že je nepochybné, že existují i manželství, jejichž účelem je něco docela jiného. Účelem manželství může být vytvoření pevného základu pro plození a výchovu dětí, ale ke vzniku manželství mohou vést i důvody psychologické, zdravotní, důvodem existence manželství může být i vzájemná podpora sociální či naplnění nějakých zájmů ekonomických.“
Tři další právničky v Českém rozhlase v rubrice Ověřovna pak pečlivým rozborem dokázalo, že Daniela Kovářová „své hodnotové postoje zaměňuje za platné právo, pomíjí systematiku a metodologii, pravidla právní interpretace, hierarchii právních norem a dokonce si plete i základní právní pojmy“. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/overovna-daniela-kovarova-senat-manzelstvi-sex-deti-obcansky-zakonik_2210290500_ula (29. 10. 2022)
Podle advokátky Adély Hořejší není text Kovářové vůbec relevantní pro právní debatu: „Jde o homofobní projev. A takto bychom k němu měli přistupovat.“ Celý text má podle ní jen racionalizovat, proč neumožnit lidem rovný přístup k právu na základě jejich sexuality či sebepojetí, tedy něčeho bytostně niterného a soukromého.
„Text považuji za homofobní, protože záměrně ignoruje to, že i duhové rodiny mohou vychovávat děti, ať biologické – jedné z partnerek nebo partnerů nebo osvojené. To, že jim zatím zákon osvojení neumožňuje, není potvrzením nedostatečnosti jejich rodin, ale nedostatečností naší demokracie. Ta totiž bohužel doposud neměří rovně všem svým občanům a občankám,“ uzavírá advokátka Pavla Špondrová.

175
pseudomoudra, neschopná ctít lidi v jejich individualitě

Detailně o tom pojednávají kapitoly 14, 15 a 16 v přecházejícím svazku knihy

23. Právo na čumendu, poplácání a pohoupání dcer na klíně

23. Právo na čumendu, poplácání a pohoupání dcer na klíně
178
Je obtížné říct, které z vět byly psané vážně, a nakolik se na nich už projevoval pokročilý věk autora s typicky cimrmanovskou neschopností myšlenku udržet i opustit

Nešlo však o náhodu, spíše o součást dlouhodobých tendencí, jak se později ukázalo v rozhovoru s Martinem Veselovským v DVTV s titulkem Chlap je od přírody zvíře, ženy by s tím měly počítat a zařídit se podle toho https://www.dvtv.cz/video/sexualni-obtezovani-chlap-je-od-prirody-zvire-zeny-by-s-tim-mely-pocitat-a-zaridit-se-podle-toho-rika-uzel (8. 12. 2020), dále v článku To nešťastné sexuální obtěžování https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-to-nestastne-sexualni-obtezovani.A210128_112324_p_spolecnost_wag (30. 1. 2021) či v textu Různé pojetí sexuální normy, jenž vyšel v Parlamentních listech https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Radim-Uzel-Ruzne-pojeti-sexualni-normy-655265 (25. 2. 2021). Tyto jednotlivé prezentace jsou především auto-plagiáty, kde se různé věty a sousloví opakují ve stále bizarnějších spojeních. Vřele doporučuji přečíst si je bez přestávky za sebou, budete mít nejspíš dojem, že se nacházíte v zrcadlovém bludišti, kde každý další sál a ulička nabízejí zdeformovanější perspektivu. I z důvodu naprosté repetitivnosti už nebudu uvádět u citátů přímé zdroje. Je nutné zdůraznit, že tyto texty vycházely již poté, co byl zveřejněn desetidílný kritický seriál Uzel zahradníkem na Heroine.cz a měly by být reakcí na něj. Šéfredaktorka Anna Urbanová vyzvala e-mailem Radima Uzla k reakci a on ji odkázal právě na tyto články, což situaci ještě přidává na absurditě. V textu Různé pojetí sexuální normy stojí například: „Pozoruhodná není jenom topografická anatomie dotyků a jejich intenzita, ale i změny časové. Jinak se hodnotí spolužákův dotyk stehna na maturitním večírku a daleko jiných rozměrů nabude tento dotyk po třiceti letech, kdy je z tohoto spolužáka bohatý soudce, a ze spolužačky, nyní ‚oběti‘, chudobná a vlastní vinou opuštěná žena v klimakteriu. Přímo mamutího rozměru nabude tato aféra v případě slavného režiséra a stárnoucí neúspěšné herečky. V této chvíli už jí režisér roli sice nedá, ale zato může po několika desetiletích za toto sáhnutí na stehno zaplatit tučné odškodné, protože oběť je celoživotně poškozena a má prokazatelně škodlivé následky.“ – Uzel zde opakuje blud o sahání na stehno před třiceti lety, za nějž se platí tučné odškodné, ačkoli neexistuje jediný takový mediálně známý případ; stejně jako nikdy neexistoval případ slavného režiséra obviněného stárnoucí herečkou (viz kapitoly 3, 4 a 5 v prvním oddílu knihy; Uzel nikdy nebyl schopný nikoho jmenovat). S tímto bludem začal v roce 2018 v rozhovoru s Pavlem Štruncem a opakoval ho i v roce 2021. Skutečné smotávání nastává ale už v předcházejícím souvětí. I zde jde o echo rozhovoru se Štruncem, kde byla řeč o soudci Nejvyššího soudu USA Brettu Kavanaughovi. Ani zde, v případě obvinění od více žen, nešlo o sahání na stehno, ale o sexuální útoky jako např. stržení na postel, násilné svlékání, zakrývání úst dlaní, aby oběť nemohla křičet, či strkání penisu před obličej. Uzlovo tvrzení, že danou činnost „nelze po letech zpětně rekvalifikovat“, je čirý nesmysl – tehdy i dnes by se to hodnotilo stejně. Šlo o tvrdý sexuální atak, který neskončil znásilněním jenom proto, že se dotyčné vysmekly a utekly. (Spisovatel Michal Viewegh to v jednom svém sloupku pro Lidové noviny v roce 2018 označil na „nevinný gymnaziální petting“, za což by si zasloužil drsnější boomerský pegging. http://www.houpaciosel.cz/2018/10/19/nevtipny-fejetonista-viewegh/). Profesorka psychologie Christine Blasey Ford, která s obviněním přišla, nebyla „vlastní vinou opuštěná“, ale dvacet let vdaná, se dvěma dětmi a pracovala na poměrně prestižním místě. Stejně tak byla vdaná další oběť, Deborah Ramirez, která se profesně věnuje obětem sexuálního násilí. (Jejich výpovědi vyšetřovatelé FBI označili za věrohodné, ale Senát je nepřipustil ke slyšení.) https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_Blasey_Ford#Sexual_assault_allegation_against_Brett_Kavanaugh, cca 60 odkazů) Výraz „vlastní vinou opuštěná“ se ovšem v Uzlových textech objevuje často a jeho kořeny lze najít v jeho autobiografiích (2012, 2020), kde takto s těžce skrývanou nelibostí popisuje svou jedinou dceru Irenu. Korunu tomu nasazuje, když v knize Mužský šovinismus pro pokročilé (2005), do níž přispěl jejímu autorovi Josefu Hausmannovi finálními komentáři ke každé kapitole, navrhuje dokonce, že „naprostá většina těchto (sociálních) dávek by měla být snížena ženám vlastní vinou opuštěným“ (s. 46). Zde už jsou na místě pochyby, zda takové nelidské věty píše MUDr. Uzel, nebo MUDr. Mengele. Můžeme i váhat, jak by takovou okolnost, jakou je „byla vlastní vinou opuštěná“, šlo zjišťovat? Že by na to zasedaly nějaké mravnostní komise? Nutno říct, že většina Uzlových rozhovorů a textů z posledních let je primárně tímto zmateným mícháním obsedantních témat, v nichž se dotyčný sám ztrácí. Rozplést byť jen pár jeho vět vyžaduje nemalé úsilí. Uvědomuji si, že čtení těchto řádků musí být pro čtenáře a čtenářky této knihy náročné a možná i otravné. Snažím se však jenom demonstrovat, s jak upatlaným materiálem máme co do činění a že texty Radima Uzla rozhodně nebyly „přístupným čtením pro obyčejné lidi“. Jakmile je nečtete jen zcela povrchně a snažíte se je rozplést, stávají se z nich naopak stále chaotičtěji zašmodrchané slovní cucky.

179
Jako již tradičně, citát začíná poměrně normálně a čím víc postupuje, tím se z toho stává větší fantasmagorie a paranoia

V jiné verzi tohoto výroku k posazení dcery na kolena už jde hlavně o to, že se Radimu Uzlovi s dotyčným strachem osobně svěřoval jeho známý, politik, který se bál, že by ho to mohlo stát kariéru, a teprve toto Uzel považuje za problém. Nemá asi smysl pátrat, o koho šlo, podstatné je, že tento strach nebyl nikdy naplněn a podle dostupných zpráv z domova i zahraničí z toho nikdo nikdy nebyl obviněn. Pro Uzlovo líčení jakékoli situace jsou tedy typické argumenty ode zdi ke zdi. Buď bagatelizace, že na straně osahávaných není žádný problém a mají si na to zvyknout (stačí, že se ozvou poté, co se jim to stane; osvěta a prevence není třeba). Nebo hystericky přepjatá reakce, co hrozí mužům, kteří by mohli být obviněni z trestného činu. Když se podíváme, co říká současný feminismus, zjistíme, že přesně naopak míří k tomu, aby otcům bylo dovoleno totéž co matkám, protože právě to je rovnost. Dotyky a obecně intimní projevy matek vůči dětem jsou široce tolerované, u otců se na totéž díváme nespravedlivě s podezřením. Jak píše socioložka Elizabeth Badinter: „Ve skutečnosti není dobré otcovství možné bez akceptování (...) špetky pedofilie! Je načase, aby bylo otcům přiznáno to, co se matkám povoluje odjakživa.“ (Tudy cesta nevede, 1999, s. 180) To, že nám toto akceptování rovnostářských norem celospolečensky dosud dělá problém, však není chyba feminismu. Dvojí metr jde naopak proti jeho duchu.

179
Radim Uzel třeba zmiňuje, že „přátelský dotyk může přispět k proteplení vztahů na pracovišti

Termín „proteplení vztahů na pracovišti“ se v Uzlových textech objevuje nejpozději v roce 2008, v DVTV v roce 2021 tedy jen omílá již mnohokrát vyřčené. (https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/co-bylo-kdysi-povzbuzenim-je-dnes-harasenim-40186820, 15. 2. 2008). Odvolává se zde na „důvěryhodný zdroj“, že „podobné chování na pracovišti prospívá vztahům a zvýší kolektivní sounáležitost“. Jak je již pravidlem, tento zdroj neuvádí.

180
O čemž ho museli veřejně poučit jeho mladší a příčetnější oborové kolegyně a kolega Petra Vrzáčková, Petra Sejbalová a Vladislav Chvála v anketě Českého rozhlasu

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/radim-uzel-sexuolog-anketa-petra-vrzackova-vladislav-chvala-petra-sejbalova_2012121421_dok (12. 12. 2020, Vít Svoboda, Dominika Kubištová) Některé postoje Radima Uzla už nejsou přijatelné.‘ Pět sexuologů hodnotí plácnutí po zadku a další chování

180
V rozhovoru je patrná absence odbornosti, a to do zarážející míry

https://e-psycholog.eu/clanek/386 Bartošová, K., Cíglerová, J., Cígler, H. (2020). Vyjádření k rozhovoru Radima Uzla ze dne 8. 12. 2020. E-psychologie, 14(4), 68-71.

182
„Psycholožky se zdravým rozumem“

https://cs.wikipedia.org/wiki/Terapie_pevn%C3%BDm_objet%C3%ADm Vědecká rada České lékařské komory pak v říjnu 2012 vydala stanovisko, podle kterého jde o metodu s neověřeným účinkem, a proto by neměla být zdravotníky a zejména lékaři aplikována. Podle vyjádření bývalého viceprezidenta České lékařské komory, MUDr. Zdeňka Mrozka jde navíc o metodu značně neetickou. Dále: https://psychologie.cz/stop-terapii-pevnym-objetim/

182
Cokoli s označením „komplex“ má zároveň negativní nádech a vypovídá spíš o nezvládnutí společenské role

Ochranitelský komplex není specificky vymezený termín. Blíží se ale nejvíc termínu spasitelský komplex (případně též mesiášský komplex, božský komplex nebo spasitelský syndrom). Jedná se o stav mysli, při kterém se osoba domnívá, že jejím osudem či předurčením je zachraňovat a zachránit. Nejedná se o zvláštní psychiatrickou diagnózu či duševní poruchu. Spasitelský syndrom se však může objevit jako součást psychotických onemocnění. Je otázka, k čemu se Radim Uzel vlastně hlásil a proč nekriticky pracoval s pojmy, jimž nerozuměl.

182
Přitom Uzlovým problémem bylo to, že patřil k jedněm z nejvýraznějších veřejných osob, které odmítají a shazují princip individuálního porodního plánu

https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/radim-uzel-muz-je-u-porodu-zbytecny-zenu-spise-stresuje-68841 (18. 10. 2010), https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Radim-Uzel-Umeni-porodnicke-488748 (21. 5. 2017), https://www.mujrozhlas.cz/xaver-host/sexuolog-radim-uzel-s-pritomnosti-otcu-u-porodu-prilis-nesouhlasim (10. 12. 2019), https://www.stream.cz/pod-zakrytym-usmevem/sexuolog-uzel-a-anife-vyskocilova-hosty-zabavne-talkshow-dvojice-krampol-a-grossova-64122857 (Ženy si dnes berou právníka i na porodní sál, 6. 1. 2021), https://www.extra.cz/radim-uzel-natvrdo-tehotnym-zakazat-internet-perverzite-vice-pohlavi-neustupovat (19. 1. 2021) K tomu už jenom vtip: „Když se narodil Radim Uzel, tak po zadečku plácl porodní sestru.“

183
Sám sebe vylíčí jako nevinnou oběť inkvizičního tažení a sarkasticky žádá o amnestii

https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/znasilneni-na-porodnim-sale-268035 (2. 9. 2003)
Text se nese v tomto duchu: „Americká feministka Leilah McCrackenová se s americkými porodníky nemazlí. Má tu medicínskou pakáž prokouknutou skrznaskrz. Není žádný diletant. Ta dobrá duše absolvovala už pět porodů. Každý z nich prožívala jako kruté znásilnění. Podrobně o tom píše ve své knize Znásilnění dvacátého století. (…) Při četbě její knihy jsem si zavzpomínal na svou porodnickou kariéru. Na těch několik tisíc ‚znásilnění‘, která jsem na porodním sále spáchal. Nejstaršímu dítku, které jsem přivedl na svět, bylo letos čtyřicet let. Tak snad je už většina mých zločinů chválabohu amnestována. (…) Myslím, že jsem ženy při porodech násilím neodhaloval na intimních místech. Ani jsem je schválně a bezdůvodně nezraňoval. To spíš mě rodičky několikrát bolestivě štíply, koply, kously. (…) Závěrem bych chtěl místopřísežně prohlásit, že nejsem bojovníkem proti láskyplnému, něžnému, přirozenému porodnictví. Ani těhotenství nechápu jako nemoc a normální porod jako operaci. Musím ovšem zdůraznit slovo ‚normální‘. Při něm může žena rodit vleže, vsedě, vkleče, vstoje nebo jako v africkém pralese, zavěšená na liánách. Může rodit na souši i do vody, chlupatá nebo oholená, potmě nebo jak je komu libo. O normálním průběhu porodu však zatím nikdo nedokáže rozhodnout. (…) Když si tak někdy probírám všechny ty výčitky nejrůznějších Leilah McCrackenových, říkám si: kéž by na světě existovalo jenom takovéto násilí!“ – Sebereflexe nula a za dalších dvacet let od napsání textu se to téměř nezměnilo.

183
Potrvá tak deset dvacet let, než se srovnáme s jinými západními zeměmi, které samozřejmě mají i v této oblasti své problémy

Aspoň částečnou představu si můžeme udělat z hraného sedmidílného seriálu britské veřejnoprávní televize BBC This Is Going To Hurt (Bude to bolet, 2022) podle knižní předlohy Doktore, bude to bolet?

188
Jedním z nejznámějších příkladů zaznamenaných i v odborných pracích na téma mezilidské komunikace

Jedná se o výzkum (již v kapitole 16 citované) antropoložky Margaret Mead, setkat se s ním lze např. v knize Paula Watzlawicka Jak skutečná je skutečnost? Mylné představy, klamání, porozumění. orig. 1976, česky 1998)

189
Pozoruhodné na tom celém je, že Radim Uzel ve své knize Sexuální mýty a pověry (2018) tento příklad o amerických vojácích a britských dívkách uvádí taky

Radim Uzel, Sexuální mýty a pověry, s. 112-113

189
A když si vyberu jít na interrupci, tak jsem Satan

Autorku výroku si již nepamatuji, budu rád, když se mi přihlásí

190
V minulosti se v západní kultuře podobně pohlíželo i na ženino „ne“

Dá se to chápat i jako filosofický problém jazyka – co znamená ne a zda zákaz platí, i když ho nerespektujeme https://www.advojka.cz/archiv/2021/13/ne-znamena-ne (Tomáš Koblížek)

190
Přistoupí na to a hraje podle těchto pravidel

Při debatách na toto téma vždy přicházejí velmi extrovertní a asertivní jedinci, kteří tvrdí, že si umí prosadit svou a nikdy se nenechají nikým umlčet nebo manipulovat. Jednak je to často proto, že sami bývají manipulátoři a obtěžující, a jednak tím demonstrují, že nechápou nebo chtějí zamlžit, že velká část populace nemá stejnou povahu jako oni nebo ony. A přesto oni nebo ony chtějí všem ostatním vnucovat své standardy chování.

191
Dokonale zavádějící je v tomto ohledu česká kolektivní publikace Moc krásy (2017)

Moc krásy: Pomáhá krása a atraktivita k životnímu úspěchu? (autoři: Petra Anýžová, Petr Hampl, Dana Hamplová, Marek Loužek, Petr Matějů, Michael L. Smith, Simona Weidnerová; nakl. Karolinum, 2017) Kniha prakticky vůbec nepracuje s údajně použitou literaturou ani necituje jména a myšlenky jejich autorů a autorek. Z 347 knih a 277 jmen autorů a autorek uvedených v sekci Použitá literatura jich je ve jmenném rejstříku 77, což je zarážející nepoměr. Ve skutečnosti většina publikace pracuje pouze s několika špatně pochopenými větami z knihy Mýtus krásy od Naomi Wolf a k nim si pak konstruuje zbytečné výzkumy, které buď nic nedokazují, nebo nevyvracejí argumentaci autorky, jíž mají oponovat. Je opravdu ostudné vydávat něco takového za „odbornou publikaci“. Wolf přitom není nijak nedotknutelnou autoritou, viz kapitola 10.

192
Alkohol, vaše oblíbená polehčující okolnost pro muže, když něco spáchají, a přitěžující okolnost pro ženu, pokud se stane obětí

Tento a další odstavec jsou výtažkem z tweetů publicistky Ireny Buršové.

193
Ženy byly v dějinách různě promiskuitní podle toho, co jim daná kultura dovolila

Zbytek této podkapitoly přebírám od Martina Fafejty z jeho knihy Úvod do sociologie pohlaví a sexuality (2004), kde cituje jednotlivé odborníky z oblasti sociologie, psychologie a antropologie. Za upozornění vděčím psychologovi Jiřímu Procházkovi; podkapitola je z velké části formulována i podle jeho vět z osobní elektronické komunikace.

194
Doležalovo přirovnání je zcela mimo a popírá základní etické principy pohledu do lidské tváře

Viz Emanuel Levinas v kapitole 11 v pasáži „Dějiny filosofie jako dějiny mužů“.

195
Podobně psal roku 2013 v již dříve zmiňovaném textu Válka žen proti mužům v Lidových novinách tehdejší vedoucí rubriky Orientace Matyáš Zrno, že se to s označováním všeho možného za sexuální nebo domácí násilí přehání

http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=1165 Matyáš Zrno: Válka žen proti mužům. Lidové noviny, 18.05.2013+ https://www.respekt.cz/tydenik/1992/32/je-mozny-sex-bez-znasilneni 10. 8. 1992; https://www.respekt.cz/tydenik/1992/39/je-mozne-mluvit-se-zenou-bez-pohlavniho-obtezovani 28. 9. 1992; https://www.respekt.cz/tydenik/1992/46/je-mozne-mluvit-a-psat-spravne-bez-diskriminace 16. 11. 1992

196
Kdo ji nenásleduje, není „normální zdravý chlap“ a jeho sexuální chování není v pořádku

První fází sbližování je vábení osob preferovaného pohlaví signály svého mužství nebo ženství – mimoslovní atraktivita. Ve druhé fázi je zvolený přitažlivý partner lákán pohledy, mimikou, gesty i slovy, tj. předdotykovým dvořením – pro posouzení normy zcela zásadní proceptivita. Třetí fází je zpřístupnění těla k dotykové stimulaci erotogenních zón – tedy už akceptivita. Následuje vlastní genitální spojení – mužská penetrace a ženská receptivita. Víme, že u většinové sexuality je atraktivita prioritní vůči fázi předdotykové, proceptivita vůči dotykové. (Sexuální násilí a parafilie, existuje patologická sexuální agresivita či nikoliv? (MUDr. Marek Páv, Ph.D., MBA, MUDr. Slavoj Brichcín, Psychiatrická praxe, 2019. https://www.solen.sk/storage/file/article/PSY_1_2020_final%20%E2%80%93%20Pav.pdf)

198
Většinou jde o předstírání nepochopení a v ostatních případech jde o důkaz slabé sociální inteligence

V hlavě mi utkvěl screenshot z jedné elektronické konverzace, kde náctiletý chlapec posílal stejně staré dívce hned v prvním příspěvku větu: „Máš hezké oči, pošli mi piču“.

198
Vidíme rovněž, jak jsou a vždy byli i v dřívější zdánlivě svobodnější společnosti určití lidé vytlačováni ze „sexuálního trhu“ na základě indexu „šukatelnosti“ (fuckability), jak to nazývá oxfordská filosofka Amia Srinivasan, autorka první knihy

Než tu byla kniha, existovala dříve tato esej. https://www.lrb.co.uk/the-paper/v40/n06/amia-srinivasan/does-anyone-have-the-right-to-sex (26. 3. 2018). Celá 276stránková kniha se skládá z šesti velmi rozdílně pojatých esejů. Česky o knize referoval třeba Deník N https://denikn.cz/779712/muze-nahota-znamenat-kontrolu-a-existuje-pravo-na-sex/ (4. 1. 2022) a https://www.respekt.cz/special/2021/budoucnost-zapadu (2021).

201
Odhadem mezi 3 až 5 %

https://www.medicinenet.com/paraphilia/article.htm - Slovem parafilik se označují lidé, kteří mají silné preference pro neobvyklé sexuální objekty nebo pro neobvyklé sexuální aktivity, které často zahrnují nějakou formu nesouhlasu ze strany sexuálního objektu či přímo násilí při sexu," uvádí vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence Kateřina Klapilová.
Příčiny vzniku parafilií nejsou dosud podle odborníků dobře známy, dispozice jsou ale vrozené. Pedofilie, neboli zaměření na předpubertální osoby, se v Česku podle dřívějších informací Ústavu duševního zdraví vyskytuje asi u 0,3 procenta populace. Hebefilie či efebofilie, zaměření na pubertální osoby, přibližně u 1,9 procenta lidí. Asi 3,6 procenta preferuje znehybnění partnera a procento má preferenci pro patologickou sexuální agresi. Velká část z nich se podle odborníků nikdy nedopustí delikventního jednání. Většina se se svou sexualitou snaží vyrovnávat sama a nevyhledá pomoc odborníka. Vznikl proto projekt Parafilik.cz, který nabízí krizovou linku, anonymní poradnu či terapii. Podle průzkumu na začátku projektu mezi členy svépomocných a podpůrných komunit bylo více než 60 % osob nespokojených se systémem péče v Česku. Více než 68 % se bálo i před odborníkem vyjádřit své obavy a pocity.

203
(Naštěstí a již navždy) bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová

Daniele Kovářové by mohla být věnována samostatná kapitola, podobně jako třeba Benjaminu Kurasovi, Josefu Hausmannovi, Marku Hermanovi, Alexandru Tomskému, Vlastimilu Vondruškovi, Jana Bobošíkové, Evě Hrindové, Karolíně Stonjekové, Martině Kociánové a (současným i bývalým) poslancům a senátorům Patriku Nacherovi, Nině Novákové, Pavlíně Nytrové, Jiřímu Horákovi, Tomáši Zdechovskému, Zdeňku Hrabovi či dalším. Původně tato kapitola s názvem Šovinista k šovinistovi sedá, šarlatán šarlatána si hledá měla demonstrovat, že Radim Uzel skutečně není ústřední figurou „kulturní války“, ale vše padlo za oběť nutného krácení. V této poznámce zmíním jen ilustrativně jednu neomluvitelnou nepravdu, kterou Daniela Kovářová šíří opakovaně a dlouhodobě. Ve videu pro organizaci Aliance pro rodinu ze srpna 2019 říká, že by Istanbulská úmluva mohla prolamovat mlčenlivost advokátů. (https://www.voxpopuli.sk/cs/pravo/hlidame-legislativu-pravo/istambulska-umluva-vnese-do-spolecnosti-rozpory-a-bude-vytvaret-dalsi-problemy-rikaji-experti.html; video má 22 minut a vystupují zde známí výtečníci Roman Joch, Hana Lipovská, Lenka Zlámalová či Stanislav Křeček s náloží hoaxů a dezinterpretací, z nichž většinu tato kniha vyvrací – https://www.youtube.com/watch?v=N0h2_89WoGU&ab_channel=Alianceprorodinu). Kovářová zde perfidně naznačuje, že by dotyčná mezinárodní úmluva mohla zrušit jedno svaté pravidlo, podle něhož advokáti nemohou prozrazovat o svých klientech, že se dopustili trestného činu, tedy že advokáti nemají stejnou oznamovací povinnost jako obyčejní „civilové“. Pokud by advokát měl klienta, jenž se dopustil znásilnění, musel by ho tedy nově podle pravidel Istanbulské úmluvy udat, a to dokonce, i kdyby měl jenom podezření na spáchání trestného činu (aspoň podle tvrzení Kovářové v čase 11:40-13:05). Tato úvaha je zcela ulítlá i s použitím nejprostší selské logiky. Znamenalo by to prakticky nemožnost zastupovat většinu obžalovaných ze znásilnění, jelikož většina obžalovaných se činu dopouští (většina falešných obvinění je stažena už v době policejního vyšetřování a k soudu se nedostane). Daniela Kovářová tento nesmysl nicméně hlásá a ohání se přitom svou pochybnou autoritou bývalé ministryně spravedlnosti a bezvýznamným titulem prezidentky
rodinných advokátů, kterou si sama založila jenom proto, aby se měla jak prezentovat v médiích. Bezvýznamnost Unie rodinných advokátů dokládá, že jejím členem byl i Radim Uzel, který neměl žádné advokátní vzdělání, nebo právo nepraktikující, ale o to konzervativnější teolog Max Kašparů, jenž je členem pouze z ideologických důvodů. Daniela Kovářová se dokonce v roce 2018 snažila předstírat, že tlumočí odmítavé stanovisko České advokátní komory vůči Istanbulské úmluvě, která přitom dodnes žádné oficiální stanovisko nevydala. (https://advokatnidenik.cz/2018/10/25/cak-proti-istanbulske-umluve/, 25. 10. 2018) Podstatné na těchto zavádějících postojích Kovářové je, že přesně tento problém řešila nezávislá Benátská komise již v říjnu 2019: (https://www.venice.coe.int/webforms/documents/?pdf=CDL-AD(2019)018-e, dokument 26 stran). Jedná se o sbor zhruba 60 ústavních právníků a právniček, kteří svou odborností Danielu Kovářovou strčí hravě do kapsy. Komise se jednoznačně shodla, že z Istanbulské úmluvy v žádném případě neplyne, že by se mlčenlivost advokátů mohla prolomit. Tuto informaci v Česku potvrdil i Úřad vlády (https://www.tojerovnost.cz/cs/istanbulska-umluva-cr/) s uveřejněním celého materiálu. „V kolika z těch 33 zemí, co úmluvu už ratifikovaly, k prolomení mlčenlivosti advokátů došlo? Z našich poznatků vyplývá, že v žádné.“ https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Rozbor-dopadu-Istanbulske-umluvy_4.pdf. V listopadu 2019 vyšel v odborném časopise Jurisprudence devítistránkový komentář advokáta Daniela Bartoně http://www.jurisprudence.cz/cz/casopis/jak-ne-uvazovat-o-nasili-a-istanbulske-umluve.m-371.html, kde vyvrací i další omyl Kovářové, že IÚ zakazuje smírné a alternativní řešení sporů, například formou mediace. Kovářová přitom ještě v prosinci 2019 poskytla dvoudílný rozhovor, kde dále šířila hoaxy dané nepochopením celého dokumentu. (https://www.youtube.com/watch?v=VDRm97MF7B0, 12. 12. 2019) Právnička Veronika Bílková popsala svou zkušenost členky Benátské komise za Českou republiku, která se jako odbornice zabývala implementací úmluvy v jiných státech. Ta zdůraznila, že argumenty proti jsou všude podobné, ale také jsou podle ní všude stejně chybné. (https://denikn.cz/1239530/dve-hodiny-odbornych-argumentu-prebije-veta-nechci-gender-jak-se-v-cesku-rozhoduje-o-istanbulske-umluve/, 21. 9. 2023) Daniela Kovářová je českou obdobou stejně prolhané a zákeřné americké antifeministické aktivistky Phyllis Schlafly ze 70. let, která si v televizi v přímém přenosu vymýšlela neexistující soudní případy, jimiž hodlala podpořit své falešné pseudoargumenty. O Schlafly a tehdejší vlně feminismu vznikla v roce 2020 devítidílná minisérie HBO, Mrs. America s Cate Blanchett v hlavní roli.

203
Hraje dlouhodobě roli oné včelí královny, strážkyně patriarchátu a pick me girl

Pojem „strážkyně patriarchátu“ v knize již několikrát padnul, vysvětlený je třeba v kapitolách 8 a 11. Definice termínů jinak viz https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/pick-me-girl; https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/syndrom-vceli-kralovny; https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/strazkyne-patriarchatu a https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/internalizovana-misogynie (Autorkou hesel je Irena Buršová.)

203
V rozhovoru pro Prima CNN v červnu 2021 v návaznosti na kauzu Dominika Feriho prohlásila

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ondrej-trojan-sexuolog-daniela-kovarova-sexualni-nasili.A210610_153513_domaci_vlc (11. června 2021) Výchova dívek je prevencí sexuálního násilí. Na tom se shodla advokátka Daniela Kovářová a sexuolog Ondřej Trojan. „Základ je výchova v rodinách. Ženy by si měly uvědomit, ať už mají jakékoliv pokrokové názory, že když jsou ve společnosti muže, je on většinou silnější,“ nechal se v debatě CNN Prima News o kauze Dominika Feriho slyšet Trojan, podle kterého ani zvyšování trestů za sexuální zločiny nemá smysl. Trojanovi podle instruktora sebeobrany a právníka Pavla Houdka chybí základní znalost problematiky. „Pak by věděl, že znásilnění není o síle, ale o moci. Drtivá většina znásilnění není spáchána pomocí velké fyzické síly, ale nadvlády.“

206
„Muži mě obtěžují celý život a doufám, že budou dál,“ prohlásila s přihlouplou chichotavou koketností v rozhovoru pro Seznam zprávy o hnutí MeToo

https://www.stream.cz/vyzva/kovarova-rodice-umetaji-detem-cestu-je-chyba-ze-je-nepripravuji-na-stres-a-trauma-340342 (21. 11. 2017, rozhovor vedla Renata Kalenská) Muži mě obtěžují celý život a doufám, že budou dál. #MeToo je nafouknutá bublina. Myslela jsem, že je to americká legrace, která k nám nepřijde, hodnotí právnička Daniela Kovářová celosvětovou kampaň upozorňující na sexuální obtěžování. Ve stejném duchu se nese i tento rozhovor https://www.reflex.cz/clanek/video/83418/za-sexualni-obtezovani-si-zeny-casto-mohou-samy-rika-exministryne-kovarova.html (24. 11 2017)

206
Pískání na ulici na ženy bylo před několika dekádami komplimentem

Pískání bylo pro ženy komplimentem především v tom smyslu, protože se potřebovaly zalíbit mužům, kteří by s nimi jinak zametli chodník. Schválně si představte tuto situaci třeba v první polovině 20. století – kde by vůbec žena vzala odvahu vymezit se vůči skupince pohvizdujících mužů a jak by asi dopadla, kdyby to udělala? Nemusíme si nutně představovat vraždu nebo skupinové znásilnění, ale rozhodně by to nebylo nic, co by velmi negativně neovlivnilo ženinu náladu na celý den či podstatně delší dobu. Ono „přijetí komplimentu“ nebyl tedy akt emoční potěchy, ale převážně akt nutné obranné přetvářky. A glorifikace takové reality je přinejmenším zaslepená a hloupá.

210
Jeho základem není nahodilost, rychlost a neovladatelnost, ale naopak systematičnost, cílenost, pozvolný přechod od psychické manipulace a týrání k tomu fyzickému

Je pozoruhodné, jak se v tomto Kovářová kryje s Radimem Uzlem. Ten v blivajzní publikaci Mužský šovinismus pro pokročilé na s. 108 píše obdobně: „Domácí násilí ženské je často chronické. Vyznačuje se třeba i dlouholetým ponižováním, šikanou a všelijakou buzerací. Mužské násilí bývá naproti tomu akutní jednorázovou odezvou, náhlou odplatou, která vyhřezne po dopadu poslední kapky do přeplněné nádoby hořkosti. Ale vykládejte to u soudu, zejména když předsedkyní senátu je třeba zrovna taková doma šikanující nestvůra!“ - Uzel i Kovářová vidí v mužském násilí něco nezvladatelného a něco, co ani nejde zmírnit zákony, ale nejspíš ani nijak jinak. Nejde o to, že by neexistovaly jednotlivé popisované projevy. Jde o to, že mužské brachiální „akutní“ násilí není nahlíženo jako systematické, plynoucí z pocitů zautomatizované převahy a je klasifikováno jako „jednorázové“, což je zkrátka nepravda a nechápání povahy stupňujícího se násilí agresorů. Problémem není, že by Uzel a Kovářová popisovali celkovou situaci zcela nesprávně, ale vybírají jen ty projevy, které jsou příliš schematizované.

210
Protože to činí z pozice legislativní tvůrkyně, bývalé ministryně a šéfky vlastního advokátního spolku

Toto poslední souvětí je citátem neznámého autora či autorky.

211
Jak píše třeba socioložka Lucie Jarkovská v textu Za všechno nemůže Uzel aneb Výchova dívek v Čechách z roku 2020

https://a2larm.cz/2020/12/vychova-divek-v-cechach-aneb-za-vsechno-nemuze-uzel/ (21. 12. 2020) Pro nepamětníky – Výchova dívek v Čechách je název románu Michala Viewegha, proto i mezititulek nepoužívá správný termín v Česku, z kterého lezli Václavu Havlovi „slimáci po těle“ (https://radiozurnal.rozhlas.cz/cesko-neznam-prohlasil-vaclav-havel-v-jednech-z-prvnich-hovoru-z-lan-6266967, 11. 3. 2015).

213
Současnou generaci už naštěstí učí rozumnější lidé jako například arabská výzkumnice a básnířka Farida D

https://www.faridad.com/

214
Rodiče by se měli mnohem méně starat o to, jestli je jejich dcera coura, protože i kdyby byla, je to její věc

Autorka zde mluví o neprovdaných, nezadaných ženách, ne o ženách v pevných svazcích, které ubližují nevěrami svému partnerovi.

214
Ženy mužům nedluží být cudné, aby získaly respekt, ženy mužům nedluží být krásné

Stejně se jmenuje i celá kniha 21 esejů od Florence Given: Women Don't Owe You Pretty (2020).

214
Momentálně tu stále máme dvě základní skupiny lidí

Vycházím z diskuse ve facebookové skupině Everyday Patriarchy Bullshit, kterou vedly ministerská úřednice Hana Cucuová a socioložka Johana Chylíková. https://www.facebook.com/groups/967870373283278

215
Nelze ale brát na lehkou váhu to, o čem píše sociolog Martin Fafejta

Martin Fafejta, Sexualita a sexuální identita – Sociální povaha přirozenosti (2016, Portál), citované pasáže jsou výběrem ze stran 93 až 101. Tuto knihu obecně doporučuji ke čtení všem. Zabývá se mnoha stejnými tématy jako Velmi pozdní odpoledne a mnohá z nich pojednává podrobněji. Pokud vám určité pasáže v této publikaci připadají zkratkovité, bude Fafejtova publikace vhodnou doplňující četbou. Jeho kniha je navíc psána méně konfrontačním jazykem.

215
Sexuální scénáře jsou mnohem nejasnější, nepředvídatelnější a složitější, než tomu bylo dříve

Jistým problémem je, že o nešťastných výsledcích sexuální komunikace a jednání se dozvídáme více z komunity, která klade důraz na konsent a korektnost. Náhle to vypadá, jako by to byl problém jenom zde (a šlo o výsledek pouhé přecitlivělosti), zatímco o stejných a mnohem horších situacích v komunitách, které žijí podle genderových stereotypů, se dozvídáme málo, jelikož jsou pro ně tabu nebo jsou přijímány jako „nevyhnutelné“. V současné debatě bolestně chybí přiznání žen z konzervativnějšího tábora, že se jim děje totéž. (Výjimkou může být netflixovský dokument Keep Sweet: Prey and Obey z roku 2022 o komunitě amerických mormonů, kde ovšem také většina obětí vypovídat nechce a o jejich osudech se dozvídáme jen zprostředkovaně.) Prozatím tito konzervativnější lidé jen připravují velmi nevýhodnou půdu pro své potomky, kteří budou v koloběhu násilí žít dál a přijímat to jako druh hrdosti a síly. Sebezapření se zde považuje za hlavní hodnotu a ctnost. Narativním filmem na toto téma je například Women Talking (2022) od režisérky Sarah Polley.

216
Téměř 50 % dotazovaných navíc prohlásilo, že z výuky nezískalo o intimním životě naprosto žádné informace

Z výzkumu organizace Konsent v roce 2021 vyplývá, že ze 400 oslovených učitelů a učitelek si je 25 % z nich během sexuální nauky nejistých a 50 % dotazovaných potřebuje poradit s tématy sexuálního násilí a mýtů a stereotypů o sexualitě. https://zena.aktualne.cz/na-zachodcich/r~059469b4b0e511ec8b18ac1f6b220ee8/ (Klára Elšíková, 5. 4. 2022) https://stredoskolskaunie.cz/wp-content/uploads/2020/11/Zprava-z-pruzkumu-sexualni-vychova-na-strednich-skolach.pdf

217
Jak se poškleboval Radim Uzel v DVTV a ještě ostřeji v již zaniklých Haló novinách

https://web.archive.org/web/20210126130821/http://www.halonoviny.cz/articles/view/54734249 (Často vítězí blbost nad moudrostí, 31. 12. 2020) „Díky mužskému hormonu testosteronu jsou sexuální karty seznamovacího, sbližovacího a párovacího obřadu předem rozdány. Mužská a ženská role je rozdílná. A ten, kdo se předem ženy ptá, zda jí může někam sáhnout, nebo ne, nebo zda jí smí sundat nějakou oděvní součást a žádá o svolení, je prostě blbec.“ Z tohoto blbského citátu je ale možné si dovodit především to, že Radim Uzel nejspíš nikdy neměl sex se sebevědomou nebo dominantnější ženou nebo cizinkou. Bylo by ale s podivem, kdyby ano, jelikož neoplýval ničím, čím by je mohl okouzlit.

219
Od 90. let se začalo upozorňovat na velké množství případů tzv. campus rape (znásilnění na studentských kolejích)

Pro úplnost zopakujme poznatek z druhé kapitoly, že spor ohledně „campus rape“ přinesl i feministické sociologické výzkumy, které počet znásilnění nadsazovaly. (A odtud se rozjela vlna feministické sebekritiky a požadavek na větší přesnost výzkumů.) Zároveň nelze říct, že by i tak nešlo o závažný problém a že by ho univerzity mohly ignorovat.

220
Ale snížíme počet činů z šedé zóny, kdy je znásilnění spíše trestnou činností z nedbalosti než z jasného úmyslu

Typický případ trestné činnosti z neznalosti zobrazuje seriál Pět let (2022) uváděný na ČT online: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14254296396-pet-let/

221
V rozhovoru pro Parlamentní listy na sklonku roku 2020 bohužel padlo i toto

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vlozky-od-vlady-Vyjadril-se-sexuolog-Radim-Uzel-A-pridava-diagnozu-kritika-Fily-Pokud-si-predstavuje-prezidenta-pri-sexu-to-uz-je-snad-uchylka-645334 (28. 11. 2020) K titulku článku jenom pro ty, co nečetli nebo zapomněli druhou kapitolu: Miloš Zeman v mnoha veřejných výrocích mluvil o svém sexuálním životě a fantaziích a zjevně chtěl, aby si ho lidé představovali při sexu. Radim Uzel se ale zjevně vyjadřoval k pasáži textu, kterou nečetl, nebo nepochopil.

221
Radim Uzel zpochybňoval i případ svého kolegy Jana Cimického, jehož obvinilo přes padesát žen ze sexuálních útoků a znásilnění

Radim Uzel nebyl jediný, kdo je Jana Cimického zastal. Publicistka a spisovatelka Marie Formáčková mu ještě v říjnu 2023 dokonce věnovala z vlastní vůle (aniž by byla tázána jako Uzel) celý článek, kde s nebetyčnou naivitou líčí Cimického obětavost, slušnost a plachost a za důkaz považuje to, že nikdo z jejích známých, kdo u Cimického byl, si na něj nestěžoval. (https://medium.seznam.cz/clanek/formackova-jan-cimicky-je-muj-kamarad-a-bojim-se-o-neho-27078) Formáčková je autorkou desítek servilních životopisů o českých hercích, herečkách, zpěvácích a zpěvačkách a politicích, a prakticky je najímána, aby všem pouze vylepšovala veřejný obraz. Byla šéfredaktorkou nerozeznatelných ženských časopisů Vlasta a Květy, které vytvářely atmosféru nekritické pohody a udržování genderových stereotypů. Cimický do těchto časopisů dlouhá léta přispíval psychologickými radami a komentáři. Prakticky mu to vytvářelo status laskavého odborníka a tím poskytovalo krytí k páchání sexuální delikvence.

221
Honzu si jako sexuálního násilníka ani při nejlepší vůli nedokážu představit

Právník, instruktor sebeobrany a feministický aktivista Pavel Houdek k tomu měl velmi trefný komentář na Twitteru. Ten se týkal psychologického kouče Vratislava Hláska, ale dá se vztáhnout i na Cimického (a Uzlův naivní výrok): „Už se zase objevuje argument ´znám ho dlouho a nikdy by něco takového neudělal´. To o ničem ale nevypovídá. Predátoři jsou mistrní manipulátoři; není výjimkou, že jsou velmi úspěšní a okolí je má rádo. Je to ale součástí jejich strategie. Pokud by se někdo projevoval jako predátor neustále, byl by velmi brzy odhalen, není šance, že by mu to mohlo procházet delší dobu. Skutečný predátor si velmi pečlivě buduje svou pozici a image a často ji i proti obětem používá: ´kdo Ti bude věřit, podívej se na mé známosti!´ Jeho spolupracovníci, kamarádi, známí ho znají v určitém kontextu – v takovém, jak si ho on sám vytvořil. Nemohou nijak vědět, co dělá za zavřenými dveřmi ordinace. Vyloučit nelze ani to, že (některé) vztahy pěstoval právě za účelem podpory své verze událostí. Stejně tak o ničem nevypovídá prohlášení bývalých klientek, ´ke kterým se vždy choval slušně´. Pokud je někdo sexuální predátor, nechová se tak ke všem (to by mu to těžko procházelo delší dobu), ale naopak, pouze velmi selektivně k pečlivě vytipovaným, zranitelným obětem.“ Lékař týmu amerických gymnastek Larry Nassar tak během osmnácti let zneužil 265 sportovkyň (viz film Atletka A na Netflixu), zatímco byl svým okolím nahlížen jako naprostý samaritán, a obviněním nevěřili a tutlali je i mnozí rodiče nezletilých obětí. (https://twitter.com/pavelhoudek/status/1564634901319745538, 30. 8. 2022). Případ Vratislava Hláska sledoval Deník N a další média: https://denikn.cz/944491/studio-n-pribeh-kouce-ktery-zneuzil-duvery-zen/ (22. 8. 2022) a https://denikn.cz/942428/nahota-je-prirozena-masturbace-soucasti-tantry-nesmi-dojit-k-propojeni-sliznic-reaguje-kouc-na-svedectvi-klientek/ (19. 8. 2022).

222
Toto chování k pacientkám, studentkám, uchazečkám o práci či ženám, které zajišťovaly jeho různá vystoupení, bylo totiž standardem

Vždy musíme brát v potaz, že obtěžování znamená to, pokud chování jedné osoby druhé osobě vadí. Nelze tvrdit, že chování Radima Uzla vadilo všem ženám nebo většině žen, s nimiž se kdy potkal. Čtyři konkrétní případy, kdy Uzel obtěžoval mladé ženy, budou zdokumentované později na webu a zceřejněné na sociálních sítích.

24. Pohled pro propasti normalizace a devadesátek

24. Pohled pro propasti normalizace a devadesátek
226
Nemá ovšem cenu nalhávat si, že rovnost mužů a žen je snad alespoň v demokratických západních zemích uspokojivá

Kapitoly 9, 10 a 11 k tomu přináší robustní evidenci. (Cokoli se vám bude jevit v této kapitole jako hrubě nahozené, je vysvětleno detailně dříve.)

226
Ženy a muži se přece viditelně povrchově liší, tudíž musí mít i jinak fungující mozky a od toho se odvíjí jejich vlastnosti, role a posty

Tomuto se věnují kapitoly 14, 15 a 16

227
Zavedení pojmu gender je jednou z největších revolucí v sociologii, protože se tím odkrylo celé nové patro bádání

Citováno z Odvaha nesouhlasit. Feministické myšlení Hany Havelkové. (ed. Věra Sokolová, Ľubica Kobová), konkrétně z rozhovoru Hany Havelkové s Terezou Kynčlovou o počátcích gender studies u nás s. 404.

227
Tato kniha nepopisuje českou společnost komplexně

Rychlými referenčními body mohou být popularizační publikace – Daniel Prokop: Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti (2019), Pavel Pospěch: Neznámá společnost. Pohledy na současné Česko (2021) a Pat Lyons, Rita Kindlerová (ed.): 47 odstínů české společnosti (2015) a Martin Buchtík: Různá vyprávění o jedné společnosti (2023, zdarma zde https://masarykovaakademie.cz/cats/publikace/buchtik-ruzna-vypraveni-o-jedne-spolecnosti/)

227
Můj popis začíná členit i „lidi“ na muže a ženy a jejich odlišné, dobově tvarované perspektivy

Při psaní a čtení podobných vět se v současnosti v mnoha lidech vzbouzí až jakýsi mentální tik: „a co trans a nebinární osoby?“ Ať už to kdokoli myslí vážně, nebo zlomyslně, odpověď je stále stejná a v knize se opakuje. Cca 98 % lidí jde snadno rozlišit na muže a ženy, trans lidé zažívají před tranzicí ty problémy, jaké patří k jejich původně určenému genderu, a po úspěšné tranzici zase problémy, které patří k opačnému, binárně chápanému genderu. Nebinární lidé rozbíjejí běžné společenské představy, ale lidé okolo nich jim obvykle přisuzují atributy na základě toho, co se domnívají, že je jejich dominantní gender; obvykle si vystačí s nadávkami do „buzen“ a „leseb“. Každopádně odkaz na cca 2% minoritu zde nic neřeší, nevyjasňuje ani nekomplikuje.

227
Písničkář a právník Ivo Jahelka, zpívající letmé sprosťačinky založené na reálných soudních případech

https://pisnicky-akordy.cz/ivo-jahelka Odkaz neuvádím jako „doklad závadnosti textů“, pouze jako zajímavost, že společnost na přelomu 80. a 90. let pociťovala jako klíčovou svobodu a důkaz „tání režimu“ mluvit o soukromých, postelových záležitostech. V oněch „soudničkách“ se ukazovaly drobné vady celého systému, ať už na straně lidí nebo zákonů. Typicky dobová je třeba píseň Balada o tahací harmonice https://pisnicky-akordy.cz/ivo-jahelka/balada-o-tahaci-harmonice o znásilnění cizí manželky, která se původně domnívala, že s ní souloží její opilý manžel a nikoli jeho kamarád. Nakonec se případ podaří napasovat na paragraf „poškození cizích práv“, aniž by bylo možné dotyčného odsoudit za znásilnění. „Tralala, tralala, dala nebo nedala k lásce svolení – jasný to není.“

227
Pod tímto svrchním proudem pro (přece jen) inteligentnější publikum běžel po Listopadu 89 spodní buranštější proud reprezentovaný například postavičkou Pivrnce od Petra Urbana

http://www.rudapivrnec.cz/cz/petr-urban.html

228
Jejich styl v sobě nesl jakousi iluzi hojnosti a kyprosti, určitého luxusu, v posteli i na talířích

Přitom ani v této době se nemuseli ilustrátoři, karikaturisté a humoristé omezovat jenom na erotiku. Vladimír Jiránek, Vladimír Renčín či Pavel Kantorek dokázali komentovat společenské problémy tak, že je převáděli na osobní, někdy až filosofická či ekologicky laděná témata. Rovněž Neprakta a Saudek ale nebyli na stejné úrovni jako Pivrnec. Ten měl v 90. letech v sobě mnohem víc domácí plebejství, proletářství a hrdost na to, že patří ke kultuře hospod 4. cenové skupiny, zatímco Neprakta se Saudkem tu byli spíš pro ty, kdo se upínali k západní kultuře.

228
Co na tom, že jde hlavně o subjektivní nostalgické obrazy a tato hojnost byla fingovaná a ve skutečnosti vycházela z tehdejšího objektivního nedostatku, zboží i občanské svobody?

Malá relativizace https://a2larm.cz/2021/11/devadesata-leta-mame-spojena-s-nastupem-konzumu-zlom-ale-nastal-uz-na-sklonku-socialismu/ Politoložka Veronika Pehe mluví s historikem Martinem Francem – VP: „Často slýcháme, že za socialismu zely regály prázdnotou, i když dobové seriály jako třeba Žena za pultem se diváky snažily přesvědčit o opaku. Nakolik můžeme hovořit o konzumní společnosti už za socialismu? “ – MF: „Teprve z odstupu vidíme, že konzum v 90. letech plynně navazoval na 80. léta. Dnes máme představu, že v 90. letech nastal obrovský zlom, ale když si to rekapitulujeme, ať už pamětnicky, nebo za pomoci dostupných pramenů, vidíme, že výrazná změna v oblasti životního stylu nastala už v letech 1988 a 1989. Měnila se atmosféra ve společnosti, naplno se uvolnila stavidla přejímání konzumních návyků ze Západu. Západ byl už naprosto nezpochybnitelným konzumním vzorcem, ke kterému jsme se měli přibližovat“.

228
Jezdilo se na dovolenou, kam většina nejezdila

Kdo chce zabít Jessii? (1966), který stojí na Saudkových komiksech, je typický tím, že zdůrazňuje erotičnost hlavní hrdinky, zatímco Superman, jenž je jinak zásadně kladným hrdinou, tu má úlohu záporáka. Západní komiks je tedy příznačně zdrojem touhy po vnadných ženách a nikoli touhy mít nadlidskou sílu. Tu obstarají technologicky zázračné rukavice, a přestože se o ně ve filmu bojuje, pro hlavního hrdinu je podstatnější než tento jeho vynález, doslova zhmotnit svůj erotický sen. Čtyři vraždy stačí, drahoušku! (1970) je zase vhodné číst výrazně symptomaticky – hlavním zdrojem rozkoše je možnost vžít se do brakové literatury, ale zároveň nepřímo symbolicky konzumovat značky a zboží propagované ve fiktivních reklamách. Tedy možnost užívat si konzum komerčního žánru i spotřebních produktů.

228
Přestože tehdejší vesnice, samoobsluhy či zdravotnictví takto nevypadaly

Nově tuto funkci přelakovávání historie narůžovo provádějí různé memy a řetězové maily pro důchodce, v nichž se slastně vzpomíná na dobu, kdy děti svobodně běhaly po venku, trhaly ovoce ze stromů a údajně neexistovaly žádné dysfunkce v učení ani žádná inkluze a tělesné tresty nikomu nevadily. Je poměrně snadné se dopátrat, že tyto materiály vznikají v ruských trollích farmách, často se u nich používají fotografie, které nemají český původ a znění do různých jazyků je otrocky překládáno z angličtiny. Porovnejte tento status předsedkyně Trikolory, Zuzany Majerové Zahradníkové : https://www.facebook.com/zuzanamajerova.cz/posts/pfbid0oEsKrxWHhfM1JqNWUc7WNpfnNpBsENMRfWAYmU65HHfUdyZos9US95YgNjgsuvPkl s tímto statusem: https://www.facebook.com/1425967307619640/photos/a.1426007707615600/3067498476799840/. Je zcela zjevné, že jde o kopii a že originál vznikl proto, aby západní demokratické země zpochybňovaly svůj současný status a upíraly se k fiktivní minulosti. Přesně podle přání Ruska.

229
Ale většinou jsou ženy vedlejšími postavami

Jak to popsal komentátor Petr Bittner: „Pustil jsem si pro zajímavost kousek filmu Patrika Hartla Prvok, Šampón, Tečka a Karel podle stejnojmenné předlohy, jsa zajímavý intelektuál samozřejmě čistě pro studijní účely. Film je totiž současným českým autorským pokusem vyobrazit zápolení čtyř různých českých chlapů s krizí středního věku, který má ambici oslovit většinové publikum. Takže to musí něco ukazovat. Nebudu vás napínat, něco to skutečně ukazuje, přátelé: Aniž bych hodnotil kvalitu zpracování nebo herecké výkony (ostatně čtveřice Pechlát, Švehlík, Čermák, Hofmann patří k tomu nejlepšímu), jedna věc tam vystupuje s úplnou nahotou (často doslova): ta kompletně mužská fantazie o ženách jako hysterických, nestabilních, vzteklých i lítostivých, zkrátka přehnaně emocionálních bytostech, které akorát stojí doma v kuchyni, od vstupu na scénu se z něčeho hroutí, tu a tam se vybrečí kamarádce, tu a tam se s někým vyspí, ale především po odchodu kamery spolehlivě zůstávají kdesi v obýváku, kde jako princezny zakleté ve věži čekají, jak to s těma klukama dopadne.“ https://www.facebook.com/petr.bittner.18/posts/10224346801849123 (3. 2. 2021)

229
Později se z tohoto kritéria vyloupnul takzvaný „Bechdel test“ pomocí nějž se dají třídit filmy na ty, v nichž ženské hrdinky jsou autonomní bytosti, či jenom závislé mužské přívažky

Seznamy filmů, které testem prošly (i neprošly), najdete zde: https://bechdeltest.com/. V češtině se recenze podle stejného klíče akumulují na této stránce: https://www.facebook.com/bechedelreviews/. Původní strip najdete zde: https://dykestowatchoutfor.com/the-rule/. Dějinný kontext a varianty testu (i jeho kritiku) najdete zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Bechdel_test

230
„Zjišťujeme, že nesnášíme spousty ženských postav ve filmech a knihách, protože je vytvořili muži, co nesnášejí ženy.“

Klasický feministický vtípek z opačné strany o knize Pýcha a předsudek: Víte, proč dokázal pan Darcy přijmout Lizziino odmítnutí klidně a i poté se k ní choval přátelsky a s úctou? Protože ho napsala žena.

230
Muži bez žen mají výrazně horší kvalitu života a umírají dříve, zatímco ženy se bez mužů obejdou docela dobře

Ženy jsou v single stavu šťastnější než muži (https://www.flashpack.com/solo/relationships/women-happier-single-men/), ženatí muži žijí déle než neženatí, u vdaných žen to ale neplatí a jsou na tom navíc ekonomicky hůře (https://torontosun.com/health/married-men-live-longer-married-women-not-so-much-study), ženy jsou šťastnější bez dětí a partnerů https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2019/may/25/women-happier-without-children-or-a-spouse-happiness-expert). Český článek na stejné téma https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/vyzkum-singles-nezadani-stesti-spokojenost-zeny-a-muzi-muz-zena-partner-parnerka-vztah.A171220_123600_vztahy-sex_haa (20. 12. 2017)

230
Pokaždé jsou důvody stejné – muži jsou na ženách mnohem závislejší, než si umějí přiznat

Zde přesnější statistiky: https://www.czso.cz/staticke/cz/app_estat/demografie_evropy_2021/CZ_CS_demography_final_core/CZ_CS_demography_final_core/bloc-2c.html?lang=cs; veškerá vysvětlování berou do úvahy i genetické faktory (probírané v knize už dříve), nicméně sociální faktory hodně převládají. Problém u žen je, že se vyššího věku dožívají v horším zdravotním stavu, nejen proto, že se dožijí nemocí, které už muži nestihnou absolvovat, ale i proto, že je víc trápí stařecká křehkost, tedy jakési chátrání životem unaveného organismu. Když se lékaři snažili určit střední délku života seniorů, kterou zvládají bez omezení v každodenních aktivitách a bez tělesné nezpůsobilosti, byl u žen průměrný věk 64 roků a u mužů 63 let. Ženy si tedy užijí „jenom“ rok relativně kvalitního života navíc. https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-proc-zeny-ziji-dele-nez-muzi-40333168 (18. 8. 202)

230
Vezměme si třeba nejoblíbenější „komedii století“ – S tebou mě baví svět (1982)

Tento termín není použitý náhodně, ale vychází z televizní ankety v roce 1998. https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/komedii-stoleti-nakonec-televize-nedavala.A_981109_003831_filmvideo_pch (9. 11. 1998) Výsledek určilo přes sedm tisíc telefonických hlasů. Již tehdy výsledky vyvolaly velmi kontroverzní ohlasy. Na CSFD.cz, kde pro film hlasovalo téměř 42 tisíc je pouze 837. nejlepší a 514. nejoblíbenější film. (https://www.csfd.cz/film/7366-s-tebou-me-bavi-svet/prehled/) I mezi československými komediemi je až na 59. místě a zjevně šlo v roce 1998 o velmi zavádějící vzorek hlasujících. Přesto onen termín „komedie století“ žije dál, především ale ironicky.

231
Není nad to, když takovou komedii o ženách beze smyslu pro humor napíše a natočí se specifickou necitelností a chladem ženská autorka

O Marii Poledňákové jsem napsal poměrně dost textů, v této podkapitole z nich dělám kompilát: https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/novy-film-polednakove-boze-bylo-nam-toho-zapotrebi/r~i:article:629392/ (12. 2. 2009) a https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/jak-pokracuje-normalizace-ve-filmech-a-v-nas/r~i:article:629846/ (17. 2. 2009) a https://www.respekt.cz/delnici-kultury/marie-polednakova-v-tom-lita-jako-dablice (14. 5. 2012), https://medium.seznam.cz/clanek/kamil-fila-co-nam-zbylo-po-marii-polednakove-i-komedie-stoleti-to-neni-80 (29. 11. 2022), https://medium.seznam.cz/clanek/kamil-fila-co-nam-zbylo-po-marii-polednakove-ii-nezijeme-spolu-a-chceme-jen-dovolenou-413 (2. 12. 2022), https://medium.seznam.cz/clanek/kamil-fila-co-nam-zbylo-po-marii-polednakove-iii-shon-v-nemz-zapomeneme-kdo-jsme-1417 (1. 1. 2023).

232
Toto je v nich jediný možný únik z každodenní reality pracovních vztahů a domácích povinností, která vlastně ale téměř ani neexistuje, neukazuje se a nepřemýšlí se o ní

Dalším výrazným znakem těchto filmů je ustavičný neurotický shon, kdy vlastně odpočinek neexistuje, ale jen ustavičně něčím narušovaný. Jako by se dějově opuštěná rovina práce a domácích povinností dostávala i do zobrazování odpočinku, který nikdy není úplně pohodový. Těžko říct, jak tento symptom analyzovat: možná jako vyjádření perspektivy pracující ženy, že nikdy nelze mít vše pod kontrolou, ani praktický život, ani tvorbu.

232
„Ze socialismu jsme vyklouzli tak snadno, protože kapitalismus pro nás byl připraven už v něm“, napsal hned v roce 1990 sociolog Ivo Možný ve svém slavném knižním eseji

Proč tak snadno: Některé rodinné důvody sametové revoluce (1990, SLON) vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, až se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát. Ivo Možný přináší stále platná vysvětlení nejníže položených příčin pádu starého režimu, tedy soukromých aspirací a vynucených strategií velmi různých skupin bezejmenných sociálních aktérů starého režimu, těch dole i těch nahoře, které vedly nakonec k tomu, že tu nezbyl téměř nikdo, kdo by měl zájem na jeho dalším udržení. (Shrnující článek historika Pavla Kosatíka zde https://denikn.cz/1149233/sociolog-ktery-pred-triceti-lety-precetl-ceskou-spolecnost-jeji-totalitou-zazite-manyry-a-presne-odhadl-co-by-se-melo-zmenit/, 19. 5. 2023)

232
Minulý režim v nás přebývá i proto, že část popkultury stála na těchto představách o „normálních slušných lidech“, kteří mají pevně rozdělené mužské a ženské role

Lze namítnout, že tyto seriály ukazují emancipované pracující ženy – ale to je zavádějící. Oba seriály fascinují nové generace badatelek, viz namátkou: https://is.muni.cz/th/c46t0/; https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/148768; https://theses.cz/id/jrfgxl/ a http://www.vyvarovna.com/2018/12/zena-za-pultem-sex-ve-meste-v-dobe.html, https://theses.cz/id/ca5sfu/, https://theses.cz/id/lpzvei/ a https://theses.cz/id/0t9pv0/. Je naprosto bizarní, že právě kritika normalizačních stereotypů vyvolává častou reakci, že lidé, co onen stav pojmenují, jsou „noví svazáci“. Je to tak několikanásobné převrácení smyslu, že z toho jde hlava kolem. Svazáci totiž milovali Ženy za pultem a spol. a cílem bolševiků bylo, abychom se podobnými příběhy cítili uchlácholeni.

232
Ženy byly nálepkované buď jako otravné manželky a matky, a ve veřejném prostoru dostávaly prostor hlavně jako variace na sekretářky udržující si pozici a získávající výhody často sexem

Zábavným 10minutovým videoesejem na toto téma je Cukříček, nebo mlíčko? (Kam se poděly všechny Marušky, Věrušky, Martičky – asistentky šéfa vyobrazované v každém druhém filmu?) z cyklu TeleRevize z února 2023: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15412491897-telerevize/

233
Soucit či sounáležitost si nakonec nezasluhují ani mužské postavy ani jejich tvůrci

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/rozhovor-nemuzeme-mit-svatou-obet-nasili.A211005_181233_p_spolecnost_wag (15. 10. 2021) K tomu pro ilustraci zcestný názor Daniely Kovářové, která říká: „Je o tom krásný český film Teorie tygra a tam všichni jako diváci fandíme Bartoškovi, protože domácím násilníkem je Eliška Balzerová. Domácí násilí páchané ženami na mužích na svůj coming out ještě čeká, protože to nevnímáme vůbec jako domácí násilí, nám to připadá, jako že žena je například jen semetrika, ale přitom je psychické domácí násilí stejně děsivé a demotivující jako fyzické násilí.“ – Daniela Kovářová prakticky nikdy nemluví o rozšířenosti domácího násilí ze strany mužů. Pakliže ho zmíní, okamžitě mluví o psychickém násilí ze strany žen, aby uměle a falešně „vyvažovala debatu“. Ve skutečnosti tím debatu o původním tématu utíná. Podstatné na citovaném výroku ale je, že v Teorii tygra žádné psychické násilí není. Manželka svého manžela neponižuje, nedeptá, nezpochybňuje, nepředhazuje mu jiné, podle ní schopnější muže, nevysmívá se jeho případné impotenci, nežárlí na něj, netahá z něj peníze, citově ho nevydírá a nelajnuje mu život, protože on si zjevně dělá, co chce. Má své vlastní peníze a žije si z nich. Kupuje si, co chce, jí, co chce a nenechá se vychovávat a měnit. Nehádají se a on tvrdí, že ji miluje. Jeho největším utrpením je, že musí spolu s manželkou navštěvovat své dospělé děti a ona ho občas nutí jíst a pít něco jiného (obvykle zdravějšího), což se jí ale nedaří. (Hlavním zdrojem útisku mužů v tomto snímku je pojídání pohanky.) Napasovat na tento příběh „ženské domácí psychické násilí na mužích“ a tvrdit, že Balzerová by měla být děsivou postavou, nechce ani tak všímavost či fantazii, jako spíš mimořádnou dávku nesoudnosti. Postavě Jiřího Bartošky fandíme proto, že je hlavní postavou a nic moc jiného nám nezbývá, a rovněž proto, že jsme v českých filmech nadržovat mužům.

234
Jestli v těchto zoufalých parodiích na vztahy někdo chce žít, proč musí všichni okolo sdílet kolektivní blud, že to je v pořádku, že toto je ideál nebo aspoň norma?

Jsem si plně vědom výběrovosti jednotlivých filmových titulů a netvrdím, že se jedná o 100% normu českých filmů. Nachází se v nich mnohem více typů ženských i mužských postav. Jen v tomto případě vypichuji některé výrazné hity z dávné i poslední doby, aby bylo zřejmé, že situace se až tak moc nemění. Podrobnější text o nich např. Cinepur, Jana Bébarová http://cinepur.cz/article.php?article=4913 (10. 6. 2020), Aktuálně.cz, Clara Zang https://magazin.aktualne.cz/sexisticke-anekdoty-v-nichz-cesi-vidi-sebe-sama-co-tahne-na/r~22fc875ea08511eca89f0cc47ab5f122/ (11. 3. 2022) nebo Respekt, Jindřiška Bláhová https://www.respekt.cz/tydenik/2022/30/laska-dosla (24. 7. 2022)

234
České komedie toto považují na harmonii a pohodu

V této knize se často projevuje, že ji psal filmový kritik, který nemá dobrý přehled o tom, co se děje v jiných kulturních oblastech, ať už je to hudba, výtvarné umění nebo literatura. Pro ty, kteří chtějí mít představu, jak se tematika „ženských autorek a postav“ řeší v oblasti literární tvorby, nabízím tyto čtyři na sebe navazující texty: https://denikreferendum.cz/clanek/14476-antipenas (5. 12. 2012), http://www.h7o.cz/bejt-zencka-a-psat/ (19. 9. 2022)
http://www.h7o.cz/nekricme-na-sebe-mluvme-spolu/ (26. 9. 2022) a https://revueprostor.cz/smirte-se-s-tim-ze-na-dobre-minene-rady-literarnich-muzu-uz-nikdo-neni-zvedavy (26. 9. 2022). Z divadelní oblasti doporučuji zase tento text: https://www.podhoubi.com/post/kdy%C5%BE-um%C4%9Bn%C3%AD-o-sexu%C3%A1ln%C3%ADm-n%C3%A1sil%C3%AD-zkresluj%C3%AD-stereotypy-a-v%C3%BDsm%C4%9Bch-k-problematick%C3%BDm-aspekt%C5%AFm-feministy (20. 3. 2023).

234
Jako by mluvil ústy jiných a jiní mluvili jeho ústy. Je to portrét zemdlelosti ducha jako v různých podobách u úředníka Eichmanna, vojáka Švejka či otce Kondelíka

Viz knihy jako: Josef Jedlička: České typy aneb poptávka po našem hrdinovi (1992) nebo České typy a jiné eseje (2009, Plus, ed. Speculum) (ukázka: https://nadcasove.blogspot.com/2020/08/josef-jedlicka-o-svejkovi-svejkovani-z.html); Dagmar Mocná: Případ Kondelík (2002, Karolinum)

236
Vymezoval se průběžně proti pavědě nebo nedokazatelným tezím svých kolegů a kolegyň, jimž esotericky hráblo

Například těm, které prezentuje MUDr. Helena Máslová „která ještě v říjnu 2019 v časopise Týden uváděla, že při každodenní onanii nestačí dozrávat spermie, což způsobí mužskou neplodnost.“ (Zvíře nadržené, s. 42).

236
Nezneužil svého postavení, nepropadl pocitu vševědoucnosti a nešířil vyvrácené dezinformace

O děsivých důsledcích této nezodpovědnosti jiných doktorů vypovídají např. tyto články: https://www.nihilistanabalkonu.cz/l/covid-a-matematika-aneb-koho-poslouchat-a-koho-neposlouchat-v-casech-pandemie/ (14. 10. 2020), https://www.nihilistanabalkonu.cz/l/co-se-to-stalo-s-doktory-aneb-ambivalentni-role-lekaru-v-casech-pandemie/ (2. 7. 2021) a https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/05/kouzlo-bileho-plaste-selhalo-aneb-smrtici-ceska-cesta-pandemii/ (23. 5. 2021).

237
V posledních dvou dekádách už prakticky nesledoval odbornou literaturu, a naopak si za svůj vzor, jenž excesivně často citoval, a dokonce na něm plagiátorsky založil přednáškové turné, vybral evolučního psychologa Satoshiho Kanazawu

Anotace přednášky zní (https://www.gotobrno.cz/akce/ekonomie-sexu-radim-uzel/): „Každé potěšení něco stojí. Většinou je muž v roli kupujícího a žena jako prodávající. Cena sexu se mění a platidlem nemusí být pouze peníze, jako v případě prostituce. Cenou může být i naturální plnění: dary, šperky, nájemné bytu, stravování, mimořádné odměny, luxusní dovolená, nebo pouze zvýšený společenský statut. Na špičce této hodnotové pyramidy stojí uzavření manželství – jako cena za trvalý nájem v rámci sexuálního trhu. Jako všude jinde, i na tomto trhu se vyskytují falešní hráči, rány pod pás, nepřehledné licitace, nebo i loupeže. Zákon nabídky a poptávky velí ženám, aby omezením nabídky dosáhly vysoké ceny. Čeho je málo, to je drahé. Proto také v zemích, kde je pro ženy obtížné dosáhnout rovnoprávnosti, volí sex jako nástroj k dosažení kvalitního života. Svou roli zde hrají také tradice, výchova a náboženské přesvědčení. Volný trh zlevňuje sex. V důsledku ženské emancipace začíná ženská nabídka pozvolna převyšovat mužskou poptávku. Cena sexu proto výrazně klesá. Zejména tím trpí méně atraktivní ženy. Příkladem jsou obézní studentky, které mnohem ochotněji souhlasí i s bezplatnými rizikovými sexuálními aktivitami jenom proto, aby vůbec nějakého partnera získaly. V současné době žijeme americkou kampaní MeToo – případy sexuálního obtěžování, kdy oběti vyžadují dodatečně (i po mnoha letech) ekonomické plnění od bývalých násilníků, zejména pokud se tito stali slavnými umělci nebo politiky. Jak vidíte, v každé ekonomice jde o zdroje. A v Sexuální ekonomii Radima Uzla se navíc i skvěle pobavíte. “ – Asi nemá smysl vyvracet jednotlivé stereotypy o ženách, které vlastně sex nebaví a živí je muž. Zcela nesmyslné je tvrzení, že sex v současnosti ztrácí na hodnotě – to odporuje nárůstu komunity incelů (mužů žijících v nedobrovolném celibátu). Nejspíš nikdy v dějinách nebylo pro tolik mužů těžké získat sexuální partnerku, která by s nimi chtěla mít dobrovolně a zadarmo sex, a kdy je násilné vynucení si sexu hodnoceno přísněji. (Doporučuji k tomu již v přechozí kapitole citovanou knihu Right to Sex.) Pro případné zájemce, jak je popisována obecná ekonomie sexuality jinak, doporučuji filosofické dílo George Battailea (Erotismus, Svrchovanost, Prokletá část – vše vyšlo i česky).

237
Ten je přitom jednou z nejodmítanějších a nejvysmívanějších figur vědeckého světa, prakticky byl už za své šarlatánství exkomunikován

Velmi výživné je toto encyklopedické heslo: https://rationalwiki.org/wiki/Satoshi_Kanazawa. Dobré informace poskytují rovněž tyto články: https://bigthink.com/articles/the-bad-science-of-satoshi-kanazawa/ (26. 3. 2013, Simon Oxenham) https://scienceblogs.com/pharyngula/2012/09/10/satoshi-kanazawa-is-back (10. 9. 2012), https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-data-are-in-regarding-satoshi-kanazawa/ (23. 5. 2011), https://jezebel.com/the-illustrious-career-of-a-crap-psychologist-5786394 (28. 3. 2011). Kdyby vznikla zahraniční verze této knihy, musela by minimálně jedna kapitola být věnována právě Kanazawovi, případně by Kanazawa mohl vystřídat samotného Radima Uzla. Celá jeho teorie „sexuální ekonomie“ je v odborných kruzích považována za pouhý efektně znějící nesmysl.

237
Objížděl přednáškové místnosti po celé republice a jediné štěstí, že ho v šíření této pavědy zastavily právě covidové karantény

Vrcholem komičnosti na Kanazawových tvrzeních je, že on sám – coby profesor – si stěžoval, že ženy o něj nejeví zájem. Možná by ho při troše sebekritičnosti mohlo napadnout, čím to je. Jedním z faktorů nepochybně i to, jak nechutně se vyjadřuje o ženách. Jeho rádoby objektivní, ale přitom čistě objektivizující poznámky, že například „černošky jsou ošklivější než bělošky“, patří k typickým produktům pseudovědy. Zdá se, jako by většina jeho bádání byla jen ventilem frustrace z vlastní nízké atraktivity.

237
Jeho necitelnost vůči ženám byla až zarážející a vykazovala znaky nejhorší profesní deformace

Když se mě lidé v průběhu vycházení seriálu Uzel zahradníkem opakovaně ptali, proč jsem si vybral právě jeho, nebo mi vyvraceli, že za to nestojí, snažil jsem se formulovat reakce takto: Není důležité, že je tak slabý soupeř. To jen vypovídá o bídě českého mediálního a vzdělávacího prostředí. Kdo jiný tady ale tolik ovlivnil veřejnou debatu o sexualitě? Jak je možné, že ho v roce 2018 kdokoli pozve přednášet na Karlovu univerzitu, když jeho přednáška neměla úroveň ani středoškolského referátu (a dalo se to snadno předvídat, že bude taková)? https://domaci.hn.cz/c1-66082190-kampani-metoo-chteji-zeny-jen-ukazat-ze-je-o-ne-zajem-rekl-na-diskusi-na-univerzite-karlove-exministr-svoboda-proti-akci-protestovali-studenti (16. 3. 2018) Proč byl i v posledních letech zván téměř každý měsíc do televizí a rádií a bylo s ním nakládáno jako s autoritou a nikoli problematickou osobou? Odpověď je v zásadě jednoduchá – protože Radim Uzel vždy zvedal telefony a vždy přišel, nikdy se neopomenul prezentovat a nakládat se sebou jako s obchodní značkou. To ovšem neřeší problém, že ho dvacet let už nikdo nikam zvát neměl. Ve chvíli, kdy začal poskytovat rozhovory dezinformačním médiím typu Sputnik News, clickbaitovým Parlamentním listům nebo krypto-stalinským Haló novinám, měla si ostatní média říct, že by měl zůstat už jen v této stoce. On se dobrovolně odříznul a my ho nemáme vytahovat nahoru.

237
Česká sexuologie reprezentovaná mediálně známými jmény Jaroslava Zvěřiny, Petra Weisse, Hany Fifkové nebo Laury Janáčkové

Na tomto místě bych měl asi osvětlit svůj postoj ke jmenovaným. A to ani ne z důvodu, že bych byl arbitrem jejich odbornosti, ale spíše proto, proč se ocitli lehce nejasně vedle sebe v jedné větě. U dřívějších kapitol je zjevné, že kriticky se stavím hlavně k Jaroslavu Zvěřinovi, který je prakticky jen méně výřečným a méně exhibicionistickým Uzlem. (Jeho dráha je v mnohém podobná, včetně toho, že je za ním záslužná etapa postupně ničená posledními dekádami.) Lauru Janáčkovou rozebírat nechci vůbec, neboť si nemyslím, že by ji kdokoli kompetentní považoval za kompetentní. Pop-psychologie v jejím pojetí se už stala před mnoha lety parodií sebe sama. Svou hodnotu zdevalvovala, když se v senátorské kampani nechala na billboardy vyfotit ve spodním prádle. (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kampan-laura-janackova-do-senatu-komentar.A140923_2101714_domaci_jpl, 23. 9. 2014) Hanu Fifkovou chápu jako zvláštně rozpolcenou odbornici, která dříve měla pozitivní vliv a nyní se od ní odvracejí její dřívější studenti a studentky, nebo ti, jež kdysi inspirovala ke studiu sexuologie a psychoterapie. Petr Weiss je ze jmenovaných pořád nejserióznější personou, stojí za ním nejvíce výzkumů a jsou oblasti, v nichž je plně kompetentní (tato kniha se na něj odvolává hlavně v kapitole 2). Proti Weissovi a jeho způsobu diagnostiky se ale čím dál častěji ozývá transgender komunita. (https://refresher.cz/134692--Byl-to-vyslech-Musela-jsem-dokazat-ze-jsem-dostatecne-trans-Transgender-lide-popisuji-sve-zkusenosti-se-sexuologem-Weissem, 14. 4. 2023) Weiss momentálně nepřechází do prudké protireakce a nezostřuje konflikt. Proto jeho uvedení v jedné řadě s ostatními autory a autorkami může působit až nespravedlivě.

239
Dnešní historiografie ukazuje, že neexistuje velmi prudký předěl mezi koncem 80. let a ranými 90. léty, ale že určitý přístup té nejkonformnější části společnosti byl shodný dlouhé roky

Historik Michal Stehlík a publicista (s historickým vzděláním) Martin Groman takto vyvracejí nehorázné žblebty pseudofilosofky Anny Hogenové: https://magazin.aktualne.cz/kultura/podcasty/podcast-prepiste-dejiny-lesk-a-bida-filozofky-hogenove/r~1dafd8e0802411eca9b1ac1f6b220ee8/ (30. 1. 2022) Část vysvětluje samotný doprovodný článek, výhodnější je ale poslechnout si k němu i 17minutový podcast. Anna Hogenová patří k těm, kteří v poslední době relativizují totalitní minulost před rokem 1989, aniž by ji přitom dokázali popsat v racionálních konturách. O slabé úrovni jejího filosofování vypovídá i tento text filosofa Vojtěcha Kolmana srovnávající ji s hrdinkou normalizačního seriálu Žena za pultem: https://hip.ff.cuni.cz/2018/10/10/jak-my-v-te-filosofii-rikame-bytostne-zvaneni-anny-hogenove-nekracena-verze-stati-s-hyperodkazy/ (Původně vyšlo v Lidových novinách 6. 8. 2022).

239
Například v USA působí téměř čtvrtstoletí značka dr. Phil alias 74letý pop-psycholog Phil McGraw, o jehož odbornosti také panuje řada pochyb, nicméně svými pořady ovlivňuje miliony diváků a divaček

https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_McGraw McGrawovy rady a metody byly kritizovány různými psychoterapeuty. Jeho rady jsou podle nich v nejlepším případě zjednodušující, v horším případě neefektivní nebo škodlivé. Organizace The National Alliance on Mental Illness nazvala show Dr. Phil „neetickou a neuvěřitelně nezodpovědnou“. Ostatně, od roku 2006 nemá lékařskou licenci a jeho pořady musí na úvod obsahovat upozornění, že neposkytuje odborné, ale jen osobní rady. Stejně jako Radim Uzel i Phil McGraw se objevil v desítkách zábavných pořadů (https://www.imdb.com/name/nm1114695/). Byl, mimo jiné, schopný v roce 2013 na Twitteru položit otázku do pléna, „Zda je v pořádku mít sex s opilou dívkou“ a pořádat okolo toho se svým publikem plebiscit. (https://www.huffpost.com/entry/dr-phil-sexual-assault-tweet_n_3787984)

239
Můžete se následně stát veřejnou autoritou a pak už nelze rozlišit, co je vaše tajtrlictví a co odbornost

Celou tuto hodnotovou vyšinutost korunuje státní ocenění od prezidenta Miloše Zemana. Ten přitom obvykle neoceňoval lidi, za to, co udělali dávno všeobecně pro jiné lidi, ale za to, co pro něj osobně udělali něco nedávno. V případě Radima Uzla šlo o to, že se Zemana v několika článcích a rozhovorech veřejně zastal, že má právo mluvit sprostě. (https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-co-se-muze-napsat-rici-nebo-udelat-na-silvestra.A171231_171319_p_spolecnost_wag, 1. 1. 2018). V roce 2012 také neúspěšně kandidoval ze Stranu práv občanů Zemanovci. Miloš Zeman si vybíral osobnosti ke státním oceněním jednak na základě toho, že už jenom málo lidí od něj chtělo cenu převzít, a jednak na základě toho, aby výběrem iritoval své oponenty a v podstatě ony oceněné zneužíval k politickému boji. Výsledkem je, že státní ceny dlouhodobě devalvovaly. Radim Uzel za sebou jednoznačně nemá významnou vědeckou práci a je nejspíš jediný lékař, který kdy byl takto oceněn, a nemá akademický titul docent nebo profesor, ale pouze MUDr. s bezvýznamným ocáskem Csc. (kandidát věd), který nedosahuje ani dnešní úrovně PhD. (Přesto je dobré připomenout, že se Radim Uzel běžně nechal v rozhovorech a redakčních chatech titulovat „pane docente“ a neopravoval lidi, co se v tom pletli.) Nejodbornější Uzlovou prací je přitom jeho doktorská práce o použití rašeliny při menstruaci v raných 70.letech. „Lékaři nepíší na konci studia diplomovou práci. Složil jsem státní závěrečné zkoušky z interny, chirurgie, gynekologie a porodnictví a preventivních oborů. Práci jsem psal až později, při udělení titulu kandidáta lékařských věd, což je obdoba dnešního Ph.D. Ta práce se jmenovala Účinek vaginálních lázeňských procedur. Vycházela z mých čtyřletých zkušeností lázeňského gynekologa ve Františkových Lázních v letech 1969–1972.“ (z Uzlova životopisu Rozpomínání, 2012.) Poslední jeho odbornou samostatnou prací je příspěvek ve sborníku Sexuologie z roku 2010, kde doslova a do písmene pouze na necelých deseti stranách popisuje dva obrázky ženského přirození. (Náhled k dispozici zde, s. 57-67: https://www.grada.cz/sexuologie-5185/) Zjevně redakční rada knihy usoudila, že ho na nic jiného není možné připustit. Vedle ostatních příspěvků založených na empirických výzkumech, grafech, statistikách či neurologických měřeních pak ten Uzlův působí jako závan z prehistorické jeskyně.

239
Katolický kněz Petr Piťha o něm prohlásil, že pro jeho názory na sexuální výchovu by mu měl být odebrán lékařský diplom

V případě Petra Piťhy jde i o uraženou ješitnost. V raných 90. letech, kdy byl bigotní katolík Piťha ministrem školství, mu Uzel v přímém televizním přenosu řekl, že omezování sexuální výchovy je chybné, a že i Piťha je ostatně na světě díky sexuálnímu styku svých rodičů, což u puritánského kněze vyvolalo brunátný hněv a odmítl potom Uzlovi podat ruku. In Zvíře nadržené, s. 9-10; reportáž Michaely Jílkové na stejné téma https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/30-let-zpet/3514613-30-let-zpet-nedostatky-v-sexualni-a-rodinne-vychove

239
Radim Uzel byl dlouhodobě terčem odporu i dalších extremisticky uvažujících věřících, jako jsou předseda ultrakonzervativního nacionalistického sdružení Akce D.O.S.T Michal Semín nebo soudně usvědčený antisemita Adam B. Bartoš

Rozhlasová konfrontace s Michalem Semínem ohledně pornografie v roce 2013 (https://prehravac.rozhlas.cz/audio/2934368) a blog Adama B. Bartoše s výmluvným názvem (https://abbartos.wordpress.com/2010/08/03/lepsi-tmar-nez-uchyl/, 3. 8. 2010)

240
Hlavní problém je ale ten, že zdravý rozum je povrchní a neproduktivní, nic nevymyslí a neumí reagovat na nové podněty

Píšou o tom třeba komentátoři Petr Honzejk (https://archiv.ihned.cz/c1-66652740-zdravy-selsky-rozum-casto-neni-rozum-jen-klacek-na-protivnika-a-zpusob-obhajoby-vlastnich-predsudku, 4. 10. 2019) nebo Petr Fischer (https://ct24.ceskatelevize.cz/nazory/1290735-vecne-hledani-zdraveho-rozumu, 19. 1. 2011). „Zdravý smysl (bon sens) je věc ze všeho na světě nejlépe rozdělená; neboť každý se domnívá tak dobře být jím opatřen, že i ti, jež lze nejtíže uspokojit v jakékoli jiné věci, nikterak nemají ve zvyku toužit po tom, aby ho měli více, než ho mají,“ píše filosof René Descartes na začátku spisu Rozprava o metodě již v první polovině 17. století.

242
Možná ale právě proto, jací jsou a jak posunuté nebo vymazané hranice měli, dokázali s takovým nadhledem a lehkostí mluvit o věcech, kde jiní těžko hledají slova

Několik odstavců s minimálními změnami přebírám z jedné facebookové diskuse; autorství rád v případném dalším vydání přiřknu původnímu pisateli, jehož jméno jsem si nepoznamenal.

242
Když člověk pročítá archivní dokumenty, tak z chování některých psychiatrů starší generace, jako byli Josef Nesvadba, Miroslav Plzák a další

https://plus.rozhlas.cz/josef-nesvadba-prvni-vychodoevropsky-autor-sci-fi-ale-taky-spolupracovnik-stb-8187654 (26. 7. 2021) a https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/nejnebezpecnejsi-byl-havel-vaculik-byl-psychopat-znamy-psychiatr-miroslav-plzak-hlasil-stb-i-informace-o-pacientech (7. 12. 2020), https://www.bubinekrevolveru.cz/k-pripadu-cyrila-hoschla (12. 12. 2019).

243
Jak dokládá socioložka Kateřina Lišková v knize Sexual Liberation, Socialist Style (2018)

Sexual liberation, socialist style: Communist Czechoslovakia and the science of desire, 1945-1989 (Cambridge University Press, 2018), jež vyšla později pod názvem Politika touhy. Sex a věda v komunistickém Československu (2023, Host)

247
Vlivem toho, že politika vyvolala i během 90. let zklamání a jinou formu cynismu

Za jednu z hlavních příčin deziluze se pokládá tzv. opoziční smlouva v roce 1998, kterou spolu uzavřeli do té doby nesmiřitelní rivalové, Václav Klaus za ODS a Miloš Zeman za ČSSD, kteří celá 90. léta předstírali, že chtějí jeden druhého zničit. Zmizel tak rozdíl a plodné napětí mezi pravicí a levicí a zároveň se tímto paktem zametlo pod koberec vyšetřování korupčních kauz 90. let, do nichž byly zapleteny obě politické strany. Důkladný popis celého tohoto procesu najdeme například v knize Vládneme, nerušit! (2006) novináře Erika Taberyho. Existuje i ve formě filmu z roku 2007 (https://www.ceskatelevize.cz/porady/10123147075-vladneme-nerusit/).

249
Příkladem mohou být již dříve zmiňovaní bývalí členové KSČ, právnička a senátorka Daniela Kovářová či pseudohistorik a spisovatel Vlastimil Vondruška, kteří na nás v posledních letech shlížejí z titulních stránek magazínů a dostává se jim nebývalého prostoru k šíření svých názorů, aniž by přitom byli špičkami ve svých oborech

O tom, že Vlastimila Vondrušku nelze považovat za legitimního historika, ale člověka, který vlastně ani nechápe, jak se historicky bádá, pojednává 24minutový podcast Přepište dějiny, Michala Stehlíka a Martina Gromana. https://podcasts.apple.com/cz/podcast/d%C4%9Bjepis-podle-vondru%C5%A1ky/id1540840694?i=1000523880209 nebo zde https://ceskepodcasty.cz/episode/lUYfWkHawkegoBVwef7S. (Autory uvádím opakovaně, protože ani Hogenové ani Vondruškovi se seriózními analýzami nikdo nevěnuje, jelikož jsou ve svých oborech bezvýznamní. Proto se i těmto šarlatánům věnuje jenom pop-kritika.) Vlastimilu Vondruškovi a jeho knihám Breviář pozitivní anarchie, Epištoly o elitách a lidu a O svobodě myšlení plným nesedících analogií a nesených neschopností pracovat s primárními zdroji by šlo jistě věnovat samostatnou kapitolu. Z hrstky kritických komentářů k Vondruškově „metodě“, vybírám jenom: https://www.forum24.cz/jak-nejpopularnejsi-cesky-historik-dostal-myslenky-dezinformacnich-webu-do-hlavniho-proudu/ (11. 9. 2019), https://manipulatori.cz/vlastimil-vondruska-a-literatura-postfaktu/(13. 2. 2017), https://denikreferendum.cz/clanek/31117-vlastimil-vondruska---zoufala-doba-si-zada-zoufale-spisovatele (27. 4. 2020), https://www.irozhlas.cz/komentare/konec-sveta-vlastimila-vondrusky_1710041000_zlo (4. 10. 2017) a https://www.penize.cz/spotrebitel/306270-slechtic-vladl-a-tak-to-bylo-diky-nechci (27. 11. 2015).

250
Její normalizací vypěstovaná slepota

Není od věci, že Daniela Kovářová kandidovala na podzim 2022 plzeňském kraji na senátorku se smysluprázdným volebním heslem „Jsem normální“, jež svítilo na obřích billboardech svou čirou hloupostí. Apoteózu tzv. normálnosti, která působí hlavně jako sebevzývání vlastní omezenosti, můžeme pozorovat v desítkách jejích článků zde: https://neviditelnypes.lidovky.cz/novinari/daniela-kovarova.N2144. Vyberme pro ilustraci jenom tři, psané typicky afektovaným slohem bez schopnosti ctít i nejzákladnější logickou konzistenci: https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-modlitba-za-normalni-zivot.A220211_165418_p_spolecnost_wag (15. 2. 2022), https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/utlak-nam-se-to-deje-taky.A220615_100918_p_spolecnost_nef (16. 6. 2022) a https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/postoj-mam-pravo-rict-ne-i-manzelstvi-pro-vsechny.A220610_102623_p_spolecnost_nef (13. 6. 2022). Zvláště poslední kousek, kde píše „mé slzy nechcete vidět“, rozesmál tisíce lidí. Slzy homofobů, kaňte dál, oblažujete mou duši…

250
Tvrdí, že je potřeba vést debatu o negativní stránce emancipace, ale sama k tomu neříká nic podnětného

https://video.aktualne.cz/dvtv/s-muzi-nemuzeme-bojovat-na-konci-snu-o-emancipaci-je-casto-o/r~622604ae5d2411ecbc3f0cc47ab5f122/ (15. 12. 2021), https://plus.rozhlas.cz/zadne-emancipacni-hnuti-cloveku-nezaruci-stastny-zivot-odmita-kritiku-feministka-8639211. Účastníci a účastnice konference potvrzují, že původní příspěvek byl výrazně primitivní a ničím nepřipomínal text, jímž by měla být zahájena odborná konference. Daniela Kovářová jej zveřejnila dočasně na svých stránkách a narychlo vyfutrovala pár obecnými informacemi z Wikipedie, aby mohla odbornost aspoň předstírat.

251
A dnes nám někteří příslušníci bývalé šedé zóny nebo dokonce někteří prominenti říkají, jak se v době soustavně zdražujícího se bydlení a základních životních potřeb i zvyšující se prekarizace práce

Viz knihu Guye Standinga: Prekariát. Nová nebezpečná třída. (Rubato, 2018)

251
Lidí narozených v Československu v 70. letech a dříve

V USA se generace „boomers“ počítá od 50. let, kdy byla největší porodnost (baby boom). V Česku lze tuto hranici posunout i do 70. let, kdy byl největší baby boom u nás (tzv. generace Husákových dětí). Je pochopitelné, že termín „boomers“ (ale i „Husákovy děti“) může být danou generací přijímán jako urážlivý. https://wave.rozhlas.cz/ok-boomer-je-ultimatni-nadavka-i-vyhlaseni-generacni-valky-8111662 (18. 11. 2019, Karel Veselý). Nicméně, každý příslušník dané generace je svým vlastním chováním zodpovědný za to, zda tak bude označován. Pokud jeho mentalita a projev odpovídají memu „Starý muž volá na mraky“ (Old man yells at clouds), jinou reakci si nezaslouží.

252
Jeden ze základních znaků české povahy je komplex méněcennosti malého národa – a hlavním projevem tohoto komplexu kromě obviňování ostatních (nejčastěji větších národů) je potřeba srážet ostatní lidi dolů

Jsem si vědom toho, že nejde mluvit o „povaze národa“ jako něčem univerzálním, co se týká všech příslušníků daného národa, a jsem si vědom i toho, že „národ“ je pouhý historický konstrukt. Větami o povaze národa se snažím vysvětlit jen to, proč je některé přesvědčení nebo chování u nás relativně rozšířené.

252
„Hlavně se neprojevuj, nevyčnívej, splyň s davem, dělej to, co máš a moc nepřemýšlej“

Kdo by neznal píseň od Chinaski s názvem 1970 (https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/chinaski/--9429): „Naši mi vždycky říkali – Jen nehas, co tě nepálí – Jakej pán takovej krám – Naši mi vždycky říkali – Co můžeš sleduj zpovzdálí – A nikdy nebojuj sám.“ Tón písně je zjevně sebeironický a snad i lehce kritický, ale chytlavá melodie působí v kontrastu spíš nostalgicky a příjemně.

254
Přitom je to dokázáno psychologickými výzkumy, že je to zejména nejefektivnější cesta ke ztrátě bezpečné vazby s rodičem

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/telesne-tresty-zhorsuji-chovani-deti-stoji-ve-shrnuti-20-let-vyzkumu-168629 (29. 6. 2021), https://www.lidovky.cz/nazory/diky-za-kazdou-facku-ktera-padne-vedle-fyzicke-telesne-tresty-jako-efektivni-nastroj-vychova-deti-de.A220203_102105_ln_nazory_vag (3. 2. 2022) https://cnn.iprima.cz/biti-kleceni-v-koute-kruzitko-ve-stehne-aneb-vzpominky-padesatniku-na-nasili-ucitelu-32580 (31. 8. 2021), https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vychovavat-deti-lze-i-bez-pohlavku/r~af88909a8e5211ec8a24ac1f6b220ee8/ (21. 2. 2022), https://eduzin.cz/wp/2022/02/10/vychova-pohlavkem-vyzkumy-mluvi-jasne-trestane-deti-jsou-agresivnejsi-a-nachylnejsi-k-nemocem-i-problemum/ (10. 2. 2022), https://wave.rozhlas.cz/historik-vladan-hanulik-z-deti-cilene-vytvarime-drsne-muze-kteri-se-neustale-8598118 (17. 10. 2021)

254
Učitelé a trenéři šikanovali žáky, rodiče bili děti řemenem, mladí muži v základní vojenské službě se šikanovali skupinově i k smrti

Více k tomu pátá kapitola, první svazek, strany 158-159

255
Z výzkumu UNICEF z roku 2021 víme, že přímo či nepřímo domácí násilí u nás zažívá každé desáté dítě, hádky a křik více než polovina

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/deti-unicef-vyzkum-mlade-hlasy.A211115_164101_domaci_indr (16. 11. 2021) Doplňující info v této studii https://cdn.prod.website-files.com/612ca84c365129cb60d559dc/613e4bc8edac67458262de03_DETI%2C%20RODICE%20A%20DOMACI%20NASILI_text_final_20.6.pdf (Děti, rodiče a domácí násilí
výzkum klientely Acorusu, z.ú., Jana Barvíková a Jana Paloncyová)

255
Všechny psychologické výzkumy posledních dvou desetiletí přitom dokazují, že tělesné tresty nefungují vůbec, a to velké ani malé

Odkazuji na tento status https://www.facebook.com/story.php?story_fbid=893539252775618&id=100063586534347 a web https://detijsoutakylidi.cz/ (zdůrazňuji, že uvádím stránku pouze jako jeden ze zdrojů, jenž se k tématu vyjadřuje); souhrnný text
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/telesne-tresty-zhorsuji-chovani-deti-stoji-ve-shrnuti-20-let-vyzkumu-168629 (29. 6. 2021) a dotyčná studie z odborného časopisu Lancet, jež shrnuje 20 let poznatků: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12081081/

256
A tak dál slýcháme od lidí, jak jsou „díky“ různým trestům „slušnými a šťastnými lidmi“ bez traumat

Doporučuji navštívit instagramový účet @prezilijsme_to (https://www.instagram.com/prezilijsme_to/)

256
Tito lidé, jež svá vlastní dětská traumata běžně a naprosto mylně vydávají za hřejivé vzpomínky

Psycholožka Hedvika Dočekalová mi to vysvětlila kdysi takto – „Zažít trauma a být traumatizovaný je něco jiného. U traumatu jde o to, co je poté. Většinou sekundární trauma z reakce okolí, neuklidnění nervového systému, což třeba děti sami neumí. (C)-PTSD je strašná věc na mnoho let. Někdo může prožít trauma a může být pak šťastnější a změnit život, protože se reguloval. Ale být traumatizovaný, natož mít komplex je zlo. Někdo zažije trauma a je pak v bezpečí. Trauma se léčí pouze, když je v přítomnosti bezpečí. Pokud se třeba oběti nevěří, zlehčuje se to, je to sekundární trauma, a to poškozuje zásadně. Třeba u sexuálního násilí dojdou lidé na terapii až po mnoha letech, protože to chtěli zvládnout sami.“

257
Nechceme se mít líp, chceme, aby se druzí měli stejně špatně jako jsme se měli my

Typickou ukázkou oné neschopnosti přát dětem lepší svět je tento zmatený oběh jedné informace několika médii:
_4d34og8https://www.heroine.cz/spolecnost/9576-ceske-skoly-zjistuji-proc-je-dulezity-wellbeing-zaci-se-lepe-uci-vyucujici-nevyhori-pise-ucitel Článek z 2. září 2022 na Heroine.cz jasně popíše, co znamená pojem wellbeing a jak se tato hodnota či kritérium dá vnést do škol a podle ní učit, a že to prospívá jednoznačně žákům i učitelům. Https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-do-skol-ma-nove-prijit-i-wellbeing-neni-jasne-jak-to-ucit-40407989 - O pár dní později, 6. září na Novinkách.cz vyjde článek se zavádějícím titulkem, že „není jasné, jak to učit“ a u něj nesmyslná anketa hrající na nejnižší pudy a nejnižší společný jmenovatel vzdělanosti. Téměř 60 % hlasujících odmítne zavedení wellbeingu striktně („Ne, je to zbytečná ztráta času na úkor klasického školního vzdělávání“), 10 % to nepovažuje za důležité a zbývá jen 30 % lidí, kteří pochopili větu „Z mezinárodních šetření vyplývá jasná souvislost mezi pocitem wellbeingu a vzdělávacími výsledky“ (čili, že to nemůže být „na úkor vzdělávání“ a podobnou otázku vůbec nelze pokládat). Anketa i diskuse pod článkem dokládají, že většině zúčastněných lidí chybí sekundární gramotnost, jakékoli pozitivní myšlení i otevřenost změnám a jejich projevy se smutnou přesností ukazují, jak špatné vzdělání jim poskytlo školství v minulosti.

257
Tento postoj vyzařuje mnoho lidí, co jsou ubití životem, až úplně ztratí fantazii a naději a najedou na otrockou morálku „tak to vždycky bylo a bude“ a ještě mají pocit, že jsou chytří a musí to někomu „poradit“

Viz otřesně hloupý a přízemní článek Ivy Špačkové míjející se se vším, co bylo na kauze režisérky Darii Kashcheevy podstatné (https://www.irozhlas.cz/komentare/zivot-je-tezky-nikdo-nema-narok-na-nic-za-vse-dobre-nalezi-jen-vdek_2404040629_job); a srovnej, o co doopravdy šlo - https://art.ceskatelevize.cz/inside/komentar-projev-na-ceskych-lvech-aneb-co-ty-filmarky-po-nas-vubec-chteji-jANLr (Kamil Fila, 15. 3. 2024) či podcast https://open.spotify.com/episode/2lr7FB3ZYu0fMkTEchfSWq

257
Není ani divu, že v průzkumu Michiganské univerzity z roku 2022 jsme skončili mezi zeměmi s nejnižší úrovní empatie na světě

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/1949142-psychologove-sestavili-zebricek-nejvice-empatickych-zemi-sveta-cesko-skoncilo-u-dna (3. 11. 2016), americký psaný popularizační zdroj https://msutoday.msu.edu/news/2016/is-america-still-an-empathetic-and-generous-giant (14. 10. 2016) a původní výzkum https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0022022116673910 (14. 10. 2016). Z něj plyne, že 7 z 10 nejméně empatických zemí se nachází ve Východní Evropě.

257
V Česku bohužel stále lehce převládá až programová snaha předat další generaci stejné trauma, které měla generace předchozí

Opět přiznávám, že jsem tyto formulace nasál z éteru a už nevím, kdo je pronesl. Beru ale poslední dvě kapitoly jako puzzle myšlenek, které se skládají v nějaký souvislý obraz. Uvítám, přihlásí-li se původní autoři či autorky.

258
Naopak proti takovým snahám bojují

Stanovisko Unie rodinných advokátů č. 9/2019 k záměru veřejné ochránkyně práv zakázat fyzické tresty -
„Unie rodinných advokátů nepodporuje přijetí zákona, který výslovně zakáže fyzické trestání dětí, kterýžto záměr zveřejnila veřejná ochránkyně práv. Další právní norma nebude mít žádný praktický dopad, půjde jen o pokrytecké plnění závazků plynoucích naší zemi z mezinárodních smluv. Týrání dětí je již dostatečně sankcionováno vnitrostátním právem a další ingerence státu do rodiny není vhodná ani nezbytná. Výslovný zákaz navíc povede ke zneužívání v opatrovnických sporech. Větším utrpením pro dítě je rodičovská lhostejnost na jedné straně nebo neustálý psychický tlak a dusivá atmosféra v rodině na druhé straně, o čemž se na veřejnosti nehovoří, ani se toto jednání nepranýřuje.“ – Samozřejmě, vůbec se o tom nemluví, nevnímají to především lidé v kómatu. Formulací vhodnou k vypíchnutí je „pokrytecké plnění závazků plynoucích naší zemi z mezinárodních smluv“, z níž plyne, že v zahraničí to dělají špatně, nerozumí lidským právům a u nás jsme opět nejchytřejší a máme tu lepší praxi, přestože tu lidská práva byla desítky let pošlapávána totalitním režimem. Unie rodinných advokátů je rovněž proti zálohovanému výživnému a odmítá pomoci matkám samoživitelkám. Je pochopitelně proti manželství stejnopohlavních párů a Istanbulské úmluvě. Jediným štěstím je, že nejde o důležitou instituci a pouze spolek, jehož příslušníci a příslušnice se sami dobrovolně cejchují jako zpátečníci.

25. Není se kam vracet, svět nebyl nikdy v pořádku

25. Není se kam vracet, svět nebyl nikdy v pořádku
262
Těmto mužům podle nich někdo bere svobodu a upírá zásluhy na jejím vybojování v roce 1989 a následném budování demokracie a kapitalismu v 90. letech

Z mužů, kteří si hrají na oběti, vyniká letitou kontinuitou moderátor Jan Kraus ve svém pořadu Uvolněte se, prosím, ale spousta exemplářů tohoto nesmyslného pozérství se rojí v médiích téměř denně – režiséři Jiří Strach či Igor Chaun, herec Marek Vašut, zpěváci Daniel Landa a Ondřej Hejma, bavič František Ringo Čech, herní vývojář Daniel Vávra, sociolog Petr Hampl, publicisté jako Ondřej Neff, Martin Schmarz, Petr Žantovský nebo Alexandr Tomský, spisovatel Vlastimil Vondruška, kněz Dominik Duka, lékaři Lukáš Pollert či Jan Hnízdil, pivovarník Stanislav Bernard, senátoři Jiří Hraba či Jiří Čunek, poslanci Patrik Nacher či Marek Benda, výtvarníci David Černý, Jiří Černický a další a další . (Výčtem jmen mi nejde škatulkovat lidi jednoduše na dobré a špatné, spíše popisuji, že s některými osobami se pojí jisté postoje a ideje. Oni vnášejí do veřejného prostoru určitou náladu a postoje a etablují je; v soukromí se mohou chovat i jinak a být třeba nuancovanějšími osobami.)
https://www.radiouniversum.cz/vasut-marek-2d-v-druhe-polovine-osmdesatych-let-jsme-meli-vice-osobni-svobody-nez-dnes/ (17. 11. 2022) Když se potká Marek Vašut, Martina Kociánová, zmiňuje se pořad Jana Krause, cituje se George Orwell a hamletovské „vymknuta z kloubů, doba šílí“, vesmír imploduje. Skupiny těchto mužů se běžně scházejí v relaci Nejlepší podcast na VOXTV (https://www.voxtv.cz/show/nejlepsi-podcast); bývají členy Spolku heterosexuálního bílého muže (https://www.normalman.cz/kdo) či se setkávají na zámku v Příčovech (https://www.vlasteneckesetkani.cz/).

262
Je zvláštní pozorovat lidi, kteří absolvují mediální tour s tím, že jim nová doba ubližuje, oni jsou umlčováni a putují s tímto stýskáním z jedné mainstreamové štace do další, až se propracují do obskurních kanálů hlásajících „kupředu do minulosti“

Zde popisuji třeba cestu bývalého profesora UMPRUM, Jiřího Černického – Jen namátkou https://www.youtube.com/watch?v=MeF8Yay402k
https://www.youtube.com/watch?v=qtd2o-aEsOQ
https://www.youtube.com/watch?v=V0SmrkV26i8
https://www.facebook.com/watch/live/?ref=watch_permalink&v=1003050934187030
https://www.youtube.com/watch?v=9-JSZwqw9wA
Z obrovského množství textů a vystoupení, které bylo poskytnuto Černickému, je fascinující, že nikdo nenechal promluvit studenty a studentky, až na tuto výjimku
https://denikalarm.cz/2023/07/ze-je-nekdo-dobry-umelec-neznamena-ze-bude-taky-dobry-pedagog-rikaji-studentky-jiriho-cernickeho/

263
Jsem hollywoodský režisér, co touží získat Oscara, mám hluchého zvukaře, slepého kameramana, armádní muženu, šviháka Asiata, a šeptají mi do ouška: ´Ještě obsaď tři bílé tlusťochy, co týrají barevné, teplého producenta, lesbickou kostymérku, která k nominaci nalíčí invalidního černouška.´

Baumaxa tu, ať už s jakýmkoli záměrem, opakuje snůšku nesmyslů, které se vážou k oscarovým kvótám. Vyvrácení základních omylů zde: https://video.aktualne.cz/dvtv/fila-oscar-jen-pro-filmy-s-mensinami-chteji-hlavne-zvysit-sl/r~03ff868cf46811eaa6f6ac1f6b220ee8/ (11. 9. 2020). Konkrétní znění velmi benevolentních pravidel zde: https://www.fandimefilmu.cz/clanek/24458-oscar-zavadi-povinne-kvoty-pro-ucast-minorit-na-vzniku-ocenenych-filmu (9. 9. 2020), debata více novinářů k tématu zde: https://www.irozhlas.cz/kultura/film/oscar-kvoty-bily-muz-usa_2112291915_pj (29. 12. 2021)

0
„Píseň“ přitom není výrazem rebelie, ale líného zpáprdovatění, a to na všech úrovních, nejen myšlenkové

K písni měl potřebu vyjádřit se například redaktor magazínu Reportér, Tomáš Poláček: https://reportermagazin.cz/a/pSXhk/proc-odchazim-do-globusu (30. 12. 2021)
„Baumaxa v písni někdy hovoří podle všeho sám o sobě, jindy se vžívá do jiných. Návštěvníci koncertů se smějí dokonce i ve chvílích, kdy Baumaxa vydechne absurdní refrén: ´Půjdu do Globusu, tam je svět ještě v pořádku. Anebo do Déemka – zde nakupuji, zde jsem člověkem...´ Většina prvoposluchačů až do té chvíle předpokládala, že se vypravěč proti agresivnímu progresivismu refrénem vymezí, on ale unaveně odchází do míst, na kterých se ještě jakžtakž vyzná; kde je vše při starém. Do míst, kde jsme si rovni. Nevedeme tam kulturní ani politické války, za nic nedemonstrujeme, těšíme se na slevy – občas můžeš pořád ještě sehnat sedmičku slušného vína pod kilo! Nelze předpokládat, že by si zrovna Baumaxovi posluchači libovali v návštěvách samoobsluhy, ale někteří z nich, například Taclík nebo já, si doma po koncertě uvědomili, že je ten refrén zasáhl. (…) Zaráží nás dnešní společenská atmosféra, něco se nám nelíbí, něčemu nerozumíme, z něčeho býváme smutní – příliš s tím ale nebojujeme. (…) Těžko snáším nenávistnou náladu, kterou ventilují mnozí zkušení lidé na vrcholu sil vůči svým názorovým oponentům. Hrotí atmosféru, jenomže já už chci klid, vyštěkal jsem se ve dvaceti.“
– Je to jistě velmi odlišné chápání od toho, co popisuji v hlavním textu. S Tomášem Poláčkem nás přitom nedělí generační příkop, je o pouhého dva a půl roku starší než já. Nemyslím si ani, že přibývající léta vás musí činit konzervativnějším. Naopak jsem obklopený lidmi, kteří jsou s vyšším věkem radikálnější a uvědomují si, že v minulosti byli spíš povrchní, a to i ve své revoltě. (Pankáčem opravdu nejste jen kvůli účesu a pití piva.) Na Poláčkově textu je nejvíc zarážející, jak ignoruje agresivitu a buranství Baumaxova textu a agresivní a buranské reakce, jež vyvolává u publika, co se jím cítí osloveno, a za agresivní označuje požadavek na to, aby lidé byli tolerantnější. (Pakliže chce Poláček tvrdit něco jiného, není jasné, co chce říct.) Jako by se všichni znevýhodnění měli ustavičně úslužně doprošovat, aby se s nimi jednalo slušně a rovnoprávně. Nesouhlasím s Poláčkem ani v tom, že ti, co se odmítají učit novým věcem, jsou na vrcholu sil, neboť právě jejich neochota a neschopnost se učit prozrazuje, že jim síly ubývají. Proto onu energii, kterou věnují svým reakcím, označuji za slabošskou.

264
Anna Urbanová v úvodníku Heroine.cz říká

(vyhazuji tuto pasáž) Česká společnost se za ty tři roky (od založení Heroine.cz) změnila výrazně. Iniciativy jako #PromluvilyJsme a kauza Dominika Feriho zviditelnily problematiku sexuálního násilí široké veřejnosti. Feministická témata pomalu, ale jistě pronikají do mainstreamu. Na Slovensku je prezidentkou žena, kterou mnoho Čechů a Češek vnímá jako inspiraci i pro naši politiku. V parlamentních volbách uspěl rekordní počet žen. Víc než kdy dřív se přiblížila možnost prosadit zákon o manželství stejnopohlavních párů. Stejně tak ale vzniká druh protitlaku, který můžeme popsat jako touhu po ´starých pořádcích´. (…) Tato predikce nebyla příliš přesná, ukázalo se naopak, že vláda, jež vznikla v roce 2021 a byla složena z menších pravicových, konzervativněji založených stran (ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09), v tomto šla proti přání většiny veřejnosti.

264
Obávané nástroje aktivistů jako diskuse nebo kritika ještě nepřinesly (v Česku) žádnou nespravedlivě odsouzenou oběť

Dotyčné teze opravdu platí pro především Česko; debata o zahraniční podobě cancel culture je složitější. Nabídnu jen pár textů: https://www.flowee.cz/civilizace/8083-filmovy-kritik-kamil-fila-jak-zrusit-kulturu-ruseni (13. 8. 2020) https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/komentar-kamila-fily-budeme-muset-vycistit-kulturu-aby-nebyl/r~adac4816abeb11eab408ac1f6b220ee8/ (11. 6. 2020), https://kapital-noviny.sk/ideologicke-vzrusenie-konzervativizmus-a-cancel-culture/ (15. 4. 2022), https://www.respekt.cz/cancel-culture (11. 3. 2023), https://slisty.cz/komentar-cancel-kultura-skoncila/ (2. 4. 2022), https://www.politiq.cz/2020/08/28/kdo-mluvi-o-cancel-culture-sam-polarizuje/ (28. 8. 2020).

264
Přesto je to právě tahle falešná realita, na jejímž poli jsme nuceni se pohybovat

Od roku 2022, kdy byly tyto řádky napsány, se změnilo jen to, že Dominik Feri je ve vězení. Nevinné oběti cancel culture a MeToo nikde, naopak záměrně nekorektní média napomohla několika lidem do Senátu či Europarlamentu.

265
Na sítích se potkáváme s větší růzností názorů, bubliny se tedy zviditelňují

https://a2larm.cz/2023/05/tiktok-je-hlavne-interaktivni-televize-efekt-socialnich-bublin-na-sitich-se-precenuje-rika-marie-hermanova/ (16. 05. 2023) Digitální antropoložka a expertka na sociální sítě Marie Heřmanová říká nepříjemnou pravdu: „Se sociálními bublinami je to složitější. Tento koncept z roku 2012 původně popisoval to, co se děje třeba při vyhledávání na Googlu, který nám nabízí věci, o nichž si myslí, že jsou pro nás relevantní. Efekt bublin v oblasti sociálních sítí vůbec není tak velký, jak jsme si dlouho mysleli. Toto ukazuje řada výzkumů z poslední doby.“

265
Jestli si onen „stárnoucí bílý heterosexuál“ myslí, že právě on je „utlačovaný a umlčovaný“, tak přichází na tento digitální večírek extrémně pozdě

Nesrine Malik pro Guardian napsala: „Kdykoli mluvím s lidmi, kteří se najednou obávají cancel culture, pokaždé si nejdřív pomyslím: ‚Kde jsi byl/a posledních deset let?‘ Byla jsem v online prostoru dost dlouho na to – a stejně jako mnoho ostatních jsem tu byla kritizovaná a obtěžovaná – abych věděla, že co někdo chápe jako nový vzorec virtuální cenzury ze strany morálních puristů, je v první řadě příběh o internetu, nikoli o ideologii nebo identitě. Pokud se kritici cancel culture bojí, že jsou názory, příspěvky a texty neustále hlídány rostoucí skupinou haterů, obávám se, že přichází na večírek extrémně pozdě. Nedokážu si vzpomenout na dobu, kdy jsem něco napsala nebo zveřejnila, aniž bych nepřemýšlela o tom, kolika nesprávnými způsoby to může být vyloženo a jestli se ubráním, když k tomu dojde. Už to ani není vědomý myšlenkový proces, je to instinkt.“ https://www.theguardian.com/commentisfree/2020/jul/13/cancel-culture-elites-power-social-media-age-online-mobs

265
Pro zdejší generaci, která byla v produktivním věku a zažila v 90. letech ostrý sociální vzestup, jde bezpochyby o výjimečné a pamětnicky hýčkané období

Následující dva odstavce reprodukují jednu z facebookových debat, kterou jsem na toto téma zaznamenal právě mezi příslušníky generace, co v 90. letech uspěla – někteří byli k sobě sebereflexivní, jiným stále unikalo, jak moc výjimečné podmínky jejich generace měla. Připadá mi důležité, že onen kritičtější pohled vyjadřují jenom generace mladší, ale sebeuvědomění prostupuje částečně i generací, jíž se to týká.

266
Nemuseli o prosazení se dlouho bojovat, po jejich mládí a nezatíženosti minulým režimem byla poptávka

Jistě je pravda, že mnohé ekonomicky výhodné pozice si udrželi nebo převzali lidí silně svázaní s minulým režimem – bývalí straníci, spolupracovníci StB a veksláci. Ti se ale většinou schovávali před médii a neurčovali svou rétorikou dobovou mentalitu 90. let. Tato podkapitola líčí pouze fascinující fenomén, že do kreativních a exekutivních funkcí se dostali lidé velmi mladí, kteří často ani neměli vysokou školu, opustili ji, nebo si ji jen formálně dodělali při zaměstnání. I toto způsobuje často problémy v komunikaci, kdy lidé, kteří nevyvíjeli námahu chápat složitější koncepty humanitních oborů, je dnes ignorantně označuje za „pseudovědu“, „umělou vědu“ nebo „nesmysly“, aniž by přitom sami rozuměli vědě a rozdílům mezi „vědami“ (sciences) a „studiemi“ (studies, humanities), nebo tušili, že hlavním nesmyslem je výraz „umělá věda“.

268
Spisovatelka a editorka Olga Stehlíková v únoru 2022 napsala na Facebook status o tom, jak probíhala jedna z hodin občanské nauky ve třídě, do níž chodila její tehdy patnáctiletá dcera

https://www.facebook.com/olina.stehlikova/posts/10226409635737749 – Marika Mlčková později tuto zkušenost přetavila do dotazníku, jenž rozeslala po středních školách v Česku. O její aktivitě a nelichotivých výsledcích průzkumu informoval týdeník Respekt 11. února 2023 (https://www.respekt.cz/tydenik/2023/7/v-kuchyni-to-nepotrebujes) a ještě rok později https://www.respekt.cz/v-pasti-pohlavi/tabu-kolem-menstruace-se-droli-jak-vypada-realna-spolecenska-zmena (18. 10. 2024)

269
Z nových výzkumů víme, že na Západě u žen mladších 30 let jsou o 30 % větší emancipované progresivní názory, zatímco u mužů pod 30 se přiklání ke konzervativnějším postojům

https://www.ft.com/content/29fd9b5c-2f35-41bf-9d4c-994db4e12998 - Rozdíly v Jižní Koreji jsou přes 50 %, v USA přes 35 %, v Německu a Británii kolem 20 %. Rozdíly se přitom rapidně zvýšily během posledních 6 let.
Text v češtině https://www.heroine.cz/spolecnost/proc-jsou-mladi-muzi-proti-feminismu-za-vsechno-nemuzou-andrew-tate-a-filip-turek a video v angličtině https://www.youtube.com/watch?v=54H8ppxnp8I

269
V generaci Z (narozených 1995–2010) je 16 % chlapců a mužů přesvědčeno, že feminismus napáchal více škody než užitku, zatímco u baby boomers (1946-64) je to překvapivě o 3 % méně

https://www.theguardian.com/news/2024/feb/01/gen-z-boys-and-men-more-likely-than-baby-boomers-to-believe-feminism-harmful-says-poll; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pod-carou-z-muzstvi-se-stal-politicky-nazor-v-generaci-z-roste-trhlina-245042 - Politoložka Rosie Campbell to vysvětluje tak, že mladí muži vidí u influencerek na sociálních sítích volání po feminismu, ženské solidaritě a emancipaci, ale zároveň si kvůli nezájmu, nezkušenosti či omezeným informačním zdrojům neuvědomují přetrvávající nerovnosti a diskriminaci, proti které ženy bojují. Mohou tak propadnout dojmu, že se tu na úkor mužů vytváří jakási ženská konspirace, a pak už na scénu snadno vplouvají nenávistní mužští influenceři typu Andrewa Tatea, kteří je v tomto názoru začnou dál utvrzovat (viz kapitolu 13).

270
V tomto bodu knihy už mi přijde zbytečné plýtvat energií a místem na to, kdo co dělá z hlubokého přesvědčení, z vypočítavosti, bludu nebo užitečné idiocie

Odkazuji jen na sadu textů https://wave.rozhlas.cz/ultrakonzervativni-miliardari-proti-rovnosti-a-za-destabilizaci-evropy-8523191,
https://denikn.cz/876373/hnuti-pro-zivot-a-pro-rodiny-nejsou-roztomili-krestane-ale-soucast-vetsi-site-jiz-tecou-i-ruske-penize-upozornuje-expert/,
https://denikn.cz/988195/infiltroval-se-do-mocneho-ultrakonzervativniho-spolku-rikaji-ze-cirkev-uz-prohrala-a-oni-musi-zabrat-jeji-misto/,
https://druhasmena.cz/clanky/valka-proti-genderu-patriarchat-ktery-vraci-uder-nebo-reakce-na-krizi-liberalni-demokracie,
https://druhasmena.cz/clanky/socialni-konzervatismus-a-podpora-tech-spravnych-rodin,
https://www.visegradsky-jezdec.cz/jen-dva-prsticky-tam-vstrcime/,
https://www.investigace.cz/anti-trans-hnuti-v-usa-vliv-v-cesku/,
https://www.visegradsky-jezdec.cz/pripad-bannon/ - „The Economist napsal, že Bannon (spolu s politickým analytikem Stephenem Millerem) vidí v Putinovi „kolegu nacionalistu a křižáka proti kosmopolitismu“. Uvedl, že Putin „stojí na straně tradičních institucí a snaží se to dělat formou nacionalismu“. „Bannon je také fanouškem Alexandra Dugina, ruského politického stratéga, s nímž se setkal v Římě v roce 2018. Dugina citoval při různých příležitostech a sám se označil za fanouška jeho knihy Čtvrtá politická teorie z roku 2009.“ „V roce 2018 Bannon založil nadaci s názvem The Movement, v níž se snažil sjednotit pravicově populistické strany po celé Evropě. Navštívil a jednal s mnoha prokremelskými stranami v Evropě, včetně rakouské FPÖ, britské UKIP, německé AfD, italské Lega Nord, maďarský Fidesz, španělský Vox, švýcarská SVP a francouzské Národní shromáždění

271
Jestli se nějaký heterosexuální muž cítí být moderní dobou „ohrožen“ a chystá se podle něj „kriminalizace pářících rituálů“, jak v jednom díle pořadu České televize, Máte slovo, tvrdil v roce 2021 zcela navážno jistý slizoun

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/221411030520033/ Sex se souhlasem, 25. 11. 2021; Nezapomenutelný titulek u člověka z lidu: „heterosexuální muž, který se cítí ohrožen“.

271
Jak popisuje statistik Hans Rosling ve slavné knize Faktomluva, s růstem životní úrovně se vždy a všude automaticky a přirozeně snižuje i růst populace

Hans Rosling, Anna Rosling Rönnlund, Ola Rosling: Faktomluva (2018, Zoner Press). „Snižování růstu populace“ je jeden z nejméně chápaných pojmů a konspiračními pomatenci zaměňovaný za „snížení celkové populace“. Ačkoli jde jen o to, aby se lidem žilo na planetě lépe (respektive byla udržitelná životní úroveň), dezinformátoři a jejich oběti mluví o různých formách genocidy. Zatímco cílem „snižování růstu populace“ je zabránit nebo zmírnit migrační vlny do Evropy a USA, konspirátoři v tom naopak protismyslně vidí snahu o „vyhlazení bělochů“ a jejich „nahrazení jinými etniky“. Teorie tzv. velkého restartu je stupidní od kořenů a není na ní zrnko pravdy, na rozdíl od jiných konspiračních bludů, které do nesmyslnosti rozvíjejí aspoň něco částečného reálného.

272
Individualismus byl posilovaný desítky let předtím (...) shodne se na tom velmi široká vrstva lidí, dokonce i ti, kteří na to pak dovedou v jiných chvílích zapomenout a cítí se být na jiných stranách názorového pole. Tisíce stran o tom napsali sociologové Gilles Lipovesty (Éra prázdnoty, Soumrak povinnosti, Říše pomíjivosti, Paradoxní štěstí, Hyperkonzumní doba), Zygmunt Bauman (Tekutá modernita, Tekutá láska) a Ulrich Beck (Dálková láska) nebo romanopisec Michel Houellebecq (Elementární částice, Platforma, Podvolení, Serotonin, Zničit).

Zygmunt Bauman a Ulrich Beck jsou neradikálně levicoví, Michel Houellebecq spíš pravicově konzervativní a Gilles Lipovetsky z nich nejvíce neutrální a nejhůře zařaditelný.

272
V Scientific American objevilo shrnutí rozsáhlé studie, podle níž mezi všemi věkovými skupinami americké populace došlo za poslední dekádu ke snížení sexuálních aktivit

https://www.scientificamerican.com/article/people-have-been-having-less-sex-whether-theyre-teenagers-or-40-somethings/ (3. 1. 2022), https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-potratu-v-cesku-ubyva-za-pozitivnim-trendem-muze-byt-i-mene-sexu-229315 (14. 4. 2023); https://www.youtube.com/watch?v=CxkYrICvwwA

273
Sexuální revoluce rozhodně méně osvobodila ženy než muže. Spíše než větší svobodu ve vztazích a prožívání rozkoše přinesla větší rozšířenost pornografie, u níž masturbujeme v osamocení

Na toto téma ze zklamání sexuální revoluce vznikla řada uměleckých děl – nejznámějšími budou asi Poslední tango v Paříži (1972) od Bernarda Bertolucciho, Velká žranice (1973) od Marka Ferreriho a Saló aneb 120 dnů Sodomy (1975) od Pietra Paola Pasoliniho. Proměnu a „pornografizaci“ společnosti zachycuje třeba film Boogie Nights (1997) od Paula Thomase Andersona.

273
Je absolutní nesmysl, že žijeme v přílišném přepychu. To je lživá a bludná mantra zajištěných starších lidí, co nechtějí vidět, že mladší generace se má hůře než oni

Uvádím záměrně jen snadno dostupné české zdroje, zahraničních je nesčetněnásobně více. Jde mi pouze o to ukázat, že se o tom píše běžně i u nás a není to nic nového nebo kontroverzního. https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/412912/nove-generaci-se-povede-hur-nez-jejich-rodicum-eu-chudne-varuji-odbornici.html (17. 8. 2016), https://magazin.aktualne.cz/zatracena-generace-z/r~d1f1da48debd11e9926e0cc47ab5f122/ (2.10. 2019), https://archiv.hn.cz/c1-66903070-jak-nejmladsi-generaci-prodavame-budoucnost-ve-sleve-a-divime-se-ze-se-na-nas-zlobi (8. 4. 2021), https://a2larm.cz/2021/05/jak-to-maji-milenialove-s-bydlenim-casto-mizerne-rodice-jim-ale-vstipili-ze-stat-to-resit-nemusi/ (5. 5. 2021), https://magazin.aktualne.cz/special-o-najemnim-bydleni-cinzak/r~d9e912ae538e11eda873ac1f6b220ee8 (15. 11. 2022)

273
Sociální nůžky se rozevírají. Ti na vrcholu evolučního žebříčku se mají lépe a lépe, mezitím ale střední třída prochází erozí a stále více lidí je na hranici chudoby nebo pod ní

https://www.mesec.cz/clanky/v-cesku-roste-pocet-lidi-ohrozenych-prijmovou-chudobou/ (12. 3. 2020) Počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na momentálních 16 %. Nejvíce ohroženi jsou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky. Vyplývá to z exkluzivních dat projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prijmova-chudoba-v-cesku_2205160500_ank (16. 5. 2022)

273
Střední a starší generace by měla přestat s citovým vydíráním, „jak se mají děti v Africe“

Hans Rosling ve Faktomluvě rozlišuje čtyři úrovně bohatství chudoby, přičemž v západním světě se úroveň 2 považuje za chudobu, zatímco v zemích, kde panuje převážně úroveň 3 a 4, je úroveň 2 vysněným statusem.

274
Pomůžou nám knihy sociologů jako jsou Daniel Prokop (Slepé skvrny, 2019), Pavel Pospěch (Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko, 2021) nebo Martin Buchtík (Různá vyprávění o jedné společnosti, 2023)

Pro představu rozhovory s autory
https://magazin.aktualne.cz/kultura/buchtik-stem-nekterym-nepravdam-veri-vzdelani-lide/r~a1b34b7ed55c11ee86860cc47ab5f122/ (28. 2. 2024),
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-krize-postihne-stredni-tridu-kdo-je-ale-stredni-trida-207946 (3. 7. 2022),
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/dan-z-nemovitosti-bohatsvi-paq-research-majetkova-nerovnost-datova-zurnalistika_2110290500_nkr (29. 10. 2021), https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-instituce-jsou-to-nejlepsi-co-mame-rika-sociolog-pavel-pospech-40386030 (10. 2. 2022)

275
Výzkumnice Eva Svatoňová popisuje na základě rozhovorů s lidmi, co se bojí tzv. genderové ideologie, rozbití tradičních rodin či přeoperovávání dětí na jiné pohlaví, že bojují především s chudobou a jejich nejistoty ohledně světa pramení z ekonomických podmínek

https://www.youtube.com/watch?v=A-509-mlAiQ

275
V tomto světě větších sociálních jistot se budou lidé milovat a rozmnožovat raději, byť zvýšení nebude zásadní

https://blog.lexicanium.top/p/proc-evropane-vymiraji; Obří rozbor mnoha faktorů, jež mají vliv na porodnost od anonymizovaného autora konzervativního smýšlení; nicméně zajímavé

275
Přestaňme se bavit o sexu čistě jako o zábavě i o sexu jako povinnosti k výrobě daňových poplatníků

Všimněme si také, že zvyšování porodnosti se navíc vždy má týkat hlavně těch „správně bílých lidí“, nikoli obyvatel Afriky a Asie. V celém tomto volání po zvyšování porodnosti obvykle není nic jiného než starý dobrý rasismus. Přitom globální zvyšování životní úrovně vede k tomu, že růst populace bude klesat i v Africe a Asii a navíc zajistí menší migrační vlny do Evropy, USA, Kanady, Austrálie či Nového Zélandu.

276
Měli bychom redukovat na minimum ekologicky nevýhodnou průmyslovou živočišnou výrobu – což může mít řadu cest a jedinou možnou určitě není přechod čistě na veganství

Stručně v bodech: a) podněcovat lidi ke střídavému způsobu stravování (flexateriánství), b) podporovat výrobu veganských verzí masa, případně laboratorně pěstovaného masa (momentálně existují silná omezení https://www.osel.cz/10940-ekologicke-supermaso-pripravene-bunecnym-zemedelstvim.html) či mléčných bílkovin produkovaných bakteriální fermentací, c) pěstovat konzumovatelný hmyz a d) navracet se tam, kde to jde, k původním formám farmaření a zároveň rozvíjet vertikální zemědělství ve sklenících i na výškových budovách. Spisovatel Michael Pollan ve své slavné knize Dilema všežravce (orig. 2006, česky 2013) mluví o organické symbióze mezi polem, loukou, lesem a vodními zdroji, kdy ekologicky výhodnější jsou menší různorodé plochy vedle sebe (a živící sebe navzájem) než pouhé širé lány (které vyčerpávají půdu). Publikaci neuvádím proto, že by byla ve všech ohledech vědecky nezpochybnitelná, beru ji ale jako podnětnou.

276
Chceme, aby lidé chtěli děti, párovali se a vařili si, ale to se nesmí obávat budoucnosti

https://twitter.com/TomKopen3/status/1638124784847319042 Meziroční pokles o 12000 dětí = největší pokles od roku 1994. Stát díky tomu ušetří ročně 1,5 miliardy na mateřské a rodičovském příspěvku. Později se úspory překlopí i do škol.

278
Naším snem i naší seberealizací by přitom měl být vnitřní rozvoj, schopnost vést dobré vztahy s ostatními a nezanechávat po sobě psychickou a ekologickou spoušť.

Něco o tom napovídají rozhovory se zástupkyněmi mladší generace jako jsou herečka Alžběta Malá https://www.stream.cz/dvtv-interview/zijeme-jinou-dobu-nez-generace-pred-nami-precitlivelost-se-snazime-brat-pozitivne-nechceme-vyhoret-65037372 nebo zpěvačka Pam Rabbit https://www.youtube.com/watch?v=ECN77-Ere_g (Generace Z nevidí důvod proč makat, byt si nekoupí, hledáme spíš balanc, říká vítězka ceny Anděl)

279
Velké množství feministických debat je silně sebekritických a téměř každá větší kniha reviduje, co již bylo řečeno a uděláno

Susan Faludi (Backlash: The Undeclared War Against American Women), Roxanne Gay (Bad Feminist), již citované Elisabeth Badinter (Tudy cesta nevede) či Camille Paglia (Svobodné ženy, svobodní muži), byť zrovna Paglia je převážně přijímaná jako neproduktivní kritička, z níž si nelze vzít nic jiného než „nebuďte slabé a nestěžujte si“. Paglia se obecně vyjadřuje jako privilegovaný snob, kterému uniká, že většina nerovností je systémová (viz kapitoly 9, 10, 11, 12) a nejde je odstranit na úrovni individuální vzpoury. Jako by přitom nebylo nejodvážnější mluvit právě o systémových strukturálních problémech a konečně odhlédnout od perspektivy jednotlivců. Publikací, které kritizují feminismus zevnitř (píšící se stále hlásí k feminismu), nebo vnějšku či „zboku“ (píšící se k feminismu již nehlásí), je obrovské množství. S některými námitkami je třeba se poctivě vyrovnávat, mnohdy jde ale spíš o publikace napsané někým, kdo feminismu nikdy příliš neporozuměl a jeho nynější distance není podmíněná předchozím vhledem. Typickým příkladem bude třeba Cassie Ray a její dokumentární film Red Pill (2016), v němž líčí své zklamání z feminismu, aniž by kdy pochopila jeho základy. Kdyby místo točení zavádějícího snímku raději další dva tři roky studovala, nejspíš by našla odpověď na většinu svých otázek. Poctivé studium v soukromí však není tak efektní jako prezentovat nahodile sesbírané výkřiky vytrhané z kontextu.

279
V bezedné propasti mediálního vesmíru, v době mezivládí se rozkládají staré formy, hroutí se řád starého, svět se rozpíjí a rozmlžuje. Přesně odtud také vychází Baumanův nejslavnější pojem či metafora „tekutá modernita“

Přiznaně zde využívám formulací z Baumanova nekrologu, který napsal novinář a filosof Petr Fischer, s jeho svolením. (https://vltava.rozhlas.cz/trojuhelnik-zygmunta-baumana-5011173, (18. 1. 2017)

280
Je to horizont světa, který se nepromění v dystopii, ale ponese některé rysy uskutečněné utopie

O utopiích a dystopiích píšu další knihu a jsem si plně vědom problematičnosti utopických vizí – ty nesmí být statické, ale musí být dynamické, sebekritické a uvědomovat si, že utopie je pouhý horizont, jehož nelze nikdy dosáhnout, protože pohybem vpřed se vytváří horizont nový.

281
Tomuto odhadu odpovídají i některé statistiky, byť přesně zjistit to nelze

https://www.pewresearch.org/social-trends/2021/10/05/rising-share-of-u-s-adults-are-living-without-a-spouse-or-partner/ V USA v roce 2019 bylo 53 % lidí mezi 25-54 lety v manželství. (Tento údaj historicky stále klesá, v roce 1990 to bylo 67 %.) Na to, aby lidé mohli žít v manželství, potřebují být dva, čili číslo 53 dělíme dvěma a dostáváme 26, 5 %. Statistika ovšem neudává, zda jsou lidé v prvním nebo druhém manželství a zda mají či vychovávají společné biologické děti. Lze předpokládat, že číslo tedy výrazně menší než 26, 5 %. Situaci můžou ale zamíchat mladší i starší páry. Jasné číslo tedy k dispozici nemáme. Můžeme pouze říct, že lidé žijící v tradiční rodině, tvoří menšinu společnosti.

281
Toto vše se bude dál dít, vše bude viditelnější a méně ostrakizované, a nelze tomu nijak zabránit

K tomu lehce bokem jeden překvapivý citát: „Budoucnost lidské sexuality je dána jejími proměňujícími se antropologickými základy. Předpokládáme-li, že pohlavnost člověka je spíše společenská, že dnešní pohlavní role byly vytvořeny spíše kulturou než přírodou a že mravní norma je relativní a historicky proměnlivá, pak je samozřejmé, že sama sexualita má určitý dobový charakter a mění se v čase. Člověk se začíná chápat jako bytost obdařená slastí, neboť tuto slast může kdykoliv vyvolat u sebe i u druhých. Zdůraznění prožitku slasti však není možno chápat jako hedonistickou dekadenci, ale jako hominizaci sexuality, je to ryzí akt, který člověka vlastně osvobozuje.“ (kniha Erotova lampa, s. 62) – Toto je ze sledovaného materiálu jediná pasáž, kde Radim Uzel mluví tímto tónem a má svůj moment prozření.

282
Lidé, jimž chybí sociální kontakt, mají co do propojení neuronových sítí ve svém mozku větší mezeru mezi sítěmi svého „já“ vůči sítím vymezeným pro ostatní lidi

https://nedd.tiscali.cz/osameli-lide-maji-divne-propojene-mozky-548844 (7. 1. 2023) Autoři studie během experimentu zaznamenali různé neurální reakce jedinců napříč celým mozkem na různé osobnosti včetně jich samotných.

283
Týdeník Respekt k tomu v létě 2021 přinesl nadějnou reportáž o tom, že i mezi mladou generací vznikají spontánní nová, kvazi-rodinná uskupení

https://www.respekt.cz/tydenik/2021/26/kdyz-se-z-kamaradu-stane-rodina (27. 6. 2021, Barbora Chaloupková) Je nutné připustit, že jde o formace, které se objevují spíše ve větších městech a nejsou typické pro venkov a maloměsta. Odporuje to i tradiční představě, že venkov je více komunitní. Dnes je český venkov spíše místem většího rozpadu společenské soudržnosti.

284
V hlubších evropských dějinách existovaly různé modely rodiny, zahrnující širší příbuzenstvo, ale třeba taky stálou čeleď statku (u sedláků), u aristokracie znamenala "rodina" zase něco úplně jiného

Odstavec je dílem jednoho diskutéra, jehož jméno jsem si nepoznamenal (budu rád, když se mi ozve), ale vystudoval kulturní antropologii a svůj příspěvek uvedl slovy, že toto asi ví všichni, kdo mají základní znalosti o dějinách. Detaily najdete zde - https://www.merriam-webster.com/wordplay/nuclear-family-history-origin,
https://ifstudies.org/blog/the-real-roots-of-the-nuclear-family/ a https://www.science.org/content/article/prehistoric-family-values

285
Vize feminismu, a to i toho nejradikálnějšího, jaký reprezentuje třeba esej Sophie Lewis Zrušte rodinu (orig. 2022, česky 2023) není rozbití lidských vazeb, ale naopak jejich nové posílení

V druhé polovině roku 2022 českými médii proběhla morální panika ohledně myšlenky tzv. rodinného abolicionismu, tedy zrušení rodiny (připodobňované ke zrušení otroctví), jak o ní mluví některé feministky jako Sophie Lewis. Navázáno to bylo na tematické číslo časopisu Druhá směna. Celá idea je značně náročná na pochopení, protože se proti ní bouří většina našich vštípených emocí. Pravděpodobně lepší než číst si složité a velmi abstraktní teoretické úvahy (https://druhasmena.cz/clanky/my-si-to-zaslouzime-kolektivni-recenze-manifestu-sophie-lewis-abolish-the-family a https://druhasmena.cz/clanky/vytvorit-natolik-svobodny-svet-ze-nuklearni-rodinu-uz-nebudeme-potrebovat-rozhovor-se-sophie-lewis), je lepší vzít si osobní esej jedné z členek redakce, Elišky Koldové, kde popisuje, co je na současné (právně i osobně chápané) podobě rodiny nevýhodného (https://druhasmena.cz/clanky/za-blbost-se-plati-proc-by-nam-zruseni-nuklearni-rodiny-umoznilo-zit-lepsi-zivot). Je zjevné, že se tu popisuje něco, k čemu většina společnosti dlouho (a možná nikdy) nebude svolná. https://a2larm.cz/2023/10/kazdy-kdo-miluje-sve-rodice-by-mel-usilovat-o-zruseni-rodiny-rika-feministicka-teoreticka-sophie-lewis/, https://peoplesdispatch.org/2022/09/26/cubans-just-ratified-the-worlds-most-progressive-family-code/

285
Inspiraci můžeme hledat třeba v novém kubánském zákoníku z roku 2022, v němž jsou za rodinu považováni lidé bez ohledu na sexuální orientaci, genderovou identitu a pokrevní příbuznost, je možné adoptovat kohokoli z jakéhokoli státu

https://nacla.org/cubas-new-family-code-window-political-ecosystem a https://www.gacetaoficial.gob.cu/sites/default/files/goc-2022-o99.pdf - I v poznámkovém aparátu mám potřebu zdůraznit, že hledat inspiraci neznamená adorovat kubánský režim

288
Vize úpadku jsou přitom dané především stárnutím – naše paměť má tendenci uchovávat si příjemné vzpomínky a špatné přemazávat, jsme rovněž přesyceni negativními zprávami v médiích. Lidé psychologicky považují za normu životní styl a svět, když jim bylo dvacet

https://www.facebook.com/photo/?fbid=8355146637828783&set=a.608682639141927 a 
https://www.nature.com/articles/s41586-023-06137-x a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-svet-je-cim-dal-horsi-shodli-se-vsichni-ale-vedci-ukazuji-ze-jde-o-iluzi-232933

289
V Rusku je mužům prakticky povoleno bít své partnerky, protože neexistuje zákon proti domácímu násilí, tak jak ho známe v západních zemích

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-rusku-pribyva-domaciho-nasili-tady-je-zpoved-jedne-z-tyranych-zen-149721 (7. 4. 2021) Ruské organizace zaznamenaly v roce 2020 velký nárůst domácího násilí. Tamní zákony totiž nepovažují takové trýznění za trestný čin. Pokud se násilník nedopustí činu více než jednou za rok, hrozí mu jen pokuta. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rusko-nechce-zprisnit-zakon-proti-domacimu-nasili-evropsky-s/r~b9b303f05e9811ec9322ac1f6b220ee8/ (16. 12. 2021) Kreml vyloučil jakékoli přitvrzení ruských zákonů proti domácímu násilí, přestože kvůli mezerám v tomto směru Evropský soud pro lidská práva Rusko odsoudil a vyzval k reformě ruských předpisů. Ruský parlament přitom na počátku roku 2017 přijal a následně prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který zmírňuje postih pachatelů domácího násilí. Podle nového znění zákona činy, které nezpůsobí zranění nebo v případě dospělých pracovní neschopnost, budou považovány za přestupek. Jako trestný čin bude u téhož pachatele hodnocen až druhý takový případ. O toto zmírnění se zasazovaly mocné konzervativní síly, především vlivná pravoslavná církev. Zákon tak nahrává tyranským členům domácnosti a odrazuje oběti od nahlášení konfliktu. Jen v roce 2018 zemřelo po napadení 5 tisíc žen. Aktivisté v roce 2021 tvrdili, že před pandemií trpělo v největší zemi na světě ročně domácím násilím 16,5 milionu žen (tedy více než 20 % populace). Odborný rozbor zde: https://ethz.ch/content/dam/ethz/special-interest/gess/cis/center-for-securities-studies/pdfs/RAD200.pdf

289
Při projevu 31. září 2022 Putin jasně deklaroval, že hodlá zničit svět i proto, aby neexistovalo slovo gender

http://kremlin.ru/events/president/news/69465 (text si můžete snadno jedním kliknutím přeložit z ruštiny do angličtiny)

289
V prosinci 2022 ruští poslanci schválili zpřísnění „propagace homosexuality“ a zesílily hlasy ohledně toho, že ženy jsou určené hlavně k rozmnožování a měly by mít osm dětí a více

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusti-poslanci-schvalili-zprisneni-takzvane-propagace-homosexuality-219975, https://www.irozhlas.cz/komentare/komentar-rusko-sexismus-zeny-na-rozmnozovani_2311181630_kth, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kreml-utahuje-srouby-v-lgbtq-objevil-hnuti-a-chce-s-nim-zatocit-239991 a https://twitter.com/JanKaprek1/status/1732404373702013367

289
Esencialisté trvající si na věčných podstatách, neměnných vlastnostech a předurčených společenských rolích, stojí víc na straně těch, kdo chtějí zničit svět. Možná ne někdy s otevřeným přiznaným nadšením, ale hlubinné spříznění mezi nimi existuje

V Česku je typickým zástupcem bývalý kancléř prezidenta Václava Klause, Petr Hájek (zakladatel stránky Protiproud.cz), celé hnutí Trikolora a strana SPD Tomia Okamury a vícekrát zmiňovaná Daniela Kovářová
(https://www.nazorypolitiku.cz/pol/432), z níž během senátorské kampaně vypadlo, že bychom měli vystoupit nejen z EU, ale i z NATO (nemáme přitom podle ní ale zvyšovat ani výdaje na obranu). Ukrajina se má vzdát Ruskem okupovaných území, Rusko nemá nést následky za rozpoutání války na Ukrajině a máme uznat Krym za součást Ruska. S podobnými názory souzní řada lidí, které stále dokola jak na točícím se orloji zpovídá moderátorka Martina Kociánová na svém kanálu Kupředu do minulosti. Svobodné universum V zahraničí to jsou typicky Donald Trump, Viktor Orbán či vlivný moderátor Tucker Carlson; výčet by mohl pokračovat dlouho.

289
Čím dál pomatenější psycholog Jordan Peterson naznačil v létě 2023, že „Putin ve skutečnosti vede kulturní válku proti západní dekadenci a zdegenerovanosti“ a tvrdil, že „Rusko ukazuje všechny znaky znovuzrození křesťanství“

https://x.com/P_Kallioniemi/status/1667199658253328385

290
Různé „konzervativní“, nacionalistické, „alternativní“ a podobné antisystémové intelektuální polohy, které se zpočátku zdají být pestrými alternativními pohledy vůči hlavnímu proudu, v pomalé, ale časem stále se zrychlující a zužující spirále končí ve stejném bodu – primitivní tvrdé proruské antizápadní pozici

Celý odstavec je kompresí facebookové diskuse na profilu Radka Batelky; účastnili se jí především Vít Kučík, Ondřej Bratinka a Kateřina Kňapová. Přiznávám tuto inspiraci i převzetí formulací a zároveň z důvodů přehlednosti a plynulosti textu nepřipisuji nikomu autorství jednotlivých vět a výroků.

292
Opozice konstruktivismu a esencialismu není falešná

Esencialismus a konstruktivismus nejsou zavedené akademické směry, ale jde spíše o druhy celkového náhledu na svět, jeden z principů, jimiž členíme realitu. Ve filosofii se takových opozic používá více. Empirismus a racionalismus (podstatný především ve vědě), idealismus a materialismus (podstatný hlavně v klasické filosofii), nominalismus a realismus (důležitý pro scholastickou filosofii) nebo deontologie a utilitarismus (odlišovaný v etice). Vždy zjišťujeme, pro koho je důležitější zkušenost a sbírání dat – pohyb myšlenek zezdola nahoru, nebo zda je důležitější rozum a analytický pohyb myšlení seshora, od abstrakcí a pojmů, směrem dolů – k žité skutečnosti. Jsou prvotní ideje, z nichž se odvozuje podoba reality, nebo jsou důležitější materiální podmínky, v nichž žijeme, a z nichž teprve tvoříme ideje? Jsou určité morální principy předem dané, nebo je morální to, co způsobuje nejméně utrpení a určujeme si to my sami v každé jedinečné situaci? Nejspíš není těžké poznat, že tuto knihu napsal někdo, kdo je jednoznačně konstruktivista a nominalista, kdo je spíše materialista, spíše empirista a spíše utilitarista. Někdo si asi i vyvodí, že knize je cítit duch pragmatismu, zároveň i existencialismu a velký odpor k pozitivismu. Celkové zjištění ale je, že málokdo je ve svém přístupu ke všem problémům konzistentní a není to zásadní problém. Lidé nebývají obvykle dokonale důslední, ale jsou jako osobnosti originální mixem toho, co přejímají.

292
Jsou to doslova tmáři, obskuranti, antiosvícenci

Moderátor Tucker Carlson, jenž patří k největším podporovatelům Donalda Trumpa a šiřitelem lží o volebních podvodech, takto v na podzim 2024 tvrdil, že zvyšující se počet tornád nezpůsobuje globální oteplování a změna klimatu, ale že jde o boží trest za interrupce. Ve stejné době dokázal tvrdit, že nikdo nerozumí štěpení atomů a jaderná energie je démonickou silou. A není v daném názorovém táboře s touto výběrovou antivědeckostí nijak ojedinělý. https://www.yahoo.com/news/tucker-carlson-claims-abortions-cause-231110986.html

293
Jste to vy, kdo střílí jako první a prakticky jako jediní

V současné době je debata tak vyhrocená, že se dnešní neautoritářské levici vyčítají neustále diktatury v Sovětském svazu, Číně, Kambodži nebo Severní Koreji. Poslední výbuchy násilí jsou v případě levicového extremismu spojené s Frakcí rudé armády, v Německu v 70. letech. Fakticky se ale častěji páchají atentáty na levicové politiky a političky a levice je obecně méně násilná, méně si zakládá na právu nosit zbraň a v jejím vidění světa nejde o to chystat se na násilné konflikty, ale spíše budovat prostředí, kde násilí bude méně.
Množství pravicových atentátníků je dlouhodobě jasně vyšší https://polisci.barnard.edu/sites/default/files/inline-files/Emily%20Kramer%20-%20Right-Wing%20Extremism%20and%20Mass%20Shootings%20in%20the%20United%20States.pdf (Right-Wing Extremism and Mass Shootings in the United States, Emily Kramer) - 71 % jsou pravicoví extremisté, 26 % islámští extremisté a 3 % levicoví extremisté. Nenechme se zmást optickým klamem, že například na slovenského premiéra Roberta Fica střílel atentátník, jenž v jednu chvíli chodil na demonstrace opozice. Tentýž člověk zároveň psal rasistické protiromské manifesty, které jsou v naprostém rozporu s progresivním liberalismem.

296
USA v 24. června 2022 začaly na základě stejně esencialisticky smýšlejících kazisvětů panovat zákony omezující interrupce

Opusťme demagogickou rétoriku, že zrušení precedentu Roe vs. Wade Nejvyšším soudem USA není fakticky zákazem potratů, ale „předáním pravomocí jednotlivých státům unie“. Na přípravu zrušení tohoto precedentu republikánští politici a jejich lobbisté pracovali usilovně desítky let s jasným cílem omezit reprodukční práva žen. Ať už k tomu přistupujeme jakkoli, svoboda jednotlivých států vede k omezení svobody žen v těchto státech; z toho se nelze relativisticky vylhat.

296
Otevřeně plánují, že hodlají rušit další vydobytá občanská práva a totéž zaznívá od antiliberálních a neofašistických politiků i v Evropě

Viceprezident USA JD Vance mluví o tom, že by omezil volební práva lidem, co nemají děti https://x.com/KamalaHQ/status/1816492112713818382
Média v Itálii https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kriticti-novinari-jako-terc-obavy-o-svobodu-medii-pod-vladou-meloniove-sili-258281
Ženy v Argentině https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/23/women-rights-argentina-javier-milei-anti-feminist; Další formou omezování bývá lékařská péče a pomoc, což vidíme na dekretech Donalda Trumpa krátce po nástupu k moci - https://x.com/Atul_Gawande/status/1883212990948024416
Práva trans lidi https://slate.com/news-and-politics/2021/04/transgender-rights-bathrooms-sports-alliance-defending-freedom.html
https://www.reuters.com/legal/us-supreme-court-conservatives-complete-another-assertive-term-2023-06-30/
https://www.thenation.com/article/society/supreme-court-2024-term-preview/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-pravicovi-extremiste-chteji-trumpuv-navrat-popisuje-americky-reporter-258115 + https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-madari-muzou-udavat-uradum-lidi-kteri-zpochybnuji-tradicni-rodinu-229263

296
Pseudokonzervativci reálně zakazují mnohem více knih

https://medium.seznam.cz/clanek/zuzana-valkova-ta-delikatni-vec-s-prepisovanim-knih-problem-je-horsi-na-zapade-se-dokonce-zakazuji-5113, https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ron-de-santis-florida-usa-donald-trump_2302030958_bko, https://wave.rozhlas.cz/na-floride-vyradili-ze-skolnich-knihoven-1600-knih-zminujicich-sex-florida-9154576, https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/zakaz-knihy-cenzura-neofasismus-amerikanistka-denisa-krasna-matej-skalicky_2312200600_kac, https://pen.org/index-of-school-book-bans-2022/, https://wave.rozhlas.cz/ptali-jsme-se-co-je-hiv-ucitel-nam-nesmel-odpovedet-jak-florida-cenzuruje-skolni-8976456

297
Všimněte si, jak se bojuje proti smíšeným záchodům, vystoupení drag queen pro děti, proti posílání potratových pilulek znásilněným ženám na Ukrajině. Nikdy za nic pozitivního

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/putin-rusko-toalety-genderove-neutralni-ukrajina-valka-zapad.A240117_193320_zahranicni_jhr
https://denikalarm.cz/2022/04/pepraky-a-houkadla-hnuti-pro-zivot-navrhuje-pomahat-znasilnenym-ukrajinkam-prevenci/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-cist-detem-queer-pohadku-bude-muz-v-kostymu-zeny-pod-dohledem-policie-231785 a https://alipro.cz/otevreny-dopis-ve-veci-cteni-drag-queen-detem-hejtmanu-grolichovi-a-primatorce-vankove/
https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7953-soudime-a-manipulujeme-jak-hnuti-pro-zivot-zmenilo-strategii-aby-se-vklinilo-mezi-ceske-ateisty

299
Naše vlastnosti a schopnosti většinou nejsou genderově natožpak biologicky vázané. Zažíváme to přece už v posledních dekádách dost viditelně

Pro všechny, kdo přeskočili druhý svazek, doporučuji detailní rozebrání těchto témat v kapitolách 14, 15, 16 a 17; chápu, že takto zkratkovitě řečeno to nemusí být jasné a ideální je cca 120 stran podrobného výkladu