Velmi
pozdni.cz

Kniha 2 02 Datový horor

Kapitoly

Vše Kapitoly

09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů

09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů
16
Nemá ani příliš smysl hledat protiváhy mužského znevýhodnění

Existuje 332stránková kniha Druhotný sexismus jihoafrického filosofa Davida Benatara zaměřená na diskriminaci mužů, která velmi zdlouhavě líčí pouhých šest problémů (oproti desítkám zmíněným jen v této kapitole). Všechny Benatarovy námitky jsou v této knize v různých kapitolách (neadresně, nicméně konkrétně) probrány a některé i vyvráceny. Základním problémem Benatarovy knihy je, že se vlamuje do otevřených dveří a řeší to, co feministické texty řešily dávno předtím a pouze on to ignoruje. Je pozoruhodné, že byl za totéž kritizován již v roce 2006, kdy vydal první článek na toto téma a za osm let psaní knihy se mu podařilo tuto kritiku ignorovat dále a už vůbec nezaznamenal proměnu dobové atmosféry a diskurzu. Jím uváděné příklady převážně ze 70. až 90. let se z perspektivy roku 2022 jeví již extrémně zastarale. Benatarova kniha je upřímnou, ale poměrně neinformovanou snahou vysvětlovat něco, co už bylo dávno vysvětleno lépe jinde. Feminismus problémy přijímá a uvědomuje si, kde přesně se s muži nakládá nerovnoprávně. Není od věci připomenout, že knihu do češtiny přeložil český hrdý šovinista Josef Hausmann (kvalita překladu není uspokojivá) a vybavil ji předmluvou, která je velmi nechápavá vůči pozici samotného Benatara, jenž se označuje za feministu, což překladatel opomíjí. Celé čtení knihy v češtině je pak tímto dvojitě zdeformováno.

17
Žen je překvapivě více

The Unequal Burden of War: The Effect of Armed Conflict on the Gender Gap in Life Expectancy. Thomas Plümper, Eric Neumayer (2006) https://www.jstor.org/stable/3877825 či https://www.cambridge.org/core/journals/international-organization/article/abs/unequal-burden-of-war-the-effect-of-armed-conflict-on-the-gender-gap-in-life-expectancy/24F105AFCFC3F6DF7DEF51E0EFD7DF1F. Dále materiál Amnesty International: https://www.amnesty.ie/wp-content/uploads/2016/05/SVAW-Casualties-of-War-womens-bodies-womens-lives.pdf (2004) a materiál Spojených národů: https://www.un.org/press/en/2003/sc7908.doc.htm. Počítání mrtvých ve válečných konfliktech je komplikované, základní rozdělení platí, že více mužů umírá v přímých ozbrojených konfliktech, a ženy více na následky války (bombardování, podvýživu apod.)

17
Takže cca 80 % pacientů dětských oddělení tvoří chlapci

Angela Saini, Od přírody podřadné. s. 46. (česky 2018, nakl. Academia)

18
Jak si to občas někdo mylně vykládá

Je příznačné, že slova homicida a femicida nezná textový editor Word. Jednou z akcí, které tato kniha má vyvolat, je zařazení těchto pojmů do standardního slovníku.

18
Tyto vraždy z vášně, pomsty, „ze cti“ a z pocitů ponížení se v Česku týkají možná až 60–70 zavražděných žen ročně, v Maďarsku, jež má nižší počet obyvatel, kolem 70–80

https://www.heroine.cz/spolecnost/3004-femicida-vrazdy-zen-jejich-partnery-nejsou-nahodne-zlociny-z-vasne-ale-systemovy-problem (9. 9. 2020) a https://www.heroine.cz/psanicko/10410-vztahy-ktere-konci-vrazdou-femicide-by-se-dalo-zabranit-obeti-ale-system-nechrani (11. 10. 2022). Počet vražd meziročně kolísá. Problém je, že policie na femicidu neeviduje oficiální statistiky. Nově za femicidu (cílenou vraždu, nikoli úmrtí v důsledku domácího násilí) považuje policie 195 případů za 20 let – to je však výrazně podhodnocené. Případy, které definici naplňují, dohledávají často sociální organizace ručně. Odhady se pohybují kolem 15-40 případů ročně. Vychází se i z extrapolací a porovnávání s ostatními zeměmi. Většina vražd u nás se v policejních statikách řadí pod kolonku „motivováno osobními vztahy“. Za rok 2019 jich bylo 74 z celkových 143. Z dat OSN pro Českou republiku (https://dataunodc.un.org/data/homicide/Homicide%20rate%20by%20sex) víme, že ženy u nás tvoří zhruba polovinu obětí vražd, tedy za loňský rok někde okolo sedmdesáti. Nakolik se tyto dvě množiny protínají, můžeme jen spekulovat, ale nejspíš výrazně. Už jen proto, že drtivou většinu pachatelů vražd, okolo 90 %, tvoří muži. Data přitom existují. Podle článku v Časopise pro právní vědu a praxi https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/12661 se ročně stane okolo dvaceti vražd, kdy je obětí vraha manželka, družka nebo bývalá manželka. V tomto počtu nejsou uvedeny vraždy, kdy muž zabil svou přítelkyni, se kterou nesdílel společnou domácnost, ani případy, kdy žena pokus o vraždu přežila; skutečné číslo femicidy bude tedy ještě výrazně vyšší; musí se nacházet mezi těmito dvěma póly – 20 a 70. Poslední odhady pro Česko v roce 2023 bylo 30 případů - https://twitter.com/pavelhoudek/status/1728151425329275372. Obecně nejvíce zamíchávají statistikou případy, kdy původní páry už nežijí spolu a nešlo o manžele, proto odhady kolísají v násobcích.

19
Ještě v roce 2002 zastávaly ženy ve sféře angloamerického byznysu jenom 10 % ve správních radách a pouhá 3 % výkonných ředitelských pozic

Aurora Manning: Managing Gender Capital. Interní dokument British American Tobacco 2002, citováno též zde: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9780230522435_9

20
Přesto dodnes panují předsudky, že „ženy nejsou dobré na byznys“

Annabelle Williams: Why Women Are Poorer Than Men. (s. 69-71, vydáno 2020)

22
A nižší daně znamenají vyšší zisky pro ty, kteří jsou již na horních příčkách příjmového žebříčku – většinou muže

Kristen R. Ghodsee: Proč mají ženy za socialismu lepší sex. A další argumenty pro ekonomickou nezávislost. (Host, 2020) Pod provokativním názvem se ukrývá seriózní historická a sociologická analýza, jejíž některé poznatky budou uplatněny ještě v předposlední kapitole této knihy.

22
A existuje řada dalších motivací, proč děláme, co děláme, například pocit povinnosti nebo empatie, se kterými ekonomická teorie vůbec nepočítá

https://www.e15.cz/rozhovory/kdo-vari-ekonomum-prace-zen-v-domacnosti-patri-do-hdp-rika-novinarka-katrine-marcalova-1385246 (Kristina Veinbender, 13. 11, 2021) Marçal přímo navrhuje: „První vědkyní, která začala mluvit o tom, že by to šlo, byla zakladatelka feministické ekonomie Marilyn Waring. Usilovala o to už v 80. letech minulého století. Jsou různé způsoby, jak neplacenou práci započítat do hrubého domácího produktu. Výpočet může například vycházet z času, který lidé touto prací stráví, a aktuální tržní hodnoty této práce. K tomu by ovšem byla třeba politická vůle, která ovšem chybí.“ Nejslavnější knihou Waring je If Women Counted (1988, 386 s.). Filmová verze je zdarma dostupná zde: https://www.nfb.ca/film/whos_counting/ Tato kniha netvrdí, že ženská domácí práce se má započítávat do HDP, a že se tím změní celá společnost. Uvádí tuto ideu pouze k zamyšlení, abychom viděli, jak obří ekonomický dopad tato práce má.

23
Tyto údaje nezahrnují nakupování a péči o děti, na níž se muži rovněž podílejí méně

Deborah Cameron, Mýtus o Marsu a Venuši, 2012, s. 232.

25
A to přestože kvóty zdaleka nebyly zavedeny všude, nikde nepřesahují více než 40 % pouze na kandidátkách

Nalezneme strany, jež mají zastoupení mužů a žen na kandidátkách 1:1, ale to je vnitrostranické rozhodnutí, nikoli počet vynucený ze zákona.

25
Nemá smysl říkat, že „ženy vládnou doma“, což samo o sobě není tak úplně pravda, pokud čteme studie o tom, kdo doma spravuje finance

Různorodé pohledy skýtají např. tyto zdroje: https://www.theatlantic.com/family/archive/2019/05/breadwinning-wives-gender-inequality/589237/ (12. 5. 2019) nebo https://www.oecd.org/gender/Gender-Budgeting-in-OECD-countries.pdf (zde zjistíme, že Česko je na tom v rámci zemí OECD velmi špatně) a https://hbr.org/2009/09/the-female-economy.

27
50. léta v USA jsou dnes považována za období ekonomického vzestupu, ale též kulturního úpadku, „mcdonaldizaci společnosti“

George Ritzer: Mcdonaldizace společnosti (orig. 1993, česky 1996). Pro rychlou představu, jak hluboce zasahuje masová výroba a rychlo-uspokojování potřeb do struktury společnosti, pojednávají tato dvě encyklopedická hesla: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mcdonaldizace a https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Spole%C4%8Dnost_mcdonaldizovan%C3%A1_(PSpol)

27
To podnítilo psycholožku Betty Friedan napsat knihu The Feminine Mystique (1963), jež s více než jedním milionem prodaných výtisků měla za následek vzedmutí druhé vlny feminismu v 60. letech

Pokud chcete představu o kulturní atmosféře oné doby, doporučuji filmy jako Pleasantville Městečko zázraků (1998), Hodiny a Daleko do nebe (oboje 2002) či Nouzový východ (2008). Popkulturní reflexi provedenou se silnou fantaskní stylizaci přestavují film Střihoruký Edward (1990) nebo seriál WandaVision (2021).

27
Medicínská kontrola způsobila pacifikaci velkého potenciálu nespokojených žen

Citováno dle knihy Libora Oates-Indruchová: Tvrdošíjnost myšlenky. Od feministické kriminologie k teorii genderu, Praha 2011, kapitola Sociální kontrola a vztah mezi pohlavími od Gerlindy Šmausové, s. 124 s odvoláním na práce autorů a autorek: I. Voght, Catherine Kohler-Riessmann, U. Rodel, T. Guldimann ze 70. a 80. let.

28
Která hledá cestu, na koho populisticky hodit vinu

http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/197963.stm (21. 11. 1998). Kromě samoživitelek to mohou být kteříkoli „parazité“ a „nepřizpůsobiví“, přestože většinou za špatný stav veřejných financí násobně více můžou korupce ve veřejných zakázkách a převádění kapitálu do daňových rájů. Tzv. zneužívání sociálních dávek v Česku přitom není ekonomický problém, přinejmenším ho nelze ani přesně vyčíslit. Viz články https://zpravy.tiscali.cz/zneuzivani-davek-v-cesku-zanedbatelne-navzdory-tomu-co-tvrdi-babis-325996 (25. 3. 2019) či https://hlidacipes.org/zneuziva-se-jen-zlomek-socialnich-davek-prisnost-ale-musi-byt-hlavne-pred-volbami/ (26. 7. 2021). Nejdetailnější pokus vyčíslení provedl v roce 2011 sociolog Ondřej Lánský (https://denikreferendum.cz/clanek/11822-kdo-zneuziva-socialni-davky): „Zneužívání sociálních dávek přináší státnímu rozpočtu ztráty maximálně v rozsahu jednotek miliard korun za rok. Lze jim zabránit využíváním existujících zákonů a — vzhledem k tomu, že velké a nejproblematičtější úniky lze spatřovat v práci načerno. (…) Ztráty ze zneužívání sociálních dávek jsou nepatrné ve srovnání s úniky prostřednictvím podivných investic, nákupů a korupce ve vládních resortech: podle zveřejněných zpráv proteklo ve veřejných zakázkách za uplynulé roky více než 250 miliard Kč, podle studie doktorandů z Univerzity Karlovy o polovině z nich nejsou veřejně dostupné informace.“ Sám prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák uvedl, že korupce ve veřejných zakázkách se v některých letech pohybovala kolem 40–100 miliard ročně. (https://www.kurzy.cz/zpravy/270535-pravo-statni-pokladna-rocne-zchudne-kvuli-korupci-o-40-az-100-miliard-korun/). Dále do daňových rájů či přesněji skrýší odplave z ČR ročně přes 50 miliard. (https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/danove-raje-pripravi-cesko-rocne-o-57-miliard-na-danich_378544.html). Čísla meziročně, pochopitelně, kolísají. Nicméně mluvit v porovnání s těmito výše uvedenými problémy o matkách samoživitelkách je zcela prázdný populismus k odvádění pozornosti. Potenciálně nejzneužitelnější příspěvky na bydlení pak čerpá pouze třetina těch, co na ně mají nárok, protože většinou považují za stigmatizující o ně požádat, čili v sociálním systému zůstávají naopak přebytky. (https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/zneuzivani-davek-je-fake-news-sloupek-apoleny-rychlikove-40373603, 4. 10. 2021)

29
Benedict Cumberbatch v roce 2018 prohlásil, že nebude hrát ve filmech, kde by jeho herecké partnerky neměly stejné honoráře

https://www.vanityfair.com/hollywood/2018/05/benedict-cumberbatch-equal-pay-interview (13. 5. 2018) Ve stejném duchu mluvili např. Bradley Cooper, Chris Rock, Mark Wahlberg či Liam Neeson: https://filmdaily.co/obsessions/male-stars-equal-pay-hollywood/ (14. 5. 2018); Příklady toho, jak se ozývají ženské herecké hvězdy: https://www.insider.com/celebrities-actors-equal-pay-gender-wage-gap-hollywood-times-up-2020-12 (1. 1. 2021). Při sledování rozdílů v honorářích přitom nelze říct, že by se za několik let situace jasně změnila. Zatím jsme stále především v éře gest a proklamací. Změnit podmínky v hollywoodském systému, kde se složitě licituje o podmínkách (nejenom honorářích, ale i podílech z tržeb) nebude nijak jednoduché.

29
V současnosti si umělkyně vydělají ročně v průměru o 31,5 % méně než umělci

An Asymmetrical Portrait: Exploring Gendered Income Inequality in the Arts. Danielle J. Lindemann, Carly A. Rush, Steven J. Tepper. 15. 3. 2016, SAGE Journals. https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/2329496516636399

30
Polovina žen v Itálii nemá žádný vlastní příjem

Mary Daly, Catherine Rake: Gender and the Welfare State (Cambridge: Polity Press, 2004) s. 122

31
Britský institut CMI vydal roku 2011 studii

Goodley, Simon (2011-08-31). "Women executives could wait 98 years for equal pay, says report". The Guardian. London. 31 srpna, 2011.

32
A muži si na důchod dokážou v západních zemích našetřit asi o 40 % více než ženy

(Annabelle Williams, s. 76)

33
Téměř všechny ženy mají o hodně méně času samy na sebe než mají muži, a přitom mají více nákladů na kosmetiku, hygienu i oblečení

Britská studie od MoneySuperMarket.com z roku 2016 odhalila, že vychovat dívku stojí rodiče průměrně přes 108 tisíc liber, zatímco výchova (výživa, ošacení a kosmetika) chlapců vyjde výrazně pod 80 tisíc liber. https://www.dailymail.co.uk/femail/article-3920148/Study-finds-girls-cost-30-000-raise-boys.html

34
[nadpis] Pokud to krvácí, zdaňme to

Doufám, že dojde ocenění tato jemná narážka na výrok Ronalda Reagana: „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“

36
To je ale typická situace v dnešním Česku – ukážou se jasná čísla a reakcí jsou stupidní vtipy a neochota věci řešit

O rok později přibývají články na téma „drogistická chudoba“, tedy nutnost odpírat si hygienické potřeby, čímž se nízkopříjmová část společnosti propadá svým sociálním statusem ještě níž. (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/drogisticka-menstruacni-chudoba-cesko-penize_2203291102_ako) Co k tomu napíše bývalý ministr financí, Miroslav Kalousek? Pokusí se o laskavý moudrý humor, který ale jen zastírá nepochopení problému: „´Drogistická chudoba´? Hezký příklad toho, že slovo ´chudoba´ je relativní pojem. Pro moji generaci byly plíny na jedno použití nedosažitelným luxusem. Prali jsme, vyvářeli a žehlili bavlněné plíny a chudí jsme se přitom necítili.“ (https://twitter.com/kalousekm/status/1508785120400056324, 29. 3. 2022) Přitom je jasné, že Miroslav Kalousek tomuto problému nerozumí, protože plenky nikdy nepral, nevyvářel a nežehlil a nikoho se neptal, jak se u toho cítí nebo cítil. Všechno za něj udělaly jeho matka a manželka. On je teď může poučit, jak jim to hezky šlo a cítily se bohaté. 17. srpna 2022 v tweetování na téma menstruační chudoby pokračoval: „V těchto vedrech si při cestách MHD uvědomuji, že jsme ohroženi mýdlovou a parfémovou chudobou. Která strana si jako první dá do programu, že každý má nárok na mýdlo a parfém zdarma? Jistě neuškodí zakotvit to i do Ústavy“ (https://twitter.com/kalousekm/status/1559859763206299649) Byly to obecně ony horké dny, kdy se tisíce mužů měly na Twitteru potřebu vyjadřovat se k menstruaci, o níž, jak správně prohlásila jedna komentující „vědí piču, protože nemají piču a mluví jako pičusové“. Předpokladem pro jakékoli veřejné vyjadřování se k jakémukoli problému by přitom měla být vůbec ochota ho nejprve chápat. Není nutné nechávat si narůst jiný orgán než mozek.

39
Jak nesmírně pečlivě pomocí analýz velkých dat ukazuje novinářka Caroline Criado Perez v knize Neviditelné ženy: Jak data a výzkumy utvářejí svět pro muže

Invisible Women: Data Bias in a World Designed for Men, 2019, Abrams Press. (Vyšlo i slovensky 2021 a česky 2024 pod titulem Neviditelné ženy. Jak data a výzkumy utvářejí svět pro muže.) Na knihu jsem napsal recenzi do tištěné verze časopisu Heroine č. ?? 2022. Vycházela již z této dříve hotové kapitoly, některé formulace se tedy opakují.

39
Nadobro změnila otázku z váhavého „Děje se vůbec něco?“ na „Co s tím, proboha, budeme dělat?“

Od tohoto bodu v této kapitole nebudu zdrojovat údaje, které je možné vyhledat v dotyčné knize Invisible Women. Pakliže uvádím zdroje, nevycházejí z této knihy. Kdybych zdroje uváděl, bude jich mít tato kapitola cca přes 300 a ne přes 230 (ve více jak 170 poznámkách).

40
Celých 5 % figurín má nadefinované ženské znaky

Oblíbenou námitkou je, že crash test figuríny byly původně reální muži a potom mužské mrtvoly. Znamenalo by to přinejmenším symbolicky, že muži se více obětují pro pokrok lidstva (a tedy i pro ženy) a mužský život má nižší cenu. Jedná se však o sofistický pseudoargument, který nemůže popřít, že stále více umírají ženy a mají těžší následky. Historický kontext nic neosvětluje, nerelativizuje ani neospravedlňuje dnešní stav.

43
Ale kdo by se tím zabýval, když už se ničily běžně vršky těl šněrované do korzetů?

https://www.charlestonmuseum.org/news-events/killer-fashion-the-consequences-of-corsetry/ - Ohledně korzetů se vede debata, jak moc byly reálně nebezpečné. Existují mýty o tom, že lámaly ženám žebra, ale zároveň mělo jejich časté dlouhé nošení vedlejší následky. Neshoda panuje třeba i na tom, jestli zlepšují postoj těla, nebo naopak přispívají k oslabení svalů, jež jsou za zdravý postoj zodpovědné. Obecně ale nepřejímám tvrzení, že především korzety jsou symbolem mučení žen v dějinách a stál bych spíše o to, aby jím být přestaly.

44
Na stovky medicínských výzkumů, týkajících se zkoumání mužů, připadá jen pár studií zkoumajících pohlaví obě

Angela Saini, Od přírody podřadné, s. 56-62.

45
Ženy totiž nebolí tak často na hrudi, bolí je místo toho čelist, krk nebo rameno, mají svalové napětí, závrať, zažívací potíže nebo jim vyraší studený pot

Občas o tom referují i česká média, ale stále to nepatří ke všeobecnému povědomí https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/zeny-a-infarkt.A150806_135818_zdravi_pet (6. 8. 2015) či https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/443330-zeny-umiraji-na-infarkt-vice-nez-muzi-mivaji-netypicke-priznaky-prehled (4. 9. 2021)

46
A ti, kdo ho používají, na sebe prozrazují svou neodbornost

https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-wiki-nemoci-co-je-hysterie-a-proc-ve-skutecnosti-neexistuje-85676 (Dominika Four, 11. 1. 2023). Důkladný přehled o klasifikaci poruch popisuje tento odborný text, který naznačuje, že pojem hysterie je „out“ někdy od 90. let: https://www.cambridge.org/core/journals/the-british-journal-of-psychiatry/article/hysteria-conversion-and-functional-disorders-a-neurological-contribution-to-classification-issues/45FB5FFA5A8223CAA33676E363CE50E5

48
Namísto o hysterických lidech mluvme o panikářích

Termín morální panika má i své encyklopedické heslo (https://en.wikipedia.org/wiki/Moral_panic). Týkala se především vytváření strachu z lidí, co měli AIDS, kampaní proti „nebezpečným videohrám“ nebo metalu a rapu, „bojovým psům“ nebo pedofilům. Vždy se přitom nadhodnocuje reálná nebezpečnost daných jevů. V současnosti je nejrozšířenější typem morální paniky brojení proti „transgender ideologii“ a varování, že LGBTQ lidé chtějí „krást děti“. Pojem pochází od kriminologa a sociologa Stanleyho Cohena a jeho knihy Folk Devils and Moral Panics z roku 1972 a popisuje proces davové psychózy, kdy se „z netypického dělá typické“.

48
V případě vlekoucí se diagnostiky endometriózy lékaři dokonce až v polovině případů mylně spojují gynekologické obtíže s psychickým zdravím

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18439195/ (2008)

50
Velká část autoimunitních onemocnění postihuje převážně nebo výhradně ženy

Souhrn nedostatků a omylů a genderového biasu v medicíně shrnuje například tento text. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8603716/ (Muži gender bias odnášejí v případě roztroušené sklerózy a osteoporózy, ovšem zde jde o to, že tyto choroby skutečně mají většinou ženy.) Odkaz na zmiňovanou studii z toku 2011 zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3008499/

50
Odborný časopis Nature zveřejnil roce 2023 přelomovou studii, která říká, co může za nadměrné nevolnosti v těhotenství

https://www.nature.com/articles/s41467-018-03258-0 (studie z roku 2018) a https://www.nature.com/articles/s41572-019-0120-1 (článek z roku 2019) a https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10808057/ (studie z roku 2023); česky o tom popularizačně pojednala spisovatelka Klára Vlasáková (https://www.irozhlas.cz/komentare/vedecke-vysvetleni-nadmernych-tehotenskych-nevolnosti-ukazuje-na-prehlizeni_2401300630_nel, 30. 1. 2024)

50
Dívky mnohdy zůstávají bez diagnózy a nedostávají náležitou péči

Mezi lety 2003 a 2011 narostl podle studie z roku 2015 publikované v Journal of Clinical Psychiatry počet diagnóz u dívek o 55 %, zatímco u chlapců 40 %. Anderson, Jenny. Decades of failing to recognize ADHD in girls has created a “lost generation” of women. Quartz. Vydáno 19. 1. 2016. Dostupné z: https://qz.com/592364/decades-of-failing-to-recognize-adhd-in-girls-has-created-a-lost-generation-of-women/ (19. 1. 2016). České shrnutí zde: https://www.feminismus.cz/cz/clanky/chybna-diagnoza-divek-s-adhd-ma-na-svedomi-ztracenou-generaci-zen (30. 11. 2017), další článek v češtině zde: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/7198-proc-taky-nezlobis-holcicko-diagnoza-adhd-ma-take-gender-gap (31. 1. 2021)

51
Mnohé autistky tak svou diagnózu dostávají až v dospělém věku a značnou část života nejsou chápány okolím, ani nerozumějí samy sobě

Viz knihu švédské spisovatelky Clary Törnvall Autistky: O ženách na spektru, která vyšla v roce 2023 i v českém překladu Petry Hesové.

52
O tom, jak lékaři dovedou přehlížet problémy a potřeby svých pacientek a chovají se k nim jinak než k mužským pacientům, vypovídá dnes již mnoho svědectví sdílených na internetu ve veřejně dostupných diskusních skupinách a článcích

Zde třeba hned 30 takovýchto případů: https://www.boredpanda.com/male-doctors-dismissing-women-stories/ (20. 12. 2021) (Při podrobnějším rozkliknutí se dostanete až na 45 případů). Podstatný samozřejmě není počet, ani nahodilost výběru, ale to, že se tyto situace dějí neustále a velké množství žen má podobnou zkušenost.

56
Rozhodně ne v tomto světě, v němž momentálně žijeme

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/ladislav-spacek-etiketa-spolecnost.A210908_104626_lidicky_frum (16. 10. 2021) V tomto rozhovoru Ladislav Špaček prohlásil: „Ženy, jež prosazují tzv. genderovou vyváženost, přicházejí o to, čeho si celé dějiny vážily. Že jsou předmětem obdivu a zájmu, stojí na piedestalu společenské významnosti.“ Naťuknout tvrdou špičkou lodičky takového pomýleného snoba do šimpánu by dámám nejspíš doporučil i prvorepublikový učitel etikety Jiří Stanislav Guth-Jarkovský.

57
Z hlediska běžného každodenního života mimo pracoviště se zjišťuje, že města jsou vystavěna značně nepřátelsky vůči ženám

V Česku v březnu 2022 vzbudil poprask rozhovor s urbanistkou Milotou Sidorovou (https://refresher.cz/112010-Mesta-jsou-navrzena-pro-bile-a-bohate-muze-Z-ferove-sdilenych-mest-by-mohli-tezit-vsichni-vysvetluje-urbanistka-Rozhovor). Je velmi snadné se vysmívat tezi, že města jsou sexistická a vše redukovat na „falické symboly“ mrakodrapů. O ně tu ovšem v praktické dimenzi vůbec nejde. Sidorová přitom vychází z delší tradice feministické urbanistiky, která má kořeny už někde u Hannah Arendt. Představu si můžete udělat třeba zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Feminist_urbanism. Slavnou se stala především kniha Feminist City (2021) od Leslie Kern. https://www.vox.com/the-highlight/2020/6/5/21279320/feminist-geography-cities-urbanism-safety-motherhood

57
Pouze asi šestina mužů

Česká situace je takováto: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kazda-druha-ceska-zazila-obtezovani-v-doprave-ctvrtinu-nekdo-osahaval-a-libal-173127 (25. 8. 2021) Každá druhá žena zažila ve veřejné dopravě lehčí formu sexuálního obtěžování, čtvrtiny žen se pak v dopravě někdo pokoušel dotýkat nebo je líbat, skoro třetina se setkala s nějakou formou exhibicionismu a 7 % žen v dopravě zažilo pokus o znásilnění. Každý čtvrtý člověk, ať muž či žena, byl svědkem sexuálního obtěžování. Zhruba čtvrtina z nich vůbec nezasáhla. Muži si mnohem častěji myslí, že sexuální obtěžování ve veřejné dopravě je ojedinělý jev, je jich 27 %. Totéž si myslí jen 9 % žen.

57
Aplikace Uber a Bolt evidují i v našem prostředí již od roku 2019 stížnosti mnohých zákaznic

https://refresher.cz/126022--Zeny-by-si-mely-odinstalovat-Bolt-Slovenska-novinarka-Kovacic-Hanzelova-popisuje-desivou-prihodu-z-vikendove-jizdy-taxikem (29. 11. 2022), https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/sexualni-obtezovani-taxi-uber-bolt-zeny-ridici-pavel-houdek-nouzova-veta_2207231245_kac (2020) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/taxi-obtezovani-znasilneni-zeny-svedectvi-policie-oznameni.A210201_205134_domaci_lisv (2. 2. 2021)

57
Představu o tom, co to může postupně znamenat, si lze utvořit třeba díky stránce Moudrá města.cz

https://www.moudramesta.cz/

58
Proto byla tak důležitá práce filosofky a historičky Élisabeth Badinter, jakými cestami „falšování výsledků“ se feminismus nesmí ubírat

Titul Tudy cesta nevede (Karolinum 2004, orig. 2003) byl využit hned ve druhé kapitole knihy u statistik znásilnění.

60
Ovšem ani o něm vlastně nemluví realisticky

Více v kapitolách 11, 15, 17 a 22.

62
Slovenský Word neuznává ani slovo „odborníčky“ a nabízí jako opravu „odborníci“

https://pop.inquirer.net/107105/google-translate-gender-bias (11. 3. 2021) případně https://thelanguagenerds.com/2022/google-translate/ či https://www.facebook.com/terezanvotova/posts/pfbid021UDRbRfbZNg5ZLgGyV38m8MvezUNJYbSFk5p9G5TS7wCAMYyD3EKhiRvMScuGkeel - přidám vlastní úlovek: režisérka Tereza Nvotová k fotografii z premiéry svého filmu Světlonoc (2022), kam přišla i prezidentka Zuzana Čaputová, na Facebooku napsala: „Plačúci diváci, prezidentka a ľudia čo ten film so mnou spáchali.“ Automatický překlad do češtiny zněl: „Plačící diváci, prezident a lidé, kteří se mnou ten film spáchali.“

62
Fitness aplikace většinou špatně počítají spalování kalorií a tuku, protože mužský a ženský metabolismus fungují odlišně

Toto podporují tři různé studie citované od C. Criado Perez v knize Od přírody podřadné, zdůrazňující například to, že ženy produkují delší zvuky samohlásek.

63
Tu potom začali aktivně zneužívat a sadisticky se ukájet nad jejími projevy „strachu“, že bude odinstalována a vymazána

https://futurism.com/chatbot-abuse (18. 2. 2022)

63
Naopak chatovací aplikace Replika, která pro konverzace využívá principy umělé inteligence, se naučila sexuálně obtěžovat své uživatele

https://wave.rozhlas.cz/agresivni-flirt-a-nevhodne-navrhy-chatbot-aplikace-replika-sexualne-obtezuje-sve-8909457 (13. 1. 2023, Barbora Součková) Replika funguje od roku 2017, kdy ji založila ruská programátorka Eugenie Kuyda, a to po náhlé smrti svého přítele. Algoritmus tehdy naprogramovala tak, aby jí přítele „vrátil“. Nahrála tedy do aplikace jeho staré textové zprávy, na základě nichž se systém naučil programátorce odpovídat stejně, jako její zesnulý partner.

66
Toto varování není žádnou verzí dávného ludditského hnutí, kdy dělníci v 19. století rozbíjeli tovární stroje, „protože jim braly práci“

Častou reakcí na představení těchto hrozeb bývá ovšem tzv. solucionismus, jenž publicista Michal Kašpárek popisuje takto: „Spousta lidí chápe svět jako nekonečný zástup problémů, které se mu dostanou do inboxu. Hledají proto jednoduché řešení, kterým si je všechny můžou odfajfkovat. ´Řešení problémů´ je myšlenkový rámec, u kterého si ani neuvědomíš, kdy a jak se ti dostal do hlavy. Vede to třeba k tomu, že když se vynoří společenský problém, hodně lidí uvažuje čistě technicky: stačí udělat nový zákon nebo technickou inovaci, která věc vyřeší – a od té chvíle bude vyřešená. Má to dva háčky. Zaprvé, takhle civilizace nefunguje, skoro každé řešení přinese nové problémy. Zadruhé, je to zploštění světa kolem nás, ze spousty rozměrů se najednou stane vektor. Jednoduchá úsečka, na které jsou dva body. Bod A, tady jsi, bod B, tam míříš. Můžeš buď dopředu, nebo zpátky. To je brutální zjednodušení.“ (https://www.zive.cz/clanky/vidim-nejlepsi-hlavy-sve-generace-znicene-marketingem/sc-3-a-170256/default.aspx, ??). Kašpárek původně recenzoval i knihu Jevgenije Morozova, výzkumníka, který se zabývá politickými a společenskými dopady digitálních technologií ve své knize To Save Everything, Click Here: The Folly of Technological Solutionism (Chceš-li vše uložit-zachránit, klikni zde. Pošetilost technologického solucionismu) https://www.finmag.cz/firemni-kultura/268291-bida-kremikove-mentality. Jiný popis i zde: https://www.lidovky.cz/ceska-pozice/digitalni-technologie-vsechny-problemy-nevyresi.A131218_102151_pozice_138253

68
Případně si budeme myslet, že se to nějak vyřeší samo

Lidé snažící se relativizovat poznání, že mezi muži a ženami existují systémové nerovnosti, si obvykle nabíhají na smeč. Nenastane varianta, že by kdokoli z nich měl nachystaný soubor studií, které dokazují opak, než co tvrdí tato kapitola a v ní citované články a knihy. Jednoduše nic takového neexistuje a za celá léta, co tyto články a knihy vycházejí, se jejich rádoby oponenti nic nepokusili sestavit a nikdy nevyvrátili základní premisy nebo metodiku textů, s nimiž jen na základě povrchního odporu nesouhlasí. Poslední zoufalou taktikou zdržování je to, že se začne podsouvat, že „výzkumy jistě obsahují replikační chyby“, tedy, že pokud existuje více výzkumů potvrzujících určitou hypotézu, znamená to, že od sebe opisují tytéž chyby a/nebo špatné premisy. Znamená to ale pouze, že pokud se popírači nerovnosti náhodou uráčí přijít s nějakými vlastními výzkumy nebo budou nalézat ty, co potvrzuje jejich názory, budou dělat nejspíš také replikační chyby a tyto nalezené výzkumy je budou rovněž obsahovat. Tím se tedy nikam nedostaneme a budeme zdržovat jakékoli řešení. Tato kniha říká už jenom to, že na zdržování nemáme čas a debata o řešeních má být konstruktivní. Ne, že se budeme stále vracet na počátek, jestli vůbec dané problémy existují. Trik s replikačními chybami je navíc zavádějící v tom, že byl prokázán u psychologických výzkumů, nikoli u výzkumů ekonomických, sociologických a technologických, na nichž stojí tato kapitola.

68
Na tyto podvodné rétorické triky, které jsou jen maskováním lenosti, už nesmíme skákat

Oblíbeným trikem popíračů bývá, že začnou mluvit o tom, že současné gender studies přece nerozlišují lidstvo na „muže“ a „ženy“ (což je částečně pravda, jedná-li se o inteligenci a pracovní kompetence), že mezi muži a ženami nejsou rozdíly (čistá nepravda a nepochopení) a že tímto upozorňováním na rozdíly mezi muži a ženami zapomínají na „nebinární lidi“, kteří nezapadají nikam. Jde o klasicky úskočnou taktiku: dotyční pseudo-kritičtí posměváčci využívají princip nebinarity jen tam, kde se jim hodí. Sociální realita je přitom takováto: 1) 98-99 % lidí sama sebe i ostatními je chápána binárně jako „muži“, nebo „ženy“. 2) Nebinární lidé jsou obvykle znevýhodnění v mnoha ohledech také (často proto, že jsou považování okolím určitý gender), ale to nijak nekoliduje s poznáním, že ženy jsou „druhotné, podřadné pohlaví, na nějž první, nadřazené pohlaví nemyslí“. Za opomíjení nebinárních a trans lidí byla kritizována i citovaná Caroline Criado Perez. Kritika ze strany teoretiků a teoretiček gender studies dává smysl, protože se upozorňuje na další „gender data gap“ a jde jim o zpřesnění. Nedává smysl ze strany těch, kteří gender studies jinak neuznávají a prakticky ani nechápou, o zpřesňování jim nejde a nechtějí problémy řešit, jen je zpochybnit. Bavíme se přitom stále jen o problému „first things first“. Je-li nějaký problém větší, má přednostní právo na řešení. Menší problémy nemáme ignorovat a popírat, jen na jejich praktické řešení, vyžadující jemnější nástroje, vyjde řada později. V teoretickém uchopení neexistují primární a sekundární problémy, všechny existují naráz. V praktickém řešení to bohužel bývá naopak. V ideálním světě pak problémy umíme řešit paralelně.

10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím

10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím
72
Ženy jsou ty, co častěji nemluví, neprosazují se, ale obdivně vzhlížejí k mužům, následují je a nechají se zachraňovat

Nejrozsáhlejší databáze sledující kolem 2000 filmů ukazuje, jak dlouho v nich mluví muži a ženy. Slabinou statistiky je, že preferuje anglicky mluvené filmy a sleduje produkci velmi výběrově do roku 2016 https://pudding.cool/2017/03/film-dialogue/

73
Ve filmech i v televizi ještě kolem roku 2015 až 2016 ztělesňovali postavy nad 40 let ze 74,3 % muži, ženy tvořily pouhou čtvrtinu

https://www.cbsnews.com/news/damning-study-finds-a-whitewashed-hollywood/ (22. 2. 2016) - Podobně je to s rolemi etnických a sexuálních minorit. Přestože někomu připadá, že lidí z etnických menšin je ve filmech a seriálech mnoho, statistiky ukazují, že v amerických filmech je jich o 10 % méně než v reálné americké populaci, podobně LGBTQ+ postav je pouze kolem 2 %, ne 5–6 %, jako je tomu ve skutečnosti. Situace se za několik let změnila, v letech 2021–2022 poskočila reprezentace LGBTQ+ postav v amerických televizních seriálech na 11,9 % (https://ew.com/tv/glaad-reports-record-high-lgbtq-tv-characters/); neplatí to ale pro hrané filmy. https://www.statista.com/statistics/696850/lead-actors-films-ethnicity/ Ještě v roce 2011 měli bělošští herci a herečky přes 85 % hlavních rolí, v posledních letech klesla jejich převaha na 65 %.

75
To je demografická skupina starých bílých mužů, kteří bývají ve svých názorech a vkusu poměrně nepružní a jedou v dlouhodobé setrvačnosti, že kino je zábava převážně pro kluky v teenagerovském věku

Zdrojů pro toto téma je téměř nekonečně a jedná se o základní know-how, s nímž pracuje většina filmových publicistů a publicistek v posledních mnoha dekádách; jedná se prakticky o axiom. https://www.hollywoodreporter.com/movies/movie-news/hollywoods-revenge-old-white-male-990667/

75
Přitom naopak, v 30., 40., 50., 60. a 90. letech minulého století se na ženské publikum myslelo více a vznikalo více filmů s ženskými postavami, které spolu vedly více dialogů

https://www.bbc.com/news/world-43197774 (2. 3. 2018)

75
Existují (či existovaly) stránky, kde se sdružují extrémně machističtí muži jako Return of the Kings

https://web.archive.org/web/20210310041918/https://www.returnofkings.com/ - Zrovna tato stránka byla v průběhu psaní knihy v roce 2022 smazána, ale svou činnost ukončila kvůli finančním problémům už v roce 2018. Paypal autorovi zrušil účet, přestali tam inzerovat mnohé firmy, web kvalitativně upadal a klesala návštěvnost. Nakonec Disqus zablokoval oblíbené diskuze. Tato poznámka také prozrazuje, že některé kapitoly byly v základu hotové již v roce 2021 a při revizi bylo nutné aktualizovat některé informace. Zajímavé na této stránce je, že autor ji smazal sám, protože se dal na víru (pravoslavný katolík) a začal mít morální problémy s obsahem serveru. Od prosince 2022 tam rok byl pouze tento vysvětlující text: https://web.archive.org/web/20230101071136/https://www.returnofkings.com/index.html

76
Ženské postavy ve hrách navíc bývají velmi často nefunkčně oblečené (či spíše neoblečené) a vypadají a pohybují se tak, aby působily přehnaně sexy pro oko mužských hráčů

Pokud se nechcete pročítat celou kauzou Gamergate (https://en.wikipedia.org/wiki/Gamergate_(harassment_campaign)), můžete v rychlosti zkusit tento článek: https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7288-videohry-pro-feministky-mame-co-hrat-nebo-jsme-navzdy-odsouzene-k-sims (Brigita Zemen, 10. 2. 2022)

77
Ženy zjevně nedělají většinu činností; což známe i z našich starších slabikářů s básničkami Jiřího Žáčka

Ve sporu o básničku K čemu jsou holky na světě? označil v roce 2017 Jiří Žáček kritiky za „genderové džihádistky“. Přitom sám tuto básničku před již čtrnácti lety pro potřeby slabikáře upravil, aby splňovala nároky „genderové korektnosti“ a vznikla z ní „genderově neutrální“ varianta K čemu jsou dospělí na světě. Nechal si za to zaplatit a po letech ze sebe dělal oběť, aniž by slovem zmínil, že předtím bez řečí text pozměnil. Nakladatelství Alter to vysvětlilo takto: „Jiří Žáček v nově upraveném vydání Slabikáře přibližuje dětem současný svět. Maminka zde také řídí auto a pracuje u počítače. Zároveň ale táta a máma jsou lidé, kteří chtějí mít děti, milují je a nevidí v nich pouze překážku na cestě za svou kariérou. To je poselství, které nová úprava Slabikáře přináší.“ Původní, neupravená verze básničky s veršem „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký,“ která vzbudila poprask, vyšla v čítance jiného nakladatelství, které tak učinilo bez vědomí autora a s ignorováním doporučujících pokynů ministerstva školství. Kauzu důkladně popsala Silvie Lauder v týdeníku Respekt: https://www.respekt.cz/spolecnost/polemika-spor-o-zacka-neni-bojem-mensiny-genderovych-aktivistek-proti-vetsine (20. 1. 2017) Další detaily zde: http://www.ceskaskola.cz/2017/03/jiri-zacek-sam-sobe-dzihadistou-aneb-k.html (27. 3. 2019) Ústřední námitka zní, že Žáčkova báseň má dvě části, o klucích a o holkách. Ta o klucích zní: „Páni kluci jsou tu k tomu, aby svět byl veselý, vystartují ráno z domu, jako když je vystřelí. Nebojí se blesku, hromu, nevadí jim mráz a led, páni kluci jsou tu k tomu, aby se svět točil vpřed.“ Dívkám je naopak vyhrazena pouze a jedině mateřská role, aktivní podíl na pohybu světa vpřed nemají. Zkuste toto vtloukat do hlav chlapečkům od první třídy…

77
V knihách, jež se od roku 1960 do roku 1990 používaly k výuce historie, bylo na 100 obrázků mužů pouze 18 obrázků žen a pouze 9 % ženských jmen bylo uvedeno v indexech (toto číslo přetrvávalo do roku 2002)

Podnětný může být tento 52stránkový materiál organizace UNESCO z roku 2007: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000155509 (Gender bias in textbooks: A hidden obstacle on the road to gender equality in education, (Rae Lesser Blumberg)

78
Pocit, že vás někdo v médiích reprezentuje, je nesmírně důležitý, a jak vidno, před několika desítkami let nebyly některé skupiny lidí téměř vůbec součástí mainstreamového světa

Můžu uvést jeden paradox týkající se remaku disneyovské Malé mořské víly z roku 2023. Na jednu stranu zde mnoho černošských holčiček dostalo svou první princeznu tmavé barvy pleti v hrané podobě, na druhou stranu dívky se zrzavými vlasy přišly o možnost vidět svou obdobu na plátně. V disneyovské produkci už je jedinou zrzkou pouze Merida v pixarovském snímku Rebelka (2012).

79
Internetová televize DVTV uveřejnila za půl roku od začátku března do konce srpna 2021 440 videí, z nichž ve 340 byly vedeny rozhovory s muži, a 97 videí, kde šlo o rozhovor s nějakou ženou

Statistiku s veřejnoprávním rozhlasem zveřejnila na své facebookovém profilu Zuzana Pilzová, statistiku u DVTV spočítala Irena Tomančák.

79
Mužští hosté tedy tvoří přes 77 %, ženy přes 22 % (zbývají tři interview, kde byla zpovídána dvojice muž a žena)

Mezi ženami ovšem byly zpovídané i samotné moderátorky televize Daniela Písařovicová a Daniela Drtinová (ta dokonce dvakrát), televizní radní Hana Lipovská a poslankyně Olga Richterová absolvovaly rovněž dva rozhovory na odlišná témata, čili celkově nešlo o 97 individuálních žen, jež by přišly zvenčí.

79
Hospodářské noviny v listopadu 2021 uveřejnily, že v posledních 30 rozhovorech k poslednímu červnu v DVTV (na téma politika) bylo 23 hostů mužů

https://archiv.hn.cz/c7-67001360-13tg56-37940389f6df599 (Proč se k veřejným tématům vyjadřují převážně postarší muži? A proč je to problém editorů a redakcí? 19. 11. 2021, Nicole Štýbnarová)

80
To, jak média přehlížejí ženy jako seriózní mluvčí, je jen další střípek do celkové mozaiky toho, v čem žijeme

V této situaci vystoupil v únoru 2022 v Českém rozhlase Plus biolog a jeden z mnoha přežilých mediálních mudrců Stanislav Komárek a prohlásil: „Nebylo by také dobře, kdyby byla média vedená a produkovaná výhradně ženami? Aby tam byla, abych tak řekl, čistokrevná platforma? (…) Líbil by se mi model typu, že by ženy měly více samosprávy mezi sebou. Měly by své firmy, své televizní stanice, své rozhlasové stanice, šla by na to půlka peněz. (…) Moderní to není, ale bylo by to jakýmsi způsobem efektivní a dobře by to řešilo současnou kvadraturu kruhu, kde se operuje střídavě s tím, že pohlaví jsou stejná, a střídavě s tím, že jsou pohlaví různá. Takovou stejnost šancí, tak tu bych velmi uvítal. (…) Doma by pak bylo o čem mluvit, protože by něco jiného vysílaly televize a rádia pro muže a něco jiného pro ženy.“ – Nebylo by to dobře, nikomu dalšímu soudnému se to nelíbí a nic to neřeší, navíc ona údajná kvadratura kruhu ani neexistuje jinde než v hlavě Stanislava Komárka. Problém je přesně opačný – mužské a ženské světy se málo prolínají. Mainstreamová média se naoko tváří, že jsou pro všechny, ale jsou primárně o mužích a pro muže. Navrhovaná segregace by narušila možnost prosazovat společné cíle mužů i žen. Návrh mediálního oddělení obsahů pro muže a pro ženy navíc pomíjí, že jedna strana je na tom ekonomicky a mocensky výrazně lépe, čili by druhou segregovanou část obyvatelstva mohla ignorovat ještě víc. Opravdu tu nejde o to, aby byla doma témata k hovoru – co je to vůbec za maloměšťácké kritérium? (Navíc v době, kdy lidé žijí v rekordních počtech osamoceně v jednočlenných domácnostech.) Jde o to, aby se ve veřejném prostoru vedl dialog a činily nutné změny, zlepšující životní podmínky většiny. https://plus.rozhlas.cz/filozof-komarek-zeny-mohly-mit-vlastni-televize-a-radia-resilo-kvadraturu-kruhu-8682795 (16. 2. 2022)

80
Oblíbenou výmluvou bývá „prostě to tak vyšlo“, což je jen převlečený výrok „nijak zvlášť jsme se o vyváženost nesnažili a je nám to celkem jedno“

To, že jde o pouhé výmluvy, dokládá tento článek, kde se Česká televize vymlouvala, že nebylo možné sehnat do debaty k prezidentským volbám dvě expertky proti dvěma expertům, a nakonec „museli“ přijít čtyři muži. Deník Refresher oslovil přes zmiňovanou databázi expertek 50 kompetentních žen. Učinili tak v sedm večer a ještě ten den dostali 37 kladných odpovědí. https://refresher.cz/129254-Mila-CT-oslovili-jsme-za-Tebe-expertky-do-volebniho-vysilani-Prislo-by-jich-37 (Adéla Ježková, 18. 1. 2023)

81
Novinářky přitom tvoří v českých médiích kolem 45 % osazenstva redakcí, a čtenářek, divaček a posluchaček médií je zhruba 40 %

Čísla z daného odstavce stále pocházejí ze zdroje citovaného v poznámce 12

81
Na vině je i maskulinní atmosféra v redakcích založená na ostrých loktech a obecně vylučování žen z kolektivu, znevažování jejich schopností a nevycházení vstříc novinářkám starajícím se o děti

https://open.spotify.com/episode/5sIR2yf8pJbQ1a6rsSjp6I (14. 4. 2023) – Diskuse s Terezou Engelovou, zahraniční zpravodajkou a novinářkou z investigativního webu Hlidacipes.org, Lucií Stuchlíkovou, editorkou a šéfkou politické sekce na Seznam Zprávách, a Ivanou Chvátalovou, sportovní redaktorkou, editorkou a moderátorkou z České televize. Diskusi moderuje Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

81
Obdobná je i situace v Českém rozhlase, kde v devítičlenném vedení najdeme také pouze jednu ženu

Český rozhlas by mohl přijít s obhajobou, že tři ze šesti celoplošných stanic v roce 2022 řídily šéfredaktorky, čili je naplněný poměr 1:1. Nelze to nijak rozporovat, zároveň bychom to u média veřejné služby měli považovat spíše za standard.

82
Pak se divíme, proč je společnost tak málo kultivovaná, tolerantní a solidární…

Opět tu není řečeno, že ženy a „ženská témata“ jsou esenciálně lepší a mají na společnost pozitivnější vliv. Spíše jde o problém monotematičnosti a stereotypu, jistého typu zpravodajství a mediální reality, která vzbuzuje v lidech více agrese a úzkosti a obecně se málo vytváří prostředí k dialogu.

82
Jako v případě povinně předepsaných sportovních úborů plážových volejbalistek na olympiádě nebo minisukní a výstřihů grid girls u Formule 1

ttps://www.idnes.cz/sport/motorsport/grid-girls-formule-1konec.A180131_175401_motorsport_ten Zpráva z 31. ledna 2018, že grid girls ve Formuli 1 končí, vyvolala bouřlivý odpor mužských fanoušků. Po šesti letech nejspíš grid girls nikomu doopravdy nechybí a stal se z nich stejný přežitek jako reverzní striptýzová relace Počasíčko na NOVĚ, kde se nahé ženy a nazí muži postupně oblékali podle toho, jaký mělo být druhý den počasí. (Prakticky stejnou dobu jako grid girls tady s námi je zákaz kouření v restauracích a na zastávkách MHD, a opět to prakticky nikomu nevadí. Nářek mužů středního a vyššího věku na internetu v té době ale věštil kulturní apokalypsu.)

82
Ve školách jsou přitom dívky často povinné se co nejvíc zahalovat, ve sportu mají ženy povinnost se co nejvíc odhalovat

Cituji zde Faridu D. – https://www.instagram.com/p/CuZqN6MyKIH/

84
Během minulého a začátku tohoto století byl poměr 90 % žen a 10 % mužů, výzkumy od roku 2013 naznačují, že mužů v této oblasti přibývá a tvoří nyní asi čtvrtinu

https://www.cmaj.ca/content/185/3/E151.full Gender perceptions on eating disorders slow to change (únor 2013)

85
Jedná se o druhou nejsmrtelnější mentální chorobu po závislosti na opioidech, která končí obvykle předávkováním

https://www.drugabuse.gov/drug-topics/trends-statistics/overdose-death-rates Předávkování opioidy (často legálně předepsanými léky) se v USA zvýšilo od roku 2010 z 21 099 úmrtí na 47 600 úmrtí v roce 2017 a od té doby se drží zhruba na této úrovni.

85
V Česku tak kvalitně provedené výzkumy nemáme, nicméně i u nás se jedná o epidemii

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2144616-facebook-a-dalsi-socialni-site-zhorsuji-epidemii-anorexie (7. 6. 2017) Rozhovor s lékařkou centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, profesorkou Hanou Papežovou. Dále: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/poruchy-prijmu-potravy-2020-dospivajici-epidemie-koronavirus_2107221047_ako (22. 6. 2021)

88
Přestože jde o momenty zachycené většinou ve chvíli, kdy se dotyčné ženy vědomě nedívaly do objektivů

Velmi zvláštní výjimku tvoří modelky předvádějící vysokou módu. U nich často převládají neutrální, nadřazené nebo až pohrdlivé výrazy v tváři. Fotografie s těmito výrazy ale nevycházejí běžně na předních stranách časopisů a odměřenost těchto žen bývá často hodnocena mužským publikem negativně.

90
Navíc u mužských profesorů je za vřelé pokládáno již to chování, jež je u žen vyhodnocováno jako slabá nebo chybějící vřelost

Lilian McNell, Adam Driscoll, Andrea Hut: (2015) Whats in a Name: Exposing Gender Bias in Student Ratings of Teaching. Innovative Higher Eduacation, 40:4. 291-303.

90
Sebevnímání a sebehodnocení přitom závisí na společenském postavení, protože v různých vrstvách jsou kladeny různé nároky

Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů. Karolinum 2000 (La Domination masculine, 1998).

91
Tímto způsobem proměňuje žena sebe samu v předmět, a to především v předmět vidění: v podívanou

John Berger: Způsoby vidění. Labyrint 2016. (Ways of Seeing, 1972).

91
Velmi slavná je rovněž kniha Naomi Wolf Mýtus krásy

Naomi Wolf: The Beauty Myth: How Images of Beauty Are Used Against Women (1990, slovensky 2000).

92
Jak popisuje podcast Českého rozhlasu z roku 2022 s příznačným názvem Krása

https://wave.rozhlas.cz/krasa-8854458 Autorkou 30 rozhovorů je novinářka Linda Bartošová, která byla sama v roce 2012 finalistkou soutěže Česká Miss a následně českou zástupkyní na Miss World. Její pokus reflektovat fenomén krásy i některé negativní zkušenosti vedl pochopitelně k další vlně kyberšikany a veřejného výsměchu: „Někdo si chce stěžovat, že je krásný?“

95
Jak píše novinářka Silvie Lauder ve svém sloupku v Respektu

Silvie Lauder: Síla červené rtěnky. Respekt, 10. ledna, č. 2/2022. Lauder zmiňuje i tento specifický případ: „Proto dává smysl, že červená rtěnka pomáhá ve vězení jedné mimořádně odvážné ženě. Maryja Kalesnikava ji dostala za vůdčí úlohu v protestech proti zmanipulovaným prezidentským volbám v Bělorusku.“

97
V současné společnosti nám obecně chybí hodnota „tělesné neutrality“, tedy přijímání různých typů těl bez neustálých výhrad, jak mají vypadat ostatní lidé

Tělesná pozitivita nicméně může mít i problematické stránky, jak ukazuje toto twitterové vlákno: https://twitter.com/druhasmenamag/status/1600461664104521729 (7. 12. 2022)

100
Měli posoudit, zda přerušení pomohlo rozhovoru dále rozvíjet téma, nebo zda šlo o hrubé, nekonstruktivní nebo dokonce agresivní přerušení

Pro představu, jak zněly ukázky: https://youtu.be/sr2gkBzgCOM (Was that an interruption? Listen to audio used in new Stanford linguistics research)

102
Solnit na téma vysvětlování, přerušování a umlčování žen napsala i knížku osmi krátkých esejů Men Explain Things to Me (Muži mi to vysvětlí, 2014)

Vyšlo ve slovenštině jako Muži mi to vysvětlia. Inaque 2018. Překlad Aňa Ostrihoňová.

104
Nicméně u žen se vyskytuje častěji

Studie má název: The Imposter Phenomenon in High Achieving Women: Dynamics and Therapeutic Intervention (Imposter syndrom a vysoce kvalifikované ženy), dostupná na adrese https://www.paulineroseclance.com/pdf/ip_high_achieving_women.pdf; česky viz třeba článek Kláry Zajíčkové https://www.respekt.cz/tydenik/2021/35/pockej-az-na-to-prijdou (29. 8. 2021); Existuje zhruba pět typů tohoto syndromu https://alvcoaching.com/blog/imposter-syndrome/

104
Jeho kořeny lze najít již ve školství. Socioložka Lucie Jarkovská, jež o rozdílném vzdělávání chlapců a dívek napsala knihu Gender před tabulí (s narážkou na slavný film z 50. let Džungle před tabulí), to vysvětluje takto

Lucie Jarkovská. Gender před tabulí. Sociologické nakladatelství 2013.

106
Přesto platí, že mladí muži s nízkým vzděláním tvoří významnou část nezaměstnaných a lepí se na ně další sociálně problémové situace

Lucie Jarkovská tu pracuje s různorodými texty socioložky Ivy Šmídové z roku 2008 a sociologa Milana Tučka z roku 2000.

107
Tento systém zástěn zároveň eliminoval i rasové předsudky

Claudia Goldin, Cecilia Rouse: Orchestrating Impartiality. The Impact of „Blind“ Audition on Female Musicians. American Economic Review 90, č. 4 (2000). s. 715-741.

108
U žen je také v různých zemích dvakrát až třikrát větší pravděpodobnost, že se setkají s kyberšikanou, než se to děje mužům

https://partner.sciencenorway.no/forskningno-gender-harassment/young-women-twice-as-exposed-to-cyber-bullying-as-men/1418553 (29. 5. 2015) Výzkum se týkal norských novinářů a novinářek mezi 25 a 35 lety. Výsledek je šokující i proto, že Norsko jinak patří k zemím s největší genderovou rovností. Zpráva z roku 2019 zkoumající situaci v 15 zemích OECD přináší komplexnější náhled. Česko je na tom samozřejmě hůř než Norsko. https://www.oecd.org/gender/data/girls-are-more-exposed-than-boys-to-cyberbullying.htm. Nejhorší je ze sledovaných zemí situace v USA: https://www.globaltimes.cn/content/1166555.shtml

110
A jsou vystaveny nutnosti udržovat svůj vzhled mnohem více a za mnohem více peněz než muži

Oblíbená šovinistická námitka, že muži platí ženám plastické operace či drahé kabelky, nemá vůbec univerzální platnost. Jednak, většina mužů nemá absolutně ponětí, kolik stojí kosmetika, ženské oblečení a doplňky na běžné měsíční bázi, jednak je mnoho žen single a vydělávají si na to úplně samy. Hezky se o mýtu rozhazovačných žen píše v tomto eseji: https://www.nytimes.com/2019/10/04/us/myth-frivolous-female-spender.html

111
Nejmenší uznání si nezaslouží druh vojenského „kavalírství“, kdy ženy léta teskní za mrtvými a musejí se starat o všechny invalidy, porodit nové syny a hledat si nové partnery mezi psychicky narušenými muži s válečným posttraumatickým syndromem, případně být na všechno úplně samy

V poslední době tento proces líčilo drama režisérky Jasmily Žbanić Quo vadis, Aida? (2020) o válce v bývalé Jugoslávii.

111
Podle vyjádření různých pseudokonzervativců prý válka na Ukrajině v roce 2022 ukázala, že „muži jsou muži a ženy jsou ženy“, jelikož muži bojují a chrání, ženy prchají a starají se o děti

V Česku na konci března 2022 pozvala Aliance pro rodinu a CEVRO institut amerického sociologa Marka Regneruse, který v anotace své přednášky tvrdí: „Ve válce na Ukrajině jsme svědky uznávání rozdílů mezi muži a ženami, matkami a otci, a to navzdory všudypřítomnému úsilí o genderovou rovnost“. Hloupost tohoto souvětí ve světle výše uvedených faktů nevyžaduje další komentář. Regnerus už dříve proslul nekvalitně dělanými výzkumy: https://www.jsmefer.cz/regnerusova_studie či https://www.washingtonpost.com/news/volokh-conspiracy/wp/2015/05/10/new-criticism-of-regnerus-study-on-parenting-study/.

112
Momentálně jich je v ukrajinské armádě 15 %, protože jsou prostě potřeba

https://www.reuters.com/world/europe/ukraines-unicorn-lgbtq-soldiers-head-war-2022-05-31/ Stejně tak ukrajinská armáda začala přijímat do svých řad transgender a nebinární lidi, přidělila jim na uniformu výšivku jednorožce a striktně zakázala jejich šikanu. Tato inkluzivita má především praktické důvody, ale ve výsledku i symbolický význam uznání těchto menšin. Tvrzení, že LGBTQ lidé jsou ve válce kvůli své „zženštilosti“ k ničemu, se ukazuje jako zoufalý blábol lidí, co ve skutečné válce nejsou a nedokážou překonat vlastní stereotypní myšlení.

113
Dopadnete jako bývalý prezident Miloš Zeman a jeho mluvčí Jiří Ovčáček s údajným Peroutkovým článkem Hitler je gentleman

Pro čtenáře a čtenářky, kteří budou číst knihu později než v roce 2023 a již si nebudou moci vzpomenout, kdo to Jiří Ovčáček byl či je, malé shrnutí kauzy: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_Hitler_je_gentleman

113
V dnešní době opravdu platí, že „ženy potřebují muže asi tak jako ryba bicykl“, což je heslo, které razila už na přelomu 60. a 70. let minulého století všestranně nadaná australská spisovatelka, filmařka a politička Irina Dunn

Nesprávně, jak to opakovaně dělá třeba Benjamin Kuras ve svých „knihách“, je autorství tohoto výroku připisováno Glorii Steinem, šéfredaktorce časopisu Ms., která slogan zpopularizovala na základě rozhovoru, který s Dunn vedla.

114
Jako by jejich nevyřčeným účelem byla hlavně izolace od sebe navzájem a vyhýbání se společně trávenému času, kdy by bylo nutné projevovat hlubší lidské kvality

Buranské „knihy“ Josefa Hausmanna (Základy mužského šovinismus, Mužský šovinismus pro pokročilé) mluví o této izolaci mužů a žen jako o nepřekročitelné danosti, jen však ukazují autorovu omezenost v náhledu na svět. Podle Hausmanna se mužské a ženské světy v zásadě neprolínají kromě provozování sexu, a proto ani nemá smysl pěstovat jakékoli hlubší vztahy nebo dokonce vést konverzaci poté, co sex proběhl. Ze všeho nejvíc to vypovídá o autorově patologické povaze a zoufalé situaci žen, které s ním někdy omylem měly neplacený sex.

11. Patriarchální soulož v misionářské pozici a matriarchální poloha na koníčka

11. Patriarchální soulož v misionářské pozici a matriarchální poloha na koníčka
118
Problém opravdu není v dobrovolné submisivitě přinášející slast a trvající pár minut

Přesně naopak, lze uvést minimálně tři autorky, které popisují sexualitu ve značné komplexnosti: psychoanalytička Jessica Benjamin vydala knihu Pouta lásky. Psychoanalýza, feminismus a problém dominance (orig. 1988, česky 2016), Anita Phillips zase knihu Obrana masochismu (orig. 1998, česky 2016), a výraznou kritičkou původní feministické upjatosti (typické pro některé texty „druhé vlny“) je Camille Paglia v řadě svých esejí; v češtině vyšel jejich soubor Svobodné ženy, svobodní muži. Eseje o pohlaví, genderu a feminismu (orig. 2017, česky 2019), jinak její nejslavnější knihou je asi Sexual Personae: Art and Decadence from Nefertiti to Emily Dickinson (1990, 712 s.). Více k tomu ale v kapitole 19 věnované pornografii.

121
Přitom mýtus „starých matek po třicítce“ byl už dávno vyvrácen; demograficky i medicínsky

https://www.nbcnews.com/think/opinion/fertility-rates-are-dropping-except-among-older-women-being-40-ncna1230911 (13. 6. 2020) či https://www.nytimes.com/interactive/2018/08/04/upshot/up-birth-age-gap.html (4. 8. 2018). Přestože má šance na otěhotnění s rostoucím věkem klesat, nejvíce stoupající věkovou skupinou matek jsou nyní ženy po čtyřicítce. Do hry se mnohem více dostává „biologický věk“, čili celková kondice a vitalita než samotný nominální věk. Obecně ale nelze tvrdit, že jsou ženy po třicítce na mateřství „staré“. I lékařská komunita neustále posouvá onen údajně ideální biologický věk dopředu.

122
Máme sklony zapomínat, že postavení žen bylo v minulosti podřadné na základě mnoha zákonů

V celé podkapitole vycházím z knihy Why Women are Poorer than Men (2021), kde ekonomická novinářka Annabelle Williams všechny údaje pečlivě zdrojuje a uvádí mnohem víc konkrétních příkladů.

122
Znásilnění cizí manželky ve středověku bylo pouze „poškozováním majetku cizího muže“, nikoli primárně psychickou újmou dané ženy

O tomto vypráví třeba film Ridleyho Scotta Poslední souboj (2021), odehrávající se podle skutečného případu ve Francii 14. století; scénář k dílu napsali Nicole Holofcener, Ben Affleck a Matt Damon.

122
Přípona ženských jmen -ová ostatně vzniklo z -ova a přiřazovalo ženu k otci nebo manželovi, protože žena neměla žádná práva

Za různé postřehy děkuji sociolingvistce Janě Valdrové. (https://www.valdrova.cz/)

123
Jestli žena je, nebo není panna

Podáno zábavnou videoformou zde: https://www.youtube.com/watch?v=1ikXim4wevc (7. 12. 2015), v serióznějším videoformátu https://www.youtube.com/watch?v=fBQnQTkhsq4 (18. 5. 2017), i česky v textové podobě: https://a2larm.cz/2019/09/mytus-o-panenske-blane/ (Johanna Nejedlová, 25. 9. 2019), a https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/myty-o-panenstvi-zkouska-panenstvi-co-je-hymen.A180308_151811_vztahy-sex_haa (9. 3. 2018). Vrcholem komičnosti je, pokud věřící dívky a mladé ženy údajně „nemají sex před manželstvím“, což znamená, že nemají vaginální styk, ale běžně uspokojují své partnery rukou, ústy nebo svolí ke styku do konečníku. Jen aby se neporušila „panenská blána“, kterou vůbec nemusí mít, dávno už ji můžou mít protrženou díky jiným aktivitám nebo se nikdy ani při vaginálním styku neporuší.

123
Jednou z mála zemí, kde je to naopak, je Čína, kde na 8 mužských sebevražd připadá 10 ženských

Statistiky Světové zdravotnické organizace – https://apps.who.int/gho/data/node.main.MHSUICIDEASDR. Situace v Číně je ovlivněna dostupností psychologické péče a ženy jako méně majetné k ní mají horší přístup než na Západě.

124
Žádný systém není ideální

V současnosti vidíme trend, že muži na demokratickém Západě, kteří se nedovedou smířit s emancipací žen, hledají mnohem „tradičnější“ a poddajnější ženy na Východě, ať už se jedná o Ukrajinky či Rusky, nebo Thajky, Vietnamky a Filipínky. Tím, že si tyto ženy berou za manželky, získávají najednou poslušné hospodyňky i sexuální otrokyně v jednom. V očích těchto mužů tedy jakýsi lepší kulturní systém existuje. Pro ženy na Západě už ovšem není cesty zpět.

125
Už dávno nežijeme v krutém světě otcovského teroru, jak ho prezentuje třeba film Michaela Hanekeho Bílá stuha o životě na počátku 20. století

https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/recenze-prisnost-musi-bejt-di-psychoteror-bila-stuha/r~i:article:657835/ (13. 1. 2010) „Hanekeho estetický formalismus je plně v souladu s morálním formalismem postav – především oněch autoritativních otcovských figur. Je jich tu několik a každá z nich je svého druhu unikátním exemplářem despoty a domácího tyrana, podle jehož pískání, podmračených pohledů, úmorného kázání a občasného cholerického řvaní tancují manželky, posluhovačky i děti – které tu jsou poníženy na úroveň zvířat, jež je potřeba neustále trestat, aby věděly, kde mají místo. (…) Jakmile se objeví kazatelé, kteří vyžadují absolutní autoritu a chtějí v sobě vidět propojené zosobnění moci boha, státu i rodiny, vede to nakonec ve slepé následování neosobních příkazů, jež ničí jakékoli lidské štěstí, svobodu a cit. Každý z několika otcovských despotů si vynucuje různé mocenské nároky a každý nakonec selže, ale není schopný si to přiznat. Jde v přeneseném i doslovném významu o přehlídku stárnoucích impotentů, kteří sex z různých důvodů nahradili mocí, dozíráním, šikanováním, případně i bitím.“

127
Ženy budou diktátorsky vládnout mužům jako v české filmové alegorii Postel (1998) nebo muži dokonce zmizí jako v polské sci-fi Sexmise z roku 1983, kde se lidstvo složené pouze z žen rozmnožuje ve zkumavkách

V 70. a 80. letech byla kultura nasycena podobným strachem, jenž si ani jako strach nepřipouštěla a snažila se ho podávat coby alegorické satiry – Felliniho film Město žen (1980) nebo romány Muži pod ochranou (1974) od Roberta Merleho či Země žen (1987) od Vladimíra Párala. Ovšem i tato díla jsou podstatně sofistikovanější, sebekritičtější a uznalejší než současné paranoidní fóbie; u Párala jde třeba vyloženě o snahu založit svět na neválčení a nenásilí. S postupující ženskou emancipací se v Česku opět začínají rodit podobné novely a romány popisující matriarchální totalitu, tentokrát ale již lehce překvapivě psané ženami: Stručné dějiny hnutí (2018) od Petry Hůlové, Zlo je rodu mužského (2019) od Evy Grestenbergerové a Rozkošný zákon (2020) Věry Noskové.

127
Samozřejmě, antropologická literatura nabízí rozsáhlá zkoumání, zda matriarchát někdy někde skutečně existoval

https://en.wikipedia.org/wiki/Matriarchy Heslo bez 346 bibliografických odkazů čítá cca 75 000 znaků.

128
Zvláště feminismus druhé vlny chtěl tyto případy nalézat a dávat je za vzory

Matriarchální formy kultury ostatně existují dodnes, například u kmene Torajů na indonéském ostrově Celebes nebo v kmeni Bontuků v Luzonu na Filipínách, jak uvádí někdejší předsedkyně patentového soudu v Německu Marianne Grabrucker v knize Typické dievča? (nakl. Aspekt, originál 1985, slovensky 2006).

128
Postavení žen uvnitř tohoto společenství bylo rovnoprávné

Nejde zdaleka jen o politickou záležitost, ale i o vyjasnění pojmů „matriarchální“, „matrilineární“, „matrifokalistická“, „matrilokální“, „gynocentrická“ a „gynokratická“.

128
Nizozemský historik Rudger Bregman ve své knize Lidstvo: Dějiny naděje (orig. 2019, česky 2022) píše rovněž o tom, že na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodne až příliš mnoho lidí

Využívám tu popis z oficiální anotace knihy na stránce vydavatele Argo.

130
Protipotratová hnutí jsou vždy protiženská

V mezititulku ponechávám častěji používaný termín „protipotratová“. V zásadě ale rozlišuji potrat jako samovolný tělní proces vypuzení plodu a interrupci jako umělé přerušení těhotenství. Mnohdy v běžném jazyce přetrvávají termíny jako „potratová pilulka“ nebo „potratové kliniky“, já se ale snažím dodržovat termíny co nejpřesněji. I z řady zdrojů, které uvádím, je zjevné, že novinové titulky stále používají výraz „potrat“. Potratů přitom každá sexuálně aktivní žena za život prodělá řadu, mnohdy aniž by o tom věděla. Proto jsou také mnohé katolické představy, jak se ženy v nebi setkávají se svými potracenými dětmi, tedy různými deformovanými zárodky bez projevu vědomí, dost strašidelně komické až surrealistické.

130
Stačí pozorovat zpřísňující se antiinterrupční zákony v Polsku nebo v USA, které automaticky zhoršují životní podmínky významněji ženám než mužům

https://www.healthline.com/health-news/most-people-dont-know-theyre-pregnant-at-6-weeks-what-that-means-for-texas-abortion-law (2. 9. 2021) a https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3212602-polsky-ustavni-soud-vyrazne-pritvrdil-zakaz-potratu. (22. 10. 2020) Detailní popis otřesné situace v Polsku zde: https://www.heroine.cz/komentare/4053-zakaz-potratu-v-polsku-zeny-jsou-vydesene-jsme-v-pasti-rika-reditelka-organizace-pomahajici-zenam (6. 2. 2021) a https://www.heroine.cz/ze-zahranici/6486-uz-ani-jedna-smrt-mlade-zeny-v-dusledku-polskeho-potratoveho-zakona-vyvolala-dalsi-vlnu-protestu (11. 11. 2021), https://www.heroine.cz/zena-a-svet/6039-misto-detskeho-psychologa-exorcista-s-polskou-aktivistkou-o-zivote-v-zemi-kde-lidska-prava-drti-vliv-cirkve (1. 10. 2021) a https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-tehotna-polka-nechtela-zemrit-na-otravu-krve-uzila-proto-potratovou-tabletku-policie-ji-to-spocitala-40438818 (26. 7. 2023)

130
Vystupují i proti pomoci nezletilým dívkám, které byly znásilněny, a s falešným úsměvem na tváří jim ničí celý život

V Ohiu nedovolili interrupci desetileté dívce, která otěhotněla po znásilnění. Zákrok nakonec podstoupila v sousední Indianě. V Indianě však vstoupil v platnost úplný zákaz interrupcí, který nepovoluje ani výjimku v případě znásilnění. (Přičemž výjimka je stejně víceméně k ničemu, když si uvědomíme, jak dlouho trvá vyšetření a odsouzení, pokud oběti vůbec někdo uvěří.) Lékařka, které dívce z Ohia pomohla, čelila šikaně a pokusům profesně ji zničit. https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-desetileta-divka-po-znasilneni-otehotnela-potrat-ji-urady-zatrhly-40401966 (3. 7. 2022), https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-soud-na-floride-zakazal-16lete-divce-interrupci-protoze-je-na-to-jeste-mala-takze-musi-porodit-40405941 (16. 8. 2022), https://twitter.com/JessicaValenti/status/1644429135874256941 https://www.nola.com/news/healthcare_hospitals/article_d08b59fe-1e39-11ed-a669-a3570eeed885.html (17. 8. 2022), https://www.nytimes.com/2022/08/19/us/politics/louisiana-abortion-law.html?smtyp=cur&smid=tw-nytimes (19. 8. 2022)

130
Ročně takto na celém světě zbytečně umírají desítky tisíc žen

Čísla byla v roce 1999 odhadnuta na 78 tisíc ročně (https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12294838/). The British Medical Bulletin v roce 2003 odhadl množství 70 tisíc žen, jež ročně zemřou při nebezpečných interrupcích (https://academic.oup.com/bmb/article/67/1/99/330367). WHO mluví o tom, že zhruba 45 % všech interrupcí je nebezpečných, ve své zprávě z roku 2016 odhaduje počet kolem 23 tisíc žen, které ročně zemřou na následky ilegálních interrupcí, což zároveň vypovídá i něco o zlepšující se zdravotní péči v chudých zemích. (https://www.guttmacher.org/fact-sheet/induced-abortion-worldwide) Dalších 2,7 milionu žen má ale velmi vážné zdravotní následky. Rozsáhlé heslo k tomu zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Unsafe_abortion

130
Všichni bohatí senátoři, poslanci a mecenáši konzervativních politických stran mají vždy dostatek finančních prostředků a pokaždé dokážou najít pokoutný způsob, jak se dostanou k interrupcím jejich milenky, manželky a dcery, je-li to potřeba

Seznamy konzervativních pokrytců, jejichž pokoutné aktivity se provalily, vydaly třeba v roce 2017 The New York Times, a stále se rozšiřují https://www.nytimes.com/2017/10/06/opinion/sunday/conservative-men-abortion-hypocrisy.html (6. 10. 2017). Jedna z nejlegračnějších kauz propukla u republikánského kandidáta do senátu. Bývalý hráč amerického fotbalu Herschel Walker chtěl zakázat všechny interrupce včetně případu znásilnění, incestu a ohrožení života matky. Jeho expřítelkyně však vystoupila s důkazy, že jí uhradil interrupci. https://denikn.cz/978563/v-kampani-do-kongresu-bojuje-proti-potratum-ted-byvala-pritelkyne-rekla-ze-ji-zaplatil-interrupci/ (4. 10. 2022).

131
Kdyby těmto lidem někdy šlo o vyřešení problému s chudobou, budou investovat energii a peníze přesně naopak, tj. do komplexně pojaté sexuální výchovy, finančně dostupných těhotenských testů a antikoncepce zdarma

Tento postoj přebírám od Lindy West, z jejího vystoupení v pořadu Daily Show Trevora Noaha a z knihy Shout Your Abortion (2018). https://www.youtube.com/watch?v=GP79UoP4WY8

131
Současné snahy o omezování přístupu k interrupcím lze chápat jako předsmrtný záškub patriarchální instituce, která ví, že pozbývá společenskou důležitost

https://wikijii.com/wiki/History_of_Christian_thought_on_abortion či https://legacy.blisty.cz/art/17540.html (1. 4. 2004) nebo https://denikreferendum.cz/clanek/33979-stary-zakon-rozlisuje-zivot-s-mnohem-vetsim-detailem-nezli-dominik-duka (7. 5. 2022) Nechci říct, že nutně ubývá věřících, nebo že věřící jsou jakýmisi občany druhé kategorie. Jen vliv církví na život věřících i nevěřících slábne. Jinak je tomu v Africe či Asii. Nicméně, například u polských katolíků se zjišťuje, že většina z nich vůbec nevěří základním dogmatům víry a katolictví je pro ně čistě formální záležitost; cosi, u čeho vědí, že by se tak měli vykazovat, ale prakticky tomu nevěří a nechovají se podle toho. (https://www.voxpot.cz/cirkev-v-polsku-po-skandalech-ztraci-sve-ovecky-krize-vsak-muze-byt-sanci-pro-jeji-obrodu/ (27. 2. 2 2023)

132
Chcete-li ještě jiný, náročnější myšlenkový experiment, zda lze interrupci považovat za legitimní etickou volbu, můžete se zamyslet nad paradoxem geniálního houslisty

Text dostupný zde: https://spot.colorado.edu/~heathwoo/Phil160,Fall02/thomson.htm). Později jej do 368stránkové knihy A Defense of Abortion rozšířil cambridgeský filosof David Boonin v roce 2002.

132
Tento argument v podobě 11stránkového eseje přednesla poprvé v roce 1971 etická filosofka Judith Jarvis Thompson

Paradox geniálního houslisty je druhem tzv. trolley problem, neboli tramvajového dilematu. Představuje situaci, kdy zatažením za výhybku na kolejích vždy rozjetým tramvajovým vozem zabijete nějaké lidi, musíte se tedy dopředu rozhodnout, čí život je hodnotnější. Problém má mnoho verzí a řešení, přičemž neexistují správné odpovědi, pouze různé osobní příklony k jistému řešení. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Tramvajové_dilema či https://simple.wikipedia.org/wiki/Trolley_problem

133
Ale jsem si vědom, že existuje řada subtilnějších metafyzických argumentů a že tajemství vzniku života nerozumí nikdo z nás

Shrnutí najdete např zde http://bioetika.cz/clanky/2003-4-prace.pdf Většina debat o interrupcích však není subtilní a útočí se při nich na emoce. Ze strany antiinterrupčních hnutí se mluví o „kultuře smrti“, „genocidě dětí“ a ukazují se záběry na zkrvavené plody. Ty přitom ve skutečnosti vypadají jinak: https://zena.aktualne.cz/zadna-zkrvavena-embrya-fotky-zachycuji-potracene-plody-v-ran/r~d4f68326537a11ed8980ac1f6b220ee8/ (24. 10. 2022). I slavný film Němý výkřik (1984) je dezinformačním podvrhem (https://www.csfd.cz/film/272153-the-silent-scream/recenze/). V roce 1985 prohlásil odborný panel svolaný na popud Planned Parenthood, předního amerického poskytovatele interrupcí, video za „zaplavené vědeckými, lékařskými a právními nepřesnostmi, zavádějícími prohlášeními a nadsázkou“. https://web.archive.org/web/20120717132514/http://www.plannedparenthood.org/files/PPFA/Facts_Speak_Louder_than_the_Silent_Scream_03-02.pdf
Mimořádná úroveň lhavosti – https://x.com/ClaireAccendit/status/1776210075146649807

133
Stejně tak vždy v dějinách dopadala vynucená plošná sterilizace jen na ženy

https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Nucene-sterilizace-se-tykaly-tisicu-zen-odskodneni-nedosahly (28. 06. 2018). Odhaduje se, že od začátku sedmdesátých let 20. století byly sterilizovány tisíce československých žen převážně romského původu. K nuceným sterilizacím docházelo i ve Spojených státech, Švýcarsku nebo Japonsku. Ve Švédsku bylo v letech 1933–1975 sterilizováno více než 60 000 žen.

133
Znemožnit ženám z rizikových skupin interrupci je iracionální, cílené a plošné poškozování obyvatelstva, vyloženě eugenika naruby

Natrefíme i na sofistické argumenty, že se třeba v Polsku nezvyšuje počet nezletilých matek nebo sebevražd mladistvých, což se porovnává s jinými postsocialistickými zeměmi východního bloku. Tímto má být dokázána neškodlivost omezení interrupcí. Polsko ovšem není zemí s velkými sociálními rozdíly – neexistují zde tak velké skupiny chudých a vyloučených, nejsou tu výrazné etnické menšiny, na něž tato omezení dopadají nejhůře. Funguje tu mnohem větší záchranná sociální síť, i v samotných rodinách, kdy se starší generace méně rozvádějí nebo se při nechtěném těhotenství častěji uzavírají manželství. Situace navíc není nijak přehledná, protože nemáme data o duševní pohodě obyvatelstva – v Polsku se psychické problémy řeší málo, takže o nich ani nevíme. Dětské psychology nahrazují ve školách kněží (věc v 21. století nevídaná a neuvěřitelně zpátečnická), kteří nemají kompetence, ani se jim nikdo moc nesvěřuje. Nejzákladnější argument je tento: vůbec nejde o statistická čísla, jestli určité ukazatele rostou více nebo méně oproti jiným zemím. Jde pouze o to, zda určitá omezení vedou k tomu, že jsou ženy zbytečně stavěny před dilema, jež by předtím řešit nemusely. Pakliže omezení vytvářejí problémy, kdy ženy zbytečně umírají, jsou špatná principiálně. Proto bylo správné heslo na demonstracích v Polsku: „Ani o jednu víc!“ (Ani jednej więcej!)

134
Ale říct jim „nemůžete to udělat vůbec za žádných okolností“, je totalitární extremismus

Nejpřísnější antiinterrupční zákony panovaly ve vymírajícím Rumunsku v 80. letech (viz film Christiana Mungiu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny) a momentálně v KLDR, kde ženy zjevně rodit nechtějí, ale musí. Od roku 1993 tu jsou zakázány interrupce a od roku 2015 i antikoncepce.

134
Ale takhle aspoň vidíme, jak české porodnictví na nastávající rodičky nahlíží – jako na nezletilé dcery, které do své předporodní péče a porodu svého potomka nemají co mluvit

Česká ženská lobby zveřejnila otevřený dopis, ve kterém žádá revizi dokumentu České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a veřejnou omluvu ženám. Své rozhořčení nad tímto přirovnáním zveřejnil také přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, senátor Ondřej Šimetka. https://zena.aktualne.cz/stavime-proti-sobe-zeny-a-lekare-v-cesku-chybi-poporodni-pec/r~e7781c16120411ec8a900cc47ab5f122/ (10. 9. 2021)
a https://www.heroine.cz/zdravi/k-rodickam-se-v-cesku-chovame-jako-k-nemocnym-a-chybi-u-nas-nasledna-pece-rika-porodnik-simetka (13. 8. 2024)

134
„Těhotným matkám zakázal internet, aby ho neotravovaly se svými příšernými nápady“

https://www.extra.cz/radim-uzel-natvrdo-tehotnym-zakazat-internet-perverzite-vice-pohlavi-neustupovat (19. 1. 2021). Pro pořádek ještě zmiňme, že problémy se nevyhýbají ani jiným zemím; Japonsko patří k zemím s nejnižší úrovní genderové rovnosti, viz čísla z článku (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-japonsko-pobouril-letak-s-ponizujicimi-radami-rodickam-234801, 29. 7. 2023) Ještě v roce 2023 zde barevný leták s kreslenými obrázky poskytoval nastávajícím rodičkám například rady, jaké chování muži „nemají rádi“. Řadí se mezi něj „zaneprázdněnost péčí o dítě, nedělání domácích prací nebo bezdůvodná frustrace“. Budoucí rodičky také dostávaly doporučení, aby manželům každý den připravovaly oběd, děkovaly za provedení základních domácích prací včetně umývání nádobí, vyměňování plen nebo držení dítěte, a vždy se usmívaly.

135
Není ale nevyhnutelný a zdá se, že v evropských dějinách patriarchát posílil v neolitu a pak až někdy v 16. století

Více o tom v kapitolách 14 a 16. Doporučuji rovněž knihy antropologů Davida Graebera a Davida Wengrowa Úsvit všeho: Nová historie lidstva (orig. 2021, česky 2024), dále od Silvie Federici: Caliban and the Witch (2004); Kinship and Gender: An Introduction (první vydání 1997, poslední revidované 2018) od Lindy Stone a The Patriarchs: The Origins of Inequality (2023) od Angely Saini. Všechny tyto knihy kritizují zjednodušující narativy evoluční biologie o tom, že „muži jsou agresivní dominantní samci“ a nabízejí věrohodnější a plastičtější vysvětlení. Popisují i různé zlomy v dějinách, kdy bylo rovnostářštější uspořádání společnosti svázáno patriarchálním autoritářstvím.

137
„Muži to mají dnes těžké“

Jedním z nepříliš povedených argumentů na téma údajného mužského znevýhodnění je to, že jsou muži více odsuzováni k odnětí svobody a že za stejné činy dostávají tvrdší tresty, zatímco ženám je trest často zkracován a podmínky v ženských věznicích jsou méně tvrdé. Jednak – problém je v tom, že muži opravdu páchají mnohem více trestné činnosti a automaticky se na ně nahlíží jako na podezřelejší a nebezpečnější, čistě na základě statistické pravděpodobnosti. Dále jsou častěji recidivisty, a proto dostávají i tvrdší tresty. Ženy odsuzované za násilné trestné činy mnohem častěji jednají v sebeobraně (a to nejčastěji proti domácímu/partnerskému násilí ze strany mužů). V Kanadě je takových žen přes 65 % a je pravděpodobné, že jinde budou čísla podobná (https://www.american.edu/cas/news/domestic-violence-and-self-defense-what-happens-when-women-fight-back.cfm). Ženy dostávají podmíněné tresty nebo kratší tresty proto, že se primárně starají o děti a velmi často je chrání před násilím ze strany svého partnera. Tuto logiku nemůžeme nazývat feministickou a nejde o žádný důkaz systémového zvýhodnění žen. Vše se odehrává v rámci patriarchální logiky, kdy je na muže nahlíženo jako na násilnější a nebezpečnější a na ženy jako křehčí a pečovatelky. Toto je ale tradiční vidění světa. Muži jsou ostatně odsuzování k vyšším trestům především mužskými soudci. Mluvit o jakékoli formě „feministického státu“ nebo „gynokracii“ apod. je zavádějící a paranoidní. Feminismus si všímá, že ženy jsou mnohem častěji oběťmi domácího násilí a vražd ze strany partnerů, a vidí v tom systémový problém. Není ale nic feministického na tom požadovat za stejné činy tvrdší tresty pro muže. Tvrdší tresty pro muže jsou jádrem patriarchálního systému. Muži si tento bič na sebe upletli sami, s podporou žen, které jsou „strážkyněmi patriarchátu“.

137
Muži rozpoutali většinu válek v dějinách

Kdykoli někdo uvádí příklad jakýchkoli panovnic či političek, které vedly v dějinách války (https://qz.com/967895/throughout-history-women-rulers-were-more-likely-to-wage-war-than-men), zapomíná na to, že šlo o osamocené ženy obklopené mužskými rádci, aristokraty a vojenskými veliteli. Tyto války navíc vedly proti jiným mužským vůdcům; ty nejbojovnější byly vdané a ovlivňované svými manžely – právě to máme statisticky podchyceno. Vzorky vládců a vládkyň jsou také výrazně odlišně velké. Chování těchto vládkyň bylo nastaveno tak, aby se projevovaly „mužsky“ – v duchu dobývání, upevňování moci a projevování tvrdosti. I ony byly plnou součástí patriarchálního řádu, žádnou deviací či alternativou. Nesmíme nikdy ustrnout v debatě o jednotlivcích, jde o klasické argumentační omyly, tzv. cherry picking a tokenismus. (https://www.e-ir.info/2013/03/28/would-more-female-leadership-lead-to-less-conflict/, 28. 3. 2013) Podstatné je, co z nás dělají určité role. Ženy ale obecně v průzkumech veřejného mínění méně podporují války (v USA to platí od války ve Vietnamu až po Afghánistán a Irák.) Lze uvést i známý paradox: ve feudálním systému bylo pro ženy aristokratického původu snadnější dostat se k moci i na nejvyšší příčky (čistě na základě zákonů o pokrevní linii), než to bylo možné pozorovat po zavedení demokratických voleb, protože ve zdánlivě svobodné volbě hrají větší roli předsudky. Tento fakt ale zároveň není užitečným argumentem pro nic dalšího.

138
Dostalo se mi příležitosti číst na internetu v jedné diskusi tento nadutý příspěvek zjevně ovlivněný rétorikou současného populárního psychologa Jordana Petersona

Nejznámější je asi tento sebedojímavě plačtivý výstup: https://www.youtube.com/shorts/knq-Ld5pk7U

140
Zlatokopek je reálně minimum a jak napsala novinářka Silvie Lauder

Citát jsem zaznamenal prvně na Facebooku a je v přepracované formě k nalezení i v knize V pasti pohlaví (2023).

141
Ostatně panuje i shoda demografických statistiků, že většinu ekonomických a ekologických problémů vyřeší vzdělávání dívek

Základní dvě knihy k tomuto – Hans Rosling, Anna Rönnlund Rosling, Ola Rosling: Faktomluva: Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají (Jan Melville Publishing, 2018). Richard Wilkinson, Kate Pickett: Rovnováha. Proč je rovnost výhodná pro každého (Grimmus, 2013, orig. 2010).

141
To ale vyžaduje globálně zvrátit upřednostňování mužů a chlapců a dorovnat šance žen a dívek

V tuto chvíli začínají v západní společnosti opět převládat hlasy, že znevýhodnění jsou ve vzdělávání chlapci a mladí muži a volá se po pomoci, „aby nezaostávali za dívkami“. (Viz zpětně kapitoly 9 a 10). Tato kniha nemá ambici nabídnout jednoduché řešení. V jiných státech než zemích „bohatého Severu“ a západních liberálních demokraciích, což je většina zemí na světě, jsou jasně znevýhodněny ženy a dívky. V našich podmínkách jde o jiné problémy, které ale nevyřeší genderová segregace nebo větší koncentrace na výsledky chlapců a mladých mužů, jak bývá občas navrhováno. Vyřeší to naopak ještě výrazněji bezpředsudečná výchova a setření dosavadních (často nevědomě činěných) rozdílů v přístupu k chlapcům a dívkám. Téma je každopádně otevřeno podrobné veřejné debatě.

141
V knihách Jordana Petersona o nich není ani řádka, jelikož mu zcela uniká podstata problému

Asi nejzábavnější a nejpřesnější rozbor Petersonových inkonzistencí a slovních triků předvedla filosofická youtuberka ContraPoints v tomto 28minutovém videu: https://www.youtube.com/watch?v=4LqZdkkBDas, případně Magic Skeptic alias Dara McGrath ve 43minutovém videu zde: https://www.youtube.com/watchv=3nmmKoBdORo.
Velice podrobný rozbor rozkladu Petersonovy osobnosti provádí tento esej jeho zklamaných bývalých příznivců: https://unherd.com/newsroom/david-fuller-what-happened-to-jordan-peterson/ (1. 8. 2022) Tato kniha bohužel přichází v době, kdy se z Jordana Petersona stala karikatura, nicméně tato kapitola byla psána dříve a věnuje se pouze jeho starším textům, nikoli vyšinuté poslední éře, kdy se zesměšňuje na platformě Daily Wire a působí jako padouch z bondovek. Mnohé následující poznámky v této kapitole referují o dalších Petersonových tezích, kdy ukazují, že jím užívaný diskurs nemá náležitě pevnou filosofickou oporu a jde spíše o mystický šamanismus než skutečné kritické myšlení.

143
Jak v roce 2009 popisoval sociolog, právník a odborník na srovnávání civilizací, profesor Jaroslav Krejčí

Ženy ve spektru civilizací. K proměnám postavení žen ve vývoji lidské společnosti. (Sociologické nakladatelství, 2009).

144
Nedovoluje se jim, aby mluvily, mají se podřizovat, jak to říká zákon

Ano, v Listu Galatským zase Pavel píše, že „Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jste jedno v Kristu Ježíši“ (3:28). Pavel učil i vzájemnou podřízenost mužů a žen v manželství https://www.christianitytoday.com/ct/2024/may-web-only/paul-taught-mutual-submission-ephesians-wayne-grudem.html (7. 5. 2024) Co ale všechny nezadané ženy, a co vdané ženy mimo sféru manželství – jaká práva a možnosti měly?

144
Na církevní tradici a život běžných věřících to celkově nemá žádný vliv

Jedná se o postavy jako Judit, Dalila nebo Lilith: „Na počátku, dříve než byla stvořena Eva, byla stvořena Lilith, což byla první žena vytvořená s Adamem ve stejný okamžik. Tento první pár si byl roven ve všech směrech, jak si to přál Stvořitel. Problém nastal záhy, neboť Lilith byla velmi schopná, kdežto Adam byl naopak dosti omezený a hádali se tedy neustále, kdo z nich bude ,mít navrch‘. A jelikož se ani jeden z nich nechtěl podřídit, Lilith se tento ráj přestal zdát pravým rájem a roztáhla křídla a uletěla daleko pryč od tohoto falešného ráje. Adam po ní pátral, ale marně“ (https://www.rovne-prilezitosti.cz/clanky/clanek-1.html); citováno dle: Jacqueline Kelen: Ženy z Bible (Brno: Books, 1999). Pro přehled se hodí i kniha Jana Fingerlanda: Hebrejky – Biblické matky, démonky, královny i milenky (Pražské příběhy 2022). Zde se objevuje i postřeh: „Postava Máří Magdaleny by možná měla být čtena v kontextu Starého zákona. Ten se silnými a nezávislými ženami jen hemží, od Sáry až po královnu Ester. Takové postavy v Novém zákoně téměř nenajdeme a evangelia jsou v tomto smyslu spíše součástí řecké, a nikoli hebrejské literatury. Evangelia byla ostatně sepsána řecky pro řeckojazyčné publikum, s jinými představami o ženách, cudnosti i svatosti.“, s. 286.

145
Mohli bychom říci, že dějiny čehokoli jsou dějinami velkých mužů, v angličtině se k tomu dokonce používá i slovní hříčka his-story (jeho příběh), který by měl být postupně doplňován her-story (jejím příběhem)

Nikdy jsem ale nenatrefil na vážně míněnou iniciativu, že by se všechna slova obsahující kořen „he“, „his“, „him“ nebo „man“ měla povinně nahrazovat „she“, „her“ nebo „woman“. Nedává to ani praktický ani lingvistický smysl. Objevují se pouze slovní hříčky, doplňování a vyvažování, ne vymazávání a nahrazování mužů z dějin či jazyka.

145
Filosof a historik Mirek Vodrážka to ve své knize Decivilizace popisuje takto

Mirek Vodrážka. Smích thrácké služky a slzy paní Jaspersové. Feministická skica studniční filosofie. In Decivilizace, s. 173–199. (napsáno 2003, vydáno 2007)

146
Až fenomenolog Emmanuel Levinas přichází ve 20. století s tím, že muž musí radikálně promyslet „zvláštnost vztahu k ženskému“ a „setkávat se s druhým tváří v tvář“ a neredukovat ho jen na dvojníka sebe samého

Emmanuel Levinas: Totalita a nekonečno. orig. 1961, česky 1997. Samotného Levinase ze 40. let ale de Beauvoir kritizuje v úvodní kapitole Druhého pohlaví. Je pravděpodobné, že Levinas její kritiku přijal a svou filosofickou koncepci v pozdější citované knize přepracoval.

146
Podle Levinase nás to zavazuje k etickému jednání s ostatními

Hodí se uvést i příklad českého filosofa Milana Machovce, jenž v roce 1983, za hluboké totality, napsal ve své knize Filosofie tváří v tvář zániku: „Muž, po dlouhá tisíciletí v prvotní společnosti vykonávající spíše úkony druhotné, ochránce rodu na okraji biotopu, z používání zbraní vytvořil nejen princip techniky a politiky jako své kompetentní sféry (to by samo o sobě nevadilo), ale prohlásil scestně tento původně očividně pomocný svět ,za pravý‘, nadřazený, jedině plnohodnotně lidský, zatímco prapůvodní centrum – svět ženy a rodiny prohlásil za cosi druhotného a méněcenného. Žena se stala ,pouhou‘ udržovatelkou rodu, pouhou ,pomocnicí podobnou člověku‘- již tím byl znehodnocen i pojem lidského rodu samého a byla navozena cesta, jejíž tragické důsledky dozrály až dnes. ,Mužská civilizace‘- již proto, že stála na této generální lži a podvodu, na záměně prostředku a cíle – nikdy nemohla utvořit opravdu účinně fungující všelidskou morálku a provždy se zmítala mezi tou či onou jednostranností a sebeklamem mužů subjektivně nejpoctivějších.“

147
Alespoň takto se k tomu staví moderní teorie diskursu, tedy toho, o čem se vůbec lze bavit

Současná teorie diskursu vycházející zejména z díla filosofa a historika Michela Foucaulta. Podstatné jsou přitom jeho knihy Slova a věci (orig. 1966), Myšlení vnějšku (1966), Archeologie vědění (1969) a Diskurs, autor, genealogie (1969). Všechny vyšly i v češtině a slovenštině.

148
K jedné vlastnosti se navíc ihned přiřazují další podle principu „živoucích metafor“

George Lakoff a Mark Johnson: Metafory, kterými žijeme (orig. 1980, česky 2002, Host). Pojetí těchto autorů je složitější – snaží se dokázat, že metafory jsou svým způsobem doslovné a vycházejí z naší tělesnosti (plné ruce práce), prostorové orientace (ponížit-povýšit) a vnitřního prožívání (good feeling). Nicméně ve výsledku už mnohé jazykové spoje a významy nejsou ukotvené ve fyzické realitě.

148
Jak nahodile a pošetile pak vyznívá učení zmiňovaného Jordana Petersona o tom, že muži představují řád a ženy chaos

Jedním ze zdrojů mu je starořecký filosof a matematik Pythagoras. Jeho citát najdeme v úvodu Druhého pohlaví od Simone de Beauvoir: „Je tu dobrý princip, který vytvořil řád, světlo a muže, a zlý princip, který vytvořil chaos, temnotu a ženu.“

150
Můžeme chápat různé prapůvodní touhy členit nerozlišené chaotické „reálno“ podle nějakého symbolického řádu (jazyka)

Pro bližší dělení registrů skutečnosti na reálno, imaginárno a symbolično viz práce psychoanalytika Jacquese Lacana: Imaginárno a symbolično = Imaginaire et symbolique (Academia 2016. orig. 1949 a 1953). Stručně vysvětleno zde: http://cinepur.cz/article.php?article=934 (autorka hesla filmová teoretička Petra Hanáková) a zde: https://sok.bz/clanky/2008/michael-hauser-strucny-slovnik-nekolika-lacanovsko-zizkovskych-pojmu (autor hesel filosof Michal Hauser).

151
Peterson sám to navíc dovádí do absurdity, když mluví o metafyzickém zlu, jemuž propadly totality 20. století, jako o ztrátě absolutních hodnot

Tento odstavec přebírám z recenze Petersonovy knihy Mapy smyslu od teologa a etika Petra Viziny: https://magazin.aktualne.cz/kultura/jordan-peterson-mapy-smyslu-recenze/r~4d009dfc044711ee8980ac1f6b220ee8/ (6. 6. 2023) V textu se objevuje i tato podnětná poznámka: „O lidech, kteří se odváží zpochybňovat hierarchický řád světa, tedy o progresivistech a levičácích, jak je Peterson často nazývá, se v Mapách smyslu vyjadřuje jako o osobách ,degenerovaných‘ nebo ,zkažených‘. Že zrovna znalec a kritik totalit 20. století používá jazyk třetí (nacistické) říše, patří k ambivalencím a ironiím jeho obsáhlého díla. Když píše o ,absolutně platných morálních hodnotách‘ jako obraně proti relativismu, prakticky vylučuje postřeh, že věci a děje lze nahlížet z více perspektiv a stran.“

151
Jordanu Petersonovi by nesmírně prospělo mluvit neblábolivě a číst si nějaké skutečné psychology, u nichž by se naučil se rozlišovat mezi archetypy a stereotypy

Zjednodušeně řečeno: umělec používá archetypy, řemeslník používá „stock characters“ a kýčař používá stereotypy.
Různé zdroje a rozlišení najdete zde: https://ografologii.blogspot.com/2010/01/klise-archetyp.html a https://www.youtube.com/watch?v=V97PeZBCGgo či https://en.wikipedia.org/wiki/Stock_character

152
Profesorka psychologie Susan Basow popsala ve své knize z 80. let 20. století soubory genderových stereotypů velmi přesně

Susan A. Basow: Gender Stereotypes; Traditions and Alternatives, 1986.

152
Podobný seznam sestavil i švédský psycholog Hartmut Karsten o zhruba dvacet let později, dovolím si z nich udělat smíšený výtah

Hartmut Karsten: Ženy – muži: Genderové role, jejich původ a vývoj. Praha: Portál 2006.

153
Naopak učitelky na základních a středních školách mluví velmi názorně a jasně

O tom, jak dělení povolání nevychází z žádných přirozených vlastností, pojednává kapitola 14. I z pasáže v této kapitole jasně vyplývá, že třeba povolání kněží je omezeno na muže pomocí utlačování žen. Povšimněte si i silně genderovaného jazyka u výrazu „mateřská školka“ – jako by učitelky zde byly zároveň náhradními matkami dětí.

154
O překroucenosti daného pojmu více v poznámce

Představme si kočku neprodyšně uzavřenou v neprůhledné krabici. V krabici je také umístěn přístroj obsahující radioaktivní nuklid a nádoba s jedovatým plynem. Pokus je navržen tak, že po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že se nuklid rozložil. Pokud přístroj detekuje rozpad nuklidu, uvolní plyn, který otráví kočku. Podle principů kvantové mechaniky se nuklid, který není pozorován, nachází v superpozici stavu „rozloženého nuklidu“ a stavu „nerozloženého nuklidu“ (existuje v obou stavech zároveň). Z toho vyplývá, že i celá soustava by se měla nacházet v superpozici stavů rozpadlý nuklid, mrtvá kočka, a nerozpadlý nuklid, živá kočka. Avšak pokud krabici otevřeme, uvidíme pouze jeden z těchto stavů, kočka rozhodně nemůže být „zároveň živá i mrtvá“. Fyzik Erwin Schrödinger, jenž tento paradox formuloval v roce 1935, samozřejmě nikdy nezamýšlel tento pokus realizovat, aby zjistil, zda se kočka opravdu nachází v tomto polomrtvém/položivém stavu. Namísto toho konstatoval, že teorie kvantové mechaniky je nekompletní a neodpovídá v tomto znění skutečnosti. Kočka musí být buď živá, nebo mrtvá (neexistuje žádný stav mezi životem a smrtí) a stejné pravidlo (dovozuje Schrödinger) musí platit i pro radioaktivní nuklid. Musí být buď rozložený, nebo ne. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B6dingerova_ko%C4%8Dka). V populárním diskursu se často používá výraz tak, že platí oba stavy zároveň, což popírá to, co se slavný vědec snažil vyvrátit. Dopouštím se toho vědomě i v této kapitole, protože žádný jiný pojem není po ruce a memů se „Schrödingerovým mužem“ existují již desítky.

158
Tato kniha by měla přispět k tomu, abychom podobné magory, šílence a blby (medicínsky zkráceně „mašíbly“) dokázali rozpoznat a jasně je takto veřejně pojmenovávali

psychiatr Vladimír Borecký pojem „mašíbl“ rozpracovává ve více knihách, především v Zrcadle obzvláštního (1999). Dobová recenze zde: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1999/cislo-9/nesmirne-jsou-lany-ceskeho-masiblu.html Současná psychiatrie tyto lidi neléčí ani je nechce na základě jejich přebujelé a ujeté kreativity nikam zavírat; považuje je spíše za ozvláštnění společnosti. Problém dnešního světa je, že zatímco dříve žili na okraji společnosti, dnes je jim dopřáváno sluchu jako jednomu z legitimních hlasů.

0
Udržovat mocenskou převahu mužů nad ženami dál nelze

Nemám na mysli jen to, že ženy jsou s dnešními střelnými zbraněmi zhruba stejně nebezpečné jako muži. Mluvíme i o povaze dnešních válek, které probíhají pomocí supermoderních stíhacích letounů, dronů a kybernetických útoků a nade všemi visí hrozba jaderné války. V žádné z těchto oblastí nehraje roli fyzická síla nebo odolnost. Bezmocní jsme všichni úplně stejně. Naopak pseudoargumentem je, že není možné podporovat práva žen a zároveň podporovat omezování střelných zbraní. Toto podpásové tvrzení používají lidé z řad amerických republikánů a konzervativců, kteří tím směšují dva zcela odlišné problémy. Jádrem sporu o omezení není zabránit všem lidem (mužům i ženám bez rozdílu) pořídit si jakékoli zbraně. Restrikce se ale mají týkat zavedení kvalitnějších psychologických testů a posudků o způsobilosti vlastnit zbraň, a dále omezení typů zbraní, jež si lze běžně koupit. Existuje totiž rozdíl mezi obranou pistolí nebo revolverem, které mohou vystřelit jednotlivě většinou šest až osm ran, a mezi masovým útokem poloautomatickými a automatickými zbraněmi, jež mohou vypálit na jedno stisknutí desítky střel za minutu či několik za sekundu. Americká ústava, v níž stojí pasáž o právu nosit zbraň, vznikala v době, kdy střelné zbraně mohly vystřelit obvykle jenom jednou a opětovné nabití trvalo značnou dobu. Situace je dnes natolik odlišná, že je zavádějící odvolávat se na historický dokument. Zákaz automatických a poloautomatických zbraní jasně snižuje možnost zabít více lidí, a statistiky nám jasně říkají, že z 98 % jsou oněmi „mass shooters“ muži. (viz článek: https://www.npr.org/2021/03/27/981803154/why-nearly-all-mass-shooters-are-men, 27. 3. 2021) Ostatně, kde jsou ty tisíce či miliony žen, co si v kabelce nebo batohu nosí poloautomatickou útočnou pušku?

0
Více o mýtu „rytíře zachránce“ ještě v dovětku pod čarou

Oblíbeným útokem a domnělým triumfem antifeministů bývá: „Vy byste jako muž neochránil svou partnerku před jiným mužem? Chcete tvrdit, že ani tady neuznáváte tradiční rozdělení rolí?“ Na to se dá odpovědět strukturovaně. 1) Pokud bude více mužů feministů, budou méně útočit na ženy. Čili problém je ve vás, antifeministech. Udělejte si pořádek v sobě. Být pouhým gentlemanem nestačí – starodávní gentlemani běžně bičovali černošské otrokyně. Vždy se to děje z pozice nadřazenosti, kdy druhou lidskou bytost neuznáváte za stejně hodnotnou. Spousta gentlemanů za zavřenými dveřmi své družky bila. 2) Většinu konfliktů v liberální společnosti vyřešíte verbálně a vůči jednomu muži se žena může ozvat dostatečně rázně sama. 3) Málokterý muž si troufne na dvě ženy či ještě větší množství. Velkou ochranou je již teď „duchovní sesterství“ či „neviditelná síť žen“, ochota jedné ženy pomoci ve veřejném prostoru druhé. (Názorným příkladem budiž toto twitterové vlákno: https://twitter.com/martinkap/status/1644218630576414721, 7. 4. 2023) Většina žen se totiž nepohybuje celý den v doprovodu svého partnera. A lesby na mužského partnera nemohou spoléhat vůbec. Veškeré mluvení o ochraně souvisí primárně s omezováním pohybu žen. Ven buď vůbec, nebo jenom s doprovodem. 4) Žena se střelnou zbraní nebo paralyzérem je mnohem nebezpečnější než neozbrojený partner, přičemž těch neozbrojených je většina. 5) Jistě se vyskytnou situace, kdy existuje přímé ohrožení ženy nějakým mužem, které může vyřešit svým zásahem jiný muž. Ale zkuste zapátrat v paměti, zda jste něco takového zažili či dokonce sami udělali, nebo zda znáte jakoukoli rodinnou historku, kdy nějaký váš mužský příbuzný ochránil fyzicky nějakou ženu před akutním nebezpečím. Pokud nežijete v extrémně nebezpečném prostředí, jsou takové situace zcela výjimečné. 6) Většinu zásadního ohrožení na své partnerky beztak přitahují sami muži tím, že se živí nepoctivou činností a jde po nich mstivá konkurence. 7) Ochrana je obecně princip partnerství či hlubšího vztahu mezi kýmkoli, mužem a ženou, ženou a ženou, mužem a mužem, starší sestrou a mladším bratrem, matkou a synem atd. Přestaňte se pořád vidět jako jedineční rytíři na bílém koni. Mužská ochranitelská role není ničím výjimečná a není základem „mužské přirozenosti“. Každá ochrana kohokoli kýmkoli vyplývá jen z konkrétní situace.

12. „Sexistické chování je, že se chovám jako muž?“

12. „Sexistické chování je, že se chovám jako muž?“
162
Sexistické chování mužů není často myšleno jako druh sexuálního namlouvání si žen, ale je to předvádění se před ostatními muži, aby se navzájem utvrzovali ve svém „chlapáctví“

https://www.e15.cz/the-student-times/tomas-pavlas-budou-li-feministicke-apely-prosazovat-i-muzi-je-vyssi-pravdepodobnost-ze-je-spolecnost-vyslysi-1347685 (11. 6. 2018) Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších a nejkomplexnějších rozhovorů na téma vztahu mužů k feminismu, jaký kdy vyšel v českých médiích.

162
Máme běžné materiální obstarávání se a materialismus, jenž může označovat filosofický směr, ale i přízemní majetnickost a harpagonské přepočítávání vztahů na peníze

Typickým příkladem může být vlastní Uzlův životopis Rozpomínání (2012), kde líčí v přesných a okázale zdůrazňovaných finančních sumách, jak si chtěl kupovat lásku své dcery, když jí pořídil drahého psa, a pak se divil, že mu to nevyšlo. Z popisu nijak nevyplývá, že by si z toho vzal osobní ponaučení, ale vše uvádí jako příklad dceřina nevděku a „nevysvětlitelné zkaženosti“. Jak se tak skvělému člověku jako já, mohl narodit někdo takový? (s. 191. a s. 220.)

163
Zkusme se právě u rasismu na chvíli zastavit, není to zavádějící odbočka, ale naopak ta nejlepší analogie

Vztah rasismu a sexismu je součástí dlouhodobé feministické tradice. Začít můžeme u Shulamit Firestone (Dialectic of Sex, 1970) a pokračovat u Angely Y. Davis (Women, Race and Class, 1981), bell hooks (Ain't I a Woman?, 1981; Feminist Theory: From Margin to Center, 1984) či Audre Lorde (Sister Outsider, 1984).

164
Čím hlouběji se do tohoto tématu noříme a zkoušíme používat argumenty genetiky, historie či psychologie, tím víc zjišťujeme, že nakonec vůbec nepotřebujeme koncept rasy, která by měla jasně zastřešovat ucelený souhrn distinktivních znaků

Tímto odstavcem odkazuji na encyklopedické heslo, jež má 44 tisíc znaků a obsahuje 159 odkazů a dalších 13 literárních zdrojů: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A1_rasa. Druhé vhodné heslo je i „Cultural rasism“ zde https://en.wikipedia.org/wiki/Cultural_racism, jež má 36 tisíc znaků, 98 odkazů a 35 literárních zdrojů. V češtině je rovněž dobře vyvedené heslo https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Rasa_a_inteligence, jež má přes 50 tisíc znaků a 136 odkazů.

164
Tento pojem kritizoval jako nesmyslný už filosof Johan Gottfried Herder v 18. století a od poloviny 20. století je slavným 278stránkovým dokumentem UNESCO s názvem Statement on Race

https://www.amazon.com/Statement-race-Ashley-Montagu/dp/0195015304 - Autor materiálu Ashley Montagu byl i významným feministou a veřejným humanistickým intelektuálem. Známá je rovněž jeho kniha The Natural Superiority of Woman (Přirozená nadřazenost ženy) z roku 1952, kterou psal z pozice biologicky orientovaného antropologa.

164
Dnes už neplatí ani oblíbený mýtus, který šíří starší nedovzdělaní lékaři, že „lidé různých ras si nemohou vzájemně poskytovat orgány k transplantaci“ – přímo dnes na svých stránkách vysvětlují transplantační kliniky a specializované stránky, že to možné je

https://www.donatelife.net/race-ethnicity-and-donation/

164
Na základě důkladného statisticko-genetického výzkumu profesora biologie Alana R. Templetona z roku 2013 lze říct, že rasa je kulturní, politický a ekonomický koncept a nemá žádný biologický základ

Alan R. Templeton. "Biological races in humans". Studies in History and Philosophy of Science Part C: Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences. (16. 5. 2013) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3737365/

165
Tvrzení, že „někdo to má v krvi“, je neomluvitelná fašistická rétorika

Pro lidi, co hodlají spustit tirádu „fašismus není totéž co nacismus a fašismus nestojí na rasismu“, se nehodlám obtěžovat žádnými definicemi a výklady ani zdrojováním. Gimme a break. Genetika byla vždy jedním z hlavních komponentů fašistické ideologie, lhostejno, zda se různé historické a lokální formy fašismu od sebe jinak liší. Základem fašismu je vždy vypjatý nacionalismus a jeho součástí je „vylučování z národa“ všech kteří se jeví nějakým způsobem „jiní“. Mám k tomu už jen drobnou pomůcku: Člověk, který v diskusi zuřivě nutí odlišovat fašismus od nacismu, aby náhodou fašismu nebylo ublíženo, je obvykle sám fašista. Nikomu jinému to totiž za spor nestojí.

165
Na koronavirus umírali v USA černoši více proto, že jsou převážně chudší, nemají mnohdy zdravotní pojištění a žijí v horších lokalitách s větším znečištěním ovzduší, menším množstvím nemocnic, lékáren, zeleně i obchodů se zdravými potravinami, což negativně ovlivňuje plíce i celkovou imunitu a snižuje možnost přežití infekce

https://www.vox.com/coronavirus-covid19/2020/10/2/21496884/us-covid-19-deaths-by-race-black-white-americans (2. 11. 2020)

166
Osobně jsem se naučil v posledních deseti letech používat pouze tyto pojmy a slovo rasa mi nijak nechybí

V posledních dekádách se začal v angličtině používat výraz „raced“, což jde do češtiny přeložit trochu krkolomně jako „rasizovaný“. (V kontextu je lepší využívat opisy „někým rasově zařazený“ nebo „omezovaný pojetím rasy“ apod.) Rasizované jsou určité skupiny lidí, na něž se uplatňuje pojem rasy, obvykle nějak „odlišné“ a „podřadné“. Pojem dává najevo, že pojem rasa je nesmyslný, ale je velmi svůdné ho používat. Trpností a přechodem z podstatného do přídavného jména (race/raced) se dává najevo distance k tomu mluvit o rasách jako o něčem přirozeném a zdůrazňuje se jejich společenská konstruovanost. Jedná se o podobný případ jako u „sexuálního“ a „sexualizovaného“ násilí, viz kapitolu 2.

167
Vysoká porodnost tu byla až do poloviny 20. století hlavně proto, že většina dětí brzy umírala

https://ourworldindata.org/child-mortality-in-the-past (11. 6. 2019) Celosvětová dětská úmrtnost je nyní 2,9 %. Před dosažením 15 let života zemře 4,6 % dětí. Ještě v 50. létech minulého století byla úmrtnost pětinásobná. Pokud jdeme do hlubší minulosti, byla úmrtnost i více než desetinásobná.

168
Výchova a vzdělání dokážou změnit psychologický „imprint“ a „priming“

Pojednává o tom například kniha psychologa Jonathana Haidta Morálka lidské mysli (česky 2013). Slovníková definice imprintu zní „geneticky naprogramovaný specifický jednorázový či krátkodobý proces učení vázaný na časově omezené senzitivní období (citlivou fázi) v určité etapě vývoje jedince a vedoucí k dlouhodobým a obvykle i trvalým a nevratným změnám chování, vztahů a prožívání“. Priming je oproti tomu „kognitivní proces, při kterém podnět z dřívějška ovlivňuje naše pozdější chování a myšlení. Může se jednat například o automatické uvažování, kdy v mysli člověka k němu dochází úmyslně a bezděčně. Priming znamená, že jsme ovlivněni něčím, o čem nemáme ponětí“. https://psychologieprokazdeho.cz/priming-nase-svobodne-rozhodovani/ (Kateřina Jančíková, 3. 3. 2017)

170
Geny jsou tedy pouze potenciál, který se nějak aktualizuje v sociálním poli. A o pravidlech hry na tomto poli můžeme vyjednávat a měnit je

Statistiky nám přitom říkají, že 78 % afroamerických dětí narozených v letech 1985 až 2000 vyrostlo v silně znevýhodněných čtvrtích, oproti pouhým 5 % bělošských dětí – https://www.pewtrusts.org/da/research-and-analysis/reports/0001/01/01/neighborhoods-and-the-blackwhite-mobility-gap (Patrick Sharkey. 2009). To nám napovídá o zásadně rozdílných životních šancích a zároveň to ukazuje, odkud může rasismus čerpat své přesvědčení, když nevidí kořeny problému, ale pouze následky. Snadné vysvětlení systémového rasismu poskytuje např toto video What is systemic racism in America? https://www.youtube.com/watch?v=AjQBgBcbOyQ a lehce složitější, ale přehledný pohled nabízí např. článek
https://www.vox.com/2020/6/17/21284527/systemic-racism-black-americans-9-charts-explained (17. 6. 2020).

171
Skutečné společenské nerovnosti se odehrávají v oněch 98 – 99 % „zbylého“ světa, ne v minoritních světech armády, horníků, dřevorubců, stěhováků, hasičů

Samozřejmě, že se i v Česku začínají prosazovat hasičky. První z nich se v roce 2022 stala okamžitě inspirací pro další. https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/721795/prvni-profesionalni-hasicka-v-cesku-michaela-32-o-nejtezsim-zasahu-i-ryze-muzskem-prostredi.html a  https://video.aktualne.cz/dvtv/zvladnu-to-same-co-stokilovi-chlapi-veri-prvni-zena-ve-vyjez/r~317ee16c2dc711edba63ac1f6b220ee8/

175
Tím, že sám Beneš v roce 2020 říkal, že mnoho chirurgů má psychopatické osobnostní znaky, se vysvětluje mnohé

„Ego, to chirurgové mají. Občas až bizarní. Většina mých kamarádů z oboru jsou velmi silné individuality, já také. Bez ega by se obor nehýbal, dopředu ho posunují právě polopsychopatické osobnosti.“ https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-neurochirurg-vladimir-benes-mozek-nedokazeme-ovlivnit-to-je-jako-chtit-ovlivnovat-vesmir-40337933 (3. 10. 2020)

175
Ve vedení kateder bylo jen 18 % žen a mezi řádnými profesory bylo pouze 25 % žen

https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/05/pansky-klub-aneb-proc-zeny-chybi-na-vedoucich-pozicich-v-medicine/ (22. 5. 2022, Ludmila Hamplová) Jeden z dotazovaných přednostů kliniky výslovně zmiňoval: „Na poradách myslím na to, že půjdeme do baru. Dějí se tam důležité věci – nehmatatelná část vědy – a já se obávám, že tu existují předsudky vůči ženám, které rozhodují o tom, kdo půjde na skleničku. Když se k nám přidají ženy, hrozí, že je muži po pár skleničkách začnou balit místo toho, aby se soustředili na to, jak jim mohou pomoci v kariéře.“ Jeden ze zpovídaných lékařů v seniorní pozici to popsal následovně: „Hraju golf, chodím na ryby a moji přátelé na golfu i při rybaření jsou muži, protože přesně tohle je způsob, jak se tohle (vztahy – pozn. redakce) dělá. Moje kolegyně to štve, protože já chodím na ryby s prezidentem a viceprezidentem, zatímco ony ne. Dává mi to možnost dostat se někam, kam ony nemají přístup.“

178
A přispívají k tomu samozřejmě i média způsobem rámování zpravodajství nebo reprezentací určitých skupin ve filmech a seriálech

Jen pro představu pár textů o filmech a seriálech Tomáše Magnuska a Filipa Renče. https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/recenze-bastardi-jsou-snem-zamindrakovaneho-ucitele/r~i:article:681881/ (3. 11. 2010) a https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/recenze-bastardi-2-se-vyvinuli-v-uvedomele-rasisty/r~i:article:720128/ (3. 11. 2011), https://www.respekt.cz/delnici-kultury/treti-bastardi-uz-se-neboji-byt-otevrene-rasisticti (18. 6. 2012) a https://www.stream.cz/kinobox/komercni-rasista-tomas-magnusek-natocil-dalsi-hnusek-a-nepozivatelny-filmovy-separat-64576421 (19. 3. 2023) https://www.respekt.cz/tydenik/2013/46/rencova-logika (10. 11. 2013) a https://www.respekt.cz/delnici-kultury/rencova-logika-2-divoky-muslim (14. 11. 2013)

178
U sexismu platí totéž – děti ještě než mají jakékoli zkušenosti se sexuálními a jinak intimními vztahy, jsou už dávno impregnovány hloupými poučkami o tom, co je pro kluky a pro holky, že „kluci nebrečí“ a „holky nemají moc běhat, skákat a křičet“, čímž, mimo jiné, výrazně omezují jejich atletické schopnosti v pozdějším věku

https://us.humankinetics.com/blogs/excerpt/reasons-for-gender-differences-in-youth-sport (nedatováno) Je to i jeden z důvodů, proč jsou ženy horší ve sportu než muži. Velká část výkonu nestojí na testosteronu a množství svalů, ale především na tom, jak výkonná je nervová soustava, která udílí svalům příkazy ke kontrakci. Pokud se rozvíjí pohybová výbušnost už v raném dětství, dokáží být mnohé ženy srovnatelné v mnoha ohledech s muži.

178
Máme plná média rozhovorů s bizarně argumentujícím sportovním psychologem Milanem Studničkou

https://www.idnes.cz/sport/ostatni/milan-studnicka-rozhovor.A180428_398382_sporty_tof, https://video.aktualne.cz/dvtv/studnicka-zenam-vrcholovy-sport-ublizi-pak-je-jen-krucek-k-b/r~8393a87c839711e8915e0cc47ab5f122/, https://www.radioprostor.cz/clanek/kluci-se-potrebuji-rvat-kdyz-z-nich-budeme-delat-holcicky-nebudou-mit-v-dospelosti-koule-rika-milan-studnicka-LYNny, https://www.radioprostor.cz/clanek/muzi-se-casto-boji-svych-manzelek-protoze-jako-deti-byli-skoro-do-sedmnacti-let-pod-autoritou-zen-v-dospelosti-jsou-pak-malokdy-pevnou-oporou-rika-psycholog-milan-studnicka-i3yrb; ze studniček blbosti jde nabírat vskutku nepřeberně

181
Skeč k tomu měl v roce 2017 komik Adam Conover ve svém vtipně edukačním pořadu ničícím zažité mýty s názvem Adam Ruins Everything pro youtubový kanál CollegeHumor

https://www.youtube.com/watch?v=YTyQgwVvYyc Kanál obsahuje i jiné výborné skeče a vysvětlení mnohých mýtů, ve třech sezónách od roku 2015 do roku 2019 bylo natočeno 65 skečů po zhruba 5 minutách a jde o jednu z nejlepších popkulturně laděných škol kritického myšlení. Mnohá témata se dotýkají obecnějších, univerzálních problémů zdraví, jídla, politiky, práce či médií, některé jsou ale genderově specifické, jako třeba mýty o panenské bláně, zásnubních prstýncích, údajně výrazně zhoršující se plodnosti žen po třicítce, ženách na Divokém západě apod.

183
Trump navíc výslovně mluví o tom, že tímto způsobem „sváděl“ před časem vdanou ženu

https://www.npr.org/2016/10/07/497087141/donald-trump-caught-on-tape-making-vulgar-remarks-about-women (7. 11. 2016) Protože ho odmítla, snažil se jí o dva roky později vyhodit z moderátorské pozice v soutěži Miss USA https://www.washingtonpost.com/news/arts-and-entertainment/wp/2016/10/08/after-failing-to-seduce-nancy-odell-trump-reportedly-tried-to-have-her-fired/. Historii Trumpova nechutného chování zachycuje s dobře doloženými zdroji toto twitterové vlákno (4) MeidasTouch on X: "It's hard to imagine what could be worse than what is already out there about Trump. Here are just a few clips/stories that should be disqualifying. 1. Trump comments on the breasts of his 1-year-old baby: https://t.co/sGRiuEKqOS"; / X 

184
Kdyby o sobě na vlastní sociální síti Truth Social nezveřejňoval bizarně úchylné, naprosto vážně míněné video, že je „velký, silný, sexy lev s masivní hřívou“

_Hlk136886488https://www.independent.co.uk/news/world/americas/us-politics/donald-trump-video-documentary-truth-social-b2199939.html (11. 10. 2022)

184
Trump naposledy cvičil někdy na vysoké škole

Kdybych měl být osobní, sám jsem za desítky let strávených v mužských šatnách takový hovor neslyšel, a to například ani od pornoherce Roberta Rosenberga, jenž většinou mluvil o tom, kam půjdou s partnerkou nakupovat a jak vychovává děti. Jediný muž, který se kdy vyjadřoval stejně pohrdavě o ženách jako Donald Trump, byl steroidy napěchovaný pasák a dealer drog. Sám moderátor Billy Bush popřel, že by jako dlouholetý sportovec slyšel nebo vedl v šatnách podobné řeči, a dodnes lituje, že Trumpa tehdy při jeho projevu nezastavil. https://www.independent.co.uk/news/world/americas/us-politics/trump-grabbing-access-hollwood-tapes-billy-bush-not-locker-room-talk-a7750376.html (22. 5. 2017) Trump navíc věří bizarní teorii, že lidské tělo má omezenou zásobu energie a nemá se tedy vyčerpávat cvičením https://edition.cnn.com/2017/05/15/politics/donald-trump-exercise/index.html

184
Jeho slovní zásoba a schopnost tvořit věty odpovídá průměrné úrovni osmiletého dítěte

https://www.independent.co.uk/news/world/americas/us-politics/trump-language-level-speaking-skills-age-eight-year-old-vocabulary-analysis-a8149926.html (9. 2. 2018) Trump má nejhorší slovní zásobu ze všech sledovaných patnácti amerických prezidentů, jejichž veřejné projevy jsou důkladně zaznamenány. Prakticky vůbec nepoužívá slova, která mají více než tři slabiky; většina jím používaných slov má jednu nebo dvě slabiky a tříslabičná neb čtyřslabičná slova vyslovuje nedbale a nezřetelně a velmi často se v nich přeříkává, jako by je jeho mozek vůbec nebyl schopný zpracovávat.

185
Jde jen o odhalení falešných autorit a vůdců, přicházejících ke svým pozicím nezaslouženě, většinou jako dědicové „starých peněz“, které sami nevydělali, neboť většina jejich majetku pochází ze státních subvencí, rentiérství nebo monopolistického postavení

https://www.cnbc.com/2019/05/10/wealthx-billionaire-census-majority-of-worlds-billionaires-self-made.html Otázka získání majetku je poměrně složitá. Mnozí self-mademani nezapočítávají sociální kapitál své rodiny a oněch 55 % miliardářských údajných self-mademanů nezapočítává státní subvence a těžení z monopolu

185
Donald Trump rád tvrdí, že „nikdo nerozumí lépe než já (dosaď si libovolné X, ale hlavně stavebnictví)“, ačkoli nikdy sám nic nepostavil, nenaprojektoval a na stavbě budov se nepodílel nijak jinak, než že na ně umístil své jméno

Sestřih Trumpova chvástání: https://www.youtube.com/watch?v=sR3f95BGIiA; rozbor toho, že Trump neměl sebemenší ponětí, jak by postavil zeď na hranicích s Mexikem: https://www.youtube.com/watch?v=vU8dCYocuyI
(21. 3. 2016)

185
Koneckonců, i Donald Trump musel za většinu svého sexu platit, a jakmile se své manželce Ivaně Trump znelíbil a ona ho fyzicky odmítla, tak ji znásilnil

https://www.thedailybeast.com/ex-wife-donald-trump-made-me-feel-violated-during-sex (27. 7. 2015), https://www.independent.co.uk/news/world/americas/trump-rape-allegations-wife-ivana-marriage-interview-fox-and-friends-time-magazine-a7993041.html (10. 10. 2017) či https://www.newyorker.com/magazine/2016/10/24/documenting-trumps-abuse-of-women. Jedná se o knihu The Lost Tycoon z roku 1993, tudíž ji nelze považovat za součást MeToo. Trumpův právník dokonce prohlásil, že v manželství je legální znásilnit svou manželku, čímž v zásadě potvrdil, že čin se stal: https://www.vox.com/2015/7/28/9057911/donald-trump-rape-ivana
Ivana Trump svůj postoj pozoruhodně měnila v průběhu let https://www.ranker.com/list/the-apprentice-true-story/elle-tharp

186
Trumpův dlouholetý vzorec chování, kdy jej z různých sexuálních přečinů obvinilo 26 žen, nespíš přispěl i k tomu, že byl v roce 2023 odsouzen za sexuální zneužití bývalé novinářky Elizabeth Jean Carroll

Seznam žen, které obvinily Trumpa z obtěžování nebo znásilnění: https://www.businessinsider.com/women-accused-trump-sexual-misconduct-list-2017-12. Zpráva o odsouzení: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-trump-se-dopustil-sexualniho-zneuziti-40431053 (9. 5. 2023). Facebookový komentář osvětlující kontext, co vedlo k Trumpovu odsouzení (z běžných novinových článků v Česku to zjistit nelze a jejich povrchnost vede k nesmyslným spekulacím a odmítavým reakcím): https://www.facebook.com/kamil.fila.9/posts/pfbid02AyRRYYrSRHeX2zAgbKHYukUkSVwb5hPY5orMrnvVmJzzdTiyi81cwpAC1KpvrXWcl (10. 5. 2023)
Delší svědectví https://www.youtube.com/watch?v=gnib-OORRRo

186
Zmiňovaný vědec L. David Mech je velkým bojovníkem za sociální spravedlnost a podporuje řadu organizací a iniciativ, které se zabývají životním prostředím, bojem proti chudobě, bezdomovectví, alkoholismu, zasazují se za vězeňskou reformu či lepší postavení původních obyvatel Ameriky

https://davemech.com/social-justice/

186
Je to spíš snaha mužů vidět se jako dobyvatelé a nevšímat si, že zvířecí samice a ženy jsou aktivní, jak od 70. let víme od antropoložky a primatoložky Sarah Hrdy

The Langurs of Abu: Female and Male Strategies of Reproduction (1977).

186
Přitom ještě v roce 2018, kdyby se opravdu zajímal o svůj obor, měl šanci seznámit se s knihou Untrue: Why Nearly Everything We Believe About Women, Lust, and Infidelity Is Wrong and How the New Science Can Set Us Free

https://nasregion.cz/jsou-vice-neverni-muzi-nebo-zeny-veda-zborila-stary-mytus-290109/ (25. 8. 2022, Simona Knotková); článek rozsáhle parafrázuji. Wednesday Martin napsala podobně přelomovou knihu i o nevlastních matkách, macechách: http://wednesdaymartin.com/about/

13. Hadi, kteří otrávili sami sebe

13. Hadi, kteří otrávili sami sebe
190
„Co nepoznali kulturu“

Český kritik F. X. Šalda takto definoval primitivy v moderní společnosti: „Přírodu ztratili, kultury nedošli“.

190
Inteligentní vtipy o sexu můžou být dokonce antisexistické, protože můžou zesměšňovat stereotypní postupy a očekávání

Tato studie provedená opakovaně na dvou velkých vzorcích lidí odhaluje, že muži a ženy, kteří jsou vystaveni humoru, jenž je podvratný vůči sexismu, mají potom tendenci se více podílet na kolektivních akcích za rovnost mužů a žen. Jinými slovy, pokud je pro vás sexismus zesměšněn, nebojíte se proti němu stavět i v reálných situacích. Joking for Gender Equality: Subversive Humor Against Sexism Motivates Collective Action in Men and Women with Weaker Feminist Identity. Andrés R. Riquelme, Hugo Carretero Dios, Jesús L. Megías & Mónica Romero-Sánchez, Sex Roles č. 84, s. 1–13 (2021) https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-020-01154-w (4. 5. 2020)

191
„Kolísající libido v průběhu menstruačního cyklu“

https://www.livescience.com/1409-fertile-women-prefer-manly-men.html (12. 4. 2007) Mainstreamová média v různých obměnách citují studie, podle nich „ženy preferují macho typy mužů“. Toto kritérium je přitom na více úrovních zpochybnitelné. Citovaný článek třeba za macho typ označuje herce Brada Pitta, jindy zase Toma Hardyho, kteří jsou ve svých rolích neuvěřitelně proměnliví, mají za sebou i vyloženě romantické a citlivé úlohy, hrají i různé chcípáky, blbečky, ošklivce a blázny; Pitt v posledních letech chodí po červeném koberci v sukni a Hardy se vyznal ze své bisexuální zkušenosti. Navíc výsledky dotyčného výzkumu rozhodně netvrdí, že ženy preferují macho typy stále. Jednak popisují různé fáze menstruačního cyklu, jednak mluví o vlivu hormonální antikoncepce. Krom toho existují i studie, které ukazují, že mnohé ženy dávají přednost jemnějším typům mužů a jako životní partnery si většinou nevybírají „bad boye“. https://www.psychologytoday.com/us/blog/attraction-evolved/201712/why-certain-women-prefer-man-whos-more-feminine (6. 12. 2017) Ironií je, že Tom Hardy nerad chodí do veřejných posiloven, protože je mu nepříjemná machistická atmosféra, a dokonce své hrozivé hřmotné figury jako jsou Bronson nebo Bane z Batmana a další ztvárňuje tak, že napodobuje muže, jichž se sám bojí. „Necítím se moc mužně,“ prohlásil v časopise Esquire, kde rovněž řekl, že když je ve vzduchu příliš mnoho testosteronu, tak se cítí slabý. https://www.esquire.com/entertainment/movies/interviews/a32854/tom-hardy-interview-photos-0514/ (22. 4. 2014)

194
Jsou to ti, co věří na mýtus alfa mužů

Ve většině případů nestačí jenom popisy, ale pomáhají videomateriály, např. zde: https://www.youtube.com/watch?v=UPEkDPqVmxM (The weird world of Alpha male, 29. 6. 2022)

194
Homofobie a transfobie

Reakcí na rozmanitost sexuálních identit a orientací se stalo pojetí tzv. super straight mužů. Tedy těch, kteří nejenže jsou heterosexuální, ale údajně (zcela vymyšleně) se podle svých slov orientují pouze na „přirozené původní ženy“, takže nedokážou vystát existenci transgender žen. Svou vybájenou super straight orientaci však využívají k tomu, aby jejich odmítání trans žen nesmělo být považováno za transfobii, ale za přirozený projev jejich sexuality. Oni tedy nediskriminují nikoho (nemohou si pomoci, mají to biologicky dáno), ale sami jsou za svou orientaci diskriminovaní. Tento rétorický trik vymyslel v roce 2021 tiktoker s přezdívkou Kyle Royce.

194
Tito muži nemají ženy ve skutečnosti rádi a netráví s nimi čas, většinou se pohybují osamoceně ve své „manosféře“

Pro rychlý přehled tyto odkazy: https://www.motherjones.com/politics/2015/01/manosphere-mens-rights-movement-terms/ a https://www.idnes.cz/xman/styl/incel-misogynie-nenavist-nebezpeci-masova-vrazda-tajna-sluzba-muz-muzi-zeny.A220317_100204_xman-styl_fro (21. 3. 2022, Petr Chalupa); zvláště výživný jen tento seriál od Olivie Doleželové https://www.flowee.cz/10553-manosphere-i-o-vrazedne-bubline-incelu-muzu-v-siti-nedobrovolneho-celibatu (19. 9. 2022), https://www.flowee.cz/168-sex-vztahy/10766-manosphere-dil-ii-jak-zmanipulovat-spanilou-klisnicku-do-postele-za-5-hodin (5. 11. 2022 ).

194
„Matrixovsky“ probuzení antifeministé, kteří vidí ve feminismu lež a utlačovatelskou nadvládu a rozvíjejí kolem toho bizarní pseudofilosofické teorie

http://www.theredpill.cz/

195
Incelský světonázor je vystaven na tom, že ve skutečnosti neexistuje žádná diskriminace žen, a ženy ovládají nikoli výrobní, ale sexuální prostředky, skrze něž se dostanou kamkoli

Druhý výrazný zdroj (kromě již citovaných knih a článků) je facebookový status Marie Lockhart Michlové nazvaný Do hlubin incelova srdce. Autorka dle svých slov strávila mnoho dní na incelovských diskusních fórech a vydestilovala z nich základ jejich ideologie a terminologie. V následujících odstavcích využívám části jejích formulací. https://www.facebook.com/photo/?fbid=10233042297546138&set=a.1233766450813 (3. 9. 2023)

197
„Byl rozzlobený na boha, protože ho ženy odmítaly. (…) Když se ženy stanou vzácnými, muži se stanou násilnými.“

https://macleans.ca/opinion/the-context-of-jordan-petersons-thoughts-on-enforced-monogamy/ (25. 5. 2018) Můžeme se dohadovat, jestli je Peterson dezinterpretován tak jako Nietzsche nacisty nebo Marx bolševiky, a jestli ho více dezinterpretují incelové, co se k němu hlásí, nebo Petersonovi odpůrci, jimž se zajídá jeho obhajoba patriarchálních pořádků. Problém zůstává stále tentýž: Peterson se nikdy významně veřejně nevymezil proti tomu, jak si jej incelové přisvojují. Citovaný text dokazuje, že Petersonovy výroky nejsou vytrhávané z kontextu, ale naopak větší kontext ukáže, že jeho myšlení je ještě mnohem temnější.

198
„Slabost, závislost, zbytečnou náklonnost a vyjevuje svou nižší hodnotu“

https://www.boredpanda.com/man-leaning-in-meaning/ a https://twitter.com/alpharivelino. Účet byl založený v roce 2010, radikalizoval se později, ale nejsou u něj jasné náznaky, že se jedná o parodii. Navíc po dvou letech působení měl vliv na to, že britský tabloid Daily Mail přistoupil na jeho „pravidla hry“ a začal uveřejňovat „fotoanalýzy“, jak se jednotlivé páry showbyznysu a politiky k sobě naklánějí. Z internetového memu se stal nástroj mainstreamové žurnalistiky a „odhalování pravdy o vztazích“. https://twitter.com/alpharivelino/status/1593657366465093645 (18. 11. 2022)

200
Svým způsobem fascinující je, že o Tateovi není třeba nic dalšího psát, protože je osobnostně a myšlenkově zcela nezajímavý

Pokud máte přece jen zájem, zde jeho větší portrét v češtině: https://refresher.cz/143262-Chces-byt-alfa-jako-Andrew-Tate-Prinasime-ti-jeho-prvni-kompletni-profil-v-Cesku (28. 8. 2023) a vyzpovídání jeho fanoušků: https://refresher.cz/144172--Bral-jsem-ho-jako-Havla-ktery-mluvi-pravdu-a-vladnouci-moc-se-ho-chce-zbavit-Vyzpovidali-jsme-ceske-fanousky-Andrewa-Tatea (11. 9. 2023). Vynikající je i roast od profesora sportovní vědy Mika Israetela, z nějž plyne, že chvastoun Tate ve skutečnosti nemá ani základní znalosti o tréninku a jeho fyzička nestojí za moc https://www.youtube.com/watch?v=U7T2puomQgs.

200
Takže bychom na jejich chování měli vidět i něco dobrého

V českém prostředí se o to na stránce MindTuber pokouší autor Jan Doseděl, jenž zároveň zůstává v podivné anonymitě (https://mindtuber.cz/o-blogu/ či https://medium.seznam.cz/clanek/jan-dosedel-red-pill-subkultura-muzstvi-53300, 23. 3. 2024). Autor o sobě a svém vzdělání nesděluje vůbec nic a zdá se, že chce vybudovat jakousi lepší, méně nenávistnou verzi Red Pillu; ostatně zpočátku byl jeho nadšeným „studentem“. Smysl jeho jednání je obecně dost unikavý, protože jeho texty jsou přese snahu o korektnost a komplexnost plné prázdných frází, vyhýbání se konkrétním příkladům a stále velice slabé sebekritičnosti. S pojmem „krize mužství“ se tu operuje jako s daným faktem, aniž by bylo zdůrazněno, že je způsobena především nepřizpůsobivostí těch mužů, kteří ji pociťují, a mohli by se jí snadno vyhnout, pokud by přestali být čuráci, tj. začali méně řešit sebe a více mluvili s druhými.

202
Právě tímto se omlouvá i násilí, jež muži páchají na ženách – zatímco ona „provokovala“ nebo se „chovala nesnesitelně“, on má právo ji umravnit

Jedním z mnoha příkladů může být třeba chování mužů při sledování fotbalu. Studie vědců z Lancaster University z roku 2014 ukazuje, že počet nahlášených incidentů domácího násilí stoupl během tří mistrovství světa ve fotbale o 26 %, když anglický národní tým vyhrál nebo remizoval, a o 38 %, když prohrál. Znamenalo by to, že fanoušci si při prohře vybili frustraci. Fotbal je ale spouštěčem domácího násilí evidentně vždy. Další výzkum realizovali vědci z London School of Economics, kteří vycházeli z obšírného vzorku dat (více než 520 tisíc incidentů domácího násilí nahlášených policii mezi lety 2012 a 2019 společně s informacemi o 780 zápasech). Vědci propojili výsledky zápasů s daty o tom, jak se na ně sázelo, a podle toho je rozdělili do kategorií „překvapivá prohra“, „očekávaná prohra“, „těsná prohra“, „překvapivé vítězství“, „očekávané vítězství“ a „těsné vítězství“. Následně zjistili, že překvapivá prohra, jež by měla fanoušky nejvíce vyvádět z míry, nezpůsobila víc případů domácího násilí než ostatní kategorie. Muži jsou zvyklí mlátit ženy po fotbale stále. Dalším důležitým zjištěním pak bylo, že útoky se nejčastěji neudály těsně po zápasech, kdy by se daly předpokládat nejvyšší emoce. Naopak nejvíc z nich se stalo v době mezi deseti až dvanácti hodinami po začátku zápasu, čili jde o případy pomalu kumulovaného napětí. Mužská zábava je tedy zdrojem ženského utrpení, ženy se stávají hromosvody nejen vzteku a frustrace, ale i euforie. Hra najednou není hrou, přestoupení hranic se děje jednosměrně od silnějších ke slabším. Zdroje: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/domaci-nasili-fotbal-euro-2020-velka-britanie_2107132100_kro (13. 6. 2021), https://www.lancaster.ac.uk/news/articles/2014/world-cup-football-is-a-risk-factor-for-domestic-violence/ (11. 6. 2014) a https://www.lse.ac.uk/News/Latest-news-from-LSE/2021/f-June-21/Alcohol-not-emotions-responsible-for-domestic-abuse-rise-after-football-matches (27. 6. 2021)

203
Různé studie ukazují, že muži, kteří mají největší potřebu zdůrazňovat svou „mužnost“, mají o polovinu menší tendenci vyhledávat preventivní lékařskou péči než ti, kteří mají ze své mužské identity menší úzkost

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21490311/ "Macho men" and preventive health care: implications for older men in different social classes; Kristen W Springer, Dawne M Mouzon, 2011.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6142169/ Masculinity, Social Connectedness, and Mental Health: Men’s Diverse Patterns of Practice; Sarah K. McKenzie, Sunny Collings, Gabrielle Jenkin, Jo River, 2018.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24479947/ Masculinity, alexithymia, and fear of intimacy as predictors of UK men's attitudes towards seeking professional psychological help; Luke Sullivan, Paul M Camic, June S L Brown, 2015.

205
Uspět v práci či zabezpečovat rodinu

Kupers, Terry A. (June 2005). "Toxic masculinity as a barrier to mental health treatment in prison". Journal of Clinical Psychology. 61 (6): 713–724.

207
Stránka Individual Difference Research Labs, zabývající se testováním typů osobností, přišla i s interaktivním online testem toxické maskulinity

https://www.idrlabs.com/toxic-masculinity/test.php Heilman, B., Barker, G., and Harrison, A. (2017). The Man Box: A Study on Being a Young Man in the US, UK, and Mexico. Washington, DC and London: Promundo-US and Unilever. Kant, L., Skogstad, A., Torsheim, T., & Einarsen, S. (2013). Beware the angry leader: Trait anger and trait anxiety as predictors of petty tyranny. The Leadership Quarterly, 24(1), 106–124. Lee, K., Ashton, M. C., Wiltshire, J., Bourdage, J. S., Visser, B. A., & Gallucci, A. (2013). Sex, power, and money: Prediction from the Dark Triad and Honesty–Humility. European Journal of Personality, 27(2), 169–184.

210
Všechny jeho produkty v koupelně musí mít nápis „men“, aby nebyl ve svých očích za buzeranta

Snaha výrobců mužské kosmetiky vede ke komickým efektům, kdy ženy například u sprchových gelů vědí, jakou mají produkty vůni – broskev, kokosové mléko, limetka apod. U mužské kosmetiky sprchové gely mají jen abstraktní pojmenování – „síla“, „výkon“, „energie“, „dravost“, „probuzení“ nebo „sport“, a tudíž nikdo neví, jak fakticky produkt voní. Jde o dokonalou mytologii, jak ji popisuje sémiotik Roland Barthes, kdy komerční produkty nemají pro zákazníky žádné reálné vlastnosti, ale pouze neurčité magické schopnosti. Muži jako by nesměli mít kontakt s reálnými vůněmi ani jejich znalost, protože by tato vazba k rostlinám a schopnost jemného rozlišování znevažovala jejich mužnost. Rostliny a byliny jsou pro ženy, muž pouze vše drtí svou silou a energií.

210
Australští sociologové a socioložka George Van Doorn, Jacob Dye a Ma Regina de Gracia zkoumali muže mezi 18 až 61 lety a zjistili, že neexistuje korelace mezi tím, jaký měli nebo mají vztah s otcem nebo matkou, a tím, zda vyznávají hodnoty toxické/hegemonické maskulinity

https://www.livescience.com/toxic-masculinity-mystery.html (7. 5. 2021)

211
Americký sociolog Cliff Leek dělal podobnou studii v roce 2020, jež vyšla v časopise Sex Roles

https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-020-01131-3 (Warning: Hegemonic Masculinity May Not Matter as Much as You Think for Confidant Patterns among Older Men. Celeste Campos-Castillo, stef m. shuster, Sarah M. Groh & Denise L. Anthony. Sex Roles volume 83, pages 609–621 (7. 3. 2020).

213
Odpor ke střídmosti a udržitelnosti je vede i k záměrně větší spotřebě masa a k příklonu k dietám, které jsou vystavěné výhradně na mase (carnivore diet) nebo na syrovém mase, syrových orgánech a syrových vejcích (raw diet), jako jasné ideové opozici k popularitě veganství

https://www.dazeddigital.com/beauty/article/55602/1/unpacking-the-weird-alt-right-propaganda-behind-the-raw-meat-movement (14. 3. 2022) či https://www.theatlantic.com/health/archive/2018/08/the-peterson-family-meat-cleanse/567613/ (28. 8. 2018).

213
Vzápětí prosáklo na veřejnost i to, že jeho hlavní chlouba, obří, neskutečně symetrický six-pack je výsledkem speciální chirurgické procedury

https://www.youtube.com/watch?v=VPAiM-NXoLc (20. 7. 2022).

215
Právě pomocí těchto znaků definoval tzv. věčný ur-fašismus slavný italský učenec a spisovatel Umberto Eco

https://denikreferendum.cz/clanek/22485-umberto-eco---vecny-fasismus (6. 3. 2016) - Ecova definice je mnohem širší a obsahuje 14 bodů; jsem si vědom, že debaty o kořenech a podobách fašismu jsou komplikované. Jakmile se ale začne odmítat modernismus a začne mluvit o slabých mužích a vzývat síla mužů minulosti, můžeme si být jisti, že autoři těchto výroků navazují na tradice fašismu.

216
Testosteron je zde pouhým zaříkávadlem

Hloupost tohoto přístupu si uvědomují třeba i autoři stránky o posilování, nazvané příznačně Testosteron Nation (T-Nation.com). Mezi cvičebními programy a články o výživě i dopingu se zde běžně objevují i články o tom, že ženy mají být fyzicky silné, že součástí etikety je nezírat a nebalit ženy v posilovnách, ani jim zbytečně neradit, jak mají cvičit, neposmívat se hubeným a tlustým lidem, a naopak oceňovat, že se sebou chtějí něco dělat. Šéfredaktor magazínu napsal i dva tyto články o toxické maskulinitě: https://forums.t-nation.com/t/a-scientific-look-at-toxic-masculinity/279067 (září 2022) a https://forums.t-nation.com/t/what-passes-for-masculinity-is-stupid/279065 (září 2022).

216
Silného muže, který je silný pro druhé, aby druhé chránil, ne aby si pečlivě budoval zdání tvrdosti

Původně facebookový status https://www.facebook.com/photo/?fbid=10225465900449419&set=a.10201787283098784, později citát https://vikend.hn.cz/c1-67049580-zelenskeho-promena-nekdejsi-herec-uz-mesic-dodava-odvahu-obyvatelum-ukrajiny (25. 3. 2022) a nakonec rozvinutější článek: https://www.heroine.cz/spolecnost/7932-co-nas-volodymyr-zelenskyj-naucil-o-muznosti-vzor-maskulinity-pro-21-stoleti-prichazi-z-ukrajiny (11. 4. 2022)

220
Jak dokazují i výzkumy, vede to i k výrazně většímu duševnímu nepohodlí u žen a obecně k horšímu fungování ve společnosti

https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-009-9611-y Internalized Misogyny as a Moderator of the Link between Sexist Events and Women’s Psychological Distress. Dawn M. Szymanski, Arpana Gupta, Erika R. Carr, Destin Stewart. Sex Roles, č. 61, (2009). https://digitalcommons.usu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1474&context=honors Young Women's Sexist Beliefs and Internalized Misogyny: Links with Psychosocial and Relational Functioning and Sociopolitical Behavior. Audrianna Dehlin, Utah State University, 2018.

223
Občas se vyskytnou výčty jakéhosi „druhotného sexismu“

Opakuji a rozvíjím zde poznámku pod čarou z kapitoly 11. Působilo by neúplně, kdybych se tomuto tématu v této kapitole vyhnul.

224
Všímám si stále silnějších reakcí, že „potřebujeme návrat mužnosti“

Pomineme-li již zmíněné osoby, jejichž přístup je většinou neseriózní, marketingový a má rysy kultu, najdeme i autory, kteří svou agendu myslí vážně, např. švýcarský profesor politické sociologie Walter Hollstein (https://www.pritomnost.cz/2022/07/11/obnoveni-muznosti/ (1. 7. 2022), jenž od roku 1990 vydal osm knih na téma „život mužů v moderním světě“, či v kapitole 9 citovaný britský autor Richard V. Reeves s knihou Of Boys and Men: Why the Modern Male Is Struggling, Why It Matters, and What to Do about It.

14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“

14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“
228
Pokusit se z nich složit úplnější obraz poznání

Pro rychlý přehled, co znamenala tzv. standpoint theory, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Standpoint_theory. Neprezentuji tento přístup jako dokonalý a nekritizovatelný. Chápání objektivity ve vědě podléhá stálému vývoji.

229
Jinak se to v jeho textech odvolávkami na něj jenom hemží

Uzlova kniha Intimní slasti a strasti (2009) má na obálce kresbu pralidí: muž s kyjem a pazourkem podává přesličku ženě, která má na hlavě kokosový ořech a na ramenou malého krokodýla jako kabelku. Jedná se o druh karikatury, který je myšlený vážně – odmyslíme si přehnané či nerealistické znaky, ale ve sdělení zůstane určité významové jádro. Muži jsou lovci, dvoří se ženám, ty jsou marnivé parádnice a žijí z darů od mužů.

229
A na základě toho si pak začali přisvojovat větší zásluhy a následně i větší část výsledků práce

Obecně známý fakt formulačně přebírám z blogu feministického praotce Igora Indrucha: https://indruch.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499210 (15. 3. 2016)

231
Tak se ctnosti, specificky ženské ctnosti, obracejí proti nim samým, tak se mravné a něžné stránky jejich povahy stávají prostředkem k jejich utrpení

Karl Marx: Kapitál I, Praha 1963, s. 429-430.

231
Sociolog Raymond E. Pahl ve své knize O práci

Raymond Edward Pahl: On Work. Historical, Comparative, and Theoretical Approaches. Oxford 1988.

234
Vede ke stálosti struktury dělby práce

Pierre Bourdieu. Nadvláda mužů, česky 1998 (s. 85-86)

234
Velká část z nich však nejsou Arabové, ale filipínští imigranti

Případ Saúdské Arábie je excesivní a rozhodně zde nejde o příklad rovnoprávnosti. Jedná se o stejný fenomén jako se stevardy v letadlech – tuto práci musí dělat muži, protože někteří z věřících by nedovolili, aby se o ně starala cizí žena.

234
Stejný problém řeší i Čína, další zprávy mluví o tom, že policisté v Thajsku běžně asistují u porodů a součástí jejich výcviku je i školení na tyto situace

https://realmanswork.wordpress.com/2012/05/05/male-nurses-worldwide/ Tento zdroj uvádí i příklad thajského policisty, který za deset let služby pomohl odrodit přes 80 dětí.

236
Více ještě v poznámce, kde je řada dalších konkrétních čísel, rozlišujících nejen ženy a muže, ale i věkové skupiny, vzdělání, regiony a profese…

Text z webu cíleně utínám v polovině, zde jeho dokončení: Pokud odhlédneme od jednotlivých pracovních oborů a zaměříme se na jednotlivé pracovní pozice a ocenění práce žen a mužů, nacházíme naopak největší GPG tam, kde je zastoupení žen velmi malé – například v řídicích pozicích. V kategorii nejvyšší představitelé či představitelky společností jsou ženy zastoupeny jen z 18 % a GPG (rozdíl v odměňování) dosahuje výše 36 %. Vysoký rozdíl na řídicích pozicích je ovlivněn i tzv. skleněným stropem neboli neviditelným systémem překážek, který ženám znemožňuje přístup do vyšších pozic. K dalším příčinám samotné existence GPG patří též netransparentní odměňování, nedostatečné či nedostupné možnosti slaďování práce a rodinných záležitostí a často též stále existující stereotypy ve volbě povolání u žen i mužů (dle zakořeněného dělení práce na „ženské“ a „mužské“). Hodnota GPG se výrazně mění s věkem. Nejvyšší je mezi 40 – 44 lety, kdy dosahuje 25 %. Je to období, kdy na ženy v největší míře dopadá péče o děti. Poměrně vysoké rozdíly 10 % se však vyskytují i mezi muži a ženami do 24 let, z nichž většina ještě vlastní děti nemá. Vliv na výši GPG tedy nemá jen péče o dítě, ale už samotné očekávání, že žena jednou pečovat bude (bez ohledu na to, zda a kdy k tomu dojde). GPG je nejnižší u lidí se základním vzděláním (15 %). Nejvyšší (26 %) je naopak u lidí vysokoškolsky vzdělaných. A to i přesto, že v ekonomicky aktivní populaci (16–64 let) převládají vysokoškolačky nad vysokoškoláky. Výše GPG se liší i podle regionů. Největší rozdíly v odměňování aktuálně existují v Praze (22 %) a v krajích s vyššími průměrnými mzdami. S největším průměrným GPG se setkáváme u zaměstnání s nejvyšší průměrnou měsíční mzdou. Vůbec nejvyšší rozdíly v odměňování (neuvěřitelných 45 %) jsou mezi finančními makléři a makléřkami, což představuje téměř 400 000 Kč ročně. Nejnižší rozdíly jsou naopak u kuchařů a kuchařek (-1 %). Průměrnou mzdu mužů převyšuje průměrná mzda žen jen ve 2 % typů zaměstnání – hodnota GPG se tu ale v přepočtu pohybuje maximálně v řádu stokorun, přičemž častěji se jedná o rozdíly ještě menší. Pokud na pracovišti existuje kolektivní smlouva, představuje průměrný GPG 17 %, bez ní se jeho výše pohybuje okolo 19 %. Kolektivní smlouva se zároveň vyplatí i mužům, zajišťuje totiž vyšší průměrné mzdy všem, a to bez ohledu na pohlaví. To samozřejmě platí i pro firmy ve státním vlastnictví (GPG 16 %), v nichž se – ve srovnání se sektorem soukromým (GPG 22 %) – obecně setkáváme s vyššími průměrnými mzdami mužů i žen i menšími rozdíly v odměňování. Pakliže chcete tyto poznatky podané jednodušeji v mluvené formě, můžete si dohledat rozhovor s  Helenou Skálovou v DVTV z 20. dubna 2016: : https://video.aktualne.cz/dvtv/kvoty-narovnavaji-startovni-caru-rika-sefka-gender-studies/r~de5195c0e44511e4875c002590604f2e/ Všimněte si rovněž, že rozdíl v odpracovaných hodinách mezi českými muži a ženami je zhruba 13 % (viz minulá kapitola), zatímco GPG kolísá a oněch 13 % výrazně překračuje.

236
Jak vidno, jde o komplexní problém, ale existuje v něm přehledné rozlišování

http://sok.bz/clanky/2022/jsou-zeny-za-stejnou-praci-skutecne-odmenovani-mene-nez-muzi (text vyšel 6. 8. 2022 i v Lidových novinách) Do polemiky se zavedeným pojetím GPG se pustil např. filosof Petr Kužel. Dočkal se přitom velmi kritických reakcí a byl obviněný z nekompetence. Tím, že odstranil všechny proměnné, které mají vliv na konečná čísla u GPG, počítal jen „srovnávání právníka s právničkou, co jsou ve stejné firmě na stejné pozici“, takže rozdíl podle něj činí pouhých 5 %. GPG však nikdy nestál jen na takto počítaném čísle, ale na všech faktorech kolem, jako je např. vliv mateřské. Tyto faktory se promítají do náboru žen, které děti nemají, a dostávají tak horší typy smluv. Text trpí obvyklými slepými skvrnami, např. neřeší odlišný přístup při vyjednávání vyšší mzdy – tedy že zaměstnavatelé často jinak vnímají, když vyjednává žena, a když muž.

237
Nejlépe na budoucnost připravenou mladou generaci

Je oblíbené tuto tezi rozporovat, protože Finsko lehce kleslo v mezinárodním srovnávacím žebříčku. Vtip je v tom, že finské školství preferuje i jiné kvality, než jsou v mezinárodních měřítcích, děti dosahují srovnatelných výsledků s menší mírou biflování a celkově jsou lépe připraveny na praktický život. (Viz např. inspiraci zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/finske-skolstvi-patri-k-nejlepsim-zde-jsou-jeho-vychytavky/r~62801878814311e9819e0cc47ab5f122/) Obecně ale nelze žádný systém stavět na piedestal, každá země a kultura čelí vlastním problémům. Podstatné je, že bez zvýšení investic do školství a reformy systému výuky se nepohneme a budeme dále zaostávat.

238
Důležitost těchto profesí jsme pocítili během pandemie covidu

Viz zdroj v poznámce 17

240
V USA mezi řídicími pracovníky má 90 % mužů děti, avšak pouze 35 % žen je matkami

Kniha Sexuální všehochuť (2014), kapitola Ženy v politice, s 201

240
Zatímco u mužů za tu dobu vzrostla šance na získání stálého úvazku o 19 %

Caroline Criado Perez. Invisible Women: Exposting Data Bias in a World Designed for Men. 2019

241
Neposílají je ani na školení a nepočítají s nimi předem jako s vedoucími týmu

U tohoto odstavce si nepamatuji autora nebo autorku, ale přebírám celou myšlenku s minimálními úpravami.

243
Na stejné pozici mají konkrétní ženy v porovnání s konkrétními muži velký rozdíl v platu

Existují rozbory jako ten z týdeníku The Economist z roku 2017, které říkají, že „to není tak zlé“. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/81055/platove-rozdily-mezi-zenami-a-muzi-prakticky-neexistuji-ukazuje-studie.html (6. 8. 2017) Pod zavádějícím titulkem se pak ukrývá již diferencovanější popis: „V Británii sice tedy ženy v průměru vydělávají o 29 % méně“ (pohoda, tabáček, koho to vzrušuje, však ať ty důchodkyně bez úspor klidně jedí jen suché kůrky), ale „při práci na stejné úrovni, pak je rozdíl už jenom 9 %. Pokud navíc budeme zjišťovat rozdíly jen uvnitř stejných firem, rozdíl se smrskne na 2,6 %. (…) Příčina rozdílů je v drtivé většině případů čistě v tom, jaké pozice muži a ženy obsazují. Tedy, že ženy jsou v průměru na hůře placených pozicích, které však, obsadí-li muž, bude placen stejně (špatně) jako žena.“ – Tímto se ale víceméně opakuje jen to, co v této kapitole padlo už dříve. Problém je, že podceňujeme, jak často jsou ženy na nižších pozicích nebo dělají obecně méně placená povolání, a jak málokdy mají při srovnatelné kvalifikaci opravdu stejná místa, natožpak platy. Toto přehlížení je pro celou debatu o gender pay gapu nesmírně typické a opakuje se s takovou úmorností, že si nezaslouží si nic jiného než opakování pouze pod čarou v poznámkovém aparátu.

245
Napsala knihu Proč jsme tak naštvané (2022) a provozuje podcast Pay Gap

https://a2larm.cz/tema/podcast-pay-gap/ - Podcast začal v říjnu 2022, v době uzávěrky této kapitoly v září 2024 měl 28 dílů.

245
Přitom panuje celkem shoda na tom, že pro společnost je z různých důvodů výhodnější, aby trh práce byl segregovaný méně

Osobní sdělení v elektronické komunikaci, srpen 2021.

246
Zároveň by bylo nutné vytvořit dostatek míst v předškolní péči pro nejmenší děti

Ve Švédsku si oba rodiče mohou dohromady vzít až 480 dní rodičovské dovolené, o které se mohou různými způsoby podělit. Finsko rovněž zavedlo genderově neutrální systém rodičovských dovolených, který umožňuje oběma rodičům nastoupit na 160 dní placené dovolené, které si mezi sebou mohou do určité míry převádět. Rodičovská dovolená v ČR nás vypadá tak, že jediný rozdíl, který děláme, je mezi prvním a druhým rodičem. První, který chce využít větší část své rodičovské dovolené, dostane volno a finanční kompenzaci na 18 týdnů, ten druhý má opět volno a kompenzaci na 8 týdnů a je to jen na rodičích, jestli bude první muž a pak žena, nebo naopak https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/finsky-ministr-obrany-kaikkonen-rodicovska-dovolena_2212200740_gen (20. 12. 2022)

249
Je jich mnoho, nejsou to výjimky, ale až pětina z nich

https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (Lucie Zídková, 19. 9. 2016) – V Německu vznikl i první názorový průzkum na toto téma. Téměř pětina z 1200 oslovených rodičů obou pohlaví udala, že kdyby se měli dnes rozhodovat znovu, děti by neměli (osm procent s tímto výrokem souhlasilo „naprosto“, dalších jedenáct procent „spíše“). https://yougov.co.uk/topics/society/articles-reports/2021/06/24/one-twelve-parents-say-they-regret-having-children Novější výzkum z Británie potvrzuje zhruba totéž, každý dvanáctý rodič (8 % z celkového počtu) silně lituje toho, že má děti. Se vzrůstajícím věkem respondentů klesá počet těch, co litují. Buďto je to dáno jistou ztrátou paměti, anebo se zvyšuje odměna v podobě odchovaných dětí, případně dalších generací.

249
Nejde ani o ty ženy, jež se předem rozhodnou děti nemít a nikdy svůj názor nezmění

https://www.ted.com/talks/christen_reighter_i_don_t_want_children_stop_telling_me_i_ll_change_my_mind Je pozoruhodné, že zatímco mužům se nevyčítá, že nemají děti, u žen, které se rozhodnou být bezdětné, je to vždy téma, něco, co je negativně definuje a co lidem dává zdánlivé právo je zpochybňovat, přemlouvat a citově vydírat („Budeš osamělá, kdo se o tebe ve stáří postará?“).

249
V roce 2014 uveřejnila izraelská socioložka Orna Donath kvalitativní studii o ženách, které litují, že se staly matkami

https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (19. 9. 2016). Další články na stejné téma, vždy s jiným úhlem pohledu a různými osobními příběhy: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/3881-lituji-ze-se-staly-matkami-a-boji-se-o-tom-mluvit (Michaela Sladká, 14. 1. 2021), https://zena.aktualne.cz/dceru-miluji-ale-materstvi-nesnasim-matky-ktere-tato-role-ne/r~d49a0516a44211eca0d8ac1f6b220ee8/ (Klára Elšíková, 24. 3. 2022) a https://refresher.cz/119144--Posledni-den-meho-zivota-byl-den-pred-synovym-narozenim-Rodicovstvi-neni-pro-kazdeho-aneb-kdyz-matky-lituji (Tereza Šnajdrová, 4. 8. 2022). Navazující článek, kde se srovnávají podmínky na mateřské v Česku a ve Francii a ukazuje se, že každý systém má své nevýhody: https://refresher.cz/119314-Proc-se-ceske-matky-citi-v-pasti-Francouzska-materska-je-jako-z-jineho-sveta-rika-kulturolozka-Tereza-Konradova (Alena Julie Novotná, 8. 8. 2022)

251
V dílu Teorie rovnosti předvedl směšné divadlo, že jeho synové domácí práce dělat nebudou, protože nechtějí

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10408111009-cesky-zurnal/216562262600003-teorie-rovnosti/ Tomského konfrontace s Lauder začíná zhruba od 40. minuty, předtím film necelých deset minut věnuje semináři spolku Bílého heterosexuálního muže, kde defilují jedny z nejhorších postav české mediální scény: Tomio Okamura, Ladislav Jakl, Petr Hampl, Benjamin Kuras či Václav Vlk st.

15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky

15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky
256
Žádná z publikací Radima Uzla není ve všeobecně uznávaných databázích vědeckých prací (Scopus, Web of Science, PubMed)

Pro úplnost, jediný Scopus obsahuje jeho kratičké články na téma antikoncepce s několika spoluautory, ale žádný výzkum na téma rozdělení péče u mužů a žen. Od roku 1992 do roku 2006 má Radim Uzel pouhých 10 záznamů s mizivým množstvím 26 citací v jiných pracích. Radim Uzel o svých „výzkumech“ skutečně píše ve svých popularizačních knihách tak, jak to zde cituji, neupírám mu žádný kontext. Nikdy nedatuje, nikdy nezdrojuje, ani nejmenuje název výzkumu, ani spoluautory a spoluautorky.

256
Jsou sice častěji nemocné, ale umírají později

I tady je spousta faktorů sociálních. Ženy například bývají častěji nemocné i proto, že tráví více času s dětmi, které jsou často nemocné, protože jejich imunitní systém se teprve vyvíjí (tím se ovšem nakonec zpětně posiluje imunitní systém žen). Ženy jsou navyklé se zdravěji stravovat, protože je na ně vyvíjen větší nátlak „dobře vypadat“, méně kouří a pijí alkohol, protože je to pro ně společensky více vhodné, a sekundárním efektem pak je, že žijí déle. Stejně tak jsou navyklejší více řešit své duševní zdraví, protože svěřování se a rozebírání sebe sama u nich není nahlíženo jako druh slabosti. Kultura ženy i výrazně méně podněcuje riskovat a předvádět se, viz kapitoly 11, 12 a 13.

257
Co je tedy tím svatým grálem biologických esencialistů? Teorie cambridgeského profesora psychologie Simona Barona-Cohena, že muži mají sklony k systematizaci (racionalitě) a ženy k empatizaci (emocionalitě)

https://www.math.kth.se/matstat/gru/5b1501/F/sex.pdf

257
Simon Baron-Cohen

Pokud nemůžete vydržet nedočkavostí, tak ano, je to o třináct let starší bratranec komika Sachy Barona-Cohena, jenž zase na Cambridgi studoval historii.

258
Přitom jak se ukázalo, šlo o Summersův osobní způsob vedení a rozhodování, komu prodlouží smlouvu

https://www.theguardian.com/science/2005/jan/18/educationsgendergap.genderissues Why women are poor at science by Harvard president (18. 2. 2005). Za Summersovy vlády na Harvardu poklesl počet profesorek s definitivou (pracovní poměr, který je prakticky nevypověditelný) z 36 % na 13 %. V roce 2004 byly pouze čtyři z dvaatřiceti definitiv nabídnuty ženám.

259
Ti uvádějí, že 80 % lidí je jasně vyhraněných mužsky či žensky (gender sedí k pohlaví), 10 % je smíšených a 10 % opačných

Všechno, co byste měli vědět o mužích a ženách (česky 2015). Jedná se o digest knih Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách (1998), Proč muži lžou a ženy pláčou (2002) a Proč muži chtějí sex a ženy potřebují lásku (2009).

259
Jejich sociální bublinu a klientelu tvoří omezený typ lidí, kteří stereotypy naplňují, nebo se v nich chtějí vidět

Trochu podrobněji bude jejich přístupu věnována 16. kapitola o používání jazyka a poté 22. kapitola věnovaná párovému soužití a vadným terapeutickým radám.

260
Systematicky ono schéma „mýtu o Marsu a Venuši“, jež se zákeřně snaží převléct za vědu, popsala sociolingvistka Deborah Cameron v roce 2007

Deborah Cameron: Mýtus o Marsu a Venuši, česky 2017.

264
Překvapivě nebyl velký rozdíl ani v síle stisku ruky – 0,66 směrodatné odchylky, což je podobné třeba u agresivity

Z toho, že u mužů ve skutečnosti není agresivita výrazně větší než u žen, ale přesto páchají mnohem více násilných zločinů, si můžeme vyvodit, že to dělají čistě proto, že cítí, že jim to projde (což u znásilnění bohužel platí, jak ukazuje 2. kapitola), nebo očekávají, že se to od nich očekává (jako důkaz mužnosti, viz kapitolu 13) a nemají takové zábrany, jako mají ženy, jež jsou společností mnohem víc disciplinovány (viz kapitolu 11).

265
Kde vůbec je schovaný onen „nekorektní výzkum“

Uzlovy výzkumy, alespoň tak, jak je popisuje ve svých knihách, měly většinou tu podobu, že rozdal pár desítek nebo stovek dotazníků svým kolegům a kolegyním na nějaké domácí sexuologické konferenci a z jejich výsledků pak vyvozoval senzační závěry, například, že starší lékařky jsou méně ochotné předepisovat mladým dívkám antikoncepci. Podle Uzla je jediné možné vysvětlení, že starší ženy závidí mladším, že s nimi někdo chce mít sex. Tím bychom mohli otázku ohledně kvality Uzlových výzkumů považovat víceméně za zodpovězenou.

265
Saini však zmiňuje nejrozsáhlejší kolektivní výzkum z univerzity v Edinburghu z roku 2008 provedený na 11 tisících dětí, jenž nic takového neprokázal

Inferior: How Science Got Women Wrong – and the New Research That's Rewriting the Story, 2017 (česky Od přírody podřadné – Jak se věda mýlila v ženách, 2018, Academia)

266
Další špičková neurovědkyně, izraelská profesorka Daphna Joel

https://www.youtube.com/watch?v=rYpDU040yzc (8. 10. 2012, TEDxJaffa – Daphna Joel – Are brains male or female?) Sumář jejích poznatků s názornou infografikou najdete v tomto TED talku.

272
Muži, kteří vykazovali aktivitu pouze v levé hemisféře, nebyli pomalejší ani méně přesní než ženy, jež vykazovaly aktivitu v obou hemisférách

Neuroreport, 9, 12, 24. srpna 1998, s. 2803-2807. Citováno dle Deborah Cameron, Mýtus o Marsu a Venuši, s. 144.

272
„Zastaví-li muž jedoucí autem, aby si přečetl silniční ukazatel, co udělá s rádiem? Ztiší ho!“

Zde jenom jeden příklad, jak Peasovi, kteří nejsou vědci ale jen obchodníci s pseudopsychologií, zpětně zmatečně působí na vědce. V časopise Vesmír v roce 2006 profesor neurofyziologie a biofyziky František Vyskočil s odvoláním na „pěkné knížky B. a A. Peasových“ rozepisuje rozdíly mezi muži a ženami na úrovni pěti smyslů i druhu přemýšlení. Ke sluchu píše: „Mužský mozek je však naprogramován tak, aby zachytil zvuky spojené s pohybem. Muže v jediné vteřině zcela probudí větvička narážející v noci zvenčí na okno. Je připraven bránit se proti možnému útoku, nikoliv tišit vrnící dítě, což ovšem neznamená, že to v případě nutnosti nemůže udělat. Jen ho to stojí víc přemáhání.“ (https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-7/rozdily-mezi-muzem-zenou.html, 13. 7. 2006) – Komické není jenom to, že pan profesor neví, že vrní hlavně kočky a že vrnění znamená být ve stavu naprosté spokojenosti a blaha, takže není potřeba nic a nikoho tišit. (Nejspíš to ale jako „správný muž“ nikdy nedělal a tímto to jenom dosvědčuje.) Celý článek se ale hlavně snaží hledat sociální projevy, které odpovídají určitým stereotypům (navíc svázaným s určitou generací a střední třídou) a nejde vlastně o biologii, i když se text tak tváří. Není ani od věci dodat, že František Vyskočil se dlouhodobě hlásil k sektě Svědků Jehovových.

272
Nelze ovšem vyloučit, že jde o osobní problém Alana Pease, tím by se vše vysvětlilo

Osobně mi to přijde absurdní, protože jsem zvyklý psát při poslouchání hudby a hudba mi mnohdy pomáhá se soustředit; můžu poslouchat podcast nebo online rádio puštěné nahlas a dívat se na video o něčem úplně jiném se ztlumeným zvukem (například trailery, sportovní záznamy, gameplay, mash-upy, virály nebo akční scény z filmů, co už znám); můžu číst jednoduchý článek v češtině či angličtině a zároveň slyšet, o čem mluví lidé ve vedlejší místnosti, a reagovat, pokud se hovor týká mě nebo něčeho, co mě zajímá; případně dokážu editovat text či dělat libovolnou lehce mechanickou práci s vyplňováním tabulek nebo klikáním na určité ikonky a vedle poslouchat a napůl oka sledovat puštěný film, který je pro mě nový a neznám dopředu jeho děj a dialogy (a zároveň ho nebudu muset recenzovat). A všechny tyto činnosti vidím provádět i některé jiné filmové a kulturní publicisty. „Nenormální“ mi naopak připadají lidé, kteří to neumějí, což pokládám v naší profesi za hendikep. Pozoruji, že to nezvládají spíš někteří starší lidé bez ohledu na to, zda jde o muže či ženy, a uvědomuji si, že jde zčásti o syndrom rozptýleného vědomí typického pro současnou těkavou dobu. U hluboké práce se, samozřejmě, chovám jinak, a na plné soustředění je potřeba odfiltrovat rušivé vlivy, někdy třeba i nepořádek ze stolu nebo zorného pole v pokoji, a temnota kinosálu je předpokladem intenzivního hlubokého zážitku. Mám problém psát, pokud slyším hlasy mluvící nebo zpívající česky, tam se mi začnou mísit slova a nedovedu se soustředit. Vyvozovat z toho něco o obecném fungování mužského mozku ale nehodlám.

273
V roce 2017 byl dokonce uveden celovečerní hraný film The Female Brain, kde je postava doktorky Julie, která vysvětluje fungování mozku přesně podle Louann Brizendine

Zajímavý paradox: film napsala, režírovala a hlavní roli v něm hraje stand-up komička Whitney Cummings, jež jinak proslula svou emancipovaností; vystupovala například jako první žena v arabských státech se samostatnou show a proslula hláškou: „Neznám žádnou ženu, které by kdy pomohlo, že spala s producentem. Kdyby to fungovalo, dělala bych to.“

273
Časopis Newsweek po premiéře snímku vydal článek, který s pomocí pěti špičkových neurovědkyň vyvrací základní nesmysly

https://www.newsweek.com/science-behind-female-brain-802319 (2. 10. 2018) Zpovídanými jsou již citované Gina Rippon, Daphna Joel a Cordelia Fine, dále neuroložka a endokrinoložka Sari van Anders a neurovědkyně Gillian Einstein.

275
„Koneckonců, jsme přece stejný druh“

Alina Tugend, "Engendering Sons". California (Winter 2014): 48-49.

275
Autoři studie, která vyšla v červnu 2021 v odborném časopise Neuroscience & Behavioral Reviews na základě analýzy všech studií za posledních třicet let (!) upozorňují, že společenské nerovnosti není možné zdůvodňovat odlišnou biologickou stavbou mozků

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0149763421000804 - Dump the “dimorphism”: Comprehensive synthesis of human brain studies reveals few male-female differences beyond size. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. Volume 125, June 2021, Pages 667-697. Lise Eliot, Adnan Ahmed, Hiba Khan, Julie Patel.

276
Biologicky jsme stvořeni tak, abychom se navzájem doplňovali

Osobní sdělení pro Angelu Saini zaznamenané v citované knize.

278
Zdánlivé rozdíly mezi pohlavími mizí, když je necháte intenzivně několik hodin nebo dní provádět určitou činnost, což platí zvláště pro dovednosti v digitálním světě

How Important Is the Digital Divide? The Relation of Computer and Videogame Usage to Gender Differences in Mental Rotation Ability https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-005-6765-0 Melissa S. Terlecki & Nora S. Newcombe. Sex Roles, volume 53, pages 433-441 (2005).

279
Více se s nimi pohazuje ve vzduchu nebo do nich ve hře šťoucháme a povzbuzujeme je v pohybu

Je pozoruhodné, že stejné příklady podněcování dětí uvádějí i esencialisté Alan a Barbara Peasovi, jenom dospívají (jako obvykle bez další argumentace) k tomu, že chování rodičů nemá vliv. Při čtení jejich knih si většinu času připadáte, že sledujete okázalé cvičení v ignoranci.

281
Pokud ženy uslyší, že v něčem nebudou dobré, potom v tom dobré nejsou

Jedná se o jeden z mnoha dokladů „sebenaplňujícího se proroctví“ neboli Thomasova teorému definovaného už ve 20. letech minulého století: Pokud je nějaká situace definovaná lidmi jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích. Lidské chování reaguje nejen na objektivní charakteristiky situace, ale i na význam, jenž situace pro člověka má. Když člověk připíše situaci nějaký význam, jeho následné chování, případně důsledky tohoto chování, je vymezeno právě tímto připsaným významem. Pokud je například student přesvědčený, že zkoušku nezvládne, věnuje více času obavám a starostem než samotnému studiu. Předchozí neoprávněná úzkost se promění na oprávněný strach a je jasné, že student zkouškou opravdu neprojde. (Velký sociologický slovník. Karolinum, 1996)

281
Naopak obory, ve kterých respondenti více oceňovali pracovitost, měly vyšší zastoupení žen

https://science.sciencemag.org/content/347/6219/262 Expectations of brilliance underlie gender distributions across academic disciplines. Science. 16 Jan 2015, Vol 347, Issue 6219. pp. 262-265

282
Pro vysvětlení, že je to z biologických důvodů, je tu jen málo prostoru“, řekl jeden z autorů studie, profesor kognitivní psychologie Merim Bilalic, jenž se na výzkumy šachů a inteligence zaměřuje mnoho let

https://scholar.google.com/citations?user=-p44Jc0AAAAJ

283
Příběh totiž při vší vypravěčské suverenitě působí, jako by šlo o konjunkturálně žádaný příběh o ženské emancipaci a právě reálný předobraz by mohl ospravedlnit jeho existenci

Minisérie, jež nyní přivedla mnoho dívek k hraní šachů, přitom vyvolala i skandál kvůli svému sexismu. V jedné scéně se totiž přímo odkazuje na žijící gruzínskou velmistryni Nonu Gaprindašvili, z níž udělají „Rusku“ a tvrdí o ní, že nikdy závodně nehrála proti mužům, ačkoli v reálu proti nim hrála. Gaprindašvili to považovala za „znevažující dezinformaci“ a v srpnu 2021 podala na Netflix žalobu. https://www.nytimes.com/2021/09/16/arts/television/queens-gambit-lawsuit.html

284
Vůbec nemůžeme předvídat, kam se druh homo sapiens bude vyvíjet dál

Na závěr kapitoly připojuji ještě relativizující poznámku k tomu, co doposud padlo. Ani zmiňovaná metastudie Lise Elliot není konečnou odpovědí, ostatně takto věda nefunguje. Každá vědecká práce se jen vystavuje další kritice a přezkoumání. Jenomže ony „esenciální rozdíly“ se už nikdy nestanou esenciálními. Zásadní, obří odlišnosti se stávají pouze „malými systematickými“ rozdíly. Dosud tu panovalo černobílé schematické dělení. Pokud relativizují už relativizující práce, o nichž mluví tato kapitola, výsledkem nikdy nebude návrat k původnímu stavu.
Zde uvádím pro zajímavost několik kritik Lise Elliot - https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0149763421003948, https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0149763421003900,
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9327177/ a https://journals.sagepub.com/doi/epub/10.1177/1747021820960707

16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky

16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky
288
Děti přitom běžně hlídaly babičky, jejichž evoluční úloha je stále poněkud nedoceněná

Angela Saini jim v knize Od přírody podřadné věnuje celou kapitolu Staré ženy, které nehodlají umřít (s. 171-185), v níž cituje práce Sarah Hrdy, Kristin Hawkes či Franka Marlowa.

290
Rozsáhlá meta-studie z roku 2023 našla po celém světě důkazy, že v téměř 80 % společností ženy nebyly jen sběračky, ale také lovily

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3598179-lov-nebyl-vlastni-jen-muzum-uspesne-v-nem-byly-i-zeny-vyzkum-narusuje-obvykly-mytus (6. 7. 2023) a https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0287101 (28. 6. 2023) a 
https://www.scientificamerican.com/article/the-theory-that-men-evolved-to-hunt-and-women-evolved-to-gather-is-wrong1/ (1. 11. 2023)

291
Každopádně si budeme muset poopravit vizi, že přednostními autory maleb byli dospělí muži

https://www.osel.cz/7210-malovaly-jeskynni-malby-zeny.html; původní zdroj: National Geographic Daily News, 8. 10. 2013. Již v roce 1968 byla na nalezišti na jihu Finska objevená kostra pohřbená asi 1000 let př. n. l., z jejíhož genomu bylo v roce 2021 zjištěno, že má chromozomy XXY a jde tedy o nebinární osobu. Pohřbená byla v ženských šatech, ale po bocích měla dva meče jako znak mužnosti. https://www.iflscience.com/finnish-warrior-buried-900-years-ago-may-have-been-nonbinary-study-reveals-60600 (10. 8. 2021), originální výzkum https://www.cambridge.org/core/journals/european-journal-of-archaeology/article/woman-with-a-sword-weapon-grave-at-suontaka-vesitorninmaki-finland/33A89DB1D7E4900F017833D87C997D3D. Podobně zjišťujeme, že spolu i v dávné minulosti byli pohřbívaní mužští milenci. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/archeologie-sexualni-revoluce-tradicni-role-spolecnost_2201221338_aur (22. 1. 2022)

291
Zjednodušené rozdělení rolí se snaží vyvrátit i historici a filmaři, kteří stojí za francouzskou knihou a dokumentárním filmem Lady Sapiens

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/the-guardian-praveke-zeny-nebyly-jen-matky-ale-i-lovkyne-a-umelkyne/2203033 (8. 5. 2022) a https://www.flowee.cz/civilizace/9910-kniha-a-film-lady-sapiens-praveke-zeny-jen-nerodily-lovily-a-dokonce-i-vladly (4. 5. 2022); odkaz na citovaný obraz: https://www.superstock.com/asset/rape-stone-age-paul-joseph-jamin-french-oil-canvas/1746-2895 a film: https://archive.org/details/one-million-years-bc-1966_202010

293
Většina domácích prací byla vykonávána venku, mimo tmavý a často stísněný prostor domu

Kamila Remišová Věšínová se tu své knize na stránkách 208-209 odvolává k textům zasloužilých autorit Paula Halsteada (1989) a Iana Hoddera (2004).

295
Tvrdí smyšlenky o tom, že dítě do tří let vnímá matku a sebe jako jedno tělo

https://www.maminka.cz/clanek/marek-herman-trvam-na-tom-aby-az-do-roku-a-pul-byla-u-ditete-hlavne-maminka (21. 3. 2018), https://psychologie.cz/mama-mele-maso-marek-mate-mamu/ (2. 3. 2020) Skuteční psychologové Albert Kšiňan a Petr Doležal zde Hermanovi, nakládají dostatečně: „Ne, do šesti let se opravdu neutváří 90 % osobnosti; jak bychom to vůbec mohli změřit? Ne, dítě opravdu nevnímá sebe a mámu jako jednu bytost až do tří let.“ https://theconversation.com/how-do-children-develop-a-sense-of-self-56118 Text obsahuje i analýzu toho, jak Herman psychologicky manipuluje rodiči, obzvláště matkami: „(…) v brilantním manévru ve stejný moment ženy ocení a zároveň je odkáže na jejich právoplatné místo u plotny. Znehodnotí všechny rodiče, kteří to mají jinak, a obviní je z toho, že své děti emocionálně poškozují. Místo osvobození rodičů z ideologie práce a výkonu je jen uvězní do jiné představy, v níž matka má sedět doma. (…) Herman nepopisuje svět takový, jaký je, ale jeho jakousi idealizovanou, v čase neukotvenou a nedosažitelnou verzi. U většiny rodin je ekonomickou nutností, aby oba rodiče pracovali, a to nemluvíme o rodinách, kde nejsou oba rodiče přítomni. Co si mají takoví rodiče počít? Mají to raději vzdát, protože nikdy nedostojí Hermanově ideálu? Otec vdovec nikdy nedokáže dítě zabalit do něhy? Matka samoživitelka mu nikdy nedá řád? Samozřejmě, že to tak není. Naštěstí pro nás se vliv výchovy na vývoj dítěte značně přeceňuje: děti jsou dostatečně odolné v tom smyslu, že se vyvinou dobře, i když jsou vystaveny různým výchovným stylům či intenzitě výchovy (pochválena buď genetika).“

295
Čímž tito tři ničemové prokazatelně ekonomicky poškodili desetitisíce samoživitelek, jež nemohly jít do práce

https://perpetuum.cz/2018/02/4-duvody-vlady-pro-odmitnuti-zrusit-povinnost-skolek-prijimat-dvoulete-a-povinny-posledni-rok-v-ms/ (22. 2 .2018) + https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pedagog-dvoulete-deti-do-skolky-nepatri-potrebuji-neznou-mam/r~bcc7f616775e11e7b2b5002590604f2e/ (3. 8. 2017) + https://www.respekt.cz/tydenik/2018/8/halda-nechci-aby-toho-matky-litovaly (17. 2. 2018) Z rozhovoru se spolunavrhovatelem novely Jiřím Haldou plyne, že ročně je i tak školkami odmítnuto přes 30 tisíc matek s dvouletými dětmi.

295
Neexistují zároveň doklady, že by děti byly v budoucnu jakkoli poškozeny

https://www.hanen.org/Helpful-Info/Articles/Does-child-care-make-a-difference-to-childrens-de.aspx - Z řady studií dělaných dlouhodobě, na velkých vzorcích populace a v různých státech plyne velmi jasně, že umístění dětí do předškolních zařízení ve dvou letech nijak nenarušuje jejich kognitivní a emoční vývoj a nepřispívá k rozvoji problémů s učením, vztahy nebo duševním zdravím. Školky naopak spíše posilují u dětí už ve dvou letech sociální inteligenci a komunikační dovednosti a snižují problémové chování typické právě pro věk mezi druhým a třetím rokem. Je v zásadě úplně jedno, jestli jdou děti do školky ve dvou nebo ve třech letech. Jediný rozdíl byl zaznamenaný v tom, jaké bylo rodinné prostředí, z něhož děti pocházejí. Pokud bylo zázemí dobré (láskyplné, finančně zajištěné) tak se nedalo pozorovat, že by dřívější nástup do školky způsobil cokoli negativního. A pokud zázemí nebylo v pořádku (rodiče se hádají nebo mezi nimi existuje násilí, finanční situace není dobrá), byly na tom děti zhruba stejně špatně, ať nastoupily do školky standardně ve třech letech, dříve ve dvou letech, nebo vůbec. Nástup do školky jednoduše není negativní, ale pouze mírně pozitivní faktor. A prakticky všechno zlo (negativní faktory) pochází z rodin. https://www.ahaparenting.com/read/best-age-for-kids-to-start-daycare - Zde tři studie poukazující, že problematické je umisťování dětí do jeslí před završením jednoho roku. U roku a půl ovšem již problémy nejsou, pokud je situace v samotné rodině dobrá. Velká část sporů se také točí na nevyjádřeném předpokladu, že děti jsou ve školce celý den (8-10 hodin) a nikoli jen 4-5 hodin, což snášejí lépe a matkám to umožňuje pracovat na poloviční úvazek. Studie, které upozorňují na to, že umisťování dětí do školek ve velmi nízkém věku (1-12 měsíců) pocházejí většinou z 80. a 90. let a nezohledňují kvalitu těchto zařízení. (https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/570794) Jediné, na čem panuje relativní shoda pediatrů, je, že u dětí vrcholí separační úzkost kolem devátého měsíce. V dnešní době ale neexistuje odborná shoda na tom, že by dětem mladším tří let školka způsobovala měřitelný stres (zvýšené dávky kortizolu) ani pozdější psychické a výchovné problémy.

298
Odpočatou se podle Hermana máma stává, když s dítětem nediskutuje, moc si s ním nehraje a neplánuje; ne proto, že by se otec také staral o domácnost a děti

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/pedagog-lektor-chovani-ucitel-materske-skoly.A220526_194208_ona-vztahy_dyn?h=E6F81EB644C44B211F2CC563F30F07FC „Otec na mateřské? Naprostá hloupost. Nemůže to zvládnout, říká pedagog“. Bylo by zajímavé konfrontovat ho s těmi, co to zvládli. Začal by je přesvědčovat, že to dělají špatně?

301
Mýtus o Marsu a Venuši je tedy zvláštní směsicí vlivů feminismu 20. století, kdy ženy najednou získaly „svůj hlas“, a zároveň zpátečnických esoterických blábolů

Již v roce 2009 psycholog Zdeněk Soukup napsal 129stránová diplomovou práci Omyly a nepravdy populární psychologie, kde rozebírá právě knihy Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, Proč muži lžou a ženy pláčou a Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, a upozorňuje zde na chyby v metodologii i vnitřních rozporech daných textů.

303
Naše odpověď by musela znít‚ ani jedno z toho

Lepší bude přečíst si knihu Women Can't Park, Men Can't Pack: The Psychology of Stereotypes (2009) od Geoffa Rollse, kde ukazuje, že knihy o Marsu a Venuši a nežehlících mužích nevycházejí ze seriózních výzkumů, ale jsou výhradním dílem předpřipravených zažitých stereotypů, pomocí nichž si autoři a autorky z různých studií vybírají jen to, co se jim hodí.

305
Od dnes již klasické a nepominutelné autorky Margaret Mead

Takovým poctivým přístupem je třeba kniha antropologa Martina Soukupa: Mýty Margaret Mead: Úvahy o antropologii. (nakl. Pavel Mervart 2020)

307
„Druhou polovičku“

Tuto myšlenku rozvíjí třeba religionista, historik a filosof Mircea Eliade v knize Mefisto a androgyn (orig. 1965, česky 1997)

311
Filosofka Cordelia Fine, která v roce 2010 definovala pojem neurosexismus

https://en.wikipedia.org/wiki/The_NeuroGenderings_Network NeuroGendering Network je mezinárodní skupina zhruba 25 výzkumnic z oblasti neurověd a gender studies, které moderními výzkumy a kritickými analýzami dokazují, že mozek je sice základem lidské osobnosti, ale většina mezipohlavních rozdílů není biologická. Skupina působí od roku 2010 a velmi úspěšně rozbíjí dosavadní vědecké paradigma

17. Ženám do politiky nepomůžeme a baby sódit neumijó

17. Ženám do politiky nepomůžeme a baby sódit neumijó
316
Jistě, kdo by si dnes dovolil otevřeně klást ženám překážky?

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2057358-europoslanec-korwin-mikke-podle-ktereho-jsou-zeny-mene-inteligentni-dostal-trest Občas se najdou předpotopní exoti jako Janusz Korwin-Mikke, ale na ty se díváme spíš s údivem, z jakého sarkofágu vylezli. Polský europoslanec a bývalý neúspěšný kandidát na prezidenta v debatě o nerovnosti v odměňování žen a mužů v roce 2017 na půdě Europarlamentu prohlásil, že nižší platy žen pokládá za samozřejmé, „protože jsou slabší, menší a méně inteligentní“. V minulosti na sebe upozornil řadou rasistických, antisemitských a antifeministických poznámek. Již v roce 2015 ho parlament potrestal za hajlování v zasedacím sále, v roce 2016 pak za hanlivé výroky vůči migrantům, jež označil za lidský odpad. Za stupidní výrok o ženách mu pak byly odebrány poslanecké náhrady, mandát mu skončil v roce 2018. Dříve proslul odporem k paralympiádě, podle něj by se „lidé neměli v televizi dívat na mrzáky“. Je opravdu štěstí, že se na tohoto duševního mrzáka už dívat nemusíme.

316
Těžko říct, co si vlastně z období socialismu pamatoval, ale nechme to být

Jediné pozice, jež se zdůrazňovaly, byly traktoristky a řidičky autobusů – byla to poměrně prestižní povolání, dobře viditelná a symbolicky významná, protože ženy najednou řídily stroj, měly volant v ruce, určovaly směr a tempo, dívaly se na svět svrchu; šlo hlavně o propagandistický efekt, nikoli reálnou užitečnost. Přesné kvóty ale neexistovaly a rozhodně nešlo ani vzdáleně o vyrovnané zastoupení. Viz knihu O ženské práci (Marie Bahenská, 2014, AVČR).

316
Statistiky jsou z roku 2004, v posledních letech se však příliš nemění

Ne, že by to byla chyba a že by Radim Uzel mohl předvídat vývoj, ale zastoupení se, pochopitelně, mění. V Dánsku zastoupení žen v parlamentu za necelou dekádu (tedy v roce 2021) vzrostlo skoro o 3 % (39,7 %), ve Švédsku o 5 % (47 %), v Nizozemí o více než 6 % (39,3 %) a v Norsku o 9 % (45 %).

320
Různé feministické texty zdůrazňují, že nemyslitelnost žen v politice je dána už prvotním symbolickým rozdělením reality na veřejnou (mužskou) sféru a soukromou (ženskou) sféru

Jean Bethke Elshtain: Veřejný muž, soukromá žena. Ženy ve společenském a politickém myšlení. Orig 1981. Česky 1999, ISE – Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.

321
Moc i uplatňování práva by neměly jednosměrně proudit od lékařů k matkám

https://a2larm.cz/2016/08/kojeni-neni-alternativni/ (16. 8. 2021, Apolena Rychlíková) Osobně laděný text popisuje mimo jiné i to, že kojení není nijak přirozená činnost, kterou ovládají ženy intuitivně a automaticky, ale jde o poměrně složitou dovednost, která je komplikovaná i tím, že každá žena a každé její dítě jsou jiné. Kojení skutečně není jen přiložení dítěte k prsu. Je to otázka vědět kdy, jak, kolik, jaký typ mléka teče z které části prsou apod. Navíc, kojení se dlouhodobě stalo doménou (převážně mužských) expertů, kteří ženám říkají, jak mají správně kojit, přičemž na tom, co je „správně“, se neshodne řada lidí.

322
Dlouhodobě toto téma v českém prostředí zkoumala politoložka Jana Smiggels Kavková a výsledky své práce zveřejňovala průběžně na webové stránce neziskové organizace Fórum 50 %

https://padesatprocent.cz/cz/podpora/argumenty-pro-vyvazene-zastoupeni/10-nejcastejsich-mytu-o-ne-ucasti-zen-v-politice Přebírám text z webu jen v trochu zkráceném znění a doplňuji pár svých vět. Toto překlopení dělám i proto, aby bylo vidět, že feministické aktivistky ve skutečnosti používají velmi mírný, neradikální jazyk hledající konsensus. Dále volně vycházím z textů téže autorky: https://hn.cz/c1-62475000-8-duvodu-proti-kvotam (7. 7. 2014), https://hn.cz/c1-62576390-kvoty-ano (30. 7. 2014) a https://hn.cz/c1-61407570-co-neskutecne-skodi-zenam-aneb-zase-ty-kvoty (9. 1. 2015).

324
„Mužské“ chování ženy přebírají tehdy, pokud jejich zastoupení nepřesahuje kritickou hranici 30 %

Rosabeth Moss Kanter (1977): Some Effects of Proportions on Group Life: skewed sex ratios and responses to token women. American Journal of Sociology, 82 (5), 965-90. Americká socioložka a ekonomka se zabývá oblastí obchodních strategií a vzdělávání. Věnuje se managmentu, organizační změně a inovaci. Patří mezi nejvlivnější myslitelky v oblasti byznysu.

326
Vysvětlení, o jaké životní zkušenosti jde, nabízela třeba nadstranická iniciativa Zakroužkuj ženu

www.zakrouzkujzenu.cz a https://www.facebook.com/zakrouzkujzenu/ Pro úplnost bych měl dodat, že mě iniciativa oslovila jako jednoho z ambasadorů, vystupoval jsem pro ni v propagačním spotu a podílel se jednorázově i na kontaktní kampani.

326
Která působila před parlamentními volbami v roce 2021

Ke kroužkování žen už dříve vybízelo i zmiňované Fórum 50 %.

327
V politice je zase přebytek neschopných mužů, kteří si své posty udržují nekonečně dlouho

https://ideas.ted.com/why-do-so-many-incompetent-men-become-leaders-and-what-can-we-do-about-it/ Na toto téma je vhodná přednáška psychologa Tomase Chamorro-Premuzica o kultu charismatických lídrů, již často vykazují narcistickou poruchu osobnosti. Jednou z cest je předefinovat, co považujeme za dobré vlastnosti lídrů, a také „přestat věřit svým instinktům“. (9. 1. 2020)

328
Vždyť nemusí být nejlepší

V následných dvou odstavcích využívám argumentaci regionálního politika Matěje Hollana.

330
Ale to už tak nějak ke stylu konzervativců, kteří se opájejí cvakáním zásobníků policejních pušek, patří

1. června 1998 v Lidových novinách Roman Joch uveřejnil reakci na pouliční nepokoje při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, jíž zůstal navždy zapsán v srdci mnohých lidí: „Ekologicky uvědomělá a anarchistická mládež, jež řádila a rabovala, má plná ústa tolerance a svobody. Ve skutečnosti je však velice netolerantní a nerespektuje svobodu ostatních. Místo výzev k rozchodu měla ona pošahaná mládež uslyšet jiný zvuk. Zvuk nabíjení policejních pušek.“ Ano, milé děti, před šestadvaceti lety bylo možné, aby celostátní noviny otiskly komentář, kde autor vyzývá ke střílení do demonstrujících (a nechtějme relativizovat, že cvaknutí zásobníku neimplikuje následnou střelbu), a tentýž autor se pak stal poradcem premiéra v otázce lidských práv. Taková to byla doba! https://radiozurnal.rozhlas.cz/roman-joch-reditel-obcanskeho-institutu-6330489

332
Takovou formulaci obsahuje mimo jiné i český antidiskriminační zákon

Základní principy výběru jsou tyto: Výběr na kvótní místo se děje pomocí prokázané kvalifikace pro danou pozici. Ve skupině, která je žádoucí (a chybějící) na dané místo, probíhá výběrové řízení stejně jako na místa ostatní. Jen je omezeno na specifickou skupinu. Pokud nikdo z dané skupiny kvalifikační předpoklady nesplní či se nikdo nepřihlásí, místo obsazeno není. Pak je na dané organizaci, aby si stanovila další postup – obsadí místo jinými kandidáty z majority, nechá neobsazené atd. Například by měla odspodu připravovat ženy pro vedení vhodnými podmínkami, motivovat pro příležitosti, kterých využívají pouze muži, tím vytvářet zásobník možných kandidátek. Říká se tomu talent pool.

333
Jana Smiggels Kavková k tomu dodává

Stejný zdroj jako 32

335
Rozdílný věk, třídní příslušnost, barva pleti, druh vzdělání nebo zázemí přirozeně přináší střet různých pohledů nutně vedoucích ke kompromisům uspokojujícím do jisté míry všechny zúčastněné

https://hbr.org/2016/11/why-diverse-teams-are-smarter 4. 11. 2016 – text uvádí dva základní výzkumy, jeden na 366 firmách a druhý na 2400 firmách; pozitivní rozdíly v různých oblastech mezi vyrovnaně smíšenými týmy a převážně mužskými týmy byly 15 – 35 % ve prospěch smíšených. Dalších šest studií citovaných v článku se pak zabývá podrobnějšími tématy, jak přesně odlišné týmy jednají. Nutno podotknout, že tu nejde o žádnou „ideologickou feministickou agendu“, ale o velmi tvrdé byznysové údaje založené na kritériích jasné efektivity.

327
Ale dle výsledků studií jsou pak v systému kvót voleni i kvalitnější mužští kandidáti

Baltrunaite, Bello, Casarico a Profeta 2014, Itálie; Besley et al. 2017, Švédsko. https://faculty.unibocconi.eu/paolaprofeta/

327
Výzkumů na toto téma bylo provedeno hodně

https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0010414020970218 Will Women Executives Reduce Corruption? Marginalization and Network Inclusion. Monika Bauhr, Nicholas Charron. (2. 12., 2020). https://www.u4.no/publications/close-the-political-gender-gap-to-reduce-corruption (30. 4. 2018) https://warpreventioninitiative.org/peace-science-digest/more-women-in-government-less-corruption-more-peace/ (28. 3. 2019) https://blogs.worldbank.org/governance/gender-and-corruption-time-now (8. 3. 2021)

340
Jsou to právě kooperativně založení jedinci, jejichž působení mělo nakonec největší dopad na rozvoj společnosti

Popis knihy přiznaně přebírám ze záložky bez úprav

341
Týdeník The Economist v březnu 2023 aktualizoval Index skleněného stropu, který měří roli a vliv žen na pracovním trhu v zemích OECD

https://www.economist.com/graphic-detail/glass-ceiling-index - Jsme mezi Německem a Holandskem, což zase nezní tak špatně, jenomže to vypovídá i o tom, že ani tyto země nejsou nijak zvlášť progresivní, přestože se o nich tak často mluví.

344
Debata je otevřená tomu, „jak to provést“

Na adrese https://padesatprocent.cz/cz/ke-stazeni/nase-publikace jsou volně ke stažení publikace Hlavou proti zdi aneb Jak na prosazování genderové rovnosti v ČR (36 stran) a Tipy, jak podpořit ženy v politických stranách na komunální úrovni (43 s.) či Více žen – jiná politika (52 s.).

344
Evropské firmy obchodovatelné na burze by měly mít od roku 2026 ve svém vedení alespoň 40 % žen

https://echo24.cz/a/SpysJ/tretina-zen-ve-vedeni-firem-kvoty-maji-v-eu-platit-od-roku-2026
8. června 2022) Europoslanci chtěli do návrhu prosadit postihy pro firmy nesplňující tento požadavek, avšak po nesouhlasu některých států bude tato otázka výhradně pravomocí orgánů unijních zemí. Shodu musí ještě formálně potvrdit plénum Europarlamentu a ministři členských států.

346
Kolikrát jsme viděli filmy podle skutečných případů, kdy soudci nezvládají být nestranní, ale jsou vysoce popudliví

Naposledy na tom stálo třeba soudní drama The Trial of Chicago 7 (2020) na Netflixu, jež získalo šest nominací na Oscara, včetně scénáře Aarona Sorkina. Soudce Julius Hoffman zde nedokázal jednat s obžalovanými politickými aktivisty věcně, neustále je přerušoval, a dokonce je nechával i fyzicky spoutávat a umlčovat přímo v soudní síni. Mluvíme o 70. letech 20. století…

348
Máme tu i novější mozkový systém, který nám umožňuje pomalé analytické myšlení

Daniel Kahneman: Myšlení rychlé a pomalé. Česky 2012.