Kniha 2 02 Datový horor


16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky

16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky
288
Děti přitom běžně hlídaly babičky, jejichž evoluční úloha je stále poněkud nedoceněná

Angela Saini jim v knize Od přírody podřadné věnuje celou kapitolu Staré ženy, které nehodlají umřít (s. 171-185), v níž cituje práce Sarah Hrdy, Kristin Hawkes či Franka Marlowa.

290
Rozsáhlá meta-studie z roku 2023 našla po celém světě důkazy, že v téměř 80 % společností ženy nebyly jen sběračky, ale také lovily
291
Každopádně si budeme muset poopravit vizi, že přednostními autory maleb byli dospělí muži

https://www.osel.cz/7210-malovaly-jeskynni-malby-zeny.html; původní zdroj: National Geographic Daily News, 8. 10. 2013. Již v roce 1968 byla na nalezišti na jihu Finska objevená kostra pohřbená asi 1000 let př. n. l., z jejíhož genomu bylo v roce 2021 zjištěno, že má chromozomy XXY a jde tedy o nebinární osobu. Pohřbená byla v ženských šatech, ale po bocích měla dva meče jako znak mužnosti. https://www.iflscience.com/finnish-warrior-buried-900-years-ago-may-have-been-nonbinary-study-reveals-60600 (10. 8. 2021), originální výzkum https://www.cambridge.org/core/journals/european-journal-of-archaeology/article/woman-with-a-sword-weapon-grave-at-suontaka-vesitorninmaki-finland/33A89DB1D7E4900F017833D87C997D3D. Podobně zjišťujeme, že spolu i v dávné minulosti byli pohřbívaní mužští milenci. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/archeologie-sexualni-revoluce-tradicni-role-spolecnost_2201221338_aur (22. 1. 2022)

291
Zjednodušené rozdělení rolí se snaží vyvrátit i historici a filmaři, kteří stojí za francouzskou knihou a dokumentárním filmem Lady Sapiens
293
Většina domácích prací byla vykonávána venku, mimo tmavý a často stísněný prostor domu

Kamila Remišová Věšínová se tu své knize na stránkách 208-209 odvolává k textům zasloužilých autorit Paula Halsteada (1989) a Iana Hoddera (2004).

295
Tvrdí smyšlenky o tom, že dítě do tří let vnímá matku a sebe jako jedno tělo

https://www.maminka.cz/clanek/marek-herman-trvam-na-tom-aby-az-do-roku-a-pul-byla-u-ditete-hlavne-maminka (21. 3. 2018), https://psychologie.cz/mama-mele-maso-marek-mate-mamu/ (2. 3. 2020) Skuteční psychologové Albert Kšiňan a Petr Doležal zde Hermanovi, nakládají dostatečně: „Ne, do šesti let se opravdu neutváří 90 % osobnosti; jak bychom to vůbec mohli změřit? Ne, dítě opravdu nevnímá sebe a mámu jako jednu bytost až do tří let.“ https://theconversation.com/how-do-children-develop-a-sense-of-self-56118 Text obsahuje i analýzu toho, jak Herman psychologicky manipuluje rodiči, obzvláště matkami: „(…) v brilantním manévru ve stejný moment ženy ocení a zároveň je odkáže na jejich právoplatné místo u plotny. Znehodnotí všechny rodiče, kteří to mají jinak, a obviní je z toho, že své děti emocionálně poškozují. Místo osvobození rodičů z ideologie práce a výkonu je jen uvězní do jiné představy, v níž matka má sedět doma. (…) Herman nepopisuje svět takový, jaký je, ale jeho jakousi idealizovanou, v čase neukotvenou a nedosažitelnou verzi. U většiny rodin je ekonomickou nutností, aby oba rodiče pracovali, a to nemluvíme o rodinách, kde nejsou oba rodiče přítomni. Co si mají takoví rodiče počít? Mají to raději vzdát, protože nikdy nedostojí Hermanově ideálu? Otec vdovec nikdy nedokáže dítě zabalit do něhy? Matka samoživitelka mu nikdy nedá řád? Samozřejmě, že to tak není. Naštěstí pro nás se vliv výchovy na vývoj dítěte značně přeceňuje: děti jsou dostatečně odolné v tom smyslu, že se vyvinou dobře, i když jsou vystaveny různým výchovným stylům či intenzitě výchovy (pochválena buď genetika).“

295
Čímž tito tři ničemové prokazatelně ekonomicky poškodili desetitisíce samoživitelek, jež nemohly jít do práce
295
Neexistují zároveň doklady, že by děti byly v budoucnu jakkoli poškozeny

https://www.hanen.org/Helpful-Info/Articles/Does-child-care-make-a-difference-to-childrens-de.aspx - Z řady studií dělaných dlouhodobě, na velkých vzorcích populace a v různých státech plyne velmi jasně, že umístění dětí do předškolních zařízení ve dvou letech nijak nenarušuje jejich kognitivní a emoční vývoj a nepřispívá k rozvoji problémů s učením, vztahy nebo duševním zdravím. Školky naopak spíše posilují u dětí už ve dvou letech sociální inteligenci a komunikační dovednosti a snižují problémové chování typické právě pro věk mezi druhým a třetím rokem. Je v zásadě úplně jedno, jestli jdou děti do školky ve dvou nebo ve třech letech. Jediný rozdíl byl zaznamenaný v tom, jaké bylo rodinné prostředí, z něhož děti pocházejí. Pokud bylo zázemí dobré (láskyplné, finančně zajištěné) tak se nedalo pozorovat, že by dřívější nástup do školky způsobil cokoli negativního. A pokud zázemí nebylo v pořádku (rodiče se hádají nebo mezi nimi existuje násilí, finanční situace není dobrá), byly na tom děti zhruba stejně špatně, ať nastoupily do školky standardně ve třech letech, dříve ve dvou letech, nebo vůbec. Nástup do školky jednoduše není negativní, ale pouze mírně pozitivní faktor. A prakticky všechno zlo (negativní faktory) pochází z rodin. https://www.ahaparenting.com/read/best-age-for-kids-to-start-daycare - Zde tři studie poukazující, že problematické je umisťování dětí do jeslí před završením jednoho roku. U roku a půl ovšem již problémy nejsou, pokud je situace v samotné rodině dobrá. Velká část sporů se také točí na nevyjádřeném předpokladu, že děti jsou ve školce celý den (8-10 hodin) a nikoli jen 4-5 hodin, což snášejí lépe a matkám to umožňuje pracovat na poloviční úvazek. Studie, které upozorňují na to, že umisťování dětí do školek ve velmi nízkém věku (1-12 měsíců) pocházejí většinou z 80. a 90. let a nezohledňují kvalitu těchto zařízení. (https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/570794) Jediné, na čem panuje relativní shoda pediatrů, je, že u dětí vrcholí separační úzkost kolem devátého měsíce. V dnešní době ale neexistuje odborná shoda na tom, že by dětem mladším tří let školka způsobovala měřitelný stres (zvýšené dávky kortizolu) ani pozdější psychické a výchovné problémy.

298
Odpočatou se podle Hermana máma stává, když s dítětem nediskutuje, moc si s ním nehraje a neplánuje; ne proto, že by se otec také staral o domácnost a děti

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/pedagog-lektor-chovani-ucitel-materske-skoly.A220526_194208_ona-vztahy_dyn?h=E6F81EB644C44B211F2CC563F30F07FC „Otec na mateřské? Naprostá hloupost. Nemůže to zvládnout, říká pedagog“. Bylo by zajímavé konfrontovat ho s těmi, co to zvládli. Začal by je přesvědčovat, že to dělají špatně?

301
Mýtus o Marsu a Venuši je tedy zvláštní směsicí vlivů feminismu 20. století, kdy ženy najednou získaly „svůj hlas“, a zároveň zpátečnických esoterických blábolů

Již v roce 2009 psycholog Zdeněk Soukup napsal 129stránová diplomovou práci Omyly a nepravdy populární psychologie, kde rozebírá právě knihy Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, Proč muži lžou a ženy pláčou a Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, a upozorňuje zde na chyby v metodologii i vnitřních rozporech daných textů.

303
Naše odpověď by musela znít‚ ani jedno z toho

Lepší bude přečíst si knihu Women Can't Park, Men Can't Pack: The Psychology of Stereotypes (2009) od Geoffa Rollse, kde ukazuje, že knihy o Marsu a Venuši a nežehlících mužích nevycházejí ze seriózních výzkumů, ale jsou výhradním dílem předpřipravených zažitých stereotypů, pomocí nichž si autoři a autorky z různých studií vybírají jen to, co se jim hodí.

305
Od dnes již klasické a nepominutelné autorky Margaret Mead

Takovým poctivým přístupem je třeba kniha antropologa Martina Soukupa: Mýty Margaret Mead: Úvahy o antropologii. (nakl. Pavel Mervart 2020)

307
„Druhou polovičku“

Tuto myšlenku rozvíjí třeba religionista, historik a filosof Mircea Eliade v knize Mefisto a androgyn (orig. 1965, česky 1997)

311
Filosofka Cordelia Fine, která v roce 2010 definovala pojem neurosexismus

https://en.wikipedia.org/wiki/The_NeuroGenderings_Network NeuroGendering Network je mezinárodní skupina zhruba 25 výzkumnic z oblasti neurověd a gender studies, které moderními výzkumy a kritickými analýzami dokazují, že mozek je sice základem lidské osobnosti, ale většina mezipohlavních rozdílů není biologická. Skupina působí od roku 2010 a velmi úspěšně rozbíjí dosavadní vědecké paradigma


17. Ženám do politiky nepomůžeme a baby sódit neumijó

17. Ženám do politiky nepomůžeme a baby sódit neumijó
316
Jistě, kdo by si dnes dovolil otevřeně klást ženám překážky?

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2057358-europoslanec-korwin-mikke-podle-ktereho-jsou-zeny-mene-inteligentni-dostal-trest Občas se najdou předpotopní exoti jako Janusz Korwin-Mikke, ale na ty se díváme spíš s údivem, z jakého sarkofágu vylezli. Polský europoslanec a bývalý neúspěšný kandidát na prezidenta v debatě o nerovnosti v odměňování žen a mužů v roce 2017 na půdě Europarlamentu prohlásil, že nižší platy žen pokládá za samozřejmé, „protože jsou slabší, menší a méně inteligentní“. V minulosti na sebe upozornil řadou rasistických, antisemitských a antifeministických poznámek. Již v roce 2015 ho parlament potrestal za hajlování v zasedacím sále, v roce 2016 pak za hanlivé výroky vůči migrantům, jež označil za lidský odpad. Za stupidní výrok o ženách mu pak byly odebrány poslanecké náhrady, mandát mu skončil v roce 2018. Dříve proslul odporem k paralympiádě, podle něj by se „lidé neměli v televizi dívat na mrzáky“. Je opravdu štěstí, že se na tohoto duševního mrzáka už dívat nemusíme.

316
Těžko říct, co si vlastně z období socialismu pamatoval, ale nechme to být

Jediné pozice, jež se zdůrazňovaly, byly traktoristky a řidičky autobusů – byla to poměrně prestižní povolání, dobře viditelná a symbolicky významná, protože ženy najednou řídily stroj, měly volant v ruce, určovaly směr a tempo, dívaly se na svět svrchu; šlo hlavně o propagandistický efekt, nikoli reálnou užitečnost. Přesné kvóty ale neexistovaly a rozhodně nešlo ani vzdáleně o vyrovnané zastoupení. Viz knihu O ženské práci (Marie Bahenská, 2014, AVČR).

316
Statistiky jsou z roku 2004, v posledních letech se však příliš nemění

Ne, že by to byla chyba a že by Radim Uzel mohl předvídat vývoj, ale zastoupení se, pochopitelně, mění. V Dánsku zastoupení žen v parlamentu za necelou dekádu (tedy v roce 2021) vzrostlo skoro o 3 % (39,7 %), ve Švédsku o 5 % (47 %), v Nizozemí o více než 6 % (39,3 %) a v Norsku o 9 % (45 %).

320
Různé feministické texty zdůrazňují, že nemyslitelnost žen v politice je dána už prvotním symbolickým rozdělením reality na veřejnou (mužskou) sféru a soukromou (ženskou) sféru

Jean Bethke Elshtain: Veřejný muž, soukromá žena. Ženy ve společenském a politickém myšlení. Orig 1981. Česky 1999, ISE – Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.

321
Moc i uplatňování práva by neměly jednosměrně proudit od lékařů k matkám

https://a2larm.cz/2016/08/kojeni-neni-alternativni/ (16. 8. 2021, Apolena Rychlíková) Osobně laděný text popisuje mimo jiné i to, že kojení není nijak přirozená činnost, kterou ovládají ženy intuitivně a automaticky, ale jde o poměrně složitou dovednost, která je komplikovaná i tím, že každá žena a každé její dítě jsou jiné. Kojení skutečně není jen přiložení dítěte k prsu. Je to otázka vědět kdy, jak, kolik, jaký typ mléka teče z které části prsou apod. Navíc, kojení se dlouhodobě stalo doménou (převážně mužských) expertů, kteří ženám říkají, jak mají správně kojit, přičemž na tom, co je „správně“, se neshodne řada lidí.

322
Dlouhodobě toto téma v českém prostředí zkoumala politoložka Jana Smiggels Kavková a výsledky své práce zveřejňovala průběžně na webové stránce neziskové organizace Fórum 50 %

https://padesatprocent.cz/cz/podpora/argumenty-pro-vyvazene-zastoupeni/10-nejcastejsich-mytu-o-ne-ucasti-zen-v-politice Přebírám text z webu jen v trochu zkráceném znění a doplňuji pár svých vět. Toto překlopení dělám i proto, aby bylo vidět, že feministické aktivistky ve skutečnosti používají velmi mírný, neradikální jazyk hledající konsensus. Dále volně vycházím z textů téže autorky: https://hn.cz/c1-62475000-8-duvodu-proti-kvotam (7. 7. 2014), https://hn.cz/c1-62576390-kvoty-ano (30. 7. 2014) a https://hn.cz/c1-61407570-co-neskutecne-skodi-zenam-aneb-zase-ty-kvoty (9. 1. 2015).

324
„Mužské“ chování ženy přebírají tehdy, pokud jejich zastoupení nepřesahuje kritickou hranici 30 %

Rosabeth Moss Kanter (1977): Some Effects of Proportions on Group Life: skewed sex ratios and responses to token women. American Journal of Sociology, 82 (5), 965-90. Americká socioložka a ekonomka se zabývá oblastí obchodních strategií a vzdělávání. Věnuje se managmentu, organizační změně a inovaci. Patří mezi nejvlivnější myslitelky v oblasti byznysu.

326
Vysvětlení, o jaké životní zkušenosti jde, nabízela třeba nadstranická iniciativa Zakroužkuj ženu

www.zakrouzkujzenu.czhttps://www.facebook.com/zakrouzkujzenu/ Pro úplnost bych měl dodat, že mě iniciativa oslovila jako jednoho z ambasadorů, vystupoval jsem pro ni v propagačním spotu a podílel se jednorázově i na kontaktní kampani.

326
Která působila před parlamentními volbami v roce 2021

Ke kroužkování žen už dříve vybízelo i zmiňované Fórum 50 %.

327
V politice je zase přebytek neschopných mužů, kteří si své posty udržují nekonečně dlouho

https://ideas.ted.com/why-do-so-many-incompetent-men-become-leaders-and-what-can-we-do-about-it/ Na toto téma je vhodná přednáška psychologa Tomase Chamorro-Premuzica o kultu charismatických lídrů, již často vykazují narcistickou poruchu osobnosti. Jednou z cest je předefinovat, co považujeme za dobré vlastnosti lídrů, a také „přestat věřit svým instinktům“. (9. 1. 2020)

328
Vždyť nemusí být nejlepší

V následných dvou odstavcích využívám argumentaci regionálního politika Matěje Hollana.

330
Ale to už tak nějak ke stylu konzervativců, kteří se opájejí cvakáním zásobníků policejních pušek, patří

1. června 1998 v Lidových novinách Roman Joch uveřejnil reakci na pouliční nepokoje při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, jíž zůstal navždy zapsán v srdci mnohých lidí: „Ekologicky uvědomělá a anarchistická mládež, jež řádila a rabovala, má plná ústa tolerance a svobody. Ve skutečnosti je však velice netolerantní a nerespektuje svobodu ostatních. Místo výzev k rozchodu měla ona pošahaná mládež uslyšet jiný zvuk. Zvuk nabíjení policejních pušek.“ Ano, milé děti, před šestadvaceti lety bylo možné, aby celostátní noviny otiskly komentář, kde autor vyzývá ke střílení do demonstrujících (a nechtějme relativizovat, že cvaknutí zásobníku neimplikuje následnou střelbu), a tentýž autor se pak stal poradcem premiéra v otázce lidských práv. Taková to byla doba! https://radiozurnal.rozhlas.cz/roman-joch-reditel-obcanskeho-institutu-6330489

332
Takovou formulaci obsahuje mimo jiné i český antidiskriminační zákon

Základní principy výběru jsou tyto: Výběr na kvótní místo se děje pomocí prokázané kvalifikace pro danou pozici. Ve skupině, která je žádoucí (a chybějící) na dané místo, probíhá výběrové řízení stejně jako na místa ostatní. Jen je omezeno na specifickou skupinu. Pokud nikdo z dané skupiny kvalifikační předpoklady nesplní či se nikdo nepřihlásí, místo obsazeno není. Pak je na dané organizaci, aby si stanovila další postup – obsadí místo jinými kandidáty z majority, nechá neobsazené atd. Například by měla odspodu připravovat ženy pro vedení vhodnými podmínkami, motivovat pro příležitosti, kterých využívají pouze muži, tím vytvářet zásobník možných kandidátek. Říká se tomu talent pool.

333
Jana Smiggels Kavková k tomu dodává

Stejný zdroj jako 32

335
Rozdílný věk, třídní příslušnost, barva pleti, druh vzdělání nebo zázemí přirozeně přináší střet různých pohledů nutně vedoucích ke kompromisům uspokojujícím do jisté míry všechny zúčastněné

https://hbr.org/2016/11/why-diverse-teams-are-smarter 4. 11. 2016 – text uvádí dva základní výzkumy, jeden na 366 firmách a druhý na 2400 firmách; pozitivní rozdíly v různých oblastech mezi vyrovnaně smíšenými týmy a převážně mužskými týmy byly 15 – 35 % ve prospěch smíšených. Dalších šest studií citovaných v článku se pak zabývá podrobnějšími tématy, jak přesně odlišné týmy jednají. Nutno podotknout, že tu nejde o žádnou „ideologickou feministickou agendu“, ale o velmi tvrdé byznysové údaje založené na kritériích jasné efektivity.

327
Ale dle výsledků studií jsou pak v systému kvót voleni i kvalitnější mužští kandidáti

Baltrunaite, Bello, Casarico a Profeta 2014, Itálie; Besley et al. 2017, Švédsko. https://faculty.unibocconi.eu/paolaprofeta/

327
Výzkumů na toto téma bylo provedeno hodně
340
Jsou to právě kooperativně založení jedinci, jejichž působení mělo nakonec největší dopad na rozvoj společnosti

Popis knihy přiznaně přebírám ze záložky bez úprav

341
Týdeník The Economist v březnu 2023 aktualizoval Index skleněného stropu, který měří roli a vliv žen na pracovním trhu v zemích OECD

https://www.economist.com/graphic-detail/glass-ceiling-index - Jsme mezi Německem a Holandskem, což zase nezní tak špatně, jenomže to vypovídá i o tom, že ani tyto země nejsou nijak zvlášť progresivní, přestože se o nich tak často mluví.

344
Debata je otevřená tomu, „jak to provést“

Na adrese https://padesatprocent.cz/cz/ke-stazeni/nase-publikace jsou volně ke stažení publikace Hlavou proti zdi aneb Jak na prosazování genderové rovnosti v ČR (36 stran) a Tipy, jak podpořit ženy v politických stranách na komunální úrovni (43 s.) či Více žen – jiná politika (52 s.).

344
Evropské firmy obchodovatelné na burze by měly mít od roku 2026 ve svém vedení alespoň 40 % žen

https://echo24.cz/a/SpysJ/tretina-zen-ve-vedeni-firem-kvoty-maji-v-eu-platit-od-roku-2026
8. června 2022) Europoslanci chtěli do návrhu prosadit postihy pro firmy nesplňující tento požadavek, avšak po nesouhlasu některých států bude tato otázka výhradně pravomocí orgánů unijních zemí. Shodu musí ještě formálně potvrdit plénum Europarlamentu a ministři členských států.

346
Kolikrát jsme viděli filmy podle skutečných případů, kdy soudci nezvládají být nestranní, ale jsou vysoce popudliví

Naposledy na tom stálo třeba soudní drama The Trial of Chicago 7 (2020) na Netflixu, jež získalo šest nominací na Oscara, včetně scénáře Aarona Sorkina. Soudce Julius Hoffman zde nedokázal jednat s obžalovanými politickými aktivisty věcně, neustále je přerušoval, a dokonce je nechával i fyzicky spoutávat a umlčovat přímo v soudní síni. Mluvíme o 70. letech 20. století…

348
Máme tu i novější mozkový systém, který nám umožňuje pomalé analytické myšlení

Daniel Kahneman: Myšlení rychlé a pomalé. Česky 2012.