Velmi
pozdni.cz

Kniha 2 02 Datový horor

Kapitoly

Vše Kapitoly

15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky

15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky
256
Žádná z publikací Radima Uzla není ve všeobecně uznávaných databázích vědeckých prací (Scopus, Web of Science, PubMed)

Pro úplnost, jediný Scopus obsahuje jeho kratičké články na téma antikoncepce s několika spoluautory, ale žádný výzkum na téma rozdělení péče u mužů a žen. Od roku 1992 do roku 2006 má Radim Uzel pouhých 10 záznamů s mizivým množstvím 26 citací v jiných pracích. Radim Uzel o svých „výzkumech“ skutečně píše ve svých popularizačních knihách tak, jak to zde cituji, neupírám mu žádný kontext. Nikdy nedatuje, nikdy nezdrojuje, ani nejmenuje název výzkumu, ani spoluautory a spoluautorky.

256
Jsou sice častěji nemocné, ale umírají později

I tady je spousta faktorů sociálních. Ženy například bývají častěji nemocné i proto, že tráví více času s dětmi, které jsou často nemocné, protože jejich imunitní systém se teprve vyvíjí (tím se ovšem nakonec zpětně posiluje imunitní systém žen). Ženy jsou navyklé se zdravěji stravovat, protože je na ně vyvíjen větší nátlak „dobře vypadat“, méně kouří a pijí alkohol, protože je to pro ně společensky více vhodné, a sekundárním efektem pak je, že žijí déle. Stejně tak jsou navyklejší více řešit své duševní zdraví, protože svěřování se a rozebírání sebe sama u nich není nahlíženo jako druh slabosti. Kultura ženy i výrazně méně podněcuje riskovat a předvádět se, viz kapitoly 11, 12 a 13.

257
Co je tedy tím svatým grálem biologických esencialistů? Teorie cambridgeského profesora psychologie Simona Barona-Cohena, že muži mají sklony k systematizaci (racionalitě) a ženy k empatizaci (emocionalitě)

https://www.math.kth.se/matstat/gru/5b1501/F/sex.pdf

257
Simon Baron-Cohen

Pokud nemůžete vydržet nedočkavostí, tak ano, je to o třináct let starší bratranec komika Sachy Barona-Cohena, jenž zase na Cambridgi studoval historii.

258
Přitom jak se ukázalo, šlo o Summersův osobní způsob vedení a rozhodování, komu prodlouží smlouvu

https://www.theguardian.com/science/2005/jan/18/educationsgendergap.genderissues Why women are poor at science by Harvard president (18. 2. 2005). Za Summersovy vlády na Harvardu poklesl počet profesorek s definitivou (pracovní poměr, který je prakticky nevypověditelný) z 36 % na 13 %. V roce 2004 byly pouze čtyři z dvaatřiceti definitiv nabídnuty ženám.

259
Ti uvádějí, že 80 % lidí je jasně vyhraněných mužsky či žensky (gender sedí k pohlaví), 10 % je smíšených a 10 % opačných

Všechno, co byste měli vědět o mužích a ženách (česky 2015). Jedná se o digest knih Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách (1998), Proč muži lžou a ženy pláčou (2002) a Proč muži chtějí sex a ženy potřebují lásku (2009).

259
Jejich sociální bublinu a klientelu tvoří omezený typ lidí, kteří stereotypy naplňují, nebo se v nich chtějí vidět

Trochu podrobněji bude jejich přístupu věnována 16. kapitola o používání jazyka a poté 22. kapitola věnovaná párovému soužití a vadným terapeutickým radám.

260
Systematicky ono schéma „mýtu o Marsu a Venuši“, jež se zákeřně snaží převléct za vědu, popsala sociolingvistka Deborah Cameron v roce 2007

Deborah Cameron: Mýtus o Marsu a Venuši, česky 2017.

264
Překvapivě nebyl velký rozdíl ani v síle stisku ruky – 0,66 směrodatné odchylky, což je podobné třeba u agresivity

Z toho, že u mužů ve skutečnosti není agresivita výrazně větší než u žen, ale přesto páchají mnohem více násilných zločinů, si můžeme vyvodit, že to dělají čistě proto, že cítí, že jim to projde (což u znásilnění bohužel platí, jak ukazuje 2. kapitola), nebo očekávají, že se to od nich očekává (jako důkaz mužnosti, viz kapitolu 13) a nemají takové zábrany, jako mají ženy, jež jsou společností mnohem víc disciplinovány (viz kapitolu 11).

265
Kde vůbec je schovaný onen „nekorektní výzkum“

Uzlovy výzkumy, alespoň tak, jak je popisuje ve svých knihách, měly většinou tu podobu, že rozdal pár desítek nebo stovek dotazníků svým kolegům a kolegyním na nějaké domácí sexuologické konferenci a z jejich výsledků pak vyvozoval senzační závěry, například, že starší lékařky jsou méně ochotné předepisovat mladým dívkám antikoncepci. Podle Uzla je jediné možné vysvětlení, že starší ženy závidí mladším, že s nimi někdo chce mít sex. Tím bychom mohli otázku ohledně kvality Uzlových výzkumů považovat víceméně za zodpovězenou.

265
Saini však zmiňuje nejrozsáhlejší kolektivní výzkum z univerzity v Edinburghu z roku 2008 provedený na 11 tisících dětí, jenž nic takového neprokázal

Inferior: How Science Got Women Wrong – and the New Research That's Rewriting the Story, 2017 (česky Od přírody podřadné – Jak se věda mýlila v ženách, 2018, Academia)

266
Další špičková neurovědkyně, izraelská profesorka Daphna Joel

https://www.youtube.com/watch?v=rYpDU040yzc (8. 10. 2012, TEDxJaffa – Daphna Joel – Are brains male or female?) Sumář jejích poznatků s názornou infografikou najdete v tomto TED talku.

272
Muži, kteří vykazovali aktivitu pouze v levé hemisféře, nebyli pomalejší ani méně přesní než ženy, jež vykazovaly aktivitu v obou hemisférách

Neuroreport, 9, 12, 24. srpna 1998, s. 2803-2807. Citováno dle Deborah Cameron, Mýtus o Marsu a Venuši, s. 144.

272
„Zastaví-li muž jedoucí autem, aby si přečetl silniční ukazatel, co udělá s rádiem? Ztiší ho!“

Zde jenom jeden příklad, jak Peasovi, kteří nejsou vědci ale jen obchodníci s pseudopsychologií, zpětně zmatečně působí na vědce. V časopise Vesmír v roce 2006 profesor neurofyziologie a biofyziky František Vyskočil s odvoláním na „pěkné knížky B. a A. Peasových“ rozepisuje rozdíly mezi muži a ženami na úrovni pěti smyslů i druhu přemýšlení. Ke sluchu píše: „Mužský mozek je však naprogramován tak, aby zachytil zvuky spojené s pohybem. Muže v jediné vteřině zcela probudí větvička narážející v noci zvenčí na okno. Je připraven bránit se proti možnému útoku, nikoliv tišit vrnící dítě, což ovšem neznamená, že to v případě nutnosti nemůže udělat. Jen ho to stojí víc přemáhání.“ (https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-7/rozdily-mezi-muzem-zenou.html, 13. 7. 2006) – Komické není jenom to, že pan profesor neví, že vrní hlavně kočky a že vrnění znamená být ve stavu naprosté spokojenosti a blaha, takže není potřeba nic a nikoho tišit. (Nejspíš to ale jako „správný muž“ nikdy nedělal a tímto to jenom dosvědčuje.) Celý článek se ale hlavně snaží hledat sociální projevy, které odpovídají určitým stereotypům (navíc svázaným s určitou generací a střední třídou) a nejde vlastně o biologii, i když se text tak tváří. Není ani od věci dodat, že František Vyskočil se dlouhodobě hlásil k sektě Svědků Jehovových.

272
Nelze ovšem vyloučit, že jde o osobní problém Alana Pease, tím by se vše vysvětlilo

Osobně mi to přijde absurdní, protože jsem zvyklý psát při poslouchání hudby a hudba mi mnohdy pomáhá se soustředit; můžu poslouchat podcast nebo online rádio puštěné nahlas a dívat se na video o něčem úplně jiném se ztlumeným zvukem (například trailery, sportovní záznamy, gameplay, mash-upy, virály nebo akční scény z filmů, co už znám); můžu číst jednoduchý článek v češtině či angličtině a zároveň slyšet, o čem mluví lidé ve vedlejší místnosti, a reagovat, pokud se hovor týká mě nebo něčeho, co mě zajímá; případně dokážu editovat text či dělat libovolnou lehce mechanickou práci s vyplňováním tabulek nebo klikáním na určité ikonky a vedle poslouchat a napůl oka sledovat puštěný film, který je pro mě nový a neznám dopředu jeho děj a dialogy (a zároveň ho nebudu muset recenzovat). A všechny tyto činnosti vidím provádět i některé jiné filmové a kulturní publicisty. „Nenormální“ mi naopak připadají lidé, kteří to neumějí, což pokládám v naší profesi za hendikep. Pozoruji, že to nezvládají spíš někteří starší lidé bez ohledu na to, zda jde o muže či ženy, a uvědomuji si, že jde zčásti o syndrom rozptýleného vědomí typického pro současnou těkavou dobu. U hluboké práce se, samozřejmě, chovám jinak, a na plné soustředění je potřeba odfiltrovat rušivé vlivy, někdy třeba i nepořádek ze stolu nebo zorného pole v pokoji, a temnota kinosálu je předpokladem intenzivního hlubokého zážitku. Mám problém psát, pokud slyším hlasy mluvící nebo zpívající česky, tam se mi začnou mísit slova a nedovedu se soustředit. Vyvozovat z toho něco o obecném fungování mužského mozku ale nehodlám.

273
V roce 2017 byl dokonce uveden celovečerní hraný film The Female Brain, kde je postava doktorky Julie, která vysvětluje fungování mozku přesně podle Louann Brizendine

Zajímavý paradox: film napsala, režírovala a hlavní roli v něm hraje stand-up komička Whitney Cummings, jež jinak proslula svou emancipovaností; vystupovala například jako první žena v arabských státech se samostatnou show a proslula hláškou: „Neznám žádnou ženu, které by kdy pomohlo, že spala s producentem. Kdyby to fungovalo, dělala bych to.“

273
Časopis Newsweek po premiéře snímku vydal článek, který s pomocí pěti špičkových neurovědkyň vyvrací základní nesmysly

https://www.newsweek.com/science-behind-female-brain-802319 (2. 10. 2018) Zpovídanými jsou již citované Gina Rippon, Daphna Joel a Cordelia Fine, dále neuroložka a endokrinoložka Sari van Anders a neurovědkyně Gillian Einstein.

275
„Koneckonců, jsme přece stejný druh“

Alina Tugend, "Engendering Sons". California (Winter 2014): 48-49.

275
Autoři studie, která vyšla v červnu 2021 v odborném časopise Neuroscience & Behavioral Reviews na základě analýzy všech studií za posledních třicet let (!) upozorňují, že společenské nerovnosti není možné zdůvodňovat odlišnou biologickou stavbou mozků

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0149763421000804 - Dump the “dimorphism”: Comprehensive synthesis of human brain studies reveals few male-female differences beyond size. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. Volume 125, June 2021, Pages 667-697. Lise Eliot, Adnan Ahmed, Hiba Khan, Julie Patel.

276
Biologicky jsme stvořeni tak, abychom se navzájem doplňovali

Osobní sdělení pro Angelu Saini zaznamenané v citované knize.

278
Zdánlivé rozdíly mezi pohlavími mizí, když je necháte intenzivně několik hodin nebo dní provádět určitou činnost, což platí zvláště pro dovednosti v digitálním světě

How Important Is the Digital Divide? The Relation of Computer and Videogame Usage to Gender Differences in Mental Rotation Ability https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-005-6765-0 Melissa S. Terlecki & Nora S. Newcombe. Sex Roles, volume 53, pages 433-441 (2005).

279
Více se s nimi pohazuje ve vzduchu nebo do nich ve hře šťoucháme a povzbuzujeme je v pohybu

Je pozoruhodné, že stejné příklady podněcování dětí uvádějí i esencialisté Alan a Barbara Peasovi, jenom dospívají (jako obvykle bez další argumentace) k tomu, že chování rodičů nemá vliv. Při čtení jejich knih si většinu času připadáte, že sledujete okázalé cvičení v ignoranci.

281
Pokud ženy uslyší, že v něčem nebudou dobré, potom v tom dobré nejsou

Jedná se o jeden z mnoha dokladů „sebenaplňujícího se proroctví“ neboli Thomasova teorému definovaného už ve 20. letech minulého století: Pokud je nějaká situace definovaná lidmi jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích. Lidské chování reaguje nejen na objektivní charakteristiky situace, ale i na význam, jenž situace pro člověka má. Když člověk připíše situaci nějaký význam, jeho následné chování, případně důsledky tohoto chování, je vymezeno právě tímto připsaným významem. Pokud je například student přesvědčený, že zkoušku nezvládne, věnuje více času obavám a starostem než samotnému studiu. Předchozí neoprávněná úzkost se promění na oprávněný strach a je jasné, že student zkouškou opravdu neprojde. (Velký sociologický slovník. Karolinum, 1996)

281
Naopak obory, ve kterých respondenti více oceňovali pracovitost, měly vyšší zastoupení žen

https://science.sciencemag.org/content/347/6219/262 Expectations of brilliance underlie gender distributions across academic disciplines. Science. 16 Jan 2015, Vol 347, Issue 6219. pp. 262-265

282
Pro vysvětlení, že je to z biologických důvodů, je tu jen málo prostoru“, řekl jeden z autorů studie, profesor kognitivní psychologie Merim Bilalic, jenž se na výzkumy šachů a inteligence zaměřuje mnoho let

https://scholar.google.com/citations?user=-p44Jc0AAAAJ

283
Příběh totiž při vší vypravěčské suverenitě působí, jako by šlo o konjunkturálně žádaný příběh o ženské emancipaci a právě reálný předobraz by mohl ospravedlnit jeho existenci

Minisérie, jež nyní přivedla mnoho dívek k hraní šachů, přitom vyvolala i skandál kvůli svému sexismu. V jedné scéně se totiž přímo odkazuje na žijící gruzínskou velmistryni Nonu Gaprindašvili, z níž udělají „Rusku“ a tvrdí o ní, že nikdy závodně nehrála proti mužům, ačkoli v reálu proti nim hrála. Gaprindašvili to považovala za „znevažující dezinformaci“ a v srpnu 2021 podala na Netflix žalobu. https://www.nytimes.com/2021/09/16/arts/television/queens-gambit-lawsuit.html

284
Vůbec nemůžeme předvídat, kam se druh homo sapiens bude vyvíjet dál

Na závěr kapitoly připojuji ještě relativizující poznámku k tomu, co doposud padlo. Ani zmiňovaná metastudie Lise Elliot není konečnou odpovědí, ostatně takto věda nefunguje. Každá vědecká práce se jen vystavuje další kritice a přezkoumání. Jenomže ony „esenciální rozdíly“ se už nikdy nestanou esenciálními. Zásadní, obří odlišnosti se stávají pouze „malými systematickými“ rozdíly. Dosud tu panovalo černobílé schematické dělení. Pokud relativizují už relativizující práce, o nichž mluví tato kapitola, výsledkem nikdy nebude návrat k původnímu stavu.
Zde uvádím pro zajímavost několik kritik Lise Elliot - https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0149763421003948, https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0149763421003900,
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9327177/ a https://journals.sagepub.com/doi/epub/10.1177/1747021820960707

16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky

16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky
288
Děti přitom běžně hlídaly babičky, jejichž evoluční úloha je stále poněkud nedoceněná

Angela Saini jim v knize Od přírody podřadné věnuje celou kapitolu Staré ženy, které nehodlají umřít (s. 171-185), v níž cituje práce Sarah Hrdy, Kristin Hawkes či Franka Marlowa.

290
Rozsáhlá meta-studie z roku 2023 našla po celém světě důkazy, že v téměř 80 % společností ženy nebyly jen sběračky, ale také lovily

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3598179-lov-nebyl-vlastni-jen-muzum-uspesne-v-nem-byly-i-zeny-vyzkum-narusuje-obvykly-mytus (6. 7. 2023) a https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0287101 (28. 6. 2023) a 
https://www.scientificamerican.com/article/the-theory-that-men-evolved-to-hunt-and-women-evolved-to-gather-is-wrong1/ (1. 11. 2023)

291
Každopádně si budeme muset poopravit vizi, že přednostními autory maleb byli dospělí muži

https://www.osel.cz/7210-malovaly-jeskynni-malby-zeny.html; původní zdroj: National Geographic Daily News, 8. 10. 2013. Již v roce 1968 byla na nalezišti na jihu Finska objevená kostra pohřbená asi 1000 let př. n. l., z jejíhož genomu bylo v roce 2021 zjištěno, že má chromozomy XXY a jde tedy o nebinární osobu. Pohřbená byla v ženských šatech, ale po bocích měla dva meče jako znak mužnosti. https://www.iflscience.com/finnish-warrior-buried-900-years-ago-may-have-been-nonbinary-study-reveals-60600 (10. 8. 2021), originální výzkum https://www.cambridge.org/core/journals/european-journal-of-archaeology/article/woman-with-a-sword-weapon-grave-at-suontaka-vesitorninmaki-finland/33A89DB1D7E4900F017833D87C997D3D. Podobně zjišťujeme, že spolu i v dávné minulosti byli pohřbívaní mužští milenci. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/archeologie-sexualni-revoluce-tradicni-role-spolecnost_2201221338_aur (22. 1. 2022)

291
Zjednodušené rozdělení rolí se snaží vyvrátit i historici a filmaři, kteří stojí za francouzskou knihou a dokumentárním filmem Lady Sapiens

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/the-guardian-praveke-zeny-nebyly-jen-matky-ale-i-lovkyne-a-umelkyne/2203033 (8. 5. 2022) a https://www.flowee.cz/civilizace/9910-kniha-a-film-lady-sapiens-praveke-zeny-jen-nerodily-lovily-a-dokonce-i-vladly (4. 5. 2022); odkaz na citovaný obraz: https://www.superstock.com/asset/rape-stone-age-paul-joseph-jamin-french-oil-canvas/1746-2895 a film: https://archive.org/details/one-million-years-bc-1966_202010

293
Většina domácích prací byla vykonávána venku, mimo tmavý a často stísněný prostor domu

Kamila Remišová Věšínová se tu své knize na stránkách 208-209 odvolává k textům zasloužilých autorit Paula Halsteada (1989) a Iana Hoddera (2004).

295
Tvrdí smyšlenky o tom, že dítě do tří let vnímá matku a sebe jako jedno tělo

https://www.maminka.cz/clanek/marek-herman-trvam-na-tom-aby-az-do-roku-a-pul-byla-u-ditete-hlavne-maminka (21. 3. 2018), https://psychologie.cz/mama-mele-maso-marek-mate-mamu/ (2. 3. 2020) Skuteční psychologové Albert Kšiňan a Petr Doležal zde Hermanovi, nakládají dostatečně: „Ne, do šesti let se opravdu neutváří 90 % osobnosti; jak bychom to vůbec mohli změřit? Ne, dítě opravdu nevnímá sebe a mámu jako jednu bytost až do tří let.“ https://theconversation.com/how-do-children-develop-a-sense-of-self-56118 Text obsahuje i analýzu toho, jak Herman psychologicky manipuluje rodiči, obzvláště matkami: „(…) v brilantním manévru ve stejný moment ženy ocení a zároveň je odkáže na jejich právoplatné místo u plotny. Znehodnotí všechny rodiče, kteří to mají jinak, a obviní je z toho, že své děti emocionálně poškozují. Místo osvobození rodičů z ideologie práce a výkonu je jen uvězní do jiné představy, v níž matka má sedět doma. (…) Herman nepopisuje svět takový, jaký je, ale jeho jakousi idealizovanou, v čase neukotvenou a nedosažitelnou verzi. U většiny rodin je ekonomickou nutností, aby oba rodiče pracovali, a to nemluvíme o rodinách, kde nejsou oba rodiče přítomni. Co si mají takoví rodiče počít? Mají to raději vzdát, protože nikdy nedostojí Hermanově ideálu? Otec vdovec nikdy nedokáže dítě zabalit do něhy? Matka samoživitelka mu nikdy nedá řád? Samozřejmě, že to tak není. Naštěstí pro nás se vliv výchovy na vývoj dítěte značně přeceňuje: děti jsou dostatečně odolné v tom smyslu, že se vyvinou dobře, i když jsou vystaveny různým výchovným stylům či intenzitě výchovy (pochválena buď genetika).“

295
Čímž tito tři ničemové prokazatelně ekonomicky poškodili desetitisíce samoživitelek, jež nemohly jít do práce

https://perpetuum.cz/2018/02/4-duvody-vlady-pro-odmitnuti-zrusit-povinnost-skolek-prijimat-dvoulete-a-povinny-posledni-rok-v-ms/ (22. 2 .2018) + https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pedagog-dvoulete-deti-do-skolky-nepatri-potrebuji-neznou-mam/r~bcc7f616775e11e7b2b5002590604f2e/ (3. 8. 2017) + https://www.respekt.cz/tydenik/2018/8/halda-nechci-aby-toho-matky-litovaly (17. 2. 2018) Z rozhovoru se spolunavrhovatelem novely Jiřím Haldou plyne, že ročně je i tak školkami odmítnuto přes 30 tisíc matek s dvouletými dětmi.

295
Neexistují zároveň doklady, že by děti byly v budoucnu jakkoli poškozeny

https://www.hanen.org/Helpful-Info/Articles/Does-child-care-make-a-difference-to-childrens-de.aspx - Z řady studií dělaných dlouhodobě, na velkých vzorcích populace a v různých státech plyne velmi jasně, že umístění dětí do předškolních zařízení ve dvou letech nijak nenarušuje jejich kognitivní a emoční vývoj a nepřispívá k rozvoji problémů s učením, vztahy nebo duševním zdravím. Školky naopak spíše posilují u dětí už ve dvou letech sociální inteligenci a komunikační dovednosti a snižují problémové chování typické právě pro věk mezi druhým a třetím rokem. Je v zásadě úplně jedno, jestli jdou děti do školky ve dvou nebo ve třech letech. Jediný rozdíl byl zaznamenaný v tom, jaké bylo rodinné prostředí, z něhož děti pocházejí. Pokud bylo zázemí dobré (láskyplné, finančně zajištěné) tak se nedalo pozorovat, že by dřívější nástup do školky způsobil cokoli negativního. A pokud zázemí nebylo v pořádku (rodiče se hádají nebo mezi nimi existuje násilí, finanční situace není dobrá), byly na tom děti zhruba stejně špatně, ať nastoupily do školky standardně ve třech letech, dříve ve dvou letech, nebo vůbec. Nástup do školky jednoduše není negativní, ale pouze mírně pozitivní faktor. A prakticky všechno zlo (negativní faktory) pochází z rodin. https://www.ahaparenting.com/read/best-age-for-kids-to-start-daycare - Zde tři studie poukazující, že problematické je umisťování dětí do jeslí před završením jednoho roku. U roku a půl ovšem již problémy nejsou, pokud je situace v samotné rodině dobrá. Velká část sporů se také točí na nevyjádřeném předpokladu, že děti jsou ve školce celý den (8-10 hodin) a nikoli jen 4-5 hodin, což snášejí lépe a matkám to umožňuje pracovat na poloviční úvazek. Studie, které upozorňují na to, že umisťování dětí do školek ve velmi nízkém věku (1-12 měsíců) pocházejí většinou z 80. a 90. let a nezohledňují kvalitu těchto zařízení. (https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/570794) Jediné, na čem panuje relativní shoda pediatrů, je, že u dětí vrcholí separační úzkost kolem devátého měsíce. V dnešní době ale neexistuje odborná shoda na tom, že by dětem mladším tří let školka způsobovala měřitelný stres (zvýšené dávky kortizolu) ani pozdější psychické a výchovné problémy.

298
Odpočatou se podle Hermana máma stává, když s dítětem nediskutuje, moc si s ním nehraje a neplánuje; ne proto, že by se otec také staral o domácnost a děti

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/pedagog-lektor-chovani-ucitel-materske-skoly.A220526_194208_ona-vztahy_dyn?h=E6F81EB644C44B211F2CC563F30F07FC „Otec na mateřské? Naprostá hloupost. Nemůže to zvládnout, říká pedagog“. Bylo by zajímavé konfrontovat ho s těmi, co to zvládli. Začal by je přesvědčovat, že to dělají špatně?

301
Mýtus o Marsu a Venuši je tedy zvláštní směsicí vlivů feminismu 20. století, kdy ženy najednou získaly „svůj hlas“, a zároveň zpátečnických esoterických blábolů

Již v roce 2009 psycholog Zdeněk Soukup napsal 129stránová diplomovou práci Omyly a nepravdy populární psychologie, kde rozebírá právě knihy Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, Proč muži lžou a ženy pláčou a Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, a upozorňuje zde na chyby v metodologii i vnitřních rozporech daných textů.

303
Naše odpověď by musela znít‚ ani jedno z toho

Lepší bude přečíst si knihu Women Can't Park, Men Can't Pack: The Psychology of Stereotypes (2009) od Geoffa Rollse, kde ukazuje, že knihy o Marsu a Venuši a nežehlících mužích nevycházejí ze seriózních výzkumů, ale jsou výhradním dílem předpřipravených zažitých stereotypů, pomocí nichž si autoři a autorky z různých studií vybírají jen to, co se jim hodí.

305
Od dnes již klasické a nepominutelné autorky Margaret Mead

Takovým poctivým přístupem je třeba kniha antropologa Martina Soukupa: Mýty Margaret Mead: Úvahy o antropologii. (nakl. Pavel Mervart 2020)

307
„Druhou polovičku“

Tuto myšlenku rozvíjí třeba religionista, historik a filosof Mircea Eliade v knize Mefisto a androgyn (orig. 1965, česky 1997)

311
Filosofka Cordelia Fine, která v roce 2010 definovala pojem neurosexismus

https://en.wikipedia.org/wiki/The_NeuroGenderings_Network NeuroGendering Network je mezinárodní skupina zhruba 25 výzkumnic z oblasti neurověd a gender studies, které moderními výzkumy a kritickými analýzami dokazují, že mozek je sice základem lidské osobnosti, ale většina mezipohlavních rozdílů není biologická. Skupina působí od roku 2010 a velmi úspěšně rozbíjí dosavadní vědecké paradigma