Velmi
pozdni.cz

Kniha 2 02 Datový horor

Kapitoly

Vše Kapitoly

14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“

14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“
228
Pokusit se z nich složit úplnější obraz poznání

Pro rychlý přehled, co znamenala tzv. standpoint theory, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Standpoint_theory. Neprezentuji tento přístup jako dokonalý a nekritizovatelný. Chápání objektivity ve vědě podléhá stálému vývoji.

229
Jinak se to v jeho textech odvolávkami na něj jenom hemží

Uzlova kniha Intimní slasti a strasti (2009) má na obálce kresbu pralidí: muž s kyjem a pazourkem podává přesličku ženě, která má na hlavě kokosový ořech a na ramenou malého krokodýla jako kabelku. Jedná se o druh karikatury, který je myšlený vážně – odmyslíme si přehnané či nerealistické znaky, ale ve sdělení zůstane určité významové jádro. Muži jsou lovci, dvoří se ženám, ty jsou marnivé parádnice a žijí z darů od mužů.

229
A na základě toho si pak začali přisvojovat větší zásluhy a následně i větší část výsledků práce

Obecně známý fakt formulačně přebírám z blogu feministického praotce Igora Indrucha: https://indruch.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499210 (15. 3. 2016)

231
Tak se ctnosti, specificky ženské ctnosti, obracejí proti nim samým, tak se mravné a něžné stránky jejich povahy stávají prostředkem k jejich utrpení

Karl Marx: Kapitál I, Praha 1963, s. 429-430.

231
Sociolog Raymond E. Pahl ve své knize O práci

Raymond Edward Pahl: On Work. Historical, Comparative, and Theoretical Approaches. Oxford 1988.

234
Vede ke stálosti struktury dělby práce

Pierre Bourdieu. Nadvláda mužů, česky 1998 (s. 85-86)

234
Velká část z nich však nejsou Arabové, ale filipínští imigranti

Případ Saúdské Arábie je excesivní a rozhodně zde nejde o příklad rovnoprávnosti. Jedná se o stejný fenomén jako se stevardy v letadlech – tuto práci musí dělat muži, protože někteří z věřících by nedovolili, aby se o ně starala cizí žena.

234
Stejný problém řeší i Čína, další zprávy mluví o tom, že policisté v Thajsku běžně asistují u porodů a součástí jejich výcviku je i školení na tyto situace

https://realmanswork.wordpress.com/2012/05/05/male-nurses-worldwide/ Tento zdroj uvádí i příklad thajského policisty, který za deset let služby pomohl odrodit přes 80 dětí.

236
Více ještě v poznámce, kde je řada dalších konkrétních čísel, rozlišujících nejen ženy a muže, ale i věkové skupiny, vzdělání, regiony a profese…

Text z webu cíleně utínám v polovině, zde jeho dokončení: Pokud odhlédneme od jednotlivých pracovních oborů a zaměříme se na jednotlivé pracovní pozice a ocenění práce žen a mužů, nacházíme naopak největší GPG tam, kde je zastoupení žen velmi malé – například v řídicích pozicích. V kategorii nejvyšší představitelé či představitelky společností jsou ženy zastoupeny jen z 18 % a GPG (rozdíl v odměňování) dosahuje výše 36 %. Vysoký rozdíl na řídicích pozicích je ovlivněn i tzv. skleněným stropem neboli neviditelným systémem překážek, který ženám znemožňuje přístup do vyšších pozic. K dalším příčinám samotné existence GPG patří též netransparentní odměňování, nedostatečné či nedostupné možnosti slaďování práce a rodinných záležitostí a často též stále existující stereotypy ve volbě povolání u žen i mužů (dle zakořeněného dělení práce na „ženské“ a „mužské“). Hodnota GPG se výrazně mění s věkem. Nejvyšší je mezi 40 – 44 lety, kdy dosahuje 25 %. Je to období, kdy na ženy v největší míře dopadá péče o děti. Poměrně vysoké rozdíly 10 % se však vyskytují i mezi muži a ženami do 24 let, z nichž většina ještě vlastní děti nemá. Vliv na výši GPG tedy nemá jen péče o dítě, ale už samotné očekávání, že žena jednou pečovat bude (bez ohledu na to, zda a kdy k tomu dojde). GPG je nejnižší u lidí se základním vzděláním (15 %). Nejvyšší (26 %) je naopak u lidí vysokoškolsky vzdělaných. A to i přesto, že v ekonomicky aktivní populaci (16–64 let) převládají vysokoškolačky nad vysokoškoláky. Výše GPG se liší i podle regionů. Největší rozdíly v odměňování aktuálně existují v Praze (22 %) a v krajích s vyššími průměrnými mzdami. S největším průměrným GPG se setkáváme u zaměstnání s nejvyšší průměrnou měsíční mzdou. Vůbec nejvyšší rozdíly v odměňování (neuvěřitelných 45 %) jsou mezi finančními makléři a makléřkami, což představuje téměř 400 000 Kč ročně. Nejnižší rozdíly jsou naopak u kuchařů a kuchařek (-1 %). Průměrnou mzdu mužů převyšuje průměrná mzda žen jen ve 2 % typů zaměstnání – hodnota GPG se tu ale v přepočtu pohybuje maximálně v řádu stokorun, přičemž častěji se jedná o rozdíly ještě menší. Pokud na pracovišti existuje kolektivní smlouva, představuje průměrný GPG 17 %, bez ní se jeho výše pohybuje okolo 19 %. Kolektivní smlouva se zároveň vyplatí i mužům, zajišťuje totiž vyšší průměrné mzdy všem, a to bez ohledu na pohlaví. To samozřejmě platí i pro firmy ve státním vlastnictví (GPG 16 %), v nichž se – ve srovnání se sektorem soukromým (GPG 22 %) – obecně setkáváme s vyššími průměrnými mzdami mužů i žen i menšími rozdíly v odměňování. Pakliže chcete tyto poznatky podané jednodušeji v mluvené formě, můžete si dohledat rozhovor s  Helenou Skálovou v DVTV z 20. dubna 2016: : https://video.aktualne.cz/dvtv/kvoty-narovnavaji-startovni-caru-rika-sefka-gender-studies/r~de5195c0e44511e4875c002590604f2e/ Všimněte si rovněž, že rozdíl v odpracovaných hodinách mezi českými muži a ženami je zhruba 13 % (viz minulá kapitola), zatímco GPG kolísá a oněch 13 % výrazně překračuje.

236
Jak vidno, jde o komplexní problém, ale existuje v něm přehledné rozlišování

http://sok.bz/clanky/2022/jsou-zeny-za-stejnou-praci-skutecne-odmenovani-mene-nez-muzi (text vyšel 6. 8. 2022 i v Lidových novinách) Do polemiky se zavedeným pojetím GPG se pustil např. filosof Petr Kužel. Dočkal se přitom velmi kritických reakcí a byl obviněný z nekompetence. Tím, že odstranil všechny proměnné, které mají vliv na konečná čísla u GPG, počítal jen „srovnávání právníka s právničkou, co jsou ve stejné firmě na stejné pozici“, takže rozdíl podle něj činí pouhých 5 %. GPG však nikdy nestál jen na takto počítaném čísle, ale na všech faktorech kolem, jako je např. vliv mateřské. Tyto faktory se promítají do náboru žen, které děti nemají, a dostávají tak horší typy smluv. Text trpí obvyklými slepými skvrnami, např. neřeší odlišný přístup při vyjednávání vyšší mzdy – tedy že zaměstnavatelé často jinak vnímají, když vyjednává žena, a když muž.

237
Nejlépe na budoucnost připravenou mladou generaci

Je oblíbené tuto tezi rozporovat, protože Finsko lehce kleslo v mezinárodním srovnávacím žebříčku. Vtip je v tom, že finské školství preferuje i jiné kvality, než jsou v mezinárodních měřítcích, děti dosahují srovnatelných výsledků s menší mírou biflování a celkově jsou lépe připraveny na praktický život. (Viz např. inspiraci zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/finske-skolstvi-patri-k-nejlepsim-zde-jsou-jeho-vychytavky/r~62801878814311e9819e0cc47ab5f122/) Obecně ale nelze žádný systém stavět na piedestal, každá země a kultura čelí vlastním problémům. Podstatné je, že bez zvýšení investic do školství a reformy systému výuky se nepohneme a budeme dále zaostávat.

238
Důležitost těchto profesí jsme pocítili během pandemie covidu

Viz zdroj v poznámce 17

240
V USA mezi řídicími pracovníky má 90 % mužů děti, avšak pouze 35 % žen je matkami

Kniha Sexuální všehochuť (2014), kapitola Ženy v politice, s 201

240
Zatímco u mužů za tu dobu vzrostla šance na získání stálého úvazku o 19 %

Caroline Criado Perez. Invisible Women: Exposting Data Bias in a World Designed for Men. 2019

241
Neposílají je ani na školení a nepočítají s nimi předem jako s vedoucími týmu

U tohoto odstavce si nepamatuji autora nebo autorku, ale přebírám celou myšlenku s minimálními úpravami.

243
Na stejné pozici mají konkrétní ženy v porovnání s konkrétními muži velký rozdíl v platu

Existují rozbory jako ten z týdeníku The Economist z roku 2017, které říkají, že „to není tak zlé“. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/81055/platove-rozdily-mezi-zenami-a-muzi-prakticky-neexistuji-ukazuje-studie.html (6. 8. 2017) Pod zavádějícím titulkem se pak ukrývá již diferencovanější popis: „V Británii sice tedy ženy v průměru vydělávají o 29 % méně“ (pohoda, tabáček, koho to vzrušuje, však ať ty důchodkyně bez úspor klidně jedí jen suché kůrky), ale „při práci na stejné úrovni, pak je rozdíl už jenom 9 %. Pokud navíc budeme zjišťovat rozdíly jen uvnitř stejných firem, rozdíl se smrskne na 2,6 %. (…) Příčina rozdílů je v drtivé většině případů čistě v tom, jaké pozice muži a ženy obsazují. Tedy, že ženy jsou v průměru na hůře placených pozicích, které však, obsadí-li muž, bude placen stejně (špatně) jako žena.“ – Tímto se ale víceméně opakuje jen to, co v této kapitole padlo už dříve. Problém je, že podceňujeme, jak často jsou ženy na nižších pozicích nebo dělají obecně méně placená povolání, a jak málokdy mají při srovnatelné kvalifikaci opravdu stejná místa, natožpak platy. Toto přehlížení je pro celou debatu o gender pay gapu nesmírně typické a opakuje se s takovou úmorností, že si nezaslouží si nic jiného než opakování pouze pod čarou v poznámkovém aparátu.

245
Napsala knihu Proč jsme tak naštvané (2022) a provozuje podcast Pay Gap

https://a2larm.cz/tema/podcast-pay-gap/ - Podcast začal v říjnu 2022, v době uzávěrky této kapitoly v září 2024 měl 28 dílů.

245
Přitom panuje celkem shoda na tom, že pro společnost je z různých důvodů výhodnější, aby trh práce byl segregovaný méně

Osobní sdělení v elektronické komunikaci, srpen 2021.

246
Zároveň by bylo nutné vytvořit dostatek míst v předškolní péči pro nejmenší děti

Ve Švédsku si oba rodiče mohou dohromady vzít až 480 dní rodičovské dovolené, o které se mohou různými způsoby podělit. Finsko rovněž zavedlo genderově neutrální systém rodičovských dovolených, který umožňuje oběma rodičům nastoupit na 160 dní placené dovolené, které si mezi sebou mohou do určité míry převádět. Rodičovská dovolená v ČR nás vypadá tak, že jediný rozdíl, který děláme, je mezi prvním a druhým rodičem. První, který chce využít větší část své rodičovské dovolené, dostane volno a finanční kompenzaci na 18 týdnů, ten druhý má opět volno a kompenzaci na 8 týdnů a je to jen na rodičích, jestli bude první muž a pak žena, nebo naopak https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/finsky-ministr-obrany-kaikkonen-rodicovska-dovolena_2212200740_gen (20. 12. 2022)

249
Je jich mnoho, nejsou to výjimky, ale až pětina z nich

https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (Lucie Zídková, 19. 9. 2016) – V Německu vznikl i první názorový průzkum na toto téma. Téměř pětina z 1200 oslovených rodičů obou pohlaví udala, že kdyby se měli dnes rozhodovat znovu, děti by neměli (osm procent s tímto výrokem souhlasilo „naprosto“, dalších jedenáct procent „spíše“). https://yougov.co.uk/topics/society/articles-reports/2021/06/24/one-twelve-parents-say-they-regret-having-children Novější výzkum z Británie potvrzuje zhruba totéž, každý dvanáctý rodič (8 % z celkového počtu) silně lituje toho, že má děti. Se vzrůstajícím věkem respondentů klesá počet těch, co litují. Buďto je to dáno jistou ztrátou paměti, anebo se zvyšuje odměna v podobě odchovaných dětí, případně dalších generací.

249
Nejde ani o ty ženy, jež se předem rozhodnou děti nemít a nikdy svůj názor nezmění

https://www.ted.com/talks/christen_reighter_i_don_t_want_children_stop_telling_me_i_ll_change_my_mind Je pozoruhodné, že zatímco mužům se nevyčítá, že nemají děti, u žen, které se rozhodnou být bezdětné, je to vždy téma, něco, co je negativně definuje a co lidem dává zdánlivé právo je zpochybňovat, přemlouvat a citově vydírat („Budeš osamělá, kdo se o tebe ve stáří postará?“).

249
V roce 2014 uveřejnila izraelská socioložka Orna Donath kvalitativní studii o ženách, které litují, že se staly matkami

https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (19. 9. 2016). Další články na stejné téma, vždy s jiným úhlem pohledu a různými osobními příběhy: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/3881-lituji-ze-se-staly-matkami-a-boji-se-o-tom-mluvit (Michaela Sladká, 14. 1. 2021), https://zena.aktualne.cz/dceru-miluji-ale-materstvi-nesnasim-matky-ktere-tato-role-ne/r~d49a0516a44211eca0d8ac1f6b220ee8/ (Klára Elšíková, 24. 3. 2022) a https://refresher.cz/119144--Posledni-den-meho-zivota-byl-den-pred-synovym-narozenim-Rodicovstvi-neni-pro-kazdeho-aneb-kdyz-matky-lituji (Tereza Šnajdrová, 4. 8. 2022). Navazující článek, kde se srovnávají podmínky na mateřské v Česku a ve Francii a ukazuje se, že každý systém má své nevýhody: https://refresher.cz/119314-Proc-se-ceske-matky-citi-v-pasti-Francouzska-materska-je-jako-z-jineho-sveta-rika-kulturolozka-Tereza-Konradova (Alena Julie Novotná, 8. 8. 2022)

251
V dílu Teorie rovnosti předvedl směšné divadlo, že jeho synové domácí práce dělat nebudou, protože nechtějí

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10408111009-cesky-zurnal/216562262600003-teorie-rovnosti/ Tomského konfrontace s Lauder začíná zhruba od 40. minuty, předtím film necelých deset minut věnuje semináři spolku Bílého heterosexuálního muže, kde defilují jedny z nejhorších postav české mediální scény: Tomio Okamura, Ladislav Jakl, Petr Hampl, Benjamin Kuras či Václav Vlk st.

16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky

16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky
288
Děti přitom běžně hlídaly babičky, jejichž evoluční úloha je stále poněkud nedoceněná

Angela Saini jim v knize Od přírody podřadné věnuje celou kapitolu Staré ženy, které nehodlají umřít (s. 171-185), v níž cituje práce Sarah Hrdy, Kristin Hawkes či Franka Marlowa.

290
Rozsáhlá meta-studie z roku 2023 našla po celém světě důkazy, že v téměř 80 % společností ženy nebyly jen sběračky, ale také lovily

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3598179-lov-nebyl-vlastni-jen-muzum-uspesne-v-nem-byly-i-zeny-vyzkum-narusuje-obvykly-mytus (6. 7. 2023) a https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0287101 (28. 6. 2023) a 
https://www.scientificamerican.com/article/the-theory-that-men-evolved-to-hunt-and-women-evolved-to-gather-is-wrong1/ (1. 11. 2023)

291
Každopádně si budeme muset poopravit vizi, že přednostními autory maleb byli dospělí muži

https://www.osel.cz/7210-malovaly-jeskynni-malby-zeny.html; původní zdroj: National Geographic Daily News, 8. 10. 2013. Již v roce 1968 byla na nalezišti na jihu Finska objevená kostra pohřbená asi 1000 let př. n. l., z jejíhož genomu bylo v roce 2021 zjištěno, že má chromozomy XXY a jde tedy o nebinární osobu. Pohřbená byla v ženských šatech, ale po bocích měla dva meče jako znak mužnosti. https://www.iflscience.com/finnish-warrior-buried-900-years-ago-may-have-been-nonbinary-study-reveals-60600 (10. 8. 2021), originální výzkum https://www.cambridge.org/core/journals/european-journal-of-archaeology/article/woman-with-a-sword-weapon-grave-at-suontaka-vesitorninmaki-finland/33A89DB1D7E4900F017833D87C997D3D. Podobně zjišťujeme, že spolu i v dávné minulosti byli pohřbívaní mužští milenci. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/archeologie-sexualni-revoluce-tradicni-role-spolecnost_2201221338_aur (22. 1. 2022)

291
Zjednodušené rozdělení rolí se snaží vyvrátit i historici a filmaři, kteří stojí za francouzskou knihou a dokumentárním filmem Lady Sapiens

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/the-guardian-praveke-zeny-nebyly-jen-matky-ale-i-lovkyne-a-umelkyne/2203033 (8. 5. 2022) a https://www.flowee.cz/civilizace/9910-kniha-a-film-lady-sapiens-praveke-zeny-jen-nerodily-lovily-a-dokonce-i-vladly (4. 5. 2022); odkaz na citovaný obraz: https://www.superstock.com/asset/rape-stone-age-paul-joseph-jamin-french-oil-canvas/1746-2895 a film: https://archive.org/details/one-million-years-bc-1966_202010

293
Většina domácích prací byla vykonávána venku, mimo tmavý a často stísněný prostor domu

Kamila Remišová Věšínová se tu své knize na stránkách 208-209 odvolává k textům zasloužilých autorit Paula Halsteada (1989) a Iana Hoddera (2004).

295
Tvrdí smyšlenky o tom, že dítě do tří let vnímá matku a sebe jako jedno tělo

https://www.maminka.cz/clanek/marek-herman-trvam-na-tom-aby-az-do-roku-a-pul-byla-u-ditete-hlavne-maminka (21. 3. 2018), https://psychologie.cz/mama-mele-maso-marek-mate-mamu/ (2. 3. 2020) Skuteční psychologové Albert Kšiňan a Petr Doležal zde Hermanovi, nakládají dostatečně: „Ne, do šesti let se opravdu neutváří 90 % osobnosti; jak bychom to vůbec mohli změřit? Ne, dítě opravdu nevnímá sebe a mámu jako jednu bytost až do tří let.“ https://theconversation.com/how-do-children-develop-a-sense-of-self-56118 Text obsahuje i analýzu toho, jak Herman psychologicky manipuluje rodiči, obzvláště matkami: „(…) v brilantním manévru ve stejný moment ženy ocení a zároveň je odkáže na jejich právoplatné místo u plotny. Znehodnotí všechny rodiče, kteří to mají jinak, a obviní je z toho, že své děti emocionálně poškozují. Místo osvobození rodičů z ideologie práce a výkonu je jen uvězní do jiné představy, v níž matka má sedět doma. (…) Herman nepopisuje svět takový, jaký je, ale jeho jakousi idealizovanou, v čase neukotvenou a nedosažitelnou verzi. U většiny rodin je ekonomickou nutností, aby oba rodiče pracovali, a to nemluvíme o rodinách, kde nejsou oba rodiče přítomni. Co si mají takoví rodiče počít? Mají to raději vzdát, protože nikdy nedostojí Hermanově ideálu? Otec vdovec nikdy nedokáže dítě zabalit do něhy? Matka samoživitelka mu nikdy nedá řád? Samozřejmě, že to tak není. Naštěstí pro nás se vliv výchovy na vývoj dítěte značně přeceňuje: děti jsou dostatečně odolné v tom smyslu, že se vyvinou dobře, i když jsou vystaveny různým výchovným stylům či intenzitě výchovy (pochválena buď genetika).“

295
Čímž tito tři ničemové prokazatelně ekonomicky poškodili desetitisíce samoživitelek, jež nemohly jít do práce

https://perpetuum.cz/2018/02/4-duvody-vlady-pro-odmitnuti-zrusit-povinnost-skolek-prijimat-dvoulete-a-povinny-posledni-rok-v-ms/ (22. 2 .2018) + https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pedagog-dvoulete-deti-do-skolky-nepatri-potrebuji-neznou-mam/r~bcc7f616775e11e7b2b5002590604f2e/ (3. 8. 2017) + https://www.respekt.cz/tydenik/2018/8/halda-nechci-aby-toho-matky-litovaly (17. 2. 2018) Z rozhovoru se spolunavrhovatelem novely Jiřím Haldou plyne, že ročně je i tak školkami odmítnuto přes 30 tisíc matek s dvouletými dětmi.

295
Neexistují zároveň doklady, že by děti byly v budoucnu jakkoli poškozeny

https://www.hanen.org/Helpful-Info/Articles/Does-child-care-make-a-difference-to-childrens-de.aspx - Z řady studií dělaných dlouhodobě, na velkých vzorcích populace a v různých státech plyne velmi jasně, že umístění dětí do předškolních zařízení ve dvou letech nijak nenarušuje jejich kognitivní a emoční vývoj a nepřispívá k rozvoji problémů s učením, vztahy nebo duševním zdravím. Školky naopak spíše posilují u dětí už ve dvou letech sociální inteligenci a komunikační dovednosti a snižují problémové chování typické právě pro věk mezi druhým a třetím rokem. Je v zásadě úplně jedno, jestli jdou děti do školky ve dvou nebo ve třech letech. Jediný rozdíl byl zaznamenaný v tom, jaké bylo rodinné prostředí, z něhož děti pocházejí. Pokud bylo zázemí dobré (láskyplné, finančně zajištěné) tak se nedalo pozorovat, že by dřívější nástup do školky způsobil cokoli negativního. A pokud zázemí nebylo v pořádku (rodiče se hádají nebo mezi nimi existuje násilí, finanční situace není dobrá), byly na tom děti zhruba stejně špatně, ať nastoupily do školky standardně ve třech letech, dříve ve dvou letech, nebo vůbec. Nástup do školky jednoduše není negativní, ale pouze mírně pozitivní faktor. A prakticky všechno zlo (negativní faktory) pochází z rodin. https://www.ahaparenting.com/read/best-age-for-kids-to-start-daycare - Zde tři studie poukazující, že problematické je umisťování dětí do jeslí před završením jednoho roku. U roku a půl ovšem již problémy nejsou, pokud je situace v samotné rodině dobrá. Velká část sporů se také točí na nevyjádřeném předpokladu, že děti jsou ve školce celý den (8-10 hodin) a nikoli jen 4-5 hodin, což snášejí lépe a matkám to umožňuje pracovat na poloviční úvazek. Studie, které upozorňují na to, že umisťování dětí do školek ve velmi nízkém věku (1-12 měsíců) pocházejí většinou z 80. a 90. let a nezohledňují kvalitu těchto zařízení. (https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/570794) Jediné, na čem panuje relativní shoda pediatrů, je, že u dětí vrcholí separační úzkost kolem devátého měsíce. V dnešní době ale neexistuje odborná shoda na tom, že by dětem mladším tří let školka způsobovala měřitelný stres (zvýšené dávky kortizolu) ani pozdější psychické a výchovné problémy.

298
Odpočatou se podle Hermana máma stává, když s dítětem nediskutuje, moc si s ním nehraje a neplánuje; ne proto, že by se otec také staral o domácnost a děti

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/pedagog-lektor-chovani-ucitel-materske-skoly.A220526_194208_ona-vztahy_dyn?h=E6F81EB644C44B211F2CC563F30F07FC „Otec na mateřské? Naprostá hloupost. Nemůže to zvládnout, říká pedagog“. Bylo by zajímavé konfrontovat ho s těmi, co to zvládli. Začal by je přesvědčovat, že to dělají špatně?

301
Mýtus o Marsu a Venuši je tedy zvláštní směsicí vlivů feminismu 20. století, kdy ženy najednou získaly „svůj hlas“, a zároveň zpátečnických esoterických blábolů

Již v roce 2009 psycholog Zdeněk Soukup napsal 129stránová diplomovou práci Omyly a nepravdy populární psychologie, kde rozebírá právě knihy Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, Proč muži lžou a ženy pláčou a Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, a upozorňuje zde na chyby v metodologii i vnitřních rozporech daných textů.

303
Naše odpověď by musela znít‚ ani jedno z toho

Lepší bude přečíst si knihu Women Can't Park, Men Can't Pack: The Psychology of Stereotypes (2009) od Geoffa Rollse, kde ukazuje, že knihy o Marsu a Venuši a nežehlících mužích nevycházejí ze seriózních výzkumů, ale jsou výhradním dílem předpřipravených zažitých stereotypů, pomocí nichž si autoři a autorky z různých studií vybírají jen to, co se jim hodí.

305
Od dnes již klasické a nepominutelné autorky Margaret Mead

Takovým poctivým přístupem je třeba kniha antropologa Martina Soukupa: Mýty Margaret Mead: Úvahy o antropologii. (nakl. Pavel Mervart 2020)

307
„Druhou polovičku“

Tuto myšlenku rozvíjí třeba religionista, historik a filosof Mircea Eliade v knize Mefisto a androgyn (orig. 1965, česky 1997)

311
Filosofka Cordelia Fine, která v roce 2010 definovala pojem neurosexismus

https://en.wikipedia.org/wiki/The_NeuroGenderings_Network NeuroGendering Network je mezinárodní skupina zhruba 25 výzkumnic z oblasti neurověd a gender studies, které moderními výzkumy a kritickými analýzami dokazují, že mozek je sice základem lidské osobnosti, ale většina mezipohlavních rozdílů není biologická. Skupina působí od roku 2010 a velmi úspěšně rozbíjí dosavadní vědecké paradigma