Kniha 2 02 Datový horor
Kapitoly
- 09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů
- 10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím
- 11. Patriarchální soulož v misionářské pozici a matriarchální poloha na koníčka
- 12. „Sexistické chování je, že se chovám jako muž?“
- 13. Hadi, kteří otrávili sami sebe
- 14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“
- 15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky
- 16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky
- 17. Ženám do politiky nepomůžeme a baby sódit neumijó
10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím

Ženy jsou ty, co častěji nemluví, neprosazují se, ale obdivně vzhlížejí k mužům, následují je a nechají se zachraňovat
Nejrozsáhlejší databáze sledující kolem 2000 filmů ukazuje, jak dlouho v nich mluví muži a ženy. Slabinou statistiky je, že preferuje anglicky mluvené filmy a sleduje produkci velmi výběrově do roku 2016 https://pudding.cool/2017/03/film-dialogue/
V roce 2020 počty poklesly výrazně pod 30 %
Nejvýznamnějším zdrojem je tato studie, jež vznikla na principu strojového učení: https://seejane.org/research-informs-empowers/data/
V roce 2023 jsme slýchali neustále o vítězném komerčním tažení komedie Barbie, která se stala nejúspěšnějším filmem roku
Mnoho čísel v následující podkapitole vytahuji i odsud: https://www.kinobox.cz/clanky/tema/35970-uspech-barbie-je-zavadejici-ve-skutecnosti-je-zen-ve-filmu-mene-nez-driv-cisla-hovori-jasne? (25. 2. 2024)
Ve filmech i v televizi ještě kolem roku 2015 až 2016 ztělesňovali postavy nad 40 let ze 74,3 % muži, ženy tvořily pouhou čtvrtinu
https://www.cbsnews.com/news/damning-study-finds-a-whitewashed-hollywood/ (22. 2. 2016) - Podobně je to s rolemi etnických a sexuálních minorit. Přestože někomu připadá, že lidí z etnických menšin je ve filmech a seriálech mnoho, statistiky ukazují, že v amerických filmech je jich o 10 % méně než v reálné americké populaci, podobně LGBTQ+ postav je pouze kolem 2 %, ne 5–6 %, jako je tomu ve skutečnosti. Situace se za několik let změnila, v letech 2021–2022 poskočila reprezentace LGBTQ+ postav v amerických televizních seriálech na 11,9 % (https://ew.com/tv/glaad-reports-record-high-lgbtq-tv-characters/); neplatí to ale pro hrané filmy. https://www.statista.com/statistics/696850/lead-actors-films-ethnicity/ Ještě v roce 2011 měli bělošští herci a herečky přes 85 % hlavních rolí, v posledních letech klesla jejich převaha na 65 %.
Zázrakem jich dokázala v dějinách najít asi jen pět
Jenom 9 % nejúspěšnějších filmů obsahuje přibližně stejné množství mužských a ženských postav
Velké množství dalších čísel najdete zde: https://womenandhollywood.com/resources/statistics/.
V roce 2019 jich bylo 21 %
Podle další, novější studie Celluloid Ceiling z roku 2022, která se zaměřovala na 250 nejvýdělečnějších filmů, totiž ve filmovém průmyslu pracuje 24 % žen, z toho třeba kameramanek jen 7 %
Filmy, kde mají vedoucí úlohy ženy, i filmy, kde je mají muži, si přitom komerčně vedou zcela srovnatelně, a to na americké půdě i mezinárodně
Vždyť už v roce 2015 tvořily ženy polovinu absolventů filmových škol
To je demografická skupina starých bílých mužů, kteří bývají ve svých názorech a vkusu poměrně nepružní a jedou v dlouhodobé setrvačnosti, že kino je zábava převážně pro kluky v teenagerovském věku
Zdrojů pro toto téma je téměř nekonečně a jedná se o základní know-how, s nímž pracuje většina filmových publicistů a publicistek v posledních mnoha dekádách; jedná se prakticky o axiom. https://www.hollywoodreporter.com/movies/movie-news/hollywoods-revenge-old-white-male-990667/
Přitom naopak, v 30., 40., 50., 60. a 90. letech minulého století se na ženské publikum myslelo více a vznikalo více filmů s ženskými postavami, které spolu vedly více dialogů
https://www.bbc.com/news/world-43197774 (2. 3. 2018)
Průzkum od organizace Annenberg Inclusion Initiative se zaměřil na 126 nejvýdělečnějších filmů z let 2021 a 2022 a dala si za úkol zjistit, jak moc ovlivňuje gender a etnicita finanční výsledky převážně hollywoodských děl
Změny však zaznamenáváme zhruba pouhou dekádu. Vyvolávají i prudce negativní reakce mužského publika, že je tu najednou „příliš mnoho ženských hrdinek“
Existují (či existovaly) stránky, kde se sdružují extrémně machističtí muži jako Return of the Kings
https://web.archive.org/web/20210310041918/https://www.returnofkings.com/ - Zrovna tato stránka byla v průběhu psaní knihy v roce 2022 smazána, ale svou činnost ukončila kvůli finančním problémům už v roce 2018. Paypal autorovi zrušil účet, přestali tam inzerovat mnohé firmy, web kvalitativně upadal a klesala návštěvnost. Nakonec Disqus zablokoval oblíbené diskuze. Tato poznámka také prozrazuje, že některé kapitoly byly v základu hotové již v roce 2021 a při revizi bylo nutné aktualizovat některé informace. Zajímavé na této stránce je, že autor ji smazal sám, protože se dal na víru (pravoslavný katolík) a začal mít morální problémy s obsahem serveru. Od prosince 2022 tam rok byl pouze tento vysvětlující text: https://web.archive.org/web/20230101071136/https://www.returnofkings.com/index.html
„Ženy kradou mužům jejich ikony“
https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/films/news/star-wars-men-s-rights-activists-claim-boycott-cost-force-awakens-4-2m-a6796146.html (4. 2. 2016); jeden příklad za všechny ze zdrojové stránky https://www.returnofkings.com/81616/6-reasons-to-boycott-hollywood-forever (8. 3. 2016)
v hollywoodských filmech je dodnes velmi málo zástupců etnických a sexuálních menšin nebo lidí s různými postiženími
Za rok 2022 vyšlo najevo, že v USA muži dominují psané, rozhlasové i televizní kritice v poměru 69 % ku 31 %
A když se podíváme na současný hudební průmysl, tak podle dostupných dat jsou v největších nahrávacích společnostech umělkyně zastoupeny jen 20 %, zatímco 80 % velkých kontraktů s gramofirmami drží muži
Ti vydrží v rotaci o dekádu déle(!)
Opět Caroline Criado Perez: v reálném životě hrají muži i ženy videohry v téměř stejných počtech
Podle výzkumu mezi léty 2006-2021 tvořily hráčky 45 % a mezi platícím zákaznictvem, které si hry kupuje a nejen ilegálně stahuje, ženy tvoří dokonce 49 %. https://www.statista.com/statistics/232383/gender-split-of-us-computer-and-video-gamers/
Ženské postavy ve hrách navíc bývají velmi často nefunkčně oblečené (či spíše neoblečené) a vypadají a pohybují se tak, aby působily přehnaně sexy pro oko mužských hráčů
Pokud se nechcete pročítat celou kauzou Gamergate (https://en.wikipedia.org/wiki/Gamergate_(harassment_campaign)), můžete v rychlosti zkusit tento článek: https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7288-videohry-pro-feministky-mame-co-hrat-nebo-jsme-navzdy-odsouzene-k-sims (Brigita Zemen, 10. 2. 2022)
Videohra Horizon Forbidden West z roku 2022 dělaná pro Playstation 5 umožnila díky superdetailní grafice vidět i jemné chloupky na tváři hlavní hrdinky Aloy
Ženy zjevně nedělají většinu činností; což známe i z našich starších slabikářů s básničkami Jiřího Žáčka
Ve sporu o básničku K čemu jsou holky na světě? označil v roce 2017 Jiří Žáček kritiky za „genderové džihádistky“. Přitom sám tuto básničku před již čtrnácti lety pro potřeby slabikáře upravil, aby splňovala nároky „genderové korektnosti“ a vznikla z ní „genderově neutrální“ varianta K čemu jsou dospělí na světě. Nechal si za to zaplatit a po letech ze sebe dělal oběť, aniž by slovem zmínil, že předtím bez řečí text pozměnil. Nakladatelství Alter to vysvětlilo takto: „Jiří Žáček v nově upraveném vydání Slabikáře přibližuje dětem současný svět. Maminka zde také řídí auto a pracuje u počítače. Zároveň ale táta a máma jsou lidé, kteří chtějí mít děti, milují je a nevidí v nich pouze překážku na cestě za svou kariérou. To je poselství, které nová úprava Slabikáře přináší.“ Původní, neupravená verze básničky s veršem „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký,“ která vzbudila poprask, vyšla v čítance jiného nakladatelství, které tak učinilo bez vědomí autora a s ignorováním doporučujících pokynů ministerstva školství. Kauzu důkladně popsala Silvie Lauder v týdeníku Respekt: https://www.respekt.cz/spolecnost/polemika-spor-o-zacka-neni-bojem-mensiny-genderovych-aktivistek-proti-vetsine (20. 1. 2017) Další detaily zde: http://www.ceskaskola.cz/2017/03/jiri-zacek-sam-sobe-dzihadistou-aneb-k.html (27. 3. 2019) Ústřední námitka zní, že Žáčkova báseň má dvě části, o klucích a o holkách. Ta o klucích zní: „Páni kluci jsou tu k tomu, aby svět byl veselý, vystartují ráno z domu, jako když je vystřelí. Nebojí se blesku, hromu, nevadí jim mráz a led, páni kluci jsou tu k tomu, aby se svět točil vpřed.“ Dívkám je naopak vyhrazena pouze a jedině mateřská role, aktivní podíl na pohybu světa vpřed nemají. Zkuste toto vtloukat do hlav chlapečkům od první třídy…
V knihách, jež se od roku 1960 do roku 1990 používaly k výuce historie, bylo na 100 obrázků mužů pouze 18 obrázků žen a pouze 9 % ženských jmen bylo uvedeno v indexech (toto číslo přetrvávalo do roku 2002)
Podnětný může být tento 52stránkový materiál organizace UNESCO z roku 2007: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000155509 (Gender bias in textbooks: A hidden obstacle on the road to gender equality in education, (Rae Lesser Blumberg)
Do olympijské vesnice nesměly děti atletů a atletek, natož aby je matky mohly nakojit
Tuto situaci může ilustrovat příhoda z dětství oscarové černošské herečky Whoopi Goldberg – ta někdy v 60. letech běžela za maminkou, aby jí ukázala, že v televizi je postava černošské ženy, která není služka ani otrokyně
Byla to Uhura ze Star Treku ztvárněná Nichelle Nichols
Pocit, že vás někdo v médiích reprezentuje, je nesmírně důležitý, a jak vidno, před několika desítkami let nebyly některé skupiny lidí téměř vůbec součástí mainstreamového světa
Můžu uvést jeden paradox týkající se remaku disneyovské Malé mořské víly z roku 2023. Na jednu stranu zde mnoho černošských holčiček dostalo svou první princeznu tmavé barvy pleti v hrané podobě, na druhou stranu dívky se zrzavými vlasy přišly o možnost vidět svou obdobu na plátně. V disneyovské produkci už je jedinou zrzkou pouze Merida v pixarovském snímku Rebelka (2012).
Podle mediálního archivu společnosti Newton Media představovali v roce 2021 muži 81 % diskutujících pořadu Otázky Václava Moravce, zatímco ženy pouhou pětinu
https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7647-ceskym-mediim-vladnou-muzi-medialni-vyzkum-pro-heroine (Šárka Homfray, Jitka Adamčíková, 14. 3. 2022)
Internetová televize DVTV uveřejnila za půl roku od začátku března do konce srpna 2021 440 videí, z nichž ve 340 byly vedeny rozhovory s muži, a 97 videí, kde šlo o rozhovor s nějakou ženou
Statistiku s veřejnoprávním rozhlasem zveřejnila na své facebookovém profilu Zuzana Pilzová, statistiku u DVTV spočítala Irena Tomančák.
Mužští hosté tedy tvoří přes 77 %, ženy přes 22 % (zbývají tři interview, kde byla zpovídána dvojice muž a žena)
Mezi ženami ovšem byly zpovídané i samotné moderátorky televize Daniela Písařovicová a Daniela Drtinová (ta dokonce dvakrát), televizní radní Hana Lipovská a poslankyně Olga Richterová absolvovaly rovněž dva rozhovory na odlišná témata, čili celkově nešlo o 97 individuálních žen, jež by přišly zvenčí.
Kdy přitom žen expertek je v dané oblasti virologie, infektologie, epidemiologie, mikrobiologie a příbuzných oborů srovnatelné množství jako mužů
Velmi komplexní rozhovor plný dat: https://a2larm.cz/2023/01/ct-ani-cro-se-postaveni-zen-v-redakcich-nebo-jejich-zobrazovani-prilis-nevenuji-rika-marina-urbanikova/ (28. 1. 2023)
Prohlásil „Dámy ta politika nejspíš nebaví.“
https://plus.rozhlas.cz/tisicileta-tradice-nebo-vyhruzky-a-malo-vzoru-proc-cesko-stale-ceka-na-8683116 (18. 2. 2022) V debatě vystoupili tři muži, kromě 76letého Nováčka, 47letý ústavní právník Jan Kysela, 61letý moderátor Jan Pokorný a 38letá filosofka Tereza Matejčková.
Hospodářské noviny v listopadu 2021 uveřejnily, že v posledních 30 rozhovorech k poslednímu červnu v DVTV (na téma politika) bylo 23 hostů mužů
https://archiv.hn.cz/c7-67001360-13tg56-37940389f6df599 (Proč se k veřejným tématům vyjadřují převážně postarší muži? A proč je to problém editorů a redakcí? 19. 11. 2021, Nicole Štýbnarová)
To, jak média přehlížejí ženy jako seriózní mluvčí, je jen další střípek do celkové mozaiky toho, v čem žijeme
V této situaci vystoupil v únoru 2022 v Českém rozhlase Plus biolog a jeden z mnoha přežilých mediálních mudrců Stanislav Komárek a prohlásil: „Nebylo by také dobře, kdyby byla média vedená a produkovaná výhradně ženami? Aby tam byla, abych tak řekl, čistokrevná platforma? (…) Líbil by se mi model typu, že by ženy měly více samosprávy mezi sebou. Měly by své firmy, své televizní stanice, své rozhlasové stanice, šla by na to půlka peněz. (…) Moderní to není, ale bylo by to jakýmsi způsobem efektivní a dobře by to řešilo současnou kvadraturu kruhu, kde se operuje střídavě s tím, že pohlaví jsou stejná, a střídavě s tím, že jsou pohlaví různá. Takovou stejnost šancí, tak tu bych velmi uvítal. (…) Doma by pak bylo o čem mluvit, protože by něco jiného vysílaly televize a rádia pro muže a něco jiného pro ženy.“ – Nebylo by to dobře, nikomu dalšímu soudnému se to nelíbí a nic to neřeší, navíc ona údajná kvadratura kruhu ani neexistuje jinde než v hlavě Stanislava Komárka. Problém je přesně opačný – mužské a ženské světy se málo prolínají. Mainstreamová média se naoko tváří, že jsou pro všechny, ale jsou primárně o mužích a pro muže. Navrhovaná segregace by narušila možnost prosazovat společné cíle mužů i žen. Návrh mediálního oddělení obsahů pro muže a pro ženy navíc pomíjí, že jedna strana je na tom ekonomicky a mocensky výrazně lépe, čili by druhou segregovanou část obyvatelstva mohla ignorovat ještě víc. Opravdu tu nejde o to, aby byla doma témata k hovoru – co je to vůbec za maloměšťácké kritérium? (Navíc v době, kdy lidé žijí v rekordních počtech osamoceně v jednočlenných domácnostech.) Jde o to, aby se ve veřejném prostoru vedl dialog a činily nutné změny, zlepšující životní podmínky většiny. https://plus.rozhlas.cz/filozof-komarek-zeny-mohly-mit-vlastni-televize-a-radia-resilo-kvadraturu-kruhu-8682795 (16. 2. 2022)
Stále se rozšiřující databáze českých expertek (Databaze-expertek.amo.cz) však vypovídá o něčem jiném
Oblíbenou výmluvou bývá „prostě to tak vyšlo“, což je jen převlečený výrok „nijak zvlášť jsme se o vyváženost nesnažili a je nám to celkem jedno“
To, že jde o pouhé výmluvy, dokládá tento článek, kde se Česká televize vymlouvala, že nebylo možné sehnat do debaty k prezidentským volbám dvě expertky proti dvěma expertům, a nakonec „museli“ přijít čtyři muži. Deník Refresher oslovil přes zmiňovanou databázi expertek 50 kompetentních žen. Učinili tak v sedm večer a ještě ten den dostali 37 kladných odpovědí. https://refresher.cz/129254-Mila-CT-oslovili-jsme-za-Tebe-expertky-do-volebniho-vysilani-Prislo-by-jich-37 (Adéla Ježková, 18. 1. 2023)
Novinářky přitom tvoří v českých médiích kolem 45 % osazenstva redakcí, a čtenářek, divaček a posluchaček médií je zhruba 40 %
Čísla z daného odstavce stále pocházejí ze zdroje citovaného v poznámce 12
Z průzkumu Jaromíra Volka a Mariny Urbaníkové z roku 2015 až 2017 vyplývá, že na katedrách žurnalistiky dominují dívky nad chlapci
Na vině je i maskulinní atmosféra v redakcích založená na ostrých loktech a obecně vylučování žen z kolektivu, znevažování jejich schopností a nevycházení vstříc novinářkám starajícím se o děti
https://open.spotify.com/episode/5sIR2yf8pJbQ1a6rsSjp6I (14. 4. 2023) – Diskuse s Terezou Engelovou, zahraniční zpravodajkou a novinářkou z investigativního webu Hlidacipes.org, Lucií Stuchlíkovou, editorkou a šéfkou politické sekce na Seznam Zprávách, a Ivanou Chvátalovou, sportovní redaktorkou, editorkou a moderátorkou z České televize. Diskusi moderuje Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.
Řediteli všech pěti kanálů se stali ale opět muži
Obdobná je i situace v Českém rozhlase, kde v devítičlenném vedení najdeme také pouze jednu ženu
Český rozhlas by mohl přijít s obhajobou, že tři ze šesti celoplošných stanic v roce 2022 řídily šéfredaktorky, čili je naplněný poměr 1:1. Nelze to nijak rozporovat, zároveň bychom to u média veřejné služby měli považovat spíše za standard.
V dubnu 2023 pod hlavičkou projektu Datová žurnalistika, za nímž stojí Kateřina Mahdalová, vyšel článek, který odhaluje, že v českých médiích momentálně muži tvoří 75 % lidí na rozhodovacích pozicích
„Kde chybí ženy, chybí i důležitá témata“
https://www.mediar.cz/linda-bartosova-kde-chybi-zeny-chybi-i-dulezita-temata/ (Jakub Jetmar, 10. 03. 2022)
Pak se divíme, proč je společnost tak málo kultivovaná, tolerantní a solidární…
Opět tu není řečeno, že ženy a „ženská témata“ jsou esenciálně lepší a mají na společnost pozitivnější vliv. Spíše jde o problém monotematičnosti a stereotypu, jistého typu zpravodajství a mediální reality, která vzbuzuje v lidech více agrese a úzkosti a obecně se málo vytváří prostředí k dialogu.
Jako v případě povinně předepsaných sportovních úborů plážových volejbalistek na olympiádě nebo minisukní a výstřihů grid girls u Formule 1
ttps://www.idnes.cz/sport/motorsport/grid-girls-formule-1konec.A180131_175401_motorsport_ten Zpráva z 31. ledna 2018, že grid girls ve Formuli 1 končí, vyvolala bouřlivý odpor mužských fanoušků. Po šesti letech nejspíš grid girls nikomu doopravdy nechybí a stal se z nich stejný přežitek jako reverzní striptýzová relace Počasíčko na NOVĚ, kde se nahé ženy a nazí muži postupně oblékali podle toho, jaký mělo být druhý den počasí. (Prakticky stejnou dobu jako grid girls tady s námi je zákaz kouření v restauracích a na zastávkách MHD, a opět to prakticky nikomu nevadí. Nářek mužů středního a vyššího věku na internetu v té době ale věštil kulturní apokalypsu.)
Na poslední olympiádě v Tokiu 2021 nakonec pokutu a soudní spor za norské plážové házenkářky, které na protest nastoupily ve funkčnějších dresech, zaplatila zpěvačka Pink
Ve školách jsou přitom dívky často povinné se co nejvíc zahalovat, ve sportu mají ženy povinnost se co nejvíc odhalovat
Cituji zde Faridu D. – https://www.instagram.com/p/CuZqN6MyKIH/
Vliv módních časopisů či Instagramu, kde vidíme nerealisticky vyretušovaná těla modelek a celebrit, vede miliony dospělých žen i nezletilých dívek k mentální anorexii
https://www.ordinace.cz/clanek/poruchy-prijmu-potravy-a-muzi-versus-zeny/ (Tereza Burianová)
Během minulého a začátku tohoto století byl poměr 90 % žen a 10 % mužů, výzkumy od roku 2013 naznačují, že mužů v této oblasti přibývá a tvoří nyní asi čtvrtinu
https://www.cmaj.ca/content/185/3/E151.full Gender perceptions on eating disorders slow to change (únor 2013)
Organizace ANAD v USA zabývající se problémem mentální anorexie nabízí také statistiky, podle nichž 9 % populace trpělo nebo trpí poruchou příjmu potravy
https://anad.org/get-informed/about-eating-disorders/eating-disorders-statistics/ (Jednotlivé výzkumy byly zveřejňovány od roku 2011 do roku 2020.)
Jedná se o druhou nejsmrtelnější mentální chorobu po závislosti na opioidech, která končí obvykle předávkováním
https://www.drugabuse.gov/drug-topics/trends-statistics/overdose-death-rates Předávkování opioidy (často legálně předepsanými léky) se v USA zvýšilo od roku 2010 z 21 099 úmrtí na 47 600 úmrtí v roce 2017 a od té doby se drží zhruba na této úrovni.
V Česku tak kvalitně provedené výzkumy nemáme, nicméně i u nás se jedná o epidemii
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2144616-facebook-a-dalsi-socialni-site-zhorsuji-epidemii-anorexie (7. 6. 2017) Rozhovor s lékařkou centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, profesorkou Hanou Papežovou. Dále: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/poruchy-prijmu-potravy-2020-dospivajici-epidemie-koronavirus_2107221047_ako (22. 6. 2021)
Je zjištěno, že lidé s nadváhou hůře shánějí práci a nakonec většinou vydělávají méně
A kdyby obézní žena zhubla tak, že by se dostala do mantinelů optimálního BMI, polepšila by si na mzdě až o 10 %
Pokud započítáme i bodování atraktivity od 1 do 10, mezi nejvíce a nejméně atraktivními ženami je celkem rozdíl ve výši 21 % průměrného příjmu, zjistila česká studie z roku 2017
Hodně nepříjemné je i zjištění, že oběti znásilnění a zneužívání mají o 50% větší šanci, že budou mít nadváhu
https://www.theatlantic.com/health/archive/2015/12/sexual-abuse-victims-obesity/420186/ (15. 12. 2015), https://www.sochob.cl/pdf/obesidad_infantil/Childhood%20sexual%20abuse%20and%20obesity.pdf (17. 5. 2004), https://www.researchgate.net/publication/6230287_Obesity_Risk_for_Female_Victims_of_Childhood_Sexual_Abuse_A_Prospective_Study (srpen 2007)
I ty musí mít stále vyhublé ruce, nohy, krk a tvář, aby to nikoho nepohoršilo
https://www.facebook.com/watch?v=1892905574227424 (video Cassandra Bankson) a text https://medium.com/publishing-in-the-digital-age/plus-sized-models-are-bad-for-women-and-the-magazine-industry-9f204b29ea24 (3. 12. 2019)
Velké množství mužů má v důsledku pomýleného modelkovského ideálu (90–60–90 cm a 50–60 kilo) hrubý neodhad toho, kolik ženy reálně váží
https://www.reddit.com/r/TwoXChromosomes/comments/sf79pg/why_are_men_so_bad_at_guessing_weight/ Existuje k tomu i diskusní vlákno na Redditu.
Jak ukázala dánská studie z roku 2012
Někdy kolem roku 2000 byl identifikován fenomén a podle něj definován termín „Resting Bitch Face“, zkráceně RBF
https://zena.aktualne.cz/krasa/syndrom-rbf-staci-chvilka-nepozornosti-a-mate-ho-taky/r~ab32c410fd8b11e587030025900fea04/ (Zuzana Selementová, 11. 4. 2016)
Přestože jde o momenty zachycené většinou ve chvíli, kdy se dotyčné ženy vědomě nedívaly do objektivů
Velmi zvláštní výjimku tvoří modelky předvádějící vysokou módu. U nich často převládají neutrální, nadřazené nebo až pohrdlivé výrazy v tváři. Fotografie s těmito výrazy ale nevycházejí běžně na předních stranách časopisů a odměřenost těchto žen bývá často hodnocena mužským publikem negativně.
Identifikuje 500 bodů na lidské tváři vyznačujících osm základních emocí: štěstí, smutek, vztek, strach, překvapení, znechucení, opovržení a neutrální vzhled
Vy o tom ani nevíte, ale vaše okolí trpí
Jak popsala statistička a zakladatelka firmy Elite Research Rene Paulson pro magazín Quartz
Navíc u mužských profesorů je za vřelé pokládáno již to chování, jež je u žen vyhodnocováno jako slabá nebo chybějící vřelost
Lilian McNell, Adam Driscoll, Andrea Hut: (2015) Whats in a Name: Exposing Gender Bias in Student Ratings of Teaching. Innovative Higher Eduacation, 40:4. 291-303.
Zato profesoři jsou mnohem více hodnoceni jako „brilantní“, „inteligentní“, „chytří“ a „géniové“, rovněž i „více vzdělaní, objektivní a vnitřně talentovaní“
Sebevnímání a sebehodnocení přitom závisí na společenském postavení, protože v různých vrstvách jsou kladeny různé nároky
Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů. Karolinum 2000 (La Domination masculine, 1998).
Tímto způsobem proměňuje žena sebe samu v předmět, a to především v předmět vidění: v podívanou
John Berger: Způsoby vidění. Labyrint 2016. (Ways of Seeing, 1972).
Velmi slavná je rovněž kniha Naomi Wolf Mýtus krásy
Naomi Wolf: The Beauty Myth: How Images of Beauty Are Used Against Women (1990, slovensky 2000).
Naomi Wolf k tomu dále tvrdí
Následující tři odstavce jsou přejaté z tohoto sborníku: https://nesehnuti.ecn.cz/cz/tiskoviny/krasa.html
Jak popisuje podcast Českého rozhlasu z roku 2022 s příznačným názvem Krása
https://wave.rozhlas.cz/krasa-8854458 Autorkou 30 rozhovorů je novinářka Linda Bartošová, která byla sama v roce 2012 finalistkou soutěže Česká Miss a následně českou zástupkyní na Miss World. Její pokus reflektovat fenomén krásy i některé negativní zkušenosti vedl pochopitelně k další vlně kyberšikany a veřejného výsměchu: „Někdo si chce stěžovat, že je krásný?“
Vždy je potřeba něco změnit, něco zvětšit, nebo skrýt,“ řekla v roce 2022 v rozhlasovém pořadu Balanc psychoterapeutka a publicistka Lucie Brandtlová
Například výrazně poklesla sledovanost soutěží krásy
Které od 60. let poukazovalo na to, že se k soutěžícím přistupuje jako ke kusům dobytka na trhu
Ženy jsou obecně velmi často v médiích líčeny pomocí stereotypů tak, aby působily zranitelně, slabě a dětsky
Vycházím hojně z tohoto článku, kde je citována řada autorek: https://www.theverdictonline.org/post/the-infantilization-of-women-in-mainstream-media-and-society (11. 1. 2021)
Psycholožka Sharon Lamb ve své studii s názvem Sexualizovaná nevinnost (2009)
https://econtent.hogrefe.com/doi/10.1027/1864-1105.21.1.15; celkový přehled díla: http://www.sharonlamb.com/
V médiích také prakticky nevycházejí články o tom, co si muži již nemohou od jistého věku oblékat, ani co by si neměli oblékat, aby nepůsobili moc staře
https://www.zeny.cz/lifestyle/co-nenosit-po-ctyricitce-na-techto-7-veci-radeji-zapomente-2 - Kriticky to popisuje tento článek (Brigita Zemen, 19. 9. 2023)
Časopis Dotyk popisoval v červnu 2022
https://www.dotyk.cz/magazin/ideal-krasy-pred-100-lety-21000616.html (17. 7. 2022, Lenka Samuely)
V současnosti vznikají další knihy zabývající se mýtem krásy jako All Made Up (2021) od novinářky Rae Nudson zaměřená na make-up
Rae Nudson: All Made Up: The Power and Pitfalls of Beauty Culture, from Cleopatra to Kim Kardashian (2021, Beacon Press). Česky rozhovor: https://denikn.cz/677379/kim-jako-novodoba-kleopatra-jak-make-up-souvisi-s-moci-a-proc-je-dulezite-o-nem-mluvit/ (20. 9. 2021)
Jak píše novinářka Silvie Lauder ve svém sloupku v Respektu
Silvie Lauder: Síla červené rtěnky. Respekt, 10. ledna, č. 2/2022. Lauder zmiňuje i tento specifický případ: „Proto dává smysl, že červená rtěnka pomáhá ve vězení jedné mimořádně odvážné ženě. Maryja Kalesnikava ji dostala za vůdčí úlohu v protestech proti zmanipulovaným prezidentským volbám v Bělorusku.“
Mnohé ženy, které si ostříhaly vlasy nakrátko, nebo si dokonce hlavu oholily strojkem, se najednou setkávají s otevřeným nepřátelstvím mužů
https://zena.aktualne.cz/vztahy/kratke-vlasy/r~886057a87b1111edb1f50cc47ab5f122/ (Klára Elšíková) a https://www.zeny.cz/nazory-2/vypadas-jako-lesba-aneb-proc-se-kratkovlasek-muzi-boji-a-zeny-je-obdivuji (Kateřina Horáková, 25. srpna 2023)
15. 12. 2022).
V současné společnosti nám obecně chybí hodnota „tělesné neutrality“, tedy přijímání různých typů těl bez neustálých výhrad, jak mají vypadat ostatní lidé
Tělesná pozitivita nicméně může mít i problematické stránky, jak ukazuje toto twitterové vlákno: https://twitter.com/druhasmenamag/status/1600461664104521729 (7. 12. 2022)
Jak popisuje hudebnice Ridina Ahmed v podcastu Sádlo, podstatné je neříkat si „nejsem dost krásná, abych si zasloužila lásku“
Data k tomu shromažďuje například stránka Woman Interrupted
http://www.womaninterruptedapp.com/en/. Průkopnickou prací byl už tento výzkum z roku 1990: https://pure.mpg.de/rest/items/item_68785_7/component/file_506904/content Anne Cutler, Donia R. Scott: Speaker sex and perceived apportionment of talk. Applied Psycholinguistics 11 (1990), 253-272.
Dalším zdrojem může být i článek na Advisory.com
Z dalších zjištění vyplývá, že v technologických firmách muži přerušují v hovorech dvakrát častěji než ženy
Donald Trump přerušil Hillary Clinton v předvolební prezidentské debatě 51krát za hodinu, ona jeho pouze 17krát
https://www.vox.com/policy-and-politics/2016/9/27/13017666/presidential-debate-trump-clinton-sexism-interruptions (27. 9. 2016) Samotná Hillary Clinton přitom reprezentuje typ neoliberálního feminismu, který je silně kritizován a samo její zvolení by nebylo vítězstvím většiny žen, viz kapitolu 7.
Stanfordská výzkumnice Katherine Hilton připravila v roce 2018 několik scénářů krátkých diskusních výměn, kdy jeden z partnerů hovořil o něčem, jako by ho druhý přerušil
Měli posoudit, zda přerušení pomohlo rozhovoru dále rozvíjet téma, nebo zda šlo o hrubé, nekonstruktivní nebo dokonce agresivní přerušení
Pro představu, jak zněly ukázky: https://youtu.be/sr2gkBzgCOM (Was that an interruption? Listen to audio used in new Stanford linguistics research)
Literární vědkyně Regina Clarke shrnula v roce 2020 na stránce Medium.com
Angličtina pro to má pojem mansplaining
„Dovolte, abych nahradil vaši expertizu svým sebevědomím.“
https://www.ranker.com/list/mansplaining-cringe-twitter/damon-davis 23 případů z praxe
Daný termín vznikl v roce 2008 v návaznosti na článek americké spisovatelky Rebeccy Solnit v Los Angeles Times
Solnit na téma vysvětlování, přerušování a umlčování žen napsala i knížku osmi krátkých esejů Men Explain Things to Me (Muži mi to vysvětlí, 2014)
Vyšlo ve slovenštině jako Muži mi to vysvětlia. Inaque 2018. Překlad Aňa Ostrihoňová.
Například bez problémů pracují na počítači, řídí auto, nebo čepují benzín
https://www.youtube.com/watch?v=XGI34rjZn-I (The Stupidest Thing A Man Has Ever Mansplained To You, 2021) Sestřih zábavných historek ze života, co všechno jsou muži schopní nabubřele vysvětlovat ženám. Dobrou stránkou v češtině je rovněž: https://www.facebook.com/groups/ceskymansplaining/
Muži jsou schopni ženám vysvětlovat, jak se správně vyslovuje jejich jméno; učitelkám v hodinách téma předmětu, právničkám, kde se mají podepsat na smlouvě
Jako důkaz přiložil definici, kterou ona sama napsala do časopisu Heroine
Když se ženy cítí jako podvodnice
Nicméně u žen se vyskytuje častěji
Studie má název: The Imposter Phenomenon in High Achieving Women: Dynamics and Therapeutic Intervention (Imposter syndrom a vysoce kvalifikované ženy), dostupná na adrese https://www.paulineroseclance.com/pdf/ip_high_achieving_women.pdf; česky viz třeba článek Kláry Zajíčkové https://www.respekt.cz/tydenik/2021/35/pockej-az-na-to-prijdou (29. 8. 2021); Existuje zhruba pět typů tohoto syndromu https://alvcoaching.com/blog/imposter-syndrome/
Jeho kořeny lze najít již ve školství. Socioložka Lucie Jarkovská, jež o rozdílném vzdělávání chlapců a dívek napsala knihu Gender před tabulí (s narážkou na slavný film z 50. let Džungle před tabulí), to vysvětluje takto
Lucie Jarkovská. Gender před tabulí. Sociologické nakladatelství 2013.
Tím větší bude rozdíl mezi jejím sociálním postavením a postavením jejího stejně vzdělaného vrstevníka-muže
Studie Lucie Jarkovské a Kateřiny Liškové Genderové aspekty českého školství vyšla v Sociologickém časopise / Czech Sociological Review 2008, 44(4): 683-702. Elektronicky dostupná zde: https://sreview.soc.cas.cz/artkey/csr-200804-0004_genderove-aspekty-ceskeho-skolstvi-gender-aspects-of-czech-education.php
Přesto platí, že mladí muži s nízkým vzděláním tvoří významnou část nezaměstnaných a lepí se na ně další sociálně problémové situace
Lucie Jarkovská tu pracuje s různorodými texty socioložky Ivy Šmídové z roku 2008 a sociologa Milana Tučka z roku 2000.
Muži jsou naproti tomu suverénnější a hlásí se i na pozice, pro něž nemají potřebnou odbornost
V roce 2019 udělali výzkumníci z University College London přezkoumání čísel
Tento systém zástěn zároveň eliminoval i rasové předsudky
Claudia Goldin, Cecilia Rouse: Orchestrating Impartiality. The Impact of „Blind“ Audition on Female Musicians. American Economic Review 90, č. 4 (2000). s. 715-741.
Politická novinářka Mary Ann Sieghart to ve své stejnojmenné knize nazývá „propastí autority“ (authority gap)
Kromě samotné knihy vycházím i z tohoto článku: https://www.welcometothejungle.com/cs/articles/propast-autority-proc-jsou-zeny-brany-mene-seriozne-nez-muzi (9. 8. 2022, Laetitia Vitaud)
U žen je také v různých zemích dvakrát až třikrát větší pravděpodobnost, že se setkají s kyberšikanou, než se to děje mužům
https://partner.sciencenorway.no/forskningno-gender-harassment/young-women-twice-as-exposed-to-cyber-bullying-as-men/1418553 (29. 5. 2015) Výzkum se týkal norských novinářů a novinářek mezi 25 a 35 lety. Výsledek je šokující i proto, že Norsko jinak patří k zemím s největší genderovou rovností. Zpráva z roku 2019 zkoumající situaci v 15 zemích OECD přináší komplexnější náhled. Česko je na tom samozřejmě hůř než Norsko. https://www.oecd.org/gender/data/girls-are-more-exposed-than-boys-to-cyberbullying.htm. Nejhorší je ze sledovaných zemí situace v USA: https://www.globaltimes.cn/content/1166555.shtml
A jsou vystaveny nutnosti udržovat svůj vzhled mnohem více a za mnohem více peněz než muži
Oblíbená šovinistická námitka, že muži platí ženám plastické operace či drahé kabelky, nemá vůbec univerzální platnost. Jednak, většina mužů nemá absolutně ponětí, kolik stojí kosmetika, ženské oblečení a doplňky na běžné měsíční bázi, jednak je mnoho žen single a vydělávají si na to úplně samy. Hezky se o mýtu rozhazovačných žen píše v tomto eseji: https://www.nytimes.com/2019/10/04/us/myth-frivolous-female-spender.html
Ekonomové Mikael Elinder a Oscar Erixon ze švédské univerzity v Uppsale vydali v roce 2012 výzkum
Neboť byly chápány jako válečná kořist a na nich cizí armády demonstrují prostřednictvím znásilnění jako cílené zastrašovací zbrani svou moc
https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7922-znasilneni-jako-valecna-zbran-i-nastroj-genocidy-co-maji-spolecneho-zverstva-v-buci-rwande-nebo-syrii (8. 4. 2022, Kristina Komůrková) K dalšímu přehledu může sloužit kniha francouzské historičky a historika Raphaëlly Branche a Fabrice Virgiliho: Rape in Wartime (2012).
Nejmenší uznání si nezaslouží druh vojenského „kavalírství“, kdy ženy léta teskní za mrtvými a musejí se starat o všechny invalidy, porodit nové syny a hledat si nové partnery mezi psychicky narušenými muži s válečným posttraumatickým syndromem, případně být na všechno úplně samy
V poslední době tento proces líčilo drama režisérky Jasmily Žbanić Quo vadis, Aida? (2020) o válce v bývalé Jugoslávii.
Zároveň je v armádě čím dál víc žen dobrovolně a jsou nasazovány i do nejostřejších akcí, kde je nutné pohybovat se po svých v terénu
Rychlý přehled třeba zde https://www.uso.org/stories/3005-over-200-years-of-service-the-history-of-women-in-the-us-military (11. 6. 2021)
Přestože mají ženy většinu slabších fyzických výkonů než muži, v boji se to neprojevuje nijak zásadně a mnohdy je důležitější taktika, týmová spolupráce a udržování vítězného ducha
Jeden rozsáhlý výzkum https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4151859/ (2014) a celé heslo https://en.wikipedia.org/wiki/Women_in_combat
Podle vyjádření různých pseudokonzervativců prý válka na Ukrajině v roce 2022 ukázala, že „muži jsou muži a ženy jsou ženy“, jelikož muži bojují a chrání, ženy prchají a starají se o děti
V Česku na konci března 2022 pozvala Aliance pro rodinu a CEVRO institut amerického sociologa Marka Regneruse, který v anotace své přednášky tvrdí: „Ve válce na Ukrajině jsme svědky uznávání rozdílů mezi muži a ženami, matkami a otci, a to navzdory všudypřítomnému úsilí o genderovou rovnost“. Hloupost tohoto souvětí ve světle výše uvedených faktů nevyžaduje další komentář. Regnerus už dříve proslul nekvalitně dělanými výzkumy: https://www.jsmefer.cz/regnerusova_studie či https://www.washingtonpost.com/news/volokh-conspiracy/wp/2015/05/10/new-criticism-of-regnerus-study-on-parenting-study/.
Takže můžou vykonávat i bojové pozice a rozšířila se branná povinnost
Momentálně jich je v ukrajinské armádě 15 %, protože jsou prostě potřeba
https://www.reuters.com/world/europe/ukraines-unicorn-lgbtq-soldiers-head-war-2022-05-31/ Stejně tak ukrajinská armáda začala přijímat do svých řad transgender a nebinární lidi, přidělila jim na uniformu výšivku jednorožce a striktně zakázala jejich šikanu. Tato inkluzivita má především praktické důvody, ale ve výsledku i symbolický význam uznání těchto menšin. Tvrzení, že LGBTQ lidé jsou ve válce kvůli své „zženštilosti“ k ničemu, se ukazuje jako zoufalý blábol lidí, co ve skutečné válce nejsou a nedokážou překonat vlastní stereotypní myšlení.
Dělají ženy dodnes často více těžké fyzické práce než věčně ožralí budižkničemové
Například v dělnických továrenských profesích to jde v Severní Americe téměř na třetinu
U tzv. skilled trades čili povolání jako automechaničky, instalatérky, elektrikářky, tesařky, opravářky továrenských strojů to je kolem 5 %
https://www.catalyst.org/research/women-in-male-dominated-industries-and-occupations/ (31. 5. 2023) a https://ourworldindata.org/female-labor-supply (poprvé publikováno v březnu 2018 a poslední revize v březnu 2024).
Stejně tak se zapomíná, že v masérství, kde je nutný silný stisk, pracují po celém světě z téměř 80 % ženy
Loupání tvrdých skořápek kešu a vlašských ořechů holýma rukama je prakticky výhradně ženskou (mimořádně uboze placenou) prací
Dopadnete jako bývalý prezident Miloš Zeman a jeho mluvčí Jiří Ovčáček s údajným Peroutkovým článkem Hitler je gentleman
Pro čtenáře a čtenářky, kteří budou číst knihu později než v roce 2023 a již si nebudou moci vzpomenout, kdo to Jiří Ovčáček byl či je, malé shrnutí kauzy: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_Hitler_je_gentleman
V dnešní době opravdu platí, že „ženy potřebují muže asi tak jako ryba bicykl“, což je heslo, které razila už na přelomu 60. a 70. let minulého století všestranně nadaná australská spisovatelka, filmařka a politička Irina Dunn
Nesprávně, jak to opakovaně dělá třeba Benjamin Kuras ve svých „knihách“, je autorství tohoto výroku připisováno Glorii Steinem, šéfredaktorce časopisu Ms., která slogan zpopularizovala na základě rozhovoru, který s Dunn vedla.
Jako by jejich nevyřčeným účelem byla hlavně izolace od sebe navzájem a vyhýbání se společně trávenému času, kdy by bylo nutné projevovat hlubší lidské kvality
Buranské „knihy“ Josefa Hausmanna (Základy mužského šovinismus, Mužský šovinismus pro pokročilé) mluví o této izolaci mužů a žen jako o nepřekročitelné danosti, jen však ukazují autorovu omezenost v náhledu na svět. Podle Hausmanna se mužské a ženské světy v zásadě neprolínají kromě provozování sexu, a proto ani nemá smysl pěstovat jakékoli hlubší vztahy nebo dokonce vést konverzaci poté, co sex proběhl. Ze všeho nejvíc to vypovídá o autorově patologické povaze a zoufalé situaci žen, které s ním někdy omylem měly neplacený sex.
Ostatně, píseň Ivana Mládka doprovázená ilustracemi Jiřího Wintera Neprakty
Archivní vzpomínka na pořad i s úvodní znělkou: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10195164142-vypravej/bonus/8246/. Paradoxní je, že pointa písně, kdy manžela-kutila jeho manželka podvádí se sousedovic Toníčkem zazněla vždy až na konci pořadu, aby nepůsobil demotivačně. Text celé písně: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/mladek-ivan/sousedovic-tonicek-520578
15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky

Žádná z publikací Radima Uzla není ve všeobecně uznávaných databázích vědeckých prací (Scopus, Web of Science, PubMed)
Pro úplnost, jediný Scopus obsahuje jeho kratičké články na téma antikoncepce s několika spoluautory, ale žádný výzkum na téma rozdělení péče u mužů a žen. Od roku 1992 do roku 2006 má Radim Uzel pouhých 10 záznamů s mizivým množstvím 26 citací v jiných pracích. Radim Uzel o svých „výzkumech“ skutečně píše ve svých popularizačních knihách tak, jak to zde cituji, neupírám mu žádný kontext. Nikdy nedatuje, nikdy nezdrojuje, ani nejmenuje název výzkumu, ani spoluautory a spoluautorky.
Jsou sice častěji nemocné, ale umírají později
I tady je spousta faktorů sociálních. Ženy například bývají častěji nemocné i proto, že tráví více času s dětmi, které jsou často nemocné, protože jejich imunitní systém se teprve vyvíjí (tím se ovšem nakonec zpětně posiluje imunitní systém žen). Ženy jsou navyklé se zdravěji stravovat, protože je na ně vyvíjen větší nátlak „dobře vypadat“, méně kouří a pijí alkohol, protože je to pro ně společensky více vhodné, a sekundárním efektem pak je, že žijí déle. Stejně tak jsou navyklejší více řešit své duševní zdraví, protože svěřování se a rozebírání sebe sama u nich není nahlíženo jako druh slabosti. Kultura ženy i výrazně méně podněcuje riskovat a předvádět se, viz kapitoly 11, 12 a 13.
Co je tedy tím svatým grálem biologických esencialistů? Teorie cambridgeského profesora psychologie Simona Barona-Cohena, že muži mají sklony k systematizaci (racionalitě) a ženy k empatizaci (emocionalitě)
Simon Baron-Cohen
Pokud nemůžete vydržet nedočkavostí, tak ano, je to o třináct let starší bratranec komika Sachy Barona-Cohena, jenž zase na Cambridgi studoval historii.
Přitom jak se ukázalo, šlo o Summersův osobní způsob vedení a rozhodování, komu prodlouží smlouvu
https://www.theguardian.com/science/2005/jan/18/educationsgendergap.genderissues Why women are poor at science by Harvard president (18. 2. 2005). Za Summersovy vlády na Harvardu poklesl počet profesorek s definitivou (pracovní poměr, který je prakticky nevypověditelný) z 36 % na 13 %. V roce 2004 byly pouze čtyři z dvaatřiceti definitiv nabídnuty ženám.
Ti uvádějí, že 80 % lidí je jasně vyhraněných mužsky či žensky (gender sedí k pohlaví), 10 % je smíšených a 10 % opačných
Všechno, co byste měli vědět o mužích a ženách (česky 2015). Jedná se o digest knih Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách (1998), Proč muži lžou a ženy pláčou (2002) a Proč muži chtějí sex a ženy potřebují lásku (2009).
Jejich sociální bublinu a klientelu tvoří omezený typ lidí, kteří stereotypy naplňují, nebo se v nich chtějí vidět
Trochu podrobněji bude jejich přístupu věnována 16. kapitola o používání jazyka a poté 22. kapitola věnovaná párovému soužití a vadným terapeutickým radám.
Systematicky ono schéma „mýtu o Marsu a Venuši“, jež se zákeřně snaží převléct za vědu, popsala sociolingvistka Deborah Cameron v roce 2007
Deborah Cameron: Mýtus o Marsu a Venuši, česky 2017.
Osamocené krysy v prázdné kleci se na drogách staly závislými rychle
Melissa Hines ve své vlastní práci z roku 2010
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2951011/ Sex-related variation in human behavior and the brain. Trends Cogn Sci. 2010 Oct; 14(10): 448-456.
V roce 2005 formulovala psycholožka Janet Shibley Hyde z Wisconsinské univerzity v Madisonu „hypotézu genderové podobnosti“, na které předvedla, jak moc se obě pohlaví překrývají
Překvapivě nebyl velký rozdíl ani v síle stisku ruky – 0,66 směrodatné odchylky, což je podobné třeba u agresivity
Z toho, že u mužů ve skutečnosti není agresivita výrazně větší než u žen, ale přesto páchají mnohem více násilných zločinů, si můžeme vyvodit, že to dělají čistě proto, že cítí, že jim to projde (což u znásilnění bohužel platí, jak ukazuje 2. kapitola), nebo očekávají, že se to od nich očekává (jako důkaz mužnosti, viz kapitolu 13) a nemají takové zábrany, jako mají ženy, jež jsou společností mnohem víc disciplinovány (viz kapitolu 11).
Kde vůbec je schovaný onen „nekorektní výzkum“
Uzlovy výzkumy, alespoň tak, jak je popisuje ve svých knihách, měly většinou tu podobu, že rozdal pár desítek nebo stovek dotazníků svým kolegům a kolegyním na nějaké domácí sexuologické konferenci a z jejich výsledků pak vyvozoval senzační závěry, například, že starší lékařky jsou méně ochotné předepisovat mladým dívkám antikoncepci. Podle Uzla je jediné možné vysvětlení, že starší ženy závidí mladším, že s nimi někdo chce mít sex. Tím bychom mohli otázku ohledně kvality Uzlových výzkumů považovat víceméně za zodpovězenou.
Saini však zmiňuje nejrozsáhlejší kolektivní výzkum z univerzity v Edinburghu z roku 2008 provedený na 11 tisících dětí, jenž nic takového neprokázal
Inferior: How Science Got Women Wrong – and the New Research That's Rewriting the Story, 2017 (česky Od přírody podřadné – Jak se věda mýlila v ženách, 2018, Academia)
Zcela nepatrné rozdíly v obecné inteligenci mezi muži a ženami odhalil i šestiletý výzkum Roberta Coloma na univerzitě v Madridu mezi lety 1989 a 1995 na vzorku více než deseti tisíc uchazečů o studium
Další špičková neurovědkyně, izraelská profesorka Daphna Joel
https://www.youtube.com/watch?v=rYpDU040yzc (8. 10. 2012, TEDxJaffa – Daphna Joel – Are brains male or female?) Sumář jejích poznatků s názornou infografikou najdete v tomto TED talku.
Již zmiňovaná Daphna Joel, jež od roku 2003 vedla katedru psychobiologie v Tel Avivu, popisuje svůj kopernikánský obrat na případu studie neuroložky a farmakoložky Margaret McCarthy
https://people.socsci.tau.ac.il/mu/daphnajoel/files/2016/10/JoelMcCarthy2016.pdf - Společně pak v roce 2016 napsaly shrnující článek o stavu současného poznání.
Je znám například absurdní výsledek jednoho experimentu, kdy byla pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) naměřena mozková aktivita u tři dny mrtvé ryby nebo u utržené dýně
V první polovině roku 2023 se objevují nové verze MRI, 64milionkrát ostřejší
Pokud jste biologicky odlišní, tak i boj proti tomu může být poškozující
Muži, kteří vykazovali aktivitu pouze v levé hemisféře, nebyli pomalejší ani méně přesní než ženy, jež vykazovaly aktivitu v obou hemisférách
Neuroreport, 9, 12, 24. srpna 1998, s. 2803-2807. Citováno dle Deborah Cameron, Mýtus o Marsu a Venuši, s. 144.
„Zastaví-li muž jedoucí autem, aby si přečetl silniční ukazatel, co udělá s rádiem? Ztiší ho!“
Zde jenom jeden příklad, jak Peasovi, kteří nejsou vědci ale jen obchodníci s pseudopsychologií, zpětně zmatečně působí na vědce. V časopise Vesmír v roce 2006 profesor neurofyziologie a biofyziky František Vyskočil s odvoláním na „pěkné knížky B. a A. Peasových“ rozepisuje rozdíly mezi muži a ženami na úrovni pěti smyslů i druhu přemýšlení. Ke sluchu píše: „Mužský mozek je však naprogramován tak, aby zachytil zvuky spojené s pohybem. Muže v jediné vteřině zcela probudí větvička narážející v noci zvenčí na okno. Je připraven bránit se proti možnému útoku, nikoliv tišit vrnící dítě, což ovšem neznamená, že to v případě nutnosti nemůže udělat. Jen ho to stojí víc přemáhání.“ (https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-7/rozdily-mezi-muzem-zenou.html, 13. 7. 2006) – Komické není jenom to, že pan profesor neví, že vrní hlavně kočky a že vrnění znamená být ve stavu naprosté spokojenosti a blaha, takže není potřeba nic a nikoho tišit. (Nejspíš to ale jako „správný muž“ nikdy nedělal a tímto to jenom dosvědčuje.) Celý článek se ale hlavně snaží hledat sociální projevy, které odpovídají určitým stereotypům (navíc svázaným s určitou generací a střední třídou) a nejde vlastně o biologii, i když se text tak tváří. Není ani od věci dodat, že František Vyskočil se dlouhodobě hlásil k sektě Svědků Jehovových.
Nelze ovšem vyloučit, že jde o osobní problém Alana Pease, tím by se vše vysvětlilo
Osobně mi to přijde absurdní, protože jsem zvyklý psát při poslouchání hudby a hudba mi mnohdy pomáhá se soustředit; můžu poslouchat podcast nebo online rádio puštěné nahlas a dívat se na video o něčem úplně jiném se ztlumeným zvukem (například trailery, sportovní záznamy, gameplay, mash-upy, virály nebo akční scény z filmů, co už znám); můžu číst jednoduchý článek v češtině či angličtině a zároveň slyšet, o čem mluví lidé ve vedlejší místnosti, a reagovat, pokud se hovor týká mě nebo něčeho, co mě zajímá; případně dokážu editovat text či dělat libovolnou lehce mechanickou práci s vyplňováním tabulek nebo klikáním na určité ikonky a vedle poslouchat a napůl oka sledovat puštěný film, který je pro mě nový a neznám dopředu jeho děj a dialogy (a zároveň ho nebudu muset recenzovat). A všechny tyto činnosti vidím provádět i některé jiné filmové a kulturní publicisty. „Nenormální“ mi naopak připadají lidé, kteří to neumějí, což pokládám v naší profesi za hendikep. Pozoruji, že to nezvládají spíš někteří starší lidé bez ohledu na to, zda jde o muže či ženy, a uvědomuji si, že jde zčásti o syndrom rozptýleného vědomí typického pro současnou těkavou dobu. U hluboké práce se, samozřejmě, chovám jinak, a na plné soustředění je potřeba odfiltrovat rušivé vlivy, někdy třeba i nepořádek ze stolu nebo zorného pole v pokoji, a temnota kinosálu je předpokladem intenzivního hlubokého zážitku. Mám problém psát, pokud slyším hlasy mluvící nebo zpívající česky, tam se mi začnou mísit slova a nedovedu se soustředit. Vyvozovat z toho něco o obecném fungování mužského mozku ale nehodlám.
Těžko tomu věřit, ale jedná se o skutečný název
https://www.huffpost.com/author/louann-brizendine „Women's Mood and Hormone Clinic“
V roce 2017 byl dokonce uveden celovečerní hraný film The Female Brain, kde je postava doktorky Julie, která vysvětluje fungování mozku přesně podle Louann Brizendine
Zajímavý paradox: film napsala, režírovala a hlavní roli v něm hraje stand-up komička Whitney Cummings, jež jinak proslula svou emancipovaností; vystupovala například jako první žena v arabských státech se samostatnou show a proslula hláškou: „Neznám žádnou ženu, které by kdy pomohlo, že spala s producentem. Kdyby to fungovalo, dělala bych to.“
Časopis Newsweek po premiéře snímku vydal článek, který s pomocí pěti špičkových neurovědkyň vyvrací základní nesmysly
https://www.newsweek.com/science-behind-female-brain-802319 (2. 10. 2018) Zpovídanými jsou již citované Gina Rippon, Daphna Joel a Cordelia Fine, dále neuroložka a endokrinoložka Sari van Anders a neurovědkyně Gillian Einstein.
[PMS] Lze ženám podsunout jeho příznaky jen tím, že před nimi mluvíme o menstruaci, ačkoli se nacházejí v odlišných fázích cyklu
Pilotky vykazují stejně nízkou míru chybovosti jako piloti
„Koneckonců, jsme přece stejný druh“
Alina Tugend, "Engendering Sons". California (Winter 2014): 48-49.
Společnost pak ve svém uspořádání údajně zrcadlí tento přirozený řád
https://www.lidovky.cz/orientace/veda/muzsky-a-zensky-mozek-neexistuje-tvrdi-neurovedci-rozdily-v-chovani-jsou-vysledkem-kulturnich-stereo.A210514_140805_ln_veda_livs (Vojtěch Svěrák, 16. 5. 2021) a https://www.iflscience.com/almost-no-difference-between-male-and-female-brains-finds-sweeping-review-58948 (5. 3. 2021)
Autoři studie, která vyšla v červnu 2021 v odborném časopise Neuroscience & Behavioral Reviews na základě analýzy všech studií za posledních třicet let (!) upozorňují, že společenské nerovnosti není možné zdůvodňovat odlišnou biologickou stavbou mozků
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0149763421000804 - Dump the “dimorphism”: Comprehensive synthesis of human brain studies reveals few male-female differences beyond size. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. Volume 125, June 2021, Pages 667-697. Lise Eliot, Adnan Ahmed, Hiba Khan, Julie Patel.
Nehledě na to, že je mnoho žen s velkým mozkem a mnoho mužů s malým mozkem – mezi nimi byl třeba i Albert Einstein
https://www.science.org/content/article/closer-look-einsteins-brain (17. 4. 2009) Einsteinův mozek byl velmi zvláštně vyvinutý, ale vážil pouhých 1230 gramů, zatímco průměrný mozek mužů má 1370 g. U žen je průměrná váha mozku 1222 gramů. https://en.wikipedia.org/wiki/Brain_size
Odhad rovněž přestane fungovat u různých populací, například u Evropanů a Číňanů
Proč mají mnozí muži mezi hemisférami méně spojení než ženy
Viz tento rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=lyfheYxPPL0 (Pink Brain, Blue Brain: What Really Separates Men and Women. 25. 6. 2018)
Biologicky jsme stvořeni tak, abychom se navzájem doplňovali
Osobní sdělení pro Angelu Saini zaznamenané v citované knize.
Jednou z posledních významných studií může být třeba ta z roku 2019 provedená čtveřicí čínských vědců
Jiang Xin, Yaoxue Zhang, Yan Tang, Yuan Yang: Brain Differences Between Men and Women: Evidence From Deep Learning. Front Neurosci. Published online 8. března 2019 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6418873/. Více dalších výzkumů v tomto vlákně https://twitter.com/Scientific_Bird/status/1089265017969668097.
Utkvělá představa, že máme v hlavě cosi pevně uloženo, naprogramováno a „zadrátováno“ (hardwired)
Zdánlivé rozdíly mezi pohlavími mizí, když je necháte intenzivně několik hodin nebo dní provádět určitou činnost, což platí zvláště pro dovednosti v digitálním světě
How Important Is the Digital Divide? The Relation of Computer and Videogame Usage to Gender Differences in Mental Rotation Ability https://link.springer.com/article/10.1007/s11199-005-6765-0 Melissa S. Terlecki & Nora S. Newcombe. Sex Roles, volume 53, pages 433-441 (2005).
Tohle je mnohem zajímavější, než když se je snažíte smíchat všechny dohromady a napěchovat je do nějakých kategorií
Více se s nimi pohazuje ve vzduchu nebo do nich ve hře šťoucháme a povzbuzujeme je v pohybu
Je pozoruhodné, že stejné příklady podněcování dětí uvádějí i esencialisté Alan a Barbara Peasovi, jenom dospívají (jako obvykle bez další argumentace) k tomu, že chování rodičů nemá vliv. Při čtení jejich knih si většinu času připadáte, že sledujete okázalé cvičení v ignoranci.
Nechci na tomto místě propagovat ani složitěji vysvětlovat genderově neutrální výchovu
https://www.marianne.cz/rodina-deti/co-si-predstavit-pod-pojmem-genderove-neutralni-vychova-jak-na-ni (Tereza Čaladi, 17. 10. 2022
K dnešnímu dni se snížil na 4:1 až 2:1
„Projevit své nadání vyžaduje odvahu,“ říká pedagožka Vávrová
Třeba u hispánců dosahují nejlepších výsledků v testech matematických schopností právě dívky
Pokud ženy uslyší, že v něčem nebudou dobré, potom v tom dobré nejsou
Jedná se o jeden z mnoha dokladů „sebenaplňujícího se proroctví“ neboli Thomasova teorému definovaného už ve 20. letech minulého století: Pokud je nějaká situace definovaná lidmi jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích. Lidské chování reaguje nejen na objektivní charakteristiky situace, ale i na význam, jenž situace pro člověka má. Když člověk připíše situaci nějaký význam, jeho následné chování, případně důsledky tohoto chování, je vymezeno právě tímto připsaným významem. Pokud je například student přesvědčený, že zkoušku nezvládne, věnuje více času obavám a starostem než samotnému studiu. Předchozí neoprávněná úzkost se promění na oprávněný strach a je jasné, že student zkouškou opravdu neprojde. (Velký sociologický slovník. Karolinum, 1996)
Naopak obory, ve kterých respondenti více oceňovali pracovitost, měly vyšší zastoupení žen
https://science.sciencemag.org/content/347/6219/262 Expectations of brilliance underlie gender distributions across academic disciplines. Science. 16 Jan 2015, Vol 347, Issue 6219. pp. 262-265
Kolem 75 % mužů i žen považuje muže za inteligentnější než ženy
Muži nedominují v šachových soutěžích proto, že by byli v této hře lepší, ale proto, že ženy ji prostě nemají rády, usoudili vědci z Oxfordské univerzity ve více než deset let starém, skutečně obřím a reprezentativním výzkumu
Pro vysvětlení, že je to z biologických důvodů, je tu jen málo prostoru“, řekl jeden z autorů studie, profesor kognitivní psychologie Merim Bilalic, jenž se na výzkumy šachů a inteligence zaměřuje mnoho let
Tyto závěry považuje za naprosto správné předseda anglické šachové federace Gerry Wade
https://chessdailynews.com/oxford-chess-research/ 27 února 2009
Příběh totiž při vší vypravěčské suverenitě působí, jako by šlo o konjunkturálně žádaný příběh o ženské emancipaci a právě reálný předobraz by mohl ospravedlnit jeho existenci
Minisérie, jež nyní přivedla mnoho dívek k hraní šachů, přitom vyvolala i skandál kvůli svému sexismu. V jedné scéně se totiž přímo odkazuje na žijící gruzínskou velmistryni Nonu Gaprindašvili, z níž udělají „Rusku“ a tvrdí o ní, že nikdy závodně nehrála proti mužům, ačkoli v reálu proti nim hrála. Gaprindašvili to považovala za „znevažující dezinformaci“ a v srpnu 2021 podala na Netflix žalobu. https://www.nytimes.com/2021/09/16/arts/television/queens-gambit-lawsuit.html
Včetně mužského nepřátelství vůči ženským hráčkám
https://www.nytimes.com/2020/11/03/arts/television/chess-queens-gambit.html - I’m a Chess Expert. Here’s What ‘The Queen’s Gambit’ Gets Right
Ostatně i zmiňovaný výzkum univerzity v Oxfordu z roku 2008 došel k tomu
Jak plyne z širokého výzkumu, vrcholoví hráči se osobností neliší od běžné populace, nicméně v lidovém přesvědčení daný stereotyp přetrvává a kniha i seriál s ním pracují. https://www.researchgate.net/publication/220027647_Personality_of_Elite_Male_and_Female_Chess_Players_and_its_Relation_to_Chess_Skill (2010)
Mnozí vrcholoví šachisté jsou navíc výrazně asociální a zjevně trpí hraniční poruchou osobnosti, respektive jejich poruchou trpí jejich okolí
Polgár byla intenzivně trénována svým otcem, který vyznával pravidlo „géniové se nerodí, ale jsou vyráběni“
„Vždycky byli nemocní, bolela je hlava nebo zuby, nebo měli jiný druh potíží, když se mnou prohráli“
Většinou jsou ale turnaje mužů a žen genderově separované a ještě v roce 2018 brala vítězka mistrovství v ženském šachu 10 % toho co muži
Nicméně, třeba i dříve zmiňovaný stisk ruky, se v různých testech prováděných během několika dekád stále zmenšuje
Vůbec nemůžeme předvídat, kam se druh homo sapiens bude vyvíjet dál
Na závěr kapitoly připojuji ještě relativizující poznámku k tomu, co doposud padlo. Ani zmiňovaná metastudie Lise Elliot není konečnou odpovědí, ostatně takto věda nefunguje. Každá vědecká práce se jen vystavuje další kritice a přezkoumání. Jenomže ony „esenciální rozdíly“ se už nikdy nestanou esenciálními. Zásadní, obří odlišnosti se stávají pouze „malými systematickými“ rozdíly. Dosud tu panovalo černobílé schematické dělení. Pokud relativizují už relativizující práce, o nichž mluví tato kapitola, výsledkem nikdy nebude návrat k původnímu stavu.
Zde uvádím pro zajímavost několik kritik Lise Elliot - https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0149763421003948, https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0149763421003900,
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9327177/ a https://journals.sagepub.com/doi/epub/10.1177/1747021820960707