Kniha 2 02 Datový horor
Kapitoly
- 09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů
- 10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím
- 11. Patriarchální soulož v misionářské pozici a matriarchální poloha na koníčka
- 12. „Sexistické chování je, že se chovám jako muž?“
- 13. Hadi, kteří otrávili sami sebe
- 14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“
- 15. Modré mužské mozky a růžové ženské mozky
- 16. Lovci z Marsu a sběračky z Venuše hovořící jinými jazyky
- 17. Ženám do politiky nepomůžeme a baby sódit neumijó
14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“

Pokusit se z nich složit úplnější obraz poznání
Pro rychlý přehled, co znamenala tzv. standpoint theory, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Standpoint_theory. Neprezentuji tento přístup jako dokonalý a nekritizovatelný. Chápání objektivity ve vědě podléhá stálému vývoji.
Jinak se to v jeho textech odvolávkami na něj jenom hemží
Uzlova kniha Intimní slasti a strasti (2009) má na obálce kresbu pralidí: muž s kyjem a pazourkem podává přesličku ženě, která má na hlavě kokosový ořech a na ramenou malého krokodýla jako kabelku. Jedná se o druh karikatury, který je myšlený vážně – odmyslíme si přehnané či nerealistické znaky, ale ve sdělení zůstane určité významové jádro. Muži jsou lovci, dvoří se ženám, ty jsou marnivé parádnice a žijí z darů od mužů.
A na základě toho si pak začali přisvojovat větší zásluhy a následně i větší část výsledků práce
Obecně známý fakt formulačně přebírám z blogu feministického praotce Igora Indrucha: https://indruch.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499210 (15. 3. 2016)
Jak syrově ukázala třeba skvělá sedmidílná reportážní série novinářky Saši Uhlové Hrdinové kapitalistické práce
https://a2larm.cz/2017/09/hrdinove-kapitalisticke-prace/ (5. 9. 2017). Pokračování o práci v zahraničí zde: https://a2larm.cz/2022/10/smutek-drina-a-osameni-za-mzdovou-zeleznou-oponou/ (7. 10. 2022)
Dočkala se ještě druhého dílu v roce 2023, kde se zaměřila na pracovní podmínky v zahraničí
Tak se ctnosti, specificky ženské ctnosti, obracejí proti nim samým, tak se mravné a něžné stránky jejich povahy stávají prostředkem k jejich utrpení
Karl Marx: Kapitál I, Praha 1963, s. 429-430.
Citují ji Marie Bahenská, Libuše Heczková a Dana Musilová v knize O ženské práci
O ženské práci. Dobové (sebe)reflexe a polemiky. Praha 2014, Masarykův ústav a archiv Akademie věd ČR. Rychlý přehledový článek třeba ještě zde: https://www.futureofworkhub.info/comment/2021/7/6/women-in-work-a-brief-history-of-women-in-the-workplace
Sociolog Raymond E. Pahl ve své knize O práci
Raymond Edward Pahl: On Work. Historical, Comparative, and Theoretical Approaches. Oxford 1988.
Vede ke stálosti struktury dělby práce
Pierre Bourdieu. Nadvláda mužů, česky 1998 (s. 85-86)
Jenomže v roce 1977 jich v USA bylo 1,92 %, zatímco v roce 2018 už 9,6 %
Velká část z nich však nejsou Arabové, ale filipínští imigranti
Případ Saúdské Arábie je excesivní a rozhodně zde nejde o příklad rovnoprávnosti. Jedná se o stejný fenomén jako se stevardy v letadlech – tuto práci musí dělat muži, protože někteří z věřících by nedovolili, aby se o ně starala cizí žena.
Stejný problém řeší i Čína, další zprávy mluví o tom, že policisté v Thajsku běžně asistují u porodů a součástí jejich výcviku je i školení na tyto situace
https://realmanswork.wordpress.com/2012/05/05/male-nurses-worldwide/ Tento zdroj uvádí i příklad thajského policisty, který za deset let služby pomohl odrodit přes 80 dětí.
Protože jim prostě příliš záleží na těch lidech, kteří by okamžitě začali trpět a umírat
Nejsou to náhodně z prstu vycucaná čísla
https://www.rovnaodmena.cz/rovne-odmenovani/gender-pay-gap (hlavní osobou za projektem je socioložka Lenka Simerská).
Vlivu jednotlivých faktorů na výši tuzemského GPG se věnuje studie Rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR
Studie má 153 stran a je dostupná na adrese https://www.rovnaodmena.cz/www/img/uploads/34c5639c.pdf. Shrnutí a aktualizace dat za poslední datově dostupné období: https://www.rovnaodmena.cz/www/img/uploads/Shrnuti_o_GPG_168x240_06_23032021_jednostrany.pdf.
Více ještě v poznámce, kde je řada dalších konkrétních čísel, rozlišujících nejen ženy a muže, ale i věkové skupiny, vzdělání, regiony a profese…
Text z webu cíleně utínám v polovině, zde jeho dokončení: Pokud odhlédneme od jednotlivých pracovních oborů a zaměříme se na jednotlivé pracovní pozice a ocenění práce žen a mužů, nacházíme naopak největší GPG tam, kde je zastoupení žen velmi malé – například v řídicích pozicích. V kategorii nejvyšší představitelé či představitelky společností jsou ženy zastoupeny jen z 18 % a GPG (rozdíl v odměňování) dosahuje výše 36 %. Vysoký rozdíl na řídicích pozicích je ovlivněn i tzv. skleněným stropem neboli neviditelným systémem překážek, který ženám znemožňuje přístup do vyšších pozic. K dalším příčinám samotné existence GPG patří též netransparentní odměňování, nedostatečné či nedostupné možnosti slaďování práce a rodinných záležitostí a často též stále existující stereotypy ve volbě povolání u žen i mužů (dle zakořeněného dělení práce na „ženské“ a „mužské“). Hodnota GPG se výrazně mění s věkem. Nejvyšší je mezi 40 – 44 lety, kdy dosahuje 25 %. Je to období, kdy na ženy v největší míře dopadá péče o děti. Poměrně vysoké rozdíly 10 % se však vyskytují i mezi muži a ženami do 24 let, z nichž většina ještě vlastní děti nemá. Vliv na výši GPG tedy nemá jen péče o dítě, ale už samotné očekávání, že žena jednou pečovat bude (bez ohledu na to, zda a kdy k tomu dojde). GPG je nejnižší u lidí se základním vzděláním (15 %). Nejvyšší (26 %) je naopak u lidí vysokoškolsky vzdělaných. A to i přesto, že v ekonomicky aktivní populaci (16–64 let) převládají vysokoškolačky nad vysokoškoláky. Výše GPG se liší i podle regionů. Největší rozdíly v odměňování aktuálně existují v Praze (22 %) a v krajích s vyššími průměrnými mzdami. S největším průměrným GPG se setkáváme u zaměstnání s nejvyšší průměrnou měsíční mzdou. Vůbec nejvyšší rozdíly v odměňování (neuvěřitelných 45 %) jsou mezi finančními makléři a makléřkami, což představuje téměř 400 000 Kč ročně. Nejnižší rozdíly jsou naopak u kuchařů a kuchařek (-1 %). Průměrnou mzdu mužů převyšuje průměrná mzda žen jen ve 2 % typů zaměstnání – hodnota GPG se tu ale v přepočtu pohybuje maximálně v řádu stokorun, přičemž častěji se jedná o rozdíly ještě menší. Pokud na pracovišti existuje kolektivní smlouva, představuje průměrný GPG 17 %, bez ní se jeho výše pohybuje okolo 19 %. Kolektivní smlouva se zároveň vyplatí i mužům, zajišťuje totiž vyšší průměrné mzdy všem, a to bez ohledu na pohlaví. To samozřejmě platí i pro firmy ve státním vlastnictví (GPG 16 %), v nichž se – ve srovnání se sektorem soukromým (GPG 22 %) – obecně setkáváme s vyššími průměrnými mzdami mužů i žen i menšími rozdíly v odměňování. Pakliže chcete tyto poznatky podané jednodušeji v mluvené formě, můžete si dohledat rozhovor s Helenou Skálovou v DVTV z 20. dubna 2016: : https://video.aktualne.cz/dvtv/kvoty-narovnavaji-startovni-caru-rika-sefka-gender-studies/r~de5195c0e44511e4875c002590604f2e/ Všimněte si rovněž, že rozdíl v odpracovaných hodinách mezi českými muži a ženami je zhruba 13 % (viz minulá kapitola), zatímco GPG kolísá a oněch 13 % výrazně překračuje.
Jak vidno, jde o komplexní problém, ale existuje v něm přehledné rozlišování
http://sok.bz/clanky/2022/jsou-zeny-za-stejnou-praci-skutecne-odmenovani-mene-nez-muzi (text vyšel 6. 8. 2022 i v Lidových novinách) Do polemiky se zavedeným pojetím GPG se pustil např. filosof Petr Kužel. Dočkal se přitom velmi kritických reakcí a byl obviněný z nekompetence. Tím, že odstranil všechny proměnné, které mají vliv na konečná čísla u GPG, počítal jen „srovnávání právníka s právničkou, co jsou ve stejné firmě na stejné pozici“, takže rozdíl podle něj činí pouhých 5 %. GPG však nikdy nestál jen na takto počítaném čísle, ale na všech faktorech kolem, jako je např. vliv mateřské. Tyto faktory se promítají do náboru žen, které děti nemají, a dostávají tak horší typy smluv. Text trpí obvyklými slepými skvrnami, např. neřeší odlišný přístup při vyjednávání vyšší mzdy – tedy že zaměstnavatelé často jinak vnímají, když vyjednává žena, a když muž.
Nejlépe na budoucnost připravenou mladou generaci
Je oblíbené tuto tezi rozporovat, protože Finsko lehce kleslo v mezinárodním srovnávacím žebříčku. Vtip je v tom, že finské školství preferuje i jiné kvality, než jsou v mezinárodních měřítcích, děti dosahují srovnatelných výsledků s menší mírou biflování a celkově jsou lépe připraveny na praktický život. (Viz např. inspiraci zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/finske-skolstvi-patri-k-nejlepsim-zde-jsou-jeho-vychytavky/r~62801878814311e9819e0cc47ab5f122/) Obecně ale nelze žádný systém stavět na piedestal, každá země a kultura čelí vlastním problémům. Podstatné je, že bez zvýšení investic do školství a reformy systému výuky se nepohneme a budeme dále zaostávat.
O tom, že ženy stále čelí problémům, pokud si vyberou “nezvyklou práci”, vypovídá třeba pětidílný rozhlasový dokuseriál Ženy v mužském světě od scenáristky Jany Borškové z roku 2024
Zaprvé není statisticky pravda, že by ženy pracovaly méně hodin a měly méně přesčasů
https://www.heroine.cz/zena-a-svet/5516-pay-gap-nejvice-popiraji-dobre-situovani-muzi-rika-sociolozka-v-hlasu-heroine (Pavel Houdek, Ilona Kleníková, 2. 8. 2021) a https://www.equalpayday.cz/mentors/lenka-simerska-2/
A to jak ve státních, tak v soukromých firmách
Důležitost těchto profesí jsme pocítili během pandemie covidu
Viz zdroj v poznámce 17
Je to celospolečenská věc
Až 70 % otců přeje strávit s dítětem alespoň část rodičovské dovolené
Popisuje v komentáři pro Deník N Matěj Metelec coby jeden z těch výjimečných otců, který šel na rodičovskou dovolenou
Popsal svou téměř dvouletou rodičovskou dovolenou jako nejtěžší práci, jakou kdy dělal
https://x.com/DrbohlavJakub/status/1811104554035057010 (10. 7. 2024)
Samotné ekonomické faktory nehrají v rozhodování, zda jít na rodičovský úvazek, jedinou roli
V USA panovalo až do poloviny 60. let a v Británii až do pozdních 70. let pravidlo tzv. marriage bar
V Británii se dodnes děje, že ročně je tu ilegálně propuštěno z práce kolem 54 tisíc těhotných žen
V USA mezi řídicími pracovníky má 90 % mužů děti, avšak pouze 35 % žen je matkami
Kniha Sexuální všehochuť (2014), kapitola Ženy v politice, s 201
V roce 2013 bylo mezi americkými akademiky 70 % ženatých mužů s dětmi a žen jen 44 %
Zatímco u mužů za tu dobu vzrostla šance na získání stálého úvazku o 19 %
Caroline Criado Perez. Invisible Women: Exposting Data Bias in a World Designed for Men. 2019
Pod niž spadají portály Práce.cz a Jobs.cz
Švédský výzkum z roku 2021 ukázal
Psycholog Tomáš Vašák v článku Jen do padesáti a ženu nebrat. Předsudky se náboráři řídí i nevědomě
Čím jsou děti starší, tím více platy matek stagnují
Problém však je, že třeba v Británii byl rozdíl pro práce na celý úvazek mezi a muži a ženami 11 % a rozdíl pro částečné úvazky 32 %, což je extrémně nevýhodné
Zatímco u žen je to 42 %; v celkovém množství pracujících tvoří ženy téměř 75 % pracujících na částečný úvazek
Neposílají je ani na školení a nepočítají s nimi předem jako s vedoucími týmu
U tohoto odstavce si nepamatuji autora nebo autorku, ale přebírám celou myšlenku s minimálními úpravami.
Dokonce nejnovější údaje od organizace World Justice Project z března 2023 potvrzují, že nerovnost v neprospěch žen se globálně zhoršuje ve třech čtvrtinách sledovaných zemí
Dokazuje to prý jedna metastudie z listopadu 2023 v časopise Organizational Behavior and Human Desicion Processes
Jenomže diskriminace se týká nejen samotného přijímání do práce, ale i chování na pracovišti, možností kariérního postupu a zvyšování mzdy
Jak upozorňovala v roce 2021 ze své investigace novinářka Silvie Lauder, ženy a muži nemají ve skutečnosti na trhu práce stejná práva a v Česku se masivně porušuje zákoník práce
Stanislav Křeček tvrdil, že statistiky o nižších platech žen jsou nesmyslné
https://cz.boell.org/cs/2017/06/02/potrebujeme-feminismus (2. 6. 2017, Pavla Frýdlová)
Pobírali vyšší, v některých případech až dvojnásobný plat
Ze zpráv v prosinci 2022 jsme se dozvěděli, že ženy berou v Česku v průměru o 16,4 % nižší platy než muži
Na stejné pozici mají konkrétní ženy v porovnání s konkrétními muži velký rozdíl v platu
Existují rozbory jako ten z týdeníku The Economist z roku 2017, které říkají, že „to není tak zlé“. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/81055/platove-rozdily-mezi-zenami-a-muzi-prakticky-neexistuji-ukazuje-studie.html (6. 8. 2017) Pod zavádějícím titulkem se pak ukrývá již diferencovanější popis: „V Británii sice tedy ženy v průměru vydělávají o 29 % méně“ (pohoda, tabáček, koho to vzrušuje, však ať ty důchodkyně bez úspor klidně jedí jen suché kůrky), ale „při práci na stejné úrovni, pak je rozdíl už jenom 9 %. Pokud navíc budeme zjišťovat rozdíly jen uvnitř stejných firem, rozdíl se smrskne na 2,6 %. (…) Příčina rozdílů je v drtivé většině případů čistě v tom, jaké pozice muži a ženy obsazují. Tedy, že ženy jsou v průměru na hůře placených pozicích, které však, obsadí-li muž, bude placen stejně (špatně) jako žena.“ – Tímto se ale víceméně opakuje jen to, co v této kapitole padlo už dříve. Problém je, že podceňujeme, jak často jsou ženy na nižších pozicích nebo dělají obecně méně placená povolání, a jak málokdy mají při srovnatelné kvalifikaci opravdu stejná místa, natožpak platy. Toto přehlížení je pro celou debatu o gender pay gapu nesmírně typické a opakuje se s takovou úmorností, že si nezaslouží si nic jiného než opakování pouze pod čarou v poznámkovém aparátu.
Mezi platy učitelů a učitelek panují výrazné rozdíly
Platy žen se tu udržují nižší právě kvůli mužům
Cílem feminismu není, aby muži měli najednou problémy v profesích, kde převládají ženy. Děje se to, ale není to správné, je to stejný druh diskriminace. https://blogs.lse.ac.uk/businessreview/2019/01/29/the-flip-side-of-segregation-men-in-typically-female-jobs/ a https://www.newswise.com/articles/men-obstructed-from-entering-female-dominated-occupations
V celostátním průměru berou ženy oproti mužům zhruba o 6500 korun méně
https://www.denik.cz/ekonomika/rozdily-ve-mzde.html (1. 3. 2023)
Nápomocná může být i aplikace „Mzdová a platová kalkulačka“ na stránce Rovnaodmena.cz
V říjnu 2023 byla za svou více než třicetiletou práci v oblasti výzkumu gender pay gapu oceněna Nobelovou cenou za ekonomii americká profesorka Claudia Goldin
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-komentar-kde-ma-zena-pracovat-aby-brala-stejne-jako-muz-238098 (10. 10. 2023) a stručné shrnutí důvodů ocenění https://x.com/NobelPrize/status/1711318053743378705
A 101. místo v žebříčku sestaveném na základě počtu seniorních pozic obsazených ženami
https://www.weforum.org/reports/global-gender-gap-report-2023/ (??), a https://www.weforum.org/publications/global-gender-gap-report-2023/in-full/benchmarking-gender-gaps-2023/ a https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2023 (2023) a situace není o moc lepší ani v roce 2024 https://www.forbes.com/advisor/business/gender-pay-gap-statistics/ (1. 3. 2024)
Ekonom Filip Pertold popisuje
Napsala knihu Proč jsme tak naštvané (2022) a provozuje podcast Pay Gap
https://a2larm.cz/tema/podcast-pay-gap/ - Podcast začal v říjnu 2022, v době uzávěrky této kapitoly v září 2024 měl 28 dílů.
Přitom panuje celkem shoda na tom, že pro společnost je z různých důvodů výhodnější, aby trh práce byl segregovaný méně
Osobní sdělení v elektronické komunikaci, srpen 2021.
Poté již může být pozdě
Praktické návrhy pro to obsahuje třeba kniha již dříve zmiňované ekonomky Iris Bohnet z roku 2016, What Works: Gender Equality by Design https://scholar.harvard.edu/iris_bohnet/what-works.
Mezi léty 2022 a 2023 tu byl pokles porodnosti o 12 tisíc dětí ročně, nejhorší od roku 1994
https://twitter.com/sarka_homfray/status/1638128135072882695 (2023). Je pravda, že jsou evropské země, které jsou na tom i hůře v dlouhodobé perspektivě: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/461136-porodnost-v-evropske-unii-klesla-cesko-je-na-tom-lepe-nez-vetsina-zemi (1. 5. 2022)
V současnosti je situace v ČR tak nevýhodná, že se ženám spíš vyplatí nepracovat než pracovat
Totéž popisuje ekonom Daniel Münich
V Česku máme nejdelší rodičovskou dovolenou v Evropě a zároveň nejméně zaměstnaných žen s dětmi v Evropě, a k tomu nedostatek částečných úvazků
Zároveň by bylo nutné vytvořit dostatek míst v předškolní péči pro nejmenší děti
Ve Švédsku si oba rodiče mohou dohromady vzít až 480 dní rodičovské dovolené, o které se mohou různými způsoby podělit. Finsko rovněž zavedlo genderově neutrální systém rodičovských dovolených, který umožňuje oběma rodičům nastoupit na 160 dní placené dovolené, které si mezi sebou mohou do určité míry převádět. Rodičovská dovolená v ČR nás vypadá tak, že jediný rozdíl, který děláme, je mezi prvním a druhým rodičem. První, který chce využít větší část své rodičovské dovolené, dostane volno a finanční kompenzaci na 18 týdnů, ten druhý má opět volno a kompenzaci na 8 týdnů a je to jen na rodičích, jestli bude první muž a pak žena, nebo naopak https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/finsky-ministr-obrany-kaikkonen-rodicovska-dovolena_2212200740_gen (20. 12. 2022)
Až v nejbližších dekádách přijde další vlna automatizace a s nimi pečovatelští roboti, ženy tato povolání dělat přestanou
Nic z toho ale není důvodem, aby se staraly celý život víc o všechny, aby ony byly výhradně těmi, kdo se obětují
https://www.respekt.cz/kontext/mytus-o-prirozene-touze-zen-oddat-se-jen-peci-o-druhe-vytrvale-zije-dal (Silvie Lauder, 21. 9. 2020) a předcházející text https://www.respekt.cz/tydenik/2020/34/rovnopravna-ale-pecovatelka (16. 8. 2020)
Naproti tomu, ženy jsou ve vyšším věku častěji schopné převzít starost o rodinné finance
Jak ale vyplývá z nedávné švédské studie, ženy se o nemocné a umírající muže starají častěji a pečlivěji, zatímco muži sedmkrát více opouštějí nemocné ženy
Férová domácnost – https://www.instagram.com/p/C9iPLbqN60Z/ a rozhovor s profesorkou Petrou Tesařovou z Ústavu radiační onkologie ve Fakultní nemocnici Bulovka (https://www.mojemedicina.cz/akce-vzdelavani/moje-medicina-tv/Petra-Tesarova.html)
Socioložka Romana Marková Volejníčková v rozhovoru s názvem Gen péče ani gen živitelství neexistuje k tomu říká
Současní muži na rodičovské dovolené také potvrzují, že se nikdy necítili lépe, neměli lepší kontakt s dětmi a více si nevážili své partnerky
https://www.e15.cz/the-student-times/reportaz-s-muzi-na-rodicovske-doporucil-bych-to-vsem-1352077 (Tereza Butková, 8. 10. 2018)
Je jich mnoho, nejsou to výjimky, ale až pětina z nich
https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (Lucie Zídková, 19. 9. 2016) – V Německu vznikl i první názorový průzkum na toto téma. Téměř pětina z 1200 oslovených rodičů obou pohlaví udala, že kdyby se měli dnes rozhodovat znovu, děti by neměli (osm procent s tímto výrokem souhlasilo „naprosto“, dalších jedenáct procent „spíše“). https://yougov.co.uk/topics/society/articles-reports/2021/06/24/one-twelve-parents-say-they-regret-having-children Novější výzkum z Británie potvrzuje zhruba totéž, každý dvanáctý rodič (8 % z celkového počtu) silně lituje toho, že má děti. Se vzrůstajícím věkem respondentů klesá počet těch, co litují. Buďto je to dáno jistou ztrátou paměti, anebo se zvyšuje odměna v podobě odchovaných dětí, případně dalších generací.
Přičemž jde o jedno z největších společenských tabu současnosti
Nejde ani o ty ženy, jež se předem rozhodnou děti nemít a nikdy svůj názor nezmění
https://www.ted.com/talks/christen_reighter_i_don_t_want_children_stop_telling_me_i_ll_change_my_mind Je pozoruhodné, že zatímco mužům se nevyčítá, že nemají děti, u žen, které se rozhodnou být bezdětné, je to vždy téma, něco, co je negativně definuje a co lidem dává zdánlivé právo je zpochybňovat, přemlouvat a citově vydírat („Budeš osamělá, kdo se o tebe ve stáří postará?“).
V roce 2014 uveřejnila izraelská socioložka Orna Donath kvalitativní studii o ženách, které litují, že se staly matkami
https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (19. 9. 2016). Další články na stejné téma, vždy s jiným úhlem pohledu a různými osobními příběhy: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/3881-lituji-ze-se-staly-matkami-a-boji-se-o-tom-mluvit (Michaela Sladká, 14. 1. 2021), https://zena.aktualne.cz/dceru-miluji-ale-materstvi-nesnasim-matky-ktere-tato-role-ne/r~d49a0516a44211eca0d8ac1f6b220ee8/ (Klára Elšíková, 24. 3. 2022) a https://refresher.cz/119144--Posledni-den-meho-zivota-byl-den-pred-synovym-narozenim-Rodicovstvi-neni-pro-kazdeho-aneb-kdyz-matky-lituji (Tereza Šnajdrová, 4. 8. 2022). Navazující článek, kde se srovnávají podmínky na mateřské v Česku a ve Francii a ukazuje se, že každý systém má své nevýhody: https://refresher.cz/119314-Proc-se-ceske-matky-citi-v-pasti-Francouzska-materska-je-jako-z-jineho-sveta-rika-kulturolozka-Tereza-Konradova (Alena Julie Novotná, 8. 8. 2022)
Francouzská filosofka a historička Élisabeth Badinter ve své knize Mother Love: Myth and Reality
Pasáž s Élisabeth Badinter přebírám z tohoto článku spisovatelky Kláry Vlasákové: https://a2larm.cz/2022/08/pripoutat-zenu-k-zivotu-ktery-nechce-jak-vypada-interrupce-ve-filmech-a-serialech/ (11. 8. 2022); slovensky kniha vyšla v nakladatelství Aspekt v roce 1998 pod názvem Materská láska od 17. storočia po súčasnosť.
V českém prostředí promluvily odvážně o bezdětnosti moderátorka Martina Hynková-Vrbová v knize Žiju bez dětí
O problematické cestě nalézání citu k synovi se opakovaně vyjadřovala koreanistka Nina Špitálníková
Mnohé osudy ani nemusejí být drastické, nicméně rozdíly v citech k dětem, jsou běžnější, než si myslíme
V dílu Teorie rovnosti předvedl směšné divadlo, že jeho synové domácí práce dělat nebudou, protože nechtějí
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10408111009-cesky-zurnal/216562262600003-teorie-rovnosti/ Tomského konfrontace s Lauder začíná zhruba od 40. minuty, předtím film necelých deset minut věnuje semináři spolku Bílého heterosexuálního muže, kde defilují jedny z nejhorších postav české mediální scény: Tomio Okamura, Ladislav Jakl, Petr Hampl, Benjamin Kuras či Václav Vlk st.
„Muži neumějí zapnout pračku?“
Proti tomu dokonce vystupují už i velké firmy: https://www.philips.cz/c-e/produkty/moderni-domacnosti.html
17. Ženám do politiky nepomůžeme a baby sódit neumijó

V článku Ženy ve vedoucím postavení často bojují se svou rolí matky
Znáte snad nějakou, která nechce, kromě pár buddhistických mnichů těsně před stavem nirvány a anarchokapitalisty Urzy, který si založil hnutí Nevolte nás?
A kojit v parlamentu nebo na zasedání vlády je dnes už normální, když si všimneme složení současné finské vlády, kde v kabinetu zasedalo od roku 2019 dvanáct žen a sedm mužů a kde je v parlamentu 47 % poslankyň
Jistě, kdo by si dnes dovolil otevřeně klást ženám překážky?
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2057358-europoslanec-korwin-mikke-podle-ktereho-jsou-zeny-mene-inteligentni-dostal-trest Občas se najdou předpotopní exoti jako Janusz Korwin-Mikke, ale na ty se díváme spíš s údivem, z jakého sarkofágu vylezli. Polský europoslanec a bývalý neúspěšný kandidát na prezidenta v debatě o nerovnosti v odměňování žen a mužů v roce 2017 na půdě Europarlamentu prohlásil, že nižší platy žen pokládá za samozřejmé, „protože jsou slabší, menší a méně inteligentní“. V minulosti na sebe upozornil řadou rasistických, antisemitských a antifeministických poznámek. Již v roce 2015 ho parlament potrestal za hajlování v zasedacím sále, v roce 2016 pak za hanlivé výroky vůči migrantům, jež označil za lidský odpad. Za stupidní výrok o ženách mu pak byly odebrány poslanecké náhrady, mandát mu skončil v roce 2018. Dříve proslul odporem k paralympiádě, podle něj by se „lidé neměli v televizi dívat na mrzáky“. Je opravdu štěstí, že se na tohoto duševního mrzáka už dívat nemusíme.
Těžko říct, co si vlastně z období socialismu pamatoval, ale nechme to být
Jediné pozice, jež se zdůrazňovaly, byly traktoristky a řidičky autobusů – byla to poměrně prestižní povolání, dobře viditelná a symbolicky významná, protože ženy najednou řídily stroj, měly volant v ruce, určovaly směr a tempo, dívaly se na svět svrchu; šlo hlavně o propagandistický efekt, nikoli reálnou užitečnost. Přesné kvóty ale neexistovaly a rozhodně nešlo ani vzdáleně o vyrovnané zastoupení. Viz knihu O ženské práci (Marie Bahenská, 2014, AVČR).
Statistiky jsou z roku 2004, v posledních letech se však příliš nemění
Ne, že by to byla chyba a že by Radim Uzel mohl předvídat vývoj, ale zastoupení se, pochopitelně, mění. V Dánsku zastoupení žen v parlamentu za necelou dekádu (tedy v roce 2021) vzrostlo skoro o 3 % (39,7 %), ve Švédsku o 5 % (47 %), v Nizozemí o více než 6 % (39,3 %) a v Norsku o 9 % (45 %).
Dalších deset se blíží k této hranici s jednoprocentní odchylkou
Ostatně i zastoupením žen ve vládě jsme na tom velmi slabě – dvě české vlády byly čistě mužské a ministryň bylo ve všech vládách pouze 40 z celkového počtu 326 členů, tedy 12 %
Ostatně, česká vláda v roce 2019 měla ve svém programu, že kvóty nakonec budou nutné
I z tohoto důvodu vydala 26stránkový manuál 15 tipů, jak podpořit ženy uvnitř politických stran a hnutí
https://icv.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/manual-15-tipu--jak-podporit-zeny-uvnitr-politickych-stran-a-hnuti-198285/ Autorkou materiálu je Veronika Šprincová.
Uváděl k tomu příklad několika jihoamerických zemí
Rychlý historický přehled třeba zde: https://www.aarp.org/politics-society/around-the-globe/info-06-2011/the-era-de-la-presidenta.html
Mezi nimiž vítězí Muammar Kaddáfí, Silvio Berlusconi, Vladimir Putin, Joe Biden či John Kerry
Jak píše etnoložka a antropoložka Eva Oliva, nejvíce dosáhly v politice ženy, které šly proti systému, nikoli ty, které ho potvrzovaly a byly zde pro okrasu
Obecně je řecká mytologie prosycená ženskými monstry
Různé feministické texty zdůrazňují, že nemyslitelnost žen v politice je dána už prvotním symbolickým rozdělením reality na veřejnou (mužskou) sféru a soukromou (ženskou) sféru
Jean Bethke Elshtain: Veřejný muž, soukromá žena. Ženy ve společenském a politickém myšlení. Orig 1981. Česky 1999, ISE – Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.
Moc i uplatňování práva by neměly jednosměrně proudit od lékařů k matkám
https://a2larm.cz/2016/08/kojeni-neni-alternativni/ (16. 8. 2021, Apolena Rychlíková) Osobně laděný text popisuje mimo jiné i to, že kojení není nijak přirozená činnost, kterou ovládají ženy intuitivně a automaticky, ale jde o poměrně složitou dovednost, která je komplikovaná i tím, že každá žena a každé její dítě jsou jiné. Kojení skutečně není jen přiložení dítěte k prsu. Je to otázka vědět kdy, jak, kolik, jaký typ mléka teče z které části prsou apod. Navíc, kojení se dlouhodobě stalo doménou (převážně mužských) expertů, kteří ženám říkají, jak mají správně kojit, přičemž na tom, co je „správně“, se neshodne řada lidí.
Již dříve citovaný sociolog Michael Kimmel v rozhovoru z roku 2018
V českém prostředí byla takovým prvním pokusem kolektivní kandidatura deseti žen na ředitelství Národní galerie v roce 2020
Dlouhodobě toto téma v českém prostředí zkoumala politoložka Jana Smiggels Kavková a výsledky své práce zveřejňovala průběžně na webové stránce neziskové organizace Fórum 50 %
https://padesatprocent.cz/cz/podpora/argumenty-pro-vyvazene-zastoupeni/10-nejcastejsich-mytu-o-ne-ucasti-zen-v-politice Přebírám text z webu jen v trochu zkráceném znění a doplňuji pár svých vět. Toto překlopení dělám i proto, aby bylo vidět, že feministické aktivistky ve skutečnosti používají velmi mírný, neradikální jazyk hledající konsensus. Dále volně vycházím z textů téže autorky: https://hn.cz/c1-62475000-8-duvodu-proti-kvotam (7. 7. 2014), https://hn.cz/c1-62576390-kvoty-ano (30. 7. 2014) a https://hn.cz/c1-61407570-co-neskutecne-skodi-zenam-aneb-zase-ty-kvoty (9. 1. 2015).
„Mužské“ chování ženy přebírají tehdy, pokud jejich zastoupení nepřesahuje kritickou hranici 30 %
Rosabeth Moss Kanter (1977): Some Effects of Proportions on Group Life: skewed sex ratios and responses to token women. American Journal of Sociology, 82 (5), 965-90. Americká socioložka a ekonomka se zabývá oblastí obchodních strategií a vzdělávání. Věnuje se managmentu, organizační změně a inovaci. Patří mezi nejvlivnější myslitelky v oblasti byznysu.
Že se jedná o kvóty pro zednice, popelářky či asfaltérky
Vysvětlení, o jaké životní zkušenosti jde, nabízela třeba nadstranická iniciativa Zakroužkuj ženu
www.zakrouzkujzenu.cz a https://www.facebook.com/zakrouzkujzenu/ Pro úplnost bych měl dodat, že mě iniciativa oslovila jako jednoho z ambasadorů, vystupoval jsem pro ni v propagačním spotu a podílel se jednorázově i na kontaktní kampani.
Která působila před parlamentními volbami v roce 2021
Ke kroužkování žen už dříve vybízelo i zmiňované Fórum 50 %.
Včetně toho, že tím nevědomky nadržujeme mužům
V politice je zase přebytek neschopných mužů, kteří si své posty udržují nekonečně dlouho
https://ideas.ted.com/why-do-so-many-incompetent-men-become-leaders-and-what-can-we-do-about-it/ Na toto téma je vhodná přednáška psychologa Tomase Chamorro-Premuzica o kultu charismatických lídrů, již často vykazují narcistickou poruchu osobnosti. Jednou z cest je předefinovat, co považujeme za dobré vlastnosti lídrů, a také „přestat věřit svým instinktům“. (9. 1. 2020)
Vtipně demonstruje na příkladu dávno obsazené pláže politolog Jan Morkes
Vždyť nemusí být nejlepší
V následných dvou odstavcích využívám argumentaci regionálního politika Matěje Hollana.
Ve svém textu Gender-fanatici a feministé jsou sexisté
https://web.archive.org/web/20230203140022/https://www.obcinst.cz/gender-fanatici-a-feministe-jsou-sexiste/ publikováno původně v týdeníku Týden č. 31; 4. 9. 2008
Ale to už tak nějak ke stylu konzervativců, kteří se opájejí cvakáním zásobníků policejních pušek, patří
1. června 1998 v Lidových novinách Roman Joch uveřejnil reakci na pouliční nepokoje při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, jíž zůstal navždy zapsán v srdci mnohých lidí: „Ekologicky uvědomělá a anarchistická mládež, jež řádila a rabovala, má plná ústa tolerance a svobody. Ve skutečnosti je však velice netolerantní a nerespektuje svobodu ostatních. Místo výzev k rozchodu měla ona pošahaná mládež uslyšet jiný zvuk. Zvuk nabíjení policejních pušek.“ Ano, milé děti, před šestadvaceti lety bylo možné, aby celostátní noviny otiskly komentář, kde autor vyzývá ke střílení do demonstrujících (a nechtějme relativizovat, že cvaknutí zásobníku neimplikuje následnou střelbu), a tentýž autor se pak stal poradcem premiéra v otázce lidských práv. Taková to byla doba! https://radiozurnal.rozhlas.cz/roman-joch-reditel-obcanskeho-institutu-6330489
Legislativní opatření za účelem vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice podporuje 69 % české veřejnosti
Údaje z této podkapitoly čerpají hlavně z tohoto článku: https://www.heroine.cz/domaci/4798-o-cem-mluvime-kdyz-mluvime-o-kvotach (Šárka Homfray, 19. 5. 2021), konkrétní odkazy na studie zde: https://data.europa.eu/data/datasets/s2154_87_4_465_eng
Které respektují kvótu 40 % pro volby do národního parlamentu a 50 % pro volby do Evropského parlamentu
Takovou formulaci obsahuje mimo jiné i český antidiskriminační zákon
Základní principy výběru jsou tyto: Výběr na kvótní místo se děje pomocí prokázané kvalifikace pro danou pozici. Ve skupině, která je žádoucí (a chybějící) na dané místo, probíhá výběrové řízení stejně jako na místa ostatní. Jen je omezeno na specifickou skupinu. Pokud nikdo z dané skupiny kvalifikační předpoklady nesplní či se nikdo nepřihlásí, místo obsazeno není. Pak je na dané organizaci, aby si stanovila další postup – obsadí místo jinými kandidáty z majority, nechá neobsazené atd. Například by měla odspodu připravovat ženy pro vedení vhodnými podmínkami, motivovat pro příležitosti, kterých využívají pouze muži, tím vytvářet zásobník možných kandidátek. Říká se tomu talent pool.
Budou se za chvíli požadovat kvóty na počet lidí s modrýma očima nebo pleší a podobně
https://hn.cz/c1-62475000-8-duvodu-proti-kvotam (7. 7. 2014)
Jana Smiggels Kavková k tomu dodává
Stejný zdroj jako 32
Z celkem 50 zvolených to bylo hned 13 poslankyň
V roce 1990 jich bylo 27,7 %, v roce 2010 dokonce ještě méně (27,1 %), v roce 2013 opět méně (26, 9 %) a až v roce 2021 rekordních 31,65 %, kdy se sledované číslo poprvé přehouplo přes třicítku
Nepotřebuji tedy dodávat energii z vnějšku
https://managementmania.com/cs/kriticka-masa-zakazniku-critical-mass-of-customers. Více třeba zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Critical_mass_(sociodynamics); encyklopedické heslo s 27 odkazy na další zdroje
V soukromé i veřejné sféře, v časech růstu, stagnace a především krize platí, že smíšené kolektivy pracují efektivněji, soudržněji a inovativněji
https://gap.hks.harvard.edu/impact-gender-diversity-performance-business-teams-evidence-field-experiment (magazín Management Science, červen 2013) https://archiv.hn.cz/c1-65800560-zeny-v-it-chybi-firmy-by-na-ne-mely-cilit-naborove-kampane (17. 7. 2017)
Rozdílný věk, třídní příslušnost, barva pleti, druh vzdělání nebo zázemí přirozeně přináší střet různých pohledů nutně vedoucích ke kompromisům uspokojujícím do jisté míry všechny zúčastněné
https://hbr.org/2016/11/why-diverse-teams-are-smarter 4. 11. 2016 – text uvádí dva základní výzkumy, jeden na 366 firmách a druhý na 2400 firmách; pozitivní rozdíly v různých oblastech mezi vyrovnaně smíšenými týmy a převážně mužskými týmy byly 15 – 35 % ve prospěch smíšených. Dalších šest studií citovaných v článku se pak zabývá podrobnějšími tématy, jak přesně odlišné týmy jednají. Nutno podotknout, že tu nejde o žádnou „ideologickou feministickou agendu“, ale o velmi tvrdé byznysové údaje založené na kritériích jasné efektivity.
Výsledkem je tak zacyklení jejich práce
Jde prostě o to vidět různé aspekty života, což smíšený kolektiv umí logicky nejlépe
https://hn.cz/c1-62576390-kvoty-ano (30. 7. 2014)
Ale dle výsledků studií jsou pak v systému kvót voleni i kvalitnější mužští kandidáti
Baltrunaite, Bello, Casarico a Profeta 2014, Itálie; Besley et al. 2017, Švédsko. https://faculty.unibocconi.eu/paolaprofeta/
Výzkumů na toto téma bylo provedeno hodně
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0010414020970218 Will Women Executives Reduce Corruption? Marginalization and Network Inclusion. Monika Bauhr, Nicholas Charron. (2. 12., 2020). https://www.u4.no/publications/close-the-political-gender-gap-to-reduce-corruption (30. 4. 2018) https://warpreventioninitiative.org/peace-science-digest/more-women-in-government-less-corruption-more-peace/ (28. 3. 2019) https://blogs.worldbank.org/governance/gender-and-corruption-time-now (8. 3. 2021)
Porovnával parlamenty, vlády, vyšší management, církve a jiné instituce hned ve 125 zemích
https://www.sciencedaily.com/releases/2018/06/180615094850.htm Study finds less corruption in countries where more women are in government, Virginia Tech. (15. 6. 2018)
Oba pracují pro Centrum modelování biologických a společenských procesů
https://www.heroine.cz/spolecnost/5469-je-zensky-styl-vedeni-uspesnejsi-od-hrdiny-k-posthrdinskemu-leadershipu (29. 7. 2021). Text obsahuje dalších 16 odkazů na studie a prameny.
V jejich vzorku mají země s mužským vedením téměř dvakrát více úmrtí na covid než země vedené ženami
Je také čím dál tím víc „VUCA“, což je zkratka pro volatilitu (kolísání hodnot), nejistotu, komplexitu a nejasnost
Jsou to právě kooperativně založení jedinci, jejichž působení mělo nakonec největší dopad na rozvoj společnosti
Popis knihy přiznaně přebírám ze záložky bez úprav
Sepsaly petici volající po přívětivějších podmínkách jednání Poslanecké sněmovny
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-vzpoura-matek-ve-snemovne-odmitame-workoholismus-rikaji-poslankyne-225812 (17. 2. 2023, Tereza Šídlová)
„Skleněný strop jsem neviděla, dokud jsem do něj nenarazila“
https://a2larm.cz/2021/06/skleneny-strop-jsem-nevidela-dokud-jsem-do-nej-nenarazila-o-zenach-v-ceske-politice/ (10. 6. 2021) O situaci žen v současné české politice vypovídá hodně i článek Roberta Břešťana: https://hlidacipes.org/tahle-prace-neni-pro-tebe-holcicko-s-cim-se-take-setkavaji-zeny-v-ceske-politice/ (19. 5. 2021)
„Mně v souvislosti s politickými ambicemi žen přijde vhodnější přirovnání k ´labyrintu´
Týdeník The Economist v březnu 2023 aktualizoval Index skleněného stropu, který měří roli a vliv žen na pracovním trhu v zemích OECD
https://www.economist.com/graphic-detail/glass-ceiling-index - Jsme mezi Německem a Holandskem, což zase nezní tak špatně, jenomže to vypovídá i o tom, že ani tyto země nejsou nijak zvlášť progresivní, přestože se o nich tak často mluví.
„Premiérka protiváhou prezidenta“
https://denikn.cz/752862/kdyz-mas-krizi-dej-tam-zenu-proc-politicke-strany-v-nouzi-casto-nesazeji-na-muze/ (24. 11. 2021, Hana Mazancová)
Škála těchto útoků i jejich četnost dalece předčí to, co zažívají politici
Dav skandoval opakovaně „americká kurva!“
Během amerických voleb do Kongresu v roce 2020 byly ženské kandidátky napadány online častěji než muži, a to někdy až třikrát tolik
Ještě pro porovnání zmiňme situaci novinářek, což jsou také ženy ve veřejném prostoru
Český průzkum z roku 2024 ukázal velmi podobné výsledky
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vyzkum-zurnalistika-rodina-prace-obtezovani-nasili-platove-ohodnoceni_2402271107_fil (27. 2. 2024) - 78 % dotazovaných novinářek muselo kvůli dětem udělat nějaký kariérní ústupek. U mužů se jednalo zhruba o 35 % respondentů Alespoň jednou zažila nějakou jeho formu přímo od kolegů či kolegyň téměř polovina z účastnic průzkumu.
Pokud je ale ve válečných konfliktech cca 90 % novinářů, není divu, že umírají z 90 %
Zatímco o znásilněných novinářích nemáme téměř zprávy, u novinářek jsou časté
To by bylo, aby nějaká žena utekla obojímu
https://zena.aktualne.cz/jarkovska-a-liskova-ukazuje-se-na-osklivost-zen-cimz-se-vylu/r~e4a1c238c1ed11ebaedf0cc47ab5f122/ (7. 6. 2021) Rozhovor vedla Clara Zanga, druhou zpovídanou byla socioložka Lucie Jarkovská.
Nemá děti – je sobecká a nechápe, co je praktický život; málo pláče – není autentická a je bezcitná; projevuje své emoce – je hysterická
https://zena.aktualne.cz/foti-se-v-bikinach-politice-nemohou-rozumet-chovani-zen-v-on/r~84d4aa6eda6a11ec8980ac1f6b220ee8 (28. 5. 2022) Kulturní antropoložka Marie Heřmanová popisuje další pseudodůvody, kvůli nimž mají být ženy méně kompetentní v politice.
Debata je otevřená tomu, „jak to provést“
Na adrese https://padesatprocent.cz/cz/ke-stazeni/nase-publikace jsou volně ke stažení publikace Hlavou proti zdi aneb Jak na prosazování genderové rovnosti v ČR (36 stran) a Tipy, jak podpořit ženy v politických stranách na komunální úrovni (43 s.) či Více žen – jiná politika (52 s.).
Jistě, je to komplikovanější v případě kvót v akademickém prostředí
Evropské firmy obchodovatelné na burze by měly mít od roku 2026 ve svém vedení alespoň 40 % žen
https://echo24.cz/a/SpysJ/tretina-zen-ve-vedeni-firem-kvoty-maji-v-eu-platit-od-roku-2026
8. června 2022) Europoslanci chtěli do návrhu prosadit postihy pro firmy nesplňující tento požadavek, avšak po nesouhlasu některých států bude tato otázka výhradně pravomocí orgánů unijních zemí. Shodu musí ještě formálně potvrdit plénum Europarlamentu a ministři členských států.
Na tom není nic vyloženě feministického
Kolikrát jsme viděli filmy podle skutečných případů, kdy soudci nezvládají být nestranní, ale jsou vysoce popudliví
Naposledy na tom stálo třeba soudní drama The Trial of Chicago 7 (2020) na Netflixu, jež získalo šest nominací na Oscara, včetně scénáře Aarona Sorkina. Soudce Julius Hoffman zde nedokázal jednat s obžalovanými politickými aktivisty věcně, neustále je přerušoval, a dokonce je nechával i fyzicky spoutávat a umlčovat přímo v soudní síni. Mluvíme o 70. letech 20. století…
Protože psychicky nezvládají náhlé zvýšení hladiny tohoto hormonu
S postupující andropauzou
Zda tyto výkyvy nemají u mužů podobně cyklickou podobu jako u žen
https://www.popsci.com/do-men-have-hormonal-cycles/ (30. 10. 2015) Jedná se o prozatím nepotvrzenou hypotézu.
Máme tu i novější mozkový systém, který nám umožňuje pomalé analytické myšlení
Daniel Kahneman: Myšlení rychlé a pomalé. Česky 2012.
Proč by na vrcholných soudech měly být silné ženy
Kniha je k dispozici i elektronicky, na adrese https://obchod.wolterskluwer.cz/cz/muzske-pravo-jsou-pravni-pravidla-neutralni.p5571.html jsou zdarma ke stažení obsah i tři kapitoly – Zuzana Fellegi: Kdo se bojí Istanbulské úmluvy, Pavla Špondrová: Čí je právo a Barbara Havelková: Feminismus, gender a právo.
V České republice stále nemáme úplně rovná práva pro všechny
https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/muzske-pravo-aneb-jsou-pravni-pravidla-neutralni (15.06.202, Kateřina Šimáčková)
Hlavní editorka knihy Mužské právo, Kateřina Šimáčková v rozhovoru pro Heroine.cz mimo jiné řekla
Smířlivější a empatický pohled nabízí v jiné kapitole citovaná autorka Barbara Herz
https://zena.aktualne.cz/krize-muzstvi-je-tady-od-zacatku-dejin-nova-dokumentarni-div/r~48a9a9fce0b611ec93abac1f6b220ee8/ (31. 5. 2022, rozhovor vedla Klára Elšíková)